Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Planescape: Torment
Planescape: Torment
91

Komentáře

Napsat vlastní komentář
DrolinDrolin
Dohráno
  • PC 100
Co napsat o hře, o které se mi zdálo, kterou jsem hrál celý půlrok a která vlastně zformovala můj pohled na médium videoher jako takové? Jak slovy vyjádřit pohlcující prostředí města Sigilu nacházejícího se v samém středu sfér? Ti co dokončili, mi jistě dají zapravdu, že je třeba tento klenot na poli žánru zažít na vlastní oči, nejlépe i v nějaké příhodné době (tedy když máte dostatek času). Pokud pominete výbornou kostru klasického izometrického RPG, stejně tak povedenou grafiku, vývoj postav se společníky a příběh za cestou o nalezení duševního klidu, nebo jen hratelnost na dlouhé týdny, vyjde vám přidaná hodnota, která zajišťuje Planescape nesmrtelnost i dlouhé roky po vydání. To, s jakou lehkostí jsou psané dialogy a jaký myšlenkový fond přináší jde málokdy spatřit i u filmů a knih. Z dobrodružství je poznat, že autoři v Black Isle opravdu dříve hráli Dungeons & Dragons, a tak se jim dokonale podařilo vystihnout atmosféru modulu Planescape, zaštiťujícího i jiné světy jako je například Krynn ze ságy Dragonlance.

Prostředí světa Planescapu samo o sobě překypuje originalitou, kdy definuje mnohovesmír s řadou plání, které jsou dále dělené na další podskupiny. Zde nejde jen o pouhé získávání zkušeností a prohledávání temných kobek, ale o smysl konání bytostí obývajících tuto dimenzi.

Atmosféru mechanického, životem a smrtí protkaného světa dokonale podkresluje architektura, psychologie postav a emocionální rovina celého příběhu s v pravdě úžasným zakončením a hudebním podkladem. Pokud si tento titul nezaslouží absolutní hodnocení, pak už nevím, který ano.

Pro: nevyšlo pokračování (vyšlo)

Proti: nevyšlo pokračování (vyšlo)

+45
jablekjablek
Dohráno
  • PC 100
Po dvanácti letech od vydání tohodle veledíla jsem ho konečně dohrál i já :) Byl to vážně jedinečnej zážitek (o čemž svedčí i dnešní noc, kdy se moje sny odehrávaly v nemilosrdnym světě Planescape). Konečně, ale hlavně bohužel, jsem tím taky dokončil poslední dobrodružství z dílny geniálních Black Isle, který mi ještě před smrtí zbejvalo. Jsem přesvědčenej o tom, že zlatej věk RPG her, na kterejch se pracovalo především srdcem, skončil s posledním vydechnutím tohodle kultovního studia...

Co se týče hry samotný tak první, co mě napadne, když si ji vybavím, jsou rozhovory! Ty rozhovory!! Za celou mojí herní kariéru se mi nestalo, že bych si pustil hru na dvě hodiny a z toho jednu a půl strávil jenom čtením. U PST se vám tohle stane a neee jednou...ale co je hlavní, budete moc rádi, že se vám to stalo. Protože v tomhle je Torment mezi RPG bez debat králem. Nejen že budete mít po jeho dohrání pocit, že jste byli součástí jednoho z nejoriginálnějších počinů herního průmyslu ale taky, že jste přečetli masivní bichli :) (poklona překladatelům)

Planescape je špičkový RPG, na který současný počiny vzhlíží od někud né z úrovně kotníků, ale chodidel. Když člověk vidí ten propastnej rozdíl, tak mu nezbývá než si uchovat ty vzácný vzpomínky hezky v teple, protože takovýhle skvosty by se daly spočítat na prstech jedný ruky...

Hodnocení...hm. No, říkal jsem si, že ve srovnání s druhým Falloutem má u mě přece jenom pořád lehce navrch postapokaliptickej bratříček, takže by to mělo bejt 95%. Ale stačilo 24 hodin, kdy se mi to trochu rozleželo v hlavě a jsem přesvědčenej o tom, že to bude plnej počet, protože...no kdo to hrál, ten ví proč ;) A kdo ne, tak nezbývá, než se probudit v márnici...

