Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
Herní výzva 2024 – 10. V záři reflektorů (Hardcore)
Remake původní hry Mafia: The City of Lost Heaven byl z mého pohledu dlouho pouze nepravděpodobný sen. Jednoho dne k oznámení však skutečně došlo a po prvních screenshotech ze hry, jsem nevěřil vlastním očím. Jak nakonec remake české herní legendy dopadl?

Pokud hru lze shrnout jedním slovem tak: nezklamala. Alespoň tedy mě. Příběh zůstává velmi věrný. I tak ale došlo k několika úpravám, které dávají více či méně smysl, například zaměnit krádež diamantů za krádež drog, je dle mého názoru skvělý a reálnější nápad, který se do série více hodí.  Další změny možná malinko upravily vyznění celého příběhu. I to ale nemusí být nutně špatně. Alespoň nemáme příběh založený čistě na způsobu copy/paste.

Druhou věcí, která se dle mého povedla skvěle je obecně grafické zpracování. Měl jsem od výsledku trochu obavy, především po posledním třetím díle. Zde ale město, auta a obecně snad vše dokonale prokouklo. To vše se velmi pozitivně podepsalo i na atmosféře hry, která opravdu na hráče dýchne obdobím 30. let.

Co už je však trochu na pováženou, je bohužel samotná hratelnost. Ta bohužel drží partu s dnešním „tradičním“ stylem: „běž, skryj se, střílej“. Vím, ono co jiného přidat. Ani původní hra nepůsobila kdoví jak komplexně v oblasti hratelnost, ale ten rozdíl bezmála 20 let by mohl být znát. Kde bylo však ublíženo nejvíce jsou vozidla. Tam zkrátka ten pocit, kdy v původní hře byla cítit nejen hmotnost auta, ale i nedostatečný výkon tehdejších vozidel, opravdu chybí. Pryč jsou okamžiky, kdy minimálně ze začátku hry mohla padnout otázka, jestli tam člověk rychleji nedojde pěšky. A působilo to přeci jen poněkud reálněji, ačkoliv se zábavností to často nemělo zase tolik co dělat. Naštěstí nejvyšší obtížnost alespoň zachovala nebezpečí v podobě pozornosti policie, která stále vyžaduje dodržování dopravních předpisů, ačkoliv ve značně zjednodušené formě.

Zamrzí také někdy až výrazné zkrácení některých misí a opravdu za hřích považuji absenci úkolů pro Lucase Bertoneho. Hledání několika aut v rámci Volné jízdy opravdu nepočítám. Přibyly také sběratelské předěmty, z nichž některé mohou příběh ještě mírně rozšířit. Ostatní předměty donutí alespoň poměrně zajímavý svět včetně venkova lépe poznat. Úkoly Volné jízdy bych stavěl asi na stejnou úroveň, jako Extrémní jízdu v původní hře. Nenaštve, ale ani nenadchne. Spousta úkolů Volné jízdy je dokonce z původní Extrémní jízdě převzata takřka 1 ku 1.

Dabing je pro hru samostatnou kapitolou a dle mého se opět opravdu povedl. Zachování několika původních dabérů je opravdu skvělé a některé povedené, avšak často i nové, hlášky určitě lze nalézt i zde. Zvuk a Soundtrack také ostudu původní hře nedělá, ačkoliv těch zapamatovatelných songů a melodií mohlo být přeci jen více.

Remake určitě bezchybný není. Nedostatků je zde dost, ale jedná se dle mého stále o velmi povedený kousek a je vidět, že pokud mají vývojáří ze studia Hangar 13 danou kostru hry, umí také připravit něco velmi pěkného. Vím, že se najde spousta lidí, kteří remake odsoudí se slovy, že dělá akorát tak ostudu původní hře. Ale řekněme si to na rovninu, mohlo to dopadnout daleko hůře a já, který původní hru projde dnes takřka po slepu si známý příběh v nových barvách velmi rád projde znovu. A v tom sám určitě nebudu.

Hodnocení: 90 %

Pro: Mírné příběhově ragulace, grafická stránka, svět, atmosféra, český dabing.

Proti: Poměrně jednoduchá hratelnost, některé mise jsou výrazně zkráceny, soundtrack mohl být přeci jen zajímavější.

+22
  • PC 80
Herní výzva 2024 - 7.  Ve stínu pixelů 

Perfektní remake původní klasiky, nejen z grafického hlediska ale i toho příběhového. Samozřejmě je škoda, že některé mise jsou ořezané od těch původních ale jsou i mise kde je něco navíc. Příběh je zde odvyprávěn zas trochu jinak a není to vůbec na škodu, jen zamrzí že věčina kultovních hlášek co známe z původní Mafie tady nezazní. Upřímně kdyby takto vypadala Mafia 3 bylo by to stokrát ne-li tisíckrát lepší než to co vydali, prostě perfektní lineární příběh a tak to má v sérii Mafia být.

Pro: grafika, příběh, český dabing, mise Volební kampaň

Proti: nemožnost jezdit v nadzemce a tramvaji, mise Bastard se štěstím a Melouch

+10 +11 −1
  • PS5 85
Svého času mě Mafia hodně bavila. Hrál jsem jí skoro jako novinku na nadupaném počítači mého bratránka. Těšil jsem se na každou novou misi a hltal příběh. Po pár letech jsem Mafii rozehrál podruhé a už mě tolik nebrala. Druhé hraní postrádalo kouzlo. Najednou jsem si začal všímat nedostatků, kterých si hráč, oslněn příběhem a jeho filmovostí, tolik nevšímá. Mluvím hlavně o nemastném soubojovém systému. Pro člověka znalého největších klasik mafiánského filmu zdejší příběh ve skutečnosti nepřinese skoro nic nového, až na to, že je to česká hra s velkou produkční hodnotou a obsahuje skvělý český dabing.

Proto jsem se dlouho zdráhal Mafiu: Definitive Edition rozehrát. I když mi kamarád nabízel, že mi jí půjčí. Nakonec mě přesvědčil až PS Plus. Od příběhu jsem velké překvapení nečekal a také jsem ho nedostal. To by asi pak nebyl remake, nýbrž nová hra. Na celou příběhovou šablonu ani nemusíte znát původní hru. Stačí shlédnout Kmotra (nebo přečíst), Mafiány a víte jak to dopadne. Je to opravdu velké klišé. Chápu ale, proč mě to tenkrát tak uchvátilo. Téma bylo tehdy nové a neokoukané. Jenže od té doby jsem stihl přečíst i Al Caponeho "životopis".

Ke znovu zahrání mě nejspíš nalákala romantická nadsázka staré verze. Ve staré Mafii se Salieri hodně podobal čestnému donu Corleonovi. V remaku se z dona Salieriho postupně vyklube psychopatický vrah, který tak moc baží po moci, že se nebojí jakékoliv špíny. Uvěřitelnější fungování mafiánské rodiny ve zločineckém podsvětí, kde nic není tabu. Ani drogy. Nová grafika navíc přispívá k větší surovosti reálnějším zpracováním násilí a smrti. Tak to má být, tak je to správné.

Mé herní předsevzetí bylo, že se konečně pořádně naučím hrát s gamepadem. Hru jsem proto rozjel na těžkou obtížnost a vypnul asistenta míření. Bylo to krušné. Na každý checkpoint, v přestřelkách, jsem potřeboval alespoň pět smrtí. Na závod musela obtížnost dolů. To už by jinak bylo s velkým sebezapřením. Při honičce s obrněným vozem zase přišel na řadu asistent míření. Udržet kurzor tam, kde bylo potřeba, musí být těžké i s myší. Asi ve dvou třetinách hry mi střílení konečně začalo jít. Nový soubojový systém je super. Je zábavný.

Největší zklamání je hudba. Melodii z původní hry mám pořád v hlavě. Věčná škoda, že není tady. Ani jedna z melodií zde přítomných mi nedokázala z hlavy dostat tohle. Jakmile jsem vlezl do auta, hned to naskočilo. Další zklamání jsou absence Ralphových ukázek páčení zámků na nejrůznějších autech. Chybělo mi postupné rozšiřovaní vlastního vozového parku. Definitive Edition auta skoro neřeší. K Bertonimu jsem se podíval až ve volné jízdě a na jeho pohlednice rezignoval. Fakt mě nebavilo podle nich hledat. Ani sběratelské předměty nejsou velký výkřik zábavy. Ve městě se toho totiž moc dělat nedá. Je celkem mrtvé a prohledávat každý kout kvůli sběratelským liškám mě neláká.

Dabing je snad ještě lepší než v původní hře. Dabéři jsou asi zkušenější. V hlasech postav je víc emocí. Je to špičková práce. I přesto, že jsem věděl, co se stane, tak jsem si hru užil. Autoři to chytli za správný konec. Postavy jsou více uvěřitelné, přestřelky zábavnější a auta se chovají stejně. Docela jsem se navnadil na druhý díl. Jen škoda prázdného města a absenci vedlejších úkolů.

Pro: uvěřitelnější charaktery postav, ještě lepší český dabing, grafika přidává na surovosti, krycí soubojový systém je zábavný

Proti: absence vedlejších misí, zjednodušená úloha Ralpha, menší důraz na vlastní vozový park, nudné hledání sběratelských předmětů v prázdném městě, absence melodie z původní hry!

+21
  • PC 75
Príde mi celkom vtipné, aké zmiešané pocity nakoniec tento remake vyvolal. To, že pôvodná hra naozaj po 20 rokoch zostarla príbehovo i hrateľnostne je samozrejme logické. Ak si na pôvodnú hru človek dobre pamätá, tak mu to zostarnutie remake pripomenie práve príbehom - Tommy mal tak bohatý život, že eskapády, ktoré stihol za pár rokov zažiť sa rovnajú tomu, ako keby jeden vojak v Medal of Honor vybojoval postupne bitky na 5 frontoch druhej svetovej.

