Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Duke Nukem 3D
Duke Nukem 3D
84

Komentáře

Všechny PC PS1 PS3 Vita X360 Saturn iOS Android BBerry
Napsat vlastní komentář
ShoggotShoggot
Dohráno
  • PC 95
Kdybychom Duka Nukema neměli, museli bychom si ho vymyslet.

Tenhle nabušený tvrďák s blonďatou kšticí, za všech okolností navlečen do rudého svršku, modrých džín a se slunečními brýlemi vždy pevně na očích, je prostě legendou. Jeho nejnovější pokračování se moc nepodařilo, ale v roce 1996 byl Duke jedním z vůdců žánru.
To se totiž jednoho dne vracel na Zemi ze svého vesmírného dobrodružství...tedy spíše z genocidy jedněch odporných emzáků ale po sestřelení svého korábu nad L.A. mu okamžitě dojde, že něco není v pořádku. Zemi zase napadli nějací mimozemští hajzlové a tentokrát jdou po tom nejcennějším. Po pozemských ženách.
Takže nastupuje opět Duke se svými kvéry, aby žvejkal žvejkačky a nakopával prdele.
A žvejkačky už mu došly.

Hra i dnes má co nabídnout. Zběsilá a rychlá akce nedá člověku odpočinout a na vyšších obtížnostech se už leckdo pořádně zapotí. Nepřátelé nejsou bůhvíjak inteligentní, ale je jich dost a jsou silní. A jsou i dost rozmanití, protože se liší nejen vzhledem, ale i způsobem boje. Každému se určitě vryli do paměti pro sérii už ikoničtí pigcopové a octabraini.
Samozřejmostí je rozsáhlá paleta zbraní, protože bez nich by si na vás emzáci okamžitě smlsli. Začíná se na prachobyčejné pistoli a brokovnici (která vám ale poslouží velkou část), pokračuje se trojhlavňovým kulometem a raketometem a končíme u takových zvláštností, jako je zmrazovač a zmenšovač.
Zbraně je třeba docela často střídat, protože munice je vždy tak akorát a nelze hru jen tak pohodlně projet jen s brokovnici a raketometem. Zbraně jsou ale i dobře ozvučené, jsou relativně dosti silné a člověk si je zamiluje.
Nechybí samozřejmě jetpack; steroidy, které zvýší rychlost; přenosné lékarničky, hologramy, které odvedou pozornost nepřátel a podobně. Na nedostatek zbraní a serepetiček si nelze stěžovat.

Co hru nesmírně obohacuje je možnost na svoji dobu nebývalé interakce s prostředím. Lze se vymočit na záchodech, pít ze všech možných fontán, rozbitých hydrantů a záchodů (doplňuje zdraví!). Když Duke najde mikrofon, můžete si zazpívat, jindy můžete striptérkám dávat peníze, aby...no tuhle část hry všichni znají.
Duke navíc vše dost svérázně komentuje, takže pokud například rozstřelíte skupinku nepřátel raketometem, odmění vás jednou ze svých zábavných hlášek.

Na těch taky stojí podstatná část hry. Duke často komentuje dění kolem sebe, včetně svých/vašich činů. Často se jedná o hlášky z klasických a kultovních filmů, ale hlas Jona St. Johna tomu všemu dává parádní náboj. Umocňuje to jeho charakter, který je karikaturou na sebe sama, ale podle mě to dobře funguje. Hra dosti čerpá z americké popkultury a narážky jsou na každém kroku.
Humor skloubený s temnou a hutnou atmosférou je zde tak dobře zvládnutým prvkem, že se snad už žádné další střílečce to nepovedlo lépe.
Výbornou částí hry je taky level design. Ať už jde o ponuré kino, měsíční základnu, sushi restauraci nebo věznici, jsou levely výborně navrhnuté, zábavné a různorodé. Tady si zaslouží vývojáři velkou pochvalu.

Pokud nejste přežráni Build enginu, nebo vám z něj nepraskají cévky v hlavě, budete s grafikou spokojeni. Než o vysoké rozlišení nebo ostré textury se tu hraje na originalitu, různorodost a smysl pro detail. Ač hra proti svému současníkovi Quakovi vypadá hůř, je vidět, že z Buildu se vymačkalo maximum.
Co hře ještě vytknout? Někdy proměnlivou kvalitu levelů (jsou tam i slabší), nijak chytré nepřátelé, někdy nevyváženou obtížnost ale jinak nic zásadního. Je to divoká akčňárna vybroušená téměř do dokonalosti.

Všechny chyby navíc spravuje eDuke32, Duke Plus a grafiku naprosto předělává High-Resolution Pack. eDuke32 vám hru spustí na čemkoli, s různými nastaveními. Duke Plus přidá zásobníky do zbraní, nové zbraně, boty, nové nepřátelé, řiditelná vozidla, chytání se za okraje při skákání, různé druhy munice, vylepšenou brutalitu, více hlášek, lepší efekty, fyziku, vylepšenou AI (a to o dost!), nové mapy...je toho příliš mnoho, než aby se to tu vypisovalo.
A High-Resolution Pack dělá z hry opravdu relativně moderní střílečku. Ze hry se dnes už dá udělat pomocí těchto modů to, co mělo být Duke Nukem Forever. Různé mody, mapy, texture packy a fanouškovské updaty dělají z DN3D nadčasovou a skoro nesmrtelnou záležitost.
O tak oddané fanouškovské komunitě si může nechat zdát jen velice málo her.