Pro: Vynikající rozhovory, neuvěřitelně propracovaný postavy, černej humor, originální příběh, masivní herní doba

Proti: V dnešní době nepoužitelný rozlišení, který jde bohudík zvýšit neoficiálním patchem

+33
AjantisAjantis
Dohráno
  • PC 100
Planescape: Torment je jediným příkladem, který bych si dovolil předložit na podporu tvrzení, že mohou počítačové hry obstát ve srovnání s tím, co je mně v umění nejmilejší, a sice knihami. Ne snad že by se hloubkou nebo myšlenkovou či citovou bohatostí mohl rovnat dílům literárních velikánů, ale je to jediná hra seriósně se zabývající hlubšími tématy, aniž by si to do ní hráč musel projikovat nebo milosrdně překrývat scénáristické mezery. Ona to ostatně do jisté míry kniha je, neboť v okně s textem hráč stráví nejvíce času.

Och, jak krásný tento systém je! Rozhovory jsou zde místem, kde se odehrávají hlavní události, místem, kde se – mezi mnoha nejen verbálními možnostmi – tvaruje přesvědčení hlavní postavy, místem, v němž hráč přemýšlí o předmětu rozhovoru i nabídnutých možnostech a pečlivě volí. Jaký to rozdíl oproti nyní módním RPG, v nichž jen vybírá (nejlépe dle jednoslovných zkratek) jednu z rádoby filmových břeček, jež se na něj následně vyvalí.

Zvláštností hraní P:T je jisté zdání mnohovrstevnosti; že procházím pouze jednou rovinou hry, přitom by stačilo málo a leccos by bylo jinak. Učinit jiné rozhodnutí, zachovat se jinak v rozhovoru... a otevřela by se přede mnou nová cesta, zkušenost, vzpomínka. Prostředí Sigilu je tak silné i proto, že je v něm porušováno jedno z pravidel známého bytí, neboť vedle sebe může existovat cokoli. Tato možnost spojování nespojitelného z něj dělá mimořádné místo, v němž se odehrávají mimořádné události a z něhož vzcházejí mimořádné podněty.

Sigil je středem, jenž do sebe vtahuje vše, co ve sférách existuje; nacházejí se zde vedle sebe nejen na smrt znesvářené rasy a světonázory, ale i hmota a materializované idey, minulost a současnost. Přichází sem s nimi příběhy, aby odehrály svou sigilskou část, a zase umlkly. To mám na něm nejraději: domýšlení toho, na čehož fragmenty v něm narazím; a tak přemítám nad městem, jehož jméno nesmí být zapomenuto; nad společnou minulostí se ženou, s níž jsem se již setkal, ale není v mých vzpomínkách, a na niž tedy nemůžeme navázat... V P:T jsou obsaženy desítky pozoruhodných událostí, jež by se mohly rozběhnout do vlastních krásných příběhů a jež se mi při různých příležitostech v mimoherním životě stále připomínají, tedy jsou se mnou. A tak to má u uměleckého díla být.
+49
hvezdosvithvezdosvit
Dohráno
  • PC 95
K Planescape Torment jako RPG jsem přistupoval s velkým despektem.. Proto, že skutečně ztotožnit se dokážu jen s takovým hrdinou, jehož očima vidím svět. Proto, že mám velkou zálibu v otevřených světech, kde si tvořím svůj příběh sám, avšak tady jsem jej měl dostat naservírovaný v téměř adventurní podobě. Na start si hra přinesla prostě samá negativa.

Minutu po rozehrání příběhu do mě však zasekl drápek svět, ve kterém se příběh odehrává. Tak jiný od všeho s čím jsem se do té doby a vlastně dosud setkal. Svou jinakostí mi připoměl originalitu Lesu Mytág, Morrowindu či později přečteného Nádraží Perdido - mých nejmilovanějších děl. Chtěl jsem vědet víc o tom, jak a proč svět funguje. Přičemž to co jsem se dozvídal se celé točilo i kolem osudu mého Bezejmeného a způsobilo sekundárně i můj zájem o něj.

Bohužel, ve své zaslepenosti principem družiny jedné postavy, jsem odmítl všechny, kteří mě chtěli světem Planescapu provázet, přišel tak o značnou část příběhu a vytvořil neporazitelného bojovníka s absolutní schopností regenerace.

