Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
StarCraft
StarCraft
85

Komentáře

Napsat vlastní komentář
účet smazánúčet smazán
Dohráno
  • PC 80
StarCraft je sci-fi real-time strategická hra (RTS) vyvinutá a vydaná firmou Blizzard Entertainment. Byla vydána v roce 1998 a ihned se stala legendou v žánru RTS a i dnes je považována za jednu z nejlepších her všech dob. Tento fakt se navíc potvrdil v roce 2017, když vyšel úspěšný remaster hry StarCraft: Remastered.

Ve hře nalezneme tři unikátní rasy: Terran, Zerg, Protoss. Každá rasa má své unikátní jednotky a strategii.
Terran jsou lidé, kteří byli vyhnáni z Země a nyní se snaží přežít ve vesmíru.
Zerg jsou hmyzím vzhledem podobní mimozemšťané, kteří jsou řízeni jedním kolektivním vědomím.
Protoss jsou vyspělí humanoidní mimozemšťané s pokročilou technologií a schopnostmi.

Hra nabízí tři postupné kampaně, každá za jednu z ras. V každé části nalezneme 10 různorodých misí.
Terran kampaň: začínáme jako maršál Jim Raynor, který brání svět Mar Sara proti Zergům. Po útoku Zergů se Raynor přidává k Arcturusu Mengskovi a jeho Sons of Korhal v boji proti Konfederaci. Po pádu Konfederace se Mengsk korunuje císařem. Když Mengsk zanechá Sarah Kerrigan napospas Zergy, Raynor se proti němu obrátí a slibuje, že ho zastaví.
Zerg kampaň: ovládáme nově vytvořeného Cerebrata, který slouží Overmindu. Cílem Zergů je asimilace Protossů a hledání perfekce prostřednictvím evoluce. Kampaň vrcholí infikováním Sarah Kerrigan a jejím přeměnou na Queens of Blade. Overmind nakonec dosáhne svého cíle asimilace Protossů a zakoření se na jejich domovském světě Aiur.
Protoss kampaň: hrajeme za Tassadara, protosského velitele, který se pokouší o obranu Aiuru před Zergy. Tassadar hledá spojenectví a nakonec najde spojence v temných Templářích, vedených Zeratulem. V poslední misi kampaně Tassadar obětuje svůj život, aby zničil Overminda. Jeho čin zachraňuje zbytek Protossů. 

StarCraft se stal také velmi populárním díky mutliplayer režimu, což vedlo k jeho popularitě hlavně v oblasti e-sportu, který zaznamenal neuvěřitelný úspěch hlavně v asijských státech. Hra obsahuje nástroj pro vytváření vlastních map, za které dostává malé bezvýznamné plus. Díky své popularitě má StarCraft pokračování StarCraft II: Wings of Liberty. Toto pokračování přineslo vylepšenou grafiku, nové jednotky a pokračovalo v příběhu origiální hry.

Za mě hodnocení 8/10

Pro: Příběh, Kampaň, Multiplayer

Proti: Nevyváženost jednotek, Pathfinding

+1 +20 −19
PralevPralev
Dohráno
  • PC 100
Omlouvám se předem za emocionální výlev místo klasické recenze, ale ruku na srdce - popisovat StarCraft považuji asi za tak potřebné jako popisovat, o co jde v Doomovi nebo co je to Counter-Strike. Pro mě je SC hrou, u které jsem určitě strávil tisíce hodin a čas od času si znovu projedu alespoň kampaň (mimochodem remaster považuji za hodně povedený).

Čím začít? Nikdy nezapomenu, když jsem coby 12 letý kluk vešel o polední pauze ve škole do prodejny JRC na I. P. Pavlova s kovovou kasičkou s mými dětskými "celoživotními" úsporami a před prodavače na pult vysypal 1699,- v dvacetikorunách, desetikorunách, pětikorunách, dvoukorunách a korunách. Koukal na mě jak na blázna a počítal to tam snad 5 minut (já večer předtím 3x, abych měl jistotu, že to mám fakt přesně :-D). Odpoledne jsme měli místo tělocviku nějaký orientační "běh" (čti: procházku) v parku, já šel s kamarády poslední v zástupu s manuálem v ruce a četl ten neskutečně dobře napsaný příběh. Totéž pak v metru a autobusu cestou domů, doma, pak instalace, první spuštění...

Neuměl jsem v té době ještě tak dobře anglicky, takže z příběhu v samotné hře jsem paradoxně napoprvé ještě tolik neměl. Dodnes vzpomínám na třetí misi za Terrany s cílem "Survive for 30 minutes", kdy jsem netušil, co znamená slovo survive, a myslel si, že za 30 minut musím porazit nepřítele. 29 minut v háji, já se sotva dostal ze své základny, restart mise. Pak ještě asi 2x. Napočtvrté jsem jen rezignovaně položil ruce do klína, koukal, jak mi Zergové koušou základnu, kroutil hlavou, že se autoři zbláznili, uběhly poslední vteřiny, krátký dialog a objevila se hláška, že jsem vyhrál :-))
(mimochodem když jsem to zkoušel teď nedávno naposledy, tak jsem vyčistil celou mapu za 14 minut a pak 16 minut čekal, než mise skončí :-D)

Po dohrání kampaně nekonečné paření Melee proti AI, tvorba vlastních misí a kampaní v editoru... Neskutečná radost, když jsem poprvé porazil 2 AI protivníky naráz (bez exploitů jako třeba wall-in v úzkém průchodu; to mě tehdy ani nenapadlo). Pak zakoupení oficiálních příruček (pro SC i BW) a jejich nekonečné opakované čtení. Pamatuji se, když jsem byl v létě několik týdnů u tety na Slovensku, neměl jsem tam žádné kamarády ani počítač a děsně jsem se ty týdny nudil. Jediná knížka, kterou jsem měl s sebou, byla právě tahle příručka ke StarCraftu. Pročetl jsem ji tam tolikrát, že se doslova rozpadla. Ale věděl jsem o té hře snad všechno, pamatoval si všechny statistiky všech jednotek, měl mapy misí z kampaně "vyfocené" v hlavě do posledního detailu...

