Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Poslední komentáře

Iris.Fall

  • XboxX/S 80
Iris.Fall je vizuálně okouzlující indie adventurka, kterou bych popsal jako "Gotický potomek Alenky v Říši divů a IQ testů". S feelingem Gaimanovy Koralíny navrch. Dívenka Iris má noční můry, probouzí se a vidí tajemnou kočku, kterou se rozhodne následovat - a zjistí, že noční můry dost možná ještě neřekly poslední slovo: starý, rozbořený dům, svět, který je svou černobílostí v kontrastu s dívčiným jménem (Iris je řecká bohyně duhy), tajemný, postupně se rozplétající příběh a schopnost, díky níž se Iris umí přeměnit v pouhý stín.

Díky tomu mechaniky jednotlivých puzzle nejčastěji stojí na principech světla, stínů a často tak i prostorové orientaci (jako část zmiňovaných IQ testů). V celkem osmi kapitolách jich je však jen málo, takže máte hru za sebou za přibližně 4 hodinky. Což je možná dobře - skončí dřív, než by stihla začít jakkoliv nudit.

Ve výsledku mě tak rozčilovalo asi jen ovládání na pomezí 2D a 3D.

Pro: zábavné puzzles, vizuální styl, nejednoznačný příběh

Proti: občas ovládání

+7

Syberia: The World Before

  • XboxX/S 90
Předem se přiznám, že tento druh adventur mám rád už od dětství a tak jsem trošku biased.

Čtvrtý díl (a tuším že i poslední díl) série začíná tam, kde trojka skončila. Tedy příběhem, grafický rozdíl je pochopitelně značný. Stejně jako trojka i tady už vše probíhá v 3d. V minulém díle to bylo dosti kritizováno, ale mne to zase tolik nevadilo a v posledním díle se způsobem ovládání nemám v zásadě žádný problém. Když teda vynechám to, že se prostě někde zaseknete a hledáte ten správný pixel, kterým jde projít. Naštěstí se to neděje moc často. Ovládání virtuální myší na Xboxu je dosti otravné a tohle šlo podle mne vyřešit lépe, viz. třeba Sherlock Holmes Chapter One 

Co mne ale naprosto točilo, že v některých místech to bylo úplně zbytečně rozvláčné. Pohled na krajinky které nejdou přeskočit, dvě postavy co se sekundy na sebe jenom koukají a já čekám, že někdo něco řekne. Dialogy, které omylem spustíte podruhé a nejdou přeskočit. Tohle trošku kazí celkový dojem. Na druhou stranu, ten mechanický svět je opravdu krásný a koukat se na něj o chvilku déle se dá přežít :)

K příběhu: Ten jsem si stejně jako u minulých dílů moc užil. Jsou v něm pochopitelně slabší pasáže, ale jako celek to má vše. Nebudu moc spoilovat, ale to že dcera přežila jsem tušil hnedka.

Škoda, že se Benoît Sokal tohoto nedožil, věřím, že by s výsledkem byl opravdu spokojený. Budiž mu země lehká.

Pro: příběh, hádanky, grafické zpracování, stylizace

Proti: nemožnost přeskočit dialogy, virtuální myš na Xboxu

+13

Gotham Knights

  • XboxX/S 65
Mám rád komiksy. Mám rád DC. Mám rád svět Batmana a jeho netopýří rodinky. Gotham Knights mě proto zaujalo na první pohled, hra, ve které se první tři Robinové a Batgirl musejí vyrovnat se ztrátou svého mistra, dál chránit Gotham před pádem do chaosu, a zároveň vyšetřovat, kdo že to za zabití Batmana může. To znělo super.

A stejně super to i začalo.

Hratelnost dobrá, soubojový systém možná ještě zábavnější než v Arkham Trilogii, díky rozličným speciálním útokům, možnost přepínat mezi jednotlivými postavami dokonce výborná (byť jsem ve výsledku používal jen svoje oblíbence Nightwinga a Red Hooda).