Jako tradičně vnímané počítačové RPG toho PT nenabízí mnoho. Naopak pokud jde o hru něčí role, vcítění se do kůže někoho zcela odlišného, nabízí tato hra absolutno. Doporučuji každému, kdo rád přečte dobře napsanou knihu.

Pro: originalita světa a všech jeho jednotlivostí, hudba, mistrný překlad

Proti: herní sub-žánr není můj šálek kávy

+21
konvicekonvice
Dohráno
  • PC 100
PROČ PLANESCAPE TORMENT NENÁVIDÍM? protože vše co jsem po něm hrál, byl jen slabý odvar jeho stínu.
Ps: dohrál jsem to asi čtyřikrát a přišel na 6 zakončení.

Pro: atmosféra, příběh

Proti: jen detaily, které nemá cenu rozepisovat

-26 +9 −35
IsairIsair
Dohráno
  • PC 85
U téhle hry bych mohl napsat, jak má výtečný příběh a blablabla..., ale vše již bylo řečeno (napsáno) dříve v předešlých komentářích, takže se tedy hlavně zaměřím na technickou stránku hry a hlavně na těch pár negativ, které tahle hra obsahuje.

Planescape jede tedy na Infinity enginu, jako jeho "předchůdce" Baldur's Gate, ale grafická stránka hry je oproti zmiňovanému BG1 značně zlepšena, hlavně tedy ty efekty kouzel se zde opravdu povedly. Bohužel si hra zachovala nízké rozlišení, které asi nejvíce uživatelům na těchto starších hrách bude vadit (naštěstí to řeší mod).
Hudební doprovod je též jak už bývá u těhle infinity engine her zvykem (tedy jak bylo zvykem u BG1 v té době) výtečný a i nyní si rád nějaký ten soundtrack poslechnu jen tak:). Zvuková stránka hry je zhruba nastejno jako byla u svého předchůdce, ale určitě se vám vryjou do paměti zajímavé hlášky Bezejmeného, když třeba postoupil na další úroveň, tak zaznělo jeho typické "I feel stronger".

Teď bych vyjmenoval pár maličkostí, které mi na téhle hře vadily (porovnávám s BG1):
Takže oproti "předchůdci" mi zde vadila hlavně absence označení neidentifikovaných předmětů, které v BG1 byly modře označeny, takže je hráč ihned rozpoznal oproti obyčejným předmětům. Dále mi zde vadila absence ikonek na portrétu postavy, které ihned hlásily, jaké kouzlo má na sobě daná postava seslané (ať už se jednalo o posilující či oslabující kouzlo), zde je to vyřešeno pouze jednou ikonkou, která hlásá tuším něco ve smyslu "očarován" či tak něco. Stejné je to i s postupem na vyšší level, který není označen, u BG 1 je každý další level vyznačen ikonkou "+" na portrétu postavy. Dále ovládání přes plovoucí menu (stisk pravého tlačítka myši) též nebylo nic extra pohodlného a určitě dávám přednost systému, který byl použit v BG 1, či dalších Infinity engine hrách. Co ale musím naopak pochválit je možnost zapnout běh postavě, takže nemusíte půl hodiny čekat, než vaše družina přejde z bodu A do bodu B. A vylepšený pathfinding musím pochválit též.

Statistiky postav jsou více využity v rozhovorech než v soubojích, které jsou naopak dosti triviální. Questy možná občas příliš "poslíčkovské". Kouzlení sice efektní, nicméně mi tenhle přehnaný JRPG styl ke hře vůbec nesedí. Dále mi zde trochu vadí menší množství předmětů, které jsou ale až zbytečně silné tzn. takové tetování, které vám přidá +x k síle +x k obratnosti atd... je trochu overkill:). Díky tomuto tedy lehce získáte během hry max. staty, ale stejně to není k dohrání hry vůbec potřeba:).
Naštěstí těhle několik drobných negativ hru nijak výrazně neshazuje a jedná se i tak podle mě o jedno z nejlepších RPG pod sluncem.

Pro: Hudební doprovod , Efekty, Příběh

Proti: Méně záživné boje.

+22
JabJab
Dohráno
  • PC 100
Vzpomínáte si ještě na první setkání s Mortem? Na jeho nadržené poznámky směrem k ženským zombiím v márnici? A na to, když vás o pár minut později za teskné hudby obvinil duch Deionarry ze strašlivé zrady?

