Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Metro: Last Light

  • PC 50
Metro: Last Light hodnotím o celých 35 % procent níže než Metro 2033. Mám z toho rozpačité pocity. První díl se mi ve své době ohromně zalíbil, dokonce mě i navnadil k přečtení předlohy, nyní se ale obávám, že by mi při opětovném hraní moc radosti neudělal.

Nejdřív to dobré. Last Light nemůžu plně odsoudit, protože jako jedna z mála FPSek si dokáže svou přísnou koridorovou strukturu obhájit. Už z principu musí být prostředí stísněné. Atmosféra se kazí jen na povrchu, kde se praktikují stejná omezující pravidla. Dále se mi líbila dějová linie přátelství, kterému stojí v cestě rozdílná ideologie. Bohužel někde za polovinou se společník vytratí a po zbytek hry se stává docela zbytečným.

Teď k tomu nechvalnému. Především mi Last Light přišlo tupé, ploché, ničím nevybočující. K žánru přistupuje jen o špetku víc originálně, než nejhloupější z hloupých (singleplayery posledních dílů Call of Duty, Battlefield 3), ve všem ostatním se jim nebezpečně přibližuje. Je tu směšně lehký stealth, který hru činí dvakrát delší a nudnější. Kdo se rozhodne pro cestu zásobníků a kulek, bude odměněn ryzím CoD klonem bez respawnu a s nevhodně rozmístěnými savepointy. Troufám si tvrdit, že do celkového vyznění pasuje druhá volba lépe. Hráče totiž čekají všechna ta veselá klišé – zkratky v podobě neustálého omdlévání a probouzení se do vhodných chvílí, naskriptované kontaktní souboje nebo pády z výšek, efektně prázdný zpomalený pohyb a tak dále.

Příběh je podávaný mimořádně zmatečně, přestože tu vůbec není přehršle dílčích motivů (jako v Crysis 3) a z hlediska výstavby je to vlastně strašně banální věc (cesta za Temným + cesta s Temným). Záchranou je Artyomovo shrnutí před začátkem každé kapitoly, které směšně nedokázalo propojit objasnění děje hráči s formou deníku. Ale poslouží. Za nejostudnější potom považuji přítomnost postavy, která zázračnými schopnosti dovoluje nahlédnout do mysli dalších. Odhalujeme tím podstatné plány a intriky, ale ve skutečnosti je to berlička scénáristy (samotný autor předlohy, tentokrát bez asistence dvou spolupracovníků), který nebyl sto hráči zprostředkovat, co kterého fanatika k čemu vede. Povšimněte si taky, jak jsou ty všechny obezličky natlačeny do poslední hodiny. Teprve tam někomu začalo docházet, že se na otázky taky musí hledat odpovědi.

Metro 2033 nám Artyoma představilo v poměrně rutinní každodennosti, kdy cesta metrem v prvním plánu nevede ke spasení a přítomnost nadpřirozena jde spíš vytušit než vidět. Last Light všechen strach z Temných vkládá do malého Dreamworksovského žvanila, čímž veškerou stísněnost budovanou původním Metrem zcela zevšedňuje a neguje. Největší hrozbou se tak stává člověk – ale ne lidská masa, jen pár mocichtivých ignorantů, kteří rozhodně netvoří vzorek obyvatelů metra. Zachraňuji lidstvo, ale ve jménu čeho? Do příběhu násilně napasovaných rodinných hodnot? Pro ideál dobrého člověka, který nepije, nezabijí a nekouká na striptýz? Přijde mi, že Last Light nemá a neví co říct. Je to jen diskutabilně zábavný spektákl.

Sorry. :'(
+12 +15 −3

ArmA: Armed Assault

  • PC 75
Flashpoint je jednou z mých oblíbených her, proto jsem se na Armu těšil. Bohužel, ArmA není tak dobrá jako Flashpoint. Sice to není špatná hra, ale zklamání přece jenom je to je.

Hratelnost zůstala zachován, až na to, že hráč může konečně plavat a také byla přidána možnost přepínání postav. To jsou asi největší změny. Zklamáním je však počet jednotek a de facto absence třetí strany. Ona totiž jihosahranská armáda je to samé co americká, až na to, že má starší uniformy a horší výzbroj. Úplně tu chybí partyzáni.Naproti tomu se mi velmi líbil ostrov Sahrani, na němž se ha odehrává. Je rozsáhlý a obsahuje pouště, lesy i poměrně rozsáhlá města. Akorát je škoda, že na jihu téměř chybí budovy, do nichž lze vstoupit. Také potěší skutečnost, že území severního Sahrani dost připomíná naši krajinu a také to, že tu je spousta odkazů na ČR viz. Starobahno.