A čím víc jsem postupoval hrou, plnil hlavní i vedlejší mise, sbíral batarangy a artefakty z historie města, závodil s časem, odhaloval hnízda pařátů, vylepšoval schopnosti a zbraně v jednoduchém RPG systému, zkusil multiplayer a tak dál a podobně... tím víc jsem si uvědomoval, že ji hraju doopravdy jen proto, mno, jak jsem psal: že mám rád DC, svět Batmana a jeho netopýří rodinky.

Jde o to vyprávění. Hlavní příběh poměrně plyne, cestou odhalíte tajemství, o kterých nevěděl ani Batman, ale její finále působí jak fanfikce žáka páté třídy. Z trojice vetších vedlejších případů z hlediska narativu baví jenom jeden (Harley Quinn). To správné emoční naladění vytváří tak třetina z cutscén v Belfry.

A aby toho nebylo málo, to všechno je ponořeno do neuvěřitelné míry generického balastu, kterým si mnohdy dokonce musíte procházet, abyste se mohli dostat dál. Padouši padouchujou každou noc stejně, jen se vyvíjí spolu s vámi. Z hlediska scénáristiky vedlejších linií tak strašně odfláklá práce, proti které jsou poslední díly Assassins Creedů mistrovskými díly.

Ale, jak jsem psal, mám rád DC, svět Batmana...

Pro: DC Comics, Gotham, dynamika, soubojový systém

Proti: generičnost, stereotyp, lazy writing

+20

Sonic Adventure

  • XboxX/S 60
v tomto diele Sonica som objavil asi kuzlo 3D plosinoviek so super rychlym jezkom a jeho kamaratov. aj ked na vyber mate zo siestich postav, najviac mi sadol prave modry hrdina, aj to napriek nemotornemu ovladaniu (to ale moze byt xboxovym gamepadom, netusim ci launchove platformy to mali podobne)...z coho vsak prameni moje nizsie hodnotenie je to, ze som pri hre trpel motion sicknessom, takze sa mi to dohravalo len velmi velmi tazko

Pro: postavy

Proti: ovladanie (xbox S verzia)

+5

A Plague Tale: Requiem

  • XboxX/S 85
První díl jsem doslova hltal, takže očekávání od pokračování bylo logicky opravdu velké. Nu a jak to dopadlo? Mohlo to být delší, ale bylo to fakt super. Krásná grafika, příběh, systém soubojů. Bylo by to lepší jako otevřený svět? Těžko říct, ale jako tunelovka to špatné nebylo. Akorát nemám rád smutné konce, takže to mne zklamalo.

Pro: grafika, postavy, příběh, systém soubojů

Proti: konec

+3 +6 −3

Myst

  • PC --
  • XboxX/S 70
Remake Mystu v první řadě vypadá graficky fantasticky. Od atmosféry původního Mystu se asi mírně odklonil (na první pohled je výrazně barevnější a jasnější), ale samo o sobě je to výborně odvedená práce. Každý z věků má svoji unikátní atmosféru, prostředí je plné detailů a efektů, ale nepůsobí přeplácaně. Procházet se jednotlivými věky ve VR musí být skvělý zážitek, ale i na ploché obrazovce má remake co nabídnout.

Na druhou stranu, gameplay zůstal téměř nezměněn a v moderní grafice design roku 1993 o to víc bije do očí. I když prozkoumávat jednotlivé věky a nalézat nové podivné stroje je poutavé, samotné hádanky jsou docela rozporuplné, i když ne vyloženě špatné. Myst je mezi hráči proslulý tím, že vás nijak nevede za ručičku a nedá najevo, co po vás chce, což platí i pro remake. Ovšem v momentě, kdy chvíli vytrváte, zjistíte, že to, co po vás chce, je vlastně velmi prosté.