To je tedy vše. Je na čase utrhat emzákům hlavy a nasrat jim do krku. Do toho.

Pro: hratelnost, Duke Nukem, zbraně, nepřátelé, smysl pro detail, narážky, level design, přehršel modifikaci a serepetiček

Proti: pro někoho Build engine, místy nevyváženost

+53
H34DH34D
Dohráno
  • PC 90
Můžete nám vzít naše životy, můžete nám dokonce vzít i naši svobodu, ale nemůžete nám vzít naše striptérky! Vévoda se vrací z vesmíru a nyní plně ve 3D, zachránil Zemi jednou a tak mu nic nebráni v tom, aby to udělal znovu. Duke Nukem 3D je nebývale osvěžená a osvěžující akční hra, která do žánru přidává frajerského hrdinu, krutopřísné hlášky (kterým jsem samozřejmě porozuměl až o řadu let později), originální zbraně a pohodovou hratelnost, která hráči říká, ať nebere vše tolik vážně.

Ve své době oslnila vynikající grafikou i pěkným designem levelů. Pouhý rok a čtvrt po vydání Doomu II a přitom rozdíl je propastný. Textury jsou lepší, flákoty krve na stěnách se dokonce hýbou (ztékají), je umožněna interakce s různými předměty atd. V dávných dobách DOSovských her na 486kách bylo pro každého morální povinností naučit se nazpaměť cestu od začátku hry do strip klubu, kde vám za zmáčknutí mezerníku striptérka ukáže kozy. :) Nehledě na srandičky, design byl opravdu povedený, ať už se jedná o mutující L.A. nebo vesmírnou stanici Lunar. Řekl bych, že co se týče využití build enginu, je Duke sympatičtější i než některé pozdější hry typu Shadow Warrior či hrozný Redneck Rampage. Právě díky pěknému prostředí byl Duke upřednostňován na poli FPS i po vydání Quake, který měl sice grafický engine kvalitnější, ale designově zaostával, protože byl prakticky celý v zeleno-hnědém provedení. Samozřejmě Quake vítězil v multiplayeru díky větší rychlosti, ale boj o hru roku měl předem prohraný…

Duke Nukem 3D byla zkrátka skvělá akce, hratelnost byla ve své době špičková, ale je zajímavé, že když se zamyslím nad tím, jestli bych si dnes raději zopakoval Duka 3D nebo Dooma II, volil bych raději toho Dooma kvůli zběsilější akci s větším množstvím nepřátel…
+48
JumasJumas
Dohráno
  • PC 100
Střílečky z budoucnosti, jako je třeba Unreal Tournament 2003, jsem nikdy moc nevyhledával, protože mi střílení nějakými ultrasupermoderními zbraněmi do podivuhodných individuí opravdu nic neříká, ale Duke Nukem 3D je spolu s Doomem světlou výjimkou a dosud patří k mým nejoblíbenějším hrám.

Hlavním faktorem, který dělá ze hry Duke Nukem 3D "něco lepšího", je určitě všudypřítomný humor, a to jak v podobě senzačních Dukových hlášek, tak i v podobě jeho činů. Urvat montru hlavu a do krku mu vykonat svoji potřebu je opravdu originální nápad, který se jen tak nevidí. Dalším nesmírným kladem je určitě i neskutečně zábavný multiplayer, u kterého jsem i já strávil spoustu času. Zbraně jsou zde opravdu unikátní, a i když jsou ultrasupermoderní, je zábava používat například zmenšovač, zvětšovač nebo zmrazovač na prasečí vojáky s brokovnicemi, kteří vypadají jako něco mezi Rocksteadym a Bebopem z TMNT.

Celá hra je protkána nezapomenutelnou hudbou, a jelikož je to hra neomezených možností, tak se lze třeba vyčůrat do pisoáru, ten následně rozbít a doplnit si život živou vodou z něj nebo Duke může dokonce i kopat oběma nohama naráz a v neposlední řadě může i létat.

Duke Nukem 3D sám o sobě snad nemá žádný zápor (já ho alespoň nenašel), a tak jediným záporem je fakt, že ještě nevyšel Duke Nukem Forever, kterého očekává velmi početná skupina fanoušků, do které se řadím i já.

První dva díly této dnes již legendární série jsem nehrál a asi by mě ani nebavily, protože plošinovky nejsou zrovna mým šálkem kávy, ale třetím dílem se vývojáři z 3D Realms přesně trefili do mého vkusu a vytvořili nezapomenutelný kousek, který si občas zahraji i v dnešní době.