Z kampaně mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu mi vadilo vyprávění příběhu, kdy vaše postava nemá jméno a chybí tu úplně rozhovory se spolubojovníky. Tím byla odbourána atmosféra, kterou měl Flashpoint. Na druhou stranu jsme se dočkali realističtějšího konfliktu, a samotná zápletka je velmi dobrá. Taky mě potěšilo, že hlavní mise jsou pěchotní a mise za ty ostatní druhy jednotek jsou volitelné (speciální jednotky, vrtulníky a jiná vozidla). Jen mi tu chyběly tankové mise. Naštěstí tu stále je ten editor, který člověku umožňuje se pořádně vyřádit.

Pro: Herní svět, náplň misí, editor, zápletka, grafika, easter eggy

Proti: Způsob vyprávění příběhu, málo jednotek a absence plnohodnotné třetí strany

+12

Ace Combat: Assault Horizon

  • PC 80
Sakra, to bol nárez! Síce nie bez chýb, za to s poriadnou dávkou adrenalínu a explózií.

Siedmy diel Ace Combat série je iba druhým dielom, ktorý som dohral, alebo vôbec hral. Nie že by som nemal rád letecké arkády, poťažmo celú Ace Combat sériu , ale nejak sa nie a nie k týmto hrám dostať. Prvý diel, ktorý som hral bola trojka ešte na starom dobrom PSX a potom dlho dlho nič. Až naraz spoločnosť Namco ohlásila port Assault Horizon pre PC a ja som si povedal, že tentokrát už do toho ísť musím.

Prvé dojmy z hry sa niesli v akomkoľvek len nie pozitívnom duchu na čom sa podpísalo ovládanie. Hovoríte si, že človek znalý PC verzií starých Resident Evilov by mal čakať, že konverzia pôvodom japonskej konzolovej hry dopadne podobne, no ja som dúfal, že doba sa zmenila. A našťastie sa aspoň trochu predsa len zmenila a to tým, že autori do hry pridali aj podporu myši, pretože keby som mal celú hru odohrať len na klávesnici, sekol by som s tým hneď po úvodnej „tutoriálovej „misii. Nadarmo sa nehovorí: „bez X360 gamepadu k PC nesadaj“.
Nakoniec sa mi ale podarilo dopracovať ku, v rámci možností, pohodlnej ovládacej schéme. Síce to malo od dokonalosti stále dosť ďaleko (skoro som pri manévrovaní so stíhačkaou zodral podložku na myš) ale už sa tomu dalo hovoriť hranie.

Assault Horizon by sa dal charakterizovať ako „Call of Duty v oblakoch“. Pri niektorých misiách som si dokonca aj pripadal, že hrám onú slávnu hru. Ale povedzme si na rovinu, je to zle? Ja mám efektnú bezmyšlienkovitú akciu rád a tej sa mi tu dostalo požehnane. Naháňačku s atómovkou na F22, vlastne všetky scény s F22 v hlavnej úlohe ešte dlho nedostanem z hlavy. A o nič horšie na tom neboli ani misie na Apachovi, ktoré popri tých so stíhačkami pôsobili ako vítané osvieženie. O niečo slabšie mi prišli misie na Black Hawku, kde jedinou úlohou bolo strieľať z palubného guľometu. Na druhej strane, boli len dve, takže to vývojárom môžem pokojne odpustiť.
Samotné dogfighty sú v hre spracované celkom originálne. Môžete nepriateľov buď naháňať a páliť po nich z diaľky ako v predošlých dieloch alebo využiť celkom intuitívny a efektne spracovaný dogfight systém, s ktorým sa po stlačení príslušného tlačítka zavesíte oponentovi za chvost a začína sa hra na mačku a myš, ktorá končí buď útekom alebo grandióznou explóziou.

Keďže ide o už o takmer 2 roky starú hru, nečakal som žiadne grafické orgie. Napriek tomu, explózie vyzerajú náramne a aj modely sú celkom detailné. Jediné, čo je na nižšej úrovni, je spracovanie terénu a pozemných objektov. Ale keďže ide o hru, ktorá sa odohráva vo vzduchu, môže vám to byť srdečne ukradnuté.

Celkovo som toho od hry moc nečakal a nakoniec ma veľmi príjemne prekvapila. Nie je to dokonalá hra a mnoho vecí, najmä ovládanie v PC verzii, mohli autori trochu vyladiť a spomínané „chopper gunner misie“ mierne zaostávali za ostatnou náplňou, napriek tomu som s hrou spokojný. Koniec koncov, každý deň nedostanem možnosť preletieť sa v tak nádherných strojoch ako je Raptor, Hornet, Apache a mnohých iných.

