Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Tak přátelé a mám to za sebou. Hru jsem hrál s přídavkem Orcs on the march, tak snad nebudou zas takové odchylky. Ikdyž vlastně budou, protože o goblino-orcích se budu zmiňovati dosti.

Čím tak začít. Armored princess pro mě rozhodně nebylo žádným zklamáním. Hra zabavila stejně jako její předchůdce a herní doba šla taktéž v klidu přes kilo. Dokonce ji i překonala. Jenom tu frázi ,,zabavila'' je potřeba trochu objasnit. Ono tý zábavy nebylo v poměru ke vzteku z určitých prvků hry zas o tolik víc. A protože jsem člověk rýpavý, vztek ve mě narůstal( bohužel to samé nemůžu říct o herním vzteku, kterého bych uvítal mnohem víc).

Mám-li to srovnat s KB:L, musím říct, že nemalá část toho, co zapsalo tuto hru do mojí topky, mě začala v tomto díle nesmírně nudit. KB:L sice nevynikala tím, že by pointa příběhu hry byla kdovíjaká, ale téměř všechny questy byly zadávány za doprovodu opravdu vtipných dialogů a textů. Obzvláště u trpaslíku jsem se nasmál nemálo. Zde je tomu právě naopak. Textů snad i přibylo, ale vtip z 95% textu vymizel. Texty jakoby zvážněly a snažily se udělat z KB něco víc, než jen nevázanou zábavu s dětskou grafikou, příjemnou hudbou a přímočarými úkoly, které nejsou ničím víc, než ve skutečnosti byly a už je neosvěžil ani ten vtip. Kromě bojů je čtení textů jedinou věcí, co v KB prakticky děláte, takže toto je pro mě velké mínus.

Boje naštěstí zůstaly stejné, ale i tady bych se na chviličku pozastavil. Hra mi celkově v určitých částech přišla až příšerně nevybalancovaná. Nevim, jestli za to mam vinit DLC, každopádně hra za mága, respektive takových prvních 30-40% hry, mi přišla až brutální a tlak mi kolísal jedna báseň. Prakticky hned od druhého ostrova až po Veronu jsem nebojoval s ničím jiným, než se smrtonosnými- neporazitelnými stacky nepřátel, přičemž můj magický grimoár ale zůstavál stejně plitký po celou tu dobu. Začal jsem být až nasranej na tu random generičnost světa. Pořád ty samé neužitečné svitky pořád dokola a dokola. Žádnej blind, žádnej gejzír či jiné kouzlo, které by mi pomohlo ty silnější a silnější soupeře rozbíjet snáz. Za celou hru jsem nenašel magic Shackles nebo revive kouzlo. Gear mi to naspawnovalo takovej, že jsem si řikal ,,boha proč já si to nedal zase za warriora''. Musel jsem to lámat přes koleno abych vůbec dosáhnul aspoň na 49 intelektu. Nemálo jsem se také trápil se sestavou jednotek. Kromě už osvědčeného královského hada, jsem až po Veronu neměl k dispozici nic užitečného. Na druhou stranu jsem si náležitě užil kombo droidů a technika až do doby, dokud byli k sehnání. Co mi přijde snad nejhorší je systém morálky. Hra by mohla nabídnout úžasnou variaci kombinací jednotek, se kterou byste mohli řádit do aleluja, ale prostě ne. Ti nesnáší tamty, tady ti zas támhlety, nu a tuhle elfové, panečku to jsou snad KB náckové v ušatém provedení. Ti se totiž snad nesnesou ani se sebou. Že by milostpány z Katauri napadlo ponechat/upgradovat skill z předchozího dílu, tolerance se tuším jmenoval, aby si ty komba za nějaký ten runový poplatek mohl užít, prostě ne.

