Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Stray je hra od kočkomilů pro kočkomily. Tvůrcům se geniálně povedlo vystihnout kočičího ducha - od detailních a věrných pohybů po reálné kočičí chování jako je shazování věcí na zem, škrabkání na dveře, pletení se pod nohy anebo nechuť mít něco oblečené.

Prozkoumávání okolí a plnění různých úkolů v dystopickém cyberpunkovém světe plného robotů a pozůstatků po lidské civilizaci je čirá radost, oproti méně povedeným akčním částem, ze kterých se mi navíc při delším hraní než hodinu, dělalo špatně. Poprvé jsem u počítačové hry zažila motion sickness, a to takovou, že mi bylo na zvracení a musela jsem si jít lehnout. Kočičí fyzika a úzké koridory jsou pro určité procento hráčů zabiják. Částečně pomohlo vypnout motion blur, v-sync a stáhnout sharpness na 0, ale i tak jsem ocenila, že je hra dlouhá jen několik hodin.

Naší kočce se hra také líbila, přišla se vždy podívat, když slyšela mňoukání. Čtyřletou dceru hraní také bavilo, hlavně podrážet kočkou robotům nohy a spát jednomu z nich na břiše. Zkrátka zážitek pro celou rodinu.

Pro: ko-ko-neko <3

Proti: motion sickness, nezábavné akční pasáže

+19
  • PS5 85
Herní výzva 2024 #1: Nemova říše

Velmi příjemný odstartování letošní herní výzvy ve formě Stray. Tak trochu casual adventura, kde se hráč ujme role zrzavé kočky a snaží se rozluštit záhadu, do které se dostane zatímco naráží na různé postavy, které řeší zase svoje problémy.

Ze screenshotů nebo traileru by hra mohla působit jako zaměřená spíš na mladší publikum, ale poměrně rychle se atmosféra i děj stane poměrně temným a tento pocit se v průběhu příběhu ještě prohlubuje. Vyhnu se nějakým větším spoilerům, ale rozhodně mě překvapila zápletka tohoto v podstatě post apokalyptického technického světa, kde kočka potkává robotické postavy, které kdysi zřejmě byli pomocníci lidské populace.

Hra má krásnou estetiku, prostředí působí zajímavě a v průběhu hry se hezky dynamicky mění z přírodních lokací až do futuristického urbexu. Zajímavé jsou behind the scenes záběry vytváření animací hlavního hrdiny (k dohledání na youtube) kde tentokrát motion capture museli provádět čtyřnozí chlupatí herci. Na výsledku je to znát a animace působí opravdu pěkně a moji kočku při hraní taky kolikrát zmátlo, že ta kočka na obrazovce je jen jako :D

Hratelnost je jednoduchá, je vidět, že je to uzpůsobeno tomu, aby si hru mohlo zahrát co nejširší publikum, je tam jedna obtížnost, hádanky jsou fajn, ale nejsou nijak zvlášť složité, soupeři nejsou úplně nároční k poražení, ale všechno pěkně funguje a nejsou tam žádné hluché či frustrující pasáže. Herní doba není příliš dlouhá (já tam strávil cca 7-8h, ale hodně jsem se kochal prostředím) nicméně tomu podle mě odpovídá cenovka (ve slevě okolo 450kč na PS5) a zbytečně natahovat by to asi nemělo význam, ten příběh je pěkně ucelenej a je to příjemná hra na 2-3 večery.

Stray je velmi originální, krásně zpracovaná adventura, která se velmi dobře hraje a hezky se na ni kouká.

Pro: originalita, prostředí, estetika, zajímavá zápletka, příběh

Proti: pro někoho může být krátká délka příběhu, já to jako negativum neberu

+25
  • PS4 85
Stray pro mě bylo docela příjemné překvapení. Já moc nesleduji herní novinky a jsem spíše retro-hráč, nicméně mi spoustu lidí říkalo, že Stray je fajn a musím si ho zahrát. Nejdříve jsem byl trochu skeptický, ale pak si ho koupil můj kamarád, se kterým společně sdílíme knihovnu na PS4 a protože sharing is caring, rozhodl jsem si to zahrát.

Přiznám se, že kočky obecně moc nemám rád. Já vím, teď jsem asi naštval pár lidí. Já proti kočkám nic nemám, ale zkrátka nepatří mezi moje nejoblíbenější zvířata. U téhle hry jsem měl však občas pocit, že svůj vztah ke kočkám snad i přehodnotím.

To, že se tu hraje za úplně obyčejnou kočku je hrozně zajímavé. Protože je celá hra vlastně postapo a odehrává se v budoucnosti, kdy vymřelo lidstvo a po světě chodí jen roboti, člověk by tak nějak očekával, že to bude nějaká robotická kočka nebo super kočka nebo bůhvíco, ale ne - je úplně obyčejná a normální kočka. Paradoxně díky tomu, jak moc obyčejná je působí v daném prostředí jako nějaká anomálie, jako něco, co tam nepatří.

Hraní za kočku je strašně fajn. Bylo zajímavé vnímat prostředí kočičím způsobem. Kočka se pohybuje s takovou lehkostí, skáče velice přesně, je mrštná, dovede projít různými úzkými průchody - např. mříží - a tak dále. Tvůrci šli dokonce tak daleko, že třeba nemáte možnost otvírat dveře a musíte na ně začít škrábat, aby vám je někdo otevřel. Nebo se můžete schoulit do klubíčka a zdřímnout si.

Celá hra je poměrně krátká a dohrál jsem ji asi za šest hodin. Většina hry je spíše relaxační, kdy jen chodíte, řešíte drobné logická hádanky - např. musíte něco shodit do větráku v šachtě, aby se to zaseklo mezi lopatkami a vy jste mohli projít. Pak jsou tu různé adventurní kapitoly, kde dostane takový menší open-world a tam plníte různé úkoly. Ty jsem si užil ze všeho nejvíce. 

Trochu méně jsem si užil různé drobné stealth mise. Ty sice dávají smysl, protože která jiná hra by měla mít stealth, než ta, kde hrajete za kočku, he? Nicméně stále nejsem úplně fanda tohohle herního mechanismu a též jsem moc nemusel ty akční pasáže, kde je úkolem utíkat před Zurkama. Nic z toho mě však nezaseklo na dlouho, takže pohoda.

Největší radost mi udělal příběh, který je většinu hry zahalen tajemstvím, ale nekonec je v něm určitá, řekněme, antiutopická a antitotalitní myšlenka. Fakt moc povedené, tleskám.