Pro: dogfight systém, nekončiaca akcia, detailne zobrazené stroje

Proti: ovládanie, chopper gunner misie

+12

Peggle

  • PC 100
Naprosto skvělá oddechová hříčka, která je přitom schopná zabavit i na dlouhé hodiny. A když si dáte Duel s kamarádem, tak i několik hodin. Adventuru jsem dohrál několikrát a stejně mě to pořád láká dát si jí znova.
Graficky na vysoké úrovni, vlastnosti jednotlivých průvodců jsou dobře vyladěné a skvěle do hry pasují. Zvuky, kdy se kulička dotýká jednotlivých pegů, se plynule mění s počtem trefených pegů. A když po posledním oranžovém pegu spadne do otvoru za 100.000, tak to je grafický a zvukový gejzír

Pro: Hratelnost, grafika, nápady, vlastnosti průvodců

Proti: nevím o ničem

+12

Nukleární Karel

  • PC 50
Vcelku pohodová adventura, to nemůžu popřít. Grafika je sice velmi primitivní (někdy až zábavně špatná - například hlavní postava má při pohledu zezadu vlasy, ale při pohledu zboku jí zmizí či mnich hrající na kytaru způsobem, že obě ruce drží úplně špatně), ale kouká se na to relativně pěkně a navíc je tu snaha, aby lokace byly zaplněné.

Problém však nastává s vtipy, které v drtivé většině vůbec vtipné nejsou. Popisy věcí a rozhovory tak připomínají nějaké opilecké hláškování v hospodě. Po hodně, hodně pivech. Evidentně se tu autoři nějak zvlášť ani nesnažili, což je trochu problém u adventury, která má být komediálně zaměřená. Dále mně třeba přišlo otravné, že postavy při rozhovorech nejen neotvírají pusu, ale dokonce se ani při startu konverzace hlavní postava nenatočí k postavě (natož aby k ní přišla).

Těch odfláknutých věcí ve hře je celá řada. Rozhovory vždy "na jedno použití". Postavy jsou od toho, abyste na ně použili 1, případně 2 předměty a nic moc vám toho jinak nepoví. Hlavní hrdina se nenamáhá k předmětu, který se chystá sebrat, dojít, předmět prostě jen s cinknutím zmizí do vašeho inventář. Něco z toho ale i podtrhuje jakousi absurdnost této hry. Například strom, který vám jakože blokuje cestu k lopatě, i když je hra dvourozměrná a hlavní hrdina běžně prochází ZA podobnými překážkami.

Pochválit však musím logické používání předmětů. Buď to opravdu dává smysl ten předmět tak a tak použít, nebo k tomuto použití dostanete velmi zjevnou nápovědu. Díky tomu je však hra, minimálně její adventurní část, velmi jednoduchá. Dále je ve hře velmi fajn hudba a taky je plná hezky naprogramovaných miniher.


Celkově se jedná i v rámci freeware adventur o slabší kus. Na chviličku vás zabaví a netrpí žádnými většími neduhy, kvůli kterými byste se snad při hrání rozčilovali (např. před minihrami, ve kterých můžete zemřít, vám hra okamžitě nabídne možnost uložení). Bohužel je moc jednoduchá, odfláknutá a žalostně málo vtipná.

Pro: Minihry, hudba, absurdita

Proti: Grafika, nevtipné vtipy, absurdita

+12

Riana Rouge

  • PC 75
Riana Rouge je dalším důkazem o nadčasovosti a masivním dopadu interaktivních filmů z konce 90. let minulého století, které dodnes určují trendy moderních her. Zatímco typické herní prvky klasických adventur skončili dávno v propadlišti dějin, tak geniální nápady z IF jsou dodnes v AAA hrách vykrádány a s drzostí prezentovány jako nové, či snad dokonce revoluční. Pche! Práce s kamerou, střih a cit pro detail je zde na takové úrovni, že Kojima si v přímém srovnání musí připadat jako úplný žebrák. Bez Rianiny dialogové fikanosti by těžko kdy mohl vzniknout Mass Effect v podobě jaké ho známe dnes.

Příběh to je epika sama. Dojemné loučení velkých zelených čuráků před závěrečným finále pohne i s tou nejotrlejší duší. Sledovat přeměnu stydlivé dívenky v nadržené monstrum, které pro záchranu lidstva hravě a ochotně vyleští i tu nejšpinavější kliku je zážitek, kterých ve videoherním světě moc není. Výdrž a neodbytnost některých protivníků je však taková, že Rianě často nezbývá nic jiného, než osedlat koně a vymlátit z nepřítele poslední zbytky života. Emoční stránku a sžití s postavou se sice snažil poslední Tomb Raider okopírovat do posledního detailu, leč božské genialitě tvůrců RR se nepřiblížil ani omylem. S Rianou budete dýchat a umírat jakoby to byla vaše vlastní dcera. Každý nesprávný krok je trestán explicitní a řádně krvavou smrtí, která však Rianě sluší víc než titěrné šatičky, v kterých se producíruje.

Logika puzzlů pohrdá klasicky neologickou logikou a to je jedině dobře. Urino/ventilární nápad hned v první velké hádance doslova vyráží dech. A to je přitom teprve začátek. Srdce každého zhýralého adventuristy bude plesat nad přívalem vytříbených chuťovek, o jejichž existenci se mu dosud ani nesnilo. Zapomeňte na Hot Coffee, je to jen legrace pro děti. Vrata od chlíva Riana otvírá dokořán! Přitom platí, že čím hlouběji do ní pronikáte, tím větší sfinčík na vás čeká.

