Poslední komentáře

Cooper LeGree utíkal. Prodíral se mezi stromy, snažil se vyhnout na zemi kamenům a větvím, které tvořili nebezpečné pasti pro jeho nohy. Stačilo by jednou zakopnout a pekelný pes by ho dostihl. V hlavě měl stále vypálenou scénu, kdy se z ničeho nic objevil portál, ze kterého zvířata bez kůže a s obrovskými tesáky vyskákali a rozpoutali peklo na zemi. Jeho otec nestihl ani vytáhnout meč, jeho bratři zemřeli dříve než si uvědomili co se děje. Cooper jediný měl od zbytku své rodiny při táborovém sezení odstup a měl tak jako jediný šanci uniknout. Utíkal. A přestože dával do běhu všechnu svojí energii, slyšel jak se příšera za ním přibližuje. Bohužel, kombinace tmy, strachu a paniky se projevila v přehlédnutí velkého kořene a Cooper zakopl. Rychle se začal zvedat, ale z křoví již vyskočila pekelná bestie a zakousla se mu do zad. Trhala a v návalu agrese zmítala Cooperem sem a tam. Ani křičet nemohl.
A najednou byl Cooper volný. Padal do blízké rokle a pekelný pes sledoval jak tělo dopadá na dno. Sledoval také jak duše Coopera, kterou z něj vytrhl, odplouvá pryč, aby splynula s portálem. Pekelný pes se otočil se a kráčel zpět. Cooper ležel na dně rokle. V bezvědomí po pádu, ale jinak vážně nezraněn. Pekelný pes mu totiž nepřivodil fyzické zranění, ale vyrval z něj jeho duši. Vyrval z něj podstatu jeho vlastního já.
Když se Cooper probral, beze zbraní, bez jídla a bez dalších zásob, vydal se lesem směrem ke Gladstonu. Městu, jemuž pevnou rukou vládl bratr jeho otce. Po návratu se Cooper dozvěděl od stráží, že opravdu jeho otec i bratři padli. Pod tíhou událostí a psychického vypětí Cooper omdlel a probudil se až v Gladston hradě, kde se nad ním skláněla sličná Dawn...

Zanechme Coopera ve společnosti Dawn a pojďme si říct, jaká hra je vlastně Lands of Lore III. Série, kde první díl má status legendy, druhý díl přes obrovský hype zcela propadl a kde třetí díl měl napravit reputaci a opět povznést Lands of Lore mezi výkladní skříň Westwood Studios. První díl této třídílné ságy miluji, dohrál jsem ho několikrát a patří mezi mé srdcovky. Když jsem nedávno druhý díl dohrál, můj komentář hru dost strhal a myslím že zcela právem. Oproti první dílu velmi nepovedené. O to více jsem byl zvědavý na díl třetí, který dostal při svém uvedení ještě horší recenze jak díl druhý. Jak je to ale doopravdy?

Předně, Lands of Lore 3 je, pokud bych to chtěl napsat jednou větou, vylepšená verze druhého dílu. Stejný engine, ale přeci jenom vylepšený, stejně špatné ovládání, ale přeci jenom s možností lepší konfigurace, stejně omezený inventář, ale přeci jenom o fous větší. A k tomu tvůrci přidali další vylepšení, ale i zjednodušení a další věci, které měli sérii Lands of Lore vrátit zašlou slávu. Jak se jim to povedlo?