Je trochu škoda, že se na Stray malinko pozapomnělo. To je vlastně důvod, proč jsem se rozhodl sepsat review až teď. Čekal jsem, jak dlouho bude kolem hry hype a jak dlouho si bude držet pozornost. Přišlo mi, že se to vytratilo docela brzy - uběhl rok od vydání a o Stray už se vůbec nikde nemluví. Do jisté míry je to pochopitelné, protože Stray je taková jednohubka a nemá žádný vedlejší obsah, jako jsou nepovinné úkoly či nějaké DLC nebo něco takového.

No, každopádně jsem si Stray užil a jsem rád, že jsem mu dal šanci.
+18
  • PC 85
Dorazím domů a okamžitě se ke mně prdelí dvě chlupaté kočky. Nácíček rád čumí na fotbal (obzvlášť na Slavii) a na fantasy (Pán Prstenů je jeho nejoblíbenější). Miňonka pro změnu pořád žere a neustále vypadá, jak kdyby si pro ní každou chvílí měla přijít panenka Chuckie. Když nasaju pozitivní atmosféru z příchozího, sednu do gauče, který je plný chlupů. Ani to mě ale nerozhodí. Zapnu Instagram a chvíli čumím na videa s kočičkami, což mi na náladě také rozhodně přidává. To asi tak k takové té popracovní klasice. Jednou se mi ale stalo, že jsem přišel domů, kouknul na net a zjistil, že vyšla hra Stray, kde si za samotnou kočku můžete i zahrát. To se psal prostředek roku 2022 a hra Stray si v tu chvíli získávala řadu fanoušků po celém světě, až se jednou dostala (vlivem výhry zde na Databázi her - díky Herní výzvo! :-)) až ke mně. Co Vám budu povídat, ta kombinace popracovních činností a prozření, že existuje tato hra, ve mně rezonuje dodnes.

No a vzhledem k náročnosti hry, jsem na starém notebooku neměl šanci a tak jsem si musel pořídit nový. Ten jsem hned pokřtil touto hrou (ne náhodou) a chyba to rozhodně nebyla. Stray je poměrně minimalistická záležitost, ale jednoznačně pecka, která mě, milovníka koček, bude ve vzpomínkách těšit mnoho dlouhých večerů.

Ono je to jednoduché říct, že Stray je hra, kde hrajete za kočku. Tvůrci ale neváhali a rovnou tu 3D adventuru z pohledu toulavé kočky vložili do dystopické budoucnosti, kde na povrchu to vypadá asi jako ve vzdálené budoucnosti, ale v podzemí je svět nepoznaný. Svět, na který lidstvo už zapomnělo. A zapomněla by na něj i naše hlavní hrdinka, kdyby během prolejzání kanálů nespadla do jedné šachty a neobjevila se právě zde. Ve světě, kde žijí androidi, ale i nepřítel. Ve světě, kde musíte hodně kličkovat, abyste se zachránili. Ve světě, ze kterého může uniknout opravdu akorát kočka - zvíře ze všech nejmrštnější.

Francouzští tvůrci si ale dali obrovskou práci s tímto světem. Zvukově a hudebně připravili minimalistický zážitek, který spolu s perfektně vykonstruovaným prostředím vytváří jedinečnou atmosféru, která hráče okamžitě pohltí. První setkání s androidy nebo objevení robůtka, kterého zachráníte, aby Vám následně byl nápomocný například coby překladatel toho, co Vám androidi říkají, je jen začátek toho, co se postupem času začne dít. Rázem se ocitáte v kolotoči emocí, který Vám vyvolají jednotlivé momenty v tomto zapomenutém světě. Stačí pouhé zamňoukání nebo otření se o nohy androida a vylouděný úsměv na obrazovce androida musí vyvolat u každého hráče nekonečný soucit. Tady jsou androidi ti zapomenutí, kteří nechtějí nic jiného, než aby je měl alespoň chvíli někdo rád.

Hra není ani nikterak dlouhá. V průběhu hraní navíc stále přináší něco nového. Jednou utíkáte před nepřátelsky vyhlížejícím zvířetem ve stokách, abyste se po pár hodinách ploužili ve městě před volně se pohybujícími kulometnými hnízdy, které jakmile Vás spatří, okamžitě střílí. V mezi čase pak potkáváte různé postavy a vzpomínky pro robůtka, který Vás hlouběji uvádí do světa a snaží se Vám vysvětlit, co se v tomto světě stalo, že to s ním dopadlo tak, jak to dopadlo.

Stray je jednoznačně krásná hra. Také je poměrně krátká, kde v rozmezí asi sedmi hodin stačí vytvořit dostatek nezapomenutelných herních momentů, aby si Vás na dobro získala ve Vašich srdcích. Má silný, byť minimalistický, příběh, který celý ten nápad hlavního kočičího hrdiny notně ozvláštňuje a vlastně z celého herního počinu dělá neotřelý zážitek. Jedná se opravdu o zážitek, který se zase tak často neopakuje, proto je veliká škoda ho vynechat. Myslím si, že ho ocení jak milovník koček, tak i jeho zarytý odpůrce. Tady ten nápad hlavního hrdiny jde ruku v ruce se samotnou dystopickou myšlenkou a vězte....nikdy Vám androidi nebyli milejší, než zde. A to samo o sobě také o něčem svědčí.

Pro: Naprosto neotřelý a originální nápad hlavního kočičího hrdiny v nehostinném světě plných smutných androidů.

Proti: Hráč by mohl říct, že negativum je tak trošku délka samotné hry. Na druhou stranu právě ta délka je adekvátní k tomu, abyste se nezačali nudit a nebo se hry a nápadu nepřehltili. Stray je minimalistický, ale tne do živého.

+23
  • PC 90
Stray je pro mne podobným zjevením jako RDR2. Tím nemyslím, že bych chtěl tyto hry porovnávat vůči sobě, protože si samozřejmě stěží mohou být ještě víc vzdálenější. Nicméně myslím to tím způsobem, že obě jsou tématicky mimo moje osobní preference. U RDR2 to je divoký západ, což je období, které mne nikdy moc nebavilo. U Stray je to to, že hlavní hrdina hry je kočka.  V realitě ke kočkám nijak neinklinuji, navíc s partnerkou máme raději opeřené zvířectvo, ke kterému jsou kočky přirození nepřátelé. Nicméně obě hry si mne dokázaly chytit nakolik, že nešlo se odtrhnout a obě byly pro mne skvělý herní zážitek.