O velkém skoku do budoucnosti svědčí i fakt, že na rozdíl od jiných - dnes už nespustitelných a za spuštění ani nestojících braků - funguje RR bez problémů i ve Windows 7. Takhle chutná revoluce!
+12

Bulánci

  • PC 75
Slogan Bulánků "kdo se vleče neuteče" mě velmi rozesmál, když jsem ho slyšel poprvé a rozesměje mě i dnes. Stejně jako označení pro Bulánky EAP. Což znamená extrémě agresivní polštář. Hra o polštářích s bouchačkama, kteří na dobrou noc začnou po sobě střílet. Nebo na jiné Bulánky nastraží minu :D. Rozstřílejí klidně i nevinného zajíčka, který se jim připlete do cesty. V multiplayeru skvělá zábava na odreagování od běžných problémů. Škoda jen, že těch map je tam tak málo.
+12

Need for Speed: Carbon

  • PC 55
Návrat do noci. Návrat ke světlům, neonům, mokrým potemnělým silnicím. Ale také znovu další přiklonění ke konzolím, návrat nulového tuningu, průměrnosti, nudy a nezajímavosti, vč. už poněkud pitomoučce vyznívající nadvlády pomocí honiček v kaňonech. Vypadalo to celkem dobře, ježdění po úzkých silničkách na kopci byla také změna, ale... Ale hra neměla žádné ambice posunout NFS někam dál, někam, co už NFS nevytěžilo v minulých dílech. Šlo o recyklát již jednou použitého, sic osvědčeného ale již vytěženého. Jako noční DLC pro Most Wanted by to šlo, jako další celý nový díl to nenabídlo zhola nic. Samozřejmě krom dalšího neskutečného cheatování hry, aby hra v důležitých závodech neprohrávala tak jednoduše. U téhle hry už vůbec nevím, o co v ní šlo. Je to už pěkných pár let, ale nenarazit tu na hru díky výčtu všech NFS titulů, zřejmě bych si na ní už vůbec nevzpomněl. EA se snažilo dát do vínku hře filmovější zážitek. Jenže tak nešikovně, že to namísto obdivu vyvolávalo spíše smích nad nepromyšlenou laciností takového kroku.

Pro: Noc, světla, barvičky, neony, serpentýny "v oblacích"

Proti: Nezáživná recyklace již mnohokrát dohraného; cheatování hry; kaňony; nutnost vypnout hudbu; čím dál tím více se projevující konzolovitost, ignorující způsob ovládání PC

+12

Sniper Elite

  • PC 80
Tak dneska pokořeno na obtížnost "Marksman" - celkem zajímavá akce a ačkoli to teda není ňáká pecka, u které bych se oháněl superlativama, tak tomuhle vskutku povedenýmu béčku nic nelze až tak vytknout:

Grafické zpracování na slušné úrovni, ačkoli v roce 2005 už byly na trhu radikálně vypiplanější hry. Sice je prostředí trochu monotónní, občas však čeká hráče vítaná změna. Trochu však zamrzí "klouzavej" pohyb, na kterej se bohužel musíme dívat celou hru - především plížení mi přišlo až odfláknutý.

Náplň misí je taky stále v podstatě obdobná (jdi támhle a všechny zabij), ačkoli se snaží alespoň příjemně tvářit, že ne. Souboje jsou ale zpracovaný hezky - balistické klesání střely nebo vítr mě mile potěšil. I umělá inteligence se chová vcelku rozumně – nikam se neženou a uměj si i počíhat. Muzika je potom kupodivu vynikající a ani příběh není špatnej.

Skutečně však nechápu, proč zadávající uvedl jako sekundární žánr simulátor. Dobře - vítr a balistické klesání střely je sice móc hezký, ale u střílečky z pohledu třetí osoby hráč přece vidí za roh i když postava čumí do zdi. Dále když mám v ruce pistoli, ihned po zmáčknutí tlačítka mám k dispozici optiku a můžu vesele zaměřovat (jen s výstřelem musím vteřinku počkat). Nebudu už radši ani rozebírat, že tank jde v téhle hře sejmout jednou ranou ze snajperky do externí nádrže. :) To mi jako simulace moc nepřijde.

Pro: zpracování střelby snajperkou

Proti: pohyb hlavní postavy, tanky na jednu ránu

+12

Cold Fear

  • PC 85
Tenhle kousek jsem sežral doslova jedním dechem (na survival horory mám slabost) a nebýt několika nepříjemností, byl bych opravdu spokojen:

Výborné grafické zpracování – na svou dobu jistě trhák. Rozpohybovaná loď, skvěle zvládnutý vlny – opravdu z nich jde strach a právě neustálej houpavej pohyb hutní výborně atmosféru. Muzika je taky obstojná a nemálo se na utváření této podílí.
Příběh sice není nikterak originální, ale mně se v podstatě líbil, když zdvořile přivřu oko nad několika nelogičnostmi. Hráč se tedy vžívá do role zaměstnance pobřežní stráže, který má společně s kolegy prozkoumat podezřelou ruskou velrybářskou loď. Velmi jsem uvítal, že postava není němá, ale naopak povídá si dokonce i sama pro sebe, aby hráči usnadnila postup.

