Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Příjemná příběhová hra se všemi klady a zápory tohoto přístupu (linearita, filmovost, epičnost), naštěstí však ne tak přímočará jako třeba vizuální romány (ty zacházejí až moc daleko).


Hráč si:
1)hodně zaběhá - problém číslo 1 - ve hře je často třeba zdolávat dlouhé vzdálenosti a běh je příliš pomalý, sprint je jen na pár sekund a jen při boji.

2)zastřílí - přestřelky jsou tu fajn, zejména po tom co jsem pochopil systém zbraní a upgradů (jednoduše řečeno - inventář, ze začátku jsem ho raději ani neotevíral, páč jsem nechápal jak se v něm pohybovat), možnost zastavovat čas se také hodila

3)nakoupí výbavu - problém číslo 2 - už v 1/4 hry jsem si mohl dovolit vše co jsem chtěl (potřeboval), v půlce jsem pak už měl 9999999, neboli limit - předměty se hromadily (problém 2.5 - fixní limit na itemy) a občas bylo fakt těžké je zvládnout, protože řazení neexistuje, jen defaultní (podle levelu itemu).

4)navštíví zajímavé kraje - není moc co vytknout, vizuály UE3 jsou docela dobré, i když na tom samém enginu ukáží autoři daleko lepší výsledky v druhém díle (a vlastně i třetím co za chvíli vyjde), no co že jsou světy velmi omezené, skákat se nedá a člověk se občas cítí jako na kolejničkách, vypadá to hezky a pro mě osobně to i hezky funguje.

5)hráč se též může ponořit do silného příběhu ve světě co má fungující a propracované background - několik komiksů, knih, mnoho informací v Codexu, to vše napomáhá tomu cítít se ve hře jako doma. I když v době hraní ME1 (před týdnem) jsem zároveň hrál též další gamesu - jakoby sci-fi (STALKER:SoC) a četl dvě sci-fi knihy (Honor Harrington série - tuším 8. díl a Warhammer 40.000 - Ciaphas Cain - Hero of the Imperium), ale zvládal jsem oddělovat jednotlivé světy, víceméně. Bohužel hudba hře moc nepomohla, byla spíše průměrná. Prý podobající se Blade Runneru, tak to spíš ne.

6)ovládání na které jsem si trochu stěžoval je ve dvojce ještě horší, tak nakonec můžu být rád za scrollování, ale v právé té dvojce se mi lépe podařilo "ojebat" FOV nastavení k mému potěšení, což bylo v jedničce těžší.

0)trochu zamrzí, že na coveru (a i dvojky, trojky) je chlap, kdežto já hraju za ženskou (velice zvláštní pocit - nejdřív jsem poslal Kaidena do pr.... a potom jsem ho na misi nechal být) - což u hry která povoluje mnoho různých podob postavy není hezké. Horko těžko se mi povedlo v configu povolit konzoli, ve hře si pak FOV nastavit, ale při každém loadu nebo přechodu do jiné mapy se zas změnil na ten defaultní zoomovaný. Několik bugů také přetrvalo, nejvíc iritující byl ten kde se mi přehřála zbraň a ani po minutě se nezačla ochlazovat (na to pomůže save/load, ale zkuste si to takhle vyřešit když máte boj).
Do lávy jsem spadl jednou já (když jsem přiletěl na lávo-planetu a nenačítely se mi textury, tak jsem vjel "někam" a zemřel jsem, podruhé do lávy spadla přítelkyně, kdy jsem já střílel a ona řídila - obrovská zábava, doporučuji pro utužení partnerských vztahů).

7)a samozřejmě také vedlejší mise, které jsem udělal de facto všechny co jsem mohl - jezdit s vozítkem MAKO (které přítelkyně překřtila na "Tuleňátko" [což se podobá LightAttackCraft "Ťuhýk" v tom dílu Honor co čtu], což se u nás hezky vžilo). MAKO bylo moc fajn, i když některé mise (hledání surovin co se neukazují na mapě) se mohlo protáhnout na několik minut, drandění a poskakování po cizích planetách a měsících mě zkrátka bavilo.


Mass Effect samozřejmě "leaves a lot to be desired", ale tak to musí být, tak to vždycky bude, jelikož žádná hra nebude dokonalá. ME1 je hra podle šablony a šablona je to dobrá. Přesto mají tací jako Ebb pravdu, je to úplně to samé, jen jiné kulisy, zvuky, postavy, příběh a pozadí, ale principálně máme znova "to isté". Přesto jsem spokojen. Herní doba 69 hodin mi to píše, ale do toho se počítá i čas strávený ALT+TABován ve windowsu, často na několik hodin. Takových 30 hodin by mohl být reálný odhad.

Pro: Příběh, Grafika, Epičnost (která funguje)

Proti: Hudba, Lineárnost (ale ne moc)

+26
  • PC 95
Když jsem se k této hře dostal poprvé, nijak moc mně nenadchla. Asi to bude hlavně tím, že jsem na to ještě neměl stavěný PC, takže jsem měl celkem oničem FPS. Pak přišel nový PC a zároveň s ním vycházel i Mass Effect 2. Řekl jsem si že zkusím rovnou ten a na jedničku se vyprdnu, stejně to nejspíš nebude hra pro mně a jak je asi všem jasné, byl to hooodně velký omyl.

No ale vrátím se k jedničce. Po prvním spuštění mně celkem překvapila grafika, mimika obličejů a celková animace postav. No nevím jak vy ale musel jsem si vypnou filmové zrno, jelikož to mi tam akorát zavazelo a jako filmové ztvárnění se mi to rozhodně nejevilo. Taky se k finálnímu hodnocení hodně přimlouvali dialogy. Možností výběru zda budu nepříjemný a odpudivý vyvrhel nebo všemi milovaný hrdina, který rozdává úsměvy kudy chodí si mně hra získala na dlouhé hodiny a pomalu mně přemlouvala, abych hru dohrál do konec.

RPG systém jako takový hra nijak extra nerozvýjela, ale i tak bylo co nastavovat. Za každou úroveň dostanete z prvu dva zkušenostní body, po překonání tuším třicátého levelu už dostáváte za každou další úroveň po jednom bodu. Vylepšování čí jenom výměna nábojů, různá vylepšení pro zbroje, kterých bylo opravdu hodně, no já byl jak v ráji. Sic tomu do plnohodnotného RPG systému á la BG chybí hodně, ale i tak se to podle mně dá mezi RPG hry v pohodě zařadit.

Fyzika hry na tom však už byla hůř, ale to se dá při kompenzaci s velice dobře napsanou AI v pohodě ingorovat. Členové týmu vás nenechají ve štychu a i nepřátelé se chovají velice chytře na poměry tehdejší doby.

A nakonec to nejlepší, příběh. Ten tuto hru dostává mezi nejlepší kousky, které jsem kdy hrál. Ano, hodně lidí si řekně že je až moc naivní a ten kdo ho psal musel být na houbičkách, ale pro mne je to radostný útěk ze všední reality. Sic je u Biowarů už ohrané stále to stejné téma – jdi, sežeň to nejlepší z nejlepšího a zachraň všechno živé – ale tato hra je pro mně něco víc už jen kvůli tomu, že se odehrává ve vesmíru. Tak záhadném místě plném tajemna. Emoce, akce, napětí a zvraty. Atmosféra dobarvená úžasným soundtrackem, na kterém se podíleli i Jack Wall a Two Steps from Hell. To vše dělá z této hry prvotřídní zkoro filmové dílo.

Jestli má tato hra nějaké zápory, tak klady je jedním dechem přebijí.

Pro: Grafika, příběh, atmosféra, dialogy, soundtrack.

Proti: Jízda Makem byla někdy vážně o nervy.

+26
  • PC 85
Mass Effect mě poprvé zasáhl ve zvláštní době. Před Mass Effectem jsem totiž odmítal prakticky všechny sci-fi vyjma televizních space-oper. Je zvláštní, že právě svého druhu první významnější videoherní space-opera ve mě vzbudila zájem i o všechna ostatní sci-fi.
Nejsem Bioware fanboy, a kdo mi nevěří, nechť si přečte můj komentář na Dragon Age: Origins.

Pro začátek je nutné znovu zdůraznit, že Mass Effect je videoherním převedením televizních space-oper. A to se vším všudy. Mnohdy se přistihnete, že s postavami zejména ve vašem týmu ale i mimo něj konverzujete tak trochu ve stylu telenovel. A je třeba si uvědomit, že to k tomu patří. A velká, epická pouť za záchranou galaxie zrovna tak.
Mass Effect se od začátku do konce netají tím, že se snaží být filmem - od způsobu zabírání postav v cut-scénách až po hudbu, která je jednak stylová a jednak dokáže podtrhnout atmosféru dokonale. Samotných cut-scén je ve hře požehnaně. Nicméně jediné, co mi na nich vadilo, je nemožnost skipnout, pokud třeba nějakou pasáž opakuju. Ano, já, největší odpůrce užívání cut-scén, které za mě dělají mou videoherní práci, uznávám, že tady mi přišly více než vkusné.
Bioware jsou neustále vytýkána klišé u charakterů postav, úkolů a zápletek, okaté 'inspirace' od jiných autorů - a z toho tu právě vzniká zajímavé kouzlo nechtěného. Velkou část věcí, na něž ve hře narazíte, jste viděli jinde. Jinak, v jiných kulisách, s jiným vstupem a výsledkem, ale viděli. A pokud jste sledovali třeba na AXN Andromedu nebo něco tomu podobného a bavilo vás to, není důvod proč si to nezamilovat i zde. Nevidím důvod, proč by to mělo vadit i ostatním, není to často tak markantní, že by to mohlo někoho naštvat.


