Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Druhý díl série o spisovateli a nedobrovolném lovci démonů jménem Gabriel Knight patří ke klasických dílům 90. let minulého století, kdy technologie FMV (full motion video) zažívala svůj boom. Navzdory negativním aspektům, které přináší práce s živými herci a omezený rozpočet (původně plánovaných osm kapitol bylo zkrouhnuto na šest), jde o poctivě odvedenou dřinu s naprosto pohlcujícím a nekompromisním výsledkem.

Střídání postavy, za kterou hrajeme, bylo vítaným oživením oproti prvnímu dílu, kde bylo možno ovládat pouze Gabriela. Kapitoly z pohledu Grace, Gabrielovy asistentky, přinášejí novou perspektivu vidění celého příběhu a interakce s postavami. Samotná zápletka spočívá v tom, je Gabriel požádán skupinou místních vesničanů o vyšetření vraždy mladé dívky, kterou má, podle jejich názoru, na svědomí vlkodlak. Takže zatímco Gabriel provádí práci v terénu, která ho zavede až do několika lokací v Mnichově (ZOO, policejní stanice, lovecký klub atd.), Grace si vezme na starosti analýzu historických souvislostí. Není to totiž poprvé, co k podobnému útoku došlo, a navíc vyjde najevo, že by všechno mohlo souviset k tragickým příběhem šíleného bavorského krále Ludwiga II.

The Beast Within je v určitém smyslu poměrně tradiční adventura. Prozkoumáváme různá místa, hledáme předměty a stopy, a rozmlouváme s ostatními postavami. Rozhovory jsou v podstatě lineární a hra od nás očekává, že se budeme držet předem nastaveného děje - pokud vynecháme významné téma, neposuneme se dál. Hra zná příběh, který chce vyprávět, a postavy, které chce ztvárnit. Cílem našeho snažení je zjistit, kdy se otevřou nové možnosti dialogu, nebo předložit postavám předměty nebo důkazy, aby se příběh mohl dále rozvíjet.

Hry od Jane Jensen se vždy vyznačovaly mimořádným důrazem na kombinování nadpřirozených jevů se skutečnými historickými událostmi, a Gabriel Knight 2 není výjimkou. Jako Grace se podíváme do známých zámků Neuschwanstein a Herrenchiemsee (které Gabriel dokáže vtipně komolit jako New Swan a Here In Chemistry) a dozvíme se spoustu zajímavostí o německé historii z doby Ludwiga II. a Bismacrka. Už jen tyto detaily mě vedly k tomu, abych si hru s potěšením zahrál ještě jednou. Tvůrci šli dokonce tak daleko, že hudebník Robert Holmes zkomponoval výhradně pro účely hry náznak ztracené Wagnerovy opery, kterou předvádějí skuteční operní pěvci, což je jedním z nezapomenutelných zážitků, na které jsem při hraní narazil. Zajímavost: Ztracená opera Der Fluch Des Engelhart má být údajně poslední Wagnerovým dílem, takže by se dalo očekávat, že bude vytvořena ve stylu pozdních kompozic jako Parsifal nebo Die Meistersinger, zatímco ukázka ve hře připomíná spíš rané období mistrovy tvorby, které se neslo v duchu tehdy populární "Grand Opera". Ale to je jen detail, ve kterém se asi nikdo nebude šťourat. :-)

Propojení s historií je také jedna z nevýhod, kterými se hra vyznačuje. Například v kapitole 4, kterou hrajeme za Grace, je nutno trávit většinu času v různých muzeích a zámcích zasvěcených Ludwigovi a Wagnerovi. Abychom kapitolu zdárně ukončili, musíme prozkoumat a přečíst každý hotspot, který se ve zmíněných lokacích vyskytne, což asi nebude pro každého. Kromě toho videa vypadají poněkud zrnitě a v nízkém rozlišení, ale to se dá pochopit - hra zabírala na tehdejší dobu ohromných šest CD a bylo potřeba šetřit na celkovém objemu dat.

Kvalita hereckých výkonů značně kolísá, což bývá pro FMV hry typické, zejména když nejsou podpořeny velkým rozpočtem a spoustu záběrů bylo potřeba natočit na první pokus. Dean Erickson jako Gabriel Knight se odlišuje od původního dabéra Tima Curryho snad ve všech aspektech - jeho hlas je posazen příliš vysoko, své repliky občas dost drmolí a chybí mu ta správná Schattenjäger osobnost. Nicméně jeho nemastné scény ze začátku hry jsou alespoň vykoupeny mnohem kvalitnějším výkonem ke konci, kde celý příběh graduje v působivém finále. Joanne Takahashi jako Grace působí přirozeně a přestože se chová jako asshole (především v rozhovorech s Gerdou), člověk si ji nakonec oblíbí, zvláště když ohavné oblečení z prvních kapitol vymění za krásnou večerní róbu. A co vedlejší role? Dalo by se říct, že Peter Lucas jakožto enigmatický Friedrich von Glower prakticky táhne celý příběh a scény s ním patří k tomu nejlepšímu, co se ve hře objeví. Z dalších postav mě zaujal pološílený Richard Raynesford (baron Von Zell), dokonale sarkastický Etan Boritzer (Xaver), a hlavně úžasný Nicholas Worth, jehož Kriminal-Kommissar Leber se svým ZIT DOWN! dodává celé story ten správný skopčácký říz.

Mimochodem, ve hře nejsou žádné titulky (i když se snad dají nějakým způsobem neoficiálně doplnit) a některé konverzace se odehrávají pouze v němčině, což byl sám o sobě docela odvážný počin. Nicméně, ono to funguje a atmosféra je prostě nenapodobitelná.
+14
  • PC 80
Pro svůj komentář číslo 100 jsem si chtěl připravit hru, která bude absolutní bomba. Gabriela dvojku jsem nikdy nehrál. V době, kdy vyšel, se těch cca 3 GB nedalo jen tak snadno zpirátit. O hře jsem jen mnohokrát četl a nenapadlo mne, že se mi ji nakonec podaří sehnat. Navíc hra byla ověnčena mnoha oceněními. Z těch pro mne nejvýznamnější - 90% hodnocení a hra měsíce od interactive-movie-killera Andreje Anastasova a pak stovky, které padly tady na DH od lidí, kteří nejdou pro nějaké to procento dolů daleko. Prvnímu dílu jsem dal plný počet, a tak se ono 100% hodnocení pro stý komentář nabízelo tak nějak automaticky. A zároveň jsem měl strach. Hru jsem nainstaloval už déle než před rokem, ale bál jsem se, že pro všechen ten hype budou moje očekávání dokonalé adventury přehnaná a nakonec budu reálným Gabrielem II. zklamán. Tehdy jsem jen shlédl intro a hru nechal nainstalovanou na disku. Na její řádné zapaření došlo až letos v srpnu.

