Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC --
Sci-fi nikdy nebylo mým oblíbeným žánrem. Na starší díly SW jsem koukal jen jako malý kluk, na nové díly jsem koukal v podstatě jen kvůli efektům, příběh jsem nevnímal (politika mě nikdy moc nezajímala a sci-fi postředí také ne). K ME mě tedy skutečně přivedlo především jméno vývojářského studia, Bioware. A samozřejmě také další featurky jako jsou RPG prvky, údajně silný příběh a grafika na Unreal Enginu. Hru se mi nakonec podařilo sehnat velice levně a tak jsem se konečně mohl po hlavě vrhnout na mé první opravdové sci-fi dobrodružství.

Jako první mě do očí uhodil vynikající grafický kabátek. Fotorealismus se zde sice nekoná, ale detailní modely a prostředí ve vysokém rozlišení udělají své. Normandie je pěkný vesmírný kousek. Interiéry jsou uvěřitelné a perfektně kopírují tvar exteriéru. (Některá studia by se zde mohla něčemu přiučit). Postavy jsou do detailu vymodelované a především mimika je vynikající. Zamrzí téměř nulová fyzika a statické květiny a stromy. Také jednotlivá místa nežijí zrovna bujným životem. NPC jen hloupě postávají na místě, žádný pohyb, žádný naprogramovaný rituál. Svět se tak zdá později plochý a prázdný.

První mise a první oťukání herních principů. Kulatý zaměřovač mi zrovna nesedí, střelba zpoza krytu je křečovitá a zadávání příkazů týmu dosti nepohodlné. RPG prvky jsou dobře navržené a i když zde není tolik možností, rozhodně je to výrazné plus oproti většině čistě akčních her. Máme zde tedy celou řadu věcí určených prvnotní volbou povolání. Je zde tedy možnost cpát body do bojových vlastností, biotických schopností a hackerských zkušeností. Ne však všechna povolání mají možnost se učit všem těmto věcem. Vojáka nenaučíte vrhat lidi proti zdi, Sentinel vám zase neprožene hlavou kulku ze sniperky. Je tedy později nutné složit si tým vám vyhovující, ale nejlépe schopný všech základních schopností nutných pro přežití a snazší průchod hrou. Intenzita bojů je kolísavá. Zatímco někdy jste do boje doslova vhozeni, jindy jde jen o postupné vymlacení bandy přiblblých robůtků. Krom některých důležitejších bojů jsem neměl na střední obtížnost (zpočátku nejtěžší) větší problémy. Na jednu stranu dobře, nedostavuje se fustrace, na stranu druho není první hraní větší výzvou. Později se otvírají další obtížnostní stupně.

Hlavní dějová linie vám nedá spát. Na vedlejší úkoly není čas. Příběh je poutavý, vyprávěný zajímavě a žene vás neustále kupředu. Dojde i na překvapivé zvraty a nečekané rozuzlení. Vedlejší úkoly postrádají smysl - jde jen o hloupé putování z jedné soustavy do další, projíždění makem pohoří, prohledávní spadlých družic nebo čeho, hledání těžebních ložisek apod. Nuda nudoucí. Dobře pro Bioware, že si toho většina hráčů na první zahrání ani nevšimla, hlavní dějová linie je jednoduše nepustila. (Kupodivu se tak stalo i v mém případě a to jsem většinou schopný probhledat nejmenší skulinku herního světa a splnit nejnepodstatnější úkol.) Pozadí příběhu a historie světa ME je zde dobře popsána a hráči představena prostřednictvím Kodexu. Nepatřím zrovna k lidem, kteří si jsou schopni přečíst i tu nejposlednější řádku té nejzapadlejší knihy ve hře, ale Kodex jsem si přečetl skutečně celý. Rasy jsou zde totiž zajímavé, místa pěkně popsána a technologie dobře promyšlena. Klobouk dolů.

S vyprávění příběhu také úzce souvisí dabing. Zde je dabing kvalitní, postavy jsou tím více uvěřitelné a herci postavám mluví přímo do huby jak barvou hlasu, tak mimikou. Dialogy jsou také velice kvalitní a ač jsem četl několik názorů, že přeci jen to není tak filmové jaké by to být mohlo, za sebe říkám, že minimálě filmy se Silvestrem Stalonem v hlavní roli to co se týče dialogů určitě předčí :). Hudba většinou kvalitně dotváří děj na obrazovce, ale občas je jak by se řeklo 'mimo mísu'. Někdy vás vtáhne do boje, jindy hudbu ani nevnímáte. Některé skladby jsou famózní. Musel jsem si po dohrání sehnat soundtrack a své oblíbené skladby si pouštím stále. Zvuků prostředí by mohlo být víc, ostatní zvukové efekty jsou dobré. Audio jako celek ostudu nedělá a v konkurenci určitě obstojí.

ME je vynikající RPG s poutavým příběhem, zábavnou hratelností a skvělou grafikou.
+21 +22 −1
  • PC 30
V euforii nad tím, jak se mi nakonec mocně zalíbila série Dragon Age, rozhodla jsem se vyzkoušet další mnou dlouho opomíjenou Bioware hru Mass Effect. Nebyl to dobrý nápad.

ME ze všeho nejvíc působí jako kdyby studio vyvíjelo další počin ze světa Star Wars a někde v průběhu jim někdo sebral licenci, svačiny a zbytky smyslu pro drama, neboť výsledek vypadá jako mladší a opožděnější sourozenec KotORu.
Hráč se dostává do role commander Shepard, v mém podání vypadající jako Wednesday Addams po těžkém traumatu, živoucí legendy, survivalisty a minimálně v Citadel a přilehlých guberniích docela známé persony. Už tohle mě zarazilo, jednak dávám přednost alespoň náznaku modelu from zero to hero, jednak mé suspension of disbelief moc neprospívaly oslavné řeči na každém kroku, když měla chudák Shepard fskutčnosti problém trefit do dveří. Tohle by šlo zachránit lepší expozicí příběhu hlavní postavy, ta ovšem nenastala - pár strohých vět v životopisu rozhodně expozici nedělá.
Další problém nastal v moment, kdy se postavy začaly bavit a já znechuceně zjistila, že Shepard můžu s klidem přezdít na Retard. Možnosti odpovědí oscilují od space Jesus, přes space spoilsport až po space asshole, jedna je horší než druhá a druhá otravnější než třetí. Dlužno podotknout, že ve své retardaci rozhodně nebyla osamocena, jako kreténi se tu více, tu méně projevovali naprosto všichni, od parťáků až po náhodné kolemjdoucí.
Btw. budiž toto zaznamenáno jako první Bioware hra, kde mě ani nenapadlo zkoušet romance a to jsem jednou ze zvědavosti přetrpěla Anomena a Anomena 2.0., tedy Cartha Onasiho.

Tím se dostávám k dalším velkým negativům ME: příběhu a settingu, jejich vyprávění a přiblížení. Příběh mi přišel pro změnu jako KotOR II realoaded aneb našňupnutý zlý emzák se spojí se zlou Bene Gesseriťankou & zlými roboty a chce vyhladit všechno živé v galaxii. Netrvalo dlouho a začala jsem doufat, že jim to podaří. V cestě mu však měla stát právě hrdinná Shepard, toho času za kulervoucně patetického projevu přijata mezi vesmírné agenty over 9000 Spectres, přesto, že její projevy před Councilem byly napsané tak, že by ji neměli přijmout ani pozici trhače lístků v kině. K tomu jí budiž dopománej společníci, kteří mne po pár rozhovorech přesvědčili, že se s nimi nechci bavit a hnusná spaceship Normandy.
Nástin hlavní příběhové linky, ukotvení vlastní postavy i společníci, což jsou vlastně takové minipříběhy mne tedy vesměs otrávili, což je dost problém - když si pro zjednodušení vezmu GNS theory, jsem silně narativní typ. Pokud mne tato složka ve hře neuspokojí až naštve, má taková hra automaticky obří postihy na charismu. Dále mne nesmírně baví prozkoumávat setting a hrabat se v lore - pokud mne toto zaujme, což se u ME naneštěstí nestalo. Celá galaxie ve mně budila stísněný dojem stejných nezajímavých koridorů na malém prostoru, procházela jsem jimi beze špetky zájmu a zatímco u dost jiných her (třeba ty Dragon Age) jsem strávila hromadu času hrabáním se v codexech i neherního prolézání různými game wiki, tady ani ťuk. Setting ME mě obešel vpravdě intergalaktickým obloukem. Zčásti to bude problém čistě subjektivního vkusu se kterým sebelepší hra nic nanedělá, ale zčásti za to též může zdejší sedativní/dementní prezentace takřka čehokoli.
Takže příběh nic, postavy nic, setting nic... gamistická (či mechanická) složka je pro mne obvykle na místě hezkého bonusu. Když zaujme a vyloženě baví je to pochopitelně příjemné, když není otravná, je to dobré, když mě štve, je to zlé. Nepřekvapivě, ME je ten třetí případ. Zdejší bojový systém je hrůza s ďáblem spářená, něco tak neohrabaného a těžkopádného jsem už nějakou chvíli nepotkala. Hnis.

A dobrá, uznávám, že vyčítat 11 let staré hře grafiku je možná trochu ošklivé, ale ME je ještě ke všemu neobyčejně hnusný. Hrozná barevná paleta, splývající prostředí, ksichty jak po ráně kladivem.

Netuším, čím si ME vysloužil takovou všeobecnou oblíbenost, se mnou se minul o mnoho světelných let a nejspíš i slušnou porci vesmírů.

Pro: FemShep má hezký hlas (Deionarra, tuším), šance na vyhlazení veškerého galaktického života, nepotkán bug

Proti: všechno ostatní

+21 +38 −17
  • PC 65
Herní výzva 2024 -  Nikdy se nevzdávej! 

Co cítím jako velký fanoušek BioWare, který má dokonce Dragon Age jako svou nejoblíbenější herní sérii? Který považuje sérii Baldurs Gate a KOTOR za jedny z nejlepších her, které hrál? Zklamání! Hořké a trpké zklamání. Pravděpodobně jsem očekával mnohem víc, než jsem dostal. Nebo jsem to dostal jinak naservírované, než jsem chtěl nebo jsem to prostě jen hrál se zpožděním 17 let.

První věc, kterou jsem si měl uvědomit je to, že se mnohem víc jedná o akční adventuru s lehkými prvky RPG. V podstatě každá dnešní akční adventura má minimálně podobně „silné“ RPG prvky. Rozdělování akčních bodů tu je povětšinou více na efekt, než že by vám to nějak výrazně měnilo herní zážitek. Podobné se dá tvrdit u valné většiny dialogových možností. Obecně jsem neměl nějak výrazný pocit, že na mém rozhodnutí závisí osud galaxie (nebo aspoň daného človíčka). Samozřejmě, něco málo tu je, ale na poměry her od BioWare jsem čekal daleko víc.

To mě rovnou směřuje k další velmi, velmi slabé stránce hry. Vedlejší questy. Hrůza a zbytečnost. Mají sice více či méně zajímavý minipříběh, ale ve finále to pak skončí pouhým dojdi tam, vystřílej to tam a přečti si, že jsi splnil misi. Hotovo, konec, stačí, ne? Nějaké významnější propojenost mezi questy či pocit z ovlivnění světa kolem sebe, o tom si nechte zdát.

A proboha, tohle bolí možná úplně ze všeho nejvíc. Exploring je tak strašně plochý a po pár hodinách nudný! Vy cestujete a objevujete celou širou galaxii a po třetí planetě vás už fyzicky bolí jít do stejné copy paste budovy či dolu. Navštívit další prázdnou planetu, která se od minulé liší pouze tím, jestli je zelená, bílá či hnědá a má víc kopců. Obecně cestování vozítkem bylo ubíjející, protože překonávání kopců vás bude spíš deptat než bavit. A zhruba v polovině hry už je to skutečně jen o tom, jestli chcete odškrtnout další (nudný) quest a mít splněno nebo ne.