Trochu jinak se to má se samotným převedením těchto bohulibých (tedy alespoň mnělibých) záměrů do herní, respektive hratelnostní podoby.
Zapomeňte, že vám někdo říkal, že hrajete RPG, pokud si stojíte za tím, že RPG jsou jen Planescape: Torment, Baldur's Gate a Fallout. To jsou přinejmenším legendy svého žánru a pro mnohé spíš umělecká díla a Svaté Grály. Mass Effect takový není. Mass Effect je koridorová střílečka s bohatými dialogy, často opravdu nudnými přestřelkami a vcelku přebytečným systémem statistik. Hra, která se svou koncepcí nikterak neliší od ostatních konzolových RPG.
Typů zbraní, zbrojí a dalšího harampádí najdete požehnaně. Asi stokrát víc než v jakékoli jiné hře. Jde o to, že se vám všechno do bezedného inventáře nacpe automaticky a to pak vede ruku v ruce s příšerným interfacem k totální nepřehlednosti.
Designy zbraní a zbrojí se vzhledově typ od typu liší minimálně. Statistikami rovněž. Protože hru ovládá tuhý level scalling (mimochodem poprvé, kdy mi nepřekážel - naopak jsem za něj byl docela rád), nikdy nenajdete kousek, který by nějak významně převyšoval oněch padesát útočných pušek, které už máte v inventáři. Jakmile poskočíte o tři levely, poskočí i kvalita vámi nalezeného harampádí. A taky kvalita nepřátel.
Nepřátelé se jeden od druhého liší samozřejmě vzhledem a to až tak často nezaznamenáte, jelikož pálíte většinou primárně po rudých trojúhelnících někde v dáli, kochání se nepřáteli je tedy znemožněno vzdáleností a výšlehy z hlavně.
Ono se ani není moc čím kochat, protože polovina textur zbrojí jsou odporné kombinace tepláků a latexu, čtvrtka jsou krogani, kteří vypadají jako obrovská kombinace želvy a žáby a trochu paradoxně jsou jejich zbroje vytvořeny s daleko lepším citem, no a zbytek jsou zbroje, které vypadají poměrně standardně a dobře.
Animace postav mimo cut scény je příšerná, všichni nelidé běhají, jako by měli bláto na hřišti, a lidem se při běhu musí třít stehna o sebe takovým způsobem, že se snad otáčejí o 180°.
Další problém, který s hrou mám, jsou subquesty - drtivá většina je napsána nanejvýš vhodně k tématu hry, jejich provedení je však horší a já pevně doufám, že do budoucna zemře na vyrážku v meziprstí na nohou ten, kdo měl nápad, že se budou odehrávat v šablonovitých lokacích bunkrů a výzkumných středisek. Tyto lokace jsou ÚPLNĚ stejné až na rozmístění beden, za něž se můžete krýt, a nepřátel. Sice je to odůvodnitelné, ale tady se měli autoři zaměřit na stránku hratelnosti a nacpat tam méně questů v různorodějších lokacích.
Splnění subquestů většinou předchází projížďka, jak Bodkin nebo Say někde trefně napsali, v rakvi značky Mako, což je planetární vozítko s jízdními vlastnostmi pinballové kuličky. A dělem. V praxi to znamená, že čas v něm strávíte především odrážením se od... prakticky čehokoli a čas od času poměrně nudným střílením. Což nemuselo být. Minimálně to nemuselo být tak často.

Doteď jsem hlavně kritizoval, ale nyní začínám chválit.
Tak především hlavní questy jsou suprově napsané (což mnohdy i subquesty), ale na rozdíl od subquestů jsou i dobře převedené do herní podoby. Drew Karpyshyn se pochlapil a vývojáři taky. Nechci o tom moc psát jednak proto, že bych nutně musel vyzradit příběh, a jednak proto, že nasucho napsané to stejně bude působit pitomě. Chce to si to zahrát.
Dialogy jsou taky více než fajn, ačkoli provedení s oním konverzačním kolem je dost naštíru. Čas od času se stane, že postava vypustí něco, co popisku absolutně neodpovídá, neděje se to často, ale stane se to. Nejde o to, že by konverzační kolo neplnilo účel - Shepard(ová) jsou v RPG zajímavým typem hráčské postavy - díky příjmení, které nelze změnit, se mohou opravdu účastnit dialogů a nebýt jen automaty na otázky, z čehož vyplývá i nadstandardní délka jejich konverzačních reakcí. A to se dost dobře vypsat v dialogových možnostech nedá. Alespoň ne tak, aby to nevypadalo naprosto příšerně a nepřehledně.

Člověk nemusí být zrovna génius, aby si všiml, že v mém komentáři jednoznačně převažují zápory nad klady, jenže hodnocení je 85%. Otázka je proč.
Intelektuální žvásty a elitářství stranou. Nepochybuju o tom, že každý, kdo se kdy díval na nějaký sci-fi film, seriál nebo četl takovou knížku, chtěl být u toho. Chtěl být skutečnou součástí příběhu. Videhry tuto možnost přináší a já se divím, že trvalo tak dlouho, aby něco takového vzniklo.
Znovu a tentokrát naposledy zdůrazňuju, že Mass Effect není vysokým příběhem, jde o standardní epickou Bioware omáčku se záchranou (doplň, co chceš zachránit a Bioware k tomu pravděpodobně udělali nebo udělají hru). Ta je však podpořena předpokládaným pop-geekismem hráče, skvěle zvolenou hudbou, vynikajícími cut-scénami. Dává hráči možnost odehrát si řekněme pět mytologických epizod a řadu epizodních omáček v rámci první série seriálu. Hráč je přitom hlavním hrdinou, který neřeší vědátorské potíže, hráč mluví a střílí. A to je všechno, co chci já od her inspirovaných space-operami.
Pokud však první díl trilogie Mass Effect budu hodnotit mimo kontext doby, musím říct, že většina věcí, které jsem vytýkal, byly opraveny v následujících dílech. Jednička se tak stává nutností kvůli příběhu a importu postavy se všemi rozhodnutími. Nejde o to, že by neměla co nabídnout, jde o to, že s křečovitou snahou udělat ještě stále hodně RPG hru přichází i jistá těžkopádnost.
Ke hře jsem se dostal náhodou asi rok po jejím vydání, když se mě spolužák snažil přesvědčit, že moderní hry mají smysl a má smysl je hrát. Dostal jsem od něj k narozeninám originálku a dohrál ji jedním dechem (a od té doby ještě třikrát). Následoval můj zvýšený zájem o sci-fi a povážlivé rozšíření mé - do té doby výhradně fantasy - knihovničky.

Čas 27hod. 30min., voják, level 49, nevyšší zpočátku dostupná obtížnost.

Pro: Filmový příběh vyprávěn filmovými prostředky, hlavní postava, která má jméno a účastní se hry nad rámec ostatních her, NPC, hlavní questy, některé subquesty, hudba, přenost postavy do dalších dílů včetně rozhodnutí z tohoto

Proti: Většina pojížděk v Maku, některá vyloženě špatná designérská rozhodnutí (viz. komentář), občas špatně shrnuté možnosti v konverzačním kole, rozpohybování postav.

+26
  • PC 85
První díl této série může být pro mladší generaci, která by hru začala hrát až teď, trochu hůře zpracovatelný. Samotná sem poprvé hrála tento díl spíše z povinnosti po tom, co mě uchvátilo ME2. Nachlup stejné lokace pro vedlejší úkoly, frustrace z dezorientace na některých místech, nebo neovladatelné Mako - to vše jsou zápory, které vás mohou dost otrávit. Naštěstí ME má tolik kladných stránek; příběh, postavy, rozhodování, hudba, dabing, samotné universum, že většinu lidí nakonec hru opět vezme do ruky (byť třeba po delší pauze). Za sebe mohu říct, že čím vícekrát ME hrjete, tím lepší zážitek z ní máte. Druhé hraní pro mne bylo překvapivě zábavné a po třetí už sem si užívala nostalgii začátků univerza Mass Effect.

Pro: příběh, postavy, rozhodování, hudba, dabing, samotné universum

Proti: stejné lokace pro vedlejší úkoly, frustrace z dezorientace na některých místech, nebo neovladatelné Mako

+26 +27 −1
  • PC 85
Tak tuhle hru opravdu můžu. Co je na tom, že má podobnou zápletku jako skoro každá hra od Bioware? Katastrofické filmy se taky točí jen kolem katastrof...no a jak jsem zjistil, nevadí mi tahat galaxii z průšvihu ani po desáté.

První věc, kterou jsem byl okouzlen, byl filmový zážitek. Mass Effect mi snad jako úplně první hra, z těch, co jsem hrál, nabídla "skutečnou" konverzaci. Pravda, sem tam to pokulhává, ale čert to vem - pořád lepší zvolit téma, na jaké má postava mluvit a koukat, co z ní vypadne, než slovo od slova přelouskat každou z šesti nabízených vět o tři sta šedesáti znacích (nejsem fanda čtení na PC).

