Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

@AlieN (04.01.2024 16:53): Za mě je zase nadhodnocena Cesta do fantazie, to si nevybereš... teda jako líbila se mi, ale na to, že to je povětšinou hodnoceno jako nejlepší kousek, tak zase tolik ne... vyloženě, co nechápu, že se tak líbí je právě Totoro, tam ty dvě hlavní hrdinky jsou tak neskutečně otravné, že si to snad ani člověk nemůže užít :D (možná je to lepší v českém/anglickém dabingu?, ten japonský byl hrozný ve smyslu té otravnosti právě).
Tiež nie som nijak zvlášť ovplyvnený nostalgiou a mimo Cesty do fantázie sa mi ozaj výrazne páčila asi len Kiki. Ostatné filmy považujem za viac-menej fajn, aj keď niektoré viac, iné menej. Najhorší je za mňa inak práve The Wind Rises, čo ma mrzí o to viac, že by to mal byť jeho srdcový projekt, ak som správne pochopil. Mňa to však veľmi nebralo, akokoľvek to má i lepšie momenty. Na jeho nový projekt sa vlastne ani vyložene neteším, v zmysle, žeby som sa ho nevedel dočkať, skôr som zvedavý aké to bude.
Já jsem většinu Ghibli filmů viděl až v dospělosti, tak ani nejsem nějak ovlivněn nostalgii. Seřadil bych je asi takhle:

1. Mononoke
2. Nausicaa
3. Kiki
4. Zvedá se vítr
5. Cesta do fantazie

Zbytek už jsou 4* záležitosti, ale třeba Chlapec a volavka bych zařadil až pod Arietty a Porco Rosso. Jinak souhlas s @AlieN (04.01.2024 16:53): Howl je nadhodnocený imo a osobně to považuju za nejhorší Ghibli film (ač stále dobrý).
Howl's Moving Castle je za mě hodně nadhodnocený, z jeho filmů co jsem viděl nejhorší... což u něj tedy znamená "pořád ještě docela fajn".

1. Mononoke   
2. Cesta do fantazie 
3. Laputa: Castle in the Sky 
4. Totoro 
5. Nausicaä of the Valley of the Wind 
6. Kiki's Delivery Service 
7. Boy and the Heron 
8. Lupin   
9. Howl's Moving Castle 

Bylo fajn tu jeho novinku vidět v kině, ale tbh bez kina bych se do ní asi hned tak nedokopal, od té doby co jsem nakoukával jeho starší tvorbu už mě od něj nic nového moc nezaujalo.
Porco Rosso jsem tehdy nějak moinul, to vypadá fajn, doženu hned.
@Zoltan (04.01.2024 15:58): Pěkný žebříček :)).

Za mě tedy tam, kde psal scénář HM, takto,

1. Whisper of the Heart   
2. Princess Mononoke   
3. Kiki's Delivery Service   
4. Howl's Moving Castle   
5. The Secret World of Arrietty   
6. Castle in the Sky   
7. Nausicaä of the Valley of the Wind  
8. My Neighbor Totoro    
9. Spirited Away   
10. Panda! Go Panda! + Panda kopanda: Amefuri Circus no maki 
11. The Wind Rises   
12. Ponyo   
13. Porco Rosso   
14. Lupin the III: The Castle of Cagliostro   

Jasná je za mě TOP 3 (5/5), ale úplně fanda Ghibli nejsem.
Chybí mi jen nejnovější Chlapec a volavka. První dvě místa jsou jasné, pak už je to těžší :)

1. Cesta do fantasie
2. Princezna Mononoke
pak následují další pětihvězdičkové filmy, tady už je to těsné, ale asi takto:
3. Howl's Moving Castle 
4. Porco Rosso   
5. Laputa: Castle in the Sky 
6. Kaze no tani no Naushika 
Silné čtyři hvězdy:
7. Můj soused Totoro   
8. Kiki's Delivery Service 
Čisté čtyři hvězdy:
9. Lupin sansei: Cagliostro no shiro (ok, není to ještě Ghibli, ale je to ten samý Miyazaki :))
Čisté tři hvězdy:
10. The Wind Rises 
Slabé tři hvězdy:
11. Ponyo 