Valná většina hádanek po vás totiž nevyžaduje logické myšlení, ale pozorné oko a dobrou paměť či pečlivé vedení poznámek. Nemá smysl snažit se přijít jednotlivým strojům na kloub – pokud budete opravdu důsledně prozkoumávat ostrov, tak kódy, které do nich musíte vložit, vám budou naservírované na stříbrném podnose. Stačí si tedy zapamatovat, kam je vložit. Nejspíše proto část hráčů odradí úvodní ostrov, který trochu paradoxně nabízí nejvíc obsahu a interaktivních předmětů, v nichž se dá lehce ztratit. Jednotlivé věky jsou o poznání menší a chudší na interakci a najít tak správný "klíč" pro správný "zámek" je o to jednodušší, až mě to u určitých věků (Mechanical Age) překvapilo.

Samozřejmě, ne každá hádanka je stejného stylu – například sestavování kódu ze zvukových efektů v Selenitic Age či vodní potrubí v Channelwood Age je příjemným zpestřením a jejich vyřešení dokáže potěšit. Najde se i několik zásekových špeků, o jejich férovosti by se dalo polemizovat – například hodinová věž, jež využívá skrytou herní mechaniku, která se nikde jinde v celé hře nevyskytuje a hra vám ji nijak nenaznačí, nebo tunely v Selenitic Age, které sice můžete zmapovat a bruteforcnout, ale nápověda/klíč pro zamýšlené řešení je schovaná v Mechanical Age. Celkově mi ale přišlo, že design hádanek značně narážel na... snad technické limitace roku 1993, nebo snahu autorů o to, aby hádanky přiblížili k realismu? Těžko říct, každopádně z námětu určitě šlo vytěžit víc, což se dalším dílům nejspíš povedlo.

Stejně tak dnes už asi nikoho neoslní příběh – ač mi osobně nevadilo, že ho ve hře vlastně moc není, tak pokud vám o něj jde především a vyžadujete ho jako motivaci k dalšímu hraní, tady vám pšenka nepokvete. Svět Mystu a jeho pokračování je sice podle všeho velmi propracovaný, ale v prvním dílu se musíte spokojit jen s náznaky. Rozhodnutí designérů schovat naprostou většinu příběhové pozadí do knihovny na začátku hry je taky přinejlepším nešťastné a nejspíš akorát odradí řadu hráčů pokračovat.

Pro někoho jako jsem já, kdo s Mystem ani žádnou jeho reedicí až dodnes nepřišel do styku (až na cca deset minut strávených s realMyst: Masterpiece Edition pár let zpátky) a pouze o něm četl jako o legendárním a vlivném titulu, je Myst z roku 2020, respektive roku 2021, poměrně zvláštní titul. Nemůžu říct, že bych se u něj nebavil, ale zub času se na něm bezesporu projevil a myslím si, že v dnešní době má hlavně historickou hodnotu, i když neustávající práce Cyanu na dalších a dalších moderních verzí Mystu je svým způsobem obdivuhodná. Řekl bych ale, že nejvíc si jej užijí lidé, co si chtějí zavzpomínat na rok 1993, kdy Myst byl fenomén na vrcholu technologií, a podívat se do starých známých lokacích v krásné nové grafice, ideálně ve VR.

P.S.: Pro srovnání jsem si znovu nainstaloval realMyst: Masterpiece Edition a osobně mi přijde, že se k této starší verzi nemá smysl vracet. Původní předrenderovaný Myst se skokovým pohybem asi pořád má něco do sebe, ale realMyst je prostě daleko ošklivější a těžkopádnější verze remaku. Jediný důvod, proč si ho zahrát, je tak bonusový věk Rime, který v remaku chybí (a v původní hře nebyl). A zcela upřímně... asi chápu, proč byl z remaku vystřižený. Celý věk se dá i s čtením nových knih dohrát asi za patnáct minut a skládá se asi ze tří puzzlů, přičemž odměnou vám je pro mě nicneříkající scéna, která asi dává smysl jen někomu, kdo už hrál Riven. Dovedu si ale představit, že v nové grafice remaku by Rime aspoň mohla být pěkná na pohled. Jednoznačně bych tak v případě, že jste Myst ještě nehráli, volil nový remake nebo původní statickou verzi.

