malarkey
Čarodějnice z Blair, slovní pojem, který mě stále sem tam děsí i ve snech. Etalon čarodějného hororu, který o čarodějnictví vlastně vůbec není a vzor toho, jak natočit horor za pár šupů a být slavný po zbytek jedné generace, která si tím vším prošla. A že se ptáte čím? No, asi hlavně tím, že film uvedla do doby, ve které internet fungoval (pokud fungoval) na dobré slovo a tak tvůrci neměli problém vytvořit dle jejich slov pravdivý příběh partičky, která se s příručními kamery vypravila do lesa najít domnělou čarodějnici a už se z něj nikdy nedostala ven. Jen ty pásky se našly a pár chytrých lidí nenapadlo nic jiného, než je sestříhat a vydat světu, aby všechny utvrdila ve fakt, že nadpřirozeno existuje a je hmatatelné více, než asi tak tušíme.
Blair Witch byl ve své době obrovský filmařský husarský kousek. Nejslavnější found footage horor a hlavně neskutečná filmařská lež, která ve své době zafungovala. A zafungovala právě proto, že vyšla v roce 1999. No a pokud víte, jak v té době vypadala třeba doména seznam.cz, tak mi jistě dáte za pravdu. Jenže dokáže v dnešní době fungovat počítačová hra, která na motivy tohoto filmu vypráví příběh hlavního hrdiny, který se do onoho inkriminovaného lesa vydává se svým parťákem psem hledat klučíka, který se v něm ztratil? No co Vám budu povídat, nešlo jinak, než na tuto otázku získat odpověď tím, že jsem hru okusil.
A okusil jsem jí až řádně za tmy, což, pravda, v blížícím se letním slunovratu, chtělo notnou míru čekání, očekávání a řadu vypitého piva. Střízlivý nemá pražádný smysl podobné hry zkoušet. Takže muziko hraj, po pěti pivech jsem hru spustil, zatáhnul rolety, nasadil sluchadla a jal se vpravit do světa čarodějnice z Blair, která je legendou, o které netřeba dalšího slova.
První momenty začínaly poměrně dobře. Hra jede v duchu hororové atmosféry her, jako je třeba série Penumbra nebo Layers of Fear, za čímž tvůrci této hry vlastně také stojí. Takže ano, předpoklad tu máme, hororovou atmosféru by měli mít namáklou, jak nikdo jiný. A ano, opravdu tomu tak je. První momenty poznávání interakce se psem, který často hodně pomáhá a interakce s lesem, který už úplně nepomáhá, jsou více než dobré. Postupem času začínám chápat, že mám mobilní telefon a ten funguje jenom někdy. Někdy totiž nemá signál a i když nemá signál, pořád může a nemusí fungovat. No, nebudu Vám lhát, hned po chvíli hra začíná docela drhnout, a to jsem ještě neviděl to pravé nadpřirozeno.
To po nějaké době opravdu dorazí. A v této fázi se musím přiznat, že jsem měl co dělat, abych se u obrazovky neposral. Ano, hororovou atmosféru má tato hra mimořádnou. Horší už je to s logikou, která nesahá ani na úroveň myšlení houpacího koně. Výše zmíněný mobil je začátek všeho. Když se v lese začnete cyklit, hýbat se zcela nahodile a objevovat se na stále stejných místech, uvědomíte si, že tvůrci zřejmě chtěli lineárnosti dát valeé, ale ve skutečnosti ji jenom notně ztížili tím, že v nelineárním světě vytvořili lineární děj, který se odvíjí velice...velice pomalu.
No a když už se z těch všech lesnatých porostů dostanete k mlýnu, do vnitřních prostor a procházíte mlhou, ve které nevidíte zhola nic, tak už se i ta atmosféra začne vytrácet. V tu chvíli totiž přichází ryzí zmar z toho, že jste ztraceni a jakkoliv se vydrápat z temnoty je založeno na naprosto nahodilém pohybu Vaší postavy, popřípadě Vašeho psa, který Vám v pohybu hrou sem tam pomáhá, ale vesměs spíš nepomáhá vůbec.
Na hře je smutné i to, že hlavní kostra příběhu - tedy najít nebohého chlapce, který se ztratil v lese, do kterého by nevstoupila ani Ornela Koktová se svými legínami Lalosi - se pomalu přetaví v děj neděj, který se odvíjí hrozně pomalu a je vlastně hrozně triviální. Jediné, co je na něm dobré, je závěr, který přichází s dobrou pointou. Dojít k ní je ale čirý herní zmar a zoufalství.
Blair Witch tak nedostál kvalit filmového originálu. Asi i proto, že přišel dvacet let poté, kdy všem milovníkům hororové atmosféry musí být známo, co se za tou vší hrůzou vlastně skrývá. Ale ano, pořád se mohlo jednat o podařenou hororovou 3D adventuru, což se ale pro celou řadu herních mechanismů a nelogičností také nestalo. Blair Witch je průměrným herním zážitkem, jehož největší devizou je atmosféra a nápad se psím parťákem. Jak atmosféra, tak psí parťák ale nakonec stejně omrzí a zůstane jen otrávená nálada z promarněného potenciálu.