Teď můžu navázat na skill tree. Nezlobte se na mě,kdokoliv byste to četl, ale když už se inspiruju titulem jako jsou Heroes, tak by je mohlo napadnout si něco málo půjčit i z lvl upu tamních hrdinů, respektive z těch možností. Ten skill tree mě prostě šíleně nebavil. Drtivá většina toho se motá pořád jen kolem základních atributů/energií atp. Samozřejmě, to ať tam je, ale proč proboha třeba nějaké ty mass efekty spelů nedaj za odměnu nějakým perkem. Proč nezahrnou do skillů třeba slevu na cenu many atp atp. Já např. končil s mana poolem na 140. Ne že by to nešlo výš, ale měnit int. za manu je hovadina. Těch enemy herů co jsem potkal a měli míň many než já, bych spočítal na prstech useklý ruky.

Jsou tu ale i novinky/vylepšováky, co potěší. Nejvíc jsem ocenil možnost ničit itemy za krystaly/runy. Neužitečného harampádí po cestě nasbíráte opravdu mraky, nebo za kopy zlata můžete harampádí nakoupit a pak zničit. Kouzel je opravdu hromada a jejich vylepšování není nejlevnější. To, že je vám kouzlo k ničemu nebo že nebude lepší než jiné, bez praktické zkoušky nezjistíte. Popisky jsou totiž okopírované ve stejně chabé podobě jako v KBL se stejnými dezinformacemi. Vlastně nechápu, na co tam některá nová kouzla dávali. Drtivá většina z nich jsou jen ability rage spiritů z KBL, a jejich použitelnost se nijak nezměnila. Gloth armor, který jsem měl rád a hojně ho používal na range jednotky, se za tu manu proste nevyplatí. Můžete ho kouzlit v kombinaci s armagedonem pokud hrajete s jednou jednotkou, ale proč kouzlit armagedon, když máte Black hole, za trochu menší dmg a bez efektu popálení, ale bez jediné vlastní ztráty. Ale zpět k tématu. líbí se mi, že konečně udělali z černého draka nejsilnějšího draka(ne nutně nejužitečnějšího), protože si můžete konečně sami navolit cestu jeho ohnivého letu. Dobrá myšlenka, ikdyž ne uplně dotažená, je sbírání trofejí z bitev, za které si můžete vylepšovat jednotky(z kněze inkvizitora atp). Abyste totiž trofeje sbírali, je nutné mít ve slotu na vybavení specielní zástavu, která sama o sobě nic neumí, takže je to plýtvání slotem. Další dvousečnou zbraní je možnost létání, kterou dostanete za odměnu. Zatímco to kolikrát opravdu pomáhá při pohybu po kontinentech a můžete se kochat světem z vyšší perspektivy má to i stinnou stránku. Tou je rabování ostrovů, kolem kterých byste se neodvážili zatim ani proplout, což má za následek to, že později krom expů bojujete zcela zdarma, bez jakékoliv odměny.

Nových je také hromada jednotek. Některé si oblíbíte už jen z principu, jako třeba Assassina, paladina, super je démonolog a první třetinou hry vám mohou pomoct projít třeba droidi, kteří toho moc nezabijí, ale jsou celkem tanky a za nějaké to kolo navíc nepřítele umoří. pokud máte v armádě i techniky, bude na bitevnim poli až předroidováno. Jednotka, která mě naopak hluboce zklamala, jsou runoví mágové. Lidská jednotka 5 úrovně - Přemrštěné požadavky v podobě leadershipu, 0 dmg a 2 decentní ability, za stejnou cenu jako červený drak.....