P.S.: VR verzi jsem sice neměl příležitost vyzkoušet, ale troufnu si odhadnout, že pro někoho, kdo nezná originál, nepůjde o úplně příjemný zážitek. Pokud nemáte fotografickou paměť, valná většina hádanek vyžaduje tvorbu poznámek a nákresů na papír, což s VR headsetem na hlavě asi nebude moc pohodlné. Hra sice nabízí in-game možnost vytvářet si screenshoty, ale pochybuju, že to je plnohodnotná náhrada papíru a tužky...
+20

Call of Duty 3

  • XboxX/S 80
Není to tak dávno co jsem dohrál CoD2 v rámci zpětné kompatibility na Xboxu. A díky stejnému programu dokončil i CoD3.
V prvé řadě bych chtěl zdůraznit jako PC hráč, že stejně jako předchůdce i tuto hru jsem dohrál jen na Xbox Series ovladači, a překvapivě mi pro plný požitek ze hry nechyběla myš a klávesnice!
Hra je možná o něco pomalejší, než na PC, každopádně CoD 2/3 nepodporuje na Xbox auto-aim aby bylo jasno! Nicméně na ovladači při zamíření na cíl snižuje citlivost, což skutečně pomáhá v plynulosti míření. Opravdu s ovladačem v ruce není problém i pro méně zkušeného konzolového hráče (za kterého se považuji) rozdávat head shoty, a že jsou skutečně v CoD potřeba, min. pokud se chcete efektivně ubránit velké přesile nepřátel (v obraně i útoku).

Samotná hra fakticky z historického hlediska sleduje bitvu o Normadii. Na jednu stranu to není špatné, hráč tak sleduje dění z pohledu amerických, britských a polských armádních jednotek, plus také z pohledu francouzských partyzánů, respektive britských Commandos. CoD2 nabídl v tomto ohledu přeci jen více (zejména ikonické bitvy WW2), zkrátka střídaní prostředí hře viditelně prospělo.
Na druhou stranu hráč dostane intenzivní zážitek z bojů o Normadii, které stejně jako v CoD2 docela věrně (stále se bavíme o střílečce) vystihuji specifika konkrétního bojiště ale rozumím, že některému hráči může přijít prostředí více repetitivní, což není mínus, spíše konstatování faktu.

Bavil jsem dobře, herní doba je zhruba jako u předchůdce, obtížnost místy neskutečná a stejně jako u předchůdce je to více méně hráč kdo musí zlikvidovat většinu řadových vojáků wehrmachtu, SS a bojové techniky. Ano pohybujete se stále v koridoru jako u předchůdce, občas ovládáte minomet, dělo, tank, střílíte z lafetovaného kulometu, pokládáte výbušniny nebo páčíte zadělané dveře, apod., každopádně stále je to zábavné a nechybí pocit jsem tam na skutečném bojišti v Normadii.
Autoři si dali docela práci, historické reálie odpovídají +/- skutečným bojům v Normadii a jde to poznat na každém kroku.

Přesto vše, už nemám ten fantastický pocit jaký jsem měl po dokončení CoD2. CoD3 je řemeslně dobře odvedená práce, některé z bitev byly skutečně výborné a velmi působivé, jiné jen průměrné (jak to ve skutečnosti bylo typické pro pěšáka WW2). Každopádně jako celek hra funguje stále dobře, nicméně už to není takové překvapení jako byl CoD2. A proto, i přes bezproblémové technické zpracování a ovládání na gamepadu nemohu hru hodnotit tak vysoko, jak by si dost možná ve skutečnosti zasloužila.

