Už první souboj na ostrově, kam mě pošle kouzelník hledat nějaký plášť, naznačil, že zde se s dosud celkem úspěšnou ale nezáživnou "taktikou" (útočím vším co mám a odklepávám mezerník) nedostanu ani přes první místnost. Později samozřejmě ještě přituhlo. Už v troskách Balduranovy lodě jsem pečlivě musel rozmýšlet taktiku boje a připravit správné vybavení do rychlých slotů. A to mě teprve čekala Durlagova věž, která mě skutečně konečně donutila podrobně se seznámit se všemi kouzly, lektvary a magickými předměty, které měla moje parta k dispozici a využít všechny speciální schopnosti svých postav. A i tak byl load na denním pořádku, a závěrečný souboj si vyžádal dobrou desítku pokusů, než jsem přišel na tu fintu, jak se s ním vypořádat.
Příběhově to podle mě není žádná sláva, ale jako samostatné subquesty z tohoto světa mě to ani nijak zvlášť nevadilo, a třeba příběh týkající se Balduranova ztroskotání ve mně probudil i jistou dávku zájmu, což se zatím příběhu základní hry také nepovedlo. Řemeslně je to pořád skvěle zpracované RPG, jak jsem pochopil, tak datadisk přinesl i pár technických vylepšení hry, ale sám to porovnat nemůžu, původní verzi jsem nehrál. Každopádně datadisku se podařilo to, co jsem čekal už od původní hry, tedy že mě přiková k počítači a donutí mě přestat vnímat čas. A v neposlední řadě mi dodal i motivaci dokončit samotné Baldur's Gate. Takže jsem rád za něj.
Pro: Vyšší obtížnost což vede k nutnosti využít všech schopností a vybavení postav
Proti: Příběhově slabé