Engine hry stále stejně krabicoidní, omezený a prostě špatný. Ve stejném roce, kdy vyšel Lands of Lore 3, vyšli hry jako Quake 3, System Shock 2, či Unreal Tourtnament. Tím chci poukázat, že v dané době již existovali enginy, které byli podstatně schopnější, než ten, které použil Westwood ve hře Lands of Lore 3. A i když se firma chlubila, jak na enginu pracovala, pravda je taková, že je to vlastně engine z druhého dílu z roku 1997, kterému přidali podporu 3D akcelerátorů, vysokého rozlišení a mouselooku. Jo, můžete se rozhlížet myší. Něco, co bylo ve světě standardem, zde můžete použít také. Sice až po aktivaci rozhlížení, které musíte vypínat kvůli kurzoru a jeho interakci s okolím, ale alespoň chvála bohu za to. Hra se tak hraje díky ovládání daleko lépe jak druhý díl, byť do komfortu to má stále daleko.
I přes podporu akcelerátorů a rozhlížení myší je engine nadále velmi jednoduchý a procházka lesem tak působí jako procházka koridorem z dřevěných desek, které jsou pomalované stromy, aby byl pocit z lesa více real. Za mě v roce 1999 ostuda, ale Westwood na hru spěchal a nový engine nepřipadal v úvahu. Svět při použití akcelerovaného rozhraní navíc doslova přetéká barvami, až nerealisticky. Pokud zvolíte SW render, či 3Dfx, můžete se těšit na pár animací, které prostupují hrou. Jakmile ale zapnete Direct3D možnost, místo renderovaných animací se dočkáte pouze černé obrazovky a zvuků na pozadí. Chyba, která vám znemožní použít vysoké rozlišení, jelikož 3Dfx umí maximálně 800×600 px.

Zvuková a hudební stránka se nezměnila. Hudbu měl na starosti opět výborný Frank Klepacki, zde nemám výtek, zvuky jsou občas sice jednodušší, ale svůj účel plní. Každé kouzlo, každý povrch, každá interakce má tak svůj vlastní zvuk, a společně s hudbou tak dotváří atmosféru světa. Tam kde pokulhává vizuální zpracování, tam to dohání audio a nutno podotknout, že hře velmi pomáhá.

Kde tvůrci hodně oproti druhému dílu zapracovali, je svět okolo vás. Již není tak statický, jako byl v Lands of Lore: Guardians of Destiny, ale je podstatně živější. Tím bohužel nemyslím živoucí svět plný postav, jelikož například v Gladstonu potkáte cca 5 stráží, a jednotky obyvatel, jinak je město zcela prázdné, což působí zvláštně a nehezky. Myslel jsem tím snahu tvůrců měnit prostředí v průběhu hry. A nemyslím tím že se dostanete jinam, myslím tím změna jednoho a toho samého prostředí. V první chvíli je tak les okolo Gladstone prostě obyčejný les, po kterém se potloukají tak maximálně divoká prasata, ale jak budete postupovat v příběhu, les se zásadně změní budete svědky spálené země, uvidíte lávu valící se po lesních cestách, místo prasat na vás budou útočit jedovatý pavouci, na kůlech najdete nabodnuté lidské ostatky a podobně.
Stejně jako les, se postupem v příběhu změní město. Rozdělení Gladstonu na bohatou a chudinskou čtvrť je z počátku logické a docela fajn, později opět dochází ke změnám nejdříve padne čtvrť chudých, později podlehne i část kde sídlí guildy a šlechta. Všude uvidíte mrtvoly, zkázu, zbořené budovy.
Hra tak, i přes velmi omezené grafické zpracování, v některých případech atmosférou překypuje a přiznám se, že když se některé věci událi, cítil jsem stísněný pocit, což mě potěšilo, hra mě totiž předala svojí atmosféru, což se druhému dílu nikdy nepodařilo.

Ve hře můžete také nakupovat a propadávat zbroje, lektvary, bylinky, zbraně, ale také třeba kouzla, což je vítaná změna oproti druhému dílu. Žel až na výjimky k tomu nemáte jediný důvod, vše potřebné najdete. A nejenom to, ale také spoustu zbytečností. S velikostí inventáře tak budete bojovat stejně jako v druhém díle, je prostě malý, ale alespoň máte možnost věci prodávat. A nejenom to. Budete mít i svůj pokoj, kam si je můžete schovávat a kde víte, že vám je nikdo nevezme. Můj pokoj v hotelu se tak brzy stal přeplněným skladištěm. Po bojích ve městě ale o všechny věci v pokoji v přijdete, takže je to syslení vlastně zbytečné.