Čo však remake robí so cťou a dovolím si tvrdiť, že upgraduje sú postavy a dialógy. Cítiť to silno nielen na Sarah, ktorá má konečne nejakú osobnosť, ale napr. aj na Samovi, s ktorým som mal v pôvodnej hre obrovský problém. V originálnej Mafii veľmi cítiť kamarátstvo, ktoré si Tom vybudoval s Pauliem, Sam tam však pôsobí ako taký ten mlčanlivý typ, ktorý sa tam niekde bokom pravidelne vyskytoval a to je tak všetko. Za 20 misii vlastne nevidíme žiadne prejavy kamarástva alebo vzájomnej ľudskosti, o to absurdnejšie potom vyznie finále, kde obaja vyplakávajú jeden nad druhým, akí boli kamaráti a aká je to zrada. V remaku má Sam konečne nejakú osobnosť, hoci k dokonalosti by to chcelo stále odstrániť pár wtf momentov, ktoré potom ku koncu príbehu nedávajú úplne zmysel. Páčilo sa mi aj o kúsok menej romantizované vykreslenie mafie a Salieriho. Je to predsalen stále mafia, podvodníci, hrdlorezi a vydierači. Na čo Vávra tak trochu pred 20 rokmi pri tvorbe zabudol a tak trochu temnejší tón pri Salierim a niektorých ďalších postavách v čiernobielej pôvodnej rozprávke chýbal.

Dialógy mi prídu veľmi fajn napísané, odohrané a svojou väčšou kadenciou a rozšírením dokážu občas podať aj nejakú tú zmysluplnejšiu myšlienku než len zajazdíme, zastrieľame, uvidíme.

No a práve tu sa dostávam k tomu rozporu - k zajazdeniu, zastrieľaniu a uvideniu. Všetky misie prebehnú strašne rýchlo. Nie je to tým, že pred 20 rokmi som bol až tak veľmi slabý hráč. Samozrejme náročnosť išla určite nižšie, ale to je dané aj tým, že ovládanie je lepšie, AI nie je tak zlá a hra hráča nevytrestá tak ľahko "stepovaním smrti" (v pôvodnej hre, ak Toma nepriateľ zasiahol, tak on začal častokrát na mieste stepovať, kým nepriateľ strieľal a nedalo sa ísť ukryť alebo paľbu opätovať, kým strieľanie neprestalo alebo nepriateľ netrafil). Tým, že dialógy sú bohatšie, ale misie odsýpajú rýchlo a odpadlo nekonečné opäťovné vracanie sa do Salieriho baru autom v každej misii, tak to celé ubehne strašne rýchlo. A to je pre mňa ten problém - misie v hre sú, ako som písal kompilátom známych mafiánskych filmov, odsýpajú s dejom však tak rýchlo, že som ich ako "hráč" nestíhal vstrebať, napriek tomu, že dobre poznám originál. A keď som sa do toho začal dostávať, zrazu bol koniec. Aj keď sa mi páčilo, že Tommy bol o čosi menej naivný hlupák. :)

P.S.: Pozeralo sa na to celé dobre.

Pro: hlbšie postavy, lepšie dialógy, menej rozprávkové čiernobiele podanie príbehu, zábavná náplň, dobrý audiovizuál

Proti: veľmi zosekané misie a prirýchle tempo, daň za vernosť originálu v niektorých ohľadoch

+26
  • PS4 80
Nostalgie je silná věc. Kdyby ta hra vyšla jako nový dílo, hodnotilo by se to obecně asi jinak. Ale vidět Mafii v novým kabátku, i když to některým úplně nesedlo.. Mně srdce zaplesalo. Jo much to má spoustu, především v ovládání, ale stejně sem se královsky bavil a užíval si Mafii celou dobu. Dabing je fajn - i když na ten původní samozřejmě nemá, to snad ani nejde, všichni zestárli a tady naopak ta nostalgie body strhává, ale celkově mně osobně to velice překvapilo, i když jsem k tomu byl velmi skeptickej a určitě si tohle někdy rád zopakuju.

Pro: důstojný upgrade původní hry, fajn vylepšení některých konceptů

Proti: jako nová značka by hodnocení bylo určitě nižší, zážitku tenhle fakt ale neubírá

+4 +6 −2
  • PS4 90
Jak asi někteří z vás ví tak já nejsem fanoušek původní mafie, sice jsem jí hrál jako malý, bylo mi asi 11 let? Ale i tak mě to nikdy nezasáhlo jako například starší adventury od Sierry nebo Lucasů, nevím proč. Snažil jsem se k Mafii dostat i jako starší hráč, ale bylo to ještě horší. A než se na mě tu spustí boomeři co mě osočí že jsem mladý a že ta hra je stará a mám jí tak brát, tak si jen tak zaflexím, že určitě na rozdíl od nich dohrávám hry co se ovládají praserem i hry z roku 1992 apod. Takže si myslím že tím že je to prostě starý to vůbec není.

I přes to mě ale remake naprosto smetl a teprve v něm mi přijde že ten originální příběh, díky schopnějším scénáristům než je Vávra, konečně zazářil. Jelikož už ale o mafii každý ví a komentářů jsou mraky, pokusím se trochu srovnat v čem mi reamake přišel lepší a proč hodně kritiky ostatních hráčů vyplívá pouze z klasického ješitného čecháčkvství.

Asi největší kontroverzní věc i do které se často obouval Vávra (kterého beru jako totálně egoistickýho dementa co se snaží na sílu být zajímavý a kontroverzní svými názory) je právě příběh. Ten konečně přidal dost potřebnou hloubku na to aby klišoidní příběh vůbec byl zajímavý. Jasný, mafianský žánr není nějak flexibilní natolik aby jste mohli přijít s něčím originálním. Právě proto je potřeba zapracovat na charakterech, dialozích, motivacích a podobně, když celková zápletka je klišé. To se bohužel originálu nepovedlo. Neříkám nic, na tu dobu to V RÁMCI OPEN WORLD HER bylo fajn (i přes to že Vávra přišel z mafiánského maratonu filmů a udělal sketche z jeho nej filmů a pospojoval je horkou jehlou k sobě). I když v jiných žánrech už byli prostě značně lepší a propracovanější příběhy. I tak ale originál byl jen směs různých mafiánských sketchů dány dohromady příběhem kde postavy byli černobílé a jejich proměny se stali lusknutím prstu.

Remake tohle slušně napravuje, nejenže během různých cutscénách už zasazuje semínka pro budoucí motivace a tím se příběh stává celistvějším, ale i dodává díky dodatečným dialogům či změnám potřebnou hloubku postávám. Taková Sára tu v příběhu už dává větší smysl, Paulie je více tragickou postavou a Samova změna dává taky smysl. Salieri není tak černobílý a naivní jako v jedničce a i finále proč se Tom rozhodne jít proti němu dává smysl. V originálu to bylo jen protože diamanty což wtf? Tady fet dává smysl protože to rozkopalo Tomovo přesvědčení v tom co dělá, do fetu nikdy nechtěl jet a ta lež ho ukřivdila.

Teď ještě protiargumenty na zdejší výtky k příběhu. Scéna se Sárou, když přijde Tom od krve, dává smysl. Nejenže on se cítil že může kdykoliv umřít a dohnalo ho to k žádosti o ruku, ale i Sára cítila že o něj může přijít a tím pádem to přijala a chtěla si sním užít co nejvíce času. Narozdíl od originálu kde Vávra říká že Sára měla být naivní a že Dona viděla jako milého strýčka, jenže pochybuju že když pracovala se svým tátou v Salieriho baru že by si ničeho nevšimla, to by musela mít lobotomii nebo vyrůstat u Vávry ve sklepě twl. Poté třeba že Tom kosí z leva a zprava a pak váhá, tím trpěl i originál a doprdele, tohle přece nejde obejít v akční střílečce, to zase jako...

Scéna s Frankem taky dává více smysl i když to prostě není tak sentimentální a pohádkově milé. A ano pořád tam zůstávají chyby ve scénáři, pořád by to šlo více překopat, ale chápu o co jim šlo a jednoduše příběh prostě lépe funguje. Je mi jedno že příběh je klišé, ale tento remake tomu přidal více do hloubky postav apod. Za mě ok. Více humoru a i dávka nereálnějších situací tomu přidalo na zábavnosti a nadsázce, což mi přijde že i remaku dost pomohlo. A co se týče dabingu tak je výborný, jde vidět že ten dabing režíroval někdo kdo to umí, nejenže Rychlý tu konečně podává kvalitní výkon oproti jedničce (kde spíš je za legendu jen díky těm hláškám které zamaskovali to že tu roli očividně nepochopil a daboval něco jiného). Tady jsou prostě všichni super, až na Vašuta, ten i když daboval dobře, je na tu roli prostě už moc starej.

Co se týče toho jak se to hraje, tak logicky je to příjemnější, je to dané dobou. Systém krytí dává smysl, pochybuji že Vávrova představa o tom že krytí je na hovno je validní. Pochybuji že Mafiáni v realitě chodí jak kačer v podřepu a schovávají se za lampama... A ano je to prostě pohodlnější, ale myslím si že to prostě k tomu sedne a chápu že někomu vadí že ta hra místy více zakčněla, i když si myslím že pořád to je málo na standart dnešních akčních her a pořád se tu najde dost misí kde je akce jen na konci a to ještě poměrně krátka. Vždyť i v originálu na vás pak ke konci naběhla miliarda nepřátel, takže kritika ve stylu že tady po vás jde celé město taky není moc pravdivá. Ano, bylo mi líto že třeba mise na parníku byla více zkrácená, ale i tak měla dobrou atmosféru, i když bych si toho adventuření jak v origu, chtěl užít více. Za to ale některé mise fungovali mnohem lépe než v originálu, jako například mise s kořalkou, diamanty nebo návštěva Luigiho. Prostě to jen zmodernizovali no :D

No nevím co dál rozpitvat, jelikož nejsem fanda originálu a tohle mě fakt chytlo. Postavy tu jsou zajímavější, příběh jde více do hloubky, změny jsou logický a mise baví. Opravdu jsem necítil stereotyp a ta větší míra cutscén mi nevadila. Vždyť je to takový akční interaktivní film i jednička byla, kdyby Vávra mohl, určitě by těch cutscén tam taky namrdal tolik.