Ovládání je velmi diskutovaná věc, která se opravdu sice moc nepovedla, ale jelikož KDYKOLI po stlačení druhýho myšítka kamera poslušně přistane za temenem našeho Hansena, tak nemůžu až tak hanit - některý pasáže jsem prostě prošel s namířenou zbraní a ušetřil si tak asi nervy. Opravdu mi tahle hra sedla a šel bych s hodnocením výš, několik drobností, který mi zážitek ze hry dost kazily:

Nejsem sice odborník na ropný plošiny, ale přijde mi až k pláči, že se houpe pořád stejně jako ta loď, což považuju za technicky nemožný. Sice potom v některých modulech houpání zcela přestane, ale hned za dveřma se to zas celý houpe! Proč? Asi kvůli tomu že se v druhé kapitole někam vytrácí onen pocit, že každá vlna ohrožuje loď a člověk se tak cítí bezpečněji.

Dle mého názoru by obrácení kapitol zajistilo, že by příběh měl větší spád. Takhle ta plošina byla jen slabej odvar dechberoucí první kapitoly, kterou nasadili autoři laďku tak vysoko, že ji sami už nedokáží překonat. Nebylo by víc cool opustit bortící se plošinu a dál bojovat o život ve vlnách starý rozvrzaný lodi?

No a délka. Nestává se mi, že bych hru dohrál za jednu noc. 6 hodin hraní je prostě zoufale málo. Ke spokojenosti bych potřeboval 2x tolik!

Cellkově shrnuju titul jako výbornej atmosférickej survival horor, kterej bohužel má pár much. Největšími z nich jsou žalostná délka a postupně se vytrácející atmosféra, která bohužel nedokáže gradovat, jak bych očekával. 85%

Pro: atmosféra, hudba, loď zmítající se ve vlnách

Proti: délka, houpe se i to co se houpat nemá...

+12

Thomas Was Alone

  • PC 90
Thomas Was Alone je logická skákačka. Hra obsahuje 100 levelů, což je slušný počet, který mi přišel tak akorát. Ovládáte zde obdélníky různé velikosti a vlastností, které se snažíte dostat do cíle. Každých deset levelů dostanete nový obdélník. Později, až budete mít za sebou asi 80% (nebo 90%?) hry, se hratelnost mírně změní. Dostanete obdélníky s odlišnými vlastnostmi. To už se budete blížit ke konci. Obtížnost není vysoká a tak se jedná hlavně o oddychovou záležitost.

Příběh je velice pěkný a u hry vás udrží, i když se někomu může stát, že ho přestane vnímat. Mě se to ovšem nestalo. Nečekejte však něco ve stylu Mafie. Hra má docela pohádkový příběh, který je ovšem velmi smutný, což podtrhuje úžasná hudba. Právě ta hře hodně přidává a musím říct, že David Housden odvedl kus dobré práce. Doufám, že Volume bude mít minimálně stejně dobrou hudbu. Hra také provází vypravěč s hlasem Dannyho Wallace, kterého také musím pochválit. Ten nás seznamuje s jednotlivými postavami a zprostředkovává nám jejich myšlenky. Každá z nich má jméno a určitou povahu. Osobně jsem si je zamiloval.

Grafika je velmi jednoduchá, ale to je zjevně účel a složitějším grafika by hře nejspíše uškodila. Hra by totiž ztratila část své atmosféry.

Celkově musím doporučit těm, kteří hledají něco oddechového pro nenáročné, ale pokud hledáte nějakou pořádnou herní výzvu, tohle asi není pro vás. Musím však obecně doporučit zmiňovanou hudbu, která je úžasná.

Pro: Hudba, charaktery postav, atmosféra, délka

Proti: Není pro náročné

+12

The Fruit of Grisaia

  • PC 60
Anglický překlad první části trilogie Grisaia byl, po Rewrite, mým nejsledovanějším projektem letošního roku. Nečekal jsem nic menšího, než po všech stránkách kvalitní vizuální novelu. Možná právě nenaplněná očekávání se podepsala na poměrně nízkém hodnocení.

Předně je GnK řemeslně kvalitní práce. Grafika, hlasy, délka (přes 40 hodin) i hudba kvalitativně převyšují většinu žánrové konkurence. Ovšem několik nepřehlédnutelných problémů ji strhává z předních pozic. Začnu hned tím největším, kterým je tempo. Chvílemi se celá hra plazí hlemýždí rychlostí, aby později nabrala rychlost japonských nejmodernějších vlaků. Výsledkem pak některé úseky působí jako zbytečná, nikam nesměřující, vata.