Samostatnej odstavec si zaslouží skřeti. Ti dostali extra péči, o čemž vypovídá i název rozšíření pro AP. Velmi stručně? Nechutně OP. Skřeti jako jediná rasa dostali adrenalin, s jehož nárůstem roste i jejich síla a síla jejich dovedností. V pozdější fázi hry už nepřátelští skřeti začínájí automaticky s hladinkou adrenalinu na 2-3 úrovni/3. Naprostá vymaštěnost v podobě gobliního šamana, kterej s maximálnim adrenalinem může v jednom kole podniknout až 4 útoky(ano přátele), kterými vám bez problému vymažou kteroukoliv jednotku z bojiště tak rychle, že ji zoufale budete o pár vteřin později ještě nevěřícně hledat( můj případ- červení draci). O nic lépe nepřemýšleli a nebalancovali tvůrci ani u krvavého šamana. ten už si sice zaútočí jen jednou, ale nad výsledkem spláčete podobně. Jediné co vám zbývá je uchýlit se k magii v podobě blindu/ terroru/hypnotizace za předpokladu, že jich neni plný nepřátelský stack. V tom případě to obejděte pokud si nechcete kazit náladu. Jo málem bych zapomněl na Obra. Tomu narostla iniciativa na obdivuhodných 6 a může vysát akční body z jakékoliv jednotky(přijdete o kolo) a udělá-li to drakům, máte obra před střelci/castery dřív, než byste čekali. Možná si s nimi i zahrajete pokud přežiji první kolo :D Ostatní jejich jednotky jsou decentní a dá se to utaktizovat i nezoufalou cestou.

Nevim co dalšího dodat. Většina věcí, které mě štvaly v KBL, mě tu štvaly stále. Něco ubylo a víc toho přibylo. Hratelnost kolísala ruku v ruce se špatně vystupňovanou obtížností, ale stále bavila. Hudbu už jsem vnímal jako takovou samozřejmost. Zapomněl jsem zmínit zlepšení mapy, na které už jsou zachyceny objekty. kdoví, třeba se i jednou dočkáme pop upu s dostupnýma jednotkama a věcma. Co mi začalo vadit je random generování jednotek/itemů a morální omezení mezi rasami/nemožnost odbourat ho. Našlo by se toho víc a víc, ale te´d to ze sebe nevysypu. Myslim, že by se měli vyhnout tomu megalomanství u všeho, ale radši dopilovat to co už tam je(pokud vůbec ještě nekdy bude). Za mě stále nadprůměr, ale prožitek rozhodně horší než u KBL.

Pro: stále pohlcující hratelnost, nové jednotky a zlepšení v některých ohledech

Proti: obtížnost, balanc skřetů, stále do očí bijící staré chyby( v textech), pathfinding atp.

+5 +6 −1
  • PC 70
Upřímně? Princeznu v zbroji jsem mile rád doprovodil na její cestě za záchranou otce a jeho i svého království. Moc rád jsem se znovu pohroužil do světa King's Bounty. Ale... s odstupem času musím uznat, že to sice bylo hezké a funkční, přesto nijak necítím potřebu doprovodit princeznu na její cestě znovu. Oproti tomu určitě vím, že King's Bounty: The Legend si zase rád někdy dám znovu. S princeznou jsem se znovu plavil, vznášel, plazil podzemím i samotným peklem. Ale výsledkem mi vlastně bylo jen "opáčko" s jiným kabátkem a pár odlišnými drobnostmi. Asi jako čtení již známé knihy v jejím novém vydání a překladu nebo nějaký věrný remake známého filmu.

Děkuji tak tvůrcům z východu, hru jsem si užil, leč znovu mi lepá děva na koni zřejmě již neuhrane.

Pro: Svět King's Bounty, grafika, hudba, dráček = pohádka

Proti: Stejný neduh jako předchozí díl, tedy opakované hopkání mezi stejnými lokacemi sem a tam a sem a a tam...

+3 +4 −1
  • PC 85
Se značkou King's Bounty jsem se neuvěřitelně vyřádil už v mládí. Bylo pro mě překvapením, když se jedno ruské studio rozhodlo její jméno obnovit. Očekával jsem hodně, ale bál jsem se, že se to nebude, vlivem častým ruským bugům, hrát.

Tak jsem se tenkrát dostal k první hře, která tuhle značku obnovila a pravda, opravdu v ní byla celá řada neuvěřitelně hrozných bugů, které mě vysloveně štvali v průběhu celé hry. Ale nakonec jsem odolal a hru dohrál. I když to teda chtělo chvíle náročného odříkání a propocených triček. Každopádně na hru se hrozně hezky vzpomínalo a když jsem si všiml samostatně fungujícího datadisku, prakticky vůbec jsem neváhal a po zbroj naloženou princeznu jsem si přiskočil krokem setinovým.