Planescape Torment se nikdy nebude moci pyšnit nějak zvlášť vynikajícím soubojovým systémem. Nejde o hru, kterou byste mohli letem světem proběhnout a odklikat "ty dlouhé dialogy". Rozehravá však mnoho témat s tak různým emocionálním nábojem a vždy po chvilce čekání nabídne nějaké rozuzlení, jež vám vyrazí dech.

Kdo by si pomyslel, že charakter, jenž dostáváte do ruky, hraje takovou úlohu ve vývoji celých Sfér... Že je příběh neskutečným, mamutím a tragickým soubojem s osudem, s tím, co se má státi a přes veškerou heroickou snahu se i stane. Z malých střípků vše seskládá do stále většího celku. Do jedné z nejlepších dějových "linií" mezi hrami.

S naprosto výjimečným hrdinou ovšem přichází i adekvátní družníci. Často lákáni k Bezejmennému jako můra ke světlu, hledající u něj cosi, co by jim uvedlo život do spořádaného celku, co by jim poskytlo konečné odpovědi. Nejednou budete mít jejich duše jako na dlani. Nejednou odhalíte tu část jejich osobnosti, která je jejich největší silou a zároveň i slabostí. Ať už budete napravovat chaotickou duši Nordoma, bořit fanatickou sveřepost Vhailora či léčit ducha i mysl Dakkona, vždy půjde o mimořádný zážitek.

Celá hra je postavena na podivné směsici kontrastů, jež ve svém zvláštním způsobu kooperují. Ať už jde o kombinaci ponurých a výrazných barev, o hudbu, o humor i smutek či o děj jako celek, z tohoto dualismu se nevymaníte.

V posledku lze Planescapu přes všechen vývoj na poli počítačových her předpovědět cosi, co zazní i během děje - "Time is not your enemy. Forever is."
+89 +91 −2
HurčalaHurčala
Dohráno
  • PC 95
Jedno z nejlepších RPG, úžasná hudba, grafika, profesionální dabing, zvuky, opravdu nádherná kouzla, a vzhledem k dostatku inteligence, přičemž dostane spoustu nových možností při rozhovoru,se hru vyplatí hrát podruhé za mága, pak jsou tady ty nekonečné rozhovory, na ty si budete muset zvyknout, takže jestli čekáte nějaké bitky tak radši ani nehrajte(doporučuju Icewind Dale, neméně kvalitní RPG),já jsem to řešil tak že jsem vždycky hrál jen chvíli, protože kdybyste měli číst pár hodin tak to unaví,... ódy na hru byly již řečeny nesčetněkrát. Tak já bych rád zdůraznil jen těch pár nedostatků na které jsem narazil.
-absence quickloadu (poznáte při vybírání kapes)
-chudé hlavní menu (3 sloty :))
-náhodnost zvýšení životů za úroveň
-skripty postav (nevím jak vám, u mě na nikoho neútočili dokud jsem nedal příkaz, dost závažná chyba když do vaší družina někdo rube, a oni tam jen tak stojí)
-absence nošení jakékoliv zbroje
-skromný počet povolání (Bojovník, mág, zloděj)

Pro: příběh, grafika, ozvučení, krásná kouzla

Proti: absence quickloadu, skripty postav

+8 +10 −2
DorianDorian
Dohráno
  • PC 100
Umělecké a filosofické dílo, které mě okouzlilo jako máloco. Ztotožnění s hlavní postavou mi nikdy nedělalo problémy, protože Bezejmený pro mě není postavičkou kterou ovládám, ale mnou samým v zvláštní alegorii světa. A svět Planescapu je pro mě jedním z nejgeniálnějších fantasy světů. Hudba je výborná a grafika rozhodně zajímavá. Ano vývoj statistik postavy je jednoduchý, úkoly někdy "kohoutkovské" a mnoho kouzel na nic. A navíc je hra pomerně krátká. Možná je problém že PS:T je naprosto jiným žánrem než ostatní hry, možná interaktivní knihou.