Pro: stále autentický pocit vojáka na bojišti WW2 + další plusy z CoD2

Proti: paradoxně hře nejvíce ubližuje fakt, že hra se odehrává jen v Normadii, je obtížné udržet kvalitativní laťku jakou nastavil předchůdce

+15

Unpacking

  • XboxX/S 85
Hra Unpacking ( 2021 )

O této hře jsem se dozvěděl teprve nedávno a když jsem o ní slyšel, tak zaznívala samá slova chváli. To mě přimělo se do této hry téměř okamžitě pustit a zjistit čím si tak dobrá hodnocení vlastně zaslouží.

Jedná se o malou hříčku, která vyšla pod hlavičkou Humble Games a hlavním motivem hry je, že budete jednoduše " vybalovat " věci z krabic a ukládat je na patřičná místa. 
Asi si říkáte ,, to opravdu nic jiného dělat nejde? No ještě můžete také přerovnávat, ale tím se všechny možnosti vyčerpali. Nebo ne? 

Přeci jenom ve hře jde i o něco jiného než jen o duchaprázdné vyndavání věcí z krabic. 
Jde také o příběh, který se vám bude vyprávět  pomocí stěhování. Stěhování někoho, koho za celou dobu na vlastní oči ani neuvidíte, ale přitom budete poznávat celý jeho život zkrze věci. Díky těmto věcem se vám tak budete dozvídat o životě člověka, který se postupně vyvíjí a dospívá, než se z něj stane usedlí člověk co má svůj vysněný rodinný dům a rodinu. První stěhování přijde roku 1997, kdy ten někdo má teprve jen pár věcí. Těch bude ale postupně přibývat a také se budou měnit.
Ale některé budou zůstávat. A vy budete zjišťovat co má tato osoba ráda a kam vedou její kroky. Obydlí se bude různě měnit a projdete si všelijakými možnými místy. Jednou budete bydlet u někoho, kde už spoustu jiných věcí je a na ty vaše už nebude zbývat moc místa. Někdy zas budete bydlet v opravdu malém bytečku a zteží se vejdete. A nebo naopak už ve velkém, kde zas budou krabice na každém rohu. 

Co je ale na této hře nejlepší je její pohodová až přímo zenová hratelnost. Může se samozřejmě stát, že pro lidi trpící potřebou přerovnávat věci, se z klidné hříčky stane diagnóza pro OCD. Pro většinu lidí ale půjde opravdu spíše jen o uvolňující záležitost.

Tomu dopomáhá také roztomilá pixel artová grafika a příjemná jednoduchá hudba. 
Za zmínku také stojí velmi propracované zvuky předmětů, které dobře reagují na to, kam danou věc pokládate. 

Tato hra není dlouhá, jedná se spíše o takovou malou jednohubku. Je ovšem pouze a jen na vás jak dlouho ve hře strávíte. Já osobně jsem se vybalováním zas tak tolik netrápil, ale i tak jsem občas nějakou tu věc pěkně srovnal a někdy jsem zas nevěděl kam předmet umístit ( třebaže jsem nevěděl co to vlastně je ). Nekonec jsem ve hře strávil něco málo přes 5 hodin. 

Unpacikng je ve svém jádru sice jednoduchá hra a přesto svým nápadem a pojetím dokáže hluboce zaujmout. Už nějaký ten pátek jsem nezažil tak originální hru. A byť by se dalo říci, že může být svojí hratelností i tak trochu nudná, tak já jsem si její příjemnou atmosféru užil.
+13

Submerged

  • XboxX/S 50
Úplně obyčejná, až nudná lezečka, která se asi chtěla inspirovat Larou. Hrajete za sestru nemocného bratra, kteří spolu utekli od násilného otce a místní divnotvorové vám nakonec zachrání život. A to je celé, víc příběhu, ani hraní tam prostě není. Po dvou hodinách sem měl hotovo, ale aby to hře nebylo líto, dohrál jsem nepovinné věci na 100 %. Takže celkem asi 4 hodiny. Na večerní odpočinek to ušlo, ale na opakované hraní to určitě není.