Hru jsem následně nainstaloval, zapnul a v tu chvíli, jako kdyby na mě spadl oblak nějakého naprosto krásného prozření. Tohle Kings Bounty nejenom, že se obešlo s většinou bugů, které způsobovali pád hry, ale také jsem už nemusel bojovat i s debilem, kterého jsem smetl v prvním kole. Prostě tenhle datadisk přišel s krásným usnadněním pro hráče, což jsem také náležitě uvítal.

Do hry jsem tak okamžitě vpravil. Příběh mě bavil, vedlejší mise jsem s radostí plnil a to mi prakticky vydrželo až do konce. A to i přesto, že ve hře jsem nechal nějakých slušných hmm...20-25 hodin hraní. Jenže ono to prostě jinak nešlo. Amélie byla boží a její dráček vypomohl jak jenom dovedl. Celá ta hra je neskutečně sympatická a její zpracování jakbysmet.

Při dohrání mi ukápla slza s tím, že jednou si na tuhle nově rozjetou sérii budu s nostalgií vzpomínat. Bavilo mě to, upřímně, celou tu dobu hraní. A to se mi nestává zrovna zase tak často...

Pro: Příběh, sympatičnost všeho, nutnost nepřítele vzdání boje, svižnější zpracování, grafika, pohádkovost, hudba

Proti: Přebíhání z jedné lokality do druhé a pobíhání po lokalitách

+8 +9 −1
  • PC 90
Předně musím říct, že původní Kings Bounty: The Legend (tedy nemyslím ono úplně původní z počátku devadesátých let) jsem hrál zhruba před rokem a půl a hodně se mi líbil jak herní systém, mechanismy, tak samotné zpracování a hratelnost. Na AP jsem se tedy velice těšil. Postupem času jsem hru koupil na Steamu a nyní po několika týdnech různě intenzivní pařby jsem dorazil posledního záporňáka. Jak si tedy pokračování ve skutečnosti vede?

Z mého pohledu velice dobře! Opět je to ten výborný mix tahové strategie a RPG, který mi tak vyhovoval v Legendě. Hratelnost tak vůbec neutrpěla, jen se mi zdá, že místy trochu přitvrdila obtížnost. Hrál jsem za mága (resp. mágyni, nebo snad maggi?) na nastavení "normal" a zejména ze začátku jsem občas balancoval na ostří nože. To se pak poznala každá nevhodně utracená tisícovka a každá zesnulá jednotka. Postupem hry ruku v ruce s posilováním schopností (a to jak herní postavy, tak pilování strategie) se ale vše obrátilo k lepšímu a opravdu tuhých soubojů bylo pomálu. Nejnáročnější mi obecně přišly souboje s bossy. Vůbec nejvíc ten závěrečný, necro-gremlin Zilgadis a ještěran K'Tahu. A v penězích jsem se nakonec topil. Hru jsem dohrál na levelu 56 se zhruba 2,5 miliony neutracených zlaťáků, přičemž jsem později neváhal zkoušet všemožné jednotky, artefakty a jejich kombinace, zkrátka zhýralý život jak se na hodnou princeznu sluší a patří. Questy povětšinou spočívají v zabíjení, poslíčkování nebo hledání nějakého pokladu, ale jelikož mě souboje bavily, po Teaně jsem se projížděl (proplouval a poletoval) také rád a poklady jsem kopal i bez questů, tak mi tato složka vůbec nevadila.

Pokud bych měl něco vytknout, tak snad jen onu místy dost vysokou obtížnost + třeba to, že hlavní hrdinka mi nikterak k srdci nepřirostla. Stejně tak jako celý příběh, který je vlastně velice jednoduchý. Hlavní příběhová linka má vlastně pouhý jeden Q = zabít Baala. Byť cesta k němu je poněkud krkolomná a skládá se z absolvování více či méně pod-hlavních úkolů.

Celkově vzato musím ale AP hodnotit jako víc než důstojné pokračování a s klidem v duši Princeznu rád doporučím všem, kterým se líbil první díl.