Pro: senzační humor v podobě Dukových hlášek i činů, zábavný multiplayer, unikátní zbraně, prasečí vojáci, hudba, neomezené možnosti, znovuhratelnost

Proti: ještě nevyšel Duke Nukem Forever

+39
ViRusViRus
Dohráno
  • PC 90
Sarkastický "Vévoda" byl pro mě restem z dob minulých, oním pověstným dloužkem ze samotného počátku mého hraní. Hru jsem chtěl vždy dohrát, nikdy jsem ale nenašel potřebnou časovou jednotku a tak na ni pomalu usedal prach, ikonickou postavu nahradily desítky jiných a vše se zdálo ztraceno. A jak by řekla Galadriel (tato postava s hrou nijak nesouvisí - pozn. red.), historie se stala legendou, legenda se stala mýtem a až nyní, s Herní Výzvou 2018 na DH (a jejím bodem č. 10) nastal ten správný čas... Samozřejmě v Hard Core variantě, nejsem žádné béčko.

Duke se mi z hlediska atmosféry připojil k obvodům jako by již tenkrát běžel přes optiku, i když musím upřímně říct, že jsem to čekal o dost horší, něco ve stylu připojení tří dekád staré flopiny a vycukané snahy něco z ní dostat - bylo to opravdu bez problému, pořád se to nese v tom samém duchu, v jakém jsem hru před léty zanechal svému osudu: macho borec, husto-krutě-přísný alfa samec , který pro frk či řádně přepálenou hlášku nejde daleko (nyní snad ještě s bonusem - člověk už se po nějakých těch zkušenostech zasměje poučeně, protože rozumí) a jednoduše si to všechno dává, včetně svých smrtí a restartů. Chvíli mi snad trvalo jen sžití se z dobovým ovládáním výhradně prostřednictvím klávesnice, ale když se obnovily správné neuronové spoje, nastala zas ta pravá doba krvavá, řádné krvavé lázně plné rozšlápnutých, zmrazených, nakopaných, do stran rozesetých emzáků, včetně jejich vedoucích pracovníků (z odboru prznění pozemských panen). U těchto závěrečných bossů je to s patřičnou motivační scénkou, a ty už jsou, nebojím se říct, legendární. V této revidované pařbě jsem si nově velmi oblíbil Pipe Bomb, které při momentovém načasování dokážou vyvolat nejeden pobavený záškub v koutcích úst.

Ani po technické stránce myslím není velice co vytknout. Hra šlape bez jakýchkoliv problémů, klasické neduhy jsou již ze své povahy, ehm, klasické - nechtěné výhody pramenící z nedostatečné inteligence protivníků či různých kolizí s objekty však celkový zážitek nekazí.

Pro: Duke, arzenál, prostředí, akce, zvuky, hudba

Proti: glitche a drobné bugy

+35
AlieNAlieN
Dohráno
  • PC 90
Legenda všech legend... ale také i přes své stáří stále nesmírně zábavná střílečka. Stačí přihodit High Resolution Pack a rázem se z nostalgického vzpomínání na dětství člověk přenese do intenzivní řežby, která rozdupává v prach naprostou většinu současných akčních her. Ty už totiž často zapomínají na to, co Duke tenkrát teprve objevoval - interaktivitu a komplexnost herního prostředí určeného ke zkoumání a nikoli rychlému proběhnutí, ve kterém je hráči dána volná ruka a nic ho vyloženě netlačí kupředu (ať už by to byli otravní sidekickové, cutscény nebo přeskriptovanost), zběsilou rychlost zábavných přestřelek (ty zbraně!), a samozřejmě i nezaměnitelný humor a cheesy béčkovost připomínající testosteronem překypující filmy osmdesátých let, kterou se později bohužel takřka nikdo ani nepokusil napodobit.

Samozřejmě, spousta zde přítomných herních mechanismů byla odsouzená k zániku v soukolí dějin zcela zaslouženě, jako například nepřátelé typu všudypřítomných a nesmírně prudících sebevražedných vznášedel, ne zcela bezproblémovou logičnost leveldesignu (v tom byl sice DN3D ve své době obrovskou revolucí, ale pořádně to dotáhl až Half Life, pravý to nástupce Dukena) a samozřejmě také respawn nepřátel... který je tady ale tak nedílnou součástí hry, že ho po chvilce hraní člověk stejně přestane považovat za kdovíjaký zápor.

Kéž by konečně vyšel Duke Nukem Forever a vrátil se stylem přesně tam kde byl Duke Nukem 3D. Ne jen kvůli nostalgii bych to oslavil jako herní událost roku.

Pro: maximální zábava; zběsilá rychlost; geniální zbraně; všudypřítomný humor, hlášky, popkulturní odkazy a polonahé ženské; poměrně chytře propracovaný a hlavně interaktivní herní svět;... a samozřejmě - všichni jsme na tom vyrůstali :)

Proti: někteří nepřátelé; grafika (obzvlášť bez HRP packu), občas je trochu složitější najít cestu dál, sem tam naštve i respawn nepřátel

+33
pajmičpajmič
Dohráno
  • PC 90
Hodně dlouho jsem přemýšlel na tím, proč se mi Duke Nukem Forever tak hrozně moc nelíbí. Nu, abych našel odpověď, musel jsem zapátrat v minulosti. V době, kdy má životní pařanská etapa započala.

