Všeobecně o DH

@Dan9K (12.03.2022 12:40): Běžné adventury hraji bez návodu. S návodem to prakticky nemá cenu, obzvláště když tento typ her zpravidla neobsahuje žádné další výzvy. Pokud se jedná o něco mimořádně obtížného, používám oblíbené pravidlo „třikrát a dost”. V mém pojetí to znamená, že se pokouším zákys rozlousknout po tři večery (rána, odpoledne, dosaď sám svou oblíbenou herní dobu...) a pokud se ani tak nepohnu z místa, teprve pak rezignuji k návodu. Nahlédnutí do návodu si povoluji rovněž pouze tři na hru a pokud naznám, že je gameska i tak nad mé síly, dlabu na ni. :c)) Adventury prostě nechci hrát s návodem před sebou, to už mohu rovnou číst knížku, nebo sledovat film. ;c) Za poslední dost dlouhou dobu si nicméně nevzpomenu ani na jeden titul, kde bych musel návod vůbec vyhledat, starší adventury byly v tomto ohledu mnohem zapeklitější. Něco jako třeba „Maupiti Island” se už dnes snad ani netvoří a zcela upřímně, ani po tom kdovíjak netoužím. :c))

@Hrdlodus (12.03.2022 14:37): V podstatě nemáš vůbec zač, rád jsem k tématu něco písnul. :c)

Jen aby má předchozí myšlenka nezapadla, ty dosažené trofeje/achievementy u dohraných her (případně procenty vyjádřený postup ve hře) by někdo mohl zvážit, to by nemuselo být úplně k zahození, ne? Co vy ostatní na to? ;c)

@Strady (11.03.2022 23:08): Tak samozřejmě, že to zatržítko může mít různou „hodnotu”, s tím počítám. Nicméně, může člověka alespoň trochu nasměrovat, probudit zvědavost o dotyčného a pak už se dá v další konverzaci zjistit více podrobností. ;c) Může třeba i naznačit, že mezi všem těmi, kteří hru jen ohodnotili, ale nedohráli (jelikož je hra třeba ani moc nebavila, tak s ní sekli klidně i po pár minutách), právě ten človíček má o žánr, či podobný styl her vážnější zájem. A hned máš herního kolegu s podobným vkusem. :c) Ovšem pochybnosti samozřejmě občas budou, vždyť jen tato diskuze ukázala, že takřka každý zde k tomu přistupuje maličko jinak.

Co se týče mě samotného, jsem herní labužník a loudal. :c)) Už dávno jsem se smířil s faktem, že vše, co jsem si tak nějak dříve plánoval, zcela bez debat nikdy v životě nedohraji (a to včetně některých titulů, které jsem třeba považoval za zcela zásadní), takže už se za ničím nehoním a jednoduše si vzácné chvíle hraní naplno užívám. Vyberu si poměrně náhodně libovolný titul, na který mám právě náladu a u kterého očekávám, že mě bude bavit a nechám v něm tolik času, kolik je potřeba, abych prošmejdil prakticky vše možné i nemožné. Nějaké časy na „HowLongToBeat” mě nechávají zcela chladným, zpravidla můj průchod hrou trvá dvoj až trojnásobek průměrné doby, kterou tam ostatní hráči udávají. :c)) Už před léty jsem si stanovil jakýsi svůj herní etický kodex a tím se prakticky bez výhrad řídím. Hry dohrávám zásadně až do samotného konce, tedy pokud nějaký jasně daný mají. Někdy, pravda, hru z nedostatku času přeruším, vždy se k ní ale nakonec vrátím a dokončím ji. Návody nepoužívám (s jistou výjimkou, a to že občas hraji společně s někým z rodiny, či s kamarády a dáme v tu chvíli hlavy dohromady), cheaty rovněž ne, vždy se zkrátka snažím hru dohrát maximálně poctivě. Pomáhám si jen u PS trofejí, resp. achievementů, jelikož tam někdy není zcela jasné, co se od hráče vlastně chce. Mám těch zásad povícero, nebudu zde s tím ale nikoho zbytečně zatěžovat. :c) Tudíž, pokud zde už nějakou hru ohodnotím, jedná se o titul, který mám, dá se říci, plně dohraný, v mnoha případech i s trofejemi na platinu, či na 100%, pokud tedy hra nějaká taková ocenění obsahuje. Kostlivců ve skříni, které jsem za svou „herní kariéru” nahromadil, mám jen pár. Prakticky vždy se jedná o kousky, které byly nad mé síly a kde jsem musel díky své neschopnosti kapitulovat. Sám jsem na sebe naštvaný, že jsem takové máslo a nejsem schopen se překonat (ach, ten prokletý „Kyurinaga's Revenge”, přitom „Yasai Ninja„ byl tak úžasný, ve dvou pak ještě mnohem lepší...). :c)

@Hrdlodus (11.03.2022 07:44):  Čistě jen pro zajímavost, čistě jen pro zajímavost. :c)) No ne, nic zásadního v tom nehledej, prostě mě občas zajímá, obzvláště třeba u těžších her, kdo to zvládl dotáhnout až dokonce. Někteří lidé (třeba já), zde komentáře nepíší a tak je to mnohdy jediná indicie, dávající tušit, jak daleko kdo v té které hře pokročil. Některé hry je navíc opravdu kumšt celé dohrát, takže bývám zvědavý, zda se to vůbec někomu povedlo. Někdy to pak vede až k tomu, že jdu na profil dotyčného bouráka zjistit, co dalšího hrál a o jak mocného frajera se jedná. :c) Také to mám tak, že člověk, který hry dohrává dokonce, má u mě trochu větší respekt a více věřím jeho následným postřehům, „herním zkušenostem” a názorům v diskuzi. Je mi i sympatická ta urputnost a touha prát se s výzvou až do konce. A pokud bych se chtěl na něco u konkrétní hry optat, asi bych šel pro radu nejdřív za někým takovým, jelikož očekávám, že by měl onen dotyčný vědět o hře takřka vše. Tudíž, zdánlivě je ta fajfka u hry naprosto bezvýznamná maličkost, přesto mnohdy může být počátkem cesty k mnoha zajímavým informacím. ;c)

Jo a ještě by součástí hodnocení her mohla být informace o dosažených trofejích, resp. achievementech. To by mě taky docela zajímalo, jak si kdo v této oblasti stojí, kdo tomuto holduje, případně, koho nechává sběratelství tohoto druhu zcela chladným. :c)

@Hrdlodus (10.03.2022 20:37): Já se běžně dívám, kdo jaké hry dohrál, takže ano, třeba pro mě to smysl má. ;c)