Koupil jsem za 33 Kč a reálně to větší hodnotu nemá.

Pro: lezení, průzkum

Proti: délka, repetitivnost

+4 +5 −1

The Sinking City

  • XboxX/S 70
Předně je asi fér říct, že jsem od Lovecrafta nikdy nic nečetl. První Lovecraftovinu jsem hrál Call of Cthulhu a tohle mystické šílenství mne zaujalo. U Sinking City jsem si počkal na XSX edici a taky na slevu žejo :)

Od prvního okamžiku mne hra zaujala. Příběhem, atmosférou, strachem... A znechutila, bugama. To, že mám pořád plnou loďku vody bych přežil, ale to že se v ní objevují věci co normálně plavou na vodě a přejedu je? Že příšery napůl prolézají zdí a tím jdou přes tu zeď i zabít? Doskakující textury, celé objekty? Kurnik, tahle hra přeci měla být aktualizovaná na XSX! Nebo to, že se dům vyresetuje když od něj odejdete pár metrů? A že loot je v něm znova? Takže stačí vběhnout do domu, vybrat věci, utéct ven a znova dovnitř? Nemělo v této hře platit, že náboje jsou dražší jak zlato? Že když bojujete s příšerama v otevřené budově, tak po vás najednou střílí člověk z venku? Huh.

Ok, ale tak bugy jsem přehlížel, ta atmosféra stojí za to. Už první den mi došlo, že většinu času v této hře člověk stráví chozením, takže se to prostě hrozně vleče. A to i přesto, že si najdu všechny fast-travel budky. Reed prostě chodí jako šnek. Na závěrečný ponor jsem se těšil a řádně připravil arsenál, a nakonec mne to zklamalo, protože se tam dole už vůbec nic neděje.

Nakonec jsem u hry strávil ~35 hod. čistého času, dal si všechny side-questy, včetně DLC. Některé z nich už byly nudně monotónní, ale chtěl jsem to mít, když už, kompletní.

Z původního nadšení jsem se ke konci spíš nudil, ale celkově to tak špatné nebylo.

Závěrem ještě ocením český překlad, včetně místního nářečí.

Pro: příběh, atmosféra, čeština

Proti: NPC, bugy, bugy, bugy

+9

Oxenfree

  • XboxX/S 80
Osobně strašně nemám rád (subjektivně) hry s teenagerskými hrdiny, kdy mi připadá, že jsou napsaný jako neořezané tužky z penálu. Nebo si hrají na high-school drama a nedejbože musical.

Postavy z Oxenfree taky nejsou žádní géniové, ale působili na mě lidsky. Dovedl jsem do nich vcítit. Souznít s nimi, i když někdy byly dialogy vachrlaté, kdy některé možnosti by se hodili spíš nějakým starším ústům.

Dialogový systém je geniálně osvěžující, kde dialogy jsem vnímal jako skutečnou konverzaci. "Jako ze života"
A moc se těším, až si někdy dám tuhle hru znovu a budu celou dobu mlčet.
Bohužel trochu nevýhodou tohoto systému je časový stres, kdy si někdy nestačíte přečíst všechny možnosti.

Pro: příběh, postavy, dialogový systém

Proti: některé kostrbaté dialogy, dialogový systém je nepřívětivý k pomalým čtenářům

+14

Prey

  • XboxX/S 95
Nene, tohle nemůže až takhle dobré.

Ale ono je. Atmosféra, která se dá krájet. Plot twisty, které vás budou trápit a budete nad nimi přemýšlet ještě dlouho po dohrání. "Arkanovská" art direkce a skvělý soundtrack.