Jak působí první, druhá, možná i třetí lokace zajímavě a máte pocit, že budete trávit x desítek hodin exploringem, tak vás pátá či šestá rychle vyvede z omylu. Opravdu se jedná o ctl+c – ctrl+v lokace. Nějaká vegetace či civilizace na dané planetě? Zapomeňte. Na druhou stranu, lítání po vesmíru a encyklopedické objevování soustav, to mi přišlo fajn.

Souboje asi nejsou nic, co bych hře chtěl vyloženě vyčítat, ale člověk s průměrnými zkušenostmi z FPS bude mít i na nejtěžší obtížnosti pohodový průchod a po chvilce se bude jednat o nezábavnou součást hry, jelikož zde chybí nějaká výraznější pestrost ve způsobu, jak souboje zvládat. To samozřejmě upozaďuje i důležitost přerozdělování skill pointů.

Podobně zbytečný tu je looting, protože prostě budete sbírat jen odpad. Jednou za pár hodin si jen nahodíte zbraň s lepší třídou, zredukujete inventář a je vám vlastně úplně jedno, co tam máte. Vlastně bych doporučoval vybírat minimum bedniček, protože jich je ve hře nepoměrně hodně vůči tomu, co z nich můžete získat. Problém s financemi tu taky nikdy mít nebudete, takže ani na to není třeba být přespříliš zvědavý. Nějaká radost z legendární či nějak originální zbraně? Zapomeňte.

Abych se dostal i k nějakým pozitivním bodům, tak rád zmíním kvalitní casting na poli spolubojovníků a vlastně obecně charakterů ve hře. Tohle Bioware vždy umělo a ME není výjimka. Vaši společníci budou opět mezi sebou interagovat, občas prohodí něco vtipného, budete moc odhalit jejich životní příběhy a lehce se s nimi sbližovat. Nicméně, když i tuhle stránku porovnám s předchozími sériemi od tohoto studia, tak se jedná spíš o light verzi, co se týče interakce. V podstatě je to zredukováno na popsání životního příběhu v rámci lineárního dialogu a menší odbočky k nějakému questíku. Puf, toť vše.

Hlavní příběh a lore světa taky patří k pozitivním stránkám hry. Je zde spousta věcí, co si člověk může pozjišťovat a které zapříčiní zvídavost, která nejspíš dotáhne hráče k tomu, aby teda zkusil ještě jeden díl.

Moje hodnocení působí velmi negativně a možná až krutě, nicméně má očekávání u této série byla na bodě nejvyšším. Hra zdaleka nedoručila to, co jsem očekával, vidím na ní spousty nedostatků a věcí, které bych od Bioware nečekal. Hlavní problém je asi ten, že hra se skrývá za hávem velkolepého RPG, jedná se totiž o lineární hru v open world kulisách. Samozřejmě, že spoustu věcí tu má i vysokou produkční hodnotu, ale, ale, ale… zkusím díl druhý.

Pro: postavy, lore, audio, svižný hlavní příběh

Proti: RPG systém, exploring, side questy, loot, nudné ctrl+c/ctrl+v kulisy

+21
  • PC 95
Jelikož jsem tesně před dohráním příběhové části a trošku se nudím, rozhodl jsem se tedy sepsat své dojmy z Mass Effectu, který byl přiložen k 192. číslu Levelu a tak jsem si nemohl nechat tuto šanci "utéct".

Hned po nastavení grafiky a následném spuštění hry mne docela příjemně překvapila grafika a animace obličejů postav. Ty jsou přesné a když pořádně podíváte na rty, tak zjistíte, že se pohybují přesně podle slov, které daná postava říká. To je u mne výrazné plus. Nadále jsou to možnosti při rozhovorech. Můžete si zvolit, zda budete vřelí, nebo nepříjemní, pokud budete povětšinou volit první možnost, získáváte "roli" ochránce, pokud druhou, tak odpadlíka.

Tím se malinko dostáváme k další věci a tou je postupné vylepšování, jak atributů hlavního hrdiny, tak i zbraní a výstroje. Možnost vylepšení atributů se odemkne vždy, když dosáhnete nové úrovně. Vylepšovat můžete věci jako například střelbu ze zbraní, obnovování zdraví, nebo i možnosti v rozhovorech. A to nejen u vaší postavy, ale i u parťáků, těm se atributy zlepšují buď automaticky, nebo manuálně. Zbraně a výstroj se vylepšuje pomocí nasbíraných předmětů. Obojí možnost vylepšování (zbraní i hrdinů) beru jako veliké plus, jelikož k RPG hrám podle mne rozhodně patří.

Nadále je zde AI vašich parťáků, kterým velíte. Ta je podle mne rozohdně na vysoké úrovni a dovolím si říct, že je jedna z nejlepších, s jakou jsem se kdy v herním průmyslu. Parťáci se vám budou snažit kdykoliv pomoci a jejich pomoc je většinou velice efektivní, hlavně, když jste v potížích.

V neposlední řadě mne potěšila filmová atmosféra, kterou dobarvuje "nenápadný", ale přesto skvělý hudební doprovod. Atmosféru bych přirovnal (kvalitou, samozřejmě) například k adventuře Fahrenheit.

Snad jediným neduhem, na který jsem narazil je nemožnost přeskočit pekelně nudnou jízdu výtahem a stejně nudné prozkoumávání planet. Tyto "nedostatky" jsou ale jen kosmetické a prožitky ze hry mi něják výrazně nekazily.

Edit: Po naprosto bravůrním konci jsem se rozhodl hře dát ještě 5% navíc.

Pro: Grafika, dialogy, atmosféra, AI spolubojovníků, možnost vylepšení, konec

Proti: jízdy výtahem, nudné zkoumání planet,

+20 +21 −1
  • PC 90
Paradoxně jsem o Mass Effect v době vydání neměl žádný zájem a ještě jsem si říkal, co že to Bioware popadlo, že vydali sci-fi střílečku. Ještěže mám sestru, která je v některých věcech progresivnější než já (a taky má lepší počítač).

ME je totiž úžasný. Pohlcující příběh tvářící se skoro jako film, průzkum planet, jízda v tanku/roveru, odkazy na sto a jeden sci-fi film, úžasná hudba. Ale našlo by se i pár věcí, které mě docela deptaly.

Ze začátku jsou boje i na nejlehčí obtížnost celkem náročné a v momentě, kdy jsem mohl postoupit díky použití biotických sil jsem byl nahraný. Nikde jsem neloadoval tak moc jako v půlce Eden Prime na nádraží. A od té doby jsem na své postavě tyhle schopnosti nepoužil a hrál jsem v kombu pistole + medigel. A jelikož v mé sestavě byla stabilně jen Ashley a Garrus, soustředil jsem se především na palebnou sílu. A udělal jsem dobře, neboť od tohoto momentu mě už nikdo nezabil. Jen má vlastní blbost/neobratnost (a tresher mawy).

Co se ovládání Maka týče, udivovala mě jeho schopnost vyjet skoro kolmé svahy (abych pak nadával, že nevyjede jen o pár stupínků příkřejší). Ono špatné ovládání vzniká díky extrémní přilnavosti kol k povrchu, které právě umožňuje vyjet ony prudké svahy (i když přiznám se, když jsem se pět minut škrábal do vrchu a pak objevil z druhé strany proraženou silnici, měl jsem chuť něco rozsekat). Do lávy jsem nespadl snad nikdy, spíš ze skyway. A pokusně jsem si rovněž ověřil, že jako batyskaf Mako taky nebyl určený.

Assignments po pravdě nejsou příliš pestré, cykluje se zde jen pár lokací typu důl/budova/kosmická loď, ale to mi příliš nevadilo - ostatně, v Baldur's Gate to bylo zrovna tak a nikdo si nestěžoval. Co se týče questů jako takových, hodně záleží na tom, jestli vám sedly reference na filmy, kterými se vývojáři inspirovali - mně sedly, takže jsem si všeho užíval vrchovatě.

Minihry - ze začátku i bavily, pak jsem ještě rád obětoval omnigel na jejich přeskočení. V případě artefaktů a prospektování rud se to bohužel nedá - ale poctivě jsem vyzobal všechno. Někdy hned napoprvé, jindy na desátý pokus.

Často čtu nářky na výtahy. To, že v nich postavy nemají zbraně, i když v patrech, které spojují, se nachází silný nepřátelský odpor, je k pousmání. Jízdy jako takové mi však nijak otravné nepřišly, zvláště na Citadele byly prokládány zprávami o mé činnosti, byť v některých případech nepřesné (cenzura?!). Co mě deptalo maximálně byly návraty z Citadely na Normandy. Nechutně dlouhá loadovací sekvence ukrytá za dekontaminaci. Brr, tady aby si člověk šel dělat kafe.

Aby mohlo být hodnocení ještě vyšší, musela by se vzít v potaz i míra znovuhratelnosti. Vzhledem k tomu, že Mass Effect 2 pracuje s jinými pravidly a jen minimum vlastností postavy se přenese dále (oproti velkému množství rozhodnutí a akcí, které uděláte), v tuto chvíli to už asi nemá moc smysl, ale třeba si hru ještě rád někdy zopakuji. Uvidíme. A teď šup na dvojku.
+20
  • PC 90
Hráno ve verzi Legendary Edition.

Grafika je celkem pěkná a hra vypadá k světu kromě prapodivnejch animací (hlavně obličejů) v cut scénách - asi něco jako v Andromedě xD. Nemile mě překvapila zabugovanost příběhových lokací - na Ferosu se zasekli společníci na místě, na Noverii mi doslova zamrzla Shepardová a odmítala se hnout a ve finálním souboji se mi hra sekla pro jistotu komplet celá.

O nezpochybnitelných kvalitách hry jako takový se bavit nemusíme. Je to pořád super a příběhově to většinu sci-fi rpg strčí do kapsy. Ano, na tebe, Outer Worlds, koukám, Jedinej opruz je ježdění v Maku po pustejch světech a plnění side questů. Vůbec to není zábava a vlastně z toho ani nic kromě tuny lootu a expů není. Správa inventáře je taky za trest. Přecejen pár let od roku 2007 uplynulo a vychytávky jako označení více věcí najednou nebo potvrzení výběru klávesou místo myší, jsou už standard. Tyhle dvě věci mohli v rámci edice předělat a vylepšit, myslím, že by se nikdo nezlobil.

Pro: příběh, atmosféra, parťáci, dialogy, vylepšená grafika, krátký cesty výtahem

Proti: prkenný animace a ksichty v cut scénách, bugy, jezdění s Mako, správa inventáře

+20
  • PC 65
Velitel Ovčáček s partou exotů zachraňuje galaxii

"Janky but good", jak opěvované starší hry často bývají -- a to i přes to, že jsem hrál remaster, a nainstaloval si doporučené mody (viz na konci recenze). Nechci být zlý a označit ME1 za hru, kterou hrajete z povinnosti, abyste se prokousali k po všech stránkách lepším dalším dílům, ale v recenzi dám pár doporučení pro to, abyste si hru maximálně užili i jako moderní gejmr.