Uvidíme kam se mi Chlapec a volavka zařadí. A také je možné, že 3-6 místo bych po dalším shlédnutí lehce přeházel, všechny ty filmy jsou zkrátka super :)
Môj dlhoročný rest je Nausica a Kiki's Delivery Service a dva jeho posledné som ešte nevidel, ale inak za mňa:

1. Porco Rosso
2. Mononoke Hime
3. Howl's Moving Castle
4. Spirited Away
5. Totoro
6. Laputa Castle in the Sky (toto bol asi jediný z ktorého som bol sklamaný ako z nudného a naťahovaného)
@S4TW (04.01.2024 12:27): Já tedy taky neviděl všechny a taky jsi vyjmenoval, které jsem neviděl. Už musím začít dokoukávat resty ale Mijazakiho je lepší si pouště průběžně než dva za sebou, pak druhý ztrácí kouzlo.

Teď jsem hodně zvědavý na Jagna, dokonce přemýšlím o kině, ještě teď mě mrzí že jsem nešel na  Spider-Man: Napříč paralelními světy.
@Strady (04.01.2024 12:17): Totoro je u mě na posledním místě. Zatím jsem neviděl všechny, ale top je pro mě Zámek v oblacích a pak právě Chlapec a Volavka, na třetí bych dal Kiki, ale ještě potřebuji dojet 4 kousky :)
Ten film: Chlapec a volavka - ze začátku dobrý, ale rychle se to zvrtlo v bezpříběhovou slátaninu (prostě další šílená "cesta do fantazie") - dal bych tomu jen jednu hvězdu za tu animaci a scenérie - jinak je to sračka; jedině Princezna Mononoke - to je prostě klenot.
@Bellerofontes (03.01.2024 16:40): Asi jsem holt spíš lumper no. A nebo jsem zvyklý na tak velkou interindividuální variabilitu, že prostě beru ten fyziologický proces zpracování v mozku jako v zásadě společný všem a liší se jen jeho jemná modulace (přip. citlivost jednotlivých periferních receptorů).

Ale děkuju za zajímavý vhled z jiného oboru/úhlu. Snad poslední point (všehcny ostatní by spíš byly dotazy vhodné někam k pivu). Jak je to s osobou mučedníka - na jednu stranu byla zjevná snaha režimu je bagatelizovat v reakci na upálení Palacha, Zajíce a dalších, na druhou byly vyzdvihovány příklady sebeobětování z války.
@Kunick (03.01.2024 10:31): Nepřekvapivě jsou různé přístupy a autorské nebo badatelské odlišnosti. V jednoduchosti a vzhledem k tomu, o čem jsme se bavili, si vypomohu příkladem: Co mi je známo, každé společenství mělo zákazy týkající se mrtvých a intimní vztah k zemřelým, tam se hodí zasadit onu antropologickou konstantu; odlišnost tkví v tom, že se pohřbívalo na hřbitově, za zeď, mimo běh každodenního shonu, ale pak taky v domě nebo blízko u něj, jinde byli mrtví sněděni pozůstalými, nebo se jim očistila lebka, která se nosila připásána. To jen několik zaznamenaných případů. V tom má spočívat ten rozdíl, zrovna jako ve srovnání našeho přijímání těla a krve Krista, založeném na bezbolestné substituci, a ne zcela nepodobnými obřady, jejichž účastnící sami sebe řežou do jazyka a genitálií. Vždycky můžeš říct, že je to vlastně stejné, zkusit to něčím podepřít a hájit to, ale já tu ty rozdíly taky vidím.

Není to v rozporu s tím, co píšeš, nechce se tím říct, že lidem kdesi za horami bolest není "přirozená", nebo že v naší kultuře vyvolá hromadné dávení. Ale právě proto, že bolest je cosi intimního a problematického, se s ní kultury vypořádávají ve vztazích, na nichž lze pozorovat rozličnosti.