Pro: Příběh, postavy, hudba, grafika

Proti: krátkost

+22
Le_ChuckLe_Chuck
Dohráno
  • PC 95
Nič pre hard-core playerov, ale mlsnota pre tých ktorí radi čítaju a surfujú na vlne fantasy. Torment je ako knížka, ktorá rozohráva bizarný kolotoč predovšetkým v hlave čitateľa/hrača. Do obrovskej miery (a tým je výnimočný) necháva jemu priestor, aby nebol len konzumentom predpripravených obrázkov, ale aby si svet tvoril podľa seba. Pamätáte niekto textové adventúry? Nehľadajte tu doslovnosť, odpoveď na každú otázku, kilometre štvorcové hracej plochy, 100-vky predmetov a hafo akcie. Pohodlne s usaďte a nechajte sa pomaly pohltiť monumentálnosťou univerza, v ktorom je zasadený unikátny príbeh hľadania samého seba (tí trpezlivejší budú sladko odmenení). Chápem sklamanie Diablistov, ktorí si nemohli vytunovať warriora na 99 level, ale prosím nevyčítajte to hre. Je to hlúpe. Tí čo dohrali vedia. Že Torment nie je konzum, prečo nabral status legendy, a že dobro a zlo nie je čierno biele.
+16
EbbEbb
Dohráno
  • PC 100
Unikátne, bizarné RPG od producenta Guida Henkela, bez ktorého by Planescape nebol tým čím je. Planescape Tormentu sa nedá nič vytknúť, je to gorgózny trip do sveta bez hraníc, odohrávajúci sa poväčšinou v texte a v predstavivosti.
+18 +20 −2
FalagarFalagar
  • PC 50
RPGčka mám rád. Doslova miluji ten systém, kdy si člověk pečlivě hledá škvírky ve světě, kterými se protahuje ke svým cílům. Jsou RPG hry, ke kterým jsem se dostal kvůli svojí oblibě jejich vývojáře (Diablo). Svět dalších je spojen s ne RPG serií, kterou mám rád (Might and Magic VI: The Mandate of Heaven). Jiné své oblíbence jsem potkal náhodou, jako např. jako plnou hru u časopisu (Gothic) či k předplatnému (Deus Ex). Jsou však hry, které vyhledávám naprosto cíleně, protože o nich prostě téměř každý RPG-pozitivní hráč tvrdí jak jsou skvělé, základní kameny žánru, neuvěřitelné zážitky a blablabla. Nevím, co to mám za úchylku, že takovéto hry často kupuju bez vyzkoušení. K mým "nejlepším" kupům z této kategorie patři např. Baldur's Gate, které jsem rozehrával snad 5x (vždyť všichni říkají, jak je skvělá), ale vždy ji zabalil po 2-3 hodinách ubitý nudou. Dalším podobným kouskem je The Elder Scrolls III: Morrowind u něhož jsem dlouhé měsíce sledoval fanovské stránky a snad jsem s ním i pár desítek hodin strávil, abych při první zámince hrát něco jiného prostě šel jinam. Bohužel, hrou ze stejné kategorie je pro mne také Planescape: Torment. Ano, je to tak. Hra, která má na dh přes polovinu hodnocení 100%. Hra, která má být geniální, umělecká, atmosférická a příběhová...

Planescape jsem rozehrál na bráchově notebooku na týdenní dovolené, kde nebylo nic moc co dělat. Ano, měl jsem sice instalačky a sejvy z právě (pokolikáte už?) rozehraného Deus Ex, ale chtěl jsem zkusit jinou klasiku... Planescape patří k izometrickým RPG, kterých jsem před ním už několik vyzkoušel a u nichž budu mít vždy asi nejlepší vzpomínky na kontrast technologie s magií v Arcanum: Of Steamworks and Magick Obscura. Základní nástin příběhu vypadá zajímavě, avšak postava se ztrátou paměti nejen že vyznívá značně profláknutě, ale i hodně ztěžuje nějaké ztotožnění a sžití se s ní. A co vás potom má hnát kupředu, když se dostatečně nesžijete s hlavním charakterem? V pohlcení do hry také nepomáhá svět samotný - jistě, je cizí, což není na závadu, ale než aby se snažil být tajemným nebo zajímavým, je prostě jen divný. Když už se nesžijete ani s postavou ani se světem, mohl by vás hnát kupředu alespoň herní systém. Je pěkné, že jste mnohdy zkušenostmi odměňování za to, jakým způsobem řešíte situace, avšak s příchodem nové úrovně se tváří nepřívětivě i systém vylepšování postavy, který mi také připadá buďto náhodně statický nebo prostě zase divný. V podstatě celek působí tak nějak rozplizle a je pro mne strašně těžké říct o hře něco konkrétního. Což je opět prvek srážející hru dolů. Jediným zcela pozitivním prvkem je tak výborná hudba, ale kvůli té se hry obvykle nehrají. I podivnost může být často ženoucím prvkem, zde je však koncentrována natolik, že hráče doslova ubíjí. Přijde mi, že autoři chtěli hráče šokovat, ale samotný akt hraní mu nijak neulehčit. Nakonec jsem se v onom rezavě šedivém světě jak prostorově, tak duševně ztratil (ne v pohlcujícím, ale v nechápajícím slova smyslu) a nenašel jsem jediný důvod, proč v něm hledat nějaký smysl a ve hraní pokračovat. Po zvážení těchto skutečností přehodnocuji své hodnocení. 65% je moc. Hra je pro mne prostě průměrná. Tváří se, že by mohla mít nějaký skrytý potenciál, ale zásadně jej odmítá vyjevit.