Nejprve pozitiva: Přelomové vesmírné RPG, vstupní brána do legendární trilogie, jednoduchý ale napínavý příběh a strhující svět ze žánru vesmírného fantasy, kde si budete opravdu připadat jako že hrajete s kamarády dračák na motivy Star Treku, akorát nemáte kamarády a tak za všechny postavy hrajete vy. Sejde se tři mariňáci, policajt, členka nomádského kmene který rozhodně není metafora, nájemný vrah, a archeoložka ve vesmírné lodi, a vy jen musíte použít techniku "potlačení neuvěření" a moc se neptat na věci, proč půlka postav nemá vojenský trénink nebo proč všichni emzáci vypadají víceméně antropomorfně, v čele s rasou tvořenou sexualizovanými verzemi operní pěvkyně z filmu Pátý Element. Hru s podobným konceptem, kde si na mise volíte z většího repertoáru postav, jsem ještě nehrál, a proto mě překvapilo že některé postavy mají velmi specifické a osobní poznatky a reakce, které navíc můžete strategicky vyvolávat například tak, že si vezmete postavu na misi jejímž cílem je zabít její mámu.

Negativa tu, bohužel, jsou taky. Ten text o nich je delší, protože popsat negativní stránku stojí víc písmenek než "omg bylo to super" -- neznamená to že by se mi hra tak moc nelíbila.

Masový efekt vůbec nezvládl držet na uzdě svoje RPG prvky, a předhodí vám 7 postav 6 různých tříd z nichž na každé misi ovládáte 3 naráz. Každá z postav má okolo deseti vlastností kterým při vylevelení přidělujete schopnostní fufníky a které definují s jakými zbraněmi postava zvládá bojovat, jak dobře hackuje trezory, zkrátka hyper-granulárně si tady naklikáte všemožné konstanty. Je to hrozný. Hra vám vyjde vstříc tím, že si můžete pro vedlejší postavy kromě velitele Ovčáčka osobně zapnout automatické přidělování fufňů a dokonce používání schopností v boji, a když nešaháte na tlačítka co říkají vašim spolubojovníkům kam jít, tak i docela rozumně chodí za vámi a střílí po nepřátelích. Bohužel, nic vás nezachrání před manažováním inventáře, kde nejen že musíte všem postavám které berete na mise kupovat a přidělovat zbraně, ale dokonce jim v boji říkáte kterou zrovna mají použít, a bohužel všechny postavy disponují všemi typy zbraní i když se s nimi dle svých schopnostních fufňů neumí ani podrbat na zádech.

Jak jsem zmínil propracovaný systém volby postav a jejich reakce na mise, to bohužel platí jen pro hlavní příběhové mise. Existují i vedlejší mise, existuje jich mnoho a dělal je všechny jeden stážista po večerech vedle studia vysoké školy. 90% vedlejších misí je přes kopírák čtverec absurdně zvlněné krajiny, na který jste vyhozeni v terénním vozidle, které je sice terénní ale ne Skyrim-kůň terénní. Poté, co se přes svahy prokličkujete na místo určení, čeká vás jeden ze tří modelů budovy, ve kterém postřílíte pár nepřátel a přečtete si textík o tom, co se stane dál. Ano, část vedlejších misí je opravdu řešena texty ve stylu "vcházíš do místnosti a tam potkáš XY", což samo o sobě není špatně, kdyby to nestálo v kontrastu s plně animovanými a dabovanými scénami v hlavní příběhové linii. Pokud jste chronický stoprocentář, urychleně se z toho vyléčte, protože tohle vás moc dlouho bavit nebude. Minout byste neměli jen původně DLC misi Mass Effect: Bring Down the Sky, která je na tom kvalitou o poznání výše.

Hlavní mise se kvalitativně drží na mnohem vyšším standardu, i když mě často zaujaly prázdné místnosti které dle hovorů NPC měly být laboratoře, obchodní střediska, kanceláře, hospody... a byl to všechno ten stejný krychloidní model bez větší snahy o grafiku. To už je ale poslední nitpick, je to stará hra a remaster přece jen není remake.

Celkově nemůžu hodnotit Masový Efekt č. 1 méně než 70%, a to z jednoho důvodu: Masový Efekt č. 2 je absolutně úžasná hra, která napraví úplně všechny technickoherní chyby co tady už mnoho normostran rozebírám, ubere mikromanažment kde není potřeba a přidá hloubku tam kde je. Pokud váháte o hraní trilogie, začněte u jedničky, jen si dejte bacha že hrajete remaster (Legendary Edition) a že si nainstalujete tyto mody:

- LE1 Community Patch -- nevím co přesně opravuje, prý všechno
- Galaxy Map Trackers -- ukazuje na mapě galaxie kam vedou vaše questy (ne, není to podvádění, ty questy to mají v popisku, jen vaše mapa to neukazuje -- už chápete co jsem myslel tím "janky"?)
- Replenish Grenades -- moje potlačení neuvěření nesahá tak daleko, abych uvěřil, že velitel Ovčáček má jako jediný zdroj granátů náhodné bedny poházené na zemi při misích
- ALOV (A Lot Of Videos) -- pokud chcete mít před-nahrané cutscény ve vyšší kvalitě než 144p
+20 +23 −3
  • PC 95
Mám rád hry na hrdiny ať už zachranňuji království, planetu a nebo celý vesmír. Vesmír Mass Effectu mě hned od začátku naprosto pohltil. Svět je nesmírně propracovaný s velkým potenciálem, takže myslím že by nemuselo zůstat jen u her. Málokdy u hry pročítám dopodrobna něco jako encyklopedie nebo kodex, zde jsem ho však přečetl celý a právě tu si lze všimnout jak je všechno krásně vymyšleno a že si s tím někdo dal opravdu práci.

Rozvoj postavy mi přišel jako by tu spíš byl navíc. Hru příliš neobohacoval. Vedlejší úkoly mohou působit stereotypně, ale plně je vynahrazují úkoly hlavní, které jsou skvělé. Vesmír je obrovský, ale pokuk člověk půjde jenom po hlavní lince navštíví pouze malou část. Grafika hry je na dobré úrovni, zvláště hezky jsou pak zpracované samotné postavy a mimika jejich obličejů, která umožňuje krásně znázorňovat emoce.

Rozhovory jsou zde skvěle napsané a dabing, především hlavní postavy, také zaslouží pochvalu. Interakce, ať už s členy vašeho týmu nebo ostatními postavami, hru prostě dělají něčím víc než pouhou střílečkou. Občas se v rozhovoru objeví paragon/renegade možnost, takže se váš hrdina může zachovat jako správňák a vyřeší situaci po dobrém, nebo jako parchant, který si nebere servítky. Nutno také podotknout, že rozhodnutí, které ve hře učiníte, budou mít vliv i v dalších dílech, za což Bioware jednoznačně chválím.

V některých komentářích se zde objevuje, že příběh je jedno velké klišé. Možná. Na to já nekoukám a hru si snažím užít takovou jaká je místo abych hledal chyby. Příběh Mass Effectu se nám rozjíždí hezky pozvolna, aby se v závěru proměnil v neskutečnou jízdu s epickým vyvrcholením.

Na závěr ještě musím zmínit, že hra má skvělý soundtrack, který doma občas poslouchám.

Pro: příběh, rozhovory

Proti: pouze drobnosti

+19 +22 −3
  • PC 100
!POZOR!KOMENTÁŘ PÍŠE FANBOY TÉHLE SÉRIE, TUDÍŽ OČEKÁVEJTE SAMÁ POZITIVA NA TUHLE HRU, NAVÍC POKUD NEMUSÍTE TUHLE HRU A ZÁROVEŇ BIOWARE TAK JE MOŽNÉ ŽE VÁM Z TÉ SAMÉ CHVÁLY VYSKOČÍ MOHUTNÁ ŽÍLA NA ČELE !POZOR!

Mass Effect. Hra her, epos eposů, epická sci-fi pouť epických sci-fi poutích a kulervoucí zážitek kulervoucích zážitků. Dříve než se plně pustím do vychvalného komentáře, tak zmíním jednu historku co se váže k mému seznámení s touhle sérií (očekávám že se po přečtení té historky budete smát jako při vtipných scénách v sitcomu!). Bylo nebylo, já Chisponator, tehdá ještě warezák jako řemen, jsem slyšel od kámoše o hře Mass Effect, přesněji o jeho druhém díle. Tak jsem si ho tedy stáhnul. Avšak! Místo druhého dílu který jsem si chtěl stáhnou jsem si stáhnul díl první, a hrál jsem ho v domnění že se jedná o díl druhý (nevím jak mi to mohlo uniknout). No tak jsem to hrál, a celou dobu jsem si říkal, kurva to je boží, jebat na první díl, beztak nebude tak dobrý. Jsem tedy tak v polovině hry, jdu do menu hry a tentokrát se soustředím na detaily. A co nevidím! Vidím tučně naspané Mass Effect! Bez dvojky! Si říkám cože??!! Jdu na warezácké stránky a nakonec zjišťuji že jsem hrál po celou dobu první díl v pevném přesvědčení že hraji druhý a že ten první bude oproti tomu co hraji srajda. Tak jo 3....2....1.... Spusťte sitcomový smích!! Tak to by bylo dost megavtipných historek a jdeme se soustředit na hru.

Dalo by se říct že do doby před Mass Effectem mi byl příběh u většiny her silně u prdele (dokonce mi při prvním spuštění vadilo jak moc se ve hře mluví). No a po Mass Effectu se stal kvalitně napsaný příběh tím co od her požaduji ze všeho nejvíc! Ano filmové vyprávění téhle space opery mě naprosto odrovnalo! Přestože se dá říct že celý příběh je klišé, tak je tak skvěle podaný, ze skvělými zvraty a velkou epičností že to vůbec nevadí a vlastně si to během hraní ani neuvědomíte. A k tomu všemu pomáhá skvělá filmová kamera, se kterou jsem se do té doby u žádné hry nesetkal. Navíc tu máme možnost volby která ovlivňuje průběh příběhu a také další pokračování! A samotné finále je pak jak z jednoho z nejdražšího sci-fi blockbusteru, kdy vám (nebo aspoň mě) proudí pořádný adrenalín v žilách.

Samozřejmě na skvělém, ne na výborném až úžasném podaní příběhu mají velký vliv postavy a samotný svět. Začnu tím druhým. BioWare vytvořilo svět který mě pohltil (a který jsem si ještě víc zamiloval v dalších pokračováních). Propracovanost historie, ras, nejrůznějších konfliktů a mnoha dalšího mě prostě uchvátilo. Nebojím se říct že od dob Star Wars tu nebyl tak fascinující a propracovaný svět!

Co se pak týče postav, tak ty jsou možná ještě důležitější než samotný příběh a herní svět. Jak je známo BW jsou mistři herních charakterů, a v sérii Mass Effect se opravdu vytáhli jak jen to šlo. Postavy v Mass Effectu mi přirostly k srdci, ať už to byla rasistka Ashley, tvrďácký turian Garrus který ještě v prvním díle skrývá svou posedlost kalibrací, mladá inženýrka Tali, vtipálek krypl pilot Joker a mnoho dalších postav. Opravdu jsem měl pocit jako bych je znal osobně v reálném světe, jako by to byly dobří přátelé (a to byl teprve začátek, co teprve ten příliv dalších skvělých postav v dalších dvou dílech!). Navíc všem postavám se dostálo výborného dabingu.

Co se pak týče hlavního záporáka Sarena, tak ten si mě také získal, charismatický to chlapík, taktéž skvěle nadabovaný. Navíc co se týče závěrečného souboje s ním, tak to byl snad nejtěžší souboj co jsem kdy absolvoval a i dneska si to u něj musím hodit na easy obtížnost abych ho vůbec zabil.

No počkat, zmínil jsem hlavního záporáka a hlavního hrdinu ne?! To musíme napravit!Takže hlavním hrdinou je Commander Shepard po-případně paní Shepardová, záleží jen na vás. Jak pana Sheparda tak paní Shepardovou si můžete upravit k obrazu svému. Můžete vybrat vzhled, původ, historii postavy a třídu. Potěšilo mě že každá z možností historie postavy (tří možností) má svůj vlastní příběh.

