AnicepPři prvních vlezech mé osoby do hry mi hra okamžitě nabídla nepřeberné možnosti v podobě zdolávání rozhleden, sbírání praporků, osvobozování obyvatel, kontaktování informátorů a konečnou eliminaci cíle to vše za doprovodu altairova pohybového nadání a já byl ohromen ovšem po eliminaci druhého cíle jsem si uvědomil že hra už nic nového nenabídne a já objevil její jedinou ale za to obrovskou slabinu a tou je stereotyp, kterému šlo snadno předejít postupným dávkováním těchto lahůdek, ale i tak je to hra kvalitní s dobrým příběhem a spoustou možností dosud nevídaných, kterou nemohu jinak než doporučit :-)
Komentáře
malarkey
5070 Pamatuju si, když se o Assassin's Creed mluvilo jako o jedné z nejlepších her toho roku. Tak se mi také zakonzervovala v hlavě, a když jsem přemýšlel, co hrát, byla jednou z prvních možností, která mě pro rok 2008 napadla. Okamžitě jsem tedy neváhal a hru zapnul.
První pocity každopádně byly dost zvláštní. Příběh je zajímavý, originální, atypický, ale rozhodně ne kdovíjak chytlavý. Bylo pro mě otázkou, proč se autoři rozhodli pro takový průběh a během hry mě to štvalo. Když jsem ale zjistil, že hra je pořád na jedno brdo, přestal jsem ho řešit, což je vlastně další problém samotné hry.
Hra nedokáže zaujmout příběhem, i když se snaží. Příběh jako takový totiž neobsahuje vůbec, ale vůbec nic zajímavého. Celá hra se odehrává v onom koloběhu. Dorazíte do města - vylezete si na věže, prohlédnete, kde jsou úkoly - děláte úkoly - dostanete se k hlavnímu bossovi města - posunete se do dalšího města. A tak to prakticky funguje celou hru až do samého konce. Samozřejmě vše ve skvostné grafice, kterou ale oceníte jen ve chvíli, kdy se dostanete k městu, popř. se podíváte na okolí z věže. Ona Vám to hra také nabídne, v tu chvíli zpomalí záběr a Vy si tu krásu opravdu budete moci vychutnat. To je sice hezké, ale trošku nucené. Tenkrát tvůrci dokázali stvořit grafiku jenom v kostičkách a taky jsme jim za to děkovali, takže proč takové technologické pokroky? Ale nevadí, nemá smysl takové věci kritizovat.
Assassin's Creed v tomto ohledu je velice promakanou hrou, a skákat z jedné střechy na druhou je učiněná radost. Škoda jen, a to se blížím k dalšímu problému, že ovládání jako takové není zrovna jedno z těch jednodušších (nebo už herně stárnu, ale na druhou stranu bych Vás mlaďochy chtěl vidět, jak byste si v současnosti poradili se stařičkými Lemmings) No nicméně právě ovládání byla věc, která mě hru neuvěřitelně kazila. Pravidelně jsem na klávesnici mačkal miliardu tlačítek, abych se dostal k vysněné kombinaci. Chtělo to skutečně čas, než jsem si zvykl.
Nicméně i tady platí klasická fráze: "V jednoduchosti je krása".
A i když se tato hra tváří kdovíjak hezky, je přesným příkladem toho, že libivost v dnešní době herního světa není všecko. Že hra kromě odzbrojující grafiky potřebuje i perfektní hratelnost podpořenou smysluplným ovládáním, které této hře chybí. A ano, krapet originálnějším dějem, který tvůrci v tomto případě nádherným způsobem odflákli.
První pocity každopádně byly dost zvláštní. Příběh je zajímavý, originální, atypický, ale rozhodně ne kdovíjak chytlavý. Bylo pro mě otázkou, proč se autoři rozhodli pro takový průběh a během hry mě to štvalo. Když jsem ale zjistil, že hra je pořád na jedno brdo, přestal jsem ho řešit, což je vlastně další problém samotné hry.
Hra nedokáže zaujmout příběhem, i když se snaží. Příběh jako takový totiž neobsahuje vůbec, ale vůbec nic zajímavého. Celá hra se odehrává v onom koloběhu. Dorazíte do města - vylezete si na věže, prohlédnete, kde jsou úkoly - děláte úkoly - dostanete se k hlavnímu bossovi města - posunete se do dalšího města. A tak to prakticky funguje celou hru až do samého konce. Samozřejmě vše ve skvostné grafice, kterou ale oceníte jen ve chvíli, kdy se dostanete k městu, popř. se podíváte na okolí z věže. Ona Vám to hra také nabídne, v tu chvíli zpomalí záběr a Vy si tu krásu opravdu budete moci vychutnat. To je sice hezké, ale trošku nucené. Tenkrát tvůrci dokázali stvořit grafiku jenom v kostičkách a taky jsme jim za to děkovali, takže proč takové technologické pokroky? Ale nevadí, nemá smysl takové věci kritizovat.
Assassin's Creed v tomto ohledu je velice promakanou hrou, a skákat z jedné střechy na druhou je učiněná radost. Škoda jen, a to se blížím k dalšímu problému, že ovládání jako takové není zrovna jedno z těch jednodušších (nebo už herně stárnu, ale na druhou stranu bych Vás mlaďochy chtěl vidět, jak byste si v současnosti poradili se stařičkými Lemmings) No nicméně právě ovládání byla věc, která mě hru neuvěřitelně kazila. Pravidelně jsem na klávesnici mačkal miliardu tlačítek, abych se dostal k vysněné kombinaci. Chtělo to skutečně čas, než jsem si zvykl.
Nicméně i tady platí klasická fráze: "V jednoduchosti je krása".
A i když se tato hra tváří kdovíjak hezky, je přesným příkladem toho, že libivost v dnešní době herního světa není všecko. Že hra kromě odzbrojující grafiky potřebuje i perfektní hratelnost podpořenou smysluplným ovládáním, které této hře chybí. A ano, krapet originálnějším dějem, který tvůrci v tomto případě nádherným způsobem odflákli.
Pro: Hudba. Design a živost měst. Skoky ze střechy na střechu.
Proti: Jedno z nejsložitějších ovládání ve hrách, které jsem kdy zažil. Stereotyp a příběhová polívka na tisícátý způsob.
K této hře jsem se dostal úplnou náhodou, a to přes mého kamaráda. Ze hry byl nadšený, tak jsem si řekl, proč ji nezkusit. Hned ze začátku mě překvapilo, že Assassin's Creed svým způsoběm není ve středověku, ale v blízké budoucnosti. Ve středověku se odehrávají pouze vzpomínky Desmonda na svého předka Altaira, za kterého ve hře hrajete. Nápad zajímavý, ale když jsem dál postupoval hrou, příběh se úplně vytratil. Co se mi ovšem líbilo, byla rozlehlost měst a volný pohyb po nich. Ve městech se dají plnit různé ukoly, u kterých mě ovšem zarazilo, že většinou se jednalo stále o to samé. Někoho zabít, někomu něco ukrást, dostat se do cílového místa v určeném čase, atd. Ze začátku fajn, ale po čase se dostaví stereotyp, který obvláště u této hry docela zamrzí. Soubojový systém je skvělý, pohyby plynulé a animace skvělé. Ovšem každý souboj je víceméně stejný, a co je horší, strašně jednoduchý. Stačí se jenom krýt, když nepřítel útočí, rychle jít do protiútoku a je to. Můžete používat několik zbraní, od skryté čepele, přes měč, až po házecí nožíky. Atmosféra je skvělá, hlavně když procházíte živoucím městem, jehož ulice jsou plné lidí. Můžete využívat i různé skrýše, jako třeba kupky sena, dav mnichů (nebo co to je) a nebo lavičky. To se hodí hlavně uprostřed honiček s městskou stráží, která vás může pronásledovat dokonce i po střechách. Blížím se ke konci a na mě je, abych shrnul celkový dojem ze hry. Na jedné straně stojí výborná atmosféram hratelnost, grafika a volnost, na straně druhé nevyužitý potenciál příběhu, jednoduchost a stereotyp. Je tedy na vás, jestli se do této hry pustíte, ale já osobně rozhodně nelituji toho, že jsem si jí tehdy zahrál.