Pro: herní systém, hratelnost, styl, rozmanitost

Proti: slabší příběh, místy tuhá obtížnost, pathfinding

+11
  • PC 75
V podstatě nic nového. Těch málo novinek sice potěší, ale není to žádná nálož, ze které byste padli na zadek. Fandové předchozího dílu se ale budou královsky bavit při bádání na nových mapách a k hodnocení si určitě už nějaký ten bodík připočetli sami. Noví hráči nechť raději nejdříve sáhnou po prvním dílu.
+1 +2 −1
  • PC 85
Datadisk na jednu z největších návykovek, kterou jsem kdy hrál, na sebe nenechal dlouho čekat a ve výsledku mě rozhodně nezklamal. Vývojáři zlepšili téměř všechno, na co jsem v původním KB nadával - boje s mnohem slabším soupeřem lze přeskočit, urychlilo se cestování, obtížnost už nebyla tak přemrštěná (i když jsem hrál kvůli nedostatku času na easy).

Amélii jsem si rychle oblíbil a stejně tak jejího dráčka, kterého nedlouho po startu získá. Právě díky němu jsem častokrát vítězil beze ztrát i v soubojích s podstatně silnějším soupeřem. I když jsem využíval de facto pouze dvě jeho nejmocnější schopnosti a takovou kamennou stěnu nebo posily z vajíčka jsem nevyužil ani jednou.

Celá země, po které Amélie cestuje, je rozdělena na spoustu malých ostrovů, z nichž některé jsou i nepovinné (sám jsem minimálně jeden úplně vynechal). Toto rozdělení na ostrovy kvituji s povděkem, protože rozhloha už není tak veliká, aby prostředí začalo nudit nebo abyste se k zadavateli questu vraceli pro odměnu půl hodiny. Vše je tak pěkně přehledné, tematicky rozdělené (piráti, elfové, peklo, trpaslíci, ...) a graficky a designově téměř dokonalé.

Právě vynikající detailní grafika a povedený design je to, co mě u hry drželo a nepustilo až do dohrání. Přestože od minula je novinek co by se za nehet vešlo a drtivá většina věcí je víceméně stále to samé, hraje se to prostě skvěle. A to se počítá.

Nedostatků je jen pár. Stále mizerný pathfinding, kdy se Amélie zasekla o sebemenší překážku, pokud jsem ji poslal jen trošku dál. Dále malá využitelnost peněz - ke konci jsem měl nějakých deset miliónů zlatých bez možnosti je rozumě utratit (maximálně za runy, které jsem ale stejně vůbec nepotřeboval).

Pro: Skvělá grafika a design prostředí; spousta vylepšení; návyková hratelnost.

Proti: Stále horší pathfinding; malá využitelnost peněz; několik dalších drobností.

+21 +22 −1
  • PC --
Mnou nejočekávanější hra tohoto roku. Počáteční pocit déjà vu vystřídalo opětovné nadšení nad krystalicky návykovou hratelností, abych vystřízlivěl nad uspěchaným zakončením. Celá hra je velmi nelineární a umožňuje volný pohyb po celé Teaně, což ve finále znamenalo, že jsem se na dva ostrovy ani nepodíval a už jsem měl možnost konfrontovat Baala. To jsem zkusil a - světe div se - já vyhrál.

Větší level cap s sebou přináší méně vyváženou obtížnosti a působí spíše pro oko. Datadisk je tak o mnoho těžší, než původní hra, i když jsem tabulkově na vyšším levelu.

Největší změna v podobě létajícího koně Pegase mě potěšila asi nejvíc z celé hry, další vylepšení už nejsou tak zásadní na hratelnost. Opět jsem trpěl nad nezáživnými rozhovory a nezajímavým příběhem. Questy sice občas mají špetku vtipu, ale jsou vlastně pořád o tom samém (např. zabít draka, co si pochutnává na opilých trpaslících, nebo paladina, kterému dobré srdce přerostlo přes hlavu a teď zabíjí preventivně i ty hodné, aby se z nich nestali zlí) a doprovodné texty jsou tak špatně napsané, že jsem je raději rovnou odklikával a četl si jenom zápisy v deníku.