Hra není nijak rozsáhlá, obsahuje pouze minimum vedlejších úkolů, které jsou založeny na tom, aby hráč celou lokaci prošel a našel nějaké předměty. Lokace mohou na první pohled působit ohromné, ale hráč při prozkoumávání zjistí, že se brzy vrátí dokola, nicméně díky kočičí abilitě šplhání dostávají lokace zajímavý prostor – směrem vzhůru. Hlavně lokace ve slumech je v tomto ohledu skvěle vydařená. Hlavní mise (příběh) jsou poměrně lineární, a i když obsahují prvky hledání a hádanek, tak ty jsou opravdu velmi (až extrémně) lehké. Příběh není sám o sobě nijak složitý, a až na pár překvapivých momentů hráč celkem dobře odhadne, co se bude dít dál. I když autoři si mohli moment se smrtí průvodce B-12 odpustit, myslím, že tenhle myšlený útok na city hra vůbec nepotřebovala. 

Grafická stránka hry je velmi povedená, i když je na ní občas znát, že to není dílo obřího studia. Některé prvky postrádají dodatečné detaily, což by mne ale ani nevadilo. Na grafice mne vadily nejvíc dvě věci – prolínání předmětů skrz, hlavně B-12 často končil ve zdi, ze které na mne mluvil, či při ukládání/vylétání z pouzdra prostě prošel skrz okolní předměty. Druhou věcí, už technického rázu, bylo, že hra v různých momentech dropovala FPS až na slideshow. Prakticky celou dobu jsem měl stabilních 60FPS (locknuto na můj 60Hz monitor), nicméně prostě v určitých místech padaly FPS snad až do jednotek. Na netu existuje obrovské množství všemožných tipů, jak tomu u Stray předejít, takže ta hra na to zřejmě prostě trpí, ať už obecně, či v kombinaci s některým HW.

Zvuk je naprosto v pohodě, autoři teda měli trochu ulehčenou práci, protože hlavní postava toho přirozeně moc nenamluví (ale tady je to tak nějak očekávané, na rozdíl od mlčících lidský postav, že jo, Ucho a další?), a ostatní postavy používají jen vymyšlené žvatlání, a vše se odehrává pomocí textových tabulek. Hudba naprosto dokonale zapadá do atmosféry.

A u atmosféry zůstanu, protože ta je právě naprosto dokonalá. Futuristické postapokalyptické místo plné humanoidních robotů žijících své životy je skvělý nápad a ještě lépe provedený. Temná místa prosvětlená barevnými neony vypadají prostě úžasně, a hráče baví dostupné možnosti prozkoumávat. Stejně tak odlehlejší či zamořené prostory, i když o dlouhé hale s hromadou obřích očí nějak nevím, co si úplně myslet. 

Zároveň také nevím, co si myslet o úplném závěru hry, který končí tak otevřeně, jak jen může. Nevidíme, jestli hlavní hrdina nalezne zpět svoji smečku, či vystoupení robotího národa z uzavření, nebo pohled dál do světa za hranou izolace. Napadají mne dvě varianty, co autoři zamýšleli. Buď hráči domysli si to sám, což nemám rád, protože to ukazuje nedostatečnou fantazii tvůrců a já chci aby mi příběh podali tak, jak ho zamýšleli oni. Druhá varianta je, že otevřenost je připravena pro napojení dalšího dílu a pokračování příběhu, což by bylo naopak super.  

Nebudu to dál nijak komplikovat. Stray je skvělý herní zážitek, který vyniká nad ostatními hrami neotřelým nápadem a prostředím, tvořícím skvělou atmosféru. Přeskočit z generického Far Cry 6 na tuto hru bylo perfektním osvěžením.
+22
  • PC 95
Každý hráč to někdy zažil. Hru, která se mu zaryje pod kůži tak moc, že na ní neustále myslíme. Když jdeme spát a když vstaneme a zkrátka chceme jen hrát, a hrát a hrát. Užít si to do poslední vteřiny a nechat se tím unášet. Já už dlouho takovou hru nehrál ale Stray… Stray je jedinečný.

Já už od prvních trailerů věděl, že se mi hra bude líbit. O to tady vůbec nejde. Hlavní hrdina je kočka, takže tu jiná možnost moc nebyla. Netušil jsem ale, že to vážně bude tak skvělá hra. Autoři dovedli najít vynikající rovnováhu mezi příběhem, bez kterého by hra nakonec byla mdlá, a mezi očekávatelnými narážkami na to, že prostě hrajete za kočku, která se bude jako kočka chovat.

Začneme nejdříve tím. Náš hlavní hrdina dovede být pořádná potvora. Shazuje věcí, škrábe, prská, chodí po klávesnici, a otravuje v nejméně vhodných chvílích. Ale dovede to být také drahoušek, který se rád tulí, rozkošně spinká a dělá ostatním srdíčka ve tváři, doslova. A nakonec to je také hrdina, který pomáhá potřebným, a to i těm, kterým nemusí, jako hudebníkovi, kterému nosí noty. Kočky jsou takové. Mnohovrstvé. Nebudeme si hrát na to, že je to komplexně realistické. Podle toho, co si vybereme je hra buď jasný příklad magického realismu nebo je kočka něčím víc, než se zdá – ale pocity to realistické vyvolává.

Nicméně, hra se překonává svým příběhem. Kdo potřebuje Cyberpunk 2077, když máme Stray, že? Podzemní město, které obývají vnímající roboti. Hlavní nití příběhu je samozřejmě dostat se ven. V tom vám pomáhá vás pomocník, B-12, drobný robot, který slouží jako váš překladatel a rádce, a kterému pomáháte hledat ztracené vzpomínky. Ačkoliv je kocour hlavní postavou, bez B-12 hra neexistuje. Je to neoddělitelný společník a v těch několika chvílích kdy jste bez něho si snadno uvědomíte, že to zkrátka nejde. Naprosto fantastické je zobrazení přátelství mezi hlavní postavou a B-12, což je skvělý výkon hlavně proto, že z jedné strany je to zcela beze slov. Nicméně, hra má přesah, který je víceméně o neustálém připomínání, že roboti ve hře jsou více než jen roboti. Cítí lásku, cítí strach, ale i lakomství. Jsou to potomci lidí, kteří skutečně stojí za záchranu, protože prožívají vše pozitivní i negativní. V tomto ohledu jsem si vzpomněl na The Talos Principle.

Ačkoliv je hra navržena pro gamepad, já osobně neměl na klávesnici problém. Jeden z důvod, proč hrajete za kočku je její hbitost a relativně malý vzrůst, díky čemuž můžete hlavní oblasti ve hře prozkoumat křížkem krážem a dostat se na skutečně nečekaná místa. Nyní zajímavá věc. Pravda je, že hra toho neukrývá mnoho. Vzbudí ve vás ale pocit, že ano. A ono to není špatně, protože to nakonec nabízí rovnováhu. Máme důvod zkoumat, ale počet toho, co můžeme nalézt není ochromující.