Pro: rozlehlost, atmosféra, grafika (na tu dobu), hratelnost
Proti: téměř žádný příběh, stereotyp, pro někoho jednoduché
zavinac23
11 Dostal jsem se k tomu až teď, hrál jsem to dva dny a už jsem se nevrátil. Nejdřív jsem se těšil, ale když jsem poznal příběh, hra u mě klesla. Došel jsem k názoru, že to není nic zajímavého. 4/10.
Pro: hrdinovy schopnosti
Proti: příběh, ovládání, přeskakování času, rychle omrzí, souboje
adamrocJak se dá absolutně zkazit geniální nápad. Takhle se dá nazvat AC. Nudný příběh v roli Desmonda je protkán středověkým, předvídatelným od samého začátku. Nesympatický hlavní hrdina je absolutní blbec to platí i pro Desmonda. Hra si navíc příšerným způsobem nadržuje (např. když vám během důležitého souboje najednou začnou všichni prorážet krytí) a snaží se tak vyvážit dementní AI. Kladů mnoho není. Hlavní (a jediný větší) je pěkná grafika. Hraní je nudné, stereotypní a prostě nudné.
Pro: Grafika, nápad
Proti: Strašná hratelnost,, AI, hlavní hrdinové, hra si nadržuje, účelovost, ovládání
Blue.SharkDá se říct, že Assassin's Creed byla hodně přelomová hra. Být středověkým zabijákem a nevázaně se pohybovat po městech, to zní velice dobře. Jaký je tedy můj pocit ze hry?
Není tajemstvím, že ústřední příběh se odehrává v jakési nepříliš vzdálené budoucnosti, kde vědci přišli na to, že vzpomínky člověka se uchovávají v genech. Pomocí speciálního přístroje jménem Animus jsou pak schopni za určitý čas získat jakoukoliv důležitou vzpomínku.
Hráč, jakožto chlapík jménem Desmond, je unesen do výzkumného ústavu, kde je podrobován (jak jinak) výzkumu. Pomocí přístroje Animus se potom dostává do prostředí středověku v kůži zabijáka jménem Altair.
Příběh je vskutku zajímavý. Pojí události z let minulých s budoucností, a tak trochu manipuluje se známými fakty z dějepisu. Nápad je to opravdu výtečný. Pro mě je však celkový dojem z příběhu trochu odosobněný. Jak jsem řekl, příběh není vůbec špatný, ale Altair, v jehož kůži jsem strávil většinu hry, mi moc nepřirostl k srdci.
To by se asi dalo vysvětlit podobně málo osobními úkoly. Vždycky je vyznačen jeden cíl, který má hráč odpravit. Chodí tedy po městě a vyhrabává na takto označeného člověka informace a nakonec ho prostě sprovodí ze světa. Tady však vidím další mínus. Takovéto úkoly jsou dosti repetetivní a po čase (když je člověk plní už popáté, jen v jiném městě) začnou nudit. Někdy mi až připadalo, že hlavní příběh se tu objevuje doslova jako prd - kus je vypuštěn na světlo světa, chvíli těžce visí ve vzduchu, až ho nakonec rozfouká vítr do všech možných směrů a zůstane jen mlhavá památka.
Grafická stránka hry je takřka bezchybná. Města opravdu vypadají hodně živě, Altair šplhající po všech možných i nemožných stavbách také a samotné pohyby při soubojích jsou téměř dokonalé. Na grafiku si tedy člověk mého ražení (odchovaný na Doomu a Arkanoidu) opravdu nemůže stěžovat :))
Zvuk snad ani nemá smysl hodnotit. Není co vytknout...
Dále mě zaujal systém boje. Pracuje s tím, že Altair je prostě vynikající šermíř, a tak je možné provádět různé úhyby, protiútoky...zdá se mi, že tvůrci vymysleli jeden z nejlepších soubojových systémů. Jen by neškodilo, kdyby nepřátelští vojáci váhali s útokem o něco kratší dobu...pak se totiž z adrenalinového souboje postupem času stává hra na to, kdo udělá chybu jako první.
Co už se mi ale moc nezamlouvalo, to byly vedlejší úkoly v podobě sbírání vlaječek. Nenašel jsem více, než deset kusů od každé, ať jsem dělal, co jsem dělal :)) Kdyby bylo to sbírání podtrhnuto něčím, co stojí za tu námahu při sběru, pak bych se asi i snažil je hledat, ale tak tomu nebylo.
Celkově je tedy Assassins Creed velmi dobře vyvedenou hrou, v níž ale trochu skřípe hlavní herní mechanizmus, který je pořád dokola o tom samém. Plusové body je ale nutno přičíst za docela nečekaný závěr a za velmi dobrý nápad.
Není tajemstvím, že ústřední příběh se odehrává v jakési nepříliš vzdálené budoucnosti, kde vědci přišli na to, že vzpomínky člověka se uchovávají v genech. Pomocí speciálního přístroje jménem Animus jsou pak schopni za určitý čas získat jakoukoliv důležitou vzpomínku.
Hráč, jakožto chlapík jménem Desmond, je unesen do výzkumného ústavu, kde je podrobován (jak jinak) výzkumu. Pomocí přístroje Animus se potom dostává do prostředí středověku v kůži zabijáka jménem Altair.
Příběh je vskutku zajímavý. Pojí události z let minulých s budoucností, a tak trochu manipuluje se známými fakty z dějepisu. Nápad je to opravdu výtečný. Pro mě je však celkový dojem z příběhu trochu odosobněný. Jak jsem řekl, příběh není vůbec špatný, ale Altair, v jehož kůži jsem strávil většinu hry, mi moc nepřirostl k srdci.
To by se asi dalo vysvětlit podobně málo osobními úkoly. Vždycky je vyznačen jeden cíl, který má hráč odpravit. Chodí tedy po městě a vyhrabává na takto označeného člověka informace a nakonec ho prostě sprovodí ze světa. Tady však vidím další mínus. Takovéto úkoly jsou dosti repetetivní a po čase (když je člověk plní už popáté, jen v jiném městě) začnou nudit. Někdy mi až připadalo, že hlavní příběh se tu objevuje doslova jako prd - kus je vypuštěn na světlo světa, chvíli těžce visí ve vzduchu, až ho nakonec rozfouká vítr do všech možných směrů a zůstane jen mlhavá památka.
Grafická stránka hry je takřka bezchybná. Města opravdu vypadají hodně živě, Altair šplhající po všech možných i nemožných stavbách také a samotné pohyby při soubojích jsou téměř dokonalé. Na grafiku si tedy člověk mého ražení (odchovaný na Doomu a Arkanoidu) opravdu nemůže stěžovat :))
Zvuk snad ani nemá smysl hodnotit. Není co vytknout...
Dále mě zaujal systém boje. Pracuje s tím, že Altair je prostě vynikající šermíř, a tak je možné provádět různé úhyby, protiútoky...zdá se mi, že tvůrci vymysleli jeden z nejlepších soubojových systémů. Jen by neškodilo, kdyby nepřátelští vojáci váhali s útokem o něco kratší dobu...pak se totiž z adrenalinového souboje postupem času stává hra na to, kdo udělá chybu jako první.
Co už se mi ale moc nezamlouvalo, to byly vedlejší úkoly v podobě sbírání vlaječek. Nenašel jsem více, než deset kusů od každé, ať jsem dělal, co jsem dělal :)) Kdyby bylo to sbírání podtrhnuto něčím, co stojí za tu námahu při sběru, pak bych se asi i snažil je hledat, ale tak tomu nebylo.
Celkově je tedy Assassins Creed velmi dobře vyvedenou hrou, v níž ale trochu skřípe hlavní herní mechanizmus, který je pořád dokola o tom samém. Plusové body je ale nutno přičíst za docela nečekaný závěr a za velmi dobrý nápad.
Pro: Živá města, povolání vraha, grafika, otevřené prostředí, soubojový systém, kombinace historie a sci-fi
Proti: Otravné opakování úkolů, příběh není moc osobní, souboje kvůli AI ztrácejí na dynamice
Red
Tentokrát jenom krátce. proč si cením jedničky stejně jako dvojky. Repetitivnost misí v jedničce byla mnohem vyšší, o tom žádná. Také v jedničce jsem se zasmál pár věcem jako pád do vody = smrt nebo mě otrávily cut–scény, co nešly zkrátit. Přesto mě bavila více než dvojka, tady nabízím důvody proč:
Jednička byla první, wow efekt z historického města, po kterém může člověk volně lézt a skákat, přišel právě s ní, ve dvojce se u mě už nedostavil. Když jsem se poprvé objevil v Damašku tak jsem celý den nedělal prakticky nic jiného než šplhal po všech možným, hledal vlaječky, skákal z věží nebo se jen tak procházel.