Na závěr ještě dodám že jsem rád že jízdní model je více podobný mému top druhému dílu a nová hudba nedělá té starší ostudu. Ano je jiná, ale rozdíl je v tom že v originále to byla více "herní" hudba přitom tady se snažili dělat "filmovou" jak z akčních mafiánských filmů. Konec, mě to bavilo a jsem rád že Vávra na tom nedělal :))

Pro: Změny v příběhu, soundtrack, lepší scénář, cutscény, zábavné hlášky a dialogy, mise pořád nabízejí nějakou změnu, výborný český dabing

Proti: Vašutův dabing, zkrácení pár misí, nevyužité město (ale tak to k tomu patří)

+18 +21 −3
  • PC 75
Mafii: Definitive Edition jsem hrál jako člověk nepolíbený originálem (i když několik profláklých scén a hlášek jsem samozřejmě dříve viděl). Proto jsem si mohl tenhle kultovní příběh zabalený v kompletně novém hávu vychutnat bez neustálého srovnávání nebo nostalgického vzpomínání na původní verzi. Právě příběh je alfou a omegou jak originálu, tak i remaku, a i když už možná nepůsobí tak přelomově jako před 20 lety, stále je vynikající. Rovněž hlavní postavy jsou dobře napsané a nadabované. Hrál jsem s původním anglickým dabingem, který je podle mě vydařený a určitě bych ho doporučil více než ten český, který na mě působil trochu kostrbatě...zkrátka jako když si pustíte třeba Kmotra s českým dabingem.

Líbila se mi taky artová stránka hry. Hudba je skvělá a grafika taktéž. Město Lost Heaven je pěkně nadesignované a když jedete jeho ulicemi v nablýskaném veteránu a v rádiu vám hraje swingová hudba, atmosféra 30. let na vás z monitoru přímo dýchá.

Co se týče gameplaye, tak je Mafia: DE jednoduchou a poměrně přímočarou střílečkou okořeněnou pouze častými automobilními honičkami. Hra vás zpravidla hodí do děje s nějakou deufaltní zbraní a vy jdete předem určenou cestou a kosíte desítky nepřátel. Jen pár misí nabízí nějakou možnost kreativity či improvizace. Celkově není gameplay rozhodně to, co by Mafii: DE zdobilo a musím říct, že mě chvílemi i trochu nudil.

Velkým zklamáním je pro mě to, že ačkoliv tvůrci DE vytvořili graficky krásný a detailní svět, neudělali hru jako plnohodnotný open world. Na místo toho je zde jakýsi Free ride mode, který nemá žádný příběh a ve kterém pouze plníte různé stupidní úkoly (střílíte mimozemšťany apod.). To vnímám jako promarněnou příležitost posunout Mafii někam výš. Takto tvůrci pouze předělali původní hru do moderní grafiky, pozměnili pár dialogů a uhladili hratelnost. Žádná nadstavba nebo invence se však nekoná.

Účelem Mafie: DE zřejmě bylo zejména odvyprávět jeden legendární příběh nové generaci hráčů, což se také asi podařilo. A jsem za to rád, protože ten příběh si to určitě zaslouží a koneckonců jinak bych se k němu ani já nikdy nedostal. Bohužel mi ale po dohrání zůstala trochu pachuť z pocitu promarněné příležitosti. Mohlo vzniknout něco víc, než pouhý remake, ale nestalo se.
+18
  • PS4 85
Ani po dvaceti letech neztratil příběh Mafie nic na svém lesku, spíš naopak a dokáže vtáhnout do děje stejně dobře jako tehdy. Vlastně jsem měl čas mezitím dospět a užít si příběh možná ještě víc než tenkrát, kdy jsem hrál dospělý příběh ve věku dítěte a nedokázal jsem ho proto naplno ani ocenit.

Asi mám tu výhodu, že si nepamatuji úplně přesně každou scénu záběr po záběru a tak mě tolik nezatěžovala potřeba srovnávání s originálem a hru jsem si užil skoro jako novou. Potěšila mě věrnost předloze a že se autoři nepouštěli do divokého přepisování a vlastních interpretací.

Až u českého dabingu člověku znovu dojde, jak skvělý a přínosný je, když se hráč může očima věnovat dění na obrazovce a ušima poslouchat rozhovory, aniž by musel do toho všeho ještě stíhat číst titulky. Marcel Vašinka se role Salieriho zhostil skvěle a sednul mi dokonce pro postavu vůdce mafie víc než Antonín Molčík.

Zamrzí snad jen horší nevýrazná grafika města. Obzvlášť, když hra vychází na samém konci životního cyklu generace konzolí a nepochybně z nich šlo vytáhnout mnohem víc. Občas mě rozesmál nějaký ten vizuální bug, ale nic vážného.

Pro: legendární příběh Tommyho Angela, věrnost předloze

Proti: jen průměrná grafika mimo cutscény, tu a tam bug, některé přehnané komické animace postav

+24
  • PC 65
Zamačkávám slzu v oku a vracím se do Lost Heaven, protože si moc dobře pamatuju, jak byla Mafia skvělá hra. A tak se postupně prokousávám příběhem a zjišťuju, jak moc růžové mám brýle na očích, protože přes ně nevidím, jak je to na dnešní poměry docela nuda. Město je neinteraktivní, auta v garáži k ničemu a zbývá tak jen ten samotný příběh, který je destilátem všech ostatních mafiánských příběhů včetně velmi omezené řádky šablonovitých postav, z nichž nikdo s výjimkou hlavní postavy nemá téměř žádné charisma a já tak nemám důvod se o ně moc zajímat. Remake je to udělaný hezky a hraje se fajn, i když některé animace mi přišly trochu prkenné. Český dabing je super a zároveň špatný, všichni podivně přehrávají, ale ta nostalgie mi i přes všechny výtky zůstává. Tehdy mě to prostě bavilo a i když teď vidím problémy, nemůžu tu hru nemít rád.

Pro: Nostalgie, hlavní postava

Proti: Všechny ostatní postavy, neinteraktivní město

+11
  • PC 65
Nazor na remake Mafie se bude asi hodne lisit podle toho, zda jste kdysi hrali original a neubranite se tedy casto nostalgickemu srovnavani, nebo ne. Ja ho sice hral v dobe vydani, ale uz jsem stacil mnoho veci zapomenout. Mnoho, ale ne vsechny.

Hlavni prednosti definitivni edice je samozrejme grafika a celkove podpora modernich systemu a tedy moznost zahrat si klasiku na aktualnich strojich jednoduse, bez nutnosti modovat nebo pristoupit na nektere kompromisy. Co do obsahu neni remake svemu originalu verny stoprocentne; autori se nebali strihat, pridavat a predelavat, a to dostatecne na to, abyste si toho vsimli, ale zaroven ne tak necitlive, aby to pametnikum vyrazne vadilo. Pod krasnym vizualem a stylovou dobovou hudbou vsak hra nezapre, ze jde fundamelne o temer dve desitky let starou (a dost mozna i prvni) 3D mestskou akci, se vsemi neduhy, ktere z toho plynou. Predne - mesto je jen kulisa. Zapomente na jakekoliv aktivity, interaktivitu vetsi nez srazeni hydrantu, navstevu obchodu nebo radost z free ride - ve meste neni co delat. Pokud vim, nelze se po nem pohybovat ani pomoci taxiku nebo MHD.

Fyzikalni model a znicitelnost prostredi a vozoveho parku s tim koresponduje. Hraci zvykli na detailnost a nejruznejsi hratky a experimenty zde vyziti nenajdou. Pribeh je servirovan naprosto linearne misi za misi, pricemz asi ve dvou tretinach se hra pribehove a herne zlomi a posledni mise nabidnou premiru akce zhruba podle scenare 1. Klidna cesta na misto, 2. Zbesily cover shooter, 3. Utek z mista pred policii.

Hru jsem hral na gamepadu na klasickou obtiznost s vypnutymi pomocnymi features jako zobrazovani trasy na mape a subjektivne mi prisla vyrazne jednodussi nez original. Zejmena to vypnuti navigace na mape doporucuji. I v puvodni verzi se hrac musel orientovat ciste podle mapy a diky tomu si vic uzil a navnimal samotne mesto. Dokonce se po nejakem case da orientovat podle navigacnich ceduli a landmarks, coz herni zazitek nepochybne prohloubi.

Ale jakkoliv umi byt hra krasna, nemuze zaprit, ze je z trochu jine doby a v mnoha ohledech jiz pusobi zastarale, staticky a tak nejak jako pouha kulisa. Myslim, ze pro nove hrace bude definitivni edice malo ambiciozni a moderni a ja osobne vzdy radeji sahnu po jemne vymodovanem originalu, ktery ma neco, co jeho remake ne - autenticke kouzlo doby a atmosferu pravem obdivovane legendy ceskeho herniho vyvoje.
+16
  • PS5 75
Musím začít tím, že si nepamatuji, jestli jsem odehrál původní celou Mafii: The City of Lost Heaven, takže nemůžu ani porovnávat tyhle 2 verze, takže budu vyloženě hodnotit jen tuto verzi. Určitě jsem nějaké pasáže hrál, ale ne kompletní hru.

A musím říct, že v novém kabátu hra vypadá prostě úžasně, zvlášť v noci a byla radost se kochat celým tím vizuálem, odrazy ve vodě a prostě všechno. Není si tady nač stěžovat. I technická stránka hry je v pořádku, na žádné bugy, glitche jsem nenarazil. Jediný problém byl při načítání, kdy znázornění načítání bylo vyloženě zasekané, ale ve hře žádný takový problém nebyl.