Takže co bychom měli, příběh, filmovou kameru, postavy, hlavní hrdina, záporák moment k pořádně epickému nářezu něco stále chybí..... NO JO!....HUDBA. Hudba složena pánem který nese jméno Sam Hulick. Hudba v tomhle díle je oproti pokračováním značně odlišná. Dalo by se říct že je mnohokrát taková divná. Avšak dneska si už nedokáži představit že by v prvním díle hrálo něco jiného než soundtrack od pana Sama Hulicka. Jeho hudba perfektně podbarvuje atmosféru tohoto světa a navíc se hodí k jeho stylizaci jako prdel na hrnec a ve chvílích kdy je potřeba aby nám dění na obrazovce trhalo chlupy na koulí, po případně u dám chloupky na vagíně tak hudba přitvrdí a začne do naších ušních bubínků hustit kulervoucí melodie!

Co se pak týče hratelnosti tak ta je poněkud těžkopádnější, ale stačí trocha cviku a do dvou hodin hraní budete vraždící mašina. No a dokonce si tu v rámci hratelnosti zajezdíme i ve vozítku nesoucí jméno Mako, na nějž už se snesla pěkná řádka nadávek, i z mých úst jich pár vyletělo, ale stejně musím říct (napsat) že by mi vadilo kdyby tu Mako nebylo, tohle vozítku se může občas ovládat strašně jak chce ale do prvního Massu prostě patří.

No jak už u mě bývá zvykem tak zmíním pár záporů (opět nijak velkých)...............................................................................snažím se na něco přijít............................................... no možná vedlejší mise mohli být propracovanější, tedy měli být propracovanější, hlavně tedy všechny základy neměli vypadat stejně........................................přemýšlím o dalších záporech.......................no dala by se ještě zmínit občas pokulhávající AI............... a občas taky rozmazané textury................................. a dál už fakt nevím.

Informace o průběhu prvního hraní
Vzhled: Drsný sexy zrzek s pořádnou špetkou charismatu
Původ: Narozen na zemi
Histore: Poslední přeživší (S tímto Shepardem jsem projel celou trilogii už dvakrát a chystám se potřetí)
Třída: Voják
Fist: Zabit
Vztah: Ashley, tudíž logicky byl obětován Kaidan
Wrex: Smrt na Vimuru z rukou Ashley
Rachni: Zachráněny
Rada: Obětována
Kirrahe: Padnul na Vimiru
Udina vs Anderson o místo v radě: Teď jsi už nejsem moc jistý ale mám pocit že Udina.
Délka: 12-13 hodin.


Ono já bych o Mass Effectu dokázal psáti ještě dlouho, ale jak je známo dost lidí nemá rádo slohové práce tak vám tedy prozatím bude muset stačit tenhle stručný komentář. Na závěr snad už jen dodám že má herní historie se datuje před Mass Effect a po Mass Effect. Tahle série je pro mě kultem kultů a legendou legend!

Pro: Příběh, Svět, Postavy, Soundtrack, Historie světa Mass Effect, Kulervoucí finální část hry, Rozhodnutí a jejich ovlivňování děje.

Proti: Vedlejší mise, Občas pokulhavájící AI, Občas rozmazané textury

+19 +22 −3
  • PC 90
Musím říct, že mě tato hra velice příjemně překvapila. Nečekal jsem od ní žádný zázrak, ale v průběhu hraní jsem si postupně uvědomil, že nehraji pouze hru, ale že spíš sleduji nějaký hodně dlouhý film s perfektním příběhem. Jde tedy vidět, že se autoři zaměřili hodně na příběh, který má super zápletky a ještě lepší rozuzlení.

Další věc, která se mi hodně líbila byla relativní volnost. Hráč se může rozhodnout, jestli chce dělat vedlejší úkoly (kterých je podle mého názoru celá řada) nebo se zaměří pouze na hlavní příběhovou linii. Většina vedlejších úkolů lze zvládnout v rámci plnění těch příběhových úkolů, což je velká výhoda.

Hratelnost mi přišla celkem dobrá, snad jediná věc, která mě štvala byla to, že pokaždé, když jsem se přiblížil k nějaké větší překážce (pokud jsem měl vytaženou zbraň), tak hrdina měl tendenci se okamžitě za ten předmět schovat. Ze začátku je to sice dobrá věc, ale ke konci hry to bylo spíš otravné, protože jsem to už ani moc nevyužíval. Osobně bych upřednostnil schování za nějakou překážku pomocí nějakého extra tlačítka.

Jedna z mála věcí, která mi trochu vadila, bylo chování vozidla, používané na misích (Mako). Hlavně, když jsem jel přes nerovný terén, tak se mi dost často stávalo, že mi prostě odskočilo najednou z ničeho nic na stranu nebo mělo velkou tendenci se převracet. Chápu sice, že gravitace na některých planetách není taková, jako na Zemi, ale přišlo mi to u všech planet stejné.

Další věc, která mi vadila byla to, že některé mapy (hlavně při plnění vedlejších úkolů) byly stejné nebo hodně podobné. Na tento problém jsem narážel, když jsem musel na nějaké planětě prozkoumat nějaký objekt např. vědeckou stanici, důl. atd.. Chápu sice, že jsou to pouze vedlejší úkoly, ale i tak mohli přidat o pár map víc, aspoň by ta hra byla o něco rozmanitější.

Můj celkový dojem ze hry je velice pozitivní a těším se, až si zahraji další díly.
+19 +20 −1
  • PS4 70
Dohráno v rámci Herní výzvy 2022 - 7. Hippokratova přísaha [„Dohraj hru, ve které se vyskytne lékař nebo zdravotnické zařízení.“] 

Odůvodnění: Ve hře se vyskytuje postava lodní doktorky Karin Chakwas. Dále se různě ve hře vyskytují automaty/zařízení pro doplnění lékárniček. 

Konečně jsem dohrál nějaký Mass Effect. Nejsem moc velký nadšenec do RPG her, ale tuhle hru jsem si užíval. Líbilo se mi hlavně vedení dialogů, výběr odpovědí a obecně ta volnost, kterou autoři do jisté míry nabízejí. Dále rozkazování svým společníkům (i když jsem toho využíval pomálu, spíše jsem je nechal dělat dle jejich uvážení). Celkově RPG prvky mě hodně bavili a starali se o ten hlavní prvek, který mě držel u hry. Včetně dobře napsaného příběhu a loru světa.

Akce byla fajn, ale moc záživná nebyla a byli části hry, které mě přišli poměrně otravné a zbytečně zdlouhavé, co se týče akce. K tomu se váže další problém. Hrál jsem Remasterovanou verzi, která má hodně špatný sound mixing, pokud hrajete z televizních reproduktorů. Střelba ze zbraní má úplně přemrštěnou hlasitost, řve to jako kráva. Ostatní zvuky jako chůze, otevírání dveří nebo jiné futuristické zvuky jsou tišší. Musel jsem si snížit hlasitost VFX do takové míry, že střelba už zněla poměrně normálně ale na úkor toho, že jsem skoro vůbec neslyšel ostatní zvuky jako chůze a další zvuky, které jsou samozřejmostí. Chvílemi jsem se cítil jako bych ohluchnul, když jsem skoro nic neslyšel a nehorázně mi to kazilo zážitek. Tomuhle se lze vyhnout, když máte nějaké sluchátka/headset. Já jedny mám, ale ze zdravotních důvodů jsem ho momentálně nemohl používat. Další věcí kazící zážitek, byli různé bugy, které sice nerozbíjeli hru a nebránili mi postupem (aspoň myslím), ale na Remaster verzi hry bych ocenil jejich absenci (ale je to EA, není se moc čemu divit).

Hlavní mise se skládali z průzkumu různých planet, což bylo hodně fajn a připadal jsem si jako ve Stargate (bez té brány). Bylo zde i pár planet, které nebyli povinné na průzkum, pro dohrání příběhu. Ty jsem kromě jedné nebo dvou neplnil, ale oceňuji snahu tvůrců o rozšíření herního obsahu. Vedlejší questy jsem taktéž občas plnil. Některé byli lepší, některé generičtější, ale díky povinnosti vedení různých konverzací s NPC, ať už kvůli získání dodatečných informací bylo fajn a dávalo to těm questům menší hloubku.

Postavy byli všechny dobře napsané a dokázal jsem si k nim udělat vztah. Pochválit musím i dialogy, které jsem už zmiňoval v superlativech výše.

V kostce, na hru z roku 2008 se jedná o hodně povedený titul. Bohužel se nejedná o kdovíjak kvalitní Remaster, ale hratelné to je a svůj účel to plní. Kdybych hrál originální titul, určitě bych hodnocení o takových 10 % zvýšil, takhle to je za mě jen na 70 %.

Pro: Příběh, postavy, RPG prvky

Proti: Sound mixing, bugy, místy nezáživná akce

+19 +20 −1
  • PC 85
Tuhle hru jsem si koupil natěšen po dohrání Dragon Age: Origins před pár měsíci, bohůmžel, čas dohrát ji jsem si našel až teď.

Po zapnutí hry je na výběr mezi předdefinovaným Shepardem, který vypadá docela divně, nebo se z něj pomocí editoru může stát i Shepardová. Editor je vcelku povedený a možností mnoho. Poté následuje výběr původu a "pozadí", takže Shepard může být třeba válečný hrdina, nebo i něco jiného, v každém případě, podle volby hráče s ním budou NPC jednat.
Poté následuje výběr povolání, které se zde dělí na 3 hlavní větve a jejich kombinace. Voják je zaměřený na boj a výdrž, Adept na Biotiku (místní obdoba magie) a Inženýr (hackování a poškozování štítů), popřípadě jejich kombinace.

Hra začíná jednou klasickou misí, která má být naprostá banalitka, ale něco nasvědčuje, že tomu tak úplně není. A opravdu, mise se zvrtne, a začne se rozvíjet parádní příběh, kterému takřka nic nechybí, nicméně hlavní se opravdu na první pohled nezdá (nevím, co bych měl napsat, abych nespoiloval).

Po téhle misi se hráč dostane na Citadelu, což je takové centrum známého vesmíru a vzhledem k tomu, že lidé jsou ve vesmíru novinkou (lidstvo prodělalo skokový technický vývoj po nalezení určitého artefaktu na Marsu), tak se k nim ostatní obyvatelé vesmíru chovají nedůvěřivě, popřípadě kritizují "mladost" rasy.
Ras je vůbec ve zdejším vesmíru plno, Kroganové, kteří mají omezenou možnost se rozmnožovat, Salariané, kteří žijí 40 let a jsou hrozně zrychlení, Quariané, kteří cestují ve své flotile a díky tomu nemají imunitu, takže nesundávají svůj ochranný skafandr, Asariky, které jsou jen ženy a množí se "myšlenkovým spojením"....ras je tu opravdu mnoho, a mají specifické názory a chování, a to nejen v rámci rasy, ale i jednotlivce.
Uvěřitelnost světa zvyšuje i Kodex, což je soupis informací, který svět dotváří. V DA měli tvůrci přeci jen jednodušší situaci, protože fantasy setting zná snad každý, takže ho stačilo jen trošku doupravit a vybrousit k dokonalosti, kdešto v Mass Effect museli vymyslet uvěřitelně celý vesmír.
Živost a uvěřitelnost je podržena prvními zajímavými úkoly v Citadele a procházkou po jejich čtvrtích.

Poté se rozproudí onen vychvalovaný vesmírný příběh, během něhož procestujeme celý vesmír a vyhubíme bezpočet Gethů (rasa robotů) a posluhovačů hlavního zlouna.