Tím se také dostáváme k délce hry. Ano, je poměrně krátká, a navíc nabízí „pouze“ dvě velké oblasti ke zmíněnému prozkoumávání – zbytek jsou spíše lineární tunely s pár skrytými odbočkami pro získání vzpomínek – nicméně ona nepůsobí krátce. S tímto má problém nejen mnoho her, ale i filmů. Délka není problém, pokud se i na omezeném prostoru něco neustále děje, a s tím Stray skutečně problém nemá. Ačkoliv je to ve smyslu čísel krátká hra, nakonec nabízí mnohem více než mnoho delších her. 

Důvody, proč nakonec nedávám 100 %, jsou spíše technické. V první řadě je hra méně dobře optimalizovaná, než by se mi líbilo. Také je ve hře stále jeden nepříjemný bug – pokud restartujete kapitolu Dead End, což je dost pravděpodobné, protože tam je jedna z nejlépe skrytých vzpomínek, restartuje se vám celá první velká oblast. Technicky to nevadí, protože hned poté pokračujete do další oblasti a nezdržíte se tam, navíc herní data si to neuvědomují. Prakticky je smutné procházet kolem muzikanta který měl takovou radost, že jste našli všechny noty, a on si to nepamatuje. Také se mi nelíbil stealth v druhé části hry. S lore hlediska si to nedovedu moc bez toho představit, ale gameplay byl lepší čistě v parkouru. 

Maličkosti, že? Kdybych byl mladší, Stray by zcela jistě byl jedna z her, která by mě nejvíce ovlivnila, a rozhodně zvážím zařadit jí mezi mé nejoblíbenější hry. Hry jako tyto jsou důvodem, proč jsme nakonec hráči.
+20
  • PS5 80
Na Stray jsem se těšil už od prvního traileru, který nastínil tajemný svět, ve kterém jsou místo lidí jen roboti. Těšil jsem se tak na kočičí objevování toho, co se vlastně stalo a proč svět vypadá tak jak vypadá. A v co jsem doufal jsem nakonec dostal.

Kočky mám rád a byl jsem zvědavý, jak tvůrci zachytí kočičí pohyby a chování. Můžu říci, že velmi dobře. Kočka se pohybuje logicky a úplně jsem cítil každý dopad na všechny čtyři na svém ovladači. I chování kočky v určitých situacích působí správně. A samozřejmě jsem celé dobrodružství promnňoukal :)

Hratelnostně bych Stray zařadil do oddychové adventury s nižší obtížností. Hra je pěkná, dobře se hraje, je to celé takové příjemné, ale žádné velké překvapení či něco snad vyloženě epického se nekoná. Celé to objevování a průzkum je ale fajn. Hra je lineární, pouze pár lokací je otevřenějších. Právě ty otevřenější části, které obsahují někdy i malé vedlejší úkoly, se mi líbily o něco více. 

Každopádně s kočičákem cestujeme městem, pomáhá nám malý robůtek, díky kterému můžeme komunikovat a v některých částech hry ničíme světlem malé potvory jménem Zorkové. Právě tato akčnější část mi ve hře moc neseděla.

Tahounem hry je příběh, objevování světa a zjišťování co se vlastně stalo. Prvotní úkol, tedy dostat se v bezpečí zpátky domů, záhy přeroste k něčemu většímu. Příběh je odvyprávěný dobře a pěkně odsýpá a má i své emotivní momenty.

Celkově je Stray naprosto odpočinková a pohodová adventura, kterou by neměl minout žádný kočkomil.

Pro: Pohodová a oddychová hratelnost, kočičí pohyby a chování, zajímavý svět

Proti: Akční část

+24
  • PC 80
Konečně tombriderovka s pořádnou kočkou v hlavní roli :)

Hrozně příjemná hra, hopsat po střechách, občas se někde stočit do klubíčka, shazovat nádobí z polic a mňoukat na všechno, to je balzám na duši... i když prostředí je ponuře depresivní a občas vás honí svítící headcrabové. Akčních pasáží je stejně jen málo, jinak je to jednoduchá adventurka s neméně jednoduchým skákáním.
Žádný stres, jen tak si v klidu prolézat z kočičího pohledu postapokalyptický svět obývaný sympatickými robůtky a přes množství puzzlů a hledání předmětů hledat cestu z obřího bunkru na povrch.

Nezabere to ani moc dlouho, hra je krátká - což je ale dobře, o moc déle by se ten geniálně jednoduchý a skvěle zpracovaný koncept zábavně dojit asi nedal.
+27
  • PC 90
Roztomilé! Tento přívlastek bych k titulu Stray mohl rozvinout a použít velmi často a charakterizoval by tak většinu mých pocitů. Ve hře je hlavním hrdinou roztomilá kočička komunikující s roztomilými a mile breptajícími robůtky, s nimiž prožívá roztomilý příběh.

Musím říct, že Stray je na poli PC her částečným skvostem, jelikož domácí zvířátko v hlavní roli by asi většina z nás pasovala do dětských arkádových hopsaček než do ryzí adventury vyprávějící o jakési záchraně světa, které se tato kočička naprostou náhodou a nevědomky zhostí. Hlavním tahounem hry byly pro mě osobně drobnosti, které kočičí postavu dělaly tím, kým v reálu je, tj. možnost kdykoliv zamňoukat, na určených místech se stulit do klubíčka a usnout, nebo třeba i známé otření o nohu, které nenechávalo emotivně chladným ani robotické postavičky. S většinou takovýchto postaviček kočička komunikuje prostřednictvím malého dronu, což alespoň nepůsobí vyloženě pohádkově a hráč takové komunikaci o něco líp uvěří. Když jsem se zmínil o uvěřitelnosti, myslím, že autoři hry extrémně nepřeháněli a především pak kočičí skoky a umění se přes potrubí, okapy, rozvaděče apod. dostat téměř kamkoliv si s jemným a rozumným přimhouřením oka příliš nezadalo s reálem. Osobně mě kromě toho a velmi hezky ztvárněných lokací potěšily stealth pasáže s poněkud otravnějšími drony, před jejichž smrtícími elektrickými zásahy musela kočička mrštně uhýbat a často i intenzivně prchat, aby si tak zachránila život.