Dalším velkým plusem je určitě příběh. Z ostatních komentářů a recenzí vím, že jsou tam nějaké změny, ale to já neposoudím, ale příběh funguje fantasticky. Styl a tempo vyprávění, cut scén tak akorát a zakončení, které se prolíná s Mafií II. Příběh vypráví o Tommym Angelovi, kdy se jeho obyčejný život taxikáře prolne s místní mafií, které se stane součástí, ale i o jeho pochybách o celé mafiánské rodině a rozhodnutím, který rodina dostane přednost. Jestli ta jeho nebo ta mafiánská.

Ale to jsou jediné 2 plusy. Skrz hratelnost jde vidět, že je to stará hra, a i když jsou tam prvky, které i dneska se ve hrách objevují, tak to prostě není úplně ideální, a ani třeba prvek krytí, který tam přibyl není zpracován moc dobře. Jízdní model by taky zasloužil trošku vylepšit, a to zvlášť u motorek, které přibyly do hry, a mise na motorce byla pro mě docela utrpení. Pak části s chozením, kdy sice hrajete, ale vykládá se část příběhu a běžet nelze, to se sice děje i v dnešních hrách, ale taky by se s tím dalo něco dělat. Samotné střílení je taky dost obtížné, a třeba se samopalem jsem se začal sžívat až téměř na konci a raději jsem to hrál s pistolí. Chápu, že na konzolích je střelba složitější, ale i tak mi to přišlo těžké, a to jsem hrál na střední obtížnost. Samotná policie na střední obtížnost byla vyloženě k smíchu, pokud jsem náhodou nenarazil do jejich auta a rovnou zaplatil pokutu, nebo misí, kdy jste před policií utíkali, tak bych skoro řekl, že tam policie ani nebyla. A když už jste byli s nimi v honičce, tak stačilo to vzít přes nově vytvořené body na mapě, kde se jich dalo zkazit a bylo po honičce.

Kdyby to byl čistě remaster, tak ty prvky ohledně hratelnosti i přejdu, ale jelikož to nebyl jen remaster, ale i remake, tak je to trošku pro mě zklamání. Věřím, že kdybych hrál původní hru v době vydání, tak budu určitě nadšený, a budu tam sázet téměř nejlepší hodnocení, ale na kdyby se nehraje.

Ale i přes všechny ty výtky bych hru určitě doporučil.
+10
  • PC 40
Asi jsem už na ty hry starej nebo nevím, možná příliš vybíravej. Anebo mi vadí, jak nedovařeně spousta moderních her působí. Tahle verze původní Mafie je bohužel přeakčnělým balastem, kterej postrádá přirozený tempo. Buď je hra příliš rychlá, nebo vás otravují stereotypní, nikdy nekončící pasáže u přestřelek. Asi vám to bude připadat směšný, ale původní Mafie Vávry měla pro mě daleko výživnější akci, mám tím na mysli přestřelky.

Trhá mi žíly hrát hry, kde AI prostě čítuje, má boosty, uděluje hráči damage a při tom je stupidní. Skutečně, AI v týhle hře na klasickou stojí za to. Nikdy neminou, nic jim neudělá ani 5 ran do těla z kulometů - tancují na místě, nebo po vás prostě střílí. Sebevražedně vybíhají z krytů a nechají do sebe kropit, ale né jak v původní mafii, kde nepřítel při každým zásahu kulhal nebo udělal pózu, že byl postřelen - zde prostě jdou furt vpřed a šijou po hráčích. KOHO tohle má bavit. Je to unavující, otravný, frustrující a lacinný. Céčkový. Každou přestřelku centrovat na to abych někomu trefil hlavu... hodně štěstí s tím mířením v týhle hře. Podle mě Hangar 13 absolutně nepochopil, co má udělat.

Zahodit veškeré ty cover systémy, otřesný animace, katastrofální konzolový ovládání a bullet sponge nepřátelé... dejte mi možnost se volně skrčit. Dejte mi možnost to všechno manuálně ovládat. Dejte mi možnost ve hře, aby moje postava reagovala na každý tlačítko, né že to bude působit že běhá jak po ledě. Nechci držet tlačítko abych šplhal žebřík. Nechci držet tlačítko abych si vzal lékarníčku. Chci okamžitou zpětnou vazbu. Nechci devatenáct checkpointů, které budou spouštět ještě šílenější kadenci scriptů a lavinu nepřátel. Nechci aby moji parťáci pobíhali kolem jak totální pošuci. Nechci aby ten týpek přes ty trezory vyběhl ven z místnosti a nechal se zastřelit. Pane bože. Hra z roku 2002 mi umožnila ty mise plnit s větší volností a větší dynamikou. Hafo těch misí mělo víc vrstev. Já nejsem nějak extra velkej fanoušek původní hry, asi bych si jí dnes už ani nezahrál. Spíš mě zaráží, že hra z roku 2002 dala během misí víc možností. Zde to je osekaný všema moderníma volovinama, které já nesnáším u her.

Cover systém, AUTOHEAL (??? :D), opakoval bych se. Je tu kořen z původní hry, ale tak brutálně si překáží s moderníma herníma prvkama. Na co autoheal, když tu jsou lékárníčky? Navíc ta klasická obtížnost je šílenost, je to hodně o štěstí a nonstop ta hra nutí do nudných přestřelek. JEŽIŠI, pro jednou mě nechte tu misi splnit bez scriptů a s trošku jiným přístupem. Né zas kropit miliony kulek do gumovejch dementů co na mě nonstop pokřikují ty stejný dialogy. Navíc mě fascinuje jak každej týpek má u sebe molotov. Hej, k tomu se ani nebudu vyjadřovat, animace s molotovem je totální nářez a působí to zas tak céčkově. Proč nemůžu vyhodit zbraně z inventáře.... kde jsou semafory, NPCčka prochází silnicemi sebevražedně a na silnicích je chaos, auta jezdí úplně všeljak :D má vůbec cenu se vyjadřovat k naprosté nekonzistenci té hry? Příklad, mám thompsona a nastane cut scéna, kde Tom z ničeho nic vytasí colta, po cut scéně ho nemám. Když umřu a jsem v tom bodě znova, už ho mám. WTF. KDO POSTAVÍ AUTO ABY NA NĚJ NEPŘÁTELÉ MOHLI STŘÍLET? Haloooo???

Město je nádhera, NPC jsou mrtvé, nulové dialogy, vystupují z aut do kterých nastoupí, bloudí v kruhu... nudááá. Interiéry zavřené, nuda. Nulová interakce s tím světem, nuda. Bindování kláves je příšernost, prostě konzolovka. Nuda. Optimalizace je divná, hrál jsem to stabilně, během cut scén mi padaly FPS a to i když jsem šel do menu, to mi hra zamrzávala. Otřesný loading screeny po každým restartu. Hru jsem odinstaloval během jízdy domů po volební kampani, nudil jsem se a bylo to frustrující. Graficky to vypadá hezky, ale kvůli grafice hry asi nehraju no... příběh fajn, některé dialogy navíc nedávali smysl, jiný zase hezky expandují příběh. Není zde ani jedinej charakter, co by mě zaujal, všichni tu jsou docela šílený psychopati. Nevím no. Hudba v cut scénách je hlasitá, nejde slyšet moc dialogů. Českej dabing až na výjimky působí docela parádně. Za pěti stovku na steamu bych to bral, ještě že jsem za tohle nedal plnou cenu. Jo a zakončím komentář tím, že tohle není konstruktivní kritika, ale moje dojmy a můj názor. :D
+10 +18 −8
  • PC 80
Remaku Mafie jsem se dost obával, ale když jsem ho později viděl a teď i odehrál, tak mohu říct, že se jedná o kvalitní remake. Líbí se mi kvalitní dabing orignálních dabérů, otevřený svět i malé novinky. Mile rád si zahraji tento remake znovu. 8/10

Pro: grafika, CZ dabing, otevřený svět

Proti: optimalizace

+3 +6 −3
  • PC 80
Herní výzva 2021 - 6. Jménem zákona

Původní Mafia byla ve své době naprostá bomba a status kultu jí (minimálně v našich končinách) vydržel až dodnes. I já ji tenkrát zbožňoval a dohrál několikrát. Je to ale už pořádná řádka let, a proto přišli borci z Hangar 13, aby nám nabídli remake/remaster/reskin/rewhatever. Zkrátka nazývejte si to jak chcete, důležité je, že se do města Lost Heaven můžeme podívat znovu, navíc v parádní grafice, na jakou jsme už dnes u nových her zvyklí.

Ta je jedním slovem parádní a při projíždění města jsem si užíval každý kousek. Složení misí doznalo několik drobných změn, ale upřímně už je to tolik let, že úplně přesně nedokážu poznat, co v původní verzi bylo a co ne. Důležité je, že jsem se bavil celou dobu. V tomhle ohledu bych snad jen vytknul příliš rychlé tempo, přišlo mi, že ta hra skončila až moc rychle oproti originálu. Audio rovněž povedené. Potěšil opět český dabing od pánů Vašuta, Rychlého a dalších, nepotěšila naopak absence původního soundtracku, který do původní verze sedl jako prdel na hrnec, tento nový sice není špatný, ale už to prostě není ono.

Celkově bylo příjemné připomenou si původní příběh, nad kterým jsme tenkrát všichni tak slintali. Hratelnost byla skvělá, i když občas něco trochu zaskřípalo. Přestřelek je až příliš a AI zrovna moc nezáří, jízdní model je jak z arkády a celé město je vlastně až sprostě nevyužité (žádné vedlejší mise nebo aktivity). I tak jsem se ale bavil a nostalgicky zavzpomínal. Hangar 13 rozhodně stvořili kvalitní hru, za kterou se vůbec nemusí stydět.