Cestování vesmírem se zpřístupní zanedlouho po návštěvě citadely a tak se hlavní hrdina, kapitán Shepard/kapitánka Shepard vydává na cestu plnou dobrodružství. Během ní hráč získá nové členy posádky, kteří ho doprovázejí jeho cestou. Tito členové mají své povolání (víceméně upravené povolání, co si vybírá hráč), a svou identitu. A pochopitelně rasu. Rasa ovlivňuje nejen pohled postavy na svět, ale i to, jakou zbroj může nosit, protože Quarian by v lidské zbroji umřel a Krogana byste do ní nenacpali. Osobnost těchto společníků je opravdu dotažená do nejmenších detailů, což spolu s dobře vyladěnými výrazy tváře a dabingem opravdu dělá VELICE uvěřitelný dojem, a to dokonce tak, že i postavy, se kterou jsem se moc nesblížil, mi bylo v určité chvíli -poslal jsem ji na smrt, ale bohůmžel jsem si do poslední chvíle myslel, že ji zachránil. Neexistují ale šťastné konce. líto. Mass Effect si tímto ničím nezadá s Dragon Age: Origins od stejného studia. Navíc, společníci se mohou do Sheparda i zamilovat a překvapivě dojde na decentně zpracované milování I když s Asarijkou..no nevím.

Společníci mohou s hráčem do boje vyrážet zároveň pouze 2, přičemž stiskem mezerníku se hra zastaví do taktického rozhraní a lze jim takto rozdávat příkazy.
Tento bojový doprovod získává úrovně i s hráčem (VŠICHNI, to znamená, že i ti, co sedí na lodi). Pochopitelně si lze vzít na každou misi jiný doprovod, nebo tahat svou oblíbenou dvojici. Hráč je ovšem musí vybavovat a vyzbrojovat, jinak jsou v boji slabí a nevyplatí se vyzbrojovat všechny společníky.
Vybraní členové posádky se v boji chovají opravdu inteligentně a své schopnosti používají s rozmyslem, takže neustálý dohled není nutný. Navíc se občas zapojí do rozhovorů, nebo i něco poznamenají. A to většinou stojí za to.

Po cestě vesmírem hráč získává lepší a lepší vybavení, skládající se s pistolí, útočných pušek, brokovnic, brnění a jejich vylepšení (například zápalné náboje, nebo dodatečné štíty na brnění). Toto vybavení se nejsnáze získá plněním úkolů, některé kousky lze koupit u mnoha (asi 4) obchodníků po celém vesmíru. Jeden je dokonce v hráčově lodi -tento maník nabízí zhruba ve třech čtvrtinách hry verze zbraní pro spektry, které jsou o dost lepší, než to, co běžně najdete a do konce hry se mi nepodařilo nají lepší.

Při sběru předmětů narazíte na inventář, který je klasického scrollovacího seznamového typu, což je trošku otravné. Výhoda naopak je, že každou věc, co najdete můžete rozložit na gel, využitelný k opravám vozidla Mako a otevírání krabic s vybavením. Toto se velmi hodí u těch největších krámů, co najdete, protože kromě prodeje dojdou i jiného využití.

Když už jsem naťukl, že vybavení se získává z úkolů, musím to dopovědět.
Úkoly bych rozdělil do těchto skupin. Hlavní úkoly, neboli příběhové, ty jsou opravdu skvělé, nemálo dělají rozhovory, ke kterým se dostaneme později. Poté jsou úkoly v Citadele, které jsou trošku horší, než příběhové, ale pořád dostatečně originální. Poslední skupina jsou úkoly ve vesmíru. Ty jsou sice zajímavě podané -často Vám někdo zavolá, že potřebuje pomoc tam a tam, popřípadě si něco přečtete v počítači, nebo uslyšíte ve výtahu v rozhlase. Bohůmžel, jejich průběh tak originální není. Většinou to znamená letět na planetu X v systému Y. Takže si otevřete nádhernou mapku a začnete prozkoumávat. Ta jediná planeta v soustavě, na které se dá přistát, je cílové místo. Tam většinou máte něco zabít.
Takže vezmete Mako (vozidlo) a vypravíte se na planetu. Planety jsou ale docela nepovedené, většinou je to hornatina s pár otazníky-většinou věci, které lze sebrat, sestřelené sondy, nebo doly rud. Projíždět je se fakt vyplatí, ale planety vypadají tak, jak vypadají. Žádné osídlení, zvířata, nebo rostliny. NIC. Dokonce ani žádná cesta, jen hornatina, a to fakt divná (mluvím jen o planetách, kde se nekoná příběh, příběhové planety mají normální přístav a zázemí), kterou naštěstí zdolá skvělé vozítko Mako, proti kterému se může jít kůň ze Skyrimu bugnout, protože Mako vyjede i téměř kolmý svah a navíc ho nejde převrátit. Jo a skáče. K tomu se ovládá nestandardně-W a S je dopředu/dozadu, ale A a D nezatočí jen kola do požadovaného směru, ale i přidá plyn, ale po chvíli se na to dá zvyknout. Tohle se dá svést na různou gravitaci na planetách. Stejně jako to řízení.

Po výletu na planetě následuje typické vystřílení různorodých potvor v laboratořích, případně stanicích, kterých jsou asi 3 druhy, takže je za chvíli budete procházet i poslepu. Tady se tvůrci mohli více vytáhnout, takhle ale je nutné brát tento typ úkolů jako nutné a repetitivní zlo.
Nicméně, tyto úkoly slouží dobře svému účelu. Zisku zkušeností pro Sheparda a jeho posádku, a jako zdroj vybavení, protože i na normální obtížnost je hra zpočátku VELMI tuhá, často nemáte ani možnost úkol optimálně splnit, protože je například vyžadováno řečnictví, což hráč neovládá v použitelné míře. Jakmile se hra přehoupne přes určitou hranici, tak není třeba tak zoufale shánět vybavení, protože je najednou všechno snazší. Na konci jsem se na normální obtížnost ani nemusel moc snažit. Nevím, zdali moje skupina (Shepard-Voják, Kaidan+Wrex) byla tak skvělá, nebo jestli byla obtížnost trošku nevyvážená. V každém případě, na začátku to byla řehole a na konci nůž máslem. Možná to bylo taky proto, že jsem si ke konci hry mohl koupit v obchodem téměř vše, protože peníze dostáváte skoro za vše, takže ke konci hry máte 4 miliony k dobru a není je za co utratit.

Tohle vše se ale utopí ve zmíněných kladech. A to jsem ještě nevytáhl jeden z hlavních trumfů hry-rozhovory.
Rozhovory jsou opravdu skvělé. Díky mimice a nadabování postav vyniknou i emoce, navíc dialogy působí velice filmově a skutečně. V hlase postavy opravdu slyšíte například odhodlání. Tato interakce s postavami neprobíhá úplně standardně-místo toho, že si vyberete větu a hlavní hrdina ji "přečte", vyberete spíše vyznění toho, co řeknete. Což je super a osvěžuje to hratelnost, protože nemusím "čekat, až se postava vykecá". Rozhovory tady probíhají tak nějak nenuceně, plynule. Členů posádky se můžete zeptat na jejich dojmy z poslední mise, popřípadě si Vám "vylijou" srdíčko, což většinou končí úkolem, který zadají. Spolu s tím, jak jsou postavy dobře napsané je to opravdu skvělá kombinace.

Rozhovory mohou vést k různým rozuzlením, ke kterým většinou dojdete náhodou. Během komunikace s NPC se také můžete chovat jako odpadlík, nebo jako ochránce. Tím se zpřístupní buď šarm pro ochránce, nebo vyhrožování pro odpadlíka. Není to dobro/zlo, takže můžete mít část toho, část onoho. Místo tohoto tradičního černobílého pojetí je to spíš-ochránce-dává důraz na zájmy ostatních, neprosazuje jen sebe, a odpadlík, který jde ke svému cíli doslova přes mrtvoly. Rozhodování má prostě v této hře zásadní roli, takže si musíte dávat pozor, co děláte a co komu říkáte. Některá rozhodnutí mají opravdu zásadní dopady, tak pozor na to.

Grafika je více než dostačující i dnes, hra dokonce neprozrazuje tak snadno svůj věk. Toto je dílem UE3 enginu, stejně jako optimalizace.
Hry od BioWare na Aurora enginu trpí tím, že místo skoku se pauzne hra a přijde čas taktiky. Tudíž postava neumí skákat, nebo přelézat zdi. V Dragon Age: Origins to vůbec nevadí, protože situací, kdy to bije do očí, je opravdu málo. Na stejném enginu běžící Witcher 1 trpí tímto nedostatkem opravdu dost. Geralt nepřeskočí 20cm plot, a navíc mezerník hru pauzne, ale k ničemu to moc není. Tam to CDP trošku pokazili. Ale zpět k ME. Hra tímto také trpí, nicméně, není to téměř vůbec vidět, a přelézání překážek, nebo vylézání z krytu při střelbě se děje zmáčknutím E.

Na závěr hudba-není tak epická, jako u DA:O, ale svou práci odvádí dobře.

Tuhle hru jsem koupil asi za 58 Kč na Steamu, což jsou zhruba 2 piva. U hry jsem se opravdu dobře bavil 28 hodin, čekal jsem sice trošku delší herní dobu, ale rozhodně jsou to lépe investované peníze, než ty pivka. I přes všechny zápory typu Mako nebo vedlejší úkoly se chystám vrátit do tohoto vesmíru, třeba s jinou partou spolubojovníků. V každém případě, BioWare se opět povedlo skvělé RPG. Jako obvykle. Oni snad špatné hry dělat ani neumějí.

Pro: Uvěřitelnost světa, dialogy a hlášky postav, NPC, příběh, grafika běžící na UE 3 enginu

Proti: Mako, vedlejší úkoly, divně vybalancovaná obtížnost

+18 +20 −2
  • PS4 80
Herní výzva 2022 - 7. Hippokratova přísaha

Na herní sérii Mass Effect jsem se těšil již nějaký rok. Tématika nedaleké budoucnosti, objevování planet, mimozemských životů a kolonizace patří mezi mé velké zájmy. Když se to spojí s možností svými činy ovlivňovat výnamně dění a politiakřením, byl můj zájem zřejmý. Neváhal jsem a když se konečně trilogie dostala do EA accesu, ihned jsem po ní sáhnul.

Samotná hra svým způsobem splnila očekávání. Za postavu Sheparda jsem měl možnost prozkoumávat vesmír, pomáhat lidem i nelidem a řešit zásadní otázky nejen lidského, ale i organického (pře)žití. Příběhová linie pak rozhodně svou kvalitou převyšuje vedlejší mise na neobjevených planetách. Ale to by nebylo mé zvědavé já, abych hru nedokončil na sto procent.

Jak jsem již zmínil, hlavní příběh je to nejlepší, co hra může nabídnout. Zvláště ke konci se bylo těžké od obrazovky odtrhnout. Důvodem nejsou však souboje. Ty jsou víceméně stále stejné a nenabízejí nic extra zajímavého. Dialogy a samotný příběh, to už je jiná. Svoje rozhodnutí pocítíte, nebudou jednoduchá a ovlivní dění i v dalších dílech. Zvláště pak Virmire jetím nejlepším z celé hry.

Ježdění v transportéru jsem si moc neužíval. Ovládání bylo kostrbaté, pohyb na některých planetách pak byl přímo utrpením. Hornaté kopce, do kterých se dostanete nějakou oklikou... No, šlo to asi i lépe. Tato hra tedy není dokonalá, ale rozhodně zestárla obstojně.