Další věc je grafika. Ač si na ní nezakládám, tahle hra dokázala z tehdejší technologie vytřískat opravdu hodně, aniž by byla extrémně náročná. V Citadele i na Normandii to vypadá skvěle, nepřátelé a postavy obecně vypadají taky moc dobře. Tohle byla jednoznačně výhra. Jen na planetách je to maličko horší.

Abych nezapomněl, miluju MAKO. To vozítko je prostě geniální stejně tak jako průzkum planet. Nikdy mě to nezačalo štvát, což jsou taky plusové body. Dokonce jsem se párkrát od srdce zasmál, když jsem jel členitějším terénem a MAKO se ne a ne převrátit na střechu :)) (převrátilo se jen jednou a to v animaci někde u konce hry...a potom začalo hořet, takže od té doby vím, že takováhle vozítka prostě po převrácení chytnou...něco jako smarty :) )

Mass Effect obsahuje spoustu vedlejších úkolů, ostatně která hra od Bioware ne. Tady ovšem musím s klidným svědomím říct, že mě téměř všechny vedlejší úkoly bavily a všechny do jednoho jsem je splnil. Nic samozřejmě nemůže být bez chyby, takže některé kousky byly nudné, jiné divné. Například úkol, ve kterém jsem se rozhodl ponechat si jakési informace pro sebe. Úkol končí slovy: "Joker ty informace rozšifruje". Potom mě pěkně vytočilo, že Joker se o těch podělaných, krví vykoupených informacích vůbec nezmínil. Škoda, protože to vypadalo důležitě.

Trochu rozporuplné pocity mám z inventáře. Potěšilo mě, že inventář je designově hezky udělaný (ostatně jako všechny detaily - např. okno s výběrem planet kam cestovat). Moc se mi ale nelíbilo, že věci nešly nijak roztřídit nebo filtrovat... a prostě je to kupa verků, které nosí Shepard po kapsách a hráč se musí vším proklikat jako cvičená opička.

Opět musím pochválit vyčerpávající kodex. Je...vyčerpávající. Stejně jako popis každé planety, každé zbraně, každého náboje. To mám rád.

Ještě musím zmínit biotické a technické schopnosti. Měl jsem pocit, že bez nich by byly boje hrozně jednotvárné a nezajímavé -takže to je dobrý způsob jak předejít stereotypu.

No a celkově je Mass Effect jednoduše dobrá hra, která se nemá za co stydět. Už se těším, až vyzkouším import uložených pozic do druhého dílu.

Pro: Grafika, příběh, rozhovory, kodex, průzkum planet, celkový design, velkolepé scény, vedlejší úkoly

Proti: Nepřehledný inventář, dlouhé cesty výtahem, některé vedlejší úkoly jsou nezajímavé nebo nedodělané

+25
  • PC 70
Nebudu zapírat, že jsem chtěl s tímhle kouskem seknout po prvních dvou hodinách, přesto jsem ale rád, že jsem vydržel. ME je velmi rozporuplná hra:

Tvůrci legendárního KOTORu se nyní pustili do vlastního univerza a tím je (a tohoto dojmu sem se nezbavil od prvních okamžiků až do konce hry) jakýsi hybrid mezi Star Wars, Stargate a StarTrekem, včetně jakýchsi Jediů či jakoby hvězdných bran propojující hvězdné systémy. Celé je to sice zpracováno pěkně, detailně a s citem, ale prostě nějak jsem měl pocit, že to tady všechno už někde bylo.

Rozhovory mě okamžitě zaujaly – tý vole to je jak film, povídám si. No, za pár chvil ale přichází první zklamání: Zpracování je sice hezký, ale dialogy příliš ovlivnit nejde – smutné. Jeden zjednodušený, typový příklad:

Hráč se setká s NPC
Hráč: Kdo jsi? / Co tady děláš? / Identifikuj se!
(je evidentní, že všechny možnosti opisují tutéž otázku)
Hráč: volí volbu 1 – "Kdo jsi a co tady pohledáváš?" – což však už sedí minimálně na obě první volby.
NPC: "Jsem ten, jsem odtamtud a jsem tady protože…" - prostě odpoví stejně na všechny tři mé volby.

No a takhle s hráče dělají vola, aby si myslel bůhvíkolik je tam možností. Tohle mě fakt namíchlo.

Boje, ty jsou hrozný a jsou i důvodem, proč jsem hru chtěl odinstalovat předčasně. Zaměřovací kolečko ruší ve výhledu. Každej nepřítel má na sobě červenej svítící kříž, aby se to jako zpřehlednilo. Nejde to vypnout.
Štít - stačí chvíli počkat v krytu pro jeho obnovení – nesmrtelnost. Otravní kolegové jsou nesmrtelní taky, bez nich hrát nejde. Všechny 4 zbraně jsou k dispozici hned od začátku a to po celou dobu hry. Akorát jdou vylepšovat přes inventář.
Inventář je řešenej hrozně nepřehledně. Naštěstí v něm není nic, co by člověka nutilo se tam dívat. Mám nekonečně nábojů do všech čtyřech zbraní. Granáty lítají přímo rovně a lepí se na stěny.
Hrozně lineární levely!
Auto se chová jako autíčko na ovládání, naštěstí jen jedem jedinou cestou kupředu a kropím ani nevím koho, prostě červený terčíky tam kdesi vepřédu.

Za celou dobu jsem neutratil ani vindru. Ani jednou mě nenapadlo podívat se kolik mám peněz nebo toho univerzálgelu (nebo co to bylo). Skříňky jsem neotevíral. Nic, co bych potřeboval v nich nikdy nebylo. Já jsem vlastně nic nepotřeboval. Všechno jsem měl od začátku nebo někde dostal, ani nevím kde.
Vedlejší úkoly jsem až na vyjímky neplnil, zachraňuju totiž galaxii a čas mě velmi tlačí, mezi tím nebudu poslíčkovat v citadele nebo třeba shánět drogy diplomatovi, že. DLC mise jsem raději vynechal.

Co tedy bylo dobrý? Proč to stálo za to? Příběh. Ten se fakt povedl a i když postavy v něm mě povětšinou vůbec nezajímaly, tak ona myšlenka cyklu samotnýho mě vskutku zaujala. Příběh byl tak jediný, co mě poměrně nadchlo a teším se na jeho pokračování. Hudba ucházející, místy i slušná.

No, nemyslel jsem si, že to kdy řeknu, ale tohle bych asi radši viděl jako film, než hrál hru… 70%

Pro: Příběh, dabing, hudba

Proti: Volby v rozhovorech, boje, inventář, nevyužití potenciálu zbraní a obchodování, příliš jednoduché

+24 +25 −1
  • PC 90
Celý Mass effect je pro mně osobně prazvláštní hra. Já totiž k smrti miluji fantasy. Dokonce ani nemusím moc Star-wars, o které by se dalo říct, že v sobě nějaké ty fantasy prvky mám. KOTORA jsem si tedy zahrál, bral jsem to jako úžasnou hru, ale fantasy pro mě stále bylo na vrcholu. Ale Mass effect to prostě zlomil. Stal se mojí nejoblíbenější hru, předčící jak Dragon age tak Zaklínače. A víte co je nejhorší? Že asi rok jsem se té hře vyhýbal, protože jsem jí zapnul, hrál pět minut a neoslovila mě. Od té doby jsem takovou blbost už nikdy neudělal. Vždy dám hře hodinovou šanci, protože jinak se s toho může stát životní tragédie díky které máme trhlinu životě a ani o ní nevíte.

Začneme od začátku, jak jsem zmínil už ve svých jiných recenzích, BioWare má talent stvořit hry, v které jejich postavy mají duši. Jsou opravdové. Tah s postavou, kterou můžete oslovit alespoň příjmením, a ona sama dokáže mluvit, celému konstruktu hry ještě víc pomáhá. Brzy se přestanete na Sheparda koukat jako na hlavní postavu, ale jako samy na sebe a to i přes to, že se může zdát, že to jednoduše nejste vy ale „nějaký voják Shepard“ . To je důležité, protože se musíte vžít do role člověka uprostřed galaktické politiky, který je podceňován a často nebrán zcela vážně. Musíte číst kodex, abyste pochopily všechny své společníky. Proč je Vrex tak bojovný? Tali tak málo sebevědomá ale divoká co se týče ghetů? Je Ashley opravdu taková rasistka? Zkrátka pokud hledáte jen střílečku, Mass effect pro vás není. Navzdory všem různým negativním názorům, ME splňuje veškeré požadavky, které RPG má mít. Jen to holt není fantasy s luky a šípy, ale sci-fi s ostřelovačkou a brokovníci. Myslím, že svojí fantasy úlohu tu má tvořit biotika, která má navodit pocit magie, práce s temnou energii je rozhodně zajímavá věc, a především překvapivě originální(!) což se týče i například motoru lodí.

