Komentáře
Hned na začátek řeknu, že Blood Money miluju! Rozhodně mi přijde v mnoha ohledech lepší než jeho novější nástupce. První bych zmínil vizuál, kdy graficky Blood Money vypadá víc osobitě. Grafika mi přijde více cartoony, přijde mi lepší než realistické nové díly, protože hře ten „cartoony“ vibe dodává osobitost, osobitý styl, podle kterého rozhodně na první pohled poznáte, že hrajete Blood Money.
Blood Money má dohromady 13 misí, 13 různých map, které nabízejí hromadu způsobů, hromadu příležitostí, jak zabít vaše kontrakty. Líbí se mi neokoukanost lokací, každá mise je jedinečná. Rozhodně se několikrát stane, že váš dobře naplánovaný postup něco překazí a vy budete muset najít jiný způsob, jak se z té šlamastiky dostat, při nejhorším načtete poslední uloženou pozici a zkusíte to znovu. V této hře jsem improvizoval více, několikrát jsem začátek mise restartoval, jelikož jsem vždy našel příležitost, jak se dostat k nějakému převleku, ale vždycky jsem to třeba o jedinou sekundu nestihl, tak jsem restartoval hru a zkusil to znova, dokud se mi to nepodařilo. Taktéž se připravte na nekonečné čekání, když si naplánujete nějaký důmyslný kill a čekáte, až se váš kontrakt umístí tam, kam ho potřebujete, což může trvat třeba i pět minut. Není to sice moc dlouhá doba, ale stejně byste asi neradi koukali pět minut na obrazovku a nic nedělali. Přiznám se, že jsem všechny mise napůl speedrunoval, jelikož jsem narazil na speedrunera Kotti (můj oblíbený run), který speedruneruje Hitmanovské hry a je sranda sledovat jeho průlety hrou, a i tak je zábavné si je proletět sám.
Líbí se mi i detaily jako třeba, že mohu s injekcí jedu někomu otrávit flašku piva, avšak vadí mi, že do "truhel" mohu schovávat vždy pouze jedno tělo a do skříní, o kterých bych čekal, že tam také mohu schovat tělo, se mohu maximálně schovat já sám. U rating systému, mě překvapuje detail, že i pes může považovat za svědka.
Mise doprovází velice kvalitní orchestrální soundtrack, který se dobře poslouchá a přidává na husté atmosféře hry. Příběh nějak nehodnotím, jelikož jsem ho v průběhu hry moc nesledoval, až teprve ke konci mě zaujal.
Co mi vadilo byl save systém, nechápu, proč si mám na ukládání pouze tři sloty, když na normální obtížnost si mohu hru uložit maximálně sedmkrát? Kdyby bylo sedm save slotů, tak mlčím, ale tohle mi přijde jako zbytečný handicap pro hráče, jelikož sám si rád ukládám na více separovaných pozic, vždycky když se mi podaří obstarat převlek, nebo když se mi podaří udělat nějaký obtížnější manévr, aniž by si mě kdokoliv všiml. Taktéž mi vadí umělá inteligence postav, když jdu po místnosti, tak se všichni přítomní na mě otočili s tak přísným pohledem, až si říkám, pokud není lehký klus po místnosti pro nižší společenskou vrstvu. Také se mi stalo, že jsem připravil "nehodu" a když se stala, tak všichni z toho obviňovali mě, přičemž jsem pouze stál uprostřed sálu a nic nedělal. Nebo mě také v jedné misi naštvalo, že na mě eNPéCéčka posílala stráže, protože jsem lezl po žebříku, přičemž jsem měl na sobě převlek stráže… Ale zase na druhou stranu, kdy stihnete utéct, tak jste v cajku.
Hitman Blood Money je druhou hrou z Hitmanovké ságy, kterou jsem dohrál a zatím jsem více než spokojený! Hitman je frajer (když mě zrovna nenutí střílet pejsky, jelikož hra považuje za svědky i je…) a rozhodně se těším na další jeho taškařice! Nejraději bych si Blood Money zahrál znova, a taky si ho jdu hned zapnout.
Pro: Hratelnost a znovuhratelnost | Soundtrack | Grafika | Design lokací | Variace lokací a nespočet možností splnění mise | Humor
Proti: Save systém | AI postav
No ale tak o půl roku později jsem si rozsudek rozmyslel a vyhnanství zrušil. Sakra dobře jsem udělal. Tohle dílko je dle mého z celé série to nejlepší. První mise je suprovej tutoriál který vám ukáže mechaniky, které můžete použít k odpravení či obejití cílů. Takhle by to mělo vypadat vždy. Žádné tuny textu které stejnak vetšina radši přeskočí, rychlé a stručné představení v praxi. Takhle to má vypadat.
