PVP střílečka Marvel Rivals vyšla trochu s křížkem po funuse. Kdyby autoři trefili roky, kdy v kinech řádila Infinity Saga, měla by našlápnuto k velkému hitu. Hra to totiž není ani náhodou špatná. Ano, je to do jisté míry kopírka Overwatche, ale mě osobně to třeba prakticky vůbec nevadilo. Opravdu kvalitních her v žánru je ostatně velmi málo a již zmíněný Overwatch roky mele z posledního.
Již na první přivítání hra potěší poměrně rozsáhlou plejádou hrdinů z řad superhrdinů, které doplňuje i pár padouchů/antihrdinů. Třiatřicet hratelných postav přitom mají brzy obohatit další příchozí. Jen se celkem divím, že chybí hyperpopulární Deadpool, který v posledních letech s pár dalšími statečnými drží filmový Marvel alespoň lehce nad vodou.
Marvel Rivals se hrají skutečně jako Overwatch, nebo alespoň tak, jak si jej pamatuji. Šestičlenné týmy po sobě nejen pálí efektní schopnosti, ale snaží se i splnění zadání jednotlivých herních módů. Ty takhle relativně po vydání nejsou úplně pestré. Postavy se ale povedly. Až na jednu jedinou výjimku jsem vyzkoušel všechny a byť se najdou určité podobnosti v některých mechanikách (například celá rada postav má za ulti nějaký pěkný plošňák) jsou dostatečně pestré. Potěšilo mě, že si tvůrci netahali schopnosti úplně ze zadku. Měl jsem trochu obavu, že když nebudou vědět, jak postavu zpracovat, prostě jí dají do ruky kvér (koukám se tvým směrem Suicide Squad: Kill the Justice League). Není tomu tak a některé postavy bojují i primárně na blízko s nějakou tou vychytávkou jak rychle zkrátit vzdálenost, nebo přeci jen nouzově něco rychle vrhnout či vystřelit na dálku.
Vyvážení postav je trochu věc názoru. Za některé, které mají podle komunity stát za prd (Namor) se mi velmi dařilo, za Spider-Mana jsem hrál jako kus kreténa a po splnění příslušné trofeje na něj již ani nehrábl. Takový Jeff the Land Shark by asi přeci jen nějaké úpravy snesl, hlavně jeho ulti, kterou není problém sundat většinu nepřátelského týmu, aniž by se dalo nějak zvlášť efektivně bránit. Z komunity se ozývají výtky směrem k autorům k problémům v matchmakingu. Rivals postavy rozděluje do trojice tříd, které jsou defacto klasičtí tankové, DPS, a healeři. Nezřídka se stává, že hráči bezmyšlenkovitě okamžitě zvolí příliš mnoho DPS postav, což však poté moc nefunguje v praxi a i průměrný nepřítel s normálně složeným týmem vás roznese na kopytech. I kvůli tomu byli moje nejhranější postavy Groot a Thor (tankové). Naštěstí zrovna Thor paří mezi ty nejpestřejší a nejzajímavější postavy ve hře co se týče mechanik.
Líbily se mi interkace mezi jednotlivými postavami před začátkem utkání, byť i ty se postupně začnou přirozeně opakovat. Zajímavou a celkem funkční novinkou jsou tzv. Team-Ups spočívající v tom, že přítomnost dvou či více vzájemně propojených postav přináší některým hrdinům pasivní ale i aktivní schopnosti. Nezřídka jde i o poměrně zásadní výhody a hlavně v hodnocených hrách už poměrně dává smysl, zamýšlet se při výběru postavy i nad těmito synergiemi.
Co se týče hratelnosti, vlastně nemám moc co vytknout, Zápasy jsou svižné, ovládání postav dobře zvládnuté a schopnosti zábavné. Komiksově laděná grafika není asi vzhledem k původu předloze překvapením. Je však pravda, že by to chtělo více map, což je však problém drtivé většiny nových MP PVP her. Ne, že by byla situace úplně tristní a ty zdejší mapy jsou i pěkně tematicky stylizované k určitým postavám či konkrétním filmům, ale za čtyřicet hodin, které jsem ve hře strávil, jsem každou z nich navštívil nespočetněkrát.
Pro případné zájemce do hry zakomponovali autoři i tunu lore, obsahuje celé dlouhé texty k jednotlivým postavám a v rámci sezón zjevně budou vycházet další střípky příběhu. Děj (dá-li se o něčem takovém v případě mutliplayerové střílečky vůbec hovořit) se točí kolem nového superpadoucha (filmového) Marvelu Dr. Dooma, který by se měl brzy představit i v kinech. Troufám si tvrdit, že tunu textů skoro nikdo nečte, ale i tak snahu autorů cením.
Se hrou jsem byl tak rozhodně spokojený. Pouštěl jsem to ostatně s tím, že nejsem úplně cílovka a dost pravděpodobně u toho až tak dlouho nevydržím. Nakonec jsem si spokojeně odehrál 100 výher, ležérně se vyšplhal alespoň do Silver I ligy a hlavně zpočátku se bavil výborně. Dál už se ale vracet nehodlám. Je samozřejmě otázka v jaké kondici hra přežije následující měsíce/první roky – oznámených 20 milionů hráčů u F2P se silnou značkou krátce po spuštění hry zase tolik znamenat nemusí. Našlápnuto k tomu má poměrně dobře.