Pokud má Mass effect nějaký nešvar, je to především fakt, že je to první díl, a jisté herní mechaniky jsou omezené a někdy i otravné. Mně především nebavilo hledání nerostu na planetách, kde třeba ani nebyl nějaký úkol. Druhý díl byl v tomto ohledu lepší, a zábavnější. Inventář je trošku nepřehledný, a navíc se musíte při prodání nebo předělání na omnigel vším proklikat. Dal bych cokoliv za patch, který by umožnil věci označit hromadně.
Ale tohle jsou maličkosti. Na brutálně skvělém herní zážitku to neubírá. A když je první díl skvělý, jaképak musejí být stokrát lepší pokračování?
No, co říct na závěr. Snad je…pamatujete na ty doby, kdy na všechno šel připlácnout omnigel?

Pro: Vesmír, biotika, společníci, dabing hlavní postavy

Proti: Inventář, nudné prohledávání planet kvůli nerostům.

+24
  • PC 80
Období mezi lety 2006-2009 bylo na RPG docela bohaté, zvláště vzniklo několik "Hybridů". Hybridní rpg, jak je nazývám, přinesla kombinaci neobvyklých prvků, netradiční požitek a nastartovala velice úspěšné herní série. Dalším jejich společným znakem je, že i když tato RPG byla úspěšná, následující díly byly kompletně překopány do jiné podoby. První díly se tak staly jen reliktem, jejichž forma už nikdy nebyla použita. Vedle Witchera se objevil i první Mass Effect.

Krkolomné ovládání spoludružiníků, systém střelby, neskutečně pomalé vytáhy, kterým se z počátku nikdo nevyhne, to je docela dost negativních faktorů. Hlavní dějová linka je krátká, z vedlejších cest pak zaujmou jen úkoly pro spoludružiníky, zbytek planet a úkolů je spíše nevýrazný, či tuctový. Popravdě, kdyby sběračské úkoly (prvky, insignie..atd) byly zredukovány na polovinu, hře by to jenom pospělo. Je sice pěkné, že mohu přistát na mnoha planetách a projíždět se MAKEM, ale po desáte už to ztrácí kouzlo a mapy postrádají zajímavý obsah.

I přesto je Mass Effect velice dobrou hrou, disponuje totiž tím, co je pro RPG alfou i omegou. Je to rozsah světa a množství informací/kvalita mytologie a příběhu. První hodiny tak hráč hltá jednu novinku za druhou, seznamuje se s historií ras v opravdu libívém futuristickém světě. Hlavně ta elektrizující hudba tomu dodává tu velkolepou atmosféru.

Mass Effect není originální, žánr sci-fi je dnes docela značně vyčerpán. Ve hře lze nalézt značné množství zkopírovaných dějů, vztahů či příběhů. Ale ono to kupodivu nevadí, protože všechny tyto věci si spolu dobře sedí. Jako úvod do tohoto universa, je Mass Effect kvalitní volbou, která neztrácí ani po letech, pokud je hráč ochotný pár věcí překousnout a být trpělivý.
+24
  • PC 85
Mass Effect je, alespoň dle mého názoru, jasným důkazem, že i herní branže má svoji vlastní evoluční křivku, a že z určitého úhlu pohledu dochází k degeneraci.
Nechápejte mne špatně, Mass Effect mě velice slušně pobavil, z technologického hlediska jsem byl velice spokojen a co se týče atmosféry a hlavně epických velkofilmových momentů - podporovaných skvělou kamerou a trefně zkomponovanou hudbou - nemohu vyjádřit ani náznak nespokojenosti. Něco takového jsem prostě zatím nepoznal.
Nicméně hodnocení hry jako takové, a to zcela subjektivní hodnocení, nemůže s výše zmíněnými body držet krok ani náhodou. Mě prostě nebaví běhat v koridorech a střílet hlava nehlava, i přes náznak taktizace a - z mého pohledu spíše vnuceného a nepříliš podstatného - vývojového systému postav je to prostě zcela stereotypní. U Doomu a Quakea se to dá čekat, tady mě to zarazilo.
Každý kdo hrál Baldur´s Gate I nebo II bude jistě souhlasit, pokud tvrdím, že herní systém výše zmíněných her je o několik desítek procent vyspělejší - a přesto se jedná o tituly vytvořené jedním studiem.
Možná je to pouze moje mylná představa, ale mám pocit, že dnes se vývojáři tolik zabývají grafikou, efekty, hudbou etc., že jim posléze nezbývá dost času na to, aby vytvořili unikátní základ hry samotné...

PS: Baldur´s Gate I a II jsem hrál jen o pár týdnů dříve než Mass Effect, takže se nejedná tak úplně o hudrování, jaké to kdysi bývalo lepší:-) U BG jsem se prostě bavil mnohem lépe, přestože jsem k nim původně přistupoval s despektem.

edit: Při druhém hraní jsem se dokázal odpoutat od přesvědčení, že by měl být Mass Effect klasické "vývojově orientované RPG." Ačkoliv mě stále nijak zvlášť nebaví pobíhat a střílet, ostatní apekty hry (především díky důkladnějšímu hraní) mě napodruhé oslovily podstatně více. Původně jsem to bohužel trošku zarputile ignoroval, ale ME je vskutku velice dobrou hrou. Moc stejně kvalitních her jsem navíc již delší dobu nepotkal, proto zvyšuji hodnocení o 10%. (Pokud to někoho zajímá:-))

Pro: Grafika, atmosféra, příběh, celkově téměř přelomové zpracování videohry

Proti: Pouze obyčejná, herně nevýrazná střílečka

+23 +24 −1
  • PC 80
Jak začít u hry, která mě nadchla i zklamala zároveň? Na jednu stranu je Mass Effect výborná akčně laděná jízda s drobnými RPG prvky (pokud je zkostnatěle chápeme jako vývoj postavy), na stranu druhou je to "jen" ona akční jízda. Proč jen? Vedlejší úkoly jsou na první pohled moc prima už jen způsobem zadávání, kdy jich spoustu naberete hackováním počítačů nebo z rádia ve výtahu citadely, nicméně po pár úkolech "doleť na planetu X a znič vše/osvoboď osobu Y/najdi předmět Z" vás zcela přestanou zajímat a hlavně bavit. Takže je sice fajn, že je tu spousta galaxií a hvězdných systémů s ještě větší spoustou pěkně namalovaných planet, ale k čemu to je, když vás nic nenutí na ně letět? Tedy pokud nemáte nějakou sebetrýznící úchylku...

Příběh je vcelku zajímavé sci-fi klišé, které se kupodivu motá kolem záchrany lidstva (a díky onomu zasazení do sci-fi prostředí) i dalších nelidských ras před ultra-zlounem. Z kterého se nakonec vyklube ještě víc ultra-ultra-nejeden-zloun. Celkově je ale podání příběhu fajn a nezadá si s filmovými kolegy, byť místy působí poněkud uměle protahován či ne zcela logicky poskládán. Každopádně to není žádný průšvih.

Co dále zaujme je po většinu času výborná hudba, kde se zejména ke konci hry autoři opravdu vytáhli. Grafické zpracování je rozporuplné. Některé efekty jsou pěkné, jiné ne. Generické planety jsou pak přímo odporné. Co dál nepotěší jsou celkem asi tři typy "dungeonů", které opravdu úroveň vedlejších misí nevytrhnou.

Závěrem ještě zmíním nepříliš ideální konzolový inventář, obrazovku charakteru a další prvky. Navíc tohle všechno je úděsně pomalé a k pomalosti přispívá i nemožnost přeskočit ingame videa (která jsou alespoň velmi dobře udělaná). I tak se ale hra dá dohrát za pár hodin. Já, ač jsem se víc než dost piplal s vedlejšími úkoly a opravdu nikam jsem nepospíchal, jsem jen lehce překročil třicetihodinovou dobu.

Pro: příběh, hudba, tempo

Proti: nudné vedlejší úkoly, zdlouhavost, konzolovitost

+23
  • PC 90
Jako fanoušek sci-fi a společnosti Bioware jsem se na Mass Effect opravdu velmi těšil. První chvilky byly naprosto bombastické. Vše začíná na planetě zvané Eden Prime. Tam se dozvídáme první střípky o tomto novém universu. Mnoho dalších informací je obsaženo v Kodexu, který se nalézá v menu. Zpočátku jsem byl velmi zmaten, protože jsem nevěděl co se tu sakra děje, kdo je kdo, co je co, ale to se časem poddá. Proto je paradoxně větší zážitek z hrání této hry napodruhé. Hráč si všimne i různých detailů, které mu předtím unikly.

Hlavní postavou je John Shepard, který se po úvodní misi stane velitelem protoypu vesmírné lodi Aliance, Normandy. Hlavním tahounem Mass Effectu je příběh, který je opravdu špičkový, troufám si říci, že od Bioware zatím nejvymakanější a celkově jeden z nejlepších příběhů v historii PC her. Nemyslím tím komplexnost, ale spíš o jeho epičnost a chytlavý způsob vyprávění. Opravdu si připadáte, jako byste zachraňovali celou galaxii a tak to má být. Spolu s vaší posádkou, kterou během hry verbujete, se dostáváme na mnoho různých planet. Jsou tu hlavní úkoly, které jsou rozmanité a jsou tu vedlejší úkoly, které už tak rozmanité nejsou. Většinou jde o mise na planetě s lunárním vozítkem. Základny na těchto planetách jsou bohužel pořád stejné a tak jsou tyto vedlejšáky celkem nuda. Samotné ježdění vozítkem je celkem zábavné, protože každá planeta je opravdu jiná a originální. Na povrchu planet jsou různé trosky, které lze prozkoumat a tím získat nějaké kredity (mezigalaktická měna) nebo suroviny. Hlavní úkoly jsou opravdu skvělé. Trochu mi vadilo, že hodně času při nich strávím ve vozítku, protože bych radši běhal pěšky se svým týmem. Ježdění jsem byl z vedlejšáků nabaženej až až.

