Diskuze

@John Mirra (30.09.2018 09:42): Atmošku bych tam raději viděl víc do temna, ponura. Na mě to bylo až příliš dětsky a naivně podaný, chyběl nějaký wow moment, ale řekl bych, že se to s DLC zlepší, co jsem zatím měl možnost rozehrát Knife of Dunwall viz. rozpáraná velryba na jatkách a jiné druhy nepřátel.

Dohráno, okomentováno, ohodnoceno. Díky poutavému příběhu a vypnutí toho HUDu se z Dishonored stal opravdu vynikající zážitek a mé úvodní obavy se rozplynuly. Kdybych chtěl, našel bych tam celou řadu nedostatků od chabé AI, dětsky naivní postavy či sem tam nudné pasáže, ale příběh, celkově poutavé prostředí a zábavnost to zdaleka vyváží, respektive převáží. K dokonalosti chyběla pořádná atmosféra, více dospělácký nádech a nějaký opravdu emotivní moment. Jsem zvědav na dvojku a Death of the Outsider.

@Sadako (23.08.2018 01:15): Ona ta navigační šipka sice předem neznamená, že po ní tupě půjdeš, ale je to prostě berlička, která udržuje hráče v takové té umělé jistotě, že jdeš správným směrem. Jako když v autě jedeš podle navigace, namlouváš si, jak to máš jen pro kontrolu a při tom jí čekuješ každé dvě minuty a když dorazíš do cíle, vůbec netušíš, kudy si jel. Neodsuzuju to, jen ten zážitek je dle mého názoru ochuzen o náhody, chyby a z nich pramenící zážitky, které mohou být jak veselé, tak smutné. Dneska chtěj lidi zažívat jen to veselé a jedou na jistotu ve všem, co dělají. Chyba. Každé zjednodušení v dnešní době pramení z lidské pohodlnosti a je to vidět i v těhle tříačkových hrách. Ale což, každý ať si hoví podle svého.

Hraním stylem "zabiju všechno co se hýbe" tak trošku ignoruješ různé možnosti taktičtějšího postupu a hraješ to tak spíš jako klasickou střílečku, ale nedivím se Ti, když to funguje. Já to tak mám taky a řadové stráže prostě mlátím, střílím, řežu hlava nehlava. Občas někoho uspím, ale to spíš jen protože mi dojdou smrtelný nástroje. To, že si zahrála prvního Thiefa na tu nejvyšší obtížnost je úctyhodné a smekám klobouček. To byly hry ještě těžký i na normální obtížnost, kór tahle zlodějská. Ale když jsem viděl bráchu, jak takhle trpělivě toho Thiefa mastí taky, nebo jak si dává Commandos ke svačině, tak jsem jen žasnul, protože jinak je to nejnetrpělivější člověk na světě co chce všechno hned. Holt každý se chová v různé situaci a v různém životním cyklu různě.

A ještě jednou zdůrazním pro všechny, co Dishonored dohráli s těma zapnutýma pomůckama (navigace, ikonky). Zkuste si to znovu se vším povypínaným. Nejenom, že hra tím pádem bude těžší, ale mnohem víc začnete vnímat celé prostředí, protože už nepůjdete tupě za šipkou, nebudete mít tu stoprocentní jistotu, že to co děláte, je "ideální" způsob poměru čas/efektivita strávený ve hře a tak nějak si to celé užijete mnohem víc. Přirovnal bych to a teď mi dovolte přehánět, ke štípání dřeva sekyrou a štípaním přes to ukrutně efektivní štípací zařízení, bez kterýho se už v dnešní době přeci žádný líný chatař neobejde. Výsledek je sice stejný a dosáhnete ho rychleji, ale mozoly a svaly vám narostou jen z tý sekyry.

@Sadako (22.08.2018 04:19): Spíš jsem to myslel tak, že drtivá většina hráčů o tom ani nebude vědět, prostě se k tomu v menu neprokliká, jako např. já. Do obtížnosti by to šlo implementovat velmi lehce, jsou to jen nadefinované parametry a když bys spustil hardcore/realism režim, prostě by ty ukazatele byly vypnutý, nic víc.

@MCZ (22.08.2018 15:26): To mluvení hlavního hrdiny je věc názoru a chuti. Nejsem snad nějaká anomálie, která to má ráda po svém, je nás tady evidentně víc. Stejně jako když koukám na filmy a mumlám si u nich, že to co ten či onen řekl je kravina nebo naopak nadšeně vyhrknu, zkrátka komentuju si to po svém, tak si dokážu i odpovídat a reagovat na NPC postavy, které se z úst mého hrdiny nedočkají ani hlásky. Já jsem Gordon Freeman, já jsem Corvo, já jsem Blazkowicz atd.

U té svobody pohybu a možnostech rozhodování jsem nesrovnával HL s Dishonored. Když něco kritizuju, tak to hned neznamená, že to srovnávám s jinou hrou, kterou mám rád. To, že sis u mě našel v profilu, že miluju sérii HL a teď "kydám hnůj" na Dishonored se nerovná tomu srovnání hratelnosti a level designu, svobody pohybu a rozhodování u těchto dvou her. Já moc dobře vím jakou hru teď hraju, je jen otázka, jak moc je v tom, v čem se prezentuje, dobrá. HL jako stoprocentně lineární koridorovka je skvělá záležitost bez přidaného balastu, co by rozptyloval od hraní. Je to taky mnohem jednodušší zážitek s minimem NPC postav, pokud se Barneymu a všem těm doktorům s jednou větu v jejich slovníku vůbec tak dá říkat. Naproti tomu Dishonored je mnohem příběhově bohatší zážitek s množstvím zajímavých postav s minulostí a možná i budoucností. Jen mi připadá, že hráč je tady nepřímo nucen dělat některý věci, který ačkoliv se jeví jako jeho svobodné rozhodnutí, tak jsou to fakticky jen předem připravené situace, které postrádají skutečný prvek náhody nebo nějaké improvizace. Všechny ty skripty různých událostí se spouští v jasně daný moment, což mi trochu kazí dojem z pobíhání po živoucím světě. Ale jasně, není to sandbox, tak proč se čílit. Mě spíš vadila ta jasně viditelná svoboda a když říkám vadila, mluvím v minulém čase. Takže na závěr Tě potěším tím, když to celé uzavřu a řeknu, že vypnutím všech těch berliček (hlavně navigace questu) se hratelnost a atmosféra výrazně zlepšila. Což už jsem ostatně zmiňoval v předchozím příspěvku.