Pro: Grafika; český dabing; hratelnost.

Proti: Příliš rychlé tempo; absence původního soundtracku; AI.

+29
  • PC --
Je tomu už více než 18 let, když vyšla první Mafia. Opravdu pamatuji na několik CD, co jsem instaloval, abych si mohl na svém PC zahrát hru, která se stala naprosto kultem.  V té době nebyl internet a už ani nevím, kde se daly hry koupit, a tak jsem měl samozřejmě warez hru. A tím i velmi těžký závod, než vyšel patch.

V roce 2020 s vracím k Mafii v definitivní verzi. Nový pokračovatel vývoje, tedy studio Hangar 13, se rozhodlo, že navrátí Mafii, tam kde je, znovu ke kultovnímu mafiánskému příběhu.



Před pár lety vyšla Mafia 3, a  to  samé studio (autor Mafia III) se rozhodlo, že předělá Mafii I do moderní doby. Od původních tvůrců převzalo příběh a udělalo k tomu moderní kabát. A teď je otázkou, zdali se to vůbec povedlo.

Ano, tentokrát nová verze, která vyšla teď v září, se povedla. Příběh zůstal z 90 % stejný, minimálně se vylepšil, to hlavní zůstalo. A vše v novém kabátě.

Slavné město Lost Heaven je naprosto dokonalé, je vidět, že si s tím dali tvůrci velmi záležet. Město je živé a vynikne nejenom ve dne, ale i v noci a samozřejmě i za deště . Grafika je už moderní a opravdu si město v 1. polovině 19. století naprosto vychutnáte.

Hlavní hybatelská postava, taxikář Tom Angelo, se znovu zaplétá do italské mafie a postupuje postupně výš a výš, aby jej ve stáří mohla zabít postava z druhého dílu (Vittorio Antonio Scaletta).


Příběh se tolik nezměnil, spíše trochu rozšířil a během 20 kapitol zažijete postupný vývoj, jak to má být.

Na rozdíl od první verze, před cca 20 lety, v hlavním příběhu si neužijete tolik vedlejších misí. Příběh se totiž věnuje pouze hlavní lince. Od dalšího hraní pro hráče připraven další režim nazvaný „Volná jízda“, kde si užijete kombinaci volné jízdy a Extrémní Jízdy, kdy se vylepšujete svého Tonnyho a doplňujete svůj vozový a i „zbraňový“ park v „extrémních“ úkolech.


Hra Mafia I v definitivní verzi je opravdu povedený remake. Očekával jsem pouze moderní převedení původní hry, ale hra mě potěšila ještě více. Člověk se může kochat městem, zažije příběh hlavní postavy s potěšením, že ho to prostě baví.

Mafia I roku 2020 je sice trocha kratší, než bychom mohli čekat, ale to vůbec nevadí, volná jízda, která se objeví po první kapitole, dostatečně hru rozšíří a po odehrání příběhu si můžete v klidu hrát a rozšiřovat svůj seznam automobilů, zbraní a oblečení.

Ti co původní hru z roku 2002 znají si rádi zahrají verzi pro nové počítače a ti fanoušci, kteří už mají nové počítače s Mafií 2 a 3, si rádi zahrají příběh, který celý fenomén začal. Mé hodnocení. 95 %.

Pro: Skvělý příběh v minulosti.

Proti: Krátká hra, příběh je postaven pouze na původní hře bez minima úprav.

+3 +4 −1
  • PC 85
Hra se objevila jako blesk z čistého nebe. Všichni jsme s napětím čekali co z toho bude. Já jsem se rozhodl trošku počkat a hrát hru později, po nějakém tom opravném patchi a dobře jsem udělal - například zmizel kosočtverec při klasické obtížnosti. Na klasickou obtížnost jsem dohrál celý příběh. I jízdu se snažím, ale ta je pekelně těžká. Mnohé úkoly jsou těžší než příběh.

První co mě oslovilo je grafika a atmosféra města, potažmo herního světa. Lidé si na ulici povídají, je zde velký provoz, lidé využívají i MHD a celkově je město krásné. Autoři si s městem krásně prohráli. Dívat se na město z venkova, kdy kouří komíny a jde vidět ten život, je skvělé. Kolikrát jsem se při hraní jen kochal.

Další důležitou věcí je samozřejmě příběh. Příběh, který známe snad všichni. Zde byl lehce rozšířen, upraven a vůbec mi to nevadilo. Některé otazníky z původní hry byly zde vyjasněny. Jsem rád, že některé postavy měli více prostoru. Bohužel protiklad tohoto bylo, že některé postavy kompletně chybí, nebo měli méně prostoru. Dabink se výborný. Já jsem rád za původní obsazení postav, jsem rád, že se to u většiny povedlo. Nový hlas Salieriho je taky výborný.

Co se týče samotného hraní, osobně jsem se zasekl u závodu a Výletu do přírody. Ale vidím, že vás je tu většina :)
Jednotlivé mise jsou fajné. Musím ocenit možnost krytí. Taky oceňuji, že si může člověk i Vinnyho vzít libovolné zbraně před misí. Takový GTA styl, ale nevadilo to ničemu. GTA styl je i u policie - systém hvězdiček. Člověk by čekal, že při páté po vás půjde i ten obrněný transportér, jako ekvivalent k tanku u GTA a ono nic. Policii se dá poměrně lehce ujet, což je mínus.

Vozidla jsou propracována a řízení je občas těžkopádné. Počet vozidel je taky skvělý. Co bych vynechal je možnost jezdit s autem z Mafia III. Další výtku mám na tramvaje a nadzemku. Nelze je použít ani po posledním upgrade. A jelikož se objevili zprávy, že se chystá Mafia IV, tak pochybuji, že nějaký upgrade pro M1:DE ještě bude.
MHD lze použít pouze při jízdě, kdy vás u zastávky portne přímo na dvůr Salieriho baru.

Ještě jedna poznámka k obtížnosti. I kdy jsem si vše nastavil tak, abych měl nejvíce hardcore hru, i bez navigace, přesto tam byly různí pomocníci. Ať už jde o rampy proti policii, ukazatele kam hodím granát/molotov, nebo které dveře jsou zrovna aktivní. Nebo zbraně, které leží na zemi si můžu vzít (problikávají).

Pro: Obtížnost, grafika a celková atmosféra města, počet vozidel, volná jízda zůstala. Příběh, dabink, krytí při střelbě

Proti: GTA styl hvězdiček u policie, nemožnost používat MHD jako v původní hře. Různé ukazatelé i při nejvíce hardcore obtížnosti.

+14
  • PS4 95
Říct o původní Mafii, že se nejedná o nijak zásadní hru, je podobné jako říct, že se česká piva moc nedají pít nebo že toho Jaromír Jágr v NHL zase tak moc nedokázal. Zkrátka je to něco, co se v naší zemi neříká a do slušné společnosti to nepatří. A nebudu to říkat ani já, protože jsem si kdysi dávno mafiánský epos užil se vším všudy. Zároveň se ale v jeho případě nenechávám opít nostalgií, která právě u tehdejšího kousku dosahuje až nebývalých výšin. Vždyť si jen stačí přečíst zdejší komentáře a člověk nestačí nad superlativy žasnout. Jen namátkou: „Symbol, ikona, legenda“, „designérský skvost“ nebo „Nejlepší hra, co jsem kdy hrál“. Moc dobře si proto uvědomuji, do jak velkého vosího hnízda píchám, když říkám, že Definitive Edition je hrou lepší.

Remaku je často vyčítáno, že je kratší než originál a jaksi strohý. Je to tak, ale ne o moc. Vždyť v původním Lost Heaven hrací doba stoupala právě kvůli nejrůznějším zákysům a trápením a nekonečný závod snad musí ze snu budit každého z nás. V DE se jedná jen o řadovou misi, která ale díky své nápaditosti a netradičnosti funguje jako zábavné zpestření a ne jako zákeřná zbytečnost.

Kromě závodu mi ve vzpomínkách vytane i nekonečné ježdění autem. Uznávám, staré Lost Heaven se mi do paměti zarylo o něco víc, znal jsem každý most, tunel i zkratku. Nebylo to ale proto, že by v něm bylo o tolik víc co dělat, ale protože řízení bylo zkrátka nefér. Jakmile bylo potřeba někam dojet bez nehody, klepal jsem se jak na prvních jízdách v autoškole a policie mi šla okamžitě krvelačně po krku. Remake je v tomhle benevolentní až ležérní, kdy stačí na útěku před zákonem dobře střihnout tři zatáčky a pronásledovatelé svou snahu vzdávají. Auta se ovládají dobře, byť v některých případech na poměry reálií třicátých let jistě arkádově, což zábavně filmovému zážitku v mém případě jen pomáhá.

A v neposlední řadě si zřetelně pamatuji na umělou inteligenci. Nikoli ovšem nepřátel, ale spojenců. Dodnes zatínám pěsti při matné vzpomínce na kapitolu Skvělý obchod. Strávil jsem u ní tehdy snad celý den, ne-li víkend, čistě kvůli milému Pauliemu. Pokaždé mi šel pomoci pročistit se hromadou nepřátel - a pokaždé neomylně naběhl přímo před jejich hlavně. Neustále jsem se tak soustředil nikoli na postupné zbavení se pálících protivníků, ale na zastavování kulek vlastním tělem, aby mě hra nevypekla s x-tým ukončením kvůli Paulieho rozstřílení na mraky. Právě jaksepatří akční kapitola mi proto nyní přišla bláznivě zkrácená. Jenže ne, to jen kamarádi střílí ze zákrytu a člověk se o ně nemusí starat a jen míří. Slast. Koneckonců, stížnosti na systém krytí upřímně nechápu. Vždyť je jen logické, že si člověk může přebít i uprostřed vřavy. Tommy směle nakračující s napřaženou rukou do dveří, za kterými číhají tři chlapíci s brokovnicemi, už do hry vydané roku 2020 vážně nepatří.