Pak přišel Battle.net a stovky, ne-li tisíce hodin strávených multiplayerem. Začátky v klanu fmejdi, pak vlastní klan KAT, turnaje, ligy, žebříčky, clan wary, WGT... Pak i nějaké čichnutí k e-sport scéně (i když v SC jsem nikdy tak dobrý v multiplayeru nebyl), poznání naživo lidí jako Lord.Chick, BaB, Destroyer, Kaos a dalších... Uctívání korejských progamerů jako SlayerS_`BoxeR` a těžká závist, že v Koreji se hraním SC lidi můžou živit a mají televizní kanály, na kterých běží jen SC... :-) A samozřejmě ten namrachrovaný pocit (lol), když jsem jako "ostřílený veterán z Battle.netu" přinesl svůj PC ke spolužákům na LAN párty a tam si bez většího úsilí vodil 2 naráz :-D

Dokázal bych o téhle hře mluvit fakt hodiny a ani jsem se nedotkl témat, jako například když jsem v SC editoru dělal RPG hru (neskutečné, jak moc už tehdy byly triggery propracované a šlo je ohýbat) nebo když jsem se naučil rozbalit a modifikovat MPQ archiv hry (soubor obsahující všechny asssety jako kampaňové mise, zvuky, filmečky, textury atd.), udělal vlastní amatérský překlad kampaně do češtiny :-D, modifikoval některé mise kampaně (např. aktivoval 2 vypnuté terranské mise, aktivoval některé vypnuté triggery - např. když ve zmíněné třetí misi za Terrany zaútočíte na základnu Zergů, Raynor nabídne jako alternativní cíl mise vyčistit mapu od Zergů; v ten moment pak přiletí transporty a nemusíte čekat celých 30 minut. Jsou k tomu připravené a plně namluvené dialogy, ale z nějakého důvodu to Blizzard v kampani vypnul) nebo si ty mise vlastnoručně ztěžoval.

Co říct závěrem? Tohle je prostě moje životní hra, na kterou si nedám sáhnout a popravdě řečeno neznám žádnou jinou hru, kde by singleplayer a multiplayer části hry byly obě naprosto dokonalé.
+29
John MirraJohn Mirra
Dohráno
  • PC 90
Tohle byl hodně velký rest. Starcraft jsem hrál už jako malej, měl jsem „neoficiální“ verzi, ve které nebyly žádné filmečky, hudba, ani dabing (pouze zvuky postav). Jaké bylo tedy moje překvapení, když jsem po několika letech zjistil, že hra těmito věcmi disponuje.

Vždycky jsem to hrál tak jakože „na pohodu“, tzn. začal jsem skirmish, nastavil třeba 5 nepřátel a na začátku hry následovalo okamžité „black sheep wall“, „show me the money“ a pokud jsem těch nepřátel nastavil fakt hodně, tak i „operation cwal“. Bavilo mě se prostě jenom dívat, jak se např. vlna za vlnou zergů snaží prolomit moji patřičně vybudovanou terranskou obranu složenou z bunkrů a siege tanků, nebo naopak jak nekonečnými zergskými hordami ničím Protossy atd.

Strategie nejsou moc můj šálek čaje, pokaždé, když nějakou bitvu prohraju, nebo přijdu o příliš jednotek, následuje lehký rage-quit. Vždycky se snažím mít ve hrách co nejméně ztrát, být co nejefektivnější, udělat maximálně nabušenou postavu – což mi docela jde v RPG, ve strategiích mi to nejde vůbec (a samozřejmě to ani nemá jít). A to mě štvalo, proto jsem si užíval tu moji nacheatovanou převahu, kdy na případné prohrané bitvě tolik nezáleželo, protože jsem si vcukuletu mohl udělat novou armádu.

Takže jsem si řekl, že po těch letech hanebného cheatování tu hru pokořím poctivě. A rozhodně toho nelituju! Bylo to pro mě fakt nové dobrodružství (byť třeba druhý díl jsem dohrál na normální obtížnost úplně v pohodě, některé mise jsem dával i na hard…)

Hlavně jsem ale musel opustit svůj zakořeněný herní přístup k této hře, např. jsem se v mládí nikdy nenaučil stavět více kasáren zároveň (protože k čemu to, žejo). Taky jsem musel opustit svůj postoj typu „Vylepšování brnění a zbraní je k ničemu“ a aspoň trochu se naučit využívat speciální jednotky a jejich schopnosti. Taky jsem konečně zjistil, že Reaveři a jejich „skarabové“ (protosská dělostřelecká housenka) nedávají poškození mým vlastním jednotkám, heh. Myslel jsem, že je to podobné jako se Siege tanky.

No, takhle to vypadá, když hrajete nějakou hru od svých cca 11 let a máte v ní zakořeněné špatné návyky. Vzpomínám si, jak jsem zhruba v této době hrál jednu hru proti svému staršímu bratránkovi po síti a odmítal jsem opustit svou počáteční lokaci, kterou jsem obestavěl obrannými věžemi atd. Jak to asi mohlo dopadnout, že.

Obecně jsem pak měl problém, když jsem měl hodně jednotek nebo když byla velká mapa, udržet si přehled nad bojištěm, co vyrábím, co musím vyzkoumat, co postavit, jaké budovy postavit 2x apod. Ještě že šlo hru zpomalit, to jsem využíval docela často, abych měl čas rozmyslet si co a jak.

První dvě kampaně (Terrané a Zergové) byly překvapivě v pohodě, nemusel jsem ani nějak extrémně často loadovat. Problémy jsem měl až v poslední kampani za Protossy, zejména od 7. mise včetně (mise, kdy musíte porazit Conclave na Aiuru a zničit aspoň dvě její základny). Dosud počítač útočil docela na pohodu, ale od této mise už byl vážně nebezpečný a vždycky zaútočil tam, kde jsem měl nejmenší obranu, sviňák.

V misích za Protossy jsem také poprvé narazil na problém s inteligencí mých jednotek, nevím proč, ale Protossové měli většinou dost debilní zvyk stát a čumět, když zrovna 2 metry od nich útočil nepřítel a ničil mi obrannou věž. Fakt, u Terranů ani Zergů jsem nic takového nepozoroval. A ještě dodám, že Protossové jsou hrozně ukecaná rasa, ty jejich nepřeskočitelné in-game promluvy o povinnosti, hrozbě a nutnosti jí čelit mě už ke konci začínaly trochu nudit. Naštěstí jich nebylo zas tolik.

Jsem rád, že jsem tedy konečně čestně zvládl tuhle herní legendu, a tím jsem si trochu spravil své strategické sebevědomí. Do datadisku se ale pouštět nebudu, abych o něj zase rychle nepřišel…

Herní výzva 2020 - Výzva naruby (SC)
+22
Han22Han22
Dohráno
  • PC 80
Starcraft legendami opředená hra, která se v mém mládí v hernách hrála opravdu často. Taky jedna z mála strategií, která mě lákala vyzkoušet a jedna z top her roku 1998, kterou jsem nikdy nedohrál. Takže jsem do toho prásknul a hru si sehnal. Bohužel mě opět utrvrdila v tom, že nejsem a nikdy nebudu stratég. Ale popořadě.