Gabriel 2 nabízí pokračování voodoo thrilleru z New Orleans prvního dílu. Tentokrát si zahrajeme za dvě postavy (Gabriel a Grace, každý po třech aktech). Gabriel nás provází po lichých dějstvích a pátrá po pachatelích vražd připisovaných dvojici vlků uprchlých ze zoo v Bavorsku. Nakonec se ukáže, že nejde o úplně obyčejné vlky. Grace v sudých dějstvích pátrá po dějinách Bavorska 19. století, podivném skonu krále Ludvíka II. Bavorského a zejména po ztracené opeře Richarda Wagnera. V posledním aktu se obě postavy setkají. Party týkající se pátrání po Wagnerově opeře jsou skvělé. Je vidět, že měla autorka hodně načteno a reference skvěle použila. Nenašel jsem nic, co by odporovalo dějinám mimo běžnou básnickou licenci a i král Ludvík si je ve hře podobný. Gabrielovo pátrání je problematické. Zatímco vyšetřování voodoo kultu v New Orleans mi (i proto, že z pohledu Středoevropana jde o exotiku) přišlo uvěřitelné, představa vlkodlaků v Bavorsku v roce 1994 mi přijde úsměvná.

Z hlediska hráče adventur jde o povedený kousek. Hraní plynule odsýpá, kokosáky tam jsou, ale oproti starším Sierrovkám mi hra přišla jednodušší. Také možných úmrtí postavy bylo minimum. Postup byl mnohdy logický, občas méně logický (Grace chytí holuba v Rittersburgu, dá si ho pod kabát, odveze ho do zámku Neuschwannstein, kde ho vypustí, aby odlákala hlídače) až po vyložené nesmysly, viz hlavní kokosák hry hned z prvního aktu (Gabriel se potřebuje dostat do kotce vlků v zoo. Promluví anglicky s ředitelem zoo, hovor sestříhá a výsledek zavolá zřízenci vysílačkou. Následně Gabriel smí k vlkům. Opravdu Thomasovi nepřišlo divné, že mu nadřízený Němec volá v angličtině?). Jako další šílenost přihodím jen telegraficky celou anabázi kolem kukaček a dále fakt, že si Gabriel není schopen na policejní stanici zapamatovat sedmimístné telefonní číslo a musí si ho před pátravýma očima inspektora zapsat do zápisníku. Jinak se hra hraje dobře a nemám více výhrad. Pátrání za Grace je skvělé, části s Gabrielem jsou, řekněme, stále nadprůměrné.

Z hlediska zpracování je hra zajímavá a jde o umělecké dílo svého druhu. V 90. letech se snažili vydavatelé prosadit tzv. interaktivní filmy (později nazvané FMV adventury) a Gabriel 2 je ukázkou, že když se na to jde dobře, není FMV nutně slepá ulička. Hra je interaktivní (je to hra, ne film), dlouhá a z hlediska zpracování mám jen malé výtky. Občas je namluvení navazujících videí různě hlasité a také ne všechny filmečky jsou ve stoprocentní kvalitě. Na druhou stranu nacpat takové množství filmového materiálu do 3 GB je zázrak svého druhu. Hudba plní svoji funkci. Některé motivy jsou nové, některé jsou převedeny z předchozího dílu (inner wheel, policejní stanice), ale oproti prvnímu dílu mi přijde slabší. Hra je v moderním přepracování stabilní, nespadla mi ani jednou.

A je to tady. Bušte do bubnů, rozvibrujte činely, trubte fanfáru, je to tady... Stovkové hodnocení pro Gabriela II. je tady. Bohužel tomu tak však není. Jedná se o kvalitní pokračování perfektní hry, ale když si vzpomenu, jak si Gabriel I. pohrával s mými emocemi (Malia, Wolfgang Ritter,...), zde jsem nic podobného necítil. Nechme to tak jak je a Gabriel dostává zaslouženou 80% jako nejlepší letos prvně dohraná hra. Snad to vypadá, že jsem ve svém věku na "nové hry" přísnější, ale snad to odmítnu zaslouženou stovkou pro Quest for Glory V: Dragon Fire, protože Erana si tu stovku zaslouží. Je mi líto, Grace.

Pro: Grace a její pátrání, kvalitní filmy, kvalitní dabing.

Proti: Vlkodlaci v Bavorsku, některé nelogické postupy.

+20
  • PC 90
Podobně jako u prvního dílu jsem k The Beast Within přistupoval s nedůvěrou. První dojem z cutscén s živými herci a jejich následným zakomponováním do herního prostředí nebyl zrovna pozitivní. Videa se navíc přehrávají v obdélníku, který je obklopen uživatelským rozhraním.

Po chvilce hraní jsem si ale začal zvykat, až mi to nakonec přišlo takhle lepší. Tvůrcům se opravdu povedlo sloučit živé a herní části do splývajícího celku, který docela funguje díky nízkému rozlišení. I z pohledu „moderního“ hráče má hra stále svůj šarm, který přežívá díky péči herní komunity s nástroji jako ScummVM. Mohl jsem tak hru z GOG prostě jen nainstalovat a hned hrát. Ano, párkrát zamrzla, a asi jednou spadla, jinak nebyl žádný problém. Autosave mi sice nefungoval, ale ukládání fungovalo normálně. Frustrovaly mě jen dvě věci – nemožnost scrollovat v inventáři (nebo aspoň přepínat řádky), a doba, po kterou nebylo možné přeskočit cutscény po jejich začátku, takže jsem v pozdějších fázích hry jen zběsile klikal, protože jsem se pokaždé opravdu nechtěl dívat na to, jak si Gabriel prohrabuje vlasy, nebo jak Grace vychází schody. Cutscény samozřejmě nejdou pozastavit, a když se omylem ukliknete a nemáte po ruce nedávný save tak se na ní musíte jít podívat na Youtube.