Pro: Příběh, rozhodnutí, svět, tématika

Proti: Souboje, generické vedlejší planety

+18
  • PC 90
Jsem čerstvě po dohrání Mass Effectu a musím uznat, že to byla jízda a po dohrání tuhle hru katapultuji mezi ty mé nej. Mass Effectu se povedlo se mnou zacloumat jako se to povedlo málo hrám jako Dragon Age, nebo Silent Hill 2... A to, že jsem byl z počátku hodně zklamán. Taky jsem měl strach z toho, že to bude jen vyhypovaná hra a nic moc pro hráče jako jsem já.
Těžkopádnosti hry jsem se nemohl zbavit ani po osmi hodinách hraní, skvělé rozhovory budiž, atmosféra rovněž. Jenže souboje mě hrozně iritovaly, pak to stálé a otravné cestování výtahem a navíc ukecané, spletité a dost věcí mi nedávalo smysl a dialogy jsem po chvilce začal přeskakovat mezerníkem. (nedělejto to, je to lepší a je radost sledovat postavy a intuivitu rozhovorového systému)
Pak jsem se po pár týdnech ke hře vrátil a po počátečních bolestech jsem najednou začal zjišťovat, že uplynulo 5 hodin, 10 hodin... a já si ani neuvědomil, že to hraju a nevnímám čas - baví mě to.
Teď už jsem hru dohrál, strávil s ní něco přes 40 hodin, snažil se jí vymačkat do poslední kapky včetně DLC a dosáhnutí 50. levelu. Konec byl podle mě výborný, něco podobného, co jsem zažil u DAO (omlouvám se, že pořád zmiňuju Dragon Age, ale DAO byl pro mě veliký zážitek).
Navíc sci-fi moc nemusím, ale ME spíš kromě toho boduje hlavně ostatními prvky, hlavně tedy postavami, rozhovory a filmovostí. Nikdy jsem snad neviděl, že by herní postavičky skutečně navodily tak perfektní atmosféru, jako by to ani už herní postavičky nebyly. S tím souvisí i parádní dabing. Příběh je taky zajímavý a brzy jsem začal chápat dost věcí.
Netvrdím, že hra nemá chyby, má jich dost, ale jako celek pro mě prostě výborný a Bioware moc dobře ví, že závěr dělá hodně na celkovém dojmu, nebo tak je to aspoň u mě. Jako chyby bych viděl opakující se prostředí, výtahy, vedlejší mise, vážně Mass Effectu prospívá, když hráče spíš drží za ručičku.
Bioware prostě umí a jestli někdy někdo stvoří pro mě dokonalou hru, tak si myslím, že to bude pro mě hra právě od nich. Vůbec si nedokážu představit, že Mass Effect 2 má být lepší a jsem na to hodně zvědav a okamžitě se na něho s vervou vrhám. Doufám, že si hru ještě zopakuju, protože jsem hrál s přednastaveným Shepardem a chci taky některé věci v další hře vyřešit jinak - hrál jsem za ochránce a odpadlík mi vyplnil akorát první políčko.

Pro: atmosféra, vtáhnutí do děje, herní postavy, rozhovory, příběh, dabing, filmovost

Proti: výtahy, vedlejší mise, opakující se prostředí

+17
  • PC 90
!!! Obsahuje spoilery ohledně děje a postav... !!!

(Uctivě) Drazí spoluobčané Citadely, sešli jsme se zde na této tiskové konferenci, abychom si od největších hrdinů naší doby vyslechli pár slov o jejich poslední misi. (Velmi hrdě) A tak si dovoluji vám představit neohroženou velitelku Shepardovou…

„Zdravím, lidi. Uděláme dohodu. Vy se zdržíte sexistických poznámek a já se zdržím ukázky tance.“
- Tý vole, to je kočka! Musím ji pozvat na rande.
- Zbytečně. Vysvětlí ti, že nejsi její typ. Jestli je to Paragonka pak slovy, jestli Renegadka, tak pěstmi.


…člověka vojáka Ashley Williamsovou…

„Mexickou vlnu dělat nebudeme, protože pokud uvidím zvýšený počet chapadel, automaticky střílím.“
- Myslíš, že nosí maskáčovou podprsenku?
- Nevím, ale když se jí zeptáš, bude nosit krvavou.


„…turianského bezpečáka Garruse Vakariana…

„Rád bych podotknul, že C-Sec měli jednoho schopného člena… než jsem odešel.“
- Ještěr… Miluju ještěry!“
- S omáčkou z Hanara nejsou špatní.“


…kroganského žoldáka Urdnota Wrexe

„Ahojky. Není mezi váma schovaná macatá kroganka?!“
- Velkej frajer…
- Až moc velkej.


…quarianskou techničku Tali‘Zorah nar... něco…

„Echm, doufám, že se moc nepotíte. Protože já se potím… a hodně!“
- Jaká je asi pod tím oblekem?
- Představ si super sexy kočku a doufej, že se nikdy nesvlékne.


…a asarijskou vědkyni Liaru T‘Soni

„U bohyně, tady je lidí…“
- Právě jsem se zamiloval.
- Tys chtěl mít chlapečka, viď?


Shepardová
Zachraňovat planetu, to je práce pro superhrdiny z komiksů. Já zásadně zachraňuji vesmír. Není to tak těžké, když máte schopnou posádku, pravomoce a dostatek munice. Každá taková záchrana spočívá ze tří fází...

Garrus
Jo… nejprve musíte zastřelit ty, co na vás pozvednou zbraň. Základem je vhodně zvolit kvér v závislosti na situaci. Takže když střílíte na nějakých dvě stě metrů už je vhodné zvolit moji oblíbenou sniperku a ne brokovnici. Tedy ne že by to teoreticky nešlo, ale trvá to. No a čas jsou peníze, tedy v tomto případě jsou mrtví peníze a za peníze si můžete pořídit vylepšené zbraně.

Tali
Nepodceňovala bych ani výběr partnerů. Tedy… tedy na výsadek myslím. I když… soukromý život taky nelze zanedbávat. Samozřejmostí je velitelka Shepardová. Ta musí být zkrátka u všeho. Ale každý z nás má specializace na něco jiného. Někdo je specialista na techniku, hi, hi hi. Někdo na elektroniku, jiný na biotiku…

Asley
… a další na konzervy… A někdo jiný zase na to, jak zaplavit galaxii modrou barvou. V akci je stěžejní kooperace týmu, a abychom dokázali držet krok s velitelkou, za zkušeností získané v akci anebo za zkušenosti získané vysedáváním v lodi během výsadku, můžeme vylepšit své schopnosti. Každý z nás má také předpoklady pro co nejlepší používání zbraní a zbrojí, které s sebou velitelka poctivě vláčí po desítkách. A tak třeba já dokážu nosit těžké brnění, zatímco tady chuděrka konzerva sotva unese, co má na sobě. Pak se taky nesmíte divit, že je pořád na zemi a čeká až jí někdo do díry vrazi medi-gel.

Shepardová
Druhou nezbytnou částí je hovoření s těmi, kteří zbraň nepozvednou, protože mají rádi svůj život. Není to těžké. Já se ptám, oni odpovídají. Nerada to nechávám dojít do opačné fáze, proto po dnešní tiskovce žádné otázky nepřijímám a už vůbec ne od neodbytných reportérek.

Liara
Velitelka chtěla jen říct, že odpovídat na ožehavé otázky, či dokonce rozhodovat o důležitých věcech je náročné. I my si tím prošli. Tady je ještě jedno volné křeslo. Pustím vám poslední záznam nalezený v kajutě Kaidana Alenka…

Kaidan
Kdybych měl umřít, nechci aby to bylo zbytečně a kdybych měl náhodou přežít, nechci, aby to bylo na úkor někoho jiného a kdybych snad měl umřít zbytečně, chci aby se tvrdilo, že to zbytečné nebylo, a kdybych měl přežít na úkor někoho jiného, chci…

Shepardová
To stačí. Není to snadné, rozhodovat o životě a smrti druhých. Zvláště, když vám jakýsi hlas v hlavě říká, že když dotyčný přežije, mohl by se objevit třeba v dalším dobrodružství. Jinak poslední fází je nauka o fungování vesmíru a hlavně sociální vztahy s posádkou. Moje posádka má zvláštní tendenci rozpovídat se o nových věcech vždy po skončení nějaké větší akce. Ale má to své výhody, neboť běháním po Normandii se udržuji v kondici.

Wrex
Ale všechno nebylo tak super. Tahle mise měla jednu obrovskou vadu. Obrovskou! Moc zbytečných zastávek na opuštěných planetách. Samá stěží překonatelná skála a k tomu vozítko pro tři, do kterého jsem se sotva vešel. A to nemluvím o tom, že na těch planetách není lautr nic. Voda? Ne. Vegetace? Ne. Fauna? Ta nestála za řeč. Neopustil jsem Tuchanku, abych viděl tohle! Dokonce i architekti byli takoví volové, že těch budov jsou asi čtyři druhy.

Shepardová
Tím bych naši konferenci ukončila
–Shepardová významně pokládá pistoli na stůl-
Nějaké dotazy? Nikdo? Vážně ne?

Pro: Komplexni bohatý svět, volba hlavního hrdiny (vzhled), volnost při výběru misí, propracované a vesměs sympatické charaktery společníků, obstojný RPG systém, rozhodování, působivá hudba, atmosféra některých misí... a ještě by se něco našlo

Proti: Nudné a nezáživné vedlejší mise + opakování jejich interiérů

+17
  • PC 80
Hned na začátku komentáře se přiznám, že jsem BioDron a nekritický fanoušek her od BioWare a to již od doby vydání Shattered Steel. :-D To jen tak na okraj. V rámci herní Výzvy jsem rozehrál Mass Effect znovu, tentokrát za Inženýra se specializací Medic, který bývá často označován za nejslabší class hry. A teď už vím proč. :-D

Začnu však tradičně příběhem, který není nijak originální, ale kombinuje to nejlepší ze spousty různých drojů (BSG, ST a SW, Hyperion...). Mass Effect je klasická space opera, ve které se hráč zhostí velitele Sheparda, člena posádky experimetální lodě Normandy - vyvoleného, aby se přidal k tajné organizaci Spektra (ne té z bondovek), která sdružuje ty nejlepší z nejlepších z celé galaxie. Ten musí napřed projít sérií zkušebnícvh misí, z nichž první spočívá ve vyzdvednutí cenného artefaktu po záhadně vymřelé rase Protheanů na planetě Eden Prime. Ta však čelí nečekanému útoku robotí rasy Gethů. Veliteli Shepardovi se sice podaří útok odrazit, ale přichází o artefakt i posudkového komisaře a musí se tak odebrat na Citadelu, kde sídlí vládci galaxie a zpovídat se ze svého neúspěchu. Naštěstí se však posádce Normandie podaří s pomocí nových přátel odhalit a usvědčit viníka, kterým je Saren - nejlepší agent Spekter - hodlající s opmocí Gethů přivést zpět rasu Reaperů, která je považována za mýtu a je jí přisuzována likvidace Protheanů. Nastává tak honička napříč galaxií zakončená epickým finále.