Graficky to odpovídá zhruba době vzniku, nekonají se žádné dechberoucí scenérie jako třeba v nových Command and Conquer, ani jsem se nezděsil se slovy "co to proboha je" jako když jsem nedávno zkusil spustit první Warcraft. Trošku mě zklamaly animace, na které jsem se těšil, ale jsou v mizerném rozlíšení, je jich málo a až na pár scén (skupina vojáků s bombou v lodi, útok pavouků na základnu) nejsou ani nijak objevné.

Příběhově je to určitě zajímavé. Na výběr máte ze tří ras - Terrané (lidé), Zergové (něco jako vetřelci mixnutí s brouky z Hvězdné pěchoty) a Protossové (řekněme něco jako predátoři s náznaky starého Říma a náboženství). Vřele doporučuji hrát v tomto pořadí neboť kampaně navazují a jsou pěkně zamotané. Trošku si zaSPOIeruju, protože bez toho to nepůjde.

Za Terrany se víceméně babráte na vlastním písečku - nejprve pracujete pro vládu, po odhalení původu invaze Zergů pomáháte sympatickému rebelovi, ze kterého se na konec stane bezohledný maniak na cestě k moci. Za Zergy se snažíte ochránit novou agentku a poté rozpoutáte invazi na svět Protossů. A za Protossy čelíte invazi na vlastní planetě i fanatické radě, která odmítá uznat, že klíčem k porážce Zergů a jejích vůdce Overminda může být "kacířská" sekta. Příběh sice nějak dopadne, ale cítil jsem, že dohrát datadisk, dověděl bych se víc, ale už jsem na to neměl sílu.

On Starcraft je totiž velice těžký. Misí je 3*10, rozjezdové mise jsou pouze za Terrany, kde zhruba v půlce kampaně přituhne a už je to jen a jen horší. Ovládání a princip je přitom stejný jako v kterémkoliv díle Command and Conquer - budujete základnu, upgradujete budovy, postupem v misích dostáváte nové jednotky, nechybí věžičky, podpůrné stavby. Stejně tak označování jednotek, posílání do boje atd je stejné, jedinou nevýhodou je strop toho kolik jednotek označíte (max 12).

Každá rasa přitom staví jinak - lidé mají normálního "harvestra" který zároveň staví budovy a jednotky objednávají ve fabrice. Protossové to mají podobně, ale budovy musí stát poblíž energetických center. A Zergové mají hnízdo. Kolem hnízda se potulují larvy, které můžete zmutovat v jednotky. A jednou z těch jednotek je dron, kterého můžete zmutovat v budovu; ta musí stát na určitém podkladu. Přiznávám zvyknout si to mi dalo trošku zabrat, ale to je to nejmenší.

Zásadní problém je, že soupeř má obrovská kvanta jednotek, neustále útočí, Vám peníze přitékají sakra pomalu, ještě pomaleji se staví a navíc každá jednotka má dle principu "kámen nůžky papír" vůči jednomu soupeři výhody a vůči druhému nevýhody. Zkrátka chce to zapomenout na zdrcující přesilu ultimátních jednotek, kombinovat, přemýšlet, mixovat jednotky, ovládat více skupiny najednou - tedy přesně to co neumím.

No nakonec jsem si své jednotky našel.
U Terranů Siege tanky - tank, který se změní v artilérii a později Battleshipy - parádní vesmírnou loď, destruktivní jak proti létajícím, tak pozemským cílům.
U Zergů jsem se spoléhal na Mutalisky, letecké jednotky vhodné pro boj se vzdušnými protivníky, které se dokáží změnit na Guardiany výborné na bombardování (bohužel se nezmění zpět).
A u Protossů u mě vyhráli Dragooni se slušnou palebnou silou a později Carriery, bitevní vzducholodě, které vypouští samostatně bojující drony.

No byl to boj. Co boj spíše peklo. Přiznám opět, že v některých misích jsem si musel pomoc cheaty (peníze) a že jsem byl rád za obecně nenáviděné "chodící mise", kdy jsem nečelil tisícihlavé přesile. Každopádně Starcraft je bezesporu dobrá hra, pokud jste hráli Warcrafty či Command and Conquer a chcete si zahrát něco podobného ale těžšího z té doby, stojí za vyzkoušení.
+17 +18 −1
SyndromSyndrom
  • PC 90
Ta těžká scifi, kyberpunk a hardware estetika strašně lahodí mýmu vkusu. Krásná hra. Ručně dělaná, "definitivní" grafika a parádně přehledný interface. Profesionální cinematic feel a příběh pro dvacetiletý rogues devadesátejch (ne patnáctiletý kámo magický předčasně dospělý kartičkáře teď). Tohle ještě nebyly pohádky. Láska k žánru i posedlost řemeslem z toho jen sálá. U Warcraftu III jsem ocenil poctu autorů triviální fantasy epice a schopnost udělat to patřičně dramatický, kterou dokonali famózní triptych a ten tady s náma bude navěky. Zbytek je pro děcka.