Český dabing, pro někoho je možná lepší originál, pro mě je však v každé hře dabing velké plus.
Jednička se odehrává v době křížových výprav v krásných třech městech (Damašek, Accra, Jeruzalém), každé město je architektonicky i barevně odlišné. Italská renesanční města mi přišla podobná jako vejce vejci.
Prostředí Blízkého Východu z křižáckých válek mi sedlo pro Hašašína mnohem více a bylo pro mě mnohem zajímavější. Přechod z jedničky na dvojku byl jako kdybych přesunul ninju z Japonska do divokého západu, už to nebylo ono. S tím souvisí i moje mnohem lepší přijetí příběhu jedničky.
Osobní selhání, nutnost zabití 9 osob ve třech městech a konspirace s tím spojená má takový pohádkový nádech. Ten mi většinou daleko víc sedne než nějaký realistický spletenec.
Jednička byla první, wow efekt z historického města, po kterém může člověk volně lézt a skákat, přišel právě s ní, ve dvojce se u mě už nedostavil. Když jsem se poprvé objevil v Damašku tak jsem celý den nedělal prakticky nic jiného než šplhal po všech možným, hledal vlaječky, skákal z věží nebo se jen tak procházel.
Český dabing, pro někoho je možná lepší originál, pro mě je však v každé hře dabing velké plus.
Jednička se odehrává v době křížových výprav v krásných třech městech (Damašek, Accra, Jeruzalém), každé město je architektonicky i barevně odlišné. Italská renesanční města mi přišla podobná jako vejce vejci.
Prostředí Blízkého Východu z křižáckých válek mi sedlo pro Hašašína mnohem více a bylo pro mě mnohem zajímavější. Přechod z jedničky na dvojku byl jako kdybych přesunul ninju z Japonska do divokého západu, už to nebylo ono. S tím souvisí i moje mnohem lepší přijetí příběhu jedničky.
Osobní selhání, nutnost zabití 9 osob ve třech městech a konspirace s tím spojená má takový pohádkový nádech. Ten mi většinou daleko víc sedne než nějaký realistický spletenec.
Pro: první ve wow efektu, grafika, dabing, krásná blízkovýchodní města, věrné prostředí, pohádkový nádech
Proti: repetitivnost misí, voda=smrt, nemožnost přeskočit cut-scény
jakub k
872 Než jsem si hru koupil,z toho co jsem o ní slyšel mě hodně zaujala.Po pár dnech hraní jsem byl ale docela zklamaný.Hra mě překvapila(přijemně) tím že jsou v ní 2 příběhové linie.(Dokonce mě ta z budoucnosti zajímala asi víc,než ta za Altaira.)Příběh mi tedy připadal celkem zajímavý.Ještě lepší byla grafika.Celkově je technická stránka hry na hodně dobré úrovni,potěšil mě i český dabing.Co se mi,ale hned na začátku moc nelíbilo bylo ovládání.Připadá mi dost komplikované.Začáteční mise mě bavila,vše působilo dobře souboje byly zábavné,akrobatické pohyby působivé.První mise mě bavila taky.Ježdění na koni,šplhání na rozhledny(hlavně skoky dolů),nádherná města plná života,dobře reagující stráže,běhání po střechách to vše se mi zdálo skvělé.Ale u třetí mise mě hra úplně přestala bavit: projíždění pouští na koni bylo nudné,mise stále stejné(dojeď do města zajdi na ústředí,vylez na pár rozhleden,poslechni,nebo okraď někoho,dojdi za cílem ,zabij cíl,uteč)tohle se pořád opakuje a vážně to rychle přestane bavit.To ovšem není to nejhorší,ta repetetivnost úkolů by se dala překonat,kdyby zbytek hry fungoval dobře,ale nefunguje.Hra se vás totiž snaží přesvědčit,že musíte postupovat tiše,splývat s davem,utíkat po střechách abyste utekli před strážemi,které by vás zabili.Ovšem brzy zjistíte,že to tak není.Hned jak se totiž naučíte vykrytí a opětování úderu(což není nijak těžké)nikdo vás už nezabije,zabijete klidně 15 vojáků najenou a ještě vám zbyde spousta života,můžete na sebe upozorňovat jak chcete,stejně vás nikdo nezastaví.Nakonec si tedy nepřipadáte jako assassin,tichý zabiják,ale spíš jako nějaký středověký muslimský Rambo.To+stále stejný postup při misích mě nakonec odradilo hru dohrát do konce.Je to škoda potenciál hra měla,ale zajímavý nápad se nepovedlo moc dobře zrealizovat. A hezká dobře udělaná města,grafika ani celkem zajímavý příběh ji nedokážou zachránit.
Pro: grafika,města,dabing,docela dobrý příběh,zpočátku souboje,nápad
Proti: opakující se náplň misí misí,později souboje,není nutné postupovat jako assassin,ovládání
mclaren2005
786 Prvotny efekt padnutej sanky z grafiky a ziveho mesta postupne opadava repetitivnostou vedlajsich questov a castym opakovanim sa. Nepotesi ani saving ala GTA, kedy v pripade smrti treba cely dlhy proces opakovat. Ku koncu nehratelne, kedze obtiaznost isla nahor a save pointy bol redsie a redsie..Snad dvojka nie je takato blamaz..
Dawid199
2382 O Assasin's Creed jsem se zajímal již dříve, krátce po jeho vydání, ale bohužel jsem ho po půjčení od kamaráda na svém starém PC nerozjel a tak jsem měl jen možnost si ho zahrát jen velice krátce na PC u kamaráda. Ale i těch pár chvilek stačilo, aby mne AC dostatečně zaujalo. A tak se stalo, že jsem si ho prostě jako nezmar sehnal a skladoval ho zde s tím, že prostě počkám až budu mít stroj na jeho rozjetí. Nakonec jsem se tady dočkal a své současné PC "pokřtil" právě touto hrou.
Snad jako první věc, na kterou po spuštění hry koukám je grafika a ta mne (po správném nastavení detailů) právě u AC zaujala snad nejvíce. Oblečení hlavní hrdiny je zpracováno do detailů, stejně jako město. Jelikož hra sází na parkour styl, tak máte na každém kroku ve městě něco, na co můžete skočit, ať už je to mříž u okna, nebo výstupek ze zdi.
Jako další velké plus nesmím opomenout (pro mne) dostatečný arzenál zbraní a hlavně schopností hlavního hrdiny. Tvůrci do hry dostali veliký cit pro detail, to se odráží jak ve zmiňované grafice, tak také na pohybech (vyhýbání se, strkání do civilistů).
Žádná hra ale není dokonalá a to platí i pro AC, takže i zde bych měl pár menších výtek. Jednou z nich jsou stále opakující se hlášky ve městech (žebrání, kecy strážných, děkování zachráněných, již zmínil JohnCZ). Tou druhou jsou od jisté části celkem snadné souboje, protože vás hra postupem času učí různých vychytávkám a trikům (vrhací nože, chvaty).
To no ale nic nemění na tom, že mne Assasin's Creed velice zaujalo a obdivuji jeho celkovou originalitu.
Snad jako první věc, na kterou po spuštění hry koukám je grafika a ta mne (po správném nastavení detailů) právě u AC zaujala snad nejvíce. Oblečení hlavní hrdiny je zpracováno do detailů, stejně jako město. Jelikož hra sází na parkour styl, tak máte na každém kroku ve městě něco, na co můžete skočit, ať už je to mříž u okna, nebo výstupek ze zdi.
Jako další velké plus nesmím opomenout (pro mne) dostatečný arzenál zbraní a hlavně schopností hlavního hrdiny. Tvůrci do hry dostali veliký cit pro detail, to se odráží jak ve zmiňované grafice, tak také na pohybech (vyhýbání se, strkání do civilistů).
Žádná hra ale není dokonalá a to platí i pro AC, takže i zde bych měl pár menších výtek. Jednou z nich jsou stále opakující se hlášky ve městech (žebrání, kecy strážných, děkování zachráněných, již zmínil JohnCZ). Tou druhou jsou od jisté části celkem snadné souboje, protože vás hra postupem času učí různých vychytávkám a trikům (vrhací nože, chvaty).