Příběh a jeho stavba se mi u prvního Mass Effectu líbí snad nejvíce ze všech dílů. Na začátku na Eden prime vás hra seznámí se světem a mechanikami. Následně se přesunete na Citadelu, kdy kromě hlavního úkolu můžete splnit i některé vedlejší - standardní RPG úkoly, avšak zajímavější jsou zdánlivě nedůležité dialogy, které pronáší lidé a emzáci, kolem kterých procházíte, a jsou svázány s příběhem více než většina vedlejších úkolů - baví se totiž o monumentu hmotového vysílače a tajemné rase Keeperů, kteří neustále pobíhají po Citadele a něco dělají. Nikdo neví co, ale až dojde k rozuzlení příběhu, budete znát odpovědi i na tuto otázku. Navíc i vedlejší úkoly jsou dobře podány. S vedlejšími úkoly souvisí i průzkum planet, který není zase až tak zábavný z důvodu skutečně velkého množství planet. Na většině planet je navíc nepřátelská základna (na každé planetě stejná), kterou je třeba vystřílet. Tamnější zlobivkové znají jen jedinou taktiku - sesypat se na vás všichni najendou hlava nehlava. Upřímně si myslím, že by se měl vytvořit ještě jeden hub, do kterého přesunout některé vedlejší úkoly z navštívitelných planet a snížit tak jejich počet.

Hráči mohou vzít předpřipravený charakter a rovnou se pustit do hry, nebo si vytvořit vlastní postavu, přičemž mají na výběr tři psychologické profily, tři backstory (které v určité fázi příběhu Sheparda doženou v podobě úkolu) a šest různých tříd (Soldier, Adept, Engineer, Sentinel, Vanguard a Infiltrator). Třídy určují styl boje, zatímco backstory a psychologické profily mají mírný vliv na některé dialogy u vybraných úkolů a role-playing. Například za vojáka kráčíte neohroženě v před a v případě, že máte s sebou Tali a Liaru, tak jen sledujete, jak kolem vás pobíhají nepřátelé zbavení štítů a možností střelby, případně se bezmocně vznáší ve vzduchu a stačí je jen odstřelovat jednoho po druhým. Nicméně při hře za Inženýra je hráč v podpůrné roli, kdy nekráčí v čele, ale hezky schovaný za zbylými dvěma členy svého týmu, kterým udílí rozkazy.

Zde se bohužel objevuje snad největší neduh hry a tím je slabá umělá inteligence a nevyladěný krycí systém, což se projevuje tak, že dáte rozkaz svým parťáků, kteří se ovšem rádi zaseknou v krytu a dokonce souboje v něm zůstanou. U jiných tříd to nevadí, ale u Inženýra ano. Ten totiž nemá přímo bojové ability, ale jen podpůrné, kterými může vypnout nepřátelům štíty, přehřát zbraně, dočasně je omráčit či znemožnit používání schopností + samozřejmě léčení spolubojovníků. Ale v případě boje se může spolehnout pouze na svoji pistolku a bojovat za něj tudíž musí jeho dva parťáci, na které bohužel není moc spolehnutí.

Parťáci a vztahy s nimi jsou hlavní složkou BioWare her a v Mass Effectu se povedli. Každý zastupuje jednu třídu a jeden archetyp. Máme tady Shepardovu pravou ruku Kaidana Alenka (který vám dá přednášku ohledně snášenlivosti k emzákům) a jehož backstory mi přijde strašně povědomý, ale už nevím, kde jsem ho četl (Enderova hra, Gateway...?). Dále je tu (doslova) Warrior-Poet Ashley Williamsovou z vojenské rodiny, jejíž vztah k emzákům není nejlepší, ale neřekl bych, že je vyloženě rasistka, jak kvičí některé sněhové vločky. Z emzáckých členů Normandie zde máme bývalého policistu Garra Vakariana, starého ostříleného žoldáka Urdnota Wrexe, dospívající ganiální techničku Tali Zorah nar Rayah a v podstatě stejně tak starou vědkyni a expertku na Protheny Liaru T'Soni

Co se týče hudby, ta krásně podkresluje celkovou atmosféru hry. Na grafice se bohužel projevuje stáří hry. Vyzdvyhnout však musím mluvenou necyklopedii, která popisuje detaily světa Mass Effectu a jejíž jednotlivé záznamy hráč nachází v průběhu hry. Celkově vzato, jedna z mých nejoblíbenějších her a určitě bych jí zařadil vysoko v mém osobním TOP 100.

Oblíbení společníci:

1. Wrex
2. Liara
3. Tali

Pro: Příběh, atmosféra, společníci a NPC, encyklopedie, hudba...

Proti: Mnoho prozkoumatelných planet a vedlejších úkolů, což může hráče začít nudit. Již stránoucí grafika.

+17
  • PC 75
Disclaimer: Do jednoho komentu tu shromáždím své myšlenky na každý díl a to ze dvou důvodů - Jednak jsem líný, avšak praktický prase; druhak jsem po druhém hraní celé trilogie naráz seznal, že hrát (a tím pádem hodnotit) jakýkoliv díl individuálně by dneska bylo značně nesmyslné. Snad krom dvojky. Ale k tomu se dostanu. Nuže...

Masefekt poprvé. Nepřestává mi rozum stát nad tím, jak mě dokáže hra, ze které jsem se ve svý době válel pod stolem nadšením, při opakovaném hraní nutit přiklánět se ke svým spýdranerským tendencím. Aneb o tom, jak ne všechny hry můžou stárnout jako Betty White a Helen Mirren. Navzdory tomu, že tenkrát jsem si věru cvrkal do slipů z toho, jak se tu mísila jakštakšová RPG hratelnost s kouzelnou filmovostí, dnes, již po sedmi letech, je to všechno víceméně na vyližprdel. Přestože tenkrát jsem to spokojeně hrál při nestabilních 15ti fps, každý pomalý krůček bral za vyšlapávaní si cestičky do ráje, každou projížďku Makem po dvacáté vyprahlé planetokouli si, se sevřenými půlkami a kapkou potu putující kamsi na jih, nesmírně užíval...dnes už to, nejen v rámci série, nad vodou opravdu drží jen ty chytré dialogy a (v rámci série) důstojná, ač ve finále naprosto zbytečná, kustomizace. A design hlavních questů taky ještě stále stojí za zásun. Za takový ten zoufalý, ve-tři-ráno-s-opilou-štětkou zásun. Ale ta absurdně bohatá nadílka vedlejšáků (u kterých bohužel vskutku platí pravidlo kvantity nad kvalitou), Garrusova pleťová maska ála směs psích hoven a majonézy = Garniér budoucnosti (to naštěstí řeší ten sumo HD texture pack), Makova maková fyzika, připosrané tempo všeho, bugy, optimalizace (a to to tehdá vychvalovali, jak by se mohli všechny porty přiučit)...to už se asi zpětně nenaučím přehlížet.

Masefekt podruhé. O slovo se hlásí můj věčný konflikt se scifárnama zobrazujícíma emzácké civilizace, páč v drtivé většině případů u těchto mimozemšťanů nejde o nic jiného, než bandu lidských floutků ve funny kostýmech. Všiml jsem si samozřejmě už v jedničce, ale jelikož tu jsem bral jako pouhé nakousnutí toho, co příjde, nijak hluboce mě to netrápilo. Tady ale na začátku vlažná sprcha - každej člověk mě sere a každej emzák, který nechodí po čtyřech, se chová a myslí jako člověk (Vorčáky vyjímaje). Kromě toho všehovšudy čtyři skilly na vylepšování, otravné skenování, a místo přehřívání zbraní munice. Kdyby náhodou nebylo zřejmé, že od mechanizmů jedničky se snažily co možná nejvíc odprostit. Ale atmoška se mi líbí. A tak hraju. A hraju. Jé, Garrus. To by nakonec nemuselo být až tak zle. A najednou zjišťuju, že každý druhý dialog hltám div se nedávím, nové postavy maj grády (Thane <3), příběh mě děsně baví, a dokonce i v tom skenování nacházím cosi hezkého. Najednou se mi u toho parádně relaxuje. Navrch toho, akci zdejší fejslift jedině prospěl, takřka každou bitku si dosyta vychutnávám, z paměti pomalu ale jistě odplouvá i to smutné množství skillů a já si tak, zkrátka a dobře, buduju ničím nerušený zážitek z opravdu vytříbené space opery. Není to dobré RPG, není to moc dobrá střílečka, ale mocně atmosférická telenovelka s uvěřitelnými postavami a decentním rozhodováním to je tedy jednoznačně. Zároveň to z celé trilogie zdaleka nejlíp funguje jako samostatná hra, i bez DLC.

Masefekt potřetí. Screen se skilly je opět o dva chlupy bohatší, akce je konečně přímo znamenitá, sound design taky konečně dopilovaný v klenot odvětví, a následky minulých činů a jednání na sebe rovněž nenechávají dlouho čekat. Ovšem při psaní scénáře si za kulisou patrně někdo střihnul maraton celé Andromedy a ještě to zapil shlédnutím Travoltího Battlefield Earth, game dyzajnéři hru z nepochopitelných důvodů překrmili tupými novinkami a změnami, a mé oblíbené oddychové terapeutické planetární skeny zmutovaly v trapné honičky s mrduchtivými Rýpry. Design questů sám o sobě furt není k zahození, ale realizace je tentokrát povětšinou kanálního ódoru. Don't get me wrong, některé momenty rozhodně stále chytnou za koule, ale v globálním měřítku je prostě těžce válcuje všechen ten šit kolem. Do detailů nezacházím né protože bych se zdráhal spoilerů (na to by koneckonců už stejně bylo trochu pozdě), ale jednoduše protože si to všechno nechci moc živě připomínat. Co ovšem tento díl suverénně zachraňuje jsou jeho DLCčka, bez kterých by se jednalo o poloviční zážitek. Jeden by se mohl hádat, že většina z nich opravdu měla být součástí základního balíčku, ale nezrobíš nic. V této podobě, když si člověk střihne celou trilogii i s déelcéčky, tak navzdory všemu špinavému a smradlavému ta trojka přec jenom docela umně představuje uspokojivé ukončení tuté ságy. Jo, a jestli se na konci chcete místo breku zasmát, doporučuju MEHEM mod - evidentně do toho bylo vraženo mocné úsilí, ale to tomu na vtipnosti nijak neubírá.

Takže asi tak. Je to ta nejlepší sci-fi/fantasy herní trilogie, což je docela smutné, ale minimálně ta dvojka tenhle smutek spolehlivě zahání. Pokud se vám nechce investovat 100 hodin vesmírné romanťice, o které už asi víte, jak debilně končí, alespoň tu dvojku si dejte. Je tam Thane. A je tam tím bédés spirituálním zabijákem, jakého ho mají všichni rádi. Cypa, kterej v podstatě zosobňuje vtip o mnohonásobných pádech na nůž, z něho udělali až ve trojce.
+16 +19 −3
  • PC 75
"Vy jste Jack Shephard z LOST?"
"Nene, já jsem John Sheppard, aby se to nepletlo."

Podobnost je až komická, ale to nechme stranou.

Baví mě tenhle druh rpg. Ty z izometrického pohledu jsou na mě moc dlouhé a stereotypní, ale takový Gothic jsem například hrozně žral. Ovšem nemám rád scifi (nerozumím mu), tak jsem se Mass Effectu trochu bál - ale kdo by si ho z LEVELu nekoupil?

Hra mě neuvěřitelně vtáhla - chtěl jsem se jen podívat, jak to vypadá a už jsem se těšil skvěle odsýpajícím úvodem. Nenudí vás žádný tutorial, prostě začnete hrát a pokud se něco chcete naučit, můžete si přečíst KODEX. KODEX se hodí, při hře jsem se do něj několikrát podíval, abych si osvěžil informace, které se ve hře dozvíte.

Příjemně překvapila smrt postav, se kterými se na začátku setkáte (desátník žhavý do akce a turian).