Co dodat? Roztomilá kočička v adventurním příběhu působila úžasně relaxačně a pohodově a kdyby se těmto nebo jiným vývojářům podařilo stvořit podobnou hru, řekl bych, že by hráč zažíval znovu chvíle pohody u hry, ze které jsem já měl obyčejnou a o to více opravdovou radost.

Pro: ztvárnění zvířecí postavičky, příběh, roztomilost

+25
  • PS5 80
Stray jsem si zahrál díky nabídce v PS Plus, což bylo dobře, protože jinak bych se ke hře i přes všeobecně kladné přijetí asi nedostal. Čistě proto, že bych ji považoval za walking simulator s kočkou a já walking simulators nehraji. A kočku nemám. Jak jsem však naznačil, minout tuto hru by byla chyba, protože se jedná o mimořádně zajímavý, příjemný a zábavný titul a -pozor- není to walking simulator s kočkou! Ve skutečnosti jde o relativně svébytnou adventuru, která má řadu mechanik nebo hádanek zjednodušených (k řešení řady hádánek musí vaše kočka provádět nejrůznější psí kusy, haha!), komunikačním kanálem je zde spíše samotné prostředí a hráčova fantazie než klasické dialogy (i když ty zde najdeme také), předmětů k použití je minimum (ale jsou a inventář zde skutečně existuje, díky oklice s vašim parťákem) a hráč se většinu času pohybuje když ne rovnou v koridoru, tak alespoň na velmi malém prostoru. Přesto je možné na několika místech překvapivě zakysnout, pokud hru hrajete příliš automaticky a bohorovně. Hra dokonce nabízí i několik akčních a stealth pasáží, přičemž ty první mi vyloženě vadily a nejsou pro hru přínosem a bez toho druhého bych se obešel rovněž. Kouzlo Stray je prostě někde jinde. A mimochodem, "hra s kočkou" neznamená, že je Stray nějaká odlehčená taškařice. Stray, jeho svět a příběh dokáže být překvapivě vážný i smutný a i po dohrání ve vás chvíli doznívá na melancholické emocionální vlně. Her, které toto dokáží, není mnoho a vetšinou jsou něčím výjimečné. Stray mezi takové hry nepochybně patří.
+12
  • PS5 --
Nemám doma žádnou pouliční směs ani defektní útulkovou chudinku, ale pořádně drahého šlechtice s rodokmenem. Časy, kdy mi lehával na klávesnici a hrál se mnou Cyberpunk jsou pryč, ve svých dvou letech má přes deset kilo a po vzoru svého otce, velkého mezinárodního šampióna, lehává na vyvýšených místech a pozoruje z dálky svůj kingdom a své poddané. Jsem vděčný být jeho oblíbeným podavačem granulí a protože máme oba v rodném listu stejné datum narození, mám tu čest svou oslavu narozenin spojovat s tou jeho. Já si ho snad ani nezasloužím...  

Hratelnost kombinuje explorativní adventuru a plošinovku, přičemž adventuření je přirozené a nikterak náročné, skákání je zase automatizované a není tak nutné se bát mechanické přesnosti ovládání nebo nějakého padání přes okraje. Je to odpočinková záležitost s hezkou atmosférou, ve městě plném neonů a temných zákoutí. Ideální se vyvalit ke 4K TV s PS5 a sledovat rock solid 60fps s haptikou a mňoukajícím ovladačem.

A jestli se někdy budete rozhodovat, jestli si pořídit psa nebo kočku, nezapomínejte na to, že pouze jeden z dvojice by nikdy nepracoval pro policajty! 

Hodnocení: ✰✰✰
+21 +22 −1
  • PC 85
Stray je jedna z těch her která vzbudila hype zajímavým trailerem, a musím říct že mě překvapilo, velmi velmi mile, že hra samotná je stejně kouzelná jako ten původní trailer. Je to hra spíš na koukání než na nějaký složitý gameplay -- dělá holé minimum pro odlišení se od walking simulatoru -- ale to ve výsledku vůbec nevadí. Pokud se vám líbí trailer a láká vás představa hraní za etologicky přesnou kočičku v neonovém cyberpunk-noir světě, nebudete zklamáni.
+10 +11 −1
  • PC 80
Stray je jedním z mála titulů, které mě zaujaly na herním expu svým trailerem a tak se není čemu divit, že jsem se do hry také po vydání pustil... kdy mě navíc překvapilo, jak populárním se tento zprvu nenápadný titul na internetu stal. Teď k samotné hře. V roli kočky se ocitáme v cyberpunkovém/postapokalyptickém světě, kde nejsou lidé a o jejich zmizení se v příběhu také něco málo dozvídáme. Jako kočka běháme, mňoukáme, brousíme si drápky, shazujeme věci z velké výšky, nosíme papírové pytle na hlavě... a komunikujeme skrze drona s jinými roboty. Ztracená čičinka je navíc neobyčejně inteligentní a chápe vlastně všechno, co se po ní chce.

Level design je fajn, hezky se na to kouká a lineální levely střídají dva otevřené, kde můžete prozkoumávat části města. Obtížnost se vlastně ani příliš nestupňuje a staví na pár jednoduchých mechanikách, kdy naštěstí nedochází k oněm otravným momentům z jiných titulů, kde vás v posledních levelech nutí používat absolutně všechno, co jste se naučili. Takové UV světlo proti parazitům použijete jenom párkrát a stejně je to se schovávačkami před drony. Hra je ale krátká a ona odhalení spolu se závěrem nemusí být úplně uspokojující. Já osobně bych chtěl třeba zjistit více o oněch obřích očích, ale chápu, že sledujeme příběh z pohledu kočky a ne nějakého robota nebo badatele.

Hudba ke hře sedí a na mňoukání si vytvoříte závislost. Sám jsem během hraní dělal i různé roztomilé komentáře, čemuž se asi nevyhnete ani vy, pokud máte tyhle čtyřnohé chlupáče v oblibě. Vzpomínky jsem všechny bohužel nenasbíral, ale ty příliš hloubky světu ani nepřidávají. Btw, taky vám to vyvolání obřího loga s příchodem do každé nové lokace připomnělo Control?

Pro: Kočky a jejich každodenní činnosti, audiovizuál, zajímavý svět

Proti: Délka, hra mohla nabídnout více mechanik, závěr

+11
  • PS4 90
Co to je zase za debilní hipsteriádu? byla moje první a jediná reakce na hru Stray v dobách, kdy o ní na internetech kolovaly první informace. O projektu jsem věděl, ale nechával mě naprosto chladným. Kategorické odsouzení a moje láska ke psům ale byly odsunuty na druhou kolej asi dva dny poté, co hra vyšla. Hype byl obrovský, internetem kolovaly memy, modifikace s vlastními mazlíčky a další roztomilosti. V momentě, kdy se hra objevila v jedné z padesáti verzí nového PS+, nebylo vo čem.