To no ale nic nemění na tom, že mne Assasin's Creed velice zaujalo a obdivuji jeho celkovou originalitu.
Pro: Grafika, zbraně, detaily, schopnosti hlavního hrdiny
Proti: opakující se hlášky, cca od půlky o něco málo jedodušší
JohnCZAčkoli v profilu mám napsané, že komentuju jen čerstvě dohrané hry, přesto napíšu komentář ke třem hrám, které jsem hrál za sebou v pořadí AC 1, AC 2 a Saboteur asi rok zpátky. Mám je ještě relativně v paměti, přesto ale prosím omluvte některé nepřesnosti. Assassins Creed byla mou první nextgen hrou na novém počítači. Možná proto jí dávám tak vysoké hodnocení, které si ne tak uplně zaslouží. V mém komentáři rozeberu proč ...
Hra začíná zajímavě, tak trochu ve stylu Prince of Persia. Hra se odehrává v mém oblíbeném období, a to v období Křížových výprav, okolo roku 1191. Nejdříve si prohmatáte ovládání v lineárním chrámu. Všiml jsem si, že mnoho lidí na ovladatelnost nadává. Mě ale přišlo naprosto perfektní. Dokonce mi ani nevadila nutnost držet pravé tlačítko myši. Příběh hry, jak už jsem řekl, začíná v chrámu. Zpočátku je Altair, hlavní hrdina hry, docela arogantní a díky tomu přijde o život jeho kamarád. Altair se tedy vydává do přilehlých měst Acre, Damašku a Jeruzaléma a začne sekat dobrotu… :)
Jakmile dokončíte prolog v chrámu, hra váš vyplivne do městečka (spíš pevnosti) Masyaf pod nádvládou Al Mualima, šéfa cechu zabijáků (tedy assassinů). Al Mualim vám vždy zadává místo a jméno toho, koho máte zabít. A tady nastává kámen úrazu. Hra je v tomto příšerně systematická. Vždy dostanete osobu k zabití, poté se vydáte do města, tam vylezete na aspoň pár rozhleden, splníte vyšetřovací mise krádež dopisu, odposlouchávání, sledovačka a vymlacování odpovědí z nějakýho trotla, likvidace určitých osob často v časovém limitu, sbírání praporků (také na čas!) a doprovod nějaké osoby + nějaké ty sběratelské minihry a zachraňování lidí. A nakonec to završíte vraždou finální oběti, což jsou jediné „opravdové mise“. A to je vlastně všechno. Takhle se opakuje stále dokola až dokonce hry. Zpočátku sice můžete jít, kam chcete a dělat co chcete, ale později vlastně zjistíte, že se tu moc věcí dělat nedá. Mezi jednotlivými kapitolami jsou prostřihy do současnosti. Tyto kratičké části se mi fakt líbily a hra má pak docela zvláštní, skoro až sci-fi, atmosféru. Schéma se změní až v poslední části, která mi ale přišla někdy až moc těžká. Závěrečný boss je už pak ale celkem lehký a závěr samotný naprosto dechberoucí.
Grafika je opravdu nádherná. Města žijí, všude se to hemží jak civilisty, tak hlídkami a fakt to vypadá moc kouzelně. Tedy na plné detaily, na nižší už je grafika pochopitelně docela slabá. Hra je skvěle optimalizovaná a tak si ji na ty plné zahraje každý, kdo to s hraním myslí alespoň trochu vážně.
CZ verze obsahuje český dabing, který je vesměs povedený. Trochu mi vadily opakující se hlášky zachráněných lidí. Jinak je ale rozhodně velmi nadprůměrný.
Ve výsledku je Assassins Creed hra se špičkovou grafikou a nápadem. Kazí to stereotypní hratelnost a opravdu nízká variabilita misí. Za mě 80% a to ještě malinko přeháním.
Hra začíná zajímavě, tak trochu ve stylu Prince of Persia. Hra se odehrává v mém oblíbeném období, a to v období Křížových výprav, okolo roku 1191. Nejdříve si prohmatáte ovládání v lineárním chrámu. Všiml jsem si, že mnoho lidí na ovladatelnost nadává. Mě ale přišlo naprosto perfektní. Dokonce mi ani nevadila nutnost držet pravé tlačítko myši. Příběh hry, jak už jsem řekl, začíná v chrámu. Zpočátku je Altair, hlavní hrdina hry, docela arogantní a díky tomu přijde o život jeho kamarád. Altair se tedy vydává do přilehlých měst Acre, Damašku a Jeruzaléma a začne sekat dobrotu… :)
Jakmile dokončíte prolog v chrámu, hra váš vyplivne do městečka (spíš pevnosti) Masyaf pod nádvládou Al Mualima, šéfa cechu zabijáků (tedy assassinů). Al Mualim vám vždy zadává místo a jméno toho, koho máte zabít. A tady nastává kámen úrazu. Hra je v tomto příšerně systematická. Vždy dostanete osobu k zabití, poté se vydáte do města, tam vylezete na aspoň pár rozhleden, splníte vyšetřovací mise krádež dopisu, odposlouchávání, sledovačka a vymlacování odpovědí z nějakýho trotla, likvidace určitých osob často v časovém limitu, sbírání praporků (také na čas!) a doprovod nějaké osoby + nějaké ty sběratelské minihry a zachraňování lidí. A nakonec to završíte vraždou finální oběti, což jsou jediné „opravdové mise“. A to je vlastně všechno. Takhle se opakuje stále dokola až dokonce hry. Zpočátku sice můžete jít, kam chcete a dělat co chcete, ale později vlastně zjistíte, že se tu moc věcí dělat nedá. Mezi jednotlivými kapitolami jsou prostřihy do současnosti. Tyto kratičké části se mi fakt líbily a hra má pak docela zvláštní, skoro až sci-fi, atmosféru. Schéma se změní až v poslední části, která mi ale přišla někdy až moc těžká. Závěrečný boss je už pak ale celkem lehký a závěr samotný naprosto dechberoucí.
Grafika je opravdu nádherná. Města žijí, všude se to hemží jak civilisty, tak hlídkami a fakt to vypadá moc kouzelně. Tedy na plné detaily, na nižší už je grafika pochopitelně docela slabá. Hra je skvěle optimalizovaná a tak si ji na ty plné zahraje každý, kdo to s hraním myslí alespoň trochu vážně.
CZ verze obsahuje český dabing, který je vesměs povedený. Trochu mi vadily opakující se hlášky zachráněných lidí. Jinak je ale rozhodně velmi nadprůměrný.
Ve výsledku je Assassins Creed hra se špičkovou grafikou a nápadem. Kazí to stereotypní hratelnost a opravdu nízká variabilita misí. Za mě 80% a to ještě malinko přeháním.
Pro: zpočátku hratelnost, lezení a hopsání po střechách mě nepřestane snad nikdy bavit :), souboje, skvělá technická stránka a optimalizace, skvělý dabing, díky této hře jsem se začal více o toto období zajímat
Proti: ke konci je to docela stereotypní a i v samotném závěru docela těžké, příběh by mohl být intenzivnější
ThellwinAssasin's Creed se u mě zapsal trochu rozporuplně. Tahle hra je jako neopracovaný drahokam, krásně se zdálky leskne, ale při bližším ohledání na něm člověk najde dost chyb. Přesto nemůže popřít jeho krásu.
To, čím u mě AC jednoznačně zabodoval je období, ve kterém se odehrává, syrový středověk, krásně zpracovaný, dost často jsem jen tak běhal po městě, lezl na různé vyvýšeniny a kochal jsem se. Navíc AC byl jedna z mála her, která ve výsledku vypadala tak dobře, jak nám ji tvůrci před vydáním prezentovali, grafické stránce jsem neměl co vytknout. Když jsem začal hrát, tak jsem jen těžko krotil své nadšení a trochu nechápavě jsem kroutil hlavou nad komentáři na internetu, kde se psalo, že hra je streotypní. Po šestém "dokončeném" cíli jsme najednou procitl i já. Zbytek hry jsem dohrál tak trochu se sebezpařením, pořád mě ještě bavily souboje, ale ty neustále se opakující úkoly už ne, do té doby jsem plnil vše, potom už jen to nejnutnější, abych mohl dál. Konec jako obvykle pitomej, jak je v poslední době klasika ...