Mass Effect ale není jen o akci, ale z velké části o rozhovorech. Vždy se vybírá z několika odpovědí a tyto odpovědí ovlivňují chování postav vůči vám. Během rozhovorů si povšimněte výborné mimiky xichtů, obzvlášť velitele Sheparda. Škoda, že NPC většinou jen stojí na místě, místo aby něco přitom dělali. Můžete hrát za ochránce či odpadlíka. Na kterou stranu se přidáte a nebo jestli zůstanete "na hraně" záleží na vás. Po galaxii se cestuje skrz mapu galaxie na palubě lodi. Můžete tak létat na neobydlené planety. Na některých lze přistát, o některých je připraveno pouze nějaké (ale často velice zajímavé) čtení. Mezi tyto vymyšlené systémy je i s citem zakomponovaná Sluneční soustava. Fakta o planetách v ní jsou samozřejmě z části pravdivá. Na Měsíci se dokonce odehrává jedna vedlejší mise.

Graficky hra vypadá pěkně, ale engine byl ještě na tehdejším XPčku silně nestabilní a často padal. Proto jsem hru skoro půl roku nehrál a zkusil jsem ji hrát až pod Win7, kde naštěstí problémy víceméně přestaly. Celkově hru hodnotím 90%, protože mě velmi chytla svým propracovaným universem a výbornými dialogy.

Pro: příběh a universum celkově, dabing, grafika, hratelnost, volnost, Sol, možnosti volby, kodex

Proti: nestabilita hry, občas otravné bugy, opakující se interiéry základen běhen subquestů, zdlouhavé cestování výtahy

+23 +24 −1
  • PC 90
Mass Effect byl pro mě dost zvláštní hrou po všech směrech. V první řadě, tento počin mi hrozně dlouho unikal (několik let). Na hru jsem měl samé dobré reference, ale titul mě prostě svým marketingem, vizuálem a prostě vším nijak neoslovil. O to víc jsem pak byl na větvi, když jsem si Mass Effect konečně zahrál. Byla to jedna z těch věcí kterou jste nikdy nevěděli, že ji vlastně chcete, až do té doby než jste si ji pořídili.
Nemá cenu se bavit o jediném dílu. Jestli chcete hrát jedničku, je to proto, že si chcete zahrát i ostatní díly. Bohužel, není to úplně jednoduché.
Rozdíl mezi jedničkou a dvojkou je asi tak velký, jako mezi STALKER a Fallout. Absolutně celý bojový systém se změnil. Hra se hraje úplně jinak. Jediné co zůstalo, jsou "konverzační pasáže", ale i ty jsou ve svém přístupu jiné. První díl vám dává mnohem více volnosti pohybu po světě. Někam přiletíte, vylezete z lodi a pak se takřka všude musíte dopravit pěšky nebo vozidlem (které sami řídíte). Lokace jsou rozsáhlejší, atmosféra volnější a přesto chytlavější. Celý systém zbraní a postav je propracovanější. Další díly ho strašně zjednodušily.

Jako největší problém jedničky shledávám to, že nepočítá s dalšími díly. Končí sice otevřeně (kdo by to čekal), ale mnohá rozhodnutí jsou moc velká na to, aby se v plném rozsahu projevila v dalších dílech. Bez konkrétních spoilerů, v určitou část hry dostanete možnost zachránit nebo nezachránit nějakou skupinu celkem důležitých lidí. Ačkoliv se o jejich záchraně či úmrtí mluví ve dvojce, v trojce už na tom absolutně nezáleží.

I pokud jste hru ještě nehráli, z reklamních materiálů vám určitě došlo, proti komu budete bojovat. Vydáváte se na vlastní pěst hledat důkazy o rase nesmírně vyspělých bytostí, které nazýváte "Reapeři" a v jejichž existenci nikdo nevěří, což je docela škoda, protože se právě chystají vyhladit galaxii.
Tady taky leží kámen úrazu celé hry - autoři Reapery do hry plácli čistě jako ultimátního nepřítele. Nedali jim žádný vyšší důvod, širší příběh, ani konkrétnější pozadí. Namísto toho je posadili do velmi arogantní pozice, kdy při krátké rozmluvě vám doslova řeknou, že jste příliš primitivní na to, abyste rozuměli jim nebo jejich motivům. Kdyby autoři měli konečnou formu Reaperů vymyšlenou už v jedničce, o jejich původu by se museli zmiňovat již tady.

Tím ale nechci říct, že forma Reaperů v jedničce je polopečená. Naopak, hra vás neustále nutí pochybovat o tom, zda-li je váš úkol vůbec zvládnutelný. Bojujete s naprostým neznámem, které nejen že má v rukávu prakticky všechny esa z baličku, ale drží také karty, o kterých jste ani nevěděli, že existují. Pocity bezmoci střídají radosti z vítězství, které jsou ale zase rychle nahrazeny pochybami.

Jednička je čistě formou ten nejúchvatnější počin celé série. Další díly mají sice lépe napsaný příběh a postavy, ale ztratí velkou část svého tajemna, seberou vám téměř veškerý pocit volnosti a z celé hry dělají mnohem přímočařejší zážitek.

Proti: DLC je těžké doporučit.

+23 +24 −1
  • PC 80
Nechtělo se mi psát komentář, protože je jich tu jak nastláno...ale jako obrovský fanda sci-fi musím. S chutí jsem si to zahrál, a bavilo a těším se na všechna další dlc a pokračování. Jedinej quest, kterej jsem nedal, byl ten s těma plackama ligy, chyběl jeden.

Celá ta zápletka, jako funguje to, baví mě to...ale je to strašně vykradenej Babylon 5, jako sorry, ale místo Stínů tu máme Reapery (ale je to lautr to samé), místo Babylon 5 Citadelu. V obou máme radu, která rozhoduje, ve které je pár ras, a pak je tu spousta dalších méně významných, který jen poslušně plní rozkazy. Telepatii prohodíme za biotiku a přidáme Spectry, ať je to víc Star Wars a jsou tam vlastně "Jediové" a přidáme roboty, ať je to víc Battlestar Galactica... mno...a herní mechaniku vykrademe z Kotora. Takže máme zase takovou fusion, která vytváří poměrně zábavnou hru, ale že by to bylo něco extra?

Taky mě trochu mrzela ta nerovnováha mezi hard sci-fi v kodexu a skutečnou hrou, která vůbec neřešila sílu gravitace na jednotlivých planetách a podobně. Samozřejmě mě otravovalo opakování všeho možného. Fakt nechápu, proč je takový problém těch interiérů udělat víc než tři. A exteriéry na tom nejsou o moc líp. Je sice supr, že můžete cestovat na desítky planet, ale když jsou všechny jen nudná a nesmyslně vždy hornatá placka jen s jinou barvou, je to k breku. Stromy jsem viděl snad jen na Virmiru.

Highlighty hry: mise na Měsíci, tančení ve Fluxu, sex s Liarou.

Hra je to nedokonalá, ale jako herní space opera to bohatě stačí a uspokojuje mě to.

Pro: dialogy, postavy, hudba, možnosti volby, které mají vliv na celou sérii, možnost cestovat všude možně po Mléčné dráze, propracovaný fikční svět

Proti: Vykradený slepenec mnoha sci-fi space oper, stále stejné prostředí a lokace, zbytečné patetické proslovy, až příliš často jen zdánlivá možnost volby

+23
  • PC 75
Sen každého geeka, který vyrůstal na nových Star Wars, se s Mass Effect stal skutečností, a tak není divu, že generace, pro kterou byla Skrytá hrozba s Jar Jarem šlapajícím do trusu film roku, dává v recenzích desítky a rozplývá se nad komplexností herního světa. Také jsem podlehl, jen na chviličku, ale přece. Z traileru, z obrázků a z oslavných ohlasů jsem odvodil, že by to vyjít mohlo. Laťka ale byla moc vysoko a tak doufám, že s přibývajícími díly Mass Effect dospěje, stejně jako další epizody Lucasovy space-opery.

Mass Effect je dost nevyrovnaný hybrid. Bioware byl tentokrát RPG systém moc snobský a na 3D akci zase neměli koule. Výsledkem je RPG bez rozlehlého světa a 3D person akce s pořádnou dávkou nudy. Vizuálně svět Mass Effectu rozhodně není propracovaný, každá planeta, na kterou jsem zavítal, je to samé v jiném barvném provedení. Rozhodně tomu nepomáhá ani stereotypní „rychlá doprava“ aka vozítko Mako, největší zlo hry, jenž k nám připutovalo z nejbližšího hračkářství. Krycí systém a přehřívání zbraní je fajn, ale samotná akce, tj. kooperace na bojišti a střety s nepřáteli, je zoufale nudná a absolutně bez nápadu. Střílet na pořád stejných plošinách a krýt se za pořád stejnými bednami není kdovíjaký zážitek.