U SC 2 mě samozřejmě bere grafika. Kvanta detailů, časticové efekty - fyzika, velmi kvalitní shadery. Cena za fotorealističnost a vypiplanou formu je jako ostatně vždy estetika a přehlednost. Zvlášť když každá mise je o časomíře. Nestíháte čumět ani hrát. Gameplay je boží v organizaci jednotek (miluju to) a postrádá rychlost (hratelnost ne náplň misí) - ráznost jedničky opět kvůli přemíře detailů. Kampaň vás neustále motivuje k hraní příběhovejma i budovatelskejma mechanikama, což jednička nemusela že. Prostě stačila perfektní hra. Na příběhu se mi líbí, že když se větví nejde o morální rozhodnutí, ale čistě logický (nelze udělat chybu, protože děj se vždycky postaví na vaší stranu). S tím bohužel souvisí citelná degradace Blizzardu do mainstreamu. Moc drahý za jednu rasu, a hodní jsou tu opravdu hodní, což je triviální a nudné (ještě, že tam byl Tychus a humor a že jsem si nechal Toshe). Moc familiární a jednoduché. Ono je to vlastně stejný jako v SC 1, ale ingame filmečkama ta epická dutost víc vynikne. Space opera na vrub scifi (nenávidim to). Že je kampaň velkej tutorial je fajn, protože na normal je to pro amatéry stejně jen zabezpečit pomalu 2 základny, v průběhu postavit 2 skupiny jednotek, mezitím je vylepšit a smáznout to jednim vrzem. Teprve mulťák je real deal, ale i tak by tu mohlo být víc čisté strategie (normal je moc lehkej - W3 byl vyvážený líp), místo udýchaných questů. U HoS mě bavila cool Kerriganová a to je asi tak všechno. Není tolik problém, že hratelnost je zaměřená na ní, ale spíš že obecně hraní za Zergy je na prd. Jednotky jsou nudné, vypadají stejně jako budovy a prostě je to všechno bláto. S audiovizuálem původních brouků se to nedá srovnat. Poslední díl za Proty zase nakopává strategii a upgrady i powerupy opět baví. Mapy jsou čistější a přehlednější - víc dělaný na bitvy než v WoL, a jednotky mňamózní. Soundtracky jako by neexistovaly. V příběhu má WoL nejvíc humoru, ale kvalitativně je to na stejný úrovni. Dobré vedlejší postavy, těžkopádný, pitomý děj vo hovně, klasika.

Remaster jedničky vypadá dobře. Původně mě sraly ty fádní obličeje hrdinů, který singlu ubližujou, ale normální jednotky sou v pohodě. Chápu, že mechaniky nechali stejný kvůli hardcore komunitě, ale ten zastaralej pathfinding je peklo. Roky jsem si říkal, že to nastuduju a budu postupně trénovat mulťák, ale je to na mě moc sportovní a gejmy. Dvojka se mi nelíbí, jednička se mi blbě ovládá. Plus ten stres rychlýho rozhodování a masování jednoho druhu jednotek v makru mě prostě nebaví.

Pro: Blizzard před WoWkem.

Proti: Po něm.

+6 +8 −2
ad142ad142
Dohráno
  • PC 100
Starcraft je jedna z veľmi mála hier, ktorým som tu dal 100% hodnotenie. Prečo? No hlavne kvôli tomu, že je to hra, ktorá mi veľmi pripomenula Warcraft III., ktorý je moja srdcovka. Keď som hru prvýkrát spustil a hral zhruba 30 min., hneď som bol nadšený, keď som videl, ako sa táto hra podobá Warcraftu III ale zároveň aké sú tam rozdiely (a je ich naozaj dosť.) Dôvod, prečo je táto hra taká skvelá, spočíva hlavne v tom, že sú tam tri veľmi odlišne hrateľné strany, (Terrani, Zergovia, Protossovia) ktoré sú odlišné ako po vizuálnej, tak po hrateľnej stránke, čo v dnešnej dobe nie je nič zvláštne, ale vtedy (teda v roku 1998) to bola revolučná novinka v žánri RTS. Ďalšou silnou stránkou hry je príbeh, ktorý je podľa mňa veľmi dobre prepracovaný. Príbeh sa vinie cez všetky tri kampane, ktoré na seba priamo nadväzujú a spolu vytvárajú jeden skvelý príbeh, ktorý ešte aj pokračuje v datadisku Brood War.

Vrátim sa ale k tomu aké sú rozdiely medzi frakciami. Terrani sú vlastne ľudia, potomkovia väzňov, ktorý boli vyhostený zo Zeme lebo bola preľudnená. Hrá sa za nich klasicky ako v mnohých iných stratégiách. Teda si najímajú vojakov cez kasárne, kupujú tanky vo výrobnej budove a majú staviteľov, ktorý keď dokončia budovu môžu ísť stavať niekam inam. Z týchto troch národov sú Terrani vlastne taká zlatá stredná cesta. Zergovia sú mimozemské bytosti, ktoré spoliehajú hlavne na veľkú presilu, vojakov si neverbujú cez kasárne ale tvoria sa im cez larvy, ktoré sa vytvárajú sami v hlavnej budove Zergov. Keď stavitelia dokončia budovu nemôžu ísť stavať niekam inam lebo sa zmutujú do budovy. Takisto sa zergské budovy nemôžu stavať kdekoľvek, iba na tzv. "plazivosti" (creep). Nemajú žiadne tanky ani podobné vojenské vozidlá, Zergovia sú totiž všetko živé organizmy. Protossovia sú zase technicky veľmi vyspelý mimozemský národ, ktorých je síce málo, ale za to majú najsilnejšie jednotky v hre. Ich najväčšou výhodou je štít, ktorý má každá jednotka a budova a sám sa im regeneruje. Takže keď chcete zaútočiť na protosského vojaka alebo budovu, musíte najskôr zničiť štít až potom život. Veľkou výhodou u Protossov je rýchle stavanie. Protosský staviteľ hneď po zahájení stavby môže môže ísť stavať niekam inam. Majú takisto silné letectvo. Rovnako ako u Zergov nemôžu stavať budovy kdekoľvek, ale iba v blízkosti tzv. "pylonov" (to sú také veľké kryštály.)

Náplň misií je v hre klasická, takmer všetky misie sú na štýl zničiť základňu nepriateľa, čo mne osobne to nevadilo. Hudba je v hre podla mňa skvelá. Grafika nie je na dnešnú dobu už nejaká extra, ale mne sa páčila a vôbec mi to nevadilo, 2D grafiku mám rád lebo je prehľadná. Obtiažnosť je vyššia ako u dnešných hier a prejsť väčšinu misií nie je prechádzka ružovou záhradou. Obtiažnosť si takisto nie je možné zvoliť. Chcem ešte dodať, že multiplayer som nehral, aj keď ho veľa ľudí vychvaľuje. Na záver by som zhrnul, že Starcraft je výborné RTS, ktoré ani v dnešnej dobe nestratilo svoje kvality. Jednoznačne doporučujem pre všetkých fanúšikov realtimových stratégií.

Pro: Príbeh, hudba, tri odlišné rasy, obtiažnosť, kampaň, atmosféra.

Proti: Nič zásadné.

+22 +23 −1
pajmičpajmič
Dohráno
  • PC 80
První Real-time-strategy, která se objevila na disku mé první PC šunky a zabrala půlku místa na disku. První hra, která jela zcela plynule a nenačítala se půl dne... a vlastně první strategie, která mě k tomuto žánru přivábila a naučila mě nejen tento žánr pochopit, ale též ho vyhledávát. Ano, Starcraft jsem hrál předCommand & Conquer, Knights and Merchants: The Shattered Kingdom, Warcraftem a dalšími.