Snad bych překousl i ten stereotyp, ale co mě neskutečně vytáčelo, byly velmi časté přeskoky do budoucnosti a ty řeči tam. Chápu, že bylo třeba dát příběhu nějaké pozadí (a připravit vhodnou pozici pro pokračování), ale nemožnost tyhle scénky přeskočit byla frustrující, skoro stejně jako příšerně složité vypnutí hry, kdy bylo nutné se proklikat několika úrovněmi v menu. Naštěstí fungoval Alt + F4 :)
Přes všechna ta negativa musím zkonstatovat, že AC je hodně dobrou hrou, která z velké části naplnila má očekávání.
To, čím u mě AC jednoznačně zabodoval je období, ve kterém se odehrává, syrový středověk, krásně zpracovaný, dost často jsem jen tak běhal po městě, lezl na různé vyvýšeniny a kochal jsem se. Navíc AC byl jedna z mála her, která ve výsledku vypadala tak dobře, jak nám ji tvůrci před vydáním prezentovali, grafické stránce jsem neměl co vytknout. Když jsem začal hrát, tak jsem jen těžko krotil své nadšení a trochu nechápavě jsem kroutil hlavou nad komentáři na internetu, kde se psalo, že hra je streotypní. Po šestém "dokončeném" cíli jsme najednou procitl i já. Zbytek hry jsem dohrál tak trochu se sebezpařením, pořád mě ještě bavily souboje, ale ty neustále se opakující úkoly už ne, do té doby jsem plnil vše, potom už jen to nejnutnější, abych mohl dál. Konec jako obvykle pitomej, jak je v poslední době klasika ...
Snad bych překousl i ten stereotyp, ale co mě neskutečně vytáčelo, byly velmi časté přeskoky do budoucnosti a ty řeči tam. Chápu, že bylo třeba dát příběhu nějaké pozadí (a připravit vhodnou pozici pro pokračování), ale nemožnost tyhle scénky přeskočit byla frustrující, skoro stejně jako příšerně složité vypnutí hry, kdy bylo nutné se proklikat několika úrovněmi v menu. Naštěstí fungoval Alt + F4 :)
Přes všechna ta negativa musím zkonstatovat, že AC je hodně dobrou hrou, která z velké části naplnila má očekávání.
Pro: Prostředí, grafika, souboje, freerun po městě, příběh, šlo vypnout Alt+F4 :)
Proti: Po určité doby strašně, ale strašně stereotypní, neustálé přeskoky do budoucnosti, příběh, dlouhé vypínání
MATADORUž je to nějaký ten pátek, co jsem měl poprvé rozehraného Assassin's Creeda. Jenže jsem neměl tu sílu se přenést přes ten hrozný stereotyp, což není jen můj případ. Ale po pozitivních ohlasech na druhý díl jsem si řekl, že jedničku ještě jednou zkusím, abych pak na ní rovnou navázal druhým dílem. Popravdě řečeno ke konci jsem nelitoval, že jsem hru rozehrál znova, i když mě trápilo pár technických problémů, nakonec jsem se probojoval až do nepříliš uzavřeného konce.
Assassin's Creed v době vydání předcházel obrovský hype, který chápu, protože, když hru rozehrajete a máte tu možnost nastavit si některé z vyšších detailů, jedná se o opravdu dechberoucí hru. Netypické prostředí, česká lokalizace, zajímavě poddaný příběh a spousta schopností, kterými disponuje hlavní hrdina Altair jsou velkými lákadly. Zpočátku jsem se bavil, než se dostaví strašný nepřítel pan stereotyp. Hlavní úkol totiž zní - zabít 9 členů templářského řádu. Což samo o sobě není nijak zvláštní, jen kdyby se tvůrci alespoň trochu snažili jejich zabítí nějak obzvláštnit. Ale to ne, namísto toho si to přikráčíte do nějakého města, které musíte prošmejdit tzn. povylézat na různá vyvýšená místa, čímž si odtajníte mise, z toho malého počtu, který Vám je nabídnut, stačí splnit tři a poté hurá na hlavního bosse. Zabití jsou alespoň trošku různorodá, pokaždé se nepřítel nachází na nějakém zajímavém místě (popraviště plné civilistů, loď, malá a dobře střežená pevnůstka,...). Nezabere dlouho a zjišťujete, že se hra neodehrává jen v době Třetí křížové výpravy, ale i v zajímavé současné době. Hra totiž není jen jakýmsi středověkým památníkem, ale zde jde o daleko více.
Z hraní Assassin's Creed jsem měl takový smíšený pocit, hraní mě bavilo spíše jen ze začátku a pak hodně ke konci, jelikož hra pořád něčím překvapuje. Což se samozřejmě nedá říci o průběhu plnění misí, z nichž mě nejvíce bavily závěrečné útěky, které ač jsou značně složité, nepostrádají napínavost. Závěrem snad napsat, že se jedná o velmi zajímavou hru, která ovšem nedostala to právo nabýt plnohodnotné kvality, která zůstala spíše někde na půl cesty.
Assassin's Creed v době vydání předcházel obrovský hype, který chápu, protože, když hru rozehrajete a máte tu možnost nastavit si některé z vyšších detailů, jedná se o opravdu dechberoucí hru. Netypické prostředí, česká lokalizace, zajímavě poddaný příběh a spousta schopností, kterými disponuje hlavní hrdina Altair jsou velkými lákadly. Zpočátku jsem se bavil, než se dostaví strašný nepřítel pan stereotyp. Hlavní úkol totiž zní - zabít 9 členů templářského řádu. Což samo o sobě není nijak zvláštní, jen kdyby se tvůrci alespoň trochu snažili jejich zabítí nějak obzvláštnit. Ale to ne, namísto toho si to přikráčíte do nějakého města, které musíte prošmejdit tzn. povylézat na různá vyvýšená místa, čímž si odtajníte mise, z toho malého počtu, který Vám je nabídnut, stačí splnit tři a poté hurá na hlavního bosse. Zabití jsou alespoň trošku různorodá, pokaždé se nepřítel nachází na nějakém zajímavém místě (popraviště plné civilistů, loď, malá a dobře střežená pevnůstka,...). Nezabere dlouho a zjišťujete, že se hra neodehrává jen v době Třetí křížové výpravy, ale i v zajímavé současné době. Hra totiž není jen jakýmsi středověkým památníkem, ale zde jde o daleko více.
Z hraní Assassin's Creed jsem měl takový smíšený pocit, hraní mě bavilo spíše jen ze začátku a pak hodně ke konci, jelikož hra pořád něčím překvapuje. Což se samozřejmě nedá říci o průběhu plnění misí, z nichž mě nejvíce bavily závěrečné útěky, které ač jsou značně složité, nepostrádají napínavost. Závěrem snad napsat, že se jedná o velmi zajímavou hru, která ovšem nedostala to právo nabýt plnohodnotné kvality, která zůstala spíše někde na půl cesty.
Pro: atraktivní prostředí, šermířské souboje, dobové zasazení, český dabing, lezení po všem možném, rozlehlost,
Proti: primitivní zápletka s fajn poddáním, stereotyp,
Komos3Co se týče grafiky a hratelnosti není této hře co vytknout. I příběh je velice slibný, avšak kámen úrazu udělali vývojáři v naprostém stereotypu, kterého u her takového formátu nenajdete. Rozdílné mise jsou snad jen situace, kdy jdete zabít "bosse" a ani ty nejsou bůhvíjaké. I přes tyto chyby je Assassins Creed naprosto úžasnou hrou, kterou stojí za to si zahrát, ikdyž možná uní nevydržíte až dokonce.
Pro: grafika, velká škála možností
Proti: stereotyp
Walomeúvod: na AC jsem se těšil opravdu hodně moc. Bohužel mi nezbývá nic jiného, než naprosto souhlasit s AlieNem...
grafika: ta nemá chybu. Stejně tak celkové zpracování světa. Detailní textury, úžasné animace všech postav, Havok engine takový, jak jej známe. Hodně různých obličejů - když na vás útočí dvanáct vojáků, téměř každý má odlišnou tvář. Po téhle stránce není co vytknout.
herní prostředí: první cesta na koni byla skvělá. Ale za celou hru jsem ji dobrovolně absolvoval jen jednou. Je sice úžasné, jak velká plocha se nám nabízí, ale co z toho? Na cestě není nic zajímavého. Jediné, co mě neomrzelo, byl výhle
d na Jeruzalém.