Další výtku si zaslouží i společná cesta, tedy nějakých prvních deset hodin hraní. Skládá se převážně z, mezi sebou, téměř nesouvisejících scén. Nelze jim upřít, překvapivě nepubertální, humor, jenže v závěru připomínají spíše nějaké epizody ze sitcomu, než ucelený příběh. Jednotlivé cesty (celkem pět) napsali čtyři různí scénáristé, takže o rozmanitost není nouze a věřím, že každý by si některou z nich oblíbil. Jednotlivě jsou ukončené, avšak obsahují několik nedořešených záležitostí, jejichž rozuzlení se jistě dočkáme v dalších dílech.

Největší předností hry je protagonista. Yuujiho teoretický pohled na obyčejný středoškolský život, převážně vyčtený z knih, se často mísí s jeho naučenými praktikami profesionálního zabijáka a vytváří mnoho výtečných momentů. Každý z monologů mu může většina hrdinů závidět a ostatní postavy nejsou svými reakcemi příliš pozadu.

I přes četné nedokonalosti nelze Grisaia no Kajitsu označit za špatnou záležitost. Na záda ji sráží hlavně nekonzistentní obsah a občasná zdlouhavost v některých pasážích. Další části série nicméně v budoucnu rád vyzkouším.

Pro: technické zpracování, Yuuji, rozmanité cesty

Proti: nevyvážené tempo, nesourodá společná cesta

+12

Serious Sam HD: The Second Encounter - Legend of the Beast

  • PC 60
První DLC série Serious Sam se nese v duchu dílu, ze kterého bylo vystřiženo. Proto jeho mapy nejsou tak dlouhé a ani hektické jako v díle, který potřebujete pro jeho spuštění. Přesto je jeho obtížnost o něco vyšší díky skutečnosti, že kvanta nepřátel včetně jejich silnějších druhů, se objevují dříve než adekvátně účinné zbraně.

Bohužel už na první pohled je vidět, že prostředí ve kterém se Sam v singleplayeru pohybuje – obrovská hranatá prostranství – vypadají nápadně podobně jako multiplayerové mapy. A to až na místnost s bossem, jehož bylo již možno "zahlédnout" v díle třetím. Zde je ho také možno upilovat na férovku, ale pravděpodobně vám při tomto maratónu dojde munice lepších zbraní. Proto, až na to přijde, raději zapátrejte po alternativním způsobu zabití.

Kdybych to měl jednoduše shrnout, tak je toto krátké rozšíření příjemnou oddechovkou pro ty, kterým se první setkání líbilo více než druhé. A protože obsahuje zbrusu nové hlášky a první díl se mi v závěru začínal zdát moc dlouhý, beru vystřižení a následné vydání vlastně jako pozitivum.

Pro: Méně hektické než druhý díl, nové hlášky

Proti: Design map

+12 +14 −2

Malý velký

  • PC 70
Malý velký je velice zajímavá plošinovka. První polovina je tom vyhýbat se pastím a snažit se dostat na konec. Objevují se zde i prvky stealth akce. Tato část je ke konci poměrně obtížná, ale lze to zvládnout. Trochu zamrzí několik menších bugů na které lze narazit. Například, v jedné části mě paprsek zabíjel, i když jsem se ho nedotýkal, nebo moje postava v určitých situacích neumřela, i když měla. Naštěstí však tyto bugy hru tolik neovlivňovaly. Druhá část je poněkud odlišná. Zde se stanete velkým a hra se stává střílečkou. Nutno říct, že obtížnost je zde výrazně nižší a hra rychleji odsýpá. Zde se pastím tolik nevyhýbáte, ale ničíte je. Musím, ale říct že první část je o zábavnější. Grafika je velmi pěkná, a to obzvláště na freeware poměry.

Příběh zde moc velkou roli nehraje. Přesto může zaujmout. Jste robotem, kterého utlačují lidé a snažíte se z otroctví dostat, a to dvakrát. Pokaždé odlišným způsobem. Hrou vás doprovází jakýsi "vnitřní rádce". To znamená, že v levelech nalézáte napsané rady a občas i vtipné komentáře. Hra má i zajímavé zakončení. Poněkud otevřené, kdy nevíte co se s vaší postavou stalo. Hra však mohla být delší

Pro: Hratelnost, grafika, docela zajímavý příběh, 2 části s odlišným gameplayem, zadarmo