Stray je jiný. Paradoxně právě indie charakter, který mě na hře odrazoval, mohl nakonec za to, že jsem si hru nehorázně užil. Vtáhla mě během prvních momentů. Jen nelida by nesoucítil s kočkou, která vinou osudu přijde o svoji smečku a ocitne se v dystopickém stísněném světě plném červených potvor.

Jelikož jsem nevěděl co od hry čekat, překvapilo mě na ni úplně vše. Prostředí, forma dialogů, NPC, gameplay. Nezažíval jsem to, co zažívám u každé AAA hry, tedy takovéto "jojo, takže tady mám safehousy, tady mám obchody, tady jsou tyhle vedlejší mise, támhle jsou tamty vedlejší mise", ale byl jsem vtažen do lineárního zážitku, který v takto parádním kabátku nemá obdoby. Indie her je spoustu, ale toho bohdá nebude, abych rozehrával různé pixelartové podivnosti. Takovouhle grafiku chci od moderní videohry.

Z charakteru hry jsem očekával nějaké složitější puzzly a hlavně nějaké dovednostní disciplíny, u kterých budu trpět jako dítě hrající The Lion King. Vývojáři ale asi dobře vědí, že moderní hráč je neschopný a líný, a hra je vesměs taková přímočarovka s pár pasážemi, kde je občas potřeba trochu pozornosti. Mně osobně dělaly největší problémy dvě místa, na kterých mi nedošlo, že jsem přece kočka, a mohu ten plot před sebou prostě podlézt. Linearita mi vůbec nevadila. V jeden moment se hra otevře do jakéhosi malého hubu, kde je prostor i pro plnění vedlejšího questu, což je příjemné (ale ne povinné) zpestření. Tam jsem si vzpomněl na Kingpin: Life of Crime.

Stray mi ale nejvíc připomíná Beyond Good & Evil. Věřím, že pro hodně 12letých hráčů a hráček bude Stray to, co je pro mě právě BGaE. Roztomilá pocitová hopsačka z nepříliš růžové budoucnosti, která má velice silný, i když prostý příběh.

Přeji tvůrcům, že se hra stala hitem a doufám, že kvůli Sony passu moc nevykrváceli. Klidně bych si dal nějaký sequel, ale obejdu se i bez něj. Herní zážitek to byl krátký, ale rozhodně silnější, než u random ubi open world game number 51.

Zážitek umocňuje také parádní ost.

Pro: hudba, grafika, vizuál, level design, příběh (po delší době mě příběh skutečně zajímal), impozantní konec

Proti: sem tam bug, ale ne fatální

+28
  • PS4 80
Zahrál bych si Stray, kdybych v ní nehrál za kočku? Patrně asi ne. Není to tedy jeden velký vymňouklý gimmick? Je to možné, ale čert to vem. Bylo to roztomilé a zábavné.

Když si na chvíli představím Stray, ve které bych hrál třeba dejme tomu za robota s amnézií, jednalo by se v mých očích o dobře zvládnutou hru s příjemnou atmosférou, která ale vlastně ničím extra zajímavým nevybočuje a já bych za půl roku patrně nevěděl, že jsem ji hrál.

Hlavní hrdina/hrdinka a gameplay s touto postavou spojený je absolutní středobodem hratelnosti i zážitku. Maniakální potřeba mačkat tlačítko mňoukání kdykoliv je to jen trochu příhodné, touha využít každého vhodného místa ke krátkému šlofíku, nebo skórování s basketbalovým míčem do odpadkového koše. To jsou ty pravé herní zážitky, které si ze Stray odnáším.

Ale abych si z toho nedělal jen srandu. Podání příběhu, ač neoplývá přílišnou originalitou, je za mě s ohledem na náladu a atmosféru hry dobře zvolené, hráč přirozeně proplouvá lokacemi a plynně prochází hrou až do konce, aniž by se někde zasekl. Myslím, že se může jednat o ideální hru, na které hráč může ukázat svému nehrajícímu okolí, jak v dnešní době třeba taky vypadají ty "ošklivé videohry" a trochu tak změnit ten stále někde zakořeněný náhled.

Neoznačím Stray za zážitek roku, nicméně jedná se o velice příjemný zážitek, který může působit jako fajn psychohygiena do stresujících dní.

Pro: kočičí život a všechny jeho slasti a strasti, originálně pojatý hudební doprovod, friendly atmosféra pro celou rodinu

Proti: nečekat od toho hardcore zážitek

+15
  • PC 85
Jakožto majitelem 3 kocourů teda pardon já jsem JEJICH majetek, jsem nemohl odolat a samozřejmě tuto hru si pořídit a zahrát.
Takhle jednou bych si představoval že jeden z mých kocourů zachrání svět, pozná pár přátel a pak se vrátí za mnou a pomocí robůtka mi všechno povypráví... ach krásná představa.
Ke hře nemám ani jedinou výtku. Svět je nádherný, krásné cyberpunkové neonové barvy, nepřátelé přímomínající headcraby a příjemné hledačky vzpomínat v zákoutích světa. Hudba byla příjemná a nic mi na hře nevadilo. Jen ta krátkost a prosil bych i o druhý díl ale to jsou jen má přání.

Jen pro zajímavost na Steamu hrálo až v jeden okamžik přes 63 tisích hráčů - což je na novou hru a malé studio úctyhodné číslo a doufám, že vytvoří další úžasnou hru.

Pro: Cyberpunk, kocouři!, hudba, puzzly

Proti: Krátké :) ale je to akorát.

+18
  • PS4 80
No a co to je? Ještě jsem ji neviděl, nikdo ji neviděl, ale myslím, že Stray je hra, kde se zhostíte role toulavé kočky. No a co to je? Ještě jsem ji neviděl, nikdo ji neviděl, ale myslím, že Stray je hra, kde se zhostíte role toulavé kočky. No a co to je? Ještě jsem ji neviděl, nikdo ji neviděl, ale myslím, že Stray je hra, kde se zhostíte role toulavé kočky. No a co to je? To byl jen fór.