Rozdíl našich vybraných subkultur vychází ze samotného konstatování, že se tribálními a jinými praktikami inspirují. Jsou to jedinci nezřídka z měst, kteří se privátně schází a z vlastních důvodů se poohlíží po jiných kulturách a vlivech, vůči čemuž je naše kultura tolerantní. U toho to ovšem hasne. Naše kultura nevyzdvihuje sebepoškozování nebo krvavé iniciace nebo oběti, neváže se k nim prestiž či náboženský smysl. Tenduje k opaku. A přes možné úšklebky se nevyznačuje ani trýzněním nepřátel nebo zajatců. Připouští sice tělesné modifikace nebo tatuáž, ale pouze jako způsob individuálního vyžití (subkultur).

Abychom udrželi nit a nezapomněli, odkud tohle téma vzešlo: ze zmíněných rozdílů nerozdílů - ať si každý vyhodnotí, jak zásadní pro něho jsou - mám pocit, že člověk je hodně tvárný a uschopněný k mnohému. Asi do té míry, že pro mě nemá tak úplně smysl říkat, že je stále stejný.

Jinak, nechci to odignorovat: západní svět je v humanitních vědách, v antropologii a etnologii podle mého zvláště, často takový interní termín pro rozložení sil následkem konvisty, včetně útvarů a pohybů, které k ní směřovaly. Asi ne nutně, ale obvykle tomu tak bývá - v případě mě a citovaného autora tomu tak je. Ale to už je strašně velké téma samo o sobě a mimo potřebu rozvádět.

@Artran (03.01.2024 02:11): Dobře. Jen mi dej prosím čas, zkusím napsat zítra, dneska mám ještě pracovní povinnosti.
@Bellerofontes (03.01.2024 01:00): jak říkám, není můj obor. Ale jak pak pracuje s křesťanským "přijetím bolesti (kříže)". Což mi přijde nejen historicky, ale vlastně i za komunismu častý motiv. A osobně, I jako dítě 90. let jsem často slyšel: "Jsi chlap, to vydržíš!" Další otázkou mi zůstává jak se pak vypořádat s Emo kulturou, kterou sebepoškozování často doprovázelo. Přijde mi, že zkrátka přirozenost bolesti tu vždycky byla. Naopak, duvil bych se, kdyby i v jiných kulturách nebyly prostředky, které bolest (nebo určité bolesti) tiší - viz žvýkání koky, opium atd.

Tady totiž narážíme na definice (které jsou určitě debatovany, ale mimo obory mých znalostí, čímž ukazujeme, že debata potřebuje odborníka). Co je míněno jak západní kultura a kdy už jsou jednotlivé subkultury vnímány pouze jako podmnožina.
@Kunick (02.01.2024 21:34), @AlieN (02.01.2024 21:40): Ano, tohle jsou určitě dobré postřehy, kde se dá hrabat v detailech. Viděl bych však rozdíl mezi subkulturou a kulturou, přičemž tvrdím, že naše stojí - na rozdíl od jiných - na odmítání bolesti.

Odvolal bych se na slova Martina Soukupa, který ve sborníku Tělo 2.1: Bolest v proměnách času a kultur, jehož články uvádějí příhodně do problematiky kulturních proměn ve vnímání bolesti, roli bolesti při porodu, spjatosti bolesti a mužství ve věznicích, v neposlední řadě nabízí průzkum z řad příznivců BDSM a návštěvníků akcí, které by AlieN mohl znát, píše v úvodu na straně 10: "Buď se lidé snaží bolesti zcela vyhnout, nebo ji alespoň zmírnit. To je typické pro západní společnosti, kde roste spotřeba analgetik, antidepresiv a jiných prostředků k tlumení bolesti. Jiné kultury jsou na bolesti postaveny a lidé jsou ve vlastní kultuře záměrně bolesti vystavováni, nebo cíleně způsobují bolest nepřátelům, zajatcům či obecně lidem z jiných kulturních skupin."