Příběh působil komorněji, zato se víc soustředil na jednotlivé postavy a interakce mezi nimi. Některé postavy se chovaly reálně, některé pohádkově. Jak akurátní je zobrazení Němců a jejich reakcí na Americké ignoranty netuším, ale docela jsem se tím bavil. Někdy mi přišli až příliš ochotní. Němčiny je ve hře poměrně dost, ale já jí trochu rozumím, takže mě to nijak nerušilo. Chápu ale, že to někoho může srát, protože ve hře vůbec nejsou titulky, a autoři možná očekávají, že německy umět nebudete. Asi se hráč má vžít do role Američana, který se zmůže jen na to „BIDDE“.

Dozvěděl jsem se zase něco málo z historie, a možná se na nějaké ty památky pojedu v budoucnu podívat. Doporučuju si také přečíst relevantní články na wikipedii, je zajímavé porovnávat, jak autorka využila reálnou historii pro tvorbu tohoto příběhu.

Bez návodu jsem se neobešel. Přestože je ovládání hry velmi jednoduché, některé hádanky jsou prostě příliš složité. Neustále se objevují nové a nové způsoby interakce s prostředím, které nijak nevyplývají z celé předchozí herní zkušenosti. Některé části v pozdějších fázích hry jsou navíc časově omezeny, což případnou frustraci ještě zvyšuje. Já ale hry nehraju proto, abych si něco dokazoval, takže pro mě není nahlédnutí do návodu problém.

Jsem tedy velmi spokojen, díky The Beast Within jsem si uvědomil, že bych přeci jen mohl začít dávat víc šancí starším hrám. Jsou mezi nimi i takovéhle hry, které jsou stále dobře hratelné i pro někoho, kdo vyrůstal na hrách minimálně o 10 let mladších.

Chvíli jsem zvažoval, že bych si hru dokonce koupil ve fyzické formě, ale kromě dalšího zabraného místa na poličce by to nedávalo smysl – hru bych stejně hrál z GOG instalace. Raději jsem tedy sáhl po novelizacích prvních dvou her, které napsala sama autorka herních příběhů. Ty budou v poličce vypadat hezky, a já si zároveň budu moct hry znovu „zahrát“ v knižní podobě.

Uvědomil jsem si, že kouzlo téhle série je i v tom, jak je každý díl unikátní ve svém zpracování. Nejsou to žádná pokračování přes kopírku. A těším se na to, jak na mě zapůsobí třetí díl.

Pro: důraz na postavy, podařené FMV zpracování, dobrá hratelnost

Proti: některé hádanky, z dnešního pohledu pár uživatelských nepřívětivostí

+23
  • PC 80
Je bezva, že si i po tolika letech hraní můžu zahrát něco, s čím jsem doteď vůbec nepřišel do styku a přitom je to z doby, kde toho mám odehráno nejvíc.

Moje první FMV hra a zjevně jsem sáhl hned po tom nejlepším. Nemám s tímhle žánrem ty ohavné zkušenosti, jako recenzenti v tehdejších herních časopisech, takže si naivně myslím, že je to dobrý nápad a že to má budoucnost. Vlastně je vtipné, že ve hrách úplně normálně akceptujeme v cutscénách žánr "animovaný film" a bereme to jako standard.

Nechápu ale, proč je ve FMV zvykem nedávat titulky. V každé adventuře je to úplný základ a tady je to problém. Ale naštěstí jsou i patche a je i čeština, která s ním počítá.

Navázání na první díl je ukázkové. Herecké výkony jsou různorodé. Hlavní dvojice je průměrná, většina vedlejších postav je podprůměrná a členové loveckého klubu jsou boží.

Trošku mě mrzela nevyrovnanost kapitol. Je jich šest, první je fajn, tak na 75 %, druhá mě bavila ještě o něco víc, protože mám rád tohle hrabání se ve starých spisech, na 80 %, ve třetí už začíná docela napětí a je skvělá, na 90 %, jenže čtvrtá kapitola je dost hrozná, úplně se to zastaví a je to nuda, to je tak na 40 %, pátá je snad úplně nejlepší, napětí se dá krájet, proběhne v podstatě vyvrcholení všech záhad a je tu i akce, 95 %. No a první půlka šesté je zase hrozná, 40 %, a druhá půlka šesté je solidní. 75 %. Dost mě vyvedl z konceptu střih mezi koncem páté a začátkem šesté kapitoly, který by klidně snesl svou samostatnou část, protože v tom, co jsme neviděli, musela udělat Grace dvakrát víc věcí, než když jsme za Grace ve dvou kapitolách hráli.

Jak je to hrané reálnými herci, tak o dost více vyplyne na povrch ta základní směšnost celého adventurního žánru, kdy týpek přijde na pokec k právníkovi, uvede ho sekretářka, týpek si sedne k právníkovi na židli, vzájemně se pozdraví, a až v tu chvíli týpek zjistí, že mu nemá co říct a tak se s ním zase rozloučí, právník mu odpoví předpřipravenou větou a všichni dělají, jakože se nic divného nestalo.

Obtížnost z prvního dílu znatelně klesla, což je dobře (i tak jsou tu asi tři špeky). Hudba je fajn a potěšila návaznost na první díl, stejně jako mě překvapila celkem solidní hudební úroveň opery, na tom si dali záležet. Škoda, že pod těmi zpěvy holt jel midi orchestr. A stejně mě pobavila představa, že se celá opera ukrývá na třech svitcích o velikosti A4. Viděli jste někdy operu??

Celkový příběh a jeho podání mě zaujalo mnohem více, než v jedničce, je to vpravdě filmový (nebo ještě spíše seriálový) zážitek. Edukativní hodnota je ještě větší než v jedničce, akorát jsem si vždycky každý den radši kontroloval, co je pravda a co ne, abych všem pak netvrdil, co všechno není na obrazech v Neuschwansteinu. To bych se vrátil do dětských let, kdy jsem všem bezelstně díky tatínkovi tvrdil, že největší pták je rogalo nebo že největší tornádo je Tornado Lou.