Ne, Stray není zacyklený Kocour ze seriálu Červený trpaslík. Ale ano, je to hra, kde se zhostíte role toulavé kočky. Děj hry je zasazen do blíže nespecifikované doby. Stylizace světa je oděna do cyberpunkového kabátku a zvláště pak na pc musí být radost hrát ve 4k a 60fps. A tohle je právě jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl napsat další komentář. A to i přesto, že komentářům nijak neholduju a mám jich jak šafránu. Hru jsem totiž odehrál na starší generaci konzolí, tedy na ps4. A musím říct, že i když se s tím holka poprala srdnatě, byl přeci jen znát její neodvratný konec. 1,82 tflops je dnes už proklatě málo, a tak se hra v pokročilých fázích solidně cukala, fps padaly pod 30 prakticky nonstop a textury doskakovaly jak o závod. I tak se ale dalo hrát celkem bez problému. Za celou dobu jsem nepotkal žádný závratný bug, který by mi znemožňoval postup hrou nebo nějaké větší glitche, které by narušovaly zážitek ze hry. Jen ve měste mi levitovala bunda před obchodem s oblečením a v jedné cutscéně jsem stopl hru, zvuk dojel celou scénu a při pokračování zbytek scény už proběhl bez něj. Prkotiny. Jinak se s tím babča vypořádala slušně.

Co se týče hry jako takové, původně jsem tomu nevěnoval moc pozornost a nějakým způsobem se mi v hlavě usídlil dojem, že se bude jednat o typologicky jiný druh kočičího života. Jak šel čas, začal jsem hru vídat čím dál víc a zalíbila se mi představa, že někoho umňoukám k šílenství. Po prvotním prozření, že se hra zaobírá jinými věcmi, jsem se během hodiny do hry plně dostal. Mňoukací čudl jel jak o život a já se přiblble usmíval. A to kočky nijak nežeru. Ani tak, ani tak. Ale tenhle malý chomáč chlupů mě bavil natolik, že jsem se k němu pravidelně vracel celý týden. Času na hraní mám poměrně málo, takže mě i tak krátká hra zabrala tolik času. Že se jedná o kratší titul napoví už cenovka. A kočičákovat někde 30 hodin asi opravdu nechcete. Čím jsem pokračoval dál a dál, tím víc mě překvapovala rozmanitost prostředí a nápady tvůrců. Ti samozřejmě nezapomněli na kočičí podstatu, a tak dostanete třeba jeden achievment za to, že skočíte na stůl do rozehrané šachové partie nebo že 9x zemřete. Příběh není nikterak složitý a díky pomocnému dronu komunikujete s prostředím. Většinou se jedná o hledání nějakých postav nebo předmětů, popřípadě o přesun něčeho někam, abyste se pohnuli dál. Taková klasika, takže zase žádná herní revoluce to určitě není. Hrozně moc bych uvítal třeba misi, kdy musíte pro někoho chytit otravnou myš nebo utéct před lovci toulavé zvěře. Bohužel se ničeho takového ve Stray nedočkáme a celkově je těch ryze kočičích aktivit spíše poskrovnu.

Celkově ale musím uznat, že mě kočičí indie dobrodružství vážně bavilo a to až nečekaně. Dokonce natolik, že v srpnové nabídce PS plus her vyzkouším Little Nightmares. Kdo ví? Třeba se mi tímto otevřel svět indie her.

Pro: nezvyklý protagonista, grafická stylizace, mňoukací čudl

Proti: málo ryze kočičích aktivit

+14
  • PS5 80
Na Stray jsem se nijak zvlášť netěšil, jen jsem byl zvědavý, ale až první recenze mě přesvědčily, že si mám hru zahrát - hlavně mě lákala délka dobrodružství a jednoduchá gameplay. Nakonec jsem byl i dost příjemně překvapen a hru jsem si užil.

Herně se jedná o příjemnou adventuru v roli kočky, kde řešíte lehké puzzle rébusy abyste postoupili v příběhu a dozvěděli se něco i o světě. Vaším překladatelem a pomocníkem je malý, díky kterému svět poznáváte a hodně jsem si užil jeho styl komunikace s ostatními roboty. Žádné velké čtení, vše strohé a přitom dostatečně účelové. Level design je pak naprostá perla, jako kočka skáčete po střechách, plížíte se v uličkách a prozkoumávate místnosti. To vše v neonovém městě či kanálech temného města.

Graficky jde vidět, že se nejedná o Áčkovou hru, ale spíš indie titul, nicméně jako celek to vůbec neurazí a občas to dokáže výkouzlit nádherné scenérie. Jako další menší mínus vnímám sbírání předmětů v pokročilých lokacích hry, kterým chybím invence oproti první lokaci (ta mi přišla i nejzajímavější). Hra naštěstí netrvá dlouho, protože herní smyčka je hodně jednoduchá a ke konci už se i omrzí.

Celkově jsem rád, že někdo opět vydal kratší hru se super atmosférou, jednoduchým příběhem a přijemnou hratelností s pár super okamžiky!

Pro: design prostředí, hudba, délka, puzzly

Proti: scénář ke konci hry, sběratelské itemy

+13
  • PS5 85
Jako hrdý majitel dvou koček jsem si dobrodružství roztomilýho kočičáka nemohl nechat ujít. Působí opravdu věrně a kdo kočky dobře zná, určitě pozná všechny drobný animace a chování, kterým kočku obdařili. Je vidět, že autoři mají kočky opravdu rádi.


Graficky hra vypadá na PS5 skvěle. Cyberpunkové prostředí je dnes prostě v kurzu, tak proč toho nevyužít i na prostý příběh jedné toulavé kočky. Ozvučení dopadlo také skvěle a několikrát jsem si vzpomněl na Deus Ex.


Škoda že hratelností hra nijak neoslní. Vlastně s ničím vysloveně zajímavým nebo zábavným jsem se ve hře nesetkal. Autoři hráli na jistotu a do ničeho odvážnějšího se raději nepouštěli. Ani to ale nějak nevadilo, protože na těch pár hodin to bylo tak akorát.


Příběh určitě zaujal a přitom mnoho zásadních otázek ponechal bez vysvětlení, ale zdá se být dost zřejmé, že záměrně a pokračování nás určitě nemine. Budu se těšit.

Pro: skvěle se na to kouká a poslouchá, roztomilá kočka v hlavní roli

Proti: průměrný gameplay

+30
  • PS5 95
Každý konec roku je u mne ve znamení studování nových titulů od nezávislých vývojářů. Takže když jsem před několika měsíci narazil na odvážný koncept, kde se vtělíme do těla kočky, řekl jsem si, že tohle bude přesně to co chci zkusit. Očekával jsem, že to bude titul jenž rozvíří vody a třeba změní herní průmysl, který se více zaměří na použití i jiných hratelných postav, než jsou pouze dvounohá stvoření. Jak to dopadlo?