Slíbil jsem dlouhý příspěvek s minimem informací o hře. Myslím, že se mi to podařilo. Omlouvám se za strhání té vaší modly podivnosti, ale nešlo to jinak. Jen se množte záporné ohlasy, čekám vás s otevřenou náručí... ;-)

Pro: Hudba

Proti: Divná postava. Divný svět. Divný RPG systém. Podivnost. Rozplizlost. Nuda.

-12 +34 −46
Jo_DoJo_Do
Dohráno
  • PC 100
Nelituji jediné vteřiny u tohoto díla strávené. Vynikající příběh brnkající na city, desítky geniálních fantasy nápadů, ohňostroj fantazie a hratelnosti a závěr, na který hledíte s otevřenými ústy. Nic podobného už nikdy nevznikne. Je to herní poklad, který si každý hráč opatruje. Pokud od hry čekáte jen zábavu na pár hodin, zahrajte si raději kteroukoliv z desítek a stovek průměrných her. Pokud hledáte špičkovou hru, která Vás osloví a vtáhne do neuvěřitelného příběhu, jste tu správně. Na měsíc budete žít uvnitř světa Planescape a ven do skutečného světa budete chodit jen neradi.

Pro: herní poklad, jaký dnes už nikdo neudělá

Proti: sem tam bugy, nízké rozlišení (řeší mod),

+19 +20 −1
SamLakeSamLake
Dohráno
  • PC 100
Planescape: Torment je absolutní perla, se kterou snese srovnání jen málo titulů... fantastická atmosféra a famózní konec - po prvním dohrání jsem pár minut nebyl schopen se pohnout.

Pro: Příběh, originalita, morbidní prostředí, délka, rozmanitost spolubojovníků...

Proti: Nic mě nenapadá

+1 +6 −5
FleasfanFleasfan
Dohráno
  • PC 100
Řeklo by se: Fallout v ujetym vesmíru, to je toho - ale řekněte, kdy jste viděli hru, která kvalitou strčí do kapsy tři čtvrtě knižní i filmové produkce? Proto je s podivem, že z komerčního hlediska šlo o dost velký propadák - díky čemuž jsme se nedočkali (a asi už nedočkáme) pokračování, filmu ani ničeho jiného... Naštěstí alespoň vznikla výborná čeština, takže se opravdu nikdo nemůže vymlouvat, že tento klenot ještě nehrál.

Pro: dokonalost a jedinečnost v jednom

Proti: hra od vás vyžaduje trochu fantazie, nadhledu a rozvahy - možná proto se moc neprodávala

+16
FlyerFlyer
Dohráno
  • PC 100
Planescape: Torment pro mě představuje jeden z nejemotivnějších a nejlepších herních zážitků vůbec. Skutečnost, že vaším cílem je zemřít (čili pravý opak 99,9% RPGček) činí z této hry naprostý unikát, navíc umocněný poutavým příběhem, který nepostrádá hloubku a témata k zamyšlení. Tím ale kvality Tormentu nekončí - velikým kladem jsou do detailu propracované charaktery vašich spolubojovníků. Každý z nich má svoji minulost, jedinečnou osobnost, styl vyjadřování, zkrátka vše potřebné k tomu, aby vám doopravdy přirostly k srdci. I postava vašeho Bezejmenného je velice zajímavá a čím více se o ní budete v průbehu hry dozvídat, tím více budete fascinováni a tím více se vás dotkne závěr hry, který ani nelze popsat slovy (určitě ale doporučuju si vzít ke kompu hromadu kapesníků :D).

