Tou formou je v tomhle případě spíš myšlena tak nějak audiovizuální prezentace. Není to jen o grafice, třeba i design postav a jejich kostýmů je fakt vymazlenej, i když obyčejně nejsem žádná módní policie. Hergot měl bych si už konečně pořídit i nějakej ten život. To není snad možný, aby dospělej člověk koukal na virtuální Triss a co pět minut ho napadalo: "Krucipísek to je ale kus, tu bych povalil na zem a bral dnem i nocí." :-D
Za mazání savů pardon. Teď, když to explicitně zmiňuješ, tak jsem klepnout do Delete zkusil a opravdu to jde. Moc to věc nezachraňuje, protože při volbě Save z menu by skutečně mělo být nabídnuto i umístění. Prostě áčková hra z roku 2011 má horší systém save/load než ten System Shock, který jsem teď taky hrál. Nejde mi to na rozum.
Přestupoval jsem o víc než jeden level jako odměnu za quest x-krát. To vím naprosto jistě, i LEVEL UP pak ostatně problikne na monitoru několikrát. To, co říkáš, sice dává jakousi logiku, jenže pak a) vybíjení potvor je skoro zbytečné a nemotivující b) to jen znásobilo poněkud uspěchaný dojem ze hry v poslední třetině. "Hele hráči, mi už fakt jako nevíme, čím to tady zaplácat a zaplnit, tak tady máš těch zbylých deset levelů a páčko."
To procházení dveří jak kde. Třeba je to dobře vidět v druhé kapitole, když se člověk vrátí zpátky z mlhy a doprovází Rocheho partu zpátky do tábora. Jak jsem ale napsal v komentáři - ono jsou to všechno většinou takové drobnosti, ale dohromady jich je aspoň pro mě jednoduše nad pomyslnou mez, pod kterou by se dalo ještě odpouštět.