Samotný příběh je podle mě velmi dobrý = srozumitelný, jasný, odvíjí se postupně a logicky, nejedná se o žádné "deus ex machina", kdybyste se všechno dozvěděli až na konci hry z úst hlavního záporáka. Jen toho patosu mohli tvůrci ubrat - jako sorry, ale kolikrát musím slyšet vlasteneckou muziku, která by se hodila stejně dobře do filmu Michaela Baye?
Jen nechápu, proč si scénáristé myslí, že hráči chtějí zachraňovat celé lidstvo - proč se děj neomezí jen na nějaké intriky, které se týkají jen Citadely? Proč vždycky musíme být světoznámý hrdina? Zvlášť když se jedná o první díl trilogie...

Rozhovory jsou dobré - konečně postavy jen proti sobě nestojí a nečumí... ale nečinnost NPC mi lezla krkem - všichni stojí jako sochy nebo tančí nebo sedí. Proboha, od dob Deux Ex se nic nezměnilo (i tam se některé postavy jen tak procházeli po hospodě), stále žádná NPC nemá na práci nic jiného než stát a čekat na to, až na ně promluvíte.
Mimiku obličejů jsem teda nezaznamenal - Sheppard se usměje jen jednou na konci, jinak jsem úsměv neviděl u žádné z postav. Ano, obličeje jsou hezké, ale mimiku nemají! Podívejte na Alyx, jak ta se kroutí!

Čert vem technickou stránku hry. Na rpg je velmi slušná. Mrkněme na obsah. Váš tým je vám úplně k ničemu. Slouží spíše na odlákání pozornosti od vás. Nějakého taktizování si neužijete, vaši parťáci si vystačí sami, sami používají schopnosti, netřeba je nějak komandovat. A když to zkusíte občas nereagují nebo se někde zaseknou o bednu (!!!). Stejně tak mě dostalo, že si nemohou sami otevřít dveře.

Možnost volby ve hře je, ale nemá důsledek (alespoň zatím). - pokud mi do třetího dílu nepomůže nijak královna rachnai, budu fakt nasranej :) - Jistě, když zachráníte Ashley, vyspí se s váma, ale tak nechápu, jak někdo mohl nezachránit Ashley :)... i když teda není moc hezká, opět vede Alyx. A hlavně je každá oceněna body, která vám přibudou buď k Ochránci nebo k Odpadlíkovi, takže hned víte, na čem jste... což je jen další důsledek zjednodušení ve hrách.

Hlavní linka je bezchybná, vedlejší úkoly mě přestaly bavit až na úplný konec (když jsem podesáté vešel do té samé základny) a rozhodně nebyly takový vopruz jako v Assassins Creed. Hra mě neskutečně bavila po celou dobu, ale mohla být lepší. O dost. Méně postav, více prohloubit charaktery, příběh rozdělit na tři části a né, že hned v první se z hlavního hrdiny stane součást historie a vůdce lidstva. Ubrat některé stupidní momenty (jako když Sheppard poradí neznámé ženě ať jde na vyšetření a ona "tak oukej"), trošku poštelovat cut scény a HLAVNĚ přestat dělat ze Shepparda Mirka Dušína - nemohl jsem se zbavit pocitu, že i když jsem dělal všechny křivárny, které mi hra dovolila, pořád mi Sheppard připadal jak Hawkey "za každou cenu správňák" Pierc. Lidé nemají rádi kladné "bílé" hrdiny, už by to měli zjistit i tvůrci her.

Na konec musím pochválit češtinu - všiml jsem si jen jedné chyby a zdála se mi naprosto brilantní. Krom "smrťáků" mě nic netahalo za oči...

Pro: príběh, emotivní sekvence; bez záseků; tak akorát dlouhé; dostačující technická stránka hry; některé charaktery

Proti: nehybné NPC; občas děsný patos; zbytečně moc postav; nedostatečně prohloubené charaktery vašich nejbližších; prakticky to nepřináší nic nového

+15 +22 −7
  • PC --
Mass Effect
==============
Pred nedávnom som mal možnosť skúsiť toto skvelé RPG od Bioware. Hneď na začiatku som si vytvoril vlastného Sheparda a učinil som ho vojakom.

V hre dostanete vesmírnu loď Normandy, do ktorej si treba najprv nazháňať posádku. V hre je rozpísaných kopec vecí v kódexy, aby sme pochopili o čom je vlastne Mass Effect Universe. Systém levelovania postavy je jednoduchý a nijako moc komplikovaný. Väčšie starosti som mal už so zbraňami. V hre som vôbec nepocitoval nutnosť výmeny zbraňe za lepšiu. Nad rôznymi prídavnými vecičkami na zbraňe som sa vôbec nezaoberal. Prišlo mi to celkom zbytočné a nejaký väčší vlyv som nevnímal. Občas trebalo zmeniť náboje za účinnejšie ale rozdiel medzi druhmi nábojmi napr. piatej rady bolo nepatrné. Po čase neustáleho plnenia inventára zbraňami a rôznými vylepšeniami sa mi v tom absolutne nechcelo hrabať čo je o trošku lepšie a čo nie, rozkladať každú jednú vec ručne sa mi nikdy nechcelo radšej som to popredádal za 1 min ako rozkladať do večera. Kupovať veci u obchodníkov sa oplatí len pre míňanie peňazí, ktoré v hre moc nevyužijete. Lepšie veci sa v hre dajú nájsť bezproblémov.


Na palube lodi máte celú posádku, ale počas misií môžete aktívne využívať iba dvoch členoch, ktorý vás budú poslúchať. Vždy som si zobral jedného, ktorý ovládal psychiku a druhého člena, ktory zas rozumel technológii. Takže som nemal problém vôbec zničím. So svojom posádkou počas hry vediete rôzne zaujímavé dialógy, takže máte pocit, že postavy si žíjú vlastným životom a majú vlastné problémy, ktoré sa znažia vyriešiť. Čo sa mi páčilo, že v hre je celkom dosť možností rozhodovania sa. Občas je to len, či nejaké veci vyriešite po dobrom alebo po zlom, ale niekedy musíte učiniť oveľa väčšie rozhodnutia, ktoré majú aj dôsledky. Prestrelky v hre sú pekné, nepriatelia sa kryjú za šťítmi, nebežia priamo na porážku. Nejaké väčšie bugy v hre som neobjavil.

Príbeh hry je vlastne o tom, že sa snažíte dolapiť bývalu spektru a zradcu Sarena, ktorého nahánaťe skrz celú galaxiu. Popri príbehu máte kopec vedľajších questov od aliancie alebo od neznámych, ktorých len stretnete a chcete im pomôcť. Mapa galaxie je celkom veľká, máte tu na výber dostatočný počet slnečných sústav. V každej jednej sústave môžete jedno miesto navštíviť, raz je to opustená loď , asteroid, nejaký mesiac alebo normálna planéta. V slnečnej sústave skenujete planéty a hladáte nerastné suroviny alebo nejaké informačné disky. Doteraz neviem či ta zbierka informačný diskov mala v hre väčší zmysel alebo to bolo len tak, aby sa v hre niečo zbieralo. Na prieskum planét slúži terenné vozidlo. Vozidlo bolo občas neohrabané a niekedy sa aj blbo ovládalo, ale po čase som si zvykol. Na planétach moc toho neuvidíte, sú celkom prázdne. Niekedy počas hrania vedlajších úloch sa dostavý stereotyp, nie kvôli tomu, že questy sú rovnaké. Hlavne kvôli tomu, že všetky jaskyne, komplexy a opustené vesmirné lode sú rovnaké a občas upravené len na oko.

Grafika hry je pekná a aj pekne pôsobí. Zvuková stránka hry je výborná, pekne sa mení podľa okolností alebo podľa vašho rozhodnutia, čo pekne upevňuje príbeh. Dabing je tak dobrý, že im uveríte každé slovo čo povedia.

Pro: Grafika, soundtrack, príbeh, posádka, rozhodovanie, atmosféra, rôzne rasy, možnosť skúmania planét

Proti: Opakované priestory, inventár, zbraňe, skúmané planéty su prázdne.

+15
  • PC 80
Dohráno a dojmy jsou VELMI rozporuplné...Příběh je moc pěknej (i když je zflikovanej ze všech možnejch sci-fi) a jeho podání je parádní, hudba je fajn, mimozemské rasy jsou opravdu skvěle navržené a celé universum vypadá tak nějak životně a uvěřitelně, hlavní postavy jsou báječné (škoda že interakce s posádkou zdaleka nedosahuje propracovanosti Kotorů), rozhovory jsou opravdu supr a proti jiným rpg je opravdu slast je sledovat, no a samozřejmě audovizuální stránka je na velmi slušné úrovni (jakbyne když je to jediná věc, která dneska někoho zajímá...).
A teď zápory... zcela na prvním místě je třeba zmínit jediné slovo: konzole. Tohle slovíčko mluví zcela samo za sebe. ME mohl být parádní hrou, která by se zařadila mezi klasiky žánru. Nestalo se tak, protože jde primárně o konzolovej titul. Ve chvíli kdy se člověk začne přehrabovat inventářem, pochopí proč tady konzole zmiňuju. Konzoloidní inventář je jedním velkým utrpením a teďka nemám na mysli jenom otravné řazení předmětů pod sebe. Co mě opravdu nakrklo byla totiž minimální možnost vybavování postav, kterou jinak považuju za jeden z hlavních prvků RPG. Ono vůbec všechno, co se týče předmětů je v téhle hře špatně...stále stejné kvéry a brnění, minimum míst, kde vybavení nakupovat (peníze jsou v podstatě k ničemu), a hlavně jejich "levelování", kdy se nalezené předměty odvíjejí od úrovně hráče (takže pak musíte pro získání 4 jednotek omnigelu rozebírat Kvér VIII za 300 000 kreditů, protože na obyčejná Pifátka II už nikdy nikde nenarazíte..). Přesuňme se k dalšímu nešvaru jménem repetivnost. Postranní mise na planetách jsou tím nejhorším, co jsem za poslední dobu viděl. Snad i AC byl méně repetivní než tohle. Vůbec nechápu, proč tvůrci vyjížďky a mise v naklonovaných základnách nějak nespetřili a nepropracovali, když už vymodelovali kolikrát opravdu pěkné planety. Ach ano vyjížďky... Mako je zlo, absolutní a nefalšované zlo. Kdo vyzkoušel, ví svoje. Tohle vozítko sem navíc omylem zabloudilo z nějaké tupé FPS. Postranní questy na Citadele jsou sice mnohem lepší než ty planetární, ale zrovna dvakrát originální a propracované taky nejsou. Nehledě na to, že dialogy jsou občas opravdu naivní ("Zlý kriminální bosse, rozpusť svůj zločinný syndikát a já tě nezatknu a nechám tě jít." "Hmm, tak jo."). A takhle bych asi mohl pokračovat ještě dost dlouho.
Mám prostě dojem, že v Bioware vzali Kotor, vyházeli z něj několik dobrých nápadů, dalších pár dobrých nápadů modifikovali na nápady špatné, vzali většinu mechanismů a zjednodušili je na takovou úroveň, aby je pochopil i 14-letý Jimmy z Montany, plus přidali retardované hopíkoidní vozítko, úchvatnou vizuální stránku a zdánlivě epickou rozmáchlost. A samozřejmě hektolitry HYPU. A voila, nejlepší hra všech dob je na světě...
Jestli je tohle hra roku, jak všichni nekriticky vřískají, pak jsme klesli do pěknejch sra*ček. Ne blbá hra to neni a opravdu mě mrzí, že jsem ji už dojel, jenom mě štve ten potenciál, kterej zůstal nevyužit...Chjo už aby vyšel Witcher EE..

Pro: Příběh, rozhovory, postavy, universum, grafika, chytne a nepustí

Proti: inventář a předměty, planetární mise, mako, rpg mechanismy nejdou do hloubky, krátká herní doba i herní plocha (nepočítám-li postranní planety), tupá AI, prázdné interiéry

+13