Naprosto první věc, která mě udivila a udivuje dodnes je atmosféra. Od hlavního menu, hudby a ozvučení, po filmečky, briefingy před misí a vizuální styl. Vše to působí špinavě, temně, pochmurně až horrorově. Můžu s klidným svědomím konstatovat, že jsem se nikdy u žádné RTS nebál, ale toto byla věc. Upřímně, tento aspekt mi naprosto chybí v pokračování.

Marináci, vetřelci a Predátoři, tak jsem těmto frakcím jako malý hodný hoch říkal a tak je vidím dodnes. Nemusíte být astronaut aby jste poznali u jakého to filmu se Blizzard inspiroval. V té době byly od sebe tyto tři rasy odlišné nejen vizuálně, nýbrž i designově a herně. To myslím byl naprostý unikát a nesmazatelně se to zapsalo do takzvaných dějin našeho videoherního světa.

K mulipayeru jsem se dostal později, jelikož internet byl pro mou mladou osobu větší fikcí, než Strarcraft samotný. Jakmile jsem měl ale možnost hrál jsem multiplayer a hrál jsem ho dosti. Myslím, že tu nikoho nemusím přesvedčovat, jak moc dobré "řádění ve více lidech" Starcraft měl.

Mimo to tu byl příběh, který nebyl jen sledem cutscén a navíc byl dobře podpořen kvalitním dabingem a již zmíněnými filmečky, které se později staly pro Blizzard tak specifickou věcí.

Negativní věci jako jsou nemotorné ovládání a umělá demence, lze přisoudit stáří, které dostihne i výtvory složené z jedniček a nul.

Pro: Atmosféra(!), tři zcela odlišné frakce, hudba, optimalizace a pochopitelně multiplayer.

+15
DrakenovecDrakenovec
Dohráno
  • PC 85
Pro mě je Starcraft nostalgická záležitost. Já sice poslední dobou strategické hry nehraji, ale ke Starcraftu se velice rád vracím.

To, co se mi na Starcraftu nejvíc líbí, je příběh. Jednoduchý, ale velice působivý s dobrými zápletkami a ještě lepším vyvrcholením. Já jsem se při hraní Starcraftu hodně cítil, jako bych se díval na nějaký film. Strašně se mi líbilo, jak se hráč dozvěděl příběhové informace jak z briefingu, tak i v průběhu hry v podobě dialogů.

Další věc, kterou Starcraft charakterizuje, je odlišnost jednotlivých ras. Každá rasa má úpně jiný styl hry. Já jsem si sice za každou rasu vybral určitou jednotku, kterou jsem používal nejvíce, protože mi přišla nejsilnější, ale těch možností, jak si poskládat armádu, je celá řada.

Ve Starcraftu se ovšem najdou i nějaké ty negativní stránky. Např. mi celkem vadilo, že mise byly víceméně "na jedno brdo" - znič toho nepřítele, přines tu věc támhle, ten a ten ti musí přežít atd. Já chápu, že o tom real time strategie jsou, ale ocenil bych vícero misí typu získej datachip, prozkoumej oblast xy atp.

Další nevýhoda, která mi trochu vadila, je omezené množství uložených pozic. Sice lze mít až 128 uložených pozic, ale já osobně si rád hru ukládám každou chvilku, protože nikdy nevíte, co se může přihodit (jak se říká - just in case).

Celkově se mi hra strašně moc líbí po všech důležitých stránkách. Vlastně je to jedna z mála her, která se mi od Blizzardů opravdu hodně líbí.

+17
malarkeymalarkey
Dohráno
  • PC 75
Kamarád, obrovský nadšenec do StarCraft, mi řekl, že právě něj si musím, co nejdřív zahrát. Já, neznalec StarCraftu, jsem mu řekl, že nějakou tu strategii už docela potřebuju a tak jsem si tuto hru poctivě sehnal.
Výsledek? Nadšení, ale i zklamání, které umí snad jenom Blizzard. Strategie jako taková nemá chybu. To vlastně neměl ani rádoby středověký Warcraft. K tomu se prostě nemá cenu vyjadřovat. Legendy jsou i tak obě dvě. To, co mi ale činilo problém je samotný příběh.
Já jsem ten typ člověka, že jakmile si zvyknu na nějaký příběh, tak se s ním sžiju. Mám ale problém s tím, co dělá Blizzard. On chce ve svých příbězích ukázat výhody a nevýhody všech stran. Takže stejně tak jako ve Warcraftu jsem tady začal hrát za dobrou stranu, která mezi sebou měla sráče, jak to tak bývá. Jenže pak jsem dohrál kampaň a začal jsem hrát za nepřátelé, kteří se mě snažili přesvědčit, že zase takoví sráčové nejsou. I když i mezi nimi byli. S tím jsem ale už měl trošku problém. Vytvořím si určitý vztah k Terranům a pak hraju proti nim? No doprčic. To je přesně jako když jsem ve Warcraft 3 hrál za toho prince a pak se z něj stal temnej elf a byl z něj hajzl. Tohle mě fakt štve a na to jsou Blizzardi specialisti.
Jinak se jedná o naprosto skvělou strategii s takřka geniálním příběhem, který osobně nejsem schopný přijmout. Ale s tím se holt budu muset smířit.
+11 +14 −3
MountMount
  • PC 0
Ono to pomalu vypadá, že jsem starý hater Blizzardu, ale není tomu tak, pokud teda nepočítáme jejich experimentální arkádu s prvky hoven a rts Diablo 3(ja vím za tohle dostanu mínusy), ale prostě asi nejsou ten pravej šálek česnekové pomazánky.
Moc jsem nechápal toho humbuku kolem Starcrafta obecně a moc to nechápu ani u jeho nástupce.
Prostě strategie, která je věrnou kopií Warcraftu jedniček, nebo nudy Duny. To je naprosto celá magie, nic novýho pod sluncem to nebylo tenkrát(až na grafiku) a nic jiného pod sluncem to není ani dnes.
V té době vycházely kvalitnější herní tituly jako například Caesar III, Close Combat, která byla možná vůbec první s inteligentnějším modelem boje,( ve smyslu, že pěchota bez rpg si s tankem neporadí a nezaútočí), dále pak kultovní expanze Age of Empires: The Rise of Rome, tituly jako Dune 2000, Knights and Merchants: The Shattered Kingdom, který nabídl opravdu úžasné boje a možnost u pc strávit zbytek života(!), Warhammer: Dark Omen, který nabídl neuvěřitelně taktické boje(!) a další legendární kultovní hra ze světa Warhammeru, kterou nebylo nic jiného než skvělý Warhammer 40,000: Chaos Gate a vedle tohohle vyjde nějaká ušmouněná sračka od Blizzardu, která je jen sprostou a uhobou vykrádačkou Warhammera, s hernímy mechanismy v duně jedničce, vlastně mnohem horším arkádově akčním pojetím boje a vy tady tomu dáváte 100 ?
Jděte se vysrat!(oka plusy nebudou XD)
CS je jen akční zábava, která si na strategii hraje, někomu to může vyhovovat, někomu ne. Já patřím do té druhé skupiny.