@Artran (02.01.2024 22:24): Beru, i když bych něco namítal. Příliš citlivé, abychom to rozebírali v diskuzi o kultuře, zdá se mi.
@Bellerofontes (02.01.2024 14:45): Odborníci neselhali. A to z toho důvodu, že skutečných odborníků na tuhle problematiku máme minimum. A těch pár hlasů odborníků zaniklo v kakofonii těch hlasů z propasti, jak jsi to trefně nazval.
@Bellerofontes (02.01.2024 21:10): Nejen ta návaznost na kmeny, i když samozřejmě zvlášť u toho suspension je ta rituálnost a odkazování ke kmenům které s tím kdysi začaly časté. Bolest je příjmána jako něco příjmaného a potenciálně i vítaného už v prakticky celé společnosti, jen je to v kontextech o kterých se nahlas příliš nemluví. Jako BDSM, nebo například v poslední době mám dojem silně se měnící přístup k porodům (umělé tišení bolesti, a obecně víc přirozené porody místo císařských řezů)
@Bellerofontes (02.01.2024 21:10): Jak říkám, tohle není moje parketa. Nicméně nebylo tohle vždy? Neměla každá doba své "překonej bolest (sebe)" rituály? Reps. nějakou takovou subkulturu? Trochu mi to připomíná souboj lumpers a splitters, který máme často v přírodních vědách - z tohohle pohledu bych existenci subkultury bral jako skutečnost, že ve společnosti existuje prostor pro realizaci daných jedinců, aniž bych je nutně vytlačil až za okraj dané a tedy ze společnosti zcela vyloučil.

Zcela samostatná kapitola by pak byly uzavřené společnosti - např. vojna, chlapecké školy, atd. kde si nedovedu představit, že by bolest nebyla součástí rituálů. Oprav mě pokud se mýlím, ale není i věština tribálních rituálů bolesti spojena právě s mužským dospíváním?
Ad "každý má právo na svůj názor, nikomu tím neubližuje apod." - to imho není docela pravda, protože znám pár lidí, kteří si od někoho takového něco alarmistického přečtou, uvěří tomu, a pak kvůli tomu např. v noci nespí, přemýšlí nad tím a zachovají se podle toho, třeba ve volbách.


Má to zkrátka i negativní praktické důsledky a když je někdo známější osobnost s početnější fanouškovskou základnou, tak by si měl, sakra, svoje názory hlídat a nevydávat je okamžitě za fakta.

(tím ale neříkám, že by bylo záhodno hned rušit jejich podcasty apod.)
@Kunick (02.01.2024 20:18): Bude to souhra faktorů, do nichž určitě spadá, o čem se zmiňuješ. Ale to je tak nějak samozřejmé a vychází z toho ten rozdíl: taky máme svoje rituály a formy sociálního tlaku, typicky svobody a zodpovědnosti, hry, z které se těžko vystupuje. Umožňuje to srovnání.

Tělesné modifikace ve svých invazivnějších podobách na západě jsou už nějaké desetiletí přijímány hlavně v subkulturách s poukazem ke kmenům, jež jsem měl na mysli. Ale stále jsme společnost, v níž jde o potírání bolesti. Existují tam rozdíly. Což nevylučuje vzrůstající otevřenost vůči individualitě a jinakosti, kterou podle mě popisuje AlieN. Už to svědčí o změně.
@Kunick (02.01.2024 20:18): To jsem tu právě šel napsat, tetování či piercing má v mladší generaci tak každý druhý, čím dál populárnější je i skarifikace, branding, i invazivnější body modifikace, a ani to věšení na háky už nikoho nešokuje tak jako kdysi.
@Bellerofontes (02.01.2024 20:00): Antropologii rozumím jen z toho biologického pohledu. Nicméně, není tetování, piercing apod. brány právě jako ritualizované snášení bolesti? Dalším hlediskem pak zůstává, nakolik je toto jen sociálním tlakem - viz tradovaný bonmot, že konec společnosti je vzdálen jen 3(9?) porce(í) jídla.

Nicméně prostor samozřejmě vždycky je. Jen jde většinou o extrémní (a externí) situace.
@Kunick (02.01.2024 19:26): Malá poznámka - právě že ta stálost člověka je civilizačně podepřená jeho odstupem od zvířat. A ještě jedna navíc - i když připustíme nějakou antropologickou konstantu (lidi se chovají v zásadě pořád stejně), antropologie dokládá, že rozdíly jsou. Takový nejznámější je, kdy naše společnost se vyhýbá bolesti, zatímco různé kultury a kmeny ji chápou jako něco přinejmenším nejednoznačného, co si jejich příslušníci sami a dobrovolně dopřávají.