Hra umožňuje vytvářet různé předměty, které se kolikrát tvoří dalšími dvěma, nebo třemi předměty. Například pro vytvoření kamene, který vám začne rychle obnovovat manu, musíte mít tři předměty a ty zkombinovat. Výrobků, které můžete vytvořit, jsou desítky. Po celé hře tak sbíráte různé druhy hub, rostlin, kamínků, kořínků, jídla, pozůstatků po nepřátelích, plísní ze zdí, vzácných kamenů apod. apod. apod., pro různé kombinace pro sestavení předmětů, který VŽDY má omezené použití. Ve výsledku, NEVÍTE co budete potřebovat do budoucna, takže sbíráte všechno, máte toho tuny, nevíte co s tím, tak to odhazujete do hotelového pokoje na zem a vlastně to NIKDY nemusíte použít. Za celou hru jsem nebyl nucený sestavit jediný předmět, hra mě k tomu nijak nemotivovala a představa že budu běhat po světě, hledat lístek, kořen a šutr, abych si nakombinoval kouzelnej šutr, co mi jednou doplní manu, která se jinak doplňuje sama - to ne pánové tvůrci, tohle fakt ne. Hra je zytečnými předměty přesycená a způsobuje tak problémy s inventářem, který je díky tomuto plný bordelu, jenž nikdy nemusíte, a asi ani nebudete chtít použít. Problém je, že občas nějaký předmět ale potřebovat budete, hra vám ale až na výjimky nedá přesně vědět jaký. Takže se z vás stává největší kleptoman v celém světě Lands of Lore a neskutečně vás to prudí....

Tím jsem narazil na guildy, což je další oživení oproti druhému dílu. Jsou čtyři, z toho jedna tajná, a každá pro vás má několik úkolů, které musíte/můžete splnit. Přinést 3 masa z divočáka (hmmm, nuda), najít 5 vzácných rostlin (tady už přituhuje, popis rostlin je totiž obecný a ani po sebrání nevíte že jste našli tu správnou), nebo prostě obsadit nějaký svět, o tom dále. Každá guilda vám po připojení se k ní a jak pro ní plníte úkoly, přidává další vlastnosti, které se v guildě naučíte. Delší skok, možnost šplhání, rychlejší útoky, schopnost zjištění jak které předměty kombinovat, apod. Některé guildy navíc jsou kouzelnické, takže dostanete možnost používat různé léčivé, útočné, podpůrné, či vyvolávací kouzla. Hra se tím dost mění, protože projít hru za bojovníka je zcela jiný zážitek (jste velmi silný v boji, ale s léčením jste na tom bídně), než za mnicha, který má velmi slabý útok, ale může se efektivně léčit, či chránit pomocí kouzel. Každá guilda vám navíc přidělí pomocníka, která vás provází celou hrou. A každá guilda má pomocníka jiného. Guilda bojovníků má tupého, tichého, ale velmi silného borce který vám pomáhá v boji, guilda kouzelníku má fajn vílu, která umí vyhledávat předměty, je neskutečně ukecaná, vše ve hře komentuje a umí zjistit o každém předmětu jeho podstatu. Což se VELMI hodí. A i když vaši společníci nepřináší nic světoborného, občas se hodí, navíc je vůbec nemusíte, byť omezeně můžete, ovládat..