RPG prvky? Žádná slava. Hru jsem prošel s minimem vylepšování, do boje jsem si bral skoro pořád stejné partnery a inventář je stupidně nepřehledný. Hra je vůbec docela lehká a pokud jsem se zaseknul, bylo to je a pouze vinou prostředí (10 minut hledat cestu na poslední planetě, protože mapa je pouze v podobě čárek, na to vskutku nezapomenu) nebo nedostatkem informací (hra vás rozhodně nevede za ručičku, ovládání a tlačítka si musíte najít sami). Navíc neměl jsem pocit, že by svět kolem mě jakkoliv žil, připadalo mi spíš, že se procházím koridory, kde je chodící NPC největším projevem života. Navíc mi přišlo všechno takové hranaté. :)

Čas jsem věnoval primárně hlavní dějové lince, ale udělal jsem si čas i na vedlejší úkoly, abych toho v zápětí hned nechal, protože jak už jste se určitě dočetli, stojí za hovno, k tomu není co dodávat. Úkoly, které dostáváte v rámci příběhu, rozhodně nejsou moc rozmanité, většinou se jedná o styl: dojeď na planetu -> zabij všechny z kokpitu Maka nebo zabij všechny vlastníma rukama -> vrať se na Normandii a pořeš to s posádkou. Příběh samotný je kostrbatý, plný deus ex machina a ta vata mezi solidním začátkem a koncem mi radost nedělá, protože nudí jedna báseň. A ty zvraty! Ovládání pomocí myšlenek a vstávání z mrtvých! SO EPIC!

Tvůrci se chválili a bili do prsou, že díky chytře napsaným dialogům půjde o senzaci roku, v tomhle jim musím dát za pravdu, že ať už se rozhovory vyvinou jakýmkoliv směrem, působí logicky a reálně, stejně jako na malém prostoru výborně propracované postavy, které je pronášejí. Zejména se klaním před Ashley, u které tvůrci Mass Effectu odmítli cestu, že to bude další sympatická hrdinka proporcí 90-60-90, a místo toho z ní udělali člověka se vším všudy. Bavil jsem se při vybírání odpovědí a záleželo mi na tom. Když jsem ale pak dojel na předposlední planetu, kde Shephard a Wrex vytvoří zdaleka nejsilnější emocionální scénu za celou hru, napadlo mě: „Sakra, záchrana vesmíru a tohle je vrchol?“

P.S. Hudba ušla, ale až na hlavní motiv to žádný zázrak není.

Pro: Velmi profesionálně napsané postavy, jejich dialogy a mimika, hudba, základní dějová kostra

Proti: Příliš naivní scénář, RPG bez RPG, nudné prostředí a prázdný vesmír, vedlejší mise

+22 +23 −1
  • PC 75
Zachraňovať svet/galaxiu/vesmír nám umožňuje množstvo hier. Tie z dielne BioWare však boli pre mňa vždy v tomto smere špeciálne. Na Mass Effect som sa tešil dávno pred vydaním, i keď ani v čase vydania som neveril všetkým tým (skoro) maximálnym hodnoteniam.

Keď som sa k ME nakoniec dostal, bohaté univerzum pripomínajúce svety Star Wars, Star Treku a Babylon 5 si ma získalo. Dokonca i encyklopedický codex, zdelujúci nepodstatné, ale obohacujúce informácie mi prišiel ako fajn nápad. Prvých pár hodín hry a citadela vytvárali skutočne pekný dojem, napriek tomu, že questy pôsobili veľmi zjednodušeným dojmom oproti starším BioWare hrám - zadavateľ questu a cieľ/riešenie totiž oddelovala väčšinou len krátka chôdza.

Tento ústupok - krok späť v hrateľnosti (aspoň pre mňa) bol však vykompenzovaný skutočne filmovým audiovizuálnym spracovaním, nejde len o grafickú stránku samotných postáv, ale všetka tá mimika, grimasy, strih a dynamika kamery, to všetko pridávalo na zážitku tam, kde v ostatných hrách len dve postavy stoja oproti sebe staticky ako stromy, jemne sa ohýbajúce vo vetre. A všetky tie akčne vytasené zbrane počas drsných rozhovorov a thrillerovských cut-scén zážitok naozaj umocňovali.

Lenže potom dostal hráč do rúk imaginárne opraty a zistil, že tieto scény sú len malé rybky vo veľkom mori galaxie plnej nudných side-questoch na nudných planétach s prapodivným plastickým povrchom a generickými sivými koridormi. Veľká škoda. Aj samotné planéty hlavného príbehu boli len dlhý priamy koridor pre Mako (vozidlo) a dlhý chodbovitý koridor pre postavy. Leveldesignér mal asi dovolenku.

Túto šablónovitosť a sterilitu najprv zachraňovali zábavné boje, áno, hoci v nich šlo aj o štatistiky a výstroj hráča, viac si brali z akčných hier ala Gears of War ,ale boli zábavné a to je hlavné. Teda boli zábavné na začiatku, keď ešte ich hráč ešte nemá tak veľa za sebou a potom na konci, keď už má hráč efektívne navýšené vlastnosti, ability a výstroj.

Výstroj je bohužiaľ kapitola sama o sebe. Teda vlastne nie je. V starších RPG hrách som sa tešil na každý nový unikátny predmet, zbraň, brnenie, bižutéria, vždy tam bola radosť z ťažko získanej novej výstroje. v Mass Effecte je toto sterilnejšie než operačný sál v amerických lekárskych seriáloch. Sniperka IV nahradená sniperkou V, ktorá má len odlišnú farbu, ale rovnaký tvar. Brnenie tiež mení len farbu ale opäť je to brnenie V a brnenie VI. Nuda a smútok.

Ak by som si mal vziať na mušku len príbeh, ktorý tu spoilovať nebudem. Bol pomerne fajn, nedokázal ma k monitoru prikovať ako v prípade starších hier od Bioware, ale ani som pri ňom netrpel. Občas som si hovoril, že niečo mohli viac rozvinúť, niečo menej, ale budiž.

Čo ma nakoniec doviedlo k výslednému hodnoteniu, napriek tomu, že som sa poväčšinou bavil, je fakt, že tu bolo veľa potenciálu a len málo sa podarilo využiť. Jednoducho povedané, samotná hra po stránke designu a hrateľnosti je len koncept videný už v KOTORe ohlodaný na kosť. A to rozhodne nie je jeden z tých prípadov, keď menej je viac...

Pro: xichty, audiovizuálne prevedenie rozhovorov a momentov keď sa niečo dialo,

Proti: side questy, nudné planéty, level design, maximálne minimalistický koncept, občas neskutočná sterilita, výbava, miestami príbeh

+22 +24 −2
  • PC 90
Herní výzva 1
Možná jsem od této hry očekával více, možná méně, ale nakonec z toho vznikl příběh plný dobrodružství, strachu a pár těžkých rozhodnutí. První věc, co mě na hře překvapila byla tvorba vlastní postavy v určitých mezích. A hned jsem toho využil a zahrál si menší vesmírné "The Sims".

Vstup do hry se odehrál velice rychle a formou dialogu se seznámil s členy posádky, a poté byl vysazen na první planetě, kde jsem si vyzkoušel akční a strategickou část hry. Dále jsem si mohl vybírat (nacházet) nové členy posádky, a poté si z nich vybírat tříčlenný tým, se kterým jsem se vydal na danou planetu.

Velice mě zaujalo vozítko "Mako", které se stalo příjemným zpestřením při výletech po planetách a určitým urychlením přesunu. Kdyby člověk měl běžet po vlastních nohách, tak by to trvalo neskutečně dlouho a možná to unudilo k smrti.

Veliké množství vedlejších questů napomáhá k rozšíření herní doby, i když se některé z nich zdají z části opakující se. Ve hře se nachází kodex, který napomáhá s orientací ve hře a doplněním informací o mimozemských rasách, zbraních, předmětech atd.

Trošku zklamáním se stal strom dovedností, od kterého jsem očekával větší možnosti. Přišel mi příliš ochuzen, ale nebylo to nejhorší. Sbírání zbraní, vylepšovacích modulů a obleků, které byly uschovány v uzamčených bednách, které jste museli ve většině případů hackovat. Hackování nebylo příliš složité a bylo příjemným zpestřením hry.

Herní dobu jsem očekával delší. Mých cca 14 hodin i s několika vedlejšími questy mi přišlo docela málo, ale je to jen pouze můj názor.

Pro: množství ras, lehké ovlivnění plynutí příběhu, atmosféra, kodex, Mako

Proti: krátké dialogy, prázdné světy

+22
  • PC 90
  • X360 90
Protože nemá Legendary Edition zde na Databázi vlastní profil, postěžuji si do komentáře, abych nemusel měnit hodnocení jedné z nejlepších space oper, které jsme kdy mohli na našich monitorech vidět. Vynasnažím se nezmiňovat oblasti, ve kterých první Mass Effect nezestárl dobře, ale pokusím se pobrečet si čistě nad stavem remasteru.