Hodnocení na DH v době "dohrání": 65 %; 2. hodnotící; Free To Play
Již na první přivítání hra potěší poměrně rozsáhlou plejádou hrdinů z řad superhrdinů, které doplňuje i pár padouchů/antihrdinů. Třiatřicet hratelných postav přitom mají brzy obohatit další příchozí. Jen se celkem divím, že chybí hyperpopulární Deadpool, který v posledních letech s pár dalšími statečnými drží filmový Marvel alespoň lehce nad vodou.
Marvel Rivals se hrají skutečně jako Overwatch, nebo alespoň tak, jak si jej pamatuji. Šestičlenné týmy po sobě nejen pálí efektní schopnosti, ale snaží se i splnění zadání jednotlivých herních módů. Ty takhle relativně po vydání nejsou úplně pestré. Postavy se ale povedly. Až na jednu jedinou výjimku jsem vyzkoušel všechny a byť se najdou určité podobnosti v některých mechanikách (například celá rada postav má za ulti nějaký pěkný plošňák) jsou dostatečně pestré. Potěšilo mě, že si tvůrci netahali schopnosti úplně ze zadku. Měl jsem trochu obavu, že když nebudou vědět, jak postavu zpracovat, prostě jí dají do ruky kvér (koukám se tvým směrem Suicide Squad: Kill the Justice League). Není tomu tak a některé postavy bojují i primárně na blízko s nějakou tou vychytávkou jak rychle zkrátit vzdálenost, nebo přeci jen nouzově něco rychle vrhnout či vystřelit na dálku.
Vyvážení postav je trochu věc názoru. Za některé, které mají podle komunity stát za prd (Namor) se mi velmi dařilo, za Spider-Mana jsem hrál jako kus kreténa a po splnění příslušné trofeje na něj již ani nehrábl. Takový Jeff the Land Shark by asi přeci jen nějaké úpravy snesl, hlavně jeho ulti, kterou není problém sundat většinu nepřátelského týmu, aniž by se dalo nějak zvlášť efektivně bránit. Z komunity se ozývají výtky směrem k autorům k problémům v matchmakingu. Rivals postavy rozděluje do trojice tříd, které jsou defacto klasičtí tankové, DPS, a healeři. Nezřídka se stává, že hráči bezmyšlenkovitě okamžitě zvolí příliš mnoho DPS postav, což však poté moc nefunguje v praxi a i průměrný nepřítel s normálně složeným týmem vás roznese na kopytech. I kvůli tomu byli moje nejhranější postavy Groot a Thor (tankové). Naštěstí zrovna Thor paří mezi ty nejpestřejší a nejzajímavější postavy ve hře co se týče mechanik.
Líbily se mi interkace mezi jednotlivými postavami před začátkem utkání, byť i ty se postupně začnou přirozeně opakovat. Zajímavou a celkem funkční novinkou jsou tzv. Team-Ups spočívající v tom, že přítomnost dvou či více vzájemně propojených postav přináší některým hrdinům pasivní ale i aktivní schopnosti. Nezřídka jde i o poměrně zásadní výhody a hlavně v hodnocených hrách už poměrně dává smysl, zamýšlet se při výběru postavy i nad těmito synergiemi.
Co se týče hratelnosti, vlastně nemám moc co vytknout, Zápasy jsou svižné, ovládání postav dobře zvládnuté a schopnosti zábavné. Komiksově laděná grafika není asi vzhledem k původu předloze překvapením. Je však pravda, že by to chtělo více map, což je však problém drtivé většiny nových MP PVP her. Ne, že by byla situace úplně tristní a ty zdejší mapy jsou i pěkně tematicky stylizované k určitým postavám či konkrétním filmům, ale za čtyřicet hodin, které jsem ve hře strávil, jsem každou z nich navštívil nespočetněkrát.
Pro případné zájemce do hry zakomponovali autoři i tunu lore, obsahuje celé dlouhé texty k jednotlivým postavám a v rámci sezón zjevně budou vycházet další střípky příběhu. Děj (dá-li se o něčem takovém v případě mutliplayerové střílečky vůbec hovořit) se točí kolem nového superpadoucha (filmového) Marvelu Dr. Dooma, který by se měl brzy představit i v kinech. Troufám si tvrdit, že tunu textů skoro nikdo nečte, ale i tak snahu autorů cením.
Se hrou jsem byl tak rozhodně spokojený. Pouštěl jsem to ostatně s tím, že nejsem úplně cílovka a dost pravděpodobně u toho až tak dlouho nevydržím. Nakonec jsem si spokojeně odehrál 100 výher, ležérně se vyšplhal alespoň do Silver I ligy a hlavně zpočátku se bavil výborně. Dál už se ale vracet nehodlám. Je samozřejmě otázka v jaké kondici hra přežije následující měsíce/první roky – oznámených 20 milionů hráčů u F2P se silnou značkou krátce po spuštění hry zase tolik znamenat nemusí. Našlápnuto k tomu má poměrně dobře.
Hodnocení na DH v době "dohrání": 65 %; 2. hodnotící; Free To Play
Alan Wake II: The Lake House
Pro: Naprosto férový F2P (všichni hrdinové odemknuti od začátku pro všechny); zábavné schopnosti relativně korespondující s kánonem; dobrý pocit ze střelby/lískání nepřátel; vhodně zvolená a celkem pohledná grafika; pro zájemce spousta psaného lore
Proti: Bolístky většiny nových MP her, takže relativně málo map, módů apod.; občasné problémy v matchmakingu, ale to je spíše chyba tvrdohlavých hráčů