Proti: Několik menších bugů, druhá část trochu slabší, docela krátké

+12

Teenage Mutant Ninja Turtles: Out of the Shadows

  • PC 50
Možno sa tam niekde skrýva naozaj dobrá hra. Ono totiž niektoré internetové jazyky tvrdia, že je to najlepšia TMNT hra od čias Turtles in Time. Blbosť. Aspoň čo sa PC verzie týka, určite. Jednak je to jeden z tých nepodarených PC portov, ktorý nemá nič – žiadne nastavenie grafiky (nad rámec rozlíšenia), žiadne vlastné namapovanie kláves a absolútne žiadnu optimalizáciu pre hranie na klávesnici s myšou. Zabudnite na klávesnicu a myš, fakt – toto s ňou hrať rozumne nepôjde. Nikdy! Obtiažnosť hry je rozhodne vyššia ako u TMNT hry od Ubisoftu a podľa všetkého vyžaduje zvládnutie viac pokročilých pohybov ako iné hry. Kombá, ktoré sa v aktuálnom nastavení klávesnice a myši nerobia práve najlepšie (a najprehľadnejšie), však rozhodne využijete. Nehľadiac na systém protiútokov, ktorý bol lepšie vyriešený v batmanovských Arkham hrách. Čo by sa hre dalo ešte vytknúť je skutočne debilná kamera, ale to možno súvisí s ovládaním ako takým. Možno prirodzené cez gamepad, ale inak... Mimo boja sa správa strašne divne.

Pozitíva sú všade okolo a v potenciály, ktorý tento lacný titul má. Grafika neosliní, ale ani neurazí. Animácie samotných korytnačiek sú vynikajúce, pri ostatných postavách sa to už povedať nedá. Hra je cielene smerovaná na fanúšikov TMNT. Má výborne napísané dialógy medzi jednotlivými korytnačkami, komentáre okolia atď. Bohužiaľ, tie sa za chvíľu začnú opakovať. Avšak sú v nich rôzne narážky, nielen na nový seriál, ale celý TMNT vesmír, ktoré si však užije iba skutočný znalec TMNT.

Out of the Shadows je nakoniec hra so slušným potenciálom (vzhľadom na cenu), ale skutočne odfláknutým PC portom!

Screenshoty...

Pro: Korytnačky zachytené v celej svojej kráse, koop multiplayer, kombá, tímová spolupráca korytnačiek

Proti: Nezvládnutý PC port - kamera, ovládanie klávesnica/myš, žiadne pokročilé nastavenia

+12

Speedball 2: Brutal Deluxe

  • PC 65
Achich ouvej, nechápu jak jsme to na tý Amize mohli hrát. Sice to nikdy nebyla nijak intenzivní pařba, ale hráli jsme to. Dnes večer jsem tomu věnoval přes dvě hodiny a mám toho plný zuby. Přitom na svou dobu ta hra nabízí úžasný věci. Máme tu ligu, je tu pohár, pak je tu knockout, což je vlastně rychlá hra, kdy hrajete zápasy dokud vás někdo neporazí. A je tu trénink bez protivníka. To je docela slušná nabídka.

Ani samotné zápasy nejsou pouhou honbou za futuristickým balónem, ale jde tu sakra taktizovat. Standardně se můžete snažit rvát za každou cenu do brány. Nicméně tu jsou různé žetony a power-upy objevující se ve hřišti, někdy je tedy vhodné si cestu do brány trochu prodloužit. Pak jsou tu různé multiplikátory skóre, možná je tedy výhodné si je nejdřív nabít a pak teprve skórovat. A nebo se soustředit na likvidaci soupeřových hráčů, i za to jsou body a pokud udržíte obranu, můžete vyhrát i tímto způsobem.

Kromě zápasů je tu navíc na svou dobu zajímavá manažerská složka. Za peníze ze zápasů můžete totiž vylepšovat atributy svých hráčů a atributů tu je pro každého hráče 8, to už je slušný RPG. A to ještě není vše, protože v průběhu ligy se vám začnou nabízet noví hráči ke koupi (nutno říct, že pěkně namakaní), takže je potřeba vážit, jestli budu vylepšovat hráče stávající, nebo to pár zápasů s nimi vydržím a ušetřím na nějakou megahvězdu do útoku.

Co je tedy kamenem úrazu této hry? Nic jiného než ovládání. Klávesy nejsou definovatelné a defaultní nastavení je velmi nepříjemné. Na šipkách to skutečně přednastavené není. Dopředu dozadu je na klávesách Q a A, a kde je ovládání do stran teď ani nevím, ale rozhodně musíte pohyb ovládat obouma rukama, což je mi značně nepřirozené. Nicméně všude je doporučován joystick, a protože jeden mám, tak jsem se tomu nebránil. Ale ani to není žádná výhra. Průšvih je totiž v tom, že přepínání mezi hráči provádí hra sama automaticky. Chcete dopředu nahrát útočníkovi, přihrajete, a než k němu balón doletí, hra na něj přepne, on udělá vpravo v bok, protože nahrávající obránce mu běžel naproti, a krásně se té přihrávce vyhne. Mnohem "zábavnější" je pak defenzíva, kdy se s posledním stoperem snažíte sestřelit útočícího hráče, tomu se ještě podaří vystřelit na bránu, a v tu chvíli aniž to čekáte, hra přepne na brankáře a než stačíte zareagovat tak se té střele brankář pod vaším nechtěným vedením poslušně uhne, aby skončila v bráně.

No nerozmlátili byste vzteky joystick? Ten můj měl dnes večer dost namále!