Takže je to skvělá hra, mohla být ale ještě lepší a je podle mě velká škoda, že všechny ostatní hry v tomhle žánru jsou podle všeho o parník níž (snad až na pár výjimek), protože ten prostor pro opravdu kvalitní počiny tu fakt je. A těším se na trojku.
+22
  • PC 100
V půlce 90. let přišla nová, slepá větev adventur - FMV interaktivní filmy. Hnusné filmečky v malém okýnku, nulová hratelnost, mizerné herecké výkony, prostě sračky, které byly oprávněně kritizovány nejen ve Score. Ovšem i tady se objevilo pár výjimek, kdy se filmové zpracování potkalo se skvostnou hrou a Gabriel Knight 2 je jednou z nich. Dvojku jsem chtěl hrát od momentu, kdy jsem si přečetl recenzi ve Score, ale vzhledem k absenci titulků jsem si ji prvně zahrál teprve před pár lety, kdy vznikl patch.

Jak se dvojka hraje? Parádně! Tvůrci zjednodušili ovládání na maximum, takže máte jeden kurzor, pod kterým se navíc aktivní místa hlásí, pokud kurzorem na něco kliknete co jde prohlídnout, hlavní postava si to prohlídne, pokud to jde sebrat, sebere to. Oproti jedničce tedy 100% zlepšení, navíc stejně jako v prvním díle je většina hratelnosti založená na logice, spoustě rozhovorů a výslechů a minimu interakcí s předměty. Pravda, ke konci si i zaadventuříte v klasickém slova smyslu, občas přijde špek (použití kukaček na strom), ale jinak je hratelnost pohodová. Hra je rozdělená od 6 kapitol a pokud v dané kapitole nesplníte vše co je potřeba, nepustí Vás dál. Pořádně přituhne až ve finálním podzemním labyrintu při souboji vlkodlaků, tady jsem fakt vyzuřil, než se mi to konečně povedlo

A jak to dnes vypadá? No rozlíšení filmečků a lokací už dnes není nic moc, ale koukat se na to dá bez problémů. Pokaždé stojíte v nějaké fotografii určitého místa a interkací se spustí filmeček s danou činností.

To nejdůležitější je ale samotný příběh a tady se Sieře, resp. Jane Jensen povedlo něco neskutečného. Gabriel Knight se po událostech z jedničky přestěhoval na svůj nový zámek v Německu, kde se jednoho dne objeví vesničané s žádostí o pomoc. V okolí prý řádí vlkodlak, oficiální vysvětlení úřadů je pár uprchlých vlků ze zoo. Gabriel který si není jistý ani svou novou úlohou Lovce Stínů, ani tím, zda vůbec na vlkodlaky věří se zdráhavě pouští do pátrání, o něco později přijíždí Grace, za kterou odehrajete poctivě půlku hry a začíná své vyšetřování.

A je to jak sledovat nejlepší hollywoodské filmy. Gabriela jeho pátrání zavádí k elitnímu loveckému klubu, kterému vévodí nenávistný baron von Zell a především úchatně charismatický baron von Glover. Setkává se s všehoschopným právníkem, zupáckým policajtem a odhaluje tajemství klubu. Grace oproti tomu začíná pátrání v historii a tady to teprve dostává grády. Pátrání se dotýká tajemného Černého vlka, který se objevuje napříč staletími či historických postav Ludvíka II. Bavorského a Richarda Wagnera. Grace se projde několika zámky, doví se (a hráč s ní) spoustu fascinujících informací z historie a kupodivu většina z nich není vycucaná z prstu. Jestliže jednička šla do hloubky, dvojka jde ještě mnohem dál a přiznám se, že jsem možná nic podobného v adventurním žánru nikdy nehrál.

Pátrání se prolínají, obě hlavní postavy jsou navíc plnokrevné bytosti - Gabriel je stále trošku přezíravý frajírek kterému pomalu dochází jeho odpovědnost, Grace je trošku arogantní a hysterická a odmítá si připustit své city k němu. To vše je podpořeno celkem slušnými hereckými výkony (ač se tvůrci nevyhnuli jistým stereotypům o Němcích), dá se říct že představitel hlavního hrdinu hraje dokonce naprosto fantasticky - v okamžiku kdy je hrůzou bez sebe, zuří, nebo na konci opět ztratí někoho, koho měl docela rádjsem mu věřil na 100%.

Zkrátka Gabriel Knight 2 je naprostým skvostem kde se logická hratelnost potkává s povedeným filmovým zpracováním a fantastickým příběhem plným detailů a historických souvislostí.

Pro: Úžasný příběh a spousta detailů, FMV adventura který vypadá celkem dobře se skvělými hereckými výkony, logická hratelnost a jednoduché ovládání

+25
  • PC 85
Arogantný úškľabok, uši trhajúci južanský prízvuk. Lámač ženských srdcí a majster ego G.K. je späť. Späť, aby ako kráľ vesmíru všetkým dokázal, kto tu má patent na rozum. A celému hernému svetu ukázal, akí sú Nemci zaostalí a neskutočne nepríjemní blbci (fakt by som nechcel byť bavorským PC hráčom pri tejto adventúre). A to ešte neprišla na scénu Grace Nakimura, frustrovaná ohrdnutá milenka, ktorá to všetkým dáva pekne vyžrať a jej správanie by zo začiatku vytočilo aj toho najväčšieho altruistu.
Nie som žiadnym fanúšikom tejto legendárnej série, hlavne pre neveľmi dynamické herné mechanizmy a hlavne pre neúnosnú obtiažnosť (chcel by som vidieť borca, ktorý v prvej kapitole dokázal prísť na puzzle s nahrávkou Dr. Klingmanna)
Avšak tento diel série je vskutku klenot. V prvom rade skvele napísaný a pútavý príbeh, ktorý podľa mňa v hernej histórii nemá konkurenciu, osobne som v adventúrach nič lepšie nezažil. Ďalej doslova kultúrno-historický vzdelávací prínos, ktorý je obrovský. Toto bude možno cesta, ako edukovať mnohých mládežníkov, ktorí po knihe už nesiahnu ani omylom. Príbeh Ľudovíta II. Bavorského je veľmi detailne prepracovaný a má veľkú mieru vierohodnosti. Miestne reálie sú tak dobre priblížené, že mám v momente chuť sa tam ísť pozrieť (Neuschwanstein, Herrenchiemsee, Altötting..., aaaaa, v Mníchove som už bol...).
Grafické spracovanie je podľa mňa nestarnúce, pretože na túto formu interaktívneho filmu sa dobre pozerá aj dnes. Hlavne pri fakticky dokonalých hereckých výkonoch všetkých zúčastnených.
Ani toľko kritizovaný záver podľa mňa nie je nijako slabý. Koho táto hra doteraz obišla, tak môžem len odporúčať...

