Množství nepřátel: Zní to možná absurdně, stěžovat si na něco takového u hry jako je CoD, ale v tomto konkrétním díle se mi počet nepřátel v lokacích a budovách zdál opravdu poněkud přehnaný. Když máte za úkol vyčistit 5 baráků, přičemž v každém z nich je tak 10 nepřátel a vystřílíte čtyři zásobníky, není to příliš zábavné. Nemluvím teď o respawnech, ale o tom, že ti nepřátelé tam jsou už předem rozestavění. V United Offensive bylo množství zabitých Němců někdy také šílené, ale to spíše u obranných částí, kdy se na vás řítila přesila. Rozhodně se nestávalo, že jste vlezli do baráku, cestou do horního patra vystříleli 10 nepřátel, otočili se a za vámi byli 3 další.
Spamování granáty a jejich účinnost: S tím souvisí tento bod. Granáty jsou nově v neprostřední vzdálenosti smrtící, což by nijak nevadilo a je to krok k větší realističnosti, ale pokud je na vás nepřátelé hází jako šílení, moc sranda to není. Navíc se tady ještě nedají vracet zpátky, takže v kombinaci s novým systémem zdraví se mi často stávalo, že jsem měl rudou obrazovku těsně před smrtí, schoval se za bednu a mým směrem okamžitě letěl granát, díky čemuž jsem musel změnit pozici a zbytek si jistě domyslíte.
Monotónost misí: První Call of Duty v čele s United Offensive miluji mimo jiné pro to, že má neskutečnou variabilitu misí. Dvojka se mi zdá monotónní a mnohem méně variabilní, náplň většiny misí je pořád stejná - dobyj dané území a případně jej braň, cestou vyčisti X baráků plných nepřátel. Dvě tankové mise a jedna honička to moc nespasí. První CoD? Kromě honičky v Citroenu a dvou tankových misí tam bylo osvobozování zajatců na zámku a táboře, tajná mise na přehradě, úniková mise na letišti, sabotáž na lodi, grandiózní Stalingrad, mise v kanálech, atd. Jasně, i tady byly originální mise, třeba ono pověstné potrubí nebo skvělé vylodění, ale nějak mi to už nepřišlo ono. Nutno dodat, že ruská kampaň tady byla naprosto skvělá a tato výtka směřuje spíše k té britské a americké.
Málo hudby a zvuky zbraní: Hudba není vůbec špatná, ale je jí strašně málo. Většinou hraje jen na konci mise a to mi jaksi nestačí. Opět srovnávám s prvním dílem, kde vynikající Giacchinův soundtrack mnohé herní situace perfektně podbarvoval. Ještě horší jsou ale zvuky zbraní, které jsou zcela nepochopitelně úplně jiné než v jedničce a dle mého názoru mnohem méně realistické. Přitom zvuky zbraní v prvním CoD považuji za nejautentičtější ze všech druhoválečných her.
Zahození vylepšení gameplaye z United Offensive: Datadisk k prvnímu dílu přinesl cooking granátů a krátkodobý sprint, což hodně vylepšilo hratelnost a dodalo hře více dynamiky. Druhý díl tyto skvělé vlastnosti nemá, což mi přijde jako velká škoda. Alespoň přidali možnost rychle hodit granát...
Nemastný neslaný závěr: Předposlední mise, ve které máte za úkol bránit proslavený Hill 400, by byl naprosto skvělým zakončením celé hry. Jak mě některé mise příliš nebavily, tak tohle byl naprostý vrchol, mělo to hodně co do sebe, byl jsem naprosto spokojen. Bohužel touto misí hra nakončí a obsahuje ještě jednu odehrávající se v Německu, která je sice krásná po grafické stránce, ale jako zakončení se naprosto nehodí.
Nechci, aby tento komentář vyzněl tak, že tuto hru nemám v oblibě. To vůbec, pořád se jedná o velice slušnou střílečku z druhé světové války, ale rozhodně si nemyslím, že by první díl v něčem jiném než v grafice překonala. Je to dobrá hra, ale těch chyb má z mého pohledu docela hodně, byť mnohé z nich mohou být značně subjektivní...
Pro: otevřenější mise
Proti: nehrajeme za nácky, absence uceleného příběhu, absence destrukce těl a stěn, useklý závěr hry