Už z toho bych se odvážil vyvodit, že prostor pro změny je.
@Paul (02.01.2024 19:24): nicméně pro smysluplnou diskuzi je třeba z nějaké definice vycházet ;)
A lidi? Ti jsou furt stejní - v podstatě si pro ilustraci stačí pustit dokument o tlupě šimpanzů.
@Paul (02.01.2024 17:43): Nedělám si ambice to nějak hlouběji promýšlet. Spíš by měla být možnost, jak člověka sankcionovat za to, že se obohacuje na úkor společnosti.
Ber to spíš tak, že nikdy jsi nemohl říkat všechno. Vždy přišel trest/karma/odplata. Jen moderní společnost tohle přenesla na stát a systém zákonů - někde se ta čára udělat musí. Otázka taky je, jak chápeš slovo "nesprávné" ;)
@JohnCZ (02.01.2024 16:19): s většinou příspěvku celkem souhlasím. I když bych tu minulost tolik neidealizoval (a oproti letům 48-89 je dnešní komunikační anarchie celkem zlatá). A jen tedy za řešení nepovažuju jakoukoliv represi. Ta mi připadá jako to pověstné wrong řešení, z hezkého Menckenova citátu  “there is always a well-known solution to every human problem — neat, plausible, and wrong.”

@Kunick (02.01.2024 16:24): pokuty za to, že někdo na svém youtube kanále/twitter účtu/FB účtu/kdekoliv říká něco nesprávného? Zajímavý nápad. Asi bych tě s ním nevolil ale :)
@Paul (02.01.2024 14:33): Vypadám jako expert na vysílání nebo regulace? :D

Jen myslím, že je třeba mít mechanismus, jak hostitele/platformu/moderátora udělat zodpovědného za to co zazní. Což je nezbytná součást svobody slova, práva dělat podcast a zvát si tam hosty dle uvážení. A přístupy myslím jsou asi 2 - buď regulace, nebo žalovatelnost čehokoliv kýmkoliv (ale cco je lepší? Navíc je to otázka i společenská, takže je třeba respektovat určité společenské návyky... ) A pokuty by byly super jako procenta z platu/majetku/tržby etc.

@JohnCZ (02.01.2024 16:19): k tomuhle jsem někde zaslech zajímavý názor. Člověk má evoluční potřebu někam patřit. Je to zkrátka bezpečnější. Jenže v současném světě je takových organizací málo. A stát se stal odosobněnou byrokratickou entitou. Tihle "proroci" si pak vytváří své vlastní kmeny.
(Osobně mi hned vyskočilo na mysl, že v tom excelovala první republika - Sokol, Orel, Skaut. Všechny tyhle organizace budovaly "lásku" ke státu a zákonitě se to pak projevilo, když jsme měli kádry, které vzdorovaly za války.)
@MCZ (02.01.2024 13:05): +1
@M.a.t.t. (02.01.2024 13:17): +1
@Tulareanus (02.01.2024 13:13): +1