Pro: príbeh, herecké výkony, atmosféra, lokácie

Proti: premrštená obtiažnosť

+17
  • PC 60
Krásný příklad toho, jak se na perlách devadesátých let podepíše zub času. Kdybych hrál hru ve své době, pravděpodobně bych si cvrnkl do textilu a považoval ji za jednu z nejlepších adventur ever. Hru jsem ale dohrál až nyní (říjen 2016) v rámci herní výzvy a jsem docela rád, že už je to za mnou.

Oproti krásné ručně malované jedničce mě tento interaktivní film téměř nezaujal a hlavně linie s Grace mě doslova až nebavila, částečně kvůli nesympatické herečce a faktu, že se často chovala jako kráva a částečně kvůli nudnému příběhu v této linii. Naopak linie s Gabrielem byla poutavá a napínavá, atmosféra v loveckém klubu se dala krájet a vynikající pátá kapitola už byla jen třešničkou na dortu. Velké plus je rovněž parádní herecký výkon barona Von Glowera, kterému tato role sedla jako prdel na hrnec. Rovněž i představitel Gabriela byl vybraný dobře a na tuto roli mi velice sedl.

Herně mě GK 2 ale moc nezaujal a jen mě utvrdil v tom, že interaktivní filmy byly a stále jsou slepou uličkou. Umím si představit, že kdyby byla dvojka ve stejném stylu jako jednička, pěji teď oslavné ódy. V tomto formátu je pro mě ale GK 2 jen lehce nadprůměrnou adventurou, na kterou brzy zapomenu. Korunu mému ne zrovna zábavnému projití touto hrou nasadil už jen dementní závěr s tím 3D bludištěm, u kterého jsem na vývojáře nadával jak špaček a prdele lítaly jak o život.

Pro: Herecký výkon barona Von Glowera a částečně Gabriela; skvělá pátá kapitola; chvílemi atmosféra.

Proti: Nudná linie s Grace (a tato herečka celkově); dementní závěr; je to interaktivní film.

+12 +16 −4
  • PC 100
Po prvním dílu, který musím označit za nejpříjemnější herní překvapení minulého roku (ano, mám s těmi hrami trochu zpoždění :-) jsem se konečně pustil do dílu druhého. Bohužel jsem nebyl schopen na GoG verzi i přes radu spustit patch, který zobrazuje titulky, ale nakonec to nebylo ke škodě. Drtivé většině jsem rozumněl a to málo čemu nikoliv jsem si opakovaně pustil na YouTube.

Měl jsem napsán poměrně dlouhý komentář, ale nakonec jsem to smazal a zkrátím to. Tak tedy, byl to zážitek. Filmový zážitek. První film, ve kterém jsem skutečně byl, hrál jej. Atmosféra hry, jakkoliv mluvím za sebe a tedy neobjektivně, je geniální. Může za to především naprosto uvěřitelný a na reáliích postavený příběh, dokonalá hudba, některé obzvláště atmosférické lokace (snad celý Rittersberg, lovecký klub(!), Ludwíkův hrad, chata v lesích), některé herecké výkony (Baron Von Glower ztvárněný jistým Peterem J.Lucasem je na Oscara, doslova si krade celou hru a na konci jsem téměř litoval, že Gabriel není na kluky, protože mezi nimi, ať to byl záměr nebo ne, prostě JE magie...:-)) a vzrůstající tajemno vytvořilo natolik specifickou atmosféru, díky které na tuto hru zcela jistě nezapomenu.

Tleskám autorům za odvahu přijít za 2 roky od prvního dílu v cela jiném FMV kabátu a tak trochu je mi líto, že se podobný styl v budoucnu moc neujal. S tím, že Gabriel v druhém dílu je vcelku odlišný od toho v prvním (místo extrovertního matcha je to spíš lehce introvertní - ale o to víc uvěřitelný - cíťa) jsem kupodivu neměl nejmenší problém, ale věřím, že to někomu může vadit. Sekretářka Grace mi charakterově přišla jako v jedničce (tvrdohlavá, schopná, ochotná a platonicky zamilovaná do Gabriela), škoda jen že herečka, která jí v tomto dílu ztvárnila, ze začátku přehrává, jinak je to sympaťanda a na konci v opeře ji to skutečně sekne. Což je fajn, protože tento díl skutečně není jen o Gabrielovi s Grace strávíte v podstatě půlku hry a nebýt Von Glowera, který je převážně v částech s Gabrielem, tak tu Graceinu polovinu označím za lepší!

První díl mi přišel o dost složitější, v tomto druhém bych snad ani nepotřeboval návod (tedy až na zákys v první kapitole s vysílačkou, na to bych nepřišel, i když kdybych si prvně přečetl manuál ke hře tak by mě to asi navedlo), ale hra rozhodně není dětsky snadná a rozhodně není krátká. Až na ojedinělé výjimky jsou všechny postupy hrou logické.

Hře musím bohužel vytknout v podstatě jednu jedinou věc, která se týká poslední lokace ve hře (opera, především sklepy). Jako bych hrál jinou hru. Možná je to tím, že už v podstatě víte co kdo je, kde kdo je a tušíte jak to dopadne (tedy chybí jakési tajemno, které je v celé hře jinak téměř hmatatelné) a atmosféra daného prostředí mi zkrátka - nevím proč - nesedla.