Nemá tu cenu vykládat po desáté jaká je Duke legenda a jak je level design jeden z nejlepších, co v této branži vznikl. Všichni to víme.
Při hraní lehce naleštěné Megaton edice jsem se přistihl jak se několikrát pousměji nad věcmi, které by dnešní hráč měl pokládat za samozřejmost. Interaktivita prostředí kupříkladu. Nedávné vzpomínky nad reakcemi dětí, které šílely z padajícího mrakodrapu v Battlefield 3 mě náhle nechalo uvažovat nad tím, kam se vlastně ta technologie v FPSskách posunula, když najednou vlastně vidím jak Build engine kácí mrakodrapy, dělá díry do budov nebo rovnou odpálí půlku mapy. Stejně jako frostbite to funguje formou skriptu, ale rozdíl je v tom, že v roce 1996 z toho byli paf úplně všichni. Upřímně jsem několikrát v duchu citoval Dukovo "holy shit!" V době, kdy by mi to spíš mělo připadat k smíchu. A to nezmiňuji ozvučení. Hand Cannon zní vážně badass a z chobotničky a ze zvuků, které vydávala jsem měl za mladých let husinu až na análu. Porovnám si to s Dukem z roku 2011 a je mi z toho smutno.

Vadilo mi však málo druhů nepřátel a nějaká ultimátní zbraň typu BFG. Proto jsem to vždy po třech hodinách vypnul a začal zase druhý den. Stereotyp nastává rychle. A co mě překvapilo ještě víc....jednoduchost bossů, jelikož závěrečný jednookatec mi nevzdoroval více jak 30 vteřin. A mimochodem, Duke ukradl hoodně hlášek. Král je jenom jeden a vězte, že Vévoda to rozhodně není, ale zasvěcení pochopí :)
+30 +31 −1
LukaskonLukaskon
Dohráno
  • PC 80
Duke Nukem je jedna z nejvýraznějších postav FPS i herního průmyslu obecně. Přesto jsem ho nikdy neměl rád. Namachrované hláškující eso, kterému k nohám padají dvounohé kočky a beznohé mrtvoly emzáků. Tradiční vize superhrdiny, který nikdy nejde pro hlášku a kopanec do ksichtu daleko. S obalem z obrovské nadsázky a humoru je to stravitelné, ale ne chutné. Přesto nemůžu Dukovi upřít další krok vpřed na poli FPS a už vůbec mu nemůžu upřít skvělou zábavu.

Přímo v terénu si cením Duka především za opravdu pestré prostředí plné nejrůznějších blbůstek od pípajícího telefonu, přes záchod, který vás za vykonanou potřebu odmění +10 HP až třeba po zmenšovací střílnu, či kulečníkové koule. Zajímavý je i prvek kamer, díky kterým lze sledovat dění na jiných místech mapy. Díky využití mnoha textur a zdařilému level designu jsou lokace podstatně realističtější a uvěřitelnější než za dob Doomovek. I s fantazií na bodu nula je snadné poznat, co která úroveň představuje. Navíc tu nechybí lepší 3D prostor. Doomovky byly fajn, ale ve vertikální rovině nikdy nemohly být dvě patra nad sebou. Duke to konečně umožňuje. Horší to je s předměty i nepřáteli, kteří jsou stále jen 2D, ale v tom žádný výrazný problém nespočívá. Obzvláště ne dnes, kdy existuje třeba port Eduke, který umožňuje převézt nepřátele do ryzí 3D podoby. To o pár měsíců mladší Quake je sice kompletně 3D, ale chybí mu ta první polovina odstavce, kterou žádný port nezachrání.

Jinak Duke představuje tradiční střílecí záležitosti v čele s plejádou vymazlených potvůrek a velkým počtem legendárních zbraní. Krom naprosté klasiky jako je brokovnice či raketomet se objevují opravdové lahůdky – dálkově odpalované bomby, laserové nálože nebo zmrazovací paprsky odrážející se od stěn. To všechno jsou zbraně, které podněcují hráče k přemýšlení a taktice. Že je Duke klasická bezduchá střílečka? Nesouhlasím. Prostředí, zbraně a nepřátelé tvoří koktejl, který má co nabídnout i těm, kdož neholdují Rambo stylu ala Pankiller či Serious Sam. Co takhle hodit do přepravní kabiny odpalovací nálože, pomocí kamery vysledovat, kdy kabina dorazí do cílové stanice a zahájit ohňostroj? Nebo nalákat skupinu emzáků na hologram a pak všechny najednou zmenšit a rozšlápnout? A co třeba zmrazit nepřítele zpoza rohu střelbou do zrcadla v určitém úhlu? Duke Nukem 3D nabízí pískoviště i bábovky. Stačí si jen umět hrát.

Kritika ale musí být, ostatně Duke má své mouchy. Za jednu z největších považuji velmi častý spawn nepřátel v již projitých lokacích. Obzvláště na vyšší obtížnosti musí být hráč stále ve střehu a počítat s tím, že smrt může přijít odkudkoli. Dalším nezdarem je přehnaně velký počet nepřátel, kteří létají. A průšvihem je i neoznačování některých secretů. Krom oficiálních secretů tak můžete najít skoro na každé mapě pár dalších, které hra jako secrety nebere. Takže domnívat se, že když máte objevené všechny secrety, je mapa na 100% prozkoumaná může být ošidné.