Blair Witch byl ve své době obrovský filmařský husarský kousek. Nejslavnější found footage horor a hlavně neskutečná filmařská lež, která ve své době zafungovala. A zafungovala právě proto, že vyšla v roce 1999. No a pokud víte, jak v té době vypadala třeba doména seznam.cz, tak mi jistě dáte za pravdu. Jenže dokáže v dnešní době fungovat počítačová hra, která na motivy tohoto filmu vypráví příběh hlavního hrdiny, který se do onoho inkriminovaného lesa vydává se svým parťákem psem hledat klučíka, který se v něm ztratil? No co Vám budu povídat, nešlo jinak, než na tuto otázku získat odpověď tím, že jsem hru okusil.
A okusil jsem jí až řádně za tmy, což, pravda, v blížícím se letním slunovratu, chtělo notnou míru čekání, očekávání a řadu vypitého piva. Střízlivý nemá pražádný smysl podobné hry zkoušet. Takže muziko hraj, po pěti pivech jsem hru spustil, zatáhnul rolety, nasadil sluchadla a jal se vpravit do světa čarodějnice z Blair, která je legendou, o které netřeba dalšího slova.
První momenty začínaly poměrně dobře. Hra jede v duchu hororové atmosféry her, jako je třeba série Penumbra nebo Layers of Fear, za čímž tvůrci této hry vlastně také stojí. Takže ano, předpoklad tu máme, hororovou atmosféru by měli mít namáklou, jak nikdo jiný. A ano, opravdu tomu tak je. První momenty poznávání interakce se psem, který často hodně pomáhá a interakce s lesem, který už úplně nepomáhá, jsou více než dobré. Postupem času začínám chápat, že mám mobilní telefon a ten funguje jenom někdy. Někdy totiž nemá signál a i když nemá signál, pořád může a nemusí fungovat. No, nebudu Vám lhát, hned po chvíli hra začíná docela drhnout, a to jsem ještě neviděl to pravé nadpřirozeno.
To po nějaké době opravdu dorazí. A v této fázi se musím přiznat, že jsem měl co dělat, abych se u obrazovky neposral. Ano, hororovou atmosféru má tato hra mimořádnou. Horší už je to s logikou, která nesahá ani na úroveň myšlení houpacího koně. Výše zmíněný mobil je začátek všeho. Když se v lese začnete cyklit, hýbat se zcela nahodile a objevovat se na stále stejných místech, uvědomíte si, že tvůrci zřejmě chtěli lineárnosti dát valeé, ale ve skutečnosti ji jenom notně ztížili tím, že v nelineárním světě vytvořili lineární děj, který se odvíjí velice...velice pomalu.
No a když už se z těch všech lesnatých porostů dostanete k mlýnu, do vnitřních prostor a procházíte mlhou, ve které nevidíte zhola nic, tak už se i ta atmosféra začne vytrácet. V tu chvíli totiž přichází ryzí zmar z toho, že jste ztraceni a jakkoliv se vydrápat z temnoty je založeno na naprosto nahodilém pohybu Vaší postavy, popřípadě Vašeho psa, který Vám v pohybu hrou sem tam pomáhá, ale vesměs spíš nepomáhá vůbec.
Na hře je smutné i to, že hlavní kostra příběhu - tedy najít nebohého chlapce, který se ztratil v lese, do kterého by nevstoupila ani Ornela Koktová se svými legínami Lalosi - se pomalu přetaví v děj neděj, který se odvíjí hrozně pomalu a je vlastně hrozně triviální. Jediné, co je na něm dobré, je závěr, který přichází s dobrou pointou. Dojít k ní je ale čirý herní zmar a zoufalství.
Blair Witch tak nedostál kvalit filmového originálu. Asi i proto, že přišel dvacet let poté, kdy všem milovníkům hororové atmosféry musí být známo, co se za tou vší hrůzou vlastně skrývá. Ale ano, pořád se mohlo jednat o podařenou hororovou 3D adventuru, což se ale pro celou řadu herních mechanismů a nelogičností také nestalo. Blair Witch je průměrným herním zážitkem, jehož největší devizou je atmosféra a nápad se psím parťákem. Jak atmosféra, tak psí parťák ale nakonec stejně omrzí a zůstane jen otrávená nálada z promarněného potenciálu.
mattesak
Doomcourier
Nalivo
Releon
LIUWIL
Cathan
BUMTARATA
Tomano
mandes
Rosmarin007
Danny 77
Pro: Rutinní hororová 3D adventura, jejíž největší devíza je atmosféra, dokud se nezačne kazit, a psí parťák, dokud Vás nezačne ignorovat.
Proti: V tu chvíli se ze hry stává čiré herní zoufalství, které způsobí, že kamkoliv se vrtnete, tam se budete motat. A když už v ději neději nějak postoupíte, bude to vlivem nějakého nelogického činu.