Jestliže první díl série považuji za lepší adventuru než čtvrtý díl Indiana Jonese a toto pokračování za minimálně stejně dobré, musím to ukončit takto. Beast Within je ve smyslu celistvosti zážitku patrně nejlepší adventura jakou jsem zatím hrál. Skutečně mistrovské dílo, po drtivou většinu hry jsem byl naprosto vtažen!

Pro: příběh, hudba, lokace, atmosféra(!),herecké výkony (Baron Von Glower)

Proti: atmosféra ke konci mi tolik nesedla jako zbytek hry, absence titulků

+20
  • PC 95
FMV adventur jsem se vždycky bál a Under a Killing Moon na tom nic nezměnil, no a tak je jasný že zjištění že druhý díl Gabriela je FMV adventura ve mě vyvolalo paniku a menší nechuť. Nakonec mě ale stejně přemohla touha po dalším příběhu ze života Gabriela Knighta a tak už jsem se vesele pustil do hraní.

Příběh začíná na hradě Ritterů kde je Gabriel vyrušen rozhořčenými vesničany,kteří po Gabrielovi chtějí aby prošetřil zmizení dítěte které údajně unesl vlkodlak. Gabriel sbalí svých pár švestek a vyrazí na místo činu aby přišel záhadě na kloub.

Musím říct že zpracování mě hned po pár minutách uchvátilo a díky hraným animacím jsem se cítil více vtažen do děje. Takže grafické stránce jednoduše nevím co vytknout, holt zdá se mi že hra ještě moc nezestárla a i na dnešní dobu prostě vypadá skvěle.

Hlavní představitel Gabriela mi byl velice sympatický a jednoduše jsem si ho hned oblíbil. Ano nemůžou se od něj čekat nějaké velké herecké výkony když se vezme v potaz že je to prakticky amatér, jenže i přes to mi přišel jeho výkon velice dobrý a dostačující. To stejné se nedá říct o Grace se kterou sem měl ze začátku menší problém (ne a není to tím že je asiatka ! :D) jelikož mi sama o sobě představitelka moc sympatická nebyla a také to asi bylo zapříčiněno tím že se ze začátku Grace chovala jak kráva. Naštěstí v průběhu hry se mi dostala pod kůži a já už s ní problém neměl. Za zmínku ale také stojí vedlejší postavy jako třeba trošku potrhlý manželský pár, který je podle mě zahrán skvěle nebo komisař Leber o nic hůř na tom nejsou ani další vedlejší postavy. Ale přece jen jedna všem káže která nás do atmosféry sváže....ehm no. A to je Baron Friedrich Von Glower který je zahrán neskutečně skvěle (představitelovy role doslova sedla). Opravdu je napsán výtečně a spolu se skvěle výborným představitelem je z něj nezapomenutelný charakter Já osobně byl smutný z toho jak zhynul ! :D

Dialogy jsou jako vždy na skvělé úrovni a nechybí jim ani humor, kterého je tu sice méně ale stále tu je. Navíc mi přišlo že Gabriel už není takový machírek co si myslí že ho každá chce ale spíš je víc při zemi a je takovej..noo neoklepanej a víc milej. No nevím jak přesně to popsat.

Soundtrack je na skvělé úrovni a atmosférou poráží soundtrack prvního dílu, a to opravdu ještě teď jsi opakuji skoro všechny skladby a vyvolávají ve mě husí kůži..no dobře zas až tak bych to nepřeháněl ale jednoduše soundtrack je ÚŽASNÝ !

Takže shrnutí jedná se o skvělé pokračování s napínavým příběhem skvělým záporákem a sympatickým Gabrielem. Hromadou vyživných dialogů,dobře udělaných filmečků a docela dlouhou herní dobou. Ale musím se přiznat že ke konci už mi to přišlo lehounce zdlouhavý. Ale jinak výborné pokračování které bohužel sráží pár drobností jako absence titulků.

Pro: Příběh,dialogy,Grafické zpracování, herecké výkony,Baron Friedrich Von Glower,délka,Skvělý atmosférický soundtrack.

Proti: Ze začátku Grace,absence titulků

+20
  • PC 60
Na úvod musím uvést dva fakta: 1) Gabriel Knight jedničku považuju za jednu z nejlepších adventur, co jsem hrál. 2) Toto byla má první "FMV adventura".

Jak už je asi z mého hodnocení patrné, druhý díl Gabriela Knighta mě slušně zklamal. Tím, že se tvůrci rozhodli pojmout dvojku takto filmově, je najednou minimálně polovina kouzla pryč. Nemáme tu krásnou kreslenou grafiku, ale ošklivě vyrenderovaný film, do kterého jsou nemotorně naklíčovaní skuteční lidé. Postavy nejsou skvěle oživené díky hlasům borců jako Mark Hamill a Tim Curry, ale zde jim dávají život jakýsi televizní herci, z nichž polovina přehrává a často jsou zrežírovaní způsobem, že dořeknou svou větu a pak na ně ještě 5 vteřin koukáme, jak se zúčastněně šklebí.

Gabriel mi celou dobu připomínal hlavního hrdinu skvělého seriálu The Wire, kdyby si nechal narůst dlouhé blonďaté vlasy. Tento herecký představitel ze stylového hláškujícího Gabriela z jedničky udělal takového věčně se vrtícího, dětsky se culícího maníka... ale musím říct, že mě docela bavil (v dobrém slovasmyslu). Oproti jedničce hrajeme polovinu hry (a to dokonce bych řekl tu významnější půlku) za Gabrielovu pomocnici Grace. Její zdejší herečka se mi typově docela dost líbí (až na ty její nemožné šaty), ale bohužel je na tom herecky velmi špatně - její afektovaná žárlivost či zaláskované pohledy na Gabriela dost ničí její suprový charakter z jedničky.

Pravděpodobně to tak nějak patří k tomu žánru FMV adventur, ale docela dost mě štvalo, jak je tahle adventura velmi často "ne-adventurní". Tím myslím, že se tu často skoro nepoužívají předměty, jen se chodí od jedné postavě k druhé a prohlíží se (ošklivě vyrenderované) lokace. To vyvrcholí v jedné z posledních kapitol, kde Grace prochází zámky způsobem, že si připadáte, že hrajete jakousi Zámeckou exkurzi 3D, ne detektivní thriller.