Pojďme na dojmy z epizod.

1. L.A. Meltdown
Epizoda první má pouze šest úrovní, z toho jednu tajnou. Nevím, jestli byla celá tahle epizoda v demo verzi, já vlastně Duka jako demo nikdy neměl. Ale rozhodně se nedá říct, že by první epizoda vytasila na hráče vše. Šestice zbraní je podle mě tak akorát, stejně jako přítomnost přibližně stejného počtu monster. Vždycky je dobré nechat si v záloze nějaké novinky. Ale stejně tak je dobré se na začátek vytáhnout s něčím nadprůměrným a to Duke splňuje. Nápaditost úrovní je úžasná a navíc se kolikrát stává, že na sebe jednotlivé úrovně myšlenkově navazují. Uteču z vězení ponorkou a v další úrovní v ponorce začnu… Zajímavý je i přechod mezi 2 a 3 úrovní, kdy hráč skončí uvězněn, bez munice, beze zbraní a ještě na elektrickém křesle.

Úrovně se od sebe liší i prostředím. Jednou kino, podruhé bar, věznice nebo třeba skalní průsmyk. Level design je opravdu kvalitní a pamatuje na dvě velké výhody Duka, které mohou výrazně pozměnit průběh některých úrovní. Mluvím tu o jetpacku a výbušninách. Někdy je možné díky jetpacku postupovat úrovní klidně až od konce a podobný efekt mívají rakety namířené proti prasklinám ve zdivu. To znamená, že hráč může pro ozvláštnění procházet stejnými úrovněmi jiným způsobem.

Rozpačité dojmy mám z bossů a nejen z toho prvního. Bossfighty probíhají tradičně na velkém prostranství, kde není možné se krýt nebo schovat. Kroužit kolem nepřítele a vypálit do něj co nejvíce raket je jediná taktika jakou lze ve všech třech bossfightech uplatnit.


2. Lunar Apocalypse
Bohužel po výtečné první epizodě přichází těžké zklamání – vesmír. Tady je znát, že autoři mnohem více bodují v momentě, kdy se snaží ztvárnit nějaké skutečné známé místo. V druhé epizodě však nemají základy, nemají podle čeho úrovně stavět. A alespoň mě přišlo, že místy dost tápou. I když vesmír zní úžasně a taková vesmírná stanice může pro level designéra představovat prakticky volnou ruku, kvalitě první epizody se blíží maximálně pět úrovní, ale rozhodně ne všech jedenáct.

Situaci zachraňují nové a dosti specifické zbraně podněcující vynalézavost hráče a též nová monstra. Třešničkou na dortu je druhá tajná úroveň, která dokazuje genialitu Build enginu - kruhová oblast, v níž je možné procházet dokola v nějakých 720°


3. Shrapnel City
Naštěstí přichází závěrečná epizoda, která opět vyrovnává laťku nastavenou na počátku hry. Sushi restaurace, banka, potopené město, obrovský hotel, stadion… Jedna perla vedle druhé. Epizoda sice už nemá žádné nové prvky, kterými by mohla překvapit (maximálně tak boss), nicméně level design úplně postačí.

A je to za námi. Svět je zachráněn, zbývá jen uklidit ten svinčík. Ale že ho je! 28 úrovní plných bordelu! Ani po letech Duke neztrácí svoji kvalitu, naopak ji díky portům ještě navyšuje. Nebýt výrazně slabší druhé epizody, možná by to na devadesátku dalo a to i přes ten ultra-macho Dukenovský nádech. Nakonec Duke je prostě Duke. Duke má hlášky, Lara má airbagy, Freeman nemá řeč… Někomu sedne tohle, jinému tamto, ale co by byli herní velikáni bez svých charakteristických prvků?

Pro: Design úrovní, zbraně, nepřátelé, pestré prostředí, určitá dávka taktiky

Proti: Duke Nukem, přehnaný spawn nepřátel, slabší druhá epizoda

+29
P3arCZP3arCZ
Dohráno
  • PC 90
''Damn, those alien bastards are gonna pay for shooting up my ride''. Těmito slovy započne ono legendární dobrodružství této stařičké klasiky, která je sice o rok mladší než já, ale měl jsem onu čest si tuto hru zahrát a poznat jí do morku kosti už z toho důvodu, že jsme doma v té době neměli nějak zvláště výkonný stroj a tak jsem trávil čas na starých klasikách jako je např. tady Duke Nukem 3D. Co mě na této hře uhranulo byl především humor a různé narážky buď v podobě Dukovy hlašky na danou situaci nebo v podobě easter eggů, které ve většině případů naleznete v secret oblastech a které odkazovaly na spoustu filmů a věcí, které mi jsou sympatické.

Hlavní hrdina už je sympaťák od pohledu. Blonďák s ''Arnoldovitou'' kostrou, který si jen tak z něčeho hlavu nedělá a ve většině případech ji nechává chladnou a vždy se nad danou situací jen pousměje a hodí nějakou vtipnou hlášku.