V době krize okolo covidu vznikla ohromná více či méně navzájem propojená dezinfo scéna, skrze kterou svoje narativy prezentuje řada entit od různých konspirátorů, ezocvoků, antivax, přes pátou kolonu, která šíří ruskou a anti-systémovou propagandu a cíleně manipuluje veřejným míněním, až po různé nemorální šmejdy, kteří si na oblbování lidí postavili svůj (nejen) politický byznys. Jedno tyhle entity mají společné - dělají to většinou cíleně, za nějakým účelem, nikoli pro veřejné blaho, ale pro vlastní prospěch. Skrze lži a manipulace útočí na nejnižší pudy, apelují na vztek, na frustraci, na nejistoty a strach a jistou část (víme jakou) společnosti takto radikalizují. A to takovým způsobem, že jimi zasažení lidé skrze algoritmy sociálních sítí padají do uzavřených alternativních světů, kde se navzájem sdružují, podporují, dále se přesvědčují o svých pravdách, až získávají pocit, že jsou ve společnosti většinovým hlasem. A dál a dál své přesvědčení v mnohdy naprosté nesmysly navzájem aktivně živí. U některých to zachází tak daleko, že naprosto iracionálně přestávají věřit autoritám - od státních institucí, přes média a tisk, až po vědce a lékaře. A ve finále pak nerespektují absolutně nic a nikoho, kromě těch svých, jak řekl hezky Matt, "celebrit". Confirmation bias ad absurdum. Oni totiž nevěří tvrzením, oni nevěří faktům, oni potřebují následovat ty své "celebrity", které jim dávají jakési zdánlivé ukotvení, leč realita je taková, že na nich jen (s)prostě parazitují. A postupně svou rétoriku upravují, popř. stupňují tak, jak to jejich posluchači vyžadují. Netýká se to jen dříve potenciálně nebezpečných, dnes již spíše směšných postaviček typu Rédová, Smetana, Montenegro či Rajchl, ale třeba i rádoby odborných uskupení, které se odborně ale jen tváří. Např. SMIS-Lab. které se prezentuje jako uskupení odborníků, ale je to obyčejné nesmysly šířící médium, které si svou neschopnost komunikovat na odborné úrovni vynahrazuje agresivním (a často i dost vulgárním a osobním) útočením na renomované vědce, lékaře a odborníky na imunologii. Zatímco skrze sociální sítě tlačí do lidí daty nepodložené nesmysly, které je potenciálně ohrožují na zdraví a životě.

A tohle, při vší úctě, je za mě špatně a dle mého názoru nepatří pod zdravou svobodu slova. Tohle jsou věci, které nejenže jsou pro společnost škodlivé, ale v krajním případě, pokud se vymknou z rukou, ohrožují i samotnou podstatu demokracie a spíš směřují společnost k anarchii. Jak ale společnost proti tomuto konání efektivně chránit, mimo intenzivní vzdělávání v oblasti informační, mediální a digitální gramotnosti a učení kritickému myšlení, aniž by to zavánělo cenzurou a možným zneužitím, vlastně netuším.

Je to daň propojeného světa a sociálních sítí, které svého uživatele odměňují nikoli za šíření pravdivých informací, ale za dosah. A dosah mají především emotivní senzace, nikoli ta nudná šedivá pravda. Dříve lidé četli noviny, četli knihy, četli odborné publikace, poslouchali rádio, sledovali televizi, do které byli k odborným tématům také zváni vybraní hosté. Mělo to jakous takous úroveň. Dneska si na sockách sám založí "podcast" nebo mluví do videa lecjaký s prominutím blbeček, který je možná zdánlivě charismatický, umí celkem dobře a přesvědčivě mluvit, a díky tomu má dosah, ale jakmile posluchač propadne kouzlu, tak často už neřeší, zda je ten člověk kompetentní k tomu se k dané věci vůbec vyjadřovat a nešíří nesmysly. Zatímco dříve by si takový člověk mohl zadebatovat maximálně někde nad pivem s pár lidmi v hospodě a prostor na veřejnosti by pravděpodobně nikde nedostal, dneska takto může vystupovat jedním kliknutím a táhnout za sebou davy. A tahle "přirozená cenzura" či jak bych to nazval, daná společenskou hierarchií, dneska prostě imo chybí.
@Tulareanus (02.01.2024 14:48): Ono to není jen "náhodnou pseudocelebritou". Od doby Covidu mám pocit, že je v módě, aby se expert na imunologii (Hořejší např.) nebo export na motorismus (nabob Turek) vyjadřoval (a to vícekrát než náhodně 1x) k situaci na Ukrajině, v Izraeli apod. Co tyhle lidi k tomu vede mě naprosto uniká. A proč je vůbec zvou některá média, to už mi úplně uniká.
@Tulareanus (02.01.2024 14:44): v tom, že moderátor by měl mít témata nastudovaná, mít k dispozici fakta a tak dále a tak dále, samozřejmě souhlasím. Ale když to tak náhodou někdo nastudované nemá (a v tomto případě ani dost dobře mít nemůže, vzhledem k tomu že se ta střelba děla ve stejnou dobu kdy začal ten podcast, a obecně ty střelby jsou individuální, nejednoznačný záležitosti), tak....co? Prostě holt řeknou lidi svoje laický názory. A já s tím nemám problém.