Obecně vzato jsem se zasekl jen dvakrát. Nejvíc to bylo u legendárního Výletu do přírody, u kterého jsem si u nějakého desátého pokusu už slušně zoufal. Druhým pak byla přísně odstartovaná naháněčka v kapitole Smetánka, ale na ni se ani člověk nemůže zlobit. Její začátek za tónů Ave Maria, to mi jen přeběhl mráz po zádech. Zvuková stránka je nakonec ale asi jediným problémem, kde se shodnu s kritiky. Paradoxně právě díky nekonečnému trápení s jízdou v originálním díle mi soundtrack přirostl k srdci až neoddělitelně. Každá městská část měla svůj doprovod a to tady bohužel chybí. Rádio potěší, hraje parádní dobovou muziku, ale originál v tomhle ohledu zůstává vítězem.

A když se řekne A, musí se říct i B. Takže když se řekne zvuk, musí se říct Marek Vašut. Pro někoho je dabingová stránka Mafie tuzemským protivenstvím, pro většinu je ale nedílnou součástí zážitku, a když ke mně hlavní postavy mluví hlasem právě Vašuta, Rychlého nebo třeba Dalimila Klapky, je zážitek téměř absolutní. V kombinaci s lepším scénářem se jedná o nezapomenutelnou kmotrovskou vzpomínku, která mi po letech připomněla, že i když je Dan Vávra jako člověk v současnosti k nevydržení, tahle tvůrčí zásluha mu jednou vyslouží desetimetrovou sochu. Tohle je vážně mafiánka, kterou bych směle zařadil právě na roveň kultům Godfather nebo Godfellas. Snad každá příběhová změna, kterou ale remake přidává, je k mému šoku k lepšímu. Větší role pro Sáru, jež najednou není jen neviditelným Tommyho motorem, ale opravdovým charakterem a v první řadě větší důraz na trojlístek mužů v Salieriho službách. Tommy, Paulie a Sam fungují tentokrát opravdu jako trojjediní přátelé, kteří se hecují, neustále pokouší a často i hádají, ale položili by za sebe život. Vzhledem k původně menšímu prostoru pro Sama mi najednou jejich příběh přijde jako poctivá balada o organizovaném zločinu z dob, které se (naštěstí) opakovat nemohou.

Pro: Svižnější přechody, jízda autem, změny ve scénáři, znovu prožitá legenda

Proti: Změna hudby při jízdě

+25
  • PC 85
Původní Mafia je díky svým kvalitám mnoha lidmi považována za jednu z nejlepších her vůbec. Vznik remaku tak vyvolává velká očekávání, ale také obavy z toho, že to prostě už nebude ono. Že se vytratí ta skvělá atmosféra, která z Mafie udělala legendu. Podařilo se očekávání naplnit?

Začnu příběhem. Ten se pochopitelně drží původní předlohy, ale přesto si jde v určitých věcech vlastní cestou. Možná to bude znít až kacířsky, ale v určitých aspektech mě tu příběh bavil více než originál. Možná to bylo tím, že základní kostru příběhu mám z originálu velmi dobře zažitou a tak se nyní chytám spíše na další detaily, kterých je zde hromada. Ať už jsou to texty v dopisech nebo rozhovory mezi postavami. Celkově se mi líbí, že postavy více mluví, dozvídáme se tak mnohem více detailů "ze života". Některé postavy již nemají jen epizodickou roli ve "své" kapitole, ale setkáváme se s nimi častěji (Sára, Carlo). Jiné postavy jsou zase úplně jiné než v předloze (ze staříka Vincenza starajícího se o zbraně se stal gangster ve středních letech, který chodí i do akce) a o některých se toho bohužel ani teď moc nedozvíme (Ralph, Lucas). U Ralpha mě to asi štve nejvíc, protože po jeho epickém stěru Paulieho jsem čekal, že se jeho příběhová linka ještě rozjede a kromě fair play jsem se nedočkal skoro ničeho, ani neukazuje, jak se dostat do aut. Samotný Tom mi také připadá trošku jiný. Působí mnohem více jako darebák, který se v práci pro Dona Salieriho našel a ne jako postavička noblesního elegána z filmů z 30. let, která je jen tak mimochodem gangstrem.

To, z čeho jsem měl opravdu velký strach, byl nový český dabing. V hlasech je velmi dobře slyšet, že jsou herci o 18 let starší, ale naštěstí jsem si rychle zvykl. Popravdě, nedokážu si ani představit, že by všechny postavy namlouvali mladší dabéři, prostě by to už nebylo ono. Ve výsledku jsem byl spokojený i z hlasu Marcela Vašinky, který převzal roli Dona Salieriho. Dabing se tedy za mě povedl.

Celkem jsem spokojený i s hlavními misemi. Některé se drží předlohy, i když sem tam vynechají některé části, ale některé mise jsou komplet předělané. U některých se pak i trochu pozměnil význam k příběhu jako celku (Např. v misi Kněz Sam Toma nabádá, aby holku ušetřil, nebo v Jen tak pro radost se od začátku počítá s diamanty a ve skutečnosti se s doutníky pašují drogy). Chybí mi však mise pro Lucase Bertoneho. Při hraní původní hry, to byl vždy příjemný oddech od hlavního příběhu (zde je u něj akorát hledání aut v Jízdě).

Hrál jsem na klasickou obtížnost a musím říct, že je v některých případech až přehnaně obtížná a hlavně nefér k hráči. Zcela běžně se mi stalo, že když jsem vykoukl a dostal dvě tři rány, tak jsem byl tuhej. To beru. Ale že já musím buď velmi dobře trefit nepřítele do hlavy a nebo do něho vysypat půlku zásobníku, to už je horší. Nehledě na to, že si tam Sam a Paulie chodí bez problému bez krytí a nic se jim nestane (až na výjimky jsou nesmrtelní). Pak jsem úplně nepochopil, proč mi nepřátelé hlásí, že hází molotov asi tak hodinu před tím, než jej hodí. Možná, abych se stihl přemístit jinam.

Každopádně s vysokou obtížností se dá celkem snadno vyrovnat hlavně díky častějším checkpointům, takže nebylo třeba při neúspěchu opakovat skoro celou misi jako u předlohy. Na druhou stranu, nevýhodou checkpointů je fakt, že po nahrání hry zmizí mrtvoly, předměty a resetují se lékárničky a bedny s náboji. Bohužel se mi v poslední misi stalo to, že se mi nahrála hra do situace, kdy mám u sebe jen 3 náboje do brokovnice a když jsem se chtěl vrátit zpět k dříve zabitým gangstrům a pobrat zbraně, tak jsem měl prostě smůlu. Zůstala tam jen resetovaná krabice s několika molotovy. Ve výsledku ale musím říct, že jsem se se vším dokázal nějak vyrovnat a tak mi klasická obtížnost působila problémy pouze u závodů a výletu do přírody (bránění Sama a hlavně útěk před obrněným vozem, kde bylo potřeba opravdu velmi dobře mířit v krátkém časovém intervalu). Zbytek byl relativně v pohodě.

Ze změn v herním světě mám spíše rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi líbí zjednodušení a spojení venkova, dává to jako celek mnohem větší smysl. Co ale úplně nechápu je přejmenování čtvrtí. Celkově jsou ulice mnohem živější, což vítám. Co ale hodně zamrzí je absence původní hudby ve čtvrtích. Je pravda, že poslouchání rádia je přirozenější, ale já měl tu původní hudbu k tomuto městu tak zažitou, že to prostě bez ní není ono. Výběr hudby v rádiu mě ničím nenadchnul, ale také neurazil.

Co se týče jízdy v dopravních prostředcích, tak bych řekl, že jejich fyzika je oproti původní hře taková podivná. Evidentně neměla moc vysokou prioritu při vývoji. Výběr aut trochu kazí přítomnost modernějších aut hned od začátku (asi jsou to nějaké bonusy ve formě aut z ostatních dílů Mafie). To měli zpřístupnit spíše jako bonus po dohrání nebo tak něco. Na první pohled potěší novinka v podobě motorek, ale po první jízdě jsem si řekl, že se jim raději budu vyhýbat, protože mi moc nevyhovuje jejich ovládání (asi to chce zvyk). Naštěstí nejsou až na pár výjimek pro hru moc důležité.

Co se mi ale moc nezamlouvá je AI policie. Policisté jsou totiž doslova idioti. Jeden příklad za všechny. Je po mně vyhlášeno pátrání, protože jsem ukradl auto. Po dlouhé honičce jsem vystoupil z auta a zaběhl na molo v přístavu. Policisté mě tam nevidí, skončí pátrání. Já se následně vracím a nastupuji do toho ukradeného vozidla, vedle kterého stojí asi 3 auta policistů a vesele odjíždím.

Co se dalších chyb týče, tak kromě občas haprujícímu ovládání, kdy nešlo vylézt na bednu, se mi nic významného nestalo. Maximálně stojí za zmínku drobné logické nepřesnosti jako např. v misi Fair Play, kde se klade důraz na to, aby se kradený závoďák včas vrátil, než přijde druhá směna. Ale když dorazím k bráně, tak najednou není třeba spěchat a do garáže můžu jet klidně hodinu. Auto pak klidně můžu zaparkovat obráceně, to taky nikomu nevadí.. Ale jak říkám, to jsou už jen drobnosti.

Nedílnou součástí původní Mafie byla Extrémní jízda. Zde máme pouze obyčejnou jízdu, s několika misemi. Některé z nich jsou inspirovány právě extrémní jízdou (sledování ufa nebo docházející benzin). Celkem mě bavilo hledání aut na základě indicií od Lucase, ale původní Extrémní jízda byla pro mě zábavnější.