Rozmanitost monster je tak akorát na hru 20 let starou. Nechybí zde nic, co by se dalo postrádat. Aťuž se jedná jen o obyčejné emzáky či zmutované poldo-prase, které na vás krásně dokáže zavrčet/zakvičet a tím oznamuje svojí přitomnost na scéně. A nebo ještěři, kteří vám zanechají jisté hnědé překvapení, máte-li štěstí. Bossové této hry na svou dobu taky byli dosti solidní a pomatuji z vlastní zkušenosti, že to pro mě kdysi nebylo snadné projít, ale teď po tolika dohráních je jejich porážka pro mě osobně jen otázka několika vteřin.

Zbraně jsou rozhodně velice originální a nebudu se nad nima nějak dlouho rozepisovat, protože kdo hru hrál tak mi jistě dá za pravdu, že zmenšovač/zvětšovač či mraznička se nevidí jen tak v nějaké hře. Pokud se teda nejedná taky o nějakou pseudo scifárnu.

Vystačující je zde i počet předmetů, které se dají použít ve váš prospěch. Portable medkid je zde povinností vlastnit v kapse, protože pokud hru hrajete na nejtěžší obtížnost, tak rozhodně onen medkid budete potřebovat. Stejně tak jako jetpack k dostaní se do hůře přistupných míst či už steroidy ke zvýšení výkonnosti, nightvision googles k vidění monster ve tmě, ochranných bot, aby bylo možné se brodit v různých toxických splaškách či obyčejnou potápěčskou soupravu na délší pobyt v podmořském/podvodním světě. Dále je zde už jen taková serepetička jménem holo-duke, který mi až na multiplayer pasáž přišel zcela k ničemu, protože i když jsou emzáci nehorázně tupí, tak ani tahle věcička je vůbec neoblbne.

Na závěr jen ještě zmínim dvě věci jen tak ve zkratce. V této hře mě do jisté míry zaujala i interkativita s okolím. Na to z jaké doby tato hra je, tak mě dosti přakvapilo, že si s Dukem můžu zajít ulevit si nebo jít si uspokoit své choutky před pixeloidní prsatici. A onu poslední věc, kterou bych rád zmínil je i soundtrack této hry, který mi po tolika letech pořád zní v uších a který už asi nikdy ze své hlavy nedostanu.

Pro: humor, prostě Duke, nepřátelé, zbraně, soundtrack, interakce s prostředím, hojnost předmětů k použití ve váš prospěch

Proti: možná jen ta inteligence nepřátel a neschopnost dnešních video herních tvůrců udělat pořádné pokračování, které by si tato hra zasloužila

+28
Londo MollariLondo Mollari
Dohráno
  • PC 70
"I'm gonna get medieval on your asses!" 

Duke je největší drsňák všech dob. Můžete s tím polemizovat, můžete s tím dokonce i nesouhlasit, ale to je tak vše, co se proti tomu dá dělat. A jako takový si po dvojici plošinovek zasloužil třetí rozměr. Po dlouhých letech jsem se rozhodl Duka řádně zapařit a nakonec jsem ho i dohrál. Nevím, zda jsem jako dítě hru byl schopen dokončit, ale tehdy jsem si tak jako tak vypomáhal cheaty, tudíž mé dnešní dohrání bylo první "čisté". Tak jako Redneck Rampage hra trpí nevyrovnaností kvality levelů. Proto budu každou epizodu komentovat a bodovat zvlášť. Výsledné skóre bude průměrem tohoto hodnocení.

L. A. Meltdown - 70% 

Už původní sharewarová epizoda nabízí kvalitní herní zážitek. Tehdy novátorský build engine je ideální ke zobrazování měst. První dva levely se odehrávají v okupovaném L.A. Originální je zejména zakončení druhého levelu a na něj navazující zahájení levelu třetího. Dodnes si také pamatuji exit schovaný v ponorce. Poslední level v rokli je na svou dobu zajímavě členitý. Nikomu nevadí, že většinu hry hráči budou dělat společnost jen Assault Trooper a Pigcop, sem tam doplnění osamělým Octabrainem a závěrečným bossem, ze kterého se napříště stane jen řadový pěšák. První epizoda je dobrým lákadlem na dvě následující komerčně prodávané.

Lunar Apocalypse - 50% 

Stejně jako v Duke Nukem se hráč v druhé epizodě přesouvá do vesmíru. A to je kamenem úrazu. 9+2 vesmírné mise jsou tmavé, monotónní, ke konci jsem je dohrával na sílu. Zábavní Pigcopové zůstali na zemi, nahradili je Enforceři se dvěma útoky (na svou dobu originální, tím spíše u řadového vojáka) a přibyli otravní vybuchující Sentry Droni a vetřelcoidní Protozoidi. Po druhém bossfightu nás čeká věru originální závěrečné video. Jinak není tato epizoda ničím významná a jedná se o průměrnou nikam nevybočující střílečku.