Herní výzva č. 4 - zvířecí instinkt - Hardcore

Náš příběh začíná v betonovém výklenku, kde jsme spolu s dalšími třemi kočkami, nejspíše naši sourozenci. Po krátkém šlofíčku se spolu se sourozenci vydáváme do světa, který je tvořen systémem potrubí, kde jsou nám představeny základní mechaniky hry.
Během skoku na jednu z těchto trubek dojde k jejímu oddělení a my padáme do stoky, nacházející se na dně. Vysílení a zranění se vydáváme skrze bránu do místnosti, kde nalezneme starého robota žadonícího o pomoc, ale už je pozdě. Skrze dveře vstupujeme do místnosti plné starých televizí, na jejichž obrazovce svítí šipky směru kam se vydat.
Zde se poprvé dostáváme do města Dead City. V těchto ulicích narážíme na Zorky, jde o nepřátelé kteří svým chováním a vzhledem připomínající stvoření mezi klíštětem a Headkrabem z série Half-Life. Poprvé tak utíkáme před těmi krvelačnými bestiemi. Až se dostaneme do bytu, ve kterém pomocí logické hádanky objevíme poprvé B-12 (Odkaz na vývojáře BlueTwelve). Ten ztratil svou pamět a na nás bude dopomoci mu jí nalézt.

Doba hraní činila v mém případě cca 7 hodin, hlavně kvůli prohledávání lokací ve snaze získání všech sběratelských předmětů. Plnění čistě hlavní dějové linky se dokáže smrsknout pod dvě hodiny. Ačkoliv může dějová linka působit krátce, nemá hluché místo. Nečekejte ale tahání za ručičku, neboť ve hře není žádná mapa, ani deníček, s aktuální misí. Pokud se ztrácíte lze požádat B-12 o pomoc, kdy vám sdělí pár rad k aktuálnímu úkolu.

Ovládání je příjemné a velmi přirozené, i když ovládáme čtyřnohou postavu. Co je dle mého názoru škoda, že se více nevyužila haptická odezva na Dualsensu. Žádný bojový systém tu nečekejme a to je trochu zklamání. Jediná vymoženost k boji je plněním příběhu, získaná svítilna na UV světlo, která zorky vymaže z povrchu zemského.

Co se grafické stránky hry týká, jde o dobrý průměr, který odpovídá rozpočtům nezávislých vývojářů. během hraní jsem narazil ve dvou případech k propadu skrze texturu. Kamera je vždy volena dobře a není fixována do předem daných pozic, což nám umožňuje si prohlédnou okolí, kde se zrovna nacházíme a některé lokace jsou opravdu krásné. Osvětlení reaguje na prostředí realisticky, kdy překážky ve směru zdroje světla hází stíny, tak jak by tomu bylo i ve skutečnosti.

Celé tohle podtrhuje skvěle zpracovaný a zvolený hudební doprovod. Perfektně v tomto smyslu odráží to, co se aktuálně děje na obrazu. Možnost mňoukat dle našeho uvážení, působí roztomile, ale má i svou funkci, když lákáme zorky směrem k nám.


Za těch několik hodin, pokud nepočítám dva propady texturou, tak hra netrpěla žádnými nedostatky a přitom se příjemně hrála. Ve hře nezapomněli i na humor, který je vyvážený a působí přirozeně. Ke kočičce jsem si vytvořil vztah a to i k robotovi B-12. Příběh je dobře napsaný a jeho zakončení dobře zvládnuté. Potvrzuje se hold, že nezávislá studia dokáží vytvořit zábavnou hru.
Díky všem těmto atributům nelze hodnotit jinak než 95%!!!

Pro: ovládání, hudba, prostředí

Proti: Bojový systém

+26
  • PS5 95
K Stray jsem přišel trochu náhodou a to díky kamarádovi, který mi o tomto počinu od  BlueTwelve Studio řekl, ještě před vydáním a hra mne natolik zaujala, že jsem se na ní začal těšit. Jedná se o 3D adventuru ve které se vžijeme do role kočky, která se zatoulala.

Co se týče grafické stránky, tak nepatří Stray mezi výkvět, ale rozhodně neurazí. Pohyby kočky jsou zde přirozené a nejsou nijak přehnané, vaše kočka neudělá nic co by v reálu nedokázala. Hudební stránka hry je zde prostě skvělá, nádherně podkresluje to, co se děje na obrazovce. Hudba a level designe se dobře prolínají a doplňují. Ohledně level designu, tak ten je taky dobře navržený a plně využívá možnosti vaší kočky. Levely nejsou nijak rozsáhlé, ale naopak dobře situované, aby jste se tam vyloženě neztratily a to možná také z důvodu, že zde není žádná minimapa a ani úkolníček. Zkrátka se musíte orientovat jen dle toho, co vám kdo řekne a najít si to v lokaci sami.

Příběh je tu, no jak to napsat, no prostě vžijete se do role zatoulané kočky, která se snaží dostat zpět a nachomýtne se k něčemu většímu, než-li by sama čekala. Příběh není nikterak složitý a má dobrý spád. Stray není nikterak dlouhou hrou. Osobně jsem hru prošel za necelých 7 hodin. Což vůbec nevadí, spíše naopak děj hezky odsýpá a nemá vyloženě hluchá místa. Je to zkrátka taková jednohubka.

A jak se Stray vlastně hraje? Musím říct, že za mne velmi příjemně. Není zde nějak složité ovládaní, veskrze se dá shrnout do chození/ běhání, skákaní, interakce s roboty a místy škrábání. Soubojový systém zde nehledejte, jelikož tu není, jediné co tak, že získáte baterku, kterou můžete zlikvidovat Zorky (takové stvoření podobný headcrabům z Half-Life). Zorkové jsou jedni ze dvou nepřátel na které narazíte, druhými jsou sentinelové (takové patrací drony), ale s nim se setkáte jen v rámci jedné kapitoly.

Během hraní jsem nenarazil na žádné zásadní glitche, propady fps a Stray mi ani jednou nespadl. Hrál jsem na PS5, kdy byla dobře využita haptická odezva triggerů. Načítaní taky prakticky nebylo, takže hru jsem si užil krásně celistvě.

Na závěr se jedná o velmi zdařilý titul, kdy se budete z výšky kochat dystopickým městem a prohánet se po jeho střechách a hledat zákoutí, kde jste ještě nebyli, k tomu vám bude hrát velmi příjemná hudba, která skvěle podtrhuje atmosféru.

Pro: level designe, hudba, atmosféra

Proti: nic

+33