Ten pocit samoty na vesmírné stanici, kdy nevíte, jestli támhle ten hrníček není mimozemšťan je k nezaplacení.
Ten pocit, že je vám strašně moc líto nějaké absolutně neznámé postavy, která před vámi leží mrtvá, ale předtím jste ji nikdy nepotkali.

Immersive sim, kde je vše dovoleno a můžete taktizovat až do aleluja.

Pro: příběh, grafika, soundtrack, sandbox

Proti: snadno se můžete ztratit a zakysnout a ocitnout se v neřešitelné pasti

+13

Mortal Kombat 11: Aftermath

  • XboxX/S 90
Aftermath pokračuje přímo po konci původní hry a musíme trošku více pomoci

I když hra využívá arény a de facto i kus příběhu z původní kampaně, bavil jsem se náramně, nový hrdinové opět mají svěží schopnosti. Příběh měl spád a napěchovaný napětím a nemohl jsem přestat hrát, dokud neskončil.

MK11 a Aftermath není nic nového, žádná revoluce, ale používá osvědčený recept a vaří velmi dobře, že tenhle nášup zhltnete na první dobrou. Dobrý pocit zaručen.

Pro: grafika, příběh, nové postavy

Proti: nic nového pod sluncem, klasika

+4

Twelve Minutes

  • XboxX/S 40
"Nápad jistě dobrý, výsledky nebyly dobré."

Tenhle citát od českého velikána sedí na tohle zklamání roku jak zadek na hrnec.

Geniální myšlenka časové smyčky a hřišťátka, kde byste si mohli dělat co chcete a vymýšlet bizarní řešení pohřbívá chatrný děj a mátožnost postav. A taky to, že z hřišťátka si můžete půjčit jen bábovičky a lopatičku použít jen tu a tam.



Za hru mě napadlo několik řešení, jak problémy vyřešit, ale hra mi to nedovolila. Nebo ještě hůř. Už jsem věděl jak to vyřešit a měl jsem pocit, že jsem již všechno nutné našel. Ale dialogová možnost jinde.

Na hlavu je také úplný konec, který nedává smysl a osobně jsem čekal, že přijde ještě jeden twist, který ten poslední vysvětlí. Nepřichází.

Nezachraňuje to ani hvězdný dabing, na kterém je trochu slyšet, že herci asi neměli tolik času na samotné nahrávání nebo za to může režísérská chyba.

Pro: geniální myšlenka a koncept

Proti: příběh na hlavu, nevyužité herní prostředí

+7

Red Dead Redemption 2

  • XboxX/S 100
Z RDR 2 vám spadne brada. Ve všem. Míra detailu v herním světě je až absurdní a postavy na vás budou reagovat, když nebudete mít dostatečně teplé oblečení nebo jen když do někoho vrazíte nebo někomu odseknete.

Svět RDR 2 budete věřit, že je to živoucí svět.
Navíc svět, který ještě před "nextgen" konzolemi vypadá "nextgen".

I když nejsem fanoušek divokého západu, hru jsem si užil a mrazilo mě v zádech při každém příběhovém zvratu a postavy si zamiloval nebo je z duše nenáviděl. Je to lidský příběh. Který můžete okořenit ještě tím, že se budete chovat jako nevycválané hovado a vrah nebo jako čestný pistolník. I když...

Pro: grafika, příběh, živoucí svět

Proti: nic

+12 +14 −2

Mass Effect 2

  • XboxX/S 100
Hraní trilogie Mass Effect a zejména druhého dílu bylo jako se vrátit do vaše oblíbeného místa na dovolenou.
Potkáváte známe lokace, které jste si zamilovali.
Potkáváte staré přátele.
Všechno vás objímá.

To dělá všechno remaster a objímá vás ještě více vylepšenou grafikou, která je na nové generaci konzolí znát a tak jsem si užil remaster na velké televizi, kdy originál jsem zažíval na malém notebooku.