Shrapnel City - 90% 

Tak jako v Duke Nukem 1 se Eso Rimmer, totiž Duke Nukem, vrací zpět na zem. A tato epizoda je skvělá. Levely jsou kratší, méně bludišťoidní a více zamořené potvorami. I na nejjednodušší obtížnost na nás hra posílá hejna Assault Trooperů, Pigcopů a Enforcerů a muziku tvrdí tlustí Assault Commandeři a přerostlí Battlelord Sentry. O zábavnosti nejlépe vypovídá fakt, že jsem během jednoho dne dohrál 7 z 9 levelů, když předtím jsem hrával po jednom, po dvou denně. V rámci města si zabojujeme v bance, filmových studiích a dokonce i v metru. Originální je i závěrečné utkání s finálním bossem na stadionu včetně roztleskávaček. Třetí epizoda je skvělá a je škoda, že první dvě nedosahují této vysoké kvality.

Z hlediska technologie má hra slušnou grafiku, skvělé zvuky a hlášky, průměrnou hudbu a je prakticky bez bugů. Duke přinesl drsného hlavního hrdinu s jeho (vykradenými) hláškami, build engine, který později využilo mnoho dalších stříleček, zábavné zbraně (kromě nepoužitelných Pistol a Laser Tripbomb) a nepříliš komplikovaný level design, takže jsem hru dokázal projít bez návodu. To myslím na slušnou střílečku stačí.

Pro: Skvělá třetí epizoda, Pigcopové a Octabraini, RPG, výbuchy, nepříliš komplikovaný level design, hlášky, umožnil vznik dalším hrám na build enginu.

Proti: Slabá druhá epizoda, otravní Sentry Droni, hudba není nic moc.

+28
MartinezZMartinezZ
Dohráno
  • PC 100
Místnost se zrcadlem, v němž se odráží položená disketa s nápisem 'Duke 3D' a za ní samotný Duke se slovy: "Damn, I'm classic, AAaahhhhh...", močíc u toho do pisoáru.

A má recht, kluk jedna namachrovaná, protože v mém žebříčku těch úplných über klasik je někde hned vedle 'Wolfíka', historicky. Hratelnostně má prim, ani DOOM se (u mě) na něj nechytá. Duke je prostě osobnost. Sám někdy používám: "Na co čekáš, na Vánoce?" a je mi jedno, jestli je to lidová replika, Dukeova replika nebo odněkud vypůjčená s puncem poklony někomu či něčemu. V podstatě cokoliv vyřkne tenhle 'Vévoda', byť není jeho originální replikou, je díky němu podtrženo a vytesáno do kamene 'boldem' :)

3D Realms se podařilo vytvořit nejen ikonu, ale i sakra zábavnou a oddychovou hru s množstvím zbraní, tajných místností, chodeb, levelů, nepřátel a vtipných odkazů na... takřka cokoliv. Od policejních prasat přes sex, děvky... až po Poštu. A právě takovéhle odlehčení v akční střílečce tomu sedlo a stále sedá.

Čas od času tak dávám Dukea zas a znovu, když chci vypnout, rozšlápnout hovno a tu stejnou podrážku pak vlepit nějaké té stvůře do gesichtu.

Rovnou 'stovku' ode mě Duke nedostane snad jen díky tomu, že... "Shake it, baby!"... 100%, 100%, 100%!

Pro: Duke je šovinistický úchylný násilnický vulgární prase. A kdo jiný by měl zachránit tenhle svět?

Proti: Po miliontém třetím zahrání vám přijde ten level design místy příliš se opakující. ALE TO JE VÁŠ PROBLÉM!

+27 +28 −1
TyraelTyrael
Dohráno
  • PC 85
Jen tak vyskočil z hořícího letadla, vytáhl pistoli s několika náboji a řekl si, že je načase zpráskat emzáky. Načež seskočil ze střechy a začal zaplavovat ulice jednou mrtvolou za druhou.

Duke 3D je opravdu kultovní záležitost, která přinesla to co jsme chtěli - namakaného drsňáka, jehož odpovědí na zástupy zrůdných nepřátel jsou drsné hlášky a tvrdá palba.
Tato hra disponuje obrovským množstvím detailů, které pravě upoutávají pozornost ( a to nemyslím jen všudypřítomné, spoře oděné ženy), užití záchodu, spuštění kina...atd. To že si dvě epizody této hry, užíváte v "klasickém" lidském prostředí, to jsme tu ještě neměli.

Létání jet-packem, potápění se pod vodou - ano to všechno se už v nějaké podobě objevilo ale nikdy to nebylo tak zábavné jako v DN3D.

Rozsáhlý arsenál, kde se každá zbraň chová opravdu jinak, to je další výborná stránka této hry, zvláště když při hraní po síti někdo zvolá: "Chlapy pozor mám RPGéčko. a následně zrudnou obrazovky pěti počítačů za sebou.

Zkrátka hra, která založila kult a absolutně zazdila předchozí díly. Hra, kde je zapotřebí zmasakrovat ty největší a nejhrůznější monstra z nočních můr. Hra jejíž kontroverznosti se vyrovná její hratelnost a to vše dostáváte servírováno na stříbrném podnose.
85%

Pro: Všechno naservírováno surově a nepokrytě.

Proti: Na konci jsem trošku bloudil.