Pominuli to, že konečně úplně zmizel onen hrozný filtr filmového zrna, hra vypadá slušně. Jen slušně, nic lepšího k tomu nenapíšu, protože kromě nasvícení bych si kolikrát změny v grafice nevšiml. Očekával bych větší zásah do grafického kabátku, i když se jedná jen o remaster. Obzvlášť, když proběhli menší změny v HUDu. Proto jsem byl docela nemile překvapen, když mi na neprozkoumaných planetách padaly FPS stejně jako v původní hře.

Při příběhové misi na Ferosu se mi AI společníci kousli a nechtěli plnit žádný rozkaz. Co kdyby rozkaz, nechtěli následovat Sheparda do boje, takže většinu soubojů jsem musel zvládnout sám. Několikrát se společnici zasekli o něco neviditelného i na jiných místech, ale to většinou vyřešil příkaz k seskupení. Ale kdyby to byl jediný problém....

Zažil jsem i takové veselí, které zahrnovalo zaseknuté dveře. Jedny jediné dveře vedoucí k cíli misi. Tuhle nepříjemnost pomohlo načtení uložené pozice, která mě vrátila (díky svému OCF5 syndromu) jen pár minut nazpět. Největší radost mi ale rozhodně udělalo, když se mi celá hra zasekla a já se musel odhlásit z Windows profilu, protože jsem se nemohl dostat ani do Správce úloh.

A mohl bych zmínit fakt, že i když se jedná o remaster z roku 2021, hra nepodporuje širokoúhlé monitory v cutscénách. To není zase tak neobvyklé a normálně bych to nevytýkal, ale rozhovory mezi postavami spadají do cutscén, takže jsem obrovskou část hry hrál s černými pruhy po stranách obrazovky. To ve mně také nevyvolalo radost, neboť jsem bral Legendary Edition právě s tím, že když mi nepovedlo na původní hře vyřešit problém s 21:9, mohla by koupě remasterů být jednodušší řešení.

Musím zmínit geniální řešení jednoho launcheru pro všechny tři díly. Pokud by člověk měl chuť třeba je na druhý díl, musí stejně stáhnout celou trilogii o velikosti zhruba 110 GB.

Jsem na sebe dosti naštvaný, neboť problémy které měla řešit Legendary Edition stejně neřeší a já jsem o 40 euro lehčí. Mám takový dojem, že jsem si koupil něco, co by se dalo nazvat jako cash grab. Vydat hru (zatím za sebou mám jen první díl, takže ještě uvidím co na mě čeká v těch dalších) v takovém stavu. V takhle příšerném stavu za plnou cenu... kde se přihlásím do „EA jsou nejhorší“ kultu? Nebo za to může Bioware? Fuck them both. Tahle série si žádá lepší zacházení. Dokonce jsem musel zvýšit hodnocení, protože jsem byl minimálně z příběhové části hry totálně paf.

A tentokrát ani nepřeháním. Jedná se o remaster hry, která vyšla před 13 lety. Jak je možný, že trpí stejnými problémy. Hnus, jako vážně. Normálně nejsem takhle extrémní, a i když nepatří Mass Effect k mým nejoblíbenějším sériím, jedná se o jedno z mých herních prozřeních, z kterých jsem další roky těžil. Bioware jsem nikdy na piedestalu neměl, nehrál jsem víc jak ME trilogii, ale tohle je fakt ohavnost vydat pod svojí hlavičkou svojí legendu v takovým stavu. Dokonce jsem si říkal, že to bude jen můj problém, že ten stupidně velký masitý a krásný ultrawide monitor dělá víc problémů než by musel. Ale tvl, fóra na internetech říkají něco jinýho, tohle nejde na vrub hardwaru.

Tohle není pro „casual“ hráče Mass Effectu. Těm bude stačit původní verze. Pokud máte do dneška tapetu Sheparda na ploše svého PC, je vám tohle stejně ukradený a hrajete to jak blázni. Legendary Edition je leda tak pro lidi, co to odkládali dlouhý roky. A mají to dokonce s původními nedostatky, aby měli autentický zážitek.

Abych úplně nekřivdil, tak fotografický režim je docela fajn.

Herní výzva 2021 - 9. Okna vesmíru dokořán 
+22
  • PC 70
verze hry - 1.1 CZ

KLADY:
+ Slušný příběh
+ Mimika, emoce - výprava se skoro blíží filmu
+ Grafika obličejů
+ Množství zajímavých informací, omáčka
+ Velice podařené dialogy
+ Povětšinou kvalitní souboje
+ Mako (vozidlo) - poměrně ojedinělý, ale zábavný prvek v RPG
+ Tvorba obličeje a lehké nastínění psychiky vaší postavy
+ Atmosféra obecně
+ Realistické sci-fi (máte-li tento žánr rádi, ale "pohádkovost" a naivita StarWars vám nevoní, je Mass Effect jasná volba)
+ Hardwarové nároky jsou v pohodě
+ Skoro žádné, snad dokonce žádné, bugy!
+ Perfektní závěr hry
+ Mnoho vedlejších úkolů, jenže...

ZÁPORY:
- Vedlejší úkoly jsou málokdy zábavné (ale najdou se) a hlavně "naklonované"
- Minihry (spíše minihra, jedna na všechno a navíc dosti nudná)
- Kvazar (okleštěný Pazaak z KOTORu)
- Prázdné světy, jejichž dvě tři zajímavá místa se v bledě modrém (někdy úplně) opakují. Nadto všechny vypadají stejně jen v jiném barevném odstínu
- Předměty! Nic nekupujte, poněvadž všechno najdete. A to co najdete se nijak neliší od sortimentu zboží v obchodech. Ve hře se nachází snad pět unikátních předmětů. Jsou navíc náhodně generované, což mi rovněž moc nevoní. Docela to snižuje uvěřitelnost a tedy i atmosféru, když u žebráka najdete v bedně kvéry za tisíce kreditů.
- Koridorovité, krátké dungeony (ve sci-fi tedy základny, stanice, vesmírné lodě..)
- Oproti KOTORu a v některých aspektech i oproti Baldur's Gate 2 krok zpět v rámci života vašich společníků. Téměř vůbec se během hry nezapojují do rozhovoru, natož aby prohodili něco mezi sebou. Ani s vámi toho moc nenamluví - a to zde měli tvůrci jen 6 postav, jejichž dialogy museli zpracovat.
- Skoro všechny předměty daného typu vypadají stejně (změní se maximálně lak:)
- Peníze jsou absolutně k ničemu, i kdybyste je nedostali za každé absurdní upšouknutí, stejně s nima můžete maximálně zatopit. Peníze zde dostáváte podobně jako zkušenosti za všechno.
- Rozvoj postavy je velice slabý. Pouze tři povolání a jejich kombinace. To by nemusela být žádná tragédie, možná i naopak, ale pouze v případě, že by každé z nich nemělo jen kolem desítky schopností, z poloviny navíc společných (tj. asi 30 schopností. Když si uvědomíte, že takové Diablo 2, které mělo do skutečného RPG hodně daleko, jich nabízelo 30 za JEDINÉ povolání, je to fakt bída). Navíc úrovně naskakují tak rychle, že si mnohdy nevšimnete a už máte o 4 levely více.
- Prostě nemusíte udělat nic - vydělat peníze, najít správného obchodníka, splnit úkol, zabít bosse... a všechno vám spadne do klína za úplné pitomosti (dešifrování nerostů, zastřelení bežného nepřítele - nečekeje, že by z největšího machra vypadlo něco jiného, než z usmrknaného drona s vodní pistolkou.)
- AI, hlavně vašich společníků, je poněkud slabší. (Občas poněkud hodně:)
- V mnoha případech naivita v určení toho, co je dobré a zlé (a tedy jestli dostanete ochranitelské nebo odpadlické body). Člověk odpovědný za tento sektor hry musel mít hodně černobílé vidění světa.
- Velmi krátká hlavní linie

CELKOVÉ HODNOCENÍ:
Mass Effect je velmi dobrou hrou... ale nic víc. Žádná revoluce, žádné "the best of best RPG ever made". Kdo tohle tvrdí, má klapky na očích anebo, což se dá prominout, je toto první "hra na hrdiny", kterou absolvovat. Vždyť proboha, lidi, jak se můžete rozplívat nad tím, že "Jde si vytvořit postavu", nebo že "Můžete být ochránce nebo odpadlík", že je k dispozici "až 6 postav" (Toho jsem si všiml na xzone, tady naštěstí ani ne)?! Vždyť hry daleko starší nabízely to samé a mnohdy v daleko větší míře, tak jakápak revoluce :). Úplně mě ale dostanou příspěvky typu: "Velmi slušná doba hraní, až 10hodin!" (opět xzone) - paráda, kam jsme to s RPG dopracovali. Porovnejte s Albionem, Baldurem, Icewind Dale, Morrowindem, Oblivionem, Planescape Tormentem, KOTORem atd. 10 hodin je NIC!! Doba se postupně zkracuje, ale prachy chtějí pořád stejný:)
Bioware je skvělá firma, ale s Mass Effectem se příliš nepochlapila. Jistě, kvůli příběhu a často zábavné akci to stojí za to hrát, ale těžko můžu dávat super hodnocení, když mi jiné hry (kolikrát i od stejné firmy, což je smutné) poskytnou stejně kvalitní příběh + to, co mi zde chybí.
Takže jak? Nelituju, že jsem si za těžké money koupil Mass Effect a rozhodně ho doporučuju. Ale ani s nejlepší vůli ho celkově vzato nemůžu zařadit mezi TOP hry a už vůbec ne mezi těch několik nej RPG historie. Po stránce příběhové, tedy té asi nejdůležitější, je však Mass Effect hodně, hodně vysoko. Tam by to na "světovou desítku", možná i pětku, stačilo s rezervou...
Pokud chcete RPG, platí uvedené procentové hodnocení. Pokud chcete Akční hru s nádechem RPG, přidejte si 10%
+21 +23 −2
  • PC 75
po absolutních hodnocení z X-Box verze jsem byl celý natěšený na slavný Mass Effect. První hodiny hraní mě dostaly, spousta rozhovorů, akce, famózní atmosféra a příběh byl nastartován opravdu výborně. Jenže hned po citadele začínají problémy. Dostal jsem do ruky velení Normandy a možnost letět na jakoukoliv planetu (tolik opěvovaná svoboda u X-Box recenzí) se stala extrémně nudnou po druhém extrémně dlouhém loadingu.