Co říci závěrem? V prvé řadě se mi úplně nelíbí označení hry jako definitivní edice. Definitivní hru totiž beru takovou, která je dokončená přesně tak, jak se původně zamýšlelo plus všechna možná rozšíření. Tady mám vlastně úplně jinou hru, která bude svým označením zastiňovat tu původní a to je tak trochu škoda. Jinak musím říct, že se remake celkem povedl. Je v mnoha ohledech jiný a původní hru rozhodně nepřekonává. Má však svoje kvality ve vyprávění svého pojetí příběhu, dialozích a dabingu. Hra často působí až filmovým dojmem. Trošku do pozadí šla jízda ve městě, které je tu mnohem míň, prostě mi chybí ty následné cesty domů. Ve výsledku jsem se hrou spokojen a věřím, že si ji někdy ještě jednou zahraji.

Pro: Příběh, dialogy, dabing

Proti: AI

+23
  • XboxX/S 95
Kdo by si nechtěl zahrát srdcovku našeho (tedy aspoň mého :) mládí. Tohle jsem si moc užil, matně vzpomínal, že "podobnou" hru už jsem někdy hrál. A dabing stejně jako v originále super.
-20 +3 −23
  • XboxX/S 85
Je to sotva 10 minut co jsem dokončil Mafii DE a mohu s radostí říci, že pokud jsem měl před pár dny pochybnosti, zda je dobrým nápadem se do města Lost Heaven vrátit, pak nyní mohu bez jakýchkoliv pochyb konstatovat, že to dobrý nápad byl. Ačkoliv mi totiž tvůrci nepřinesli herní zážitek, který by šlo označit za bezchybný, tak si myslím, že hodnotit jej jako velmi povedený určitě lze.

Chválu je přitom nutné jednoznačně směřovat jak vůči nynějším tvůrcům remaku, tak autorům původní Mafie 1. Jestliže totiž Mafie DE něčím jednoznačně vyniká, je to jí převzatý příběh (a celková atmosféra), který by možná bylo přehnané hodnotit jako úžasný, ale za mě určitě snese přívlastky jako jsou napínavý, jímavý i uvěřitelný. Rovněž retrospektivní způsob jeho vyprávění, ačkoliv jinak nejsem příznivcem této varianty rozvíjení příběhu, je v tomto případě povedený a neubírá mu nic na zmíněné napínavosti. Příjemný je za mě přitom i (anglický) dabing, český jsem tentokrát nezkoušel, takže ten posoudit nemohu. Kladně dále hodnotím rovněž graficky update původní hry, který sice není ničím, co by vás v dnešní době ohromilo, ale na druhou stranu představuje dobrý kompromis mezi detailností grafiky a její věrností, respektive zachování atmosféry herního světa. Dále, pro někoho možná překvapivě, hodnotím pozitivně i celkovou délku Mafie DE. Ačkoliv totiž mám rád i větší open worldy, tak bylo příjemnou změnou se ponořit do cca 12-13 hodin dlouhé hry, zaměřené na příběh, bez odboček v podobě vedlejších questů. Myslím si totiž, že je to jednoznačně ve prospěch zachování již opakovaně zmiňované napínavosti příběhu, respektive jeho působivosti, který by se bočními úkoly jen zbytečně rozmělnil.

Abych však na druhou stranu pouze nechválil, přece jen určité drobné výtky mám. Jednak mi přišlo, že v několika momentech se hra, oproti jinak nastavené úrovni obtížnosti (hrál jsem na střední), stane nepřiměřeně těžkou. Například na konci mise Výlet do přírody v podobě snad nezničitelného obrněného vozu (tanku) . Dále mi v některých momentech přišly obličeje některých postav/obyvatel města z dálky jakoby „mázlé“, s tím, že se doostřily až když jsem přišel blíže. Konečně mi vadilo též to, že nepřátelé mnohdy jakoby ignorují, že je právě trefujete svou střelbou a klidně pokračuji v právě vykonané činnosti (například střelbě do vás, či v běhu), a to bez jakéhokoliv rozptýlení. Na jednu stranu lze sice poznamenat, že Mafie DE nemá být čistokrevnou střílečkou, ale i tak mě to u moderní hry/remaku vadilo.

Přes víceméně drobné nedostatky, které jsem načrtl výše, však nemohu, než se vrátit k úvodním pochvalným slovům. Mafia DE mě zkrátka bavila a nijak nenarušila, jak jsem se bál, krásné vzpomínky, které mám na původní díl. Určitě to totiž všichni známe. Případ, kdy se po mnoha letech vracíme k nějaké herní lásce, případně její předělávce, jen abychom zjistili, že námi tolik oblíbená hra zkrátka zestárla a už to není takové, jak si to pamatujeme. Zde si však myslím, že studio Hangar 13 vytvořilo remake, který je důstojný odkazu původní hry, a který uspokojí jak její pamětníky, tak hráče, kteří do města Lost Heaven vstoupí vůbec poprvé. V takovém případě vítejte do rodiny.

Pro: skvělý příběh; slušná grafika; rozumná herní doba, která zbytečně nerozmělňuje vyprávěný příběh

Proti: místy nesmyslně zvýšena obtížnost hry; občas rozmazané obličeje obyvatel Lost Heaven; nepřátelé někdy nereaguji adekvátně (ignorují) tomu, že je právě trefujete

+21
  • PS4 85
Stejně jako pro spoustu dalších českých hráčů je pro mě Mafia srdeční záležitostí. Miluju jedničku, mám moc rád dvojku a dodnes se mi chce z promarněného potenciálu trojky plakat. Právě autoři trojky, kteří jakoby nepochopili, co na sérii tolik milujeme, vytvořili remake nejen ve své době přelomové hry Mafia: The City of Lost Heaven.

Vždycky jsem prohlašoval, že mi na PS4 chybí dvě hry... Zaklínač 2 a právě Mafia, vzhledem k předchozím zkušenostem se studiem Hangar 13 však šla u remaku velká očekávání ruku v ruce s obrovskými obavami. Teď po dohrání konečně můžu prohlásit, že se obavy ukázaly jako liché. Díky bohu.

Mafia: Definitive Edition je totiž citlivou předělávkou herní modly, která by neměla vyloženě na*rat ani pravověrné fanoušky (osobně vnímám zdejší hodnocení pod 50 % jako ubohé výkřiky nostalgií zaslepených "fanboyů", kterým není radno věnovat přílišnou pozornost). Vývojáři hru zmodernizovali do únosné míry a stále v ní je třeba v těžkopádném ovládání cítit jisté staromilství. Famozní příběh (za ty stovky odehraných her ho stále považuji jako jeden z úplně nejlepších) i nálada hry zůstaly víceméně nezměněné, i když uznávám, že do scénáře autoři občas sáhli malinko více, než by bylo záhodno a některé ikonické hlášky jsou bohužel nenávratně pryč. Některé změny mi nebyli úplně po chuti, stejně jako mnoha dalším fanoušků. Jde však o silně subjektivní věc a mám dojem, že na detailech co autoři v remaku zhoršili/zlepšili, bychom se jen těžko shodli.

Na Mafii není tím největším tahákem převratná hratelnost. Je jedinečná v tom, jak každá z dvaceti dostupných misí vypráví vlastní příběh a přitom utváří celkovou velkolepou story o zhrzených amerických snech, rodině, přátelství a zradě. To vše se zadařilo přenést i do remaku a za to patří vývojářům dík. Český dabing se díkybohu povedl a až na pár zaškobrtnutí se může prakticky měřit s původní legendou.

Hru jsem za nějakých dvacet hodin odehrál na klasickou obtížnost a i když mě některé pasáže potrápily (přiznám se že nechvalně proslulý závod jsem kroužil skoro tři hodiny) přijde mi, že je hra i na nejtěžší obtížnosti díky hojným checkpointům přístupnější než její předloha.

Vzhledem k tomu, že chybí smysluplnější sandboxový mód, nejsem úplně nadšený z toho, jak autoři zasypaly Lost Heaven sběratelskými předměty. Vyjma kartiček z postavami nejsou příliš zajímavé a jezdit ve volné jízdě nazdařbůh po městě a hledat zašité lišky kdovíjaká zábava není. Ale co, nikdo nás ten virtuální bordel sbírat nenutí, trpí tak jen má dušička poctivého sběratele trofejí :).

Hráno jako součást Herní výzvy 2021 – "3. Remaster: Dohraj remaster nebo remake jakékoliv hry." – základní varianta

Hodnocení na DH v době dohrání: 79 %; 189. hodnotící; fyzická kopie na disku

Pro: Citlivý přístup k herní legendě; bezkonkurenční příběh a postavy; jízdní model; náplň misí; hudba (byť chybí některé známé skladby); atmosféra

Proti: Volná jízda postrádá větší motivaci; dlouhé načítání; chybí některé skladby v soundtracku; ne všechny změny jsou k lepšímu; občasné grafické a zvukové bugy i přes půl roku po vydání

+16 +17 −1
  • PC 85
Vím, že budu jeden z mála českých hráčů, ale původní Mafii jsem nikdy nehrál. V době jejího vydání jsem na ni neměl počítač a ani následně jsem se k ní nějak nedostal. Na druhou stranu mě to ani nelákalo a veškerý ten hype a glorifikace hry mě od ní spíš od odrazovaly. Zato jsem pořád dokola hrál Hidden & Dangerous 2, který se mi do vkusu trefil daleko víc. Ale o tom teď psát nebudu. Zkrátka, jak šel čas, pustit se do Mafie už se mi s přibývajícím časem moc nechtělo a upřímně už bych ji asi ani nikdy nezkusil. Proč to ale píšu – jsem asi jeden z mála, který Remaster neporovnával s původní hrou, co bylo jinak, co bylo lepší, ale mohl se na celý Remaster podívat jako na zcela novou hru, která stojí sama o sobě.

Oznámení Remasteru jsem uvítal celkem s radostí, protože mi dal možnost si tuto legendární hru i po letech zahrát. Se zájmem jsem sledoval i situaci ohledně vznikající češtiny a vůbec celý vývoj.