Ale jinak tedy chápu že dneska má spousta lidí trauma z toho komunikačně-informačního šumu a vítězství Ficů a podobnejch ve volbách. Jen mi nepřijde jako dobrý řešení omezování svobody slova. Ve výsledku i "dobře míněnou regulaci" ti Ficové použijí proti oponentům.
@Tulareanus (02.01.2024 14:48): Ale taková veřejná diskuze neexistuje proto aby se v ní prezentovala pravda, ale proto aby se v ní prezentovaly názory. Které můžou být i úplně debilní a špatné (což ale není většinou jednoznačně rozsouditelné protože ne všechno je exaktní věda).
Pointou je dozvědět se názory jiných obyčejných lidí, tím spíš když je velká část veřejnosti sdílí, rozbít ty echo chambers - ve kterých ty žiješ taky.

Ty se s kámoši v hospodě taky bavíš běžně i o věcech o kterých reálně víš hovno, jako každý. Tohle de facto není jiné, jen jsou tu lidé které spousta lidí zná a chce se takové jejich debaty účastnit aspoň z pozice diváka.
@AlieN (02.01.2024 14:44): Čo mi povie laik o pilotovaní lietadla alebo o autoimunitných ochoreniach? Keby riešili vlastné zážitky, zábavu a koníčky, tak nepoviem. Tak je to ten entertainment, ale tá tendencia vyjadrovať sa k zložitým a vážnym témam hocijakou náhodnou pseudocelebritou je absurdná. Na matematické výpočty alebo chirurgickú operáciu neexistuje niečo ako "alternatívne fakty" alebo "alternatívna pravda". Dôležité je vedieť si povedať "ok, toto nie je moja téma, neviem sa k tomu vyjadriť", nie ako Vávra, ktorý má názor aj na to, o čom ešte v živote nepočul.
Před názorem všeobecně vzdělaného laika bych se měl na pozoru a určitě se snažil nenahrávat těm, kteří chtějí na krizích utržit pozornost.

Jenom je blbé, že ten příkladný model, který spoléhá na odborníky a jejich expertisu, k němuž se přese všechny křeče taky přikláním, se vstříc dnešku bortí.

Střelba na univerzitě je například velká neznámá a velkou neznámou pravděpodobně zůstane. Všichni odborníci nejenže selhali, ale napáchali i jisté škody: jejich přínos spočíval v tom, že svou perspektivou se zrcadlově promítli na to, co se jim vymklo z rukou. Na veřejnost vypuštěné informace se pak samy zpochybnily a událost se doporučuje nerozebírat mimo rovinu piety a tragédie. Je z toho průser, který však v čase složitých a singulárních krizí není nějakou zanedbatelnou výjimkou.

A mě by celkem zajímalo, co jiného než hypotezující, do celku zasazující a popřípadě dezinformující a zneužívající hlasy, z téhle propasti mohou vzejít?
@Paul (02.01.2024 14:33): Moderátor by mal v relácii naozaj moderovať, mať tému v rámci možností naštudovanú a vedieť kontrovať názorom alebo minimálne kontrolovať fakty. Alebo správne pokladať otázky a nadväzovať doplňujúcimi. Veľa takýchto relácii (a nielen z naozaj alternatívnych médii) rado manipuluje a pozýva si ľudí, ktorí im budú vlastne prezentovať ten istý názor a oni im môžu pritakávať (confirmation bias). Zodpovednosť za vlastný obsah prvý krok. Mať snahu nevypustiť sračku, len aby boli prachy, lebo to sa reálne deje. A manipulácia je v tomto silný nástroj. Minimálne by sa malo regulovať fake news a konšpirácie. Veci, ktoré sú preukázateľne zlé a nepravdivé a ohrozujú spoločnosť alebo jej časť. Aj v Slovenskej verejnoprávnej televízii sa stalo, že si k téme zavolali jedného experta, jedného laika a dvoch konšpirátorov. Keby to bolo férovo rozložené, tak odborník dostane 25% času a neodborníci 75% času, ale bolo to ešte horšie, pretože konšpirátori boli moderátorovi kamaráti, takže dostali ešte viac času a v ničom im nekontroval a len im pritakával, čo bola katastrofa. Také niečo človek očakáva od alternatívnych blbostí a nie od verejnoprávnej televízie. No a keby sme to mali zjednodušiť. Aký zmysel a pridanú hodnotu reálne pre diváka má, mať v relácii na nejakú tému človeka, čo o tom vie hovno alebo šíri hoaxy? Jediný, kto z toho má zisk a benefit je ten vysielateľ.