Další mise už jsou velké pískoviště na kterých si můžete postavit hradů kolik jen chcete. Pokusit se všechno nastražit jako nehodu, zabít cíl pomocí jedu, zbraně nebo šikovné struny. No a nebo to prostě postřílet všechno a doufat že se cíl ocitne kolem. V představivosti se meze nekladou.
Hra nakonec shrne vaše snažení v krásném novinovém titulku. Taková drobnost v desingu a jak mě to potěšilo. Noviny shrnou jestli jste byl šílený vrahoun, nebo tíchý stín bez tváře. Pocit práce profesionála dopomáhá i široká škála vylepšení zbraní a vybavení které si můžete koupit za vydělané peníze z misí. Volbu vybavení má spousta her, ale tady mě přišlo že doopravdy záleží na tom co si s sebou vezmete a obzvlášť v případě kdy už misi jedete po několikáté a chcete najít nový způsob dokončení.
Jedinou výtkou by pro mě byla umělá inteligence. V rámci Herní výzvy jsem poprvé hru dohrál na experta. Hláška o tom že na téhle úrovni bude "Posílená AI" je jen kec. Až na pár vyjímek jsou npc úplně stejně blbý. Jediné opravdové navýšení obtížnosti je díky absenci uložení nemožnost udělat chybu.
Téhle hře musím poděkovat za to že mi otevřela oči ohledně stealth žánru a hlavně otevřela bránu do téhle série. Z které dnes miluji každý díl (kromě trojky)...
Pro: Mapy, kreativita a různorodost misí, vybavení
Proti: AI
Pro: tutorial (90%), detail, interakce.
V Blood Money se vše dobré z předešlých dílů spojilo v 100% zážitek. Výborné a zajímavé lokace (zvlášť třeba vánoční party, nebo Heaven vs. Hell, opera),
skvělý design levelů. Náš pan 47 se naučil nový triky, který jsem hojně využíval a hra s nimi má něco více do sebe.(třeba lidský štít s následnou možností OMRÁČENÍ oběti)
Převleky, které nás nutí autoři užít k tichému procházení mise jsou správně bizardní (klaun, karnevalové převleky, Santa!). Osobně jsem si moc užíval opartné pomalé procházení levlů v těchto propůjčených identitách.
Celou hru jsem prošel, aniž bych usmrtil někoho jiného, než vlastní cíl (v poslední misi, je vše jinak - jasně) a to bez užití mapy a jiných zbytečných nápověd a tímto jsem si hru vyladil na odpovídající obtížnost pro veterány.
Na každej level mi stačil jeden zásobník pistole, málokdy jsem vystřelil více jak jednou, max dvakrát. Žádný samopaly nic dratickýho - krása.
Výbornej nápad je článek v noninách jako výsledková listina po misi. Stejně jako postupná modifikace vašich zbraní. Dokonce mi hra dovolila nepoužívat obou silverballerek naráz (v ostatních dílech to nešlo - buď obě nebo nic), což mi vždy přišlo zbytečný a přehnaně holywoodsky trapný.
Zvláštní odstavec věnuju zvukové stránce: Výbornej dabing (hlas pana 47 jsem si velmi oblíbil už v předchozích dílech), i zvuky okolí skvělý.
Co si ale zaslouží bez debat 10% nahoru je hudební orgie, kterou zplodil můj kůň - Jesper Kyd. Ta atmosféra, která přímo čiší z jeho skladeb je bezkonkurenční! Uvedené platí jak pro orchestrální, tak pro elektronické skladby. Přiznám se, že jsem mnoho minut bezclíně jen vyhlížel z balkónu v "Rocky mountains" a vychutnával si muziku samotnou s výhledem na oceán. Škoda jen, že některé skladby se spustily až ve chvíli, kdy se spustil i poplach stráží, což se opatrnému hráči často nestávalo.
U mě 100% hra, která se hraje jedním dechem. Méně schovívaví hráči zajisté prominou krvavě vysoké ohodnocení...
Pro: HUDBA, HUDBA, HUDBA, zvuková stránka celkově, design, atmosféra, hratelnost, tempo hry
Proti: mohlo to bejt delší...