+26
Han22Han22
Dohráno
  • PC 100
Duke Nukem 3D byla kdysi s Doomem 1+2 absolutně moje nejoblíbenější střílečka. Dohrál jsem ji kolem dvacíti asi 5x, pak samozřejmě přišly nové hry a pak jsem přestal hrát úplně. Ale na Duka jsem nikdy nezapoměl, ten pocit z tehdy neskutečně reálného světa, ty hlášky, ty zbraně. Dodnes ho mám ve svém retro žebříčku v roce 1996 na druhém místě hned za Albionem.

K znovuhraní jsem přistoupil s obavami, ale zbytečně. Duke totiž skoro vůbec nezestárl. Přestože jsem nehrál žádný remaster, grafika vypadá i po těch letech stále dobře a na nějaké mírné rozostření zapomenete během chvíle ve víru akce.

Samozřejmě příběh se tehdy ve střílečkách nenosil, takže milého Duka na začátku sestřelí ufouni, aby jim pak ve třech epizodách a 28 misích nakopal prdel. Není tu žádné intro a za odměnu po zabití bosse dostanete kratičké, ale zato bestiálně vtipné animace. Co není v příběhu dohání Duke ve všem ostatním. Hlášky, interaktivita, prostředí, akce, zbraně, monstra, vše funguje na 100%.

Už jen to první kolo. Poté co seskočíte ze střechy a pobijete pár enemíků můžete cvičně rozkopnout hydrant a zapálit palmy, případně rozbořit pár zdí. Na hajzlu se vychčijete a zdemolujete ho, v kině se podíváte na pornáč, zahrajete si videohry a je čas jít dál. V druhém kole je to ještě lepší - naladíte se v porno kabince, dáte si kulečník, podíváte se na striptýz a děvkám nabídnete pár peněz. Mezitím si jen tak pro legraci zboříte jeden mrakodrap.

Míra interaktivity a reálnosti prostředí je na rok vzniku a žánr, který do té doby fungoval na principu bezejmenných kobek neskutečná. Co vypadá rozbitelně rozbít jde, co vypadá otevřitelně tak většinou skrývá secret, odpalováním naprasklých zdí si můžete tvořit vlastní zkratky a pokud je to málo, dostáváte ještě úžasný jetpack, kterým se můžete proletět a zkrátit si cestu třeba o půl kola. Navíc 3D Realms do prostředí jako banka, hotel, vězení či bar zasadila mapy, které působí reálně a přesto nejsou malé ani úplně přímočaré. V každém kole sbírát tradiční klíče a secrety, které vedou nejen ke zbraním a životům ale i k mnoha zajímavým odkazům.

Najít můžeme jak mariňáka z Dooma, tak nejrůznější sci-fi lahůdky. Je libo Luka Skywalkera? Monolit z Vesmírné odysey? Či rovnou můstek z Enterprise? Aby toho nebylo málo, tak se narazit i na Indiana Jonese či (zbytek) Terminátora. Duke má ka každému podobnému nálezu skvělý komentář a komentáře jsou další geniální inovací. Kdo by neznal Hail to The King Baby, Groovy či I'm gonna get medieval on your asses!? Pravda část hlášek je půjčená z různých filmů, ale čert to vem... postava Duka má holt dobrý filmový vkus :)

Samozřejmě je Duke především střílečka a i tady to funguje na 100%. Nepřátelé jsou rozmanití - od různých druhů "prasat" s různou výzbrojí a výdrží, přes létjaící či podvodní "chobotnice" až po vajíčka s headcraby jak vypadlá z Vetřelce. S těmi se setkáte především v temných kobkách či ve vesmíru, kde veselá brutalita ustupuje solidní horové atmosféře. Zvlášť když se přidají polonahé děvy vězněné různými chlapadly a prosící "kill me".

K likvidaci máte jeden z nejdokonalejších arsenálů 3D her vůbec. Rychlopalná pistole, silná brokovnice, trojhlavňový kulomet - to stačí na slabší potvory. Silnější s tím udoláte, ale dost Vám uberou. Raketomet udělá z většiny nepřátel mastnou skvrnu, totéž trubková bomba. Devastátor, neboli raketové rukavice spojují výbušnost raket s rychlostí kulometu a hodí se na likvidaci silnějších šmejdů. Nástěnný miny jsem moc nepoužíval, ale zmrazovač a zmenšovač jsou dvě zbraně, které hru úpně mění a myslím, že málokterá hra něco podobného použila. Zmražovačem můžete jakokoliv potvoru zmrazit a rozkopnout, akorát u těch silnějších to trvá dýl. Mnohem rychlejší a zábavnější je zmenšovač, který zmenší skoro všechno na velikost obtížného hmyzu a ten pak bez problémů zašlápnete. Nábojů je tak akorát abyste netrpěli nouzí a zároveň nepoužívalo pořád to samé.

Jedinou drobnou výtkou pak zůstává respawn. Ke konci se respawnuje opravdu hodně, ale na druhou stranu většinou při něčem důležitém, například nalezení klíče. A nakonec i ten respawn, spolu s výbornými zbraněmi a nepřáteli tvoří suprovou, napínavou akci, kde se na lehčí obtížnosti nemusíte klepat hrůzou