Po grafické stránce není hra vůbec špatná, zvlášť, když vezmeme v potaz izometrický pohled a dnes již archaické rozlišení 640x480, které, jako jediné, tato hra podporuje. Dále bych vyzdvihl zvukovou stránku hry a zejména hudbu, která dokonale reaguje na dění či na herní prostředí. Dočkáme se tu jak jímavých melancholických sladeb, tak slušně temného ambientu, v bojových sekvencích se můžeme těšit na rychlé skladbičky, které rozproudí krev v žilách.

Celou hrou vás provází neskutečně morbidní atmosféra, kterou tvoří složky vyjmenované v předchozích odstavcích. Velký podíl na tom má i neuvěřitelné množství textu, které tato hra obsahuje. Ať už se jedná o dialogy, komentáře Bezejmenného či jiných postav, různé popisy a popisky - vše je vytvořeno do takového detailu, že jsem si připadal jak v herní nirváně.

Když nad tím tak přemýšlím, tak mě nenapadá nějaká větší výtka, kterou bych k Tormentu měl. Souhlasím s tím, že RPG prvky nejsou až tak promakané, vše ale vynahrazuje zmíněné dokonalé vykreslení charakterů, takže tato skutečnost mě opravdu netrápí. Jedna věc je ale jistá - kdybych měl vybrat jen jednu jedinou hru, kterou považuju za úplně nejlepší, Planescape: Torment by byl hodně horkým kandidátem.

Pro: příběh, dialogy, emoce, vykreslení charakterů, zvuková a hudební stránka, atd.

Proti: takový zápor, který by stál za řeč, mě nenapadá

+21
SilverlionSilverlion
Dohráno
  • PC 100
Přiznám se, že na první dohrání mě Planescape: Torment příliš nenadchnul. Hrál jsem za charakter typu válečník a ačkoliv hra naprosto přetékala originálními nápady a zajímavými dialogy, byla pro mě spíše zklamáním. Svět sfér byl prostě příliš divný, komplikovaný a složitý na pochopení. Při hře za válečníka příběhem pouze proplujete, jakoby kloužete jenom po povrchu. Obrovské množství dialogů a stěžejních myšlenek vám kvůli nízké inteligenci a moudrosti vašeho charakteru zůstane zcela skryto a bez nich je hra pouze poloviční.

Při druhém hraní jsem již rozvíjel své herní alter ego spíše duševním směrem a brzy jsem získal pocit, že hraju úplně jinou hru. Svět sfér už nebyl divný, ale fascinující a neuvěřitelně propracovaný. Všechny důležité charaktery najednou nebyly jen originální až fantaskní stvoření, ale získaly hloubku, jejich příběhy začaly vzbuzovat emoce a přímo mě donutily si k nim vytvořit nějaký vztah. Příběh konečně dostal pevné obrysy a všechny ty detaily, kolem kterých jsem napoprvé proběhnul bez povšimnutí, najednou měly ve hře své místo a smysl a na konci do sebe s úžasnou lehkostí zapadly a pomohly dotvořit celkový skvělý dojem.

Asi není třeba zdůrazňovat, že Planescape: Torment mě prostě dostal. Dodnes se nemohu zbavit pocitu, že všechna témata a nápady, které autoři do hry vložili, by vydaly na spoustu knih. Ať už je to nekromant, co sbírá lebky, které mu vypráví své příběhy; město, které je ve skutečnosti živé; cesta hledání vlastní smrtelnosti; nekonečné a zrůdné války démonů nebo nevěstinec duševních rozkoší :-) - to všechno jsou naprosto unikátní nápady a myšlenky, které nemají v žánru fantasy obdoby. Planescape: Torment je prostě nezapomenutelný skvost a přesvědčivý důkaz pro všechny, kdo vám kdy budou tvrdit, že počítačové hry nemohou být určitou formou umění.