To však zachraňuje z nejhoršího největší klad této hry - příběh. Ten je opravdu kvalitně vymyšlený, skvěle opět vychází ze skutečných legend a historických faktů. Máme tu i pěkný vývoj v samotném herní ději, nějaký ten zvrat... super.

Jenže ani samotné herní mechanismy nejsou ani zdaleka na takové úrovni jako jednička. Tím myslím, že tu narazíme na nějaké to podivné používání předmětů (např. darování stříbrného srdce v kostele, aby měla Grace klid na duši, že tam šlohne Ludvíkovo srdce...), což je velmi často ještě zkombinované s tím, že to jde udělat, až se "něco" stane, i když to nemá žádný pádný důvod (např. můžete vzít růže až ve chvíli, kdy je můžete ve hře použít).

Hra je poměrně dlouhá, takže se nabalí i spoustu "otravných věcí". Hloupě vymyšlené přechody v některých lokací, které jsou matoucí a dokonce kvůli nim můžete i přehlídnout vstup do důležitých míst. Možnost záseku, když nemáte potřebný předmět a hra vás nechá jít do bez této věci bezvýchodné situace (závěr hry). Natahované filmové scénky, které jsou si často podobné, tak nevíte, jestli můžete překliknout nebo se jedná o něco nového (např. postel v cele, Gabriel v lese...). A mnoho dalšího...


Gabriel Knight 2 doplatil na špatné rozhodnutí pojmout ho jako FMV adventuru. Pravděpodobně jim to přišlo tehdy velmi pokrokové, ale nakonec se ukázalo, že je to přesně naopak. Jednička je dodnes nádherná, dvojka je s prominutím hnusná. Kromě hereckých neduhů a nehezkého prostředí však je GK 2 často otravný i z ryze herního pohledu - není ho tolik zábavné hrát, protože hra často hází hráči klacky pod nohy, hráči moc neradí, spíš mu škodí. Velká škoda.

Pro: Příběh

Proti: Ošklivá grafika, průměrné herecké výkony, málo "adventurní"

+10 +12 −2
  • PC 60
Nemastné, neslané a přesto slizké. Takové vždycky byly, jsou a budou adventury od Jane Jensen. Nafouknuté to bubliny herního průmyslu, která když splaskne, zbyde jenom smrad.

A druhý díl série GK není výjimkou. Přestože je obohacen o FMV scény, které by mohly znamenat náznak jakési moderny, jedná se o pouhý klam. Herní náplň je totiž klasicky adventurní, tedy klasicky blbá. Nelogické puzzly bez hlavy a paty. Nesmyslné a zdlouhavé rozhovory o ničem. A díky mizerným hereckým výkonům patří kvalita FMV scén k těm nejhorším v už tak špatném FMV žánru.

Příběh je nezajímavý bez špetky nápadu a vtipu. Navíc plyne tak pomalu, že se dá skoro zapomenout, o čem to všechno vlastně je. Stavba bídná, gradace prakticky žádná. Příběh se sice se otírá o skutečné historické události, ale ve finále to jsou jenom zbytečné plky. Ztvárnění Gabriela Knighta a jeho pobočnice je ve srovnání s některými vedlejšími postavami velmi nepovedené. Charisma na nule. Navíc na herci GK je evidentně vidět, že ho hraní nebaví a vůbec nezajímá. Působí spíš dojmem floutka, který si na chvíli odskočil z kavárny za rohem. Vtažení do děje a sžití s postavami se tak nekoná.

Celou hru drží nad vodou jediná zajímavá a charismatická postava - baron Friedrich von Glower. Jeho přítomnost na scéně vždy dodala hře potřebné napětí a pocit, že se skutečně něco děje. Bohužel, když už se konečně začne něco dít, následuje okamžitý střih a opětovný pád do několikahodinové nudy. Jemné vzrušení v závěrečné kapitole tak už celkový rozpačitý dojem nezachrání. A to ani přes povedený závěrečný souboj s von Glowerem.

Hrát se to dá, ale s velkým "ALE".
+1 +12 −11
  • PC 90
Z průzkumu mezi kamarády můžu soudit že GK2 je asi nejméně známým dílem série, na ráně jsou dva důvody – na svou dobu neuvěřitelný počet 6 CD, který komplikoval vypalování a bránil snižování ceny, a hlavně absence jakýchkoliv titulků(toto fakt nechápu, takto propracovaná nákladná hra a hned na začátku se rozhodla ztratit tisícovky potenciálních fanoušků...) Přesto mám právě tento díl nejradši a patří mezi mé nejoblíbenější hry vůbec.

Příběh GK2 je opět mysteriózní detektivkou pohybující se mezi realitou a fikcí. Tentokrát v něm navíc hrají ústřední roli historické postavy, jako byl Ludvík Bavorský nebo Richard Wagner. Rozvíjí se tak fiktivní historie naprosto bravurním a konzistentním způsobem, v herní branži nevídaným. Příběh vlkodlaků ze sousedního Bavorska je přeci jen pro našince mnohem bližší než voodoo rituály v San Orleans, takže jsem se celou dobu bavil nejen řemeslně vytvořeným příběhem ale také reáliemi bavorského prostředí. Příběh je prostě něco nevídaného, ale myslím, že nejlepší bude, když nebudu prozrazovat více.

Realistické zpodobnění příběhu a reálií je umožněno způsobem zpracováním hry – téměř všechny scény jsou totiž zdigitalizované videa a fotky (Full Motion Video). To způsobilo jednak tu velkou velikost, jednak umožnilo že můžete zcela jasně rozpoznat skutečné lokality. Tento nový směr zpracování, se však ukázal v herním průmyslu jako slepá větev. Důvody neznám, asi je přeci jen mnohem levnější vytvořit digitální postavy. Grafická stránka věci je na rok 1995 plně vyhovující, samozřejmě jsou videa podobně jako v jiných starých hrách v interlaced a v nízkém rozlišení, aby se to na tehdejších strojích rozchodilo.