Stejně tak samotná města mi přišla zbytečně velká. Rovněž jsem nepochopil nemožnost vstoupit do města na koni - hra by se tak alespoň stala zajímavější...možná.
Prostě mi přijde, že veškeré lokace jsou zbytečné rozlehlé...krom sídla assassinů.
příběh: tak ten je vskutku k popukání. Čert vem to, že je předvídatelný od prvního dialogu s umírajícím "záporákem", čert vem, že tam jsou zase Templáři. Ale to, že je hlavní hrdina naprostý trotl, kterému nedojdou zcela jasné věci, dokud nepovraždí půlku Templářů, to je napováženou...na to, že to má být assassin s bystrou myslí a velkou inteligencí.
O "ději" z budoucnosti ani nemluvím, ten mě zklamal nejvíce - pořád jsem doufal, že tam bude nějaké výustění, rozhřešení, sex s Lucy na doktorově stole, prostě COKOLIV!!! A ono nic nepřišlo...celá ta věc s budoucností na mě působí tak, že autoři prostě potřebovali výmluvu pro (ne)funkčnost středověkého světa - omezení ve městech, "anachronismy", bugy, převíjení paměti=cestování apod...to vše lze svést na Enim.
Souboje: se povedly. Ačkoliv ke konci je Altair prakticky nesmrtelný a souboje jsou nudnější a nudnější, jedná se zezačátku hry o zajímavou složku..., a boje na střechách jsou zvláště skvělé.
Stejně tak skákání po střechách a šplhání...jen mě pobavilo skok z pátého patra domu na dlažební kostky a ztráta jen pár životů, které se hned dobily...ale zase lepší, než kdybych po každém uklouznutí spadnul.
Závěr: nečekal jsem, že mě závěr dostane do kolen, ale takhle stupidní zakončení jsem opravdu nečekal. Najednou se ve hře objevuje magie (pořád jsem doufal, že ten poklad je jen cetka), souboj s hlavním nepřítelem je stejný jako se všemi ostatními, samotný příběhový "zvrat" nepřekvapí snad nikoho, kdo už někdy nějakou hru hrál a chyběla mi tam nějaká tečka.
Muzika: bohužel ani tahle složka mě příliš nepotěšila. Akčnější motivy byly skvělé, ale při volném pohybu po městě bylo většinou ticho. Ovšem to je možná chyba na mém přijímačí (?), ten zvuk mi obecně na mém pc přijde občas trochu divný.
Dabing: četl jsem, že je dobrý...takhle, na pc hru není zlý, ale absence veškeré intonace, občas zvláštní formulace slov a to, že vedlejší postavy všechny mluvil jeden člověk, to se mi fakt nelíbilo. Doktor House v hlavní roli byl samozřejmě skvělý :)
"Je to Křížová výprava...ale za čím? Ignorancí? Násilím? Šílenstvím?" - tenhle jedák mě bude děsit ve snech ještě hodně dlouho.
Doufal jsem, že se pod hezkým kabátkem skrývá i dobrá hra...ale nikoliv. Pořád dokola stejné úkoly do omrzení, stupidní dialogy, které nikam neposunují děj, příliš dlouhé fráze zachráněných obyvatel atd. Těch 70% je za technickou stránku.
grafika: ta nemá chybu. Stejně tak celkové zpracování světa. Detailní textury, úžasné animace všech postav, Havok engine takový, jak jej známe. Hodně různých obličejů - když na vás útočí dvanáct vojáků, téměř každý má odlišnou tvář. Po téhle stránce není co vytknout.
herní prostředí: první cesta na koni byla skvělá. Ale za celou hru jsem ji dobrovolně absolvoval jen jednou. Je sice úžasné, jak velká plocha se nám nabízí, ale co z toho? Na cestě není nic zajímavého. Jediné, co mě neomrzelo, byl výhle
d na Jeruzalém.
Stejně tak samotná města mi přišla zbytečně velká. Rovněž jsem nepochopil nemožnost vstoupit do města na koni - hra by se tak alespoň stala zajímavější...možná.
Prostě mi přijde, že veškeré lokace jsou zbytečné rozlehlé...krom sídla assassinů.
příběh: tak ten je vskutku k popukání. Čert vem to, že je předvídatelný od prvního dialogu s umírajícím "záporákem", čert vem, že tam jsou zase Templáři. Ale to, že je hlavní hrdina naprostý trotl, kterému nedojdou zcela jasné věci, dokud nepovraždí půlku Templářů, to je napováženou...na to, že to má být assassin s bystrou myslí a velkou inteligencí.
O "ději" z budoucnosti ani nemluvím, ten mě zklamal nejvíce - pořád jsem doufal, že tam bude nějaké výustění, rozhřešení, sex s Lucy na doktorově stole, prostě COKOLIV!!! A ono nic nepřišlo...celá ta věc s budoucností na mě působí tak, že autoři prostě potřebovali výmluvu pro (ne)funkčnost středověkého světa - omezení ve městech, "anachronismy", bugy, převíjení paměti=cestování apod...to vše lze svést na Enim.
Souboje: se povedly. Ačkoliv ke konci je Altair prakticky nesmrtelný a souboje jsou nudnější a nudnější, jedná se zezačátku hry o zajímavou složku..., a boje na střechách jsou zvláště skvělé.
Stejně tak skákání po střechách a šplhání...jen mě pobavilo skok z pátého patra domu na dlažební kostky a ztráta jen pár životů, které se hned dobily...ale zase lepší, než kdybych po každém uklouznutí spadnul.
Závěr: nečekal jsem, že mě závěr dostane do kolen, ale takhle stupidní zakončení jsem opravdu nečekal. Najednou se ve hře objevuje magie (pořád jsem doufal, že ten poklad je jen cetka), souboj s hlavním nepřítelem je stejný jako se všemi ostatními, samotný příběhový "zvrat" nepřekvapí snad nikoho, kdo už někdy nějakou hru hrál a chyběla mi tam nějaká tečka.
Muzika: bohužel ani tahle složka mě příliš nepotěšila. Akčnější motivy byly skvělé, ale při volném pohybu po městě bylo většinou ticho. Ovšem to je možná chyba na mém přijímačí (?), ten zvuk mi obecně na mém pc přijde občas trochu divný.
Dabing: četl jsem, že je dobrý...takhle, na pc hru není zlý, ale absence veškeré intonace, občas zvláštní formulace slov a to, že vedlejší postavy všechny mluvil jeden člověk, to se mi fakt nelíbilo. Doktor House v hlavní roli byl samozřejmě skvělý :)
"Je to Křížová výprava...ale za čím? Ignorancí? Násilím? Šílenstvím?" - tenhle jedák mě bude děsit ve snech ještě hodně dlouho.
Doufal jsem, že se pod hezkým kabátkem skrývá i dobrá hra...ale nikoliv. Pořád dokola stejné úkoly do omrzení, stupidní dialogy, které nikam neposunují děj, příliš dlouhé fráze zachráněných obyvatel atd. Těch 70% je za technickou stránku.
Pro: grafika, souboje, animace postav
Proti: příběh, stereotyp, skákání po lodích, dialogy o ničem, monology o ničem
zdenousJe pravda, že úkoly jsou pořád stejné, ale i přesto mě kupodivu hra bavila až do konce. Velikou zásluhu na tom určitě má i kvalitní příběh, který mě hnal dopředu.
Pořád stejné animace při boji mě celkem štvaly, některé úkoly byly pitomé ("po cestě jsem poztrácel vlaječky, najdi je do tří minut"), další pro mně nesplnitelné ("NEPOZOROVANĚ zabij do tří minut tři templáře, kolem kterých pořád obchází alespoň pět vojáků" jak to mám sakra udělat???). A navíc jste za většinu úkolů dostali informaci, která vám byla celkem k ho*nu. Praporků bylo na moje gusto příliš moc (a to jsem tenkrát vysbíral celé San Andreas) a za jejich sbírání jsem nic nedostával. Popravdě se zabití cíle nijak moc nelišilo od zabití nějakého lučišníka na střeše až na příšerně dlouhé video po asasinaci. Videa obecně měla někdy až nesnesitelnou délku, což ještě zhoršoval pokus o starověké nářečí vyvinutý českým dabingem (o něm později), takže jsem měl vždy při ruce mobil s Pro Evem.
Pár zbraní navíc by také neuškodilo. Nepochopil jsem taky podivné vypínání hry (a s tím většinou problém nemám), které by vystačilo na samostatný komentář.