Pro: příběh, dialogy, originalita, hloubka a filosofický přesah, stylová grafika

Proti: ne příliš propracované RPG prvky

+52
SarumanSaruman
Dohráno
  • PC 100
Planescape: Torment je značně rozporuplná hra, u níž se až nebezpečně často vyzdvihují pouze její klady na úkor záporů. Stejně tak se děje i zde, což považuji za nutné napravit. Základní slabinu hry tvoří její RPG prvky, které jsou velice nevyvinuté a hra kvůli tomu občas působí až dojmem narychlo předělané adventury. Velká část úkolů spadá do takřka identického „donašecího“ schématu, který časem stále více nudí a ubíjí. Boje jsou nezábavné, kouzla jednotvárná a spíše na efekt než k opravdovému užitku. Opravdový konec je pouze jeden a kladný, takže naprosto shazuje celoherní úsilí záporných hráčů. To jsou pouze nejkřiklavější nedostatky a jistě by se jich našlo i více. Na rovinu však přiznávám, že se jedná pouze o kapky v moři, které stěží mohou upřít Tormentu postavení nejlepší hry, jež kdy vznikla...
+16 +17 −1
pipboypipboy
Dohráno
  • PC 100
Fantasy RPG hteré rozhodně má hloubku. Kdybych chtěl svoji češtinářku přesvědčit, že hry nejsou blbosti pro děti, vrazím jí do ruky tohle.
Prakticky celou hru se hráč rýpá v podvědomí Bezejmenného skrz perfektně vytvořené a ve všech směrech bohaté dialogy a zároveň tak vlastně zkoumá sám sebe. Planescape opravdu víc připomíná čtení knihy. Soubojů je ve hře na poměry rpg minimální množství, čímž se hře daří zabít jeden z hlavních negativních rysů bratranců Baldurs Gate (a AD&D RPG obecně). Ani druhé negativum - přehršel fantasy klišé - se zde nevyskytuje, neb svět Planescape nemá s tím klasickým Tolkienovským společného skoro nic. Zástupců "klasických" ras je zde snad vyjma lidí jako šafránu a většina lokací připomíná spíš zapadlou rozpadající se městskou čtvť, než širá luka. Nepoznaného je tu na každém kroku mnoho: létajícími mluvícími lebkami počínaje a navždy hořícím idiotem konče.

Pro: příběh, dialogy, originalita, potlačení nedostatků AD&D RPG her, nikdo jiný vám filosofickou procházku po vlastní mysli nenaservíruje :)

Proti: Nic pro lidi vyžadující akci.

+21 +22 −1
CedrCedr
Dohráno
  • PC 100
Hrát Planescape Torment je jako hrát vynikající RPG a k tomu si číst špičkovou knihu. Klíčem pro úspěšné RPG je totiž atmosféra a Planescape Torment jí má díky famóznímu prostředí a fenomenálnímu příběhu na rozdávání. Originalita příběhu a prostředí se slovy opravdu těžko popisuje. Ve které jiné hře je Vaší motivací skutečně umřít? Heh? Žádné kýčovíté zachrovaní světa, jen čistě sobecké pátrání po svých ztacených vzpomíkách. Klíčovými atributy je moudrost a inteligence, protože drtivá většina situací lze řešit rozhovorem. DIalogy ksutečně stojí za to a jde o jednu z mála her, kde budete vděčni za to, že je opravdu "ukecaná". Příběh a příběhové zvraty totiž bude hltat slovo za slovem a vynikající soundtrack Marka Morgana spolu s hláškami "Updated my journal." nebo "I feel stronger." se Vám vryjí do paměti. Stylovost a atmosféra světa Planescapu je někde za hranicemi geniality, takže pro mě osobně jde RPG takového formátu, že o fous překonává i skvělé Fallouty.

Pro: Geniální prostředí, nejlepší atmosféra vůbec, skvělý příběh, stylovost, soundtrack

Proti: Lepší RPG už nikdy nevznikne

+20 +22 −2
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 417 91

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
89
Odkaz:
http://dbher.cz/h89
Přidána:
10.06.2008
16 let a 168 dní
Hodnocení:
417 (0-100 %)
Komentářů:
41
Oblíbenost:
Sledovat 85 Chci si zahrát 73
Rozehráno 27 Dohráno 319
Návštěvnost:
162792× (celkem)
144× (poslední měsíc)
26× (poslední týden)
7× (dnes)
Více