Jak to dopadlo, bude pochopitelně z následujících řádků každému jasné, ale než se tak stane, tak bych se ještě rád na chvíli vrátil o těch pár let zpět, kdy jsem tajného agenta 47 téměř odsoudil k záhubě. Byl to totiž právě on, který, jakožto hlavní postava hry, ve mně vzbuzoval obrovské nesympatie. Netvrdím, že Sam Fisher, Semion Strogov, Matt Carter a jim podobní, se kterými jsem se později setkal, jsou nějací elegáni, ale mně zachmuřilý plešoun v tmavém obleku s chůzí vznešeného diplomata prostě nesedl. Ale časy se holt mění a pár misí nejnovějšího dílu stačilo k tomu, abych se přesvědčil, že postava tajného agenta by vlastně naopak mohla vypadat právě takhle. Ovšem jasné je, že to není jen o vizáži hlavního hrdiny, nýbrž i o systému hraní. Ten je totiž nejvíce podobný mému oblíbenému Death to Spies, který jsem tehdy před lety neznal, ovšem teď byl dalším z hlavních aspektů, proč mi Hitman tentokrát sedl a trefil se tak do mého vkusu. Žádná hra světel a stínů ve stylu Sama Fishera, ale naopak pohyb mezi lidmi jak ve svém originálním obleku, tak i v převlecích všeho druhu, či nenápadné odstranění daného cíle tichým způsobem vlastníma rukama, indikací jedem, ale také např. formou fingované nešťastné náhody je to, co spolu s velmi pěknou grafikou dělá hru velmi zábavnou a v současné době, kdy stealth styl začíná mít hodnotu zlata, téměř i výjimečnou.
Pokud jde o zápory, je jich poměrně málo, ale přesto se o nějakých zmíním. Jedním z nich je systém ukládání, kterému bych snad ani příliš nevyčítal jeho omezený počet v závislosti na volbě obtížnosti, jako spíš fakt, že se savepointy po vypnutí hry při nedokončené misi automaticky smažou a nutí tak hráče za každou cenu danou misi dokončit na jeden zátah. Výhodou sice může být určitá jedinečnost okamžiků každé mise, kterou si tak hráč může vychutnat při hraní bez přerušení, ale podle mě by hráč mohl mít možnost si o délce svého hraní rozhodovat sám a ne tak, jak mu autoři v podstatě nakážou.
Co dodat? Myslím, že jsem sérii Hitman léta zbytečně křivdil a ve stealth žánru ji tak zařadil na poslední místo, kam rozhodně nepatří. Takže vítej zpátky, agente 47.
Pro: skvělá špiónovka, grafika, absence nudy
Proti: systém ukládání
Pro: Grafika, mise, příběh, sountrack, různé možnosti provedení mise, velké množství různých zbraní
Proti: Prapodivný zbůsob ukládání
Dost chvály, teď nějaké ty zápory. Určitě největší problém je málo misí - hra se dá dohrát i během hodiny (když už víte ,,co a jak"). Během hraní jsem narazil na několik grafických chyb (jen maličkosti). Trochu mi lezli na nervy divné zvuky zbraní, zvláště ta pistole, kterou používali všichni.
Pro: grafika, příběh, volnost v misích, nákup zbraní, design prostředí, soundtrack
Proti: málo misí, pár drobností
47 vypadá coolověji a i celá hra vypadá opravdu velmi slušně. Mise jsou tak velmi nápadité a slušně hratelné. Prostě se dá neuvěřitelně vyblbnout, a v každé misi se najde něco zajímavého. Protože každá mise je svým způsobel originální a nápaditá, což dopomáhá ke skvělému zážitku.
Pár inovačních změn se najde, ale tou pravděpodobně největší je strkání do lidí (hm, jak hezké). Zní to sice prazvláštně, ale je to sranda a vlastně profesionální způsob, jak se zbavit svého cíle, jednoduše ho schodit s balkónu. Sranda s Hitmanem byla vždycky a čtvrtý díl to dokonale potvrzuje.
Pro: Hratelnost, soundtrack, konečně slušný příběh, dokonalé mise, 47
Proti: málo misí,
Pro: Mise, způsoby popravy, plnění misí na mnoho způsobů, Jesper Kydovská hudba
Proti: Prolínání textur a další maličkosti
Pro: Grafika, příběh hratelnost, ...
Proti: angličtina
Mačkání detonačního tlačítka nikdy nebylo sladší.
Pro: hratelnost, level design, soundtrack
Proti: zavrženíhodné chyby
Pro: Variabilita, grafika, příběh
Proti: Ne moc lidí chodí po světě s čárovým kódem na hlavě, takže je divné, že si ho nikdo nevšimne...
Pro: Operace s penězi, důraz na příběh, náhodné vraždy, pestrost misí, hudba, závěr
Proti: Někdy až moc naskriptované, zvuky zbraní
Pro: Nelinearita, soundtrack, grafika
Proti: Občas hodně nepřehledná situace
Pro: Stylové vraždy, hudba, prostě Hitman :-D
Proti: Náhodné smrti, zbytečné novinky
Pro: Detailnost prostředí, hudba, Hitmenovi zbraně a různé způsoby jak misi splnit.
Proti: Maličkosti.
Pro: STYL, variabilita, design všeho, hudba, 47
Proti: N/A
Pro: charisma 47, možnosti jak splnit misi, různorodé prostředí, černý humor
Proti: nic vážného
Pro: Lidsky stit,bily dum,hudba,stealth akce, ave maria
Proti: Ukladani