Perfektní se mi naopak zdálo grafické zpracování, a to především města Acre a postavy asasína. Tvůrci na jedničku zvládli i ovládání myší a klávesnicí (toto je můj názor).
Podle mě český dabing nic nezlepšil ale ani nezhoršil. Některé fráze zní jako z elektronického překladače a až na opakující se hlášky chodců a pocit, že ve studiu měli k dispozici dva muže a jednu ženu mě nic z hraní nevytrhlo.
Pořád stejné animace při boji mě celkem štvaly, některé úkoly byly pitomé ("po cestě jsem poztrácel vlaječky, najdi je do tří minut"), další pro mně nesplnitelné ("NEPOZOROVANĚ zabij do tří minut tři templáře, kolem kterých pořád obchází alespoň pět vojáků" jak to mám sakra udělat???). A navíc jste za většinu úkolů dostali informaci, která vám byla celkem k ho*nu. Praporků bylo na moje gusto příliš moc (a to jsem tenkrát vysbíral celé San Andreas) a za jejich sbírání jsem nic nedostával. Popravdě se zabití cíle nijak moc nelišilo od zabití nějakého lučišníka na střeše až na příšerně dlouhé video po asasinaci. Videa obecně měla někdy až nesnesitelnou délku, což ještě zhoršoval pokus o starověké nářečí vyvinutý českým dabingem (o něm později), takže jsem měl vždy při ruce mobil s Pro Evem.
Pár zbraní navíc by také neuškodilo. Nepochopil jsem taky podivné vypínání hry (a s tím většinou problém nemám), které by vystačilo na samostatný komentář.
Perfektní se mi naopak zdálo grafické zpracování, a to především města Acre a postavy asasína. Tvůrci na jedničku zvládli i ovládání myší a klávesnicí (toto je můj názor).
Podle mě český dabing nic nezlepšil ale ani nezhoršil. Některé fráze zní jako z elektronického překladače a až na opakující se hlášky chodců a pocit, že ve studiu měli k dispozici dva muže a jednu ženu mě nic z hraní nevytrhlo.
Pro: grafika, příběh, stylizace, ovládání
Proti: představte si, že po každé dohrané úrovni tetrisu vám pustí další kousek nějakého filmu
popkecAC je podle mě hra s velkým potencionálem, který ale nebyl plně využit. Technická stránka je sice hodně dobrá, zato dělat pořád ty stejné (stejně pitomé) úkoly? Když mi dal někdo za úkol že pro něj mám sebrat vlajky tak mě to dost pobavilo, na druhou stranu neumím si představit jaké další úkoly do té hry zasadit
Těšit se můžete na 4 mšsta, jedno menší, ostatní jsou větší a plníte v nich úkoly. Do každého města se podívate vždy 3x (minimálně), pokaždé ale do jiné čtvrti. Můžete kledat rozhledny, které vám pomohou s nalezením jednotlivých úkolů či zachraňovat lidi, které obtěžují vojáci. Ti vám za to na oplátku příště pomohou a zastaví nepřátele. Není to pro hru nutné, nicméně je to ale zábavné a později se to hodí.
Jakmile získáte dostatek informácí můžete jít konečně zabít hlavního šéfa. Aby to nevypadalo že zabíjíte někoho neviného, obvykle můžete vidět jak někoho zabije, zbije apod. Jak je již několikrát zmíněno, příbšh se odehrává v budoucnoti, do středověku se vracíte pomocí stroje. Prožíváte tedy celkem dva příběhy.
Assassin's Creed mě jako hra hodně potěšila. Obsahuje českou lokalizaci (dabing), živoucí město a spoustu úkolů k plnění, které se ale boužel po čase opakují.
Těšit se můžete na 4 mšsta, jedno menší, ostatní jsou větší a plníte v nich úkoly. Do každého města se podívate vždy 3x (minimálně), pokaždé ale do jiné čtvrti. Můžete kledat rozhledny, které vám pomohou s nalezením jednotlivých úkolů či zachraňovat lidi, které obtěžují vojáci. Ti vám za to na oplátku příště pomohou a zastaví nepřátele. Není to pro hru nutné, nicméně je to ale zábavné a později se to hodí.
Jakmile získáte dostatek informácí můžete jít konečně zabít hlavního šéfa. Aby to nevypadalo že zabíjíte někoho neviného, obvykle můžete vidět jak někoho zabije, zbije apod. Jak je již několikrát zmíněno, příbšh se odehrává v budoucnoti, do středověku se vracíte pomocí stroje. Prožíváte tedy celkem dva příběhy.
Assassin's Creed mě jako hra hodně potěšila. Obsahuje českou lokalizaci (dabing), živoucí město a spoustu úkolů k plnění, které se ale boužel po čase opakují.
Pro: Český dabing, grafika, hratelnost, volnost, pohyb po městě, 2 příběhy, zajímavý loading, dobrá optimalizace
Proti: po čase se úkoly začnou opakovat, konzolový systém ukládání
AlieNPříšerným způsobem zprasená geniální hra.
Tak nějak by se dal Assassin's Creed nejlépe popsat, protože potenciál který vytvořené prostředí a hlavní postava tak očividně nabízí je vskutku nezměrný a dalo by se do něj nacpat cokoli od dravé a dynamické akční jízdy, přes složité adventurní sci-fi s výborným příběhem, či třeba intelektuální zamyšlení se nad problémy náboženské xenofobie v historii a dnes (já vím, v tomhle už bych počítačovým hrám trochu moc fandil, ale proč ne, snad jednou...).
Jenže místo toho není Assassin's Creed vůbec ničím, protože do onoho geniálního obalu někdo zapomněl dát hru. K čemu je dobré že se můžete neomezeně pohybovat obrovským a visuálně kulervoucím prostředím, když můžete dělat dohromady jen tři různé úkoly, které se následně opakují stokrát dokola. K čemu je dobré že města přímo kypí reálně se chovajícím životem, když brzo zjistíte že jsou tam všichni ti lidé jen jako úplně zbytečný kompars na pozadí, kterého si při hraní takřka nevšimnete a který na hráčskou postavu a její akce má zhruba stejný vliv jako kámen zavazející v cestě. Proč se každou chvíli musíte přepínat do "budoucnosti", když přitom nějaký příběh ve hře takřka neexistuje a i to minimum je tak stupidní a klišé, že to neopodstatní vůbec nic... a jestli to autoři zamýšleli jako originální způsob jak vyřešit menu hry, tak je to přímo hovadské.
K čemu jsou vlastně ve hře všechny ty venkovní lokace a ježdění s koněm? Vždyť hráč nemá naprosto žádný důvod tohle zkoušet víc než jednou. Po pár hodinách nadšeného objevování okolí prostě jen zjistí že je to zbytečné a tak jen skáče z města do města, všude plní ty stále se opakující úkoly, zmlátí hromadu lidí, proběhne se po střechách, poslechne si další idiotský dialog a opakuje do zemdlení.
Samotné nájemné vraždy jsou tu zastoupeny víceméně jen ve velmi minimálním počtu a jsou často tak nastavené, že i přes gigantické prostředí ve kterém by jste mohli oběť zabít jakkoli, vám stejně vždycky autoři nalinkují jen jednu jedinou cestu ze které nemáte kam uhnout. Co zbývá kromě nich? Jen nekonečné, zpočátku zábavné, ale časem vcelku otravné souboje... a parkurové běhání po městě, které se snad jako jediná složka hry omrzet nedokáže ani po mnoha hodinách hraní. Ale stačí tohle za ty hodiny repetivní nudy?
Mé prvotní nadšení vyprchalo hodně rychle a dohrál jsem to jen s velkým sebezapřením.
Tak nějak by se dal Assassin's Creed nejlépe popsat, protože potenciál který vytvořené prostředí a hlavní postava tak očividně nabízí je vskutku nezměrný a dalo by se do něj nacpat cokoli od dravé a dynamické akční jízdy, přes složité adventurní sci-fi s výborným příběhem, či třeba intelektuální zamyšlení se nad problémy náboženské xenofobie v historii a dnes (já vím, v tomhle už bych počítačovým hrám trochu moc fandil, ale proč ne, snad jednou...).