Pro: nic

Proti: nestojí ani za řeč, nejhorší strategie 1998

-12 +13 −25
TyraelTyrael
Dohráno
  • PC 100
Starcraft je pro mě asi nejoblíbenější hrou od Blizzardu. Nabízí totiž všechno proto aby si ji hráč zahrál a pak i po pěti letech, když se k ní vrátí, je pohlcen a baví se u ní jako poprvé.

Starcraft je coby Blizzardovská strategie, opravdu přelomová. Samozřejmě, že tvůrci tu použili již osvědčené prvky z obou Warcraftů, proč by taky ne. Všechno však splynulo do konzistentí hry, která tyto prvky ještě rozšířila.

Většina strategií se moc nezaměřuje na diferenciaci jednotlivých frakcí. Jednotky a budovy se liší, v tom horším případě pouze barvou, v lepším pak i tvarem a grafikou.
Každá jednotka má svůj ekvivalent na straně nepřítele.
A to je základní več, kterou se Starcraft liší. Málo která budova, či jednotka má svůj ekvivalent u jiné rasy. Všechno se liší na základě dostupnosti (cena, nutné budovy a technologie), působnosti (útok pozemní, vzdušný) a dalších funkcí. Hráči tedy nehrozí, že by hraní bylo stereotypní, za každou rasu musí volit jinou strategii a taktizovat vůči odlišnému nepříteli.

Příběh je výborně propracovaný a skvěle vyprávěný. Oproti prvním Warcraftům už tu nedochází k příběhovým nesouvislostem. Jednotlivé kampaně (za každou rasu jedna) na sebe navazují a každá tak nabízí jiný pohled na tento konflikt. Velký důraz je tu kladen na briefingy a zapojení jednotlivých postav v něm. Oproti Warcraftům jsou hlavní postavy propracovanější a provazanější.

Důležitým prvkem je i zasazení do žánru, coby sci-fi. Přece jenom sci-fi nabízí jiné možnosti a děje než fantasy. A vzhledem k tomu že Warcrafty jsou fantasy, je toto výbornou změnou. Příběh tedy zaujme i otázkami které vyvolává a nejsou tak moc cizí i naší době.

Grafika a hudební doprovod jsou další skvělou kapitolou. Zase je tu ta výborná diferenciace mezi jednotlivými rasami. Zatímco Terrani navozují pocit divokého západu, mocní Protosové působí až posvátně a úctyhodně. Množštví odlišných světů a bojišť tak jen umocňuje zážitek.

Starcraft je zkrátka zárukou kvality, která i po více jak dekádě let, dokáže zaujmout a bavit. Důkazem jsou i stále pořádané turnaje v této hře. Výborně zpracovaný multi-player nabízí dost zábavy i dnes. Nezbýva tedy než tuto hru doporučit a dát ji 100%

Pro: Je to prostě Starcraft!

+20
FreecamperFreecamper
Dohráno
  • PC 100
Ke Stracraftu jsem se dostal už jako malý. Tehdy to hrál můj taťka a do této hry a celkově do tohoto světa jsem se zamiloval na první pohled páč miluji Sci-Fi. Tehdy jsem sotva vyhrál pár misí a dál jsem nedošel. Ale po několika dalších letech jsem dokázal vyhrát celou hru a nepřestává mě to bavit do teď. Furt mám chuť si to někdy zahrát. Je to ještě stará klasiky, kde si nemůžete vybrat optížnost počítače, která je tady prostě dána. Dále se tu rychle umírá oproti jiným hrám. Jednotka má sotva 100 životů. Není to jak ve Warcraftu III ve kterém je 1000 HP pohoda :D. Kampaň je pěkná i s filmečkama. U hodně misí se musí i plánovat celkem dopředu a připravovat se. Nemůžete jít prostě na nepřítele pohlavně to by jste ak rychle prohrály. Multiplyer je jiné maso oproti kampani, protože musíte být rychlý a pokud už nemáte brzy nějaké jednotky tak se můžete rozloučit :D. Pěkné rasy, ale nejradši mám Protosy pak Terrany a nejmíň rád mám Zergy, protože podle mě mají nejrychlejší start a navíc mě to za ně nikdy nějak nešlo. Rasy jsou vyvážené. Všechno má své pro a proti. Terrani umí opravovat. Jsou středně na tom s životy, silou útoku, brněním a cenou jednotek. Zergové neumí opravovat, ale pomalu se ji léčí vše (budovy i jednotky). Jsou levní, ale početní to je u nich hlavní síla. Protosové ti zase neumí opravot a ani léčit. Mají štíty. Jsou drazí a silní a méně početní. Prostě vše má pro a proti a to už záleží jenom na tom co má co radši.

Pro: Parádní grafika a svět, hratelnost, rychlost, kampaň není na krátkou dobu ( neplatí pro cheatery :D)

Proti: nic prostě supr hra

+11 +15 −4
JumasJumas
Dohráno
  • PC 85
Když jsem hrál Starcraft poprvé, vůbec mi k srdci nepřirostl a asi po hodině hraní jsem ho odinstaloval. S odstupem času jsem ho rozehrál ještě několikrát, ale vždy jsem skončil u jeho staršího bratříčka jménem Warcraft II: Tides of Darkness, na nějž v tomto žánru nedám dopustit.

Nedávno jsem si toto vesmírné dobrodružství pustil znovu a světe div se, zakousl jsem se do něj jak do šťavnatého jablka a dohrál ho za dva týdny. Starcraft se totiž od ostatních real-time strategií velmi liší, což mi dříve sice vadilo, ale nyní to naopak vidím jako obrovské pozitivum. Příběhů z minulosti je přeci jen přehršel, ale Starcraft sází na budoucnost, a tak se zde nachází tři futuristické rasy a spousta zvláštních budov a zbraní, které dělají z hraní jedinečný zážitek.