Celkově je tak Armored Princess průměrným datadiskem, který sice nesplnil moje očekávání, ale bavil jsem se u něj dobře.

***/5

http://img171.imageshack.us/i/screen091204003.jpg/
http://img171.imageshack.us/i/screen091204007.jpg/
+7
  • PC 80
Datadisk Armored Princess nic moc zásadního proti původní hře nemění, ale něco přece, ať už k horšímu, nebo k lepšímu.

Příběhově je datadisk o něco slabší, než jeho předchůdce, a i zadání questů jsem převážně odklikával, sic jde pojetím opět o příjemně odlehčenou fantasy a i tady se mezi questy najdou nějaké ty fórky a více či méně úchylné specialitky.

Otravné cestování z původní hry tu bylo lehce vyspraveno - všechna území jsou prakticky jednotlivými ostrovy a cestovat mezi nimi lze pomocí tlačítka kdykoliv se nacházíte na lodi. Samozřejmě ani to není ideální a hlavně u trpaslíků bych si moc přál objevovat se s lodí na druhé straně od velkého mostu, neb k nejbližší slušné pláži je to z téhle jeho strany bez létání strašně daleko. Létání je pak dalším usnadněním v pohybu, které překvapivě nijak nenarušuje hratelnost, ale k tomu se dostanete až tak před polovinou hry.

Levelcap se zvednul, nevím na kolik - dohrál jsem na levelu 55 a nezdálo se, že by měl být poslední. Zvýšený level-cap je i důsledkem vyšší obtížnosti, jak už to tak v datadiscích bývá. I když stratégy to po relativně jednoduché původní hře může těšit, mě tohle tempo moc nevyhovovalo - preferuju když mě hra odměňuje za snahu, nikoliv trestá za flákání, což je pocit, který u tu mě při normální obtížnosti převažoval spíš.

Dráček, který slouží jako náhrada za Truhlu Zuřivosti disponuje 9 skilly, nicméně proti Truhle mi jeho taktické využitá přišlo slabé. Hlavně pokud člověk včas neinvestuje do skillů ovlivňující množství a kumulaci rage, tak na ty skilly prostě nemá. Sám jsem shodou okolností měl maximální rage na základních 20 asi do lvl26 - nejsilnější skilly jsem nemohl používat, bo nejlevnější stálo snad 30, a ty slabší jsem nemohl upgradovat, protože bych na ně už neměl taky.

Nedostatek rage mimochodem nebyl zrovna v mém plánu, ani jsem s ním nepočítal - až později mi došlo, že tady vlastně něco chybí - při postupu na další level si už nevybíráte žádný bonus k rage/leadership/maně/bůhvícotamještěbylo - tož to mě docela nakrklo. Navíc za celou hru jsem potkal dva oltáře zvyšující maximální rage, díky kterým jsem ho zvednul o pitomých 6 bodů.

No a to je tak v kostce z mého pohledu rozdíl mezi Kings Bounty a Armored Princess. Ještě k tomu můžete připočítat nové jednotky (osobně jsem si oblíbil Assassiny), kouzla a artefakty, snad i nějaká nová hudba na pozadí, noví bossové a celé nové prostředí ještěrů, vč. hudby a jednotek.

Hrací doba pak u mě byla necelý týden intenzivní pařby, čili alespoň 3x delší, než je dneska u her zvykem, ale nepřišlo mi to ani poloviční proti původní hře.

No, takže asi tak. Je to staré dobré Kings Bounty, kde se hraje za sličnou slečnu. Něco se změnilo k lepšímu, něco k horšímu. Můj celkový dojem je, že spíš k horšímu, i když je to pořad hodně dobrá hra.

Pro: sličná slečna, staré dobré Kings Bounty, vylepšené cestování, noví bossové, hudba...

Proti: už ne tak zajímavý příběh, i setting je už holt takový okoukaný, pro mě i vyšší obtížnost, některé mechanismy na mě působí proti původní hře trochu rozhozeně

+10