Jenže místo toho není Assassin's Creed vůbec ničím, protože do onoho geniálního obalu někdo zapomněl dát hru. K čemu je dobré že se můžete neomezeně pohybovat obrovským a visuálně kulervoucím prostředím, když můžete dělat dohromady jen tři různé úkoly, které se následně opakují stokrát dokola. K čemu je dobré že města přímo kypí reálně se chovajícím životem, když brzo zjistíte že jsou tam všichni ti lidé jen jako úplně zbytečný kompars na pozadí, kterého si při hraní takřka nevšimnete a který na hráčskou postavu a její akce má zhruba stejný vliv jako kámen zavazející v cestě. Proč se každou chvíli musíte přepínat do "budoucnosti", když přitom nějaký příběh ve hře takřka neexistuje a i to minimum je tak stupidní a klišé, že to neopodstatní vůbec nic... a jestli to autoři zamýšleli jako originální způsob jak vyřešit menu hry, tak je to přímo hovadské.
K čemu jsou vlastně ve hře všechny ty venkovní lokace a ježdění s koněm? Vždyť hráč nemá naprosto žádný důvod tohle zkoušet víc než jednou. Po pár hodinách nadšeného objevování okolí prostě jen zjistí že je to zbytečné a tak jen skáče z města do města, všude plní ty stále se opakující úkoly, zmlátí hromadu lidí, proběhne se po střechách, poslechne si další idiotský dialog a opakuje do zemdlení.
Samotné nájemné vraždy jsou tu zastoupeny víceméně jen ve velmi minimálním počtu a jsou často tak nastavené, že i přes gigantické prostředí ve kterém by jste mohli oběť zabít jakkoli, vám stejně vždycky autoři nalinkují jen jednu jedinou cestu ze které nemáte kam uhnout. Co zbývá kromě nich? Jen nekonečné, zpočátku zábavné, ale časem vcelku otravné souboje... a parkurové běhání po městě, které se snad jako jediná složka hry omrzet nedokáže ani po mnoha hodinách hraní. Ale stačí tohle za ty hodiny repetivní nudy?
Mé prvotní nadšení vyprchalo hodně rychle a dohrál jsem to jen s velkým sebezapřením.
Pro: Obrovské volné a živé prostředí, parkurové běhání po střechách, grafické ztvárnění, zajímavý a v rámci počítačových her i originální svět
Proti: stereotyp, dementní příběh, stereotyp, místy dosti vadná umělá inteligence, stereotyp... a stereotyp
ZbyisekVelice zajímavá hra s nádhernou a detailní grafikou. Úžasný pocit z volnosti, ze skákání po střechách. Altair může vylézt na jakýkoli objekt. Všechna tři města jsou trochu jiná a plná života. Tohle všechno a ještě mnohem více jsou pozitiva hry.
Nyní něco k negativům. Všechny mise jsou stejné a nepřichází s ničím novým. Kostra každého úkolu je napro stejná a tak člověka moc věcí netáhne dopředu, aby hru dohrál.
Přímo iritující je nemožnost přeskočit ony povídací scény před každou misí, opravdu nebylo moc zábavné to poslouchat pořád dokola. Celá hra působí po čase trochu nudně a stereotypně.
Ve výsledku je to však hra velice příjemná, hlavně díky dokonalému systému skákání a lezení po budovách.
Nyní něco k negativům. Všechny mise jsou stejné a nepřichází s ničím novým. Kostra každého úkolu je napro stejná a tak člověka moc věcí netáhne dopředu, aby hru dohrál.
Přímo iritující je nemožnost přeskočit ony povídací scény před každou misí, opravdu nebylo moc zábavné to poslouchat pořád dokola. Celá hra působí po čase trochu nudně a stereotypně.
Ve výsledku je to však hra velice příjemná, hlavně díky dokonalému systému skákání a lezení po budovách.
Pro: Fascinující grafika, úžasný pocit ze skákání a lezení po budovách, celově pěkné ztvárnění.
Proti: Stále dokola to samé a po čase nudné.
marwelKvůlivá vydání druhého dílu jsem se rozhodl dát znovu šanci dílu prvnímu. Především soubojový systém, který jsem prvně kritizoval jsem si po pořádném pochopení jak se to či ono dělá (a že se pro některé údery a protiúdery musí stále držet pravé tlačítko myši) velmi oblíbil. Vlastně bych řekl, že má AC nejlepší soubojový systém vůbec - je tak akorát taktický a zároveň dostatečně dynamický.
Obsah samotné hry ale už tak silný není. Repetitivní průběh každé mise je opravdu otřesný - nejdřív odhalit mapu šplháním na výhledy, pak vyslýchání, špehování, kradení a následně samotná vražda. Ono by to nebylo tak špatné, kdyby ale získané informace měly nějaký případný vliv na samotné provedení vraždy. Například získáte informaci o postavení stráží, tak bych očekával, že je budete mít na mapě třeba znázorněné, ale ono ne. Prostě nějaká ta motivace k získávání konkrétních informací by mi přišla zajímavá.
Samotné vraždy pak neumožňují mnoho taktizování. Třebaže je Altair velmi ohebným chlapíkem jeho repertoár vražedných pohybů je velmi malý. Většina misí tedy končí buď bitkou s mraky nepřítel, nebo úprkem. První možnost je značně zdlouhavá a i přes kvalitu soubojů nepopulární. Druhá možnost se zase velmi složitě provádí, protože i stráže v těžkých brněních na tom s parkůrem nejsou nejhůře. Nehledě na stráže na střechách.
Grafika je opravdu úžasná a skvěle optimalizovaná. Bohužel hra nenabízí příliš rozmanité prostředí - města jsou si velmi podobná a těch opravdu krásných lokací je málo (napřiklad přístav je vynikající a i okolí měst, kde se ale bohužel odehrává minimum děje hry, je také nádherné).
Ve výsledku je první díl AC spíš takovým tech-demem. Hrou, která měla zjistit, zda je takovýto žánr hry rentabilní a dovolit hráčům v podstatě bez naroku na zisk vytvořit svými názory díl další.
Obsah samotné hry ale už tak silný není. Repetitivní průběh každé mise je opravdu otřesný - nejdřív odhalit mapu šplháním na výhledy, pak vyslýchání, špehování, kradení a následně samotná vražda. Ono by to nebylo tak špatné, kdyby ale získané informace měly nějaký případný vliv na samotné provedení vraždy. Například získáte informaci o postavení stráží, tak bych očekával, že je budete mít na mapě třeba znázorněné, ale ono ne. Prostě nějaká ta motivace k získávání konkrétních informací by mi přišla zajímavá.
Samotné vraždy pak neumožňují mnoho taktizování. Třebaže je Altair velmi ohebným chlapíkem jeho repertoár vražedných pohybů je velmi malý. Většina misí tedy končí buď bitkou s mraky nepřítel, nebo úprkem. První možnost je značně zdlouhavá a i přes kvalitu soubojů nepopulární. Druhá možnost se zase velmi složitě provádí, protože i stráže v těžkých brněních na tom s parkůrem nejsou nejhůře. Nehledě na stráže na střechách.
Grafika je opravdu úžasná a skvěle optimalizovaná. Bohužel hra nenabízí příliš rozmanité prostředí - města jsou si velmi podobná a těch opravdu krásných lokací je málo (napřiklad přístav je vynikající a i okolí měst, kde se ale bohužel odehrává minimum děje hry, je také nádherné).
Ve výsledku je první díl AC spíš takovým tech-demem. Hrou, která měla zjistit, zda je takovýto žánr hry rentabilní a dovolit hráčům v podstatě bez naroku na zisk vytvořit svými názory díl další.
Pro: grafika a optimalizace, soubojový systém
Proti: malá rozmanitost prostředí, stereotypní náplň misí, nedokonalé vraždy samotné, absence titulků
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
-
pospinho1
PC
70
7 dní -
muffin
PC
70
47 dní
-
Sasakr
PC
70
75 dní -
adrienaesthetic
PC
80
79 dní -
Troodon
PC 7079 dní
Statistiky
- Id hry:
- 120
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h120
- Přidána:
- 10.06.2008
16 let a 316 dní
- Hodnocení:
- 767 (20-100 %)
- Komentářů:
- 62
- Oblíbenost:
-
54
43
-
23
672
- Návštěvnost:
- 69216× (celkem)
- 1003× (poslední měsíc)
- 23× (poslední týden)
- 2× (dnes)
Pro: Možnosti pohybu, nápad, celkový vizuál, hudba
Proti: Stereotyp