Všechny tři rasy jsou, jak už píší jiní přede mnou, velmi vyrovnané a každá z nich má nějaké výhody a nevýhody. Já si nejvíce oblíbil Protossy, ať už je to kvůli štítům, které se doplňují, kvůli skvělým hlasům, které vyluzují (například když dojdou minerály), ale hlavně kvůli kanónům, jenž střílí na pozemní i vzdušné jednotky, čímž perfektně chrání ostatní budovy.

Ve hře se nacházejí i negativní prvky, které ale kromě jednoho nestojí ani za zmínku. Tím jedním a podle mě největším negativem jsou „chodící“ mise, tzn. mise, kde si musíte vystačit s tím co máte, nic netěžíte, a tak si nemůžete vytvořit další jednotky. Občas v nich sice narazíte na jednotky, které se k vám přidají, ale bez těžby surovin (minerálů a plynu) to prostě není ono.

V neposlední řadě je tu multiplayer, který jsem sice mnohokrát neokusil, ale těch pár tažení určitě stálo zato, ostatně jako dohrání celé hry.

Pro: příběh z budoucnosti, tři unikátní rasy (hlavně Protossové) a multiplayer

Proti: „chodící“ mise

+21
derhaaderhaa
Dohráno
  • PC 100
Předvídali jí špatnou budoucnost, hanili „warcraftem ve vesmíru“ – tato hra tu je už téměř 14 let a domnívám se, že se drží na špičce oblíbených her. Osobně jsem si hru zamiloval poté, co jsem jedním dechem dohrál kampaň za Terrans. Starcraft je jedna z dalších her, kde nemohu být objektivní a z komentáře číší obávaná zaujatost ... nelze jinak.

Příběh dělá hru Starcraft opravdu fenomenální a zpracování kampaní je velmi povedené. Představuje zajímavý a sugestivní děj, kde se kromě bitev zúčastníte různých dějových eposů, kdy je příběh skládán, utvářen a ovlivňován vnějšími událostmi, které vás přímo či nepřímo ovlivňují. Události jsou většinou spojeni s různými osobnostmi, které samotný příběh obohacují. Za zmínku stojí Jim Raynor, Maršál konfederace, který vedl počáteční boje na Mar Sara proti Zergům, dále pak Kerrigan, terranská žena, které byla absolvovala speciální výcvik „Ghost“ a později se stala Zergskou královnou, Admirál Duke, senátor Angus Mengsk a další.


Vše vlastně začalo nenápadnou misí, kde jste přesouvali své jednotky do Pustin na planetě Mar Sara, poté co planeta byla ohrožena bezprostředním zamořením příchozími Zergy. Byl to začátek jedné epizody, která mne pohltila a nepustila, dokud jsem se doslova neprokousal dvěma ostatními kampaněma. Taková byla kampaň za Terrans - rychlá, přímá a dechberoucí. Následující kampaň Zergů začíná přímou invazí na planetu Tarnosis, samotné srdce světa Terrans, abyste po zajetí Kerrigan pokračovali na planetu Char a ve finále zahájili intervenci na domovské planetě Protossů Auir. Návaznou kampaní za Protossy začínáte v pozici obránce své rodné planety před invazí Zergů a ve finální misi budete stát bok po boku Terrans proti Zergům. Kampaň vás skutečně velmi dobře připraví na vychvalovaný multiplayer, který tuto hru jistě vyznamenal a pomohl vytvořit fenomén.


O historii a vůbec světu Starcraftu vzniklo spousta serverů, poskytující události, jež se stali před a po příběhu, kterému se věnuje tato hra, anebo datadisk StarCraft: Brood War. Tento svět je opravdu rozsáhlý a dnes jsem se opět přesvědčil, že dějovou linku Starcraftu neznám dokonale – mrkněte na tento server.

Závěrem budu opakovat slova H34D - hra opravdu poskytuje vyváženost naprosto odlišných ras a přináší velmi silný herní prožitek. Za mě je single pro vyznavače žánru strategie povinnost, lze hrát Starcraft ve vyšších rozlišeních - návod).Hra jako Starcraft, která je datována do roku 1998 si troufnu říct, že trunfne jakoukoli moderní strategii.

Nemohl jsem zapomenout i na to, jak moc se člověk těšil na pokračování datadisku StarCraft: Brood War

Edit - odkaz na nastavení vyššího rozlišení

Pro: Jednoznačně příběh, vyváženost jednotek, různorodost ras, multiplayer

Proti: I s odstupem času nenalézám nic, co by mi natolik vadilo, abych zde vůbec něco uváděl....

+25
RedfieldRedfield
Dohráno
  • PC 75
Dlouho jsem se přemlouval ke hraní Starcraftu. Už jsem ho měl na disku a stejně jsem to nedokázal. Až teď - 12 let po vydání. A to všechno i přesto, že na dvojku jsem se těšil. Nemám proč litovat, protože jsem našel přesně to, co chybí Warcraftu, přesně to, co Warcraft není. Infarktovou RTS, kdy může půlminuta rozhodnout o výsledku celé hry.

Grafika dnes působí spíš úsměvně, než účelně, ale nic jiného se nedalo čekat. Důležité je, že grafika mi nevadila. A renderované filmečky od Blizzu byly už v té době pojem. I když jsem občas mohl počítat pixely, tak obzvlášť přepadení jednotky mariňáků na science vesslu má šťávu i po letech.

Příběh je výborný, třeba Dawn of War II se může užírat závistí. Výhoda příběhu je, že všechny rasy jsou z určitého pohledu jak dobré, tak i špatné. Hrdinů nebylo tolik jako u Warcraftu, ale každý má své místo a nezapadne.

Hratelností se může Starcraftu rovnat málo co. Všechny rasy jsou perfektně vyvážené. Záleží jenom na hráči, jak tu svou zvládne. Zprvu mě docela deptala obtížnost pozdějších mísí, dokud jsem nezjistil, že celý můj styl je k ničemu. U W3 jsem především upgradoval jednotky a kampaň jsem dohrál naprosto v klidu. U Starcraftu jsem narazil. Počítač rád rushuje a bez makrování jednotek to nejde. Dlouho mi trvalo, než jsem pochopil jak se tahle hra hraje. Starcraft díky tomu nabízí intenzivní zážitek, a to i když jsou mise pořád stejné, tak vás to žene vpřed. A v multiplayeru je to ještě zajímavější, i když k tomu jsem pouze přičichl.