Vlastně, pokud by tu tahle možnost nebyla, nebo spíš jako v KOtORovi by tu byla jen možnost létat na hlavní příběhové planety, hře by to jenom prospělo. Takhle tu máme hafo genericky stejných planet, kde je cílem najít nějaký vrak/minerál/budovu/ a všecko kolem vystřílet. Originalita na bodě mrazu... brrr. Vlastně, plnit jakoukoliv vedlejší misi nezískanou v rámci hlavní příběhové kampaně je totální nuda. Kdyby se systém hry držel tomu KOtORovskému, odpadly by stížnosti na stereotypnost úkolů, takhle tu máme pár kvalitních příběhových vedlejšáků a milion nudných generických \"shoot\'em up\" misí.

Systém rozhovorů se povedl, je intuitivní a nijak nenarušuje chod hry. Škoda že samostatné větvení dialogů nesahá předchozím hrám od Bioware ani po kotníky, pač v rozhovoru máte vždy na výběr jen kladnou, neutrální a zápornou odpověď a dle schopností také přemlouvání a zastrašování. Každopádně většina rozhovorů má předem dané schéma, od kterého nelze odbočit a výsledkem jsou jen nic neříkající kladné a záporné body (opět, v KotORovi měly mnohem větší dopad na hru). Výjimky se ale nejsou a rozhodně potěší.

Akce je zvládnutá celkem dobře, ač systém v kotorovi poskytoval větší rozmanitost v boji, u ME je většina taktického myšlení ta tam, ale zábavné jsou neustále. Tedy pokud se odhlédne od faktu, že jsou většinou primitivně jednoduché (až na jeden konkrétní souboj) a parťáci jsou jen figurky, o které se často zakopává. Lepší interface pro jejich ovládání se širší škálou příkazů by bodl. Také fakt, že cíl pohybu, krytí, či útoku je vždy určen středem obrazovky a ne kurzorem, v podstatě pohřbil celý systém kooperace.

Mako je fajn věc, nic převratného, bylo už třeba ve FF7, ale dá se s ním užít... a kdyby umělo vertikálně mířit i z oddáleného pohledu, mohlo to být o třídu lepší (takhle se musí většinou zastavit, nebo alespoň zpomalit, přepnout pohled a pak střílet).

Výběr povolání, větvení schopností a systém zkušeností je... ehm, stojí za houby. Je tak jednoduchý a v podstatě se týká jen zbraní a brnění. Je dělán tak, aby ho pochopilo snad i šestileté dítě.

Příběh a prezentace je jedním slovem geniální. Na pana Kojimu sice v Bioware nemají, ale na poli PC her nemá ME obdoby. Stylizace, postavy, technika, videosekvence i rozhovory nemají chybu. Hra za mužského odpadlíka skýtá mnoho perfektních hlášek a situací a za \"hodnou ženu\" zase setsakramensky připomene hlavní postavu knih Davida Webera: Honor Haringtonová.

Ještě něco k posádce Normandy. Hlavní šestice postav se vážně nepovedla. Ashley a hlavně Wrex mají zajímavé poznámky, ostatní jsou ale silně stereotipní a k tomu i klišoidní. Většina posádky Normandy má jen pár příhod k vyprávění, které odhalí již na začátku hry a s kterýma vás budou strašit až do úplného konce.

Ostatně propracovanost zdejšího univerza má celkem blízko právě \"Honorverse\", zejména snaha o co nejreálnější nastínění faktů. Jinak ale příběh a vše kolem je vykrádačka mnoha dalších sci-fi, od Star-Wars až třeba pro Battlestar Galacticu.

Technické zpracování je... no je to UE3.0 původně optimalizovaný pro X-Box 360. Takže postavy jsou dokonalé, prostředí chudé, ale pěkné, náročnost průměrná. Ale optimalizace je příšerná. Hra se mi až napočtvrté spustila správně (nejdřív bez menu, pak u úvodní sekvence byl pohled jen na Mars /asi easter egg :-)/, pak jsem neměl vidět hlavní postavu)..., také špatná správa paměti nepotěší (po delším hraní nehratelné) atp.

Právě paměť je podle mě kritický nedostatek. Po dejme tomu 2 hodinách je zahlcena tak, že se každou chvíli objeví nápis loading a trvá v extrémních případech i 2 minuty a třeba 3x za sebou. By mě zajímalo, co se načítá, jelikož disk není aktivní a CPU se v tu chvíli fláká jak může a z mých 3GB je využit jen zlomek místa... Takže chyba v enginu. Vlastně i nudné načítání ve výtahu by tu neměli být, cesta je ok (člověk si pokecá i se dozví aktuální info z rádia), ale ten loading... Nejkritičtější je právě na Normandy, malá loďka s největší koncentrací načítacích míst ve hře.

Jinak odstavec se stížnostmi s pamětí nemusí platit na každou sestavu a možná jej odstraní patch (až jej cd projekt vydá, EDIT: tak nic neopravil).

Pro: příběh, svět, emoce, stylizace, způsob vyprávění příběhu, encyklopedie

Proti: optimalizace enginu, vedlejší questy, krátká herní doba, systém vývoje postavy, klišoidní klišé, rozhovory s posádkou, málo možností jak řešit různé situace

+21
  • PC 80
Pro začátek: KOTOR jsem (zatím, bohužel) nehrál, takže nebudu kritizovat často zmiňovanou podobnost Mass Effectu.

Herní doba u mě nebyla nijak závratná, to bylo způsobeno tím, že jsem se nějak nemohl odpoutat od hlavní příběhové linie, side questy stále odkládal a najednou byl konec :) možná proto jsem byl ušetřen často zmiňované stereotypnosti side questů. Příběh není nijak složitý, neobsahuje žádné zásadní zvraty, ale je skvěle prezentovaný, po této stránce jsem byl naprosto spokojen. Potěšilo mě, že narozdíl od jiných dnešních her, u kterých už se od začátku počítá s pokračováním (Crysis, Assassin's Creed) Mass Effect nekončí ostudně useknutým koncem.

Systém vývoje postav se mi zdál příliš jednoduchý, počet speciálních dovedností různých povolání taky příliš neoslní.

Nelíbila se mi "konzoloidnost" hry, mám tím na mysli třeba to, jak jsou zvýrazněni nepřátelé a jak je zvýrazněno těch pár skříní/beden, co se ve hře dají použít, případně těch pár barelů, co se dají rozstřelit. Nepříjemně mě to rušilo a vyzdvihovalo "chudost" prosředí, co se interaktivity týče. S tím souvisí to, že předměty z nepřátel nevypadávají, nepřátele o předměty ručně neobíráte, po zabití nepřítele prostě vyskočí okýnko "získán předmět bla-bla-bla". Podle mě až příliš zjednodušené.

Co se dál týče předmětů, hra nabízí pouze zbraně, brnění a jejich vylepšení. To se mi zdá celkem skromné, nabídka jak z nějaké střílečky. A aby to nebylo málo, všechny vypadají stejně, mění se maximálně textura a jejich parametry. S tím, jak se vám zvyšuje level, nacházíte stále skoro stejné věci, jenom vždy "lepší model" - nepatrně vylepšený. Nikdy se nestane, že by z nějakého bosse vypadla zajímavá, ultimátní zbraň, nebo že byste něco podobného dostali za splnění questu.

Líbilo se mi hodnocení hráčova chování (ochránce/odpadlík), bohužel jsem si nevšiml, že by to nějak ovlivňovalo další průběh hry.

Určitě bych zmínil propracovanou encyklopedii postupně odhalující reálie herního světa.

Grafika je pěkná, rozhovory diky skvělému zpracování obličejů a rozostřenému pozadí vypadají trochu jako z CGI filmu :) jenom jsem měl trochu problémy se stíny, částečné řešení formou úpravy konfiguračních souborů třeba zde, chyběl mi antialiasing přímo ve hře, po vnucení z ovladačů grafické karty stejně nefungoval úplně ideálně. Nelíbil se mi šum uměle přidávaný do obrazu, ale ten není problém vypnout :)

Pro: příběh a jeho prezentace, velkolepost, filmovost, encyklopedie

Proti: vývoj postav, inventář a předměty obecně, konzoloidnost

+21