Herecké výkony jsou nevyrovnané, zatímco vedlejší postavy hrají velmi slušně tak problém spočívá v hlavních postavách Gabriela a Grace. Gabrielovi nějaké to šibalské mrknutí do kamery nebo falešný úsměv jde odpustit, ovšem přehrávání představitelky Grace i v ještě nepříliš dramatických situacích jest takovým malým očistcem. Naproti tomu bych vyzdvihl výkon hlavního záporáka. Ten je dle mého jedním z nejlepších protivníků herní historie. Hudba se opět povedla, především ústřední skladba patří k těm které si člověk zapamatuje a tu a tam rád samostatně přehraje, během hry budeme i svědkem opery.

Hra zůstává klikací adventurou, obtížnost je však výrazně nižší než v jedničce i ve trojce. Přeci jen ubylo akčních momentů kdy musel hrdina něco řešit v omezeném čase a ubyly i puzzle. Mně osobně toto nijak nevadilo, někteří však můžou chtít větší výzvu. Horší bylo že tu zůstal jeden puzzle "skládání vzkazu" který se mi nepozdával už v jedničce. Trochu mi vadily i mechanické prohlídky muzejí a zámků, těžko říci, jak to udělat lépe, ale chvílemi jsem se cítil jako na virtuální prohlídce. Samozřejmě, když jsem něco přehlédnul, tak jsem musel prohlídku začít odzačátku...

Hra je opět rozdělena do několika částí, hrajete střídavě za Gabriela a Grace, přičemž Gabriel vyšetřuje především konkrétní případ zatímco Grace shání podklady a objevuje kontext. Ovládání je tentokrát střiženo na míru pro hru - chybí nadbytečné ikonky akcí, bodovací systém zůstává, dialogy jsou opět udělány bezproblémově. Humor ve hře zůstal, znovu se o něj stará hlavně Gabriel a některé střety s ostatními postavami jsou moc pěkné. Nicméně humoru je přeci jen o něco méně, trochu mi tady chybělo špičkování s Moselym.

Dnes už jde stáhnout XP installer (umožňujíí i odstranění interlace) a i titulky k anglické verzi. V celku se jedná o dílo výrazně převyšující konkurenci jak námětem tak ve své době i zpracováním. Mohu doporučit všem kteří mají rádi vlkodlaky, Bavorsko, mysteriózní příběhy či historii.

Na závěr přidám zajímavost - víte že v Čechách byli také Ritterové z Rittersbergu? O jednom z nich jsem se dokonce učil v literatuře na gymplu.

Pro: jedinečný příběh propojující historii s bájemi a fikcí , bavorské reálie, top hudba, neopakovatelná atmosféra, nejlepší záporák

Proti: absence titulků, herecké výkony hlavních představitelů, může vadit nevyvážená obtižnost či nudnější prohlídková část

+14
  • PC 100
Plné hodnocení jsem ještě žádné hře, co jsem na DH, neudělil. Nepřekvapilo mě ale, že je právě získala hra Gabriel Knight II. Reálný podklad pro příběh s příměsí fikce je ta nejlepší kombinace jakou tvůrci mohli použít. Pro mě donedávna relativně neznámé téma Ludvíka II. Bavorského, ztracené Wagnerovy opery a černého vlka, je natolik zajímavé, že příběh působí natolik reálně, že někdy je těžké rozlišit, co se doopravdy stalo v Bavorsku minulého a předminulého století.

Jak se těžko rozehrávají adventury od Sierra, tak o to větší zážitek a výsledný dojem nabízejí. Přesný opak většiny her od LucasArts. Jelikož GK2 není běžná point and click adventura ale interaktivní film, je důležité, aby vybraní herci byli charismatičtí a dokázali příběh prodat. A to se dokonale povedlo především u barona Von Glowera, který uvede Gabriela do loveckého klubu na konci první kapitoly, aby děj během dalších pěti aktů mohl pomalu stoupat a nechávat tak hráče napnutého. Nehraje pouze za samotného Gabriela Knighta, který představuje přímý a riskantní postup ale i sympatickou asiatku Grace, která se pro změnu soustředí na vyhledávání informací pro posledního z rodu Ritterů, schattenjaegra Gabriela.

Ačkoliv mají FMV advenury převážně špatnou pověst, tak pokračování Gabriel Knight: Sins of the Fathers dokáže ze svého žánru těžit maximum a výsledek tak nepůsobí, jako kostra minimální interaktivity která je obalena nekvalitními videi (od Night Trap po Point of View). Zde vše působí profesionálně, ať už se jedná o hrané scény, vyfocené a velmi kvalitně upravené pozadí scén a i hudbu, která zahrnuje některé motivy skladatele Richarda Wagnera v režii Roberta Holmese (např. Epilogue). A ta si jistě zaslouží zvláštní zmínku, je skvělá a ještě lépe se hodí do samostatné hry. Například výsledná atmosféra na zámku Neuschwanstein je jedna z nejlepších co jsem u videoher viděl.

Na rozhovorech s vedlejšími postavami je vidět, že Jane Jansen je na správném místě. Jsou zajímavé, a pokud se dostanete hlouběji do příběhu, budete je všechny s radostí číst stejně jako doprovodné materiály a knihy, z většiny předčítané aktéry. Ovládání je oproti minulému dílu bezproblémové a na vše postačí jediný typ kurzoru - přesto není nijak ublíženo obtížnosti. Jedna z mála věcí, která měla být více rozpracována je rekordér a s ním spojené nahrávání rozhovorů a následné jejich skládání a rozkládání. Bylo využito jen dvakrát za celou hru, což při potenciálu na možné úkoly je málo.

Proč plný počet bodů? Všechno do sebe zapadá a jako celek je GK2 bezchybným dílem a ideální, doposavad nepřekonanou, podobou adventury jako žánru. Druhá strana mince je však ta, že hra není pro každého a chce po hráči přístup na svá pravidla. Pro ty, co vytrvají, je ale připraven nezapomenutelný herní zážitek, který prakticky nemá ve svém žánru konukrence.

Pro: profesionální zpracování, příběh, audiovizuální kvality, ideální rozsah

Proti: občasné padání zaviněné XP

+32