Teď po dohrátí ve mně převládají veskrze pozitivní pocity. Hra je opravdu zaměřená na postavy a příběh, který je zajímavý, dospělý a ucelený. Bez předchozích znalostí mi sám o sobě dává smysl a asi ve mně bude i tak dlouho rezonovat.

Co se týče hratelnosti, tak ta byla poměrně standardní, ale chytlavá, příjemná. Ovládání mi přišlo lehce konzoloidní, ale to mi přijde dneska dneska u většiny herní produkce. Hrál jsem klasicky na PC s klávesnicí a myší.

Co se mi líbilo, byla i atmosféra města, tehdejší doby a vlastně i celé hry. Dobové automobily se proti dnešním autům řídí trochu jinak, což bylo fajn. Naopak mi moc neseděla až přílišná zaměřenost na příběh a nemožnost si užívat samotného města, jen tak se toulat nebo plnit vedlejší úkoly. To se ale tenkrát kritizovalo už u první Mafie, pokud vím.

Hodně se mi líbil i dabing, jeho přítomnost potěšila. Chybky by se asi našly, ale jelikož jsem rád, že dneska u něčeho vůbec vznikne, jsem ochoten mu hodně odpustit.

Závěrem bych zmínil, že k původní Mafii se už asi ani vracet nebudu, abych něco porovnával. Myslím, že mě Remaster zasáhl i v dobrou dobu, těžko říct, jak bych vnímal původní Mafii tenkrát před lety, přece jen je člověk někde jinde a po těch 20 let hraní na některé věci reaguje jinak. Když to tak ale zpětně hodnotím, asi jsem rád, že jsem tenkrát dal přednost Hidden & Dangerous 2, což byla čistě vojenská akce, navíc se zlepšováním charakteristik postav a inventářem. To mi u Mafie docela chybělo. Taky by mě zajímalo, jak tenkrát fungovala ta volná jízda, při které mohl Tommy dostat pokutu. Ve hře nejsou žádné vedlejší úkoly ani jiné aktivity, kterými by se vydělávaly peníze. Jejich absence, jako nákup a prodej a věcí by byly fajn.

Remaster jsem si ale užil, bavil mě a hodnotím ho jako velmi povedenou zdařilou hru. 85%.

Pro: Příběh, postavy, atmosféra, dabing

Proti: Žádná volnost, žádné aktivity ve městě navíc

+20
  • PS4 85
Je to souboj rozumu a srdce. Na jedné straně obrovská úcta, na té druhé možná až přehnaná opatrnost. A nejistá odpověď na otázku, jak vlastně má nebo nemá vypadat remake. Už u Resident Evilu 2 se vedly diskuze, jestli je v pořádku, že hra přejímá původní, dnes již zastaralé mechanismy (ať už se bavíme o soubojích s bossy nebo hádankách, které svou šroubovitou strukturou musí nováčkům hodně zvedat obočí). U první Mafie se všichni báli, že to kluci z "hangáru" zprasí stejně jako trojku. A oni místo toho udělali důstojnou poctu, kde nevymýšleli, ale jen pilovali. To je samozřejmě meč s dvojím ostřím, protože názor jednoho není názorem druhého, takže někomu se líbí, že se něco v rámci postav přidá (Sam), jinému vadí, že někdo vypadne úplně, protože tvůrci nové verze došli k tomu, že celku nic nedává (magor Joe). Ale upřímně si nemyslím, že to mohlo dopadnout o moc lépe. Minimálně ne ve vytyčených mantinelech. Autoři remaku si dali za cíl přivést originál na nové platformy. Originál. Že příběh zůstal stejný? Že je město pořád hlavně kulisa pro příběh? Že se hratelnost zastavila trochu v minulosti? Nevím, kdo co čekal, ale já si chtěl zkrátka v moderním kabátě jen připomenout onen okamžik, kdy mi kdysi bylo 15 a já poprvé "vstoupil do rodiny". A to jsem dostal v maximální možné míře. První hodinu jsem byl až dojatý, s jakou úctou a respektem k tomu autoři přistoupili. Měli volné ruce a přesto si je nechali svázat originálem. A ještě si dali práci s českým dabingem, který se jim z logiky věci nikdy nemohl zaplatit. Respekt. Jistě, mrzí mě, že jsem v tom světě nemohl strávit více času. Ale přesně to mi dal i originál, takže ta výtka je trochu lichá. Snad jen absence původní hudby v rádiu milovníka klasiky opravdu zamrzí. Ale zbytek? Vesměs ukázkový remake, který mi udělal sakra radost.
+15
  • PS4 50
#nabrnodobry

Na reskin Mafie 3 jsem celkem těšil. Trojka mě bavila víc než dvojka a jedničku mám moc rád. Jenomže na ní mám rád věci, které se nemohly objevit ve hře z roku 2020, takže má očekávání byla vesměs vlažná. Byla dokonce tak vlažná, že jsem si hru ani nekupoval a půjčil si ji od kamaráda, za což mu moc děkuji, protože jsem ušetřil 1200,-

Co si budeme povídat, doba se změnila. Tam, kde stačily přestřelky, nyní létají molotovy (i v kostele..., na pohřbu...). Tam, kde stačilo ujet jednomu autu se čtyřmi mafiány, musíme nyní rozstřílet aut šest. Tam, kde jsme museli využít vlastního umu a nahnat pronásledovatele do úzkých uliček nebo je nechat sejmout tramvají, musíme nyní projet staveništěm a spustit cutscénu. Co naplat. Nemá cenu boomeřit, je to tak jak to je. Nicméně mě tohle prostě nebavilo.

Co mě bavilo, byl scénář. Bylo vidět, že Mafii mají tvůrci skutečně navrčenou a doplnili to, co chybělo v jedničce. Dřívější představení některých postav (Carlo), častější spolupráce s Pauliem a Samem, výborně napsané dialogy, obohacení "mytologie" (donova čuba) a celkově lepší dojem z toho, že jsem součástí nějaké rodiny a nejsem jen donův pohůnek. Chlapíci v kabátech postávající všude kolem Salieriho baru takový dojem ještě umocnili. Chválím také věznici a doutníky. Vyřknu i takovou kacířskou myšlenku, že věznice byla lepší než v původní hře.

Jediné, co Brňáci nezvládli, byl závěr. Odpustím jim emancipovanou nevyužitou Sáru, odpustím jim nemožnost nastoupit do tramvaje, odpustím jim předimenzované přestřelky a automobilové honičky. Ale závěrečný monolog je něco tak příšernýho, že mi to hlava nebrala.

Neměl jsem ani ten správný feeling z akce. Na rozdíl od jedničky jsem nepoznal rozdíl mezi revolverem a coltem. Nábojnice necinkají o zem, zásobníky se nekutálejí ze schodů, obrazy v galerii nepadají na zem. Chybí živočišnost.

Hudba je něco příšernýho. Vágnější akční muziku si lze jen těžko představit. O to víc zamrzí, že se do téhle nudné hudby občas vloudí původní melodie. Původní dabing si vykřičeli hysteričtí fanoušci na internetech a já jim toho 60letýho Vašuta dabujícího 30letýho italskýho mafiána přeju. Vadilo by mi to, kdybych Definitive Edition žral, protože to fakt působilo směšně, ale jelikož jsem tuhle estrádu horko těžko dojel do konce, užíval jsem si aspoň trochu té nostalgie. A třeba takový Petr Rychlý se za těch 20 let aspoň naučil dabovat, což bylo hrozně znát.

Vlastně úplně nechápu, proč remake vznikl. Nový hráč nemůže mít díky rychlému tempu hry pořádný zážitek ze hry ani z postav a pro pamětníka nabízí jen možnost povzdechnout si nad tím, kam se hry za posledních 20 let posunuly. Ale jsem rád, že to vzniklo. Grafika města je parádní, se scénářem si tvůrci fakt vyhráli a bylo fajn vidět a porovnávat jak které situace pojali po svém. Bohužel mě hratelnost vůbec nechytla a tudíž je pro mě výsledný zážitek spíše slabota.

Ok boomer.

Pro: grafika města, scénář, hlavně dialogy, sem tam něco navíc

Proti: Tom furt zvedá obočí jak kdyby někoho balil, chybí tomu koule, má to podivné tempo, hudba

+28 +32 −4
  • PC 70
2K se rozhodli vzít ve svý době nadčasovou Mafii z roku 2002 a vydat ji znovu v roce 2020 ve verzi a kvalitě her někdy z roku 2012. A českej soundtrack je mimochodem strašnej.
-22 +4 −26
  • PC 75
Vždycky jsem snil o remaku druhého dílu, protože ten byl nejvíc očesaný, a tím pádem by si nejvíc zasloužil vydání v plné podobě. Dočkal jsem se ale (zatím) jen jedničky. A kdybych snil o remaku jedničky, můj sen by vypadal trochu jinak, než Mafia Definitive Edition...

Grafika super, hratelnost dobrá, příběh v celku pořád podobný. Co mě ale nejvíc zklamalo byl rozsah hry. Čekal bych, že hlavním zlepšením bude propracovanější open world a mnohem víc vedlejších misí. Opak je pravdou. Remake je v konečném důsledku ještě méně otevřený a obsahově chudší, než původní hra. Je to škoda, protože Lost Heaven vypadá pěkně a více obsahu by si zasloužilo.

Hráče původního dílu novinka asi moc nezaujme. Možná zůstala až moc podobná originálu a vlastně krom grafiky nepřináší vůbec nic navíc. Novou generaci asi osloví lépe, i když spíš jen vyznavače dobře zpracovaného přímočarého filmového příběhu.

Pro: Grafika a město, čeština

Proti: Málo obsahu, minimum vedlejších aktivit, žádné "wow" se nekoná, nenašel jsem casino

+16 +17 −1