Pro: V podstatě všechno kromě...

Proti: Ovládání!

+12

RollerCoaster Tycoon 3: Soaked!

  • PC 75
Takhle má vypadat datadisk! Vždycky jsem si u starých Roller Coasterů říkal "kdyby tak vzniklo něco podobného, akorát v podobě stavění aquaparku", a Soaked mé volání vyslyšel!

Soaked přináší celou řadu nových atrakcí. To zásadní je ovšem bazénový komplex, kde můžete stavět skokánky, výřivky nebo vlnobití, zejména však skluzavky. Druhů skluzavek není mnoho, ale vlastně žádná nechybí. S jedním typem lze vytvořit valnou většinu typů skluzavek, co v aquaparcích jsou, ať už klasické pomalé tobogány, brutální kamikadze, propletené tubusy nebo něco jako černé díry. Nebo třeba něco na způsob tobogánové horské dráhy, které se však v reálu moc nevyskytují. Je tu také divoká řeka, líná řeka a také speciální skluzavka, která má k dispozici trichtýře vodorovné i svislé. S bazénovým komplexem se dá skutečně vyhrát a lze vytvořit velmi realistický aqualand. Možná mohli tvůrci zakomponovat ještě takové blbinky jako třeba sauny nebo umělé pláže, ale to už bych chtěl asi moc.

Co mě však mrzelo bylo, že ani jeden ze scénářů není "aqua only". Chtěl jsem, abych měl alespoň v jednom zakázáno dělat cokoliv jiného. Naopak ve většině z nich jsem měl přikázáno dělat opět především horské dráhy a kromě toho, vydělávání ohromného množství peněz jen za pomoci vstupu do bazénu je zhola nemožné, protože maximální cena je 10 euro (nebo dolarů) a ani tuhle částku nechtějí návštěvníci moc platit, i když mám v komplexu třeba pět různých tobogánů.

Mrzelo mě, že bázenový komplex je vždycky tak nějak navíc, oddělen od zbytku parku, nechápu, proč nejde do tohoto komplexu zastavět krámky s občerstvením či suvenýry. Celý nápad je bohužel tak trochu na půli cesty, každopádně i za tu půlku jsem šťasten.

Potěšilo mě zvýšení obtížnosti od původní hry. Zejména předposlední scénář byl přesně to, po čem jsem toužil. Mapa byla velmi malá, území se nedalo dokoupit a jedním z požadavků bylo vydělávat 2500 euro za měsíc. Měl jsem zastavěnou úplně celou mapu do posledního místečka a musel jsem čekat asi tři roky, než se konečně našel podařený měsíc bez deště a já to dal.

Všechny ostatní scénáře byly daleko jednodušší včetně poměrně hodně primitivního závěrečného, přesto to byly větší výzvy, než v původní hře, kde v některých misích jsem se ani nerozkoukal a bylo hotovo.

Soaked! je pro mě ukázkové rozšíření hry, které není žádnou nastavovanou kaší, naopak potenciál původní hry využívá k něčemu, co by samostatně obstálo jako úplně nová hra.
+12

Plants vs. Zombies

  • PC 85
Další skvělá hra z dílny PopCap Games.Z budování kytek které niči zombie a ochránit tak váš dům je skvělý,samozdřejmě herní zážitek.

Už od té doby co sem hru zapnul se mi líbila,spousta úrovní,kytek,ten bláznivý soused u kterého si můžete nakupovat a ještě k tomu "minihry".Grafické zpracování je velmi dobré + ještě zvukové efekty které dodávají šťávu hře od začátku až dokonce.

Celková hratelnost=výborná.
85%

Pro: Grafika,hudba+zvukové efekty,spousta kytek neboli zbraní a srandovní zombie :D

+12

Bastion

  • PC 85
Bastion je veľmi lákavá a sympatická hra už na prvý pohľad. Iné hry, ktoré sa snažia nadobudnúť takýto image dosť často dopadnú veľmi zle. Bastionu sa to však podarilo na vysokej úrovni. Hru sa dá síce dohrať za 4 až 5 hodín, no po skončení budete mať dobrý pocit, že to za to stálo. Systém hry je v podstate "diablovský", no spôsob, akým sa Vám prezentuje je malebnejší, no za to zásadovejší. Táto hra vyslovene vie, čo chce.

Pro: - úžasne krasne prostredie, dobré súboje a celý ten minimalistický RPG systém

Proti: - mne v hre nič zásadne nevadilo

+12

Mutant

  • PC 20
Hoši, to si ze mě děláte prdel...takovéhle hry jsem já stahoval v roce 2004 na plnehry.cz a ještě k tomu si říkal, jak jsou strašný. Stahoval jsem si je zadarmo a ještě jsem prskal. Tak co si sakra tvůrci mysleli, že budou hráči říkat, když si nedejbože koupí tuhle hru a začnou jí hrát? Hrůza je téhle hry slabý slovo.
+12