Tam kde druhý díl hráči neřekl o ničem nic, kde nebyl ani popis předmětu co to je a co umí, tam přidává třetí díl monstrózní manuál ke všemu. Každá potvora, kterou potkáte, se vám zapíše do deníku. Každý předmět který najdete také, to samé kouzla, to samé místa. Zapisují se vám tam všechny rozhovory, úkoly apod. Tohle je veliký posun oproti druhému dílu, kde hráč nevěděl nic. Opravdu hodně se mi líbil systém zápisků. Najdete jablko? Zapíše se vám, že je to jablko, červené a že je to k jídlo. Sníte ho? Zápis u jablka se doplní o dodatek, že doplní 20 životů, že pomůže s hladem a že je sladké. SUPER. Potkáte nového nepřítele? Zapíše se vám jak vypadá, že je agresivní, že je rychlý apod. Vystřelíte na něj a nic. Bouchnete ho mečem a nic. Pošlete na něj kouzlo ohně a příšera zemře. Zápis v deníku se okamžitě doplní o poznatek, že je příšera imunní proti fyzickým zbraním, ale velmi náchylná na oheň. Vše se vám k základnímu popisu doplní až když na to sami přijdete, což mi přijde jako fantastický nápad. Pokud s sebou navíc máte vílu od mágů, tak její znalosti vám tyhle doplňující informace do deníku dopisuje sama. Protože ona je ví, vy ale ne, což vám také víla dost často dává škodolibě najevo. Důležité informace ale doplní. :)

Hra brnká také na strunu veteránům série, tím že navštívíte několik míst z prvního i z druhého dílu a potkáte také Luthera, hlavního hrdinu druhého dílu. Tohle potěší. Bohužel návštěva bílé věže z prvního dílu má hořkou pachuť. Tam kde dříve bylo hromady amazonek, zde potkáte celkem 4. Slovy, čtyři amazonky v celé bílé věži. Bloudíte tak po bílé věži a plníte většinou hádanky složené s posunu stěn, svícnů, barev apod. Kde je silný národ amazonek? Proč jsou amazonky jenom čtyři? Nevíte, hra je prostě, stejně jako věž, velmi často prázdná.

Některé úkoly, které ve hře musíte udělat, nejsou jasně patrné ani z rozhovorů, byť máte k dispozici jejich přepisy, ani z okolního prostředí, ani ze zápisu v deníku. Občas se tak nevyhnete zkoušení všeho na všeho, spíše známé z adventur.

Nebudu vyzrazovat příběh hry, pokud si jí budete chtít zahrát, jediné co řeknu, je fakt, že Cooper se vydává hledat svojí duši skrz portály na různé světy, které navíc ovlivňují svět Lands of Lore. Pokud si nechcete zkazit překvapení, neklikejte na následující spoiler, ale pro zvědavé to napíšu. Cestování mezi světy není pouze na fantasy úrovni, jak by se dalo očekávat, ale podíváte se také na mimozemskou planetu s pokročilou technologickou rasou a také na planetu Zemi, která je zničená atomovou válkou mezi znepřátelenými stranami GDI a NOD. Ano, budete se pohybovat po základě NOD, kde vás Cabal, ten co vás ve hře Command and Conquer provázel hláškami o hotových stavbách, útoku nepřátel atd., bude Vás sledovat na každém kroku a Cooper ho bude považovat za kouzelníka bez těla, když k němu mluví a on ho nevidí. Uvidíte zničenou ornitoptéru GDI jednodek, bude se vyhýbat laserovým věžím apod. Zajímavé zpestření a propojení těchto dvou světu. :)

Celkově je Lands of Lore 3 určitě lepší hrou jak Lands of Lore 2. Jak po stránce vizuálu, byť oslnivý příliš opravdu není, tak po stránce hratelnosti i když se nejedná o žádný zázrak. Bohužel, hra vyšla vůči konkurenci příliš pozdě, RPG prvky jsou opět osekané na kost, opět narazíte na nesmyslné úkoly, na úkoly o kterých nebudete vědět že jsou to úkoly, opět budete mít inventář narvaný k prasknutí nesmysly, ale přeci jenom Westwood Studios třetí díl posunuli oproti nepovedené dvojce dále. Opravdu kvalitní hra Lands of Lore 3 není, ale průměrná ano. A to je po druhém dílu úspěch. Přesto vám hru doporučím pouze pokud si chcete sérii Lands of Lore zkompletovat, oproti své soudobé konkurenci je totiž opravdu citelně horší.