Samozrejme najlepšia cesta by bola, keby verejnosť bola dostatočne kriticky myslia a vzdelaná, nemusí nikto nič regulovať, ale regulovalo by sa to samo, lebo ľudia by si povedali, že to je blbosť a nemalo by to buď sledovanosť alebo by sa ľudia otvorene do toho kriticky obuli. Ale to je utópia.
@M.a.t.t. (02.01.2024 14:30): Pardon, já si nemohl pomoct když vidím tolik písmenek vyplýtvaných na základě úplně chybné premisy :)

@Tulareanus (02.01.2024 14:26): Já si právě nejsem úplně jistý tím co přesně chceš - buď obyčejnou veřejnost do diskuze nepouštět, nebo případně jen s tím že před každého povinně posadíš odborníka na dané téma který mu na všechno odpoví "Ne ty jsi blbý laik, meleš hovna a ve skutečnosti je to takhle."? To není žádná prezentace názorů veřejnosti, a to je právě dost nefunkční a elitářské - a to se tu ani nebavíme o pořadu ve veřejnoprávní televizi, Paul to vystihuje dobře.
@Kunick (02.01.2024 13:25): co bys konkrétně reguloval a jak? Trochu to rozeber. Bavíme se tady o svobodě dělat podcasty, zvát si tam koho kdo chce a kecat si o čem chce.

@Tulareanus (02.01.2024 13:25): jistě, host toho podcastu si tě nemusí pozvat. Ale od toho máš tu svobodu slova, aby sis udělal podcast vlastní, nebo svoje argumenty aspoň vysvětlil v komentářích. Mě ale furt tedy zajímá jak bys to jinak tedy řešil. Regulací ? Uděláme zákon že kdo si do podcastu nepozve experty, tak nesmí vysílat? A experti mají všichni stejný názor?

@M.a.t.t. (02.01.2024 13:25): ale já tobě ani Tulovi neberu právo myslet si, že podcast kde spolu mluví laici "nemá hodnotu". To je vaše věc. Jak jsem psal, nikdo nikoho nenutí koukat na něco co pro něj nemá hodnotu.
Proletěl jsem si celou vaši debatu... lol, jste blbí?
Vážně tohle řešíte jako reakci na diskuzi na "V.O.X. NEWS"?

Vzdělání máte, tak snad chápete co znamená "Vox populi", ne? Chtít po tomhle formátu jakékoli relevantní odborníky je přece úplně nesmyslné, to by bylo úplně špatně. Celá pointa toho pořadu je evidentně prezentovat lidové názory, ne být poučením pro laiky.

Jasně, sám se na tohle dívat nebudu, ale ne proto že bych si myslel že taková diskuze nemá existovat, ale proto že i když Pohleraich je sice sympaťák, tak nevyváží to že Vávra na mě tak moc leze roky odevšad že jsem na něj už trochu alergický, a Vašuta považuju po osobní spolupráci tak nějak za kreténa.

Ono je naopak dost důležité i tyhle názory prezentovat, jakkoli je můžem považovat za pomýlené. Není to ani tak o tom že říkají co si věřejnost "přeje slyšet", ale že říkají co si velká část společnosti už dávno myslí - nějací její zástupci se diskuze ve veřejném prostoru účastnit musí.
Jestli si Tulareanus snad myslí že hlas obyčejných občanů by ve veřejném prostoru být slyšet neměl, to je už trochu fašizující smýšlení, ne?