Legendary edice mě taky nabídla všechny DLC, které jsem při vydání originálu minul, takže došlo i na (pro mě) nový obsah a nová dobrodružství a nové přátele.

Pro veterány série, nutnost nejen z nostalgie.
Pro nováčka - naprostá nutnost!

Pro: dialogy, příběh, postavy, svět, pořád koukatelná grafika

Proti: nic

+9

Halo: Spartan Assault

  • XboxX/S 60
Nebudu lhát, ale tohle jsem spustil jenom proto, že mi chybí jediná hra do herní výzvy a bylo to dost krátké na to, abych to letos stihl :)

Je to tuctová plošinová střílečka, bez jakýchkoliv prvků navíc. Kampaň je krátká, obtížnost nerovnoměrná mezi misemi. I přesto všechno jsem si to užil jako takovou odpočinkovou hru před Vánocemi. Systém vylepšení na základě XP z minulých kol mi přišel úplně divnej, ale stejně jsem žádné nepotřeboval.

Pro: snad jen Halo téma

Proti: délka, neinovativní, nerovnoměrná obtížnost

+4 +6 −2

Twelve Minutes

  • XboxX/S 65
Moje pocity jsou rozporuplné a tak trošku na houpačce. Když vyšel první trailer tak jsem si řekl: Jo, tohle by mohlo být zajímavé. Včera jsem hledal nějakou hru do Herní výzvy a vzpomněl jsem si na tuto, navíc je v Game Pass, tak ho zkusíme.

První pocity po zapnutí byly špatné. Věřím, že myši se to ovládá lépe, ale na ovladači jsou tyhle point'n'click adventury vždycky takové divné. Později jsem se s tím trošku sžil, ale... Nejvíc otravné mi připadalo, když už hraju stejný loop po několikáté, tak zrychlování dialogu je stylem "klikej jak blbec tlačítko A". To mi přišlo dosti otravné.

Příběh má nakonec zajímavou zápletku, myslel jsem si, že je to celé trošku jinak. A konec si vybere každý dle sebe, nebo si projde všechny.

Pro: námět, příběh

Proti: ovládání, opakující se dialogy bez možností rozumného přeskočení

+12

Dex

  • XboxX/S 70
Tuhle českou věc jsem vůbec neznal. Někdo někde v komentáři psal, že si ji zrovnal koupil ve výprodeji pro Xbox. Nakoukl jsem co je to tedy zač a za lidových 39,90 Kč jsem tomu dal šanci.

Grafika mne docela zaujala, přeci jenom na pixel art hrách jsem vyrostl. Příběh průhledný, ale nikoliv nutně nudný. Sem tam nějaká chybka a určité věci kolem hackování nechápu doteď. Prošel jsem to se všemi vedlejšími úkoly, což příběh trošku rozšíří. Bojové mechanismy jsou dosti snadné, tady by si hra zasloužila trošku víc. S tím i souvisí za mne nízká obtížnost. A jo střílení je prakticky nepoužitelné - náboje drahé, účinnost nízká

Pro: český dabing, cyberpunk, grafika

Proti: jednoduchá obtížnost, někdy monotónní - jdi tam, zpět, zase tam, menší bugy

+13 +14 −1

Call of Duty: Infinite Warfare

  • XboxX/S 70

Pro: Sympatické postavy hlavně robotický Ethan, Nejhezčí grafika v sérii, Velkolepé bitvy na zemi i ve vesmíru, Kampaň je sice krátk ale zábavná, Zombie mapa se povedla

Proti: Příšerný loot systém a potenciální mikrotransakce Oproti loňsku méně obsahu, hlavně pro kooperaci Krátká kampaň, nemožnost ovlivnit příběh Příběh je až moc patetický Přehnaná inspirace Black Ops 3 Chaotický multiplayer Opět zombíci místo Extinction nebo S