Celkové prostředí Starcraftu jsem si hodně oblíbil. Sci-fi mám hodně rád a Starcraft je zase trochu jiný. Mariňáci v obrovských zbrojích a se zbraní, která by udělala z běžného člověka polívku, nebo zerglingové, které by vě větším počtu nechtěl potkat asi nikdo (viz. můj oblíbený cinematic, introze Starcraftu: Ghost) a nakonec třeba zealot, se kterým by měl i Luke Skywalker nejspíš problém. Každý si najde svoje. Já jsem našel.

Nechápu, jak někdo dokáže hrát CS profesionálně tak dlouho, ale v případě Starcraftu to chápu dobře. Téhle hratelnosti se dodnes nikdo nevyrovnal.

Pro: Hratelnost, prostředí Starcraftu, příběh, vyváženost ras

Proti: Podobné mise

+20 +21 −1
hvezdosvithvezdosvit
Dohráno
  • PC 100
Hra tak poutavá, že jsem dokončil kampaň za tři dny, vás provede příběhem tří ras plným nestálých paktů, intriky a zrady. Ačkoliv jsou armády i principy stavění pro jednotlivé strany velmi odlišné, jsou strany výborně vybalancové (upraveno mnoha patchi). Některé jednotky disponují speciálními vlastnostmi jako létání, zahrabání, zneviditelnění a plošné zviditelnění a žádná jednotka není samoúčelná. Důsledná implementace principů kámen nůžky papír se stará o neustále se proměňující situaci na bitevním poli a činí tak z hry více hráčů orgastický rychloklikací zážitek, po němž člověk padá bez ohledu na výsledek vyčerpáním. Bez rychlosti, znalosti klávesových zkratek a pokročilých taktik tu nelze v souboji se zkušeným hráčem uspět.

To, že Blizzard neimplementoval u Starcraftu debalancující prvek v podobě levelujících hrdinů (oproti Warcraftu 3) se ukázalo být velmi dobrou volbou (přičemž repektuji modifikaci Warcraftu 3 typu DoTA, ze které se posléze vyvinul zcela nový žánr). Důkazem správnosti této úvahy může být rodící se druhý díl Starcraftu a obrovský hype který zrod provází i přesto, že Blizzard slibuje minimum změn vůči principům uplatněným v roce 1998.

Na poli těžařských RTS hru dle mého překonává pouze datadisk (viz můj obsáhlejší komentář k Sc:Bw).

Pro: Infarktová hratelnost multiplayeru, vyváženost, příběh

+24
H34DH34D
Dohráno
  • PC 95
Jen málokteré studio se mohlo chlubit tak silnou trojicí her, jakou měl na svědomí právě Blizzard, kluci prostě na co šáhli, to proměnili ve zlato... Teprve ve Starcraftu nabral výběr rasy ten opravdový smysl, grunt už totiž nebyl jen chrochtající footman, ale hra nabízela tři opravdu unikátní, propracované a odlišné rasy. Vzhledem k tomu je až neuvěřitelné, jak si i přes svou variabilitu uchovala hra výbornou vyváženost sil. Singleplayer byl velmi dobrý, Blizzard si pohrál s působivými videjky a zaobalil kampaň do slušného příběhu.

To pravé, ořechové však přichází až v multiplayeru. Hra je neuvěřitelně rychlá, akční a intenzivní, jednotky se pohybují rychle a ještě rychle umírají. Mlátit se můžete už od třetí minuty a nejlepší je, že ani po jedné prohrané bitvě není válka ještě zdaleka rozhodnuta, ta hra vám prostě nedá vydechnout... To však klade vysoké nároky na ovládání hráče, tedy rychlost našich prstíků, ve hře se běžně dosahuje 200-300 APM (action per minute = klik myší, zmáčknutí klávesy apod.) a tak není divu, že Starcraft je modlou všech progamerů. Stále i po 10 letech existují profesionální hráči vydělávající touto hrou desítky tisíc dolarů ročně, jejichž zápasy sledují tisíce lidí. Dokonce jméno SlayerS'Boxer je mezi mladými v Jižní Korei asi tak stejně známé jako v Evropě Jaromír Jágr... Ovšem samozřejmě nemusíte být zrovna hardcorový hráč, abyste si Starcraft dokázali užít, i poklidnější partička s kamarádem je dle mě pořád zábavnější než drtivá většina jiných RTS, včetně všech C&C :)

Pro: Rychlá a intenzivní hratelnost, odlišné rasy, multiplayer se vším všudy.

Proti: Malé zakomponování neviditelných jednotek, což je ale přidáno v datadisku.

+45 +46 −1
strougystrougy
  • PC 60
Mě holt to scifi prostředí ve strategiích nikdy tolik nesedělo, navíc radši než realtime mám kolový styl, ale velký plus rozhodně byla velká rozdílnost a vyváženost všech tří ras a z toho plynoucí nutnost používat rozdílné strategie, aby člověk vyhrál. Mně to nejvíc bavilo za Zergy, jelikož film Alien se řádí mezi moje nejoblíbenější a takhle jsem se mohl cítit jako vládce s pořádnou armádou potvor. :-)
-8 +11 −19
SlayerSlayer
Dohráno
  • PC 75
Tahle známá strategie o které každý jen básnil mi nikdy k srdci nepřirostla, neshledal jsem na ní v době kdy jsem jí hrál vůbec nic zajímavějšího nebo lepšího než tehdy na C&C sérii, ať to byl klasický C&C série nebo Red Alert. Nikdy se mi nelíbilo takové futuristické prostředí s bizarními zbraněmi, grafické zpracování nikdy nelahodilo mému oku jako jiné strategie. Na můj vkus malé množství budov a jednotek. Chválím možnost upgradů a vylepšení, které v podobných hrách chybí, a ty pěkný animace také v okénku pro vybranou jednotku spolu s jejich hláškami jak je u Blizzard zvykem. Ale nemá to pro mě atmosféru, nemá to šťávu.

Pro: vylepšení a upgrady, hlášky, animace

Proti: malé množství budov a jednotek, suché a sterilní, z pohledu tehdejší doby nepřitažlivá grafika

+8 +13 −5
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 422 85

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
142
Odkaz:
http://dbher.cz/h142
Přidána:
10.06.2008
16 let a 170 dní
Hodnocení:
422 (0-100 %)
Komentářů:
19
Oblíbenost:
Sledovat 43 Chci si zahrát 17
Rozehráno 10 Dohráno 304
Návštěvnost:
51073× (celkem)
91× (poslední měsíc)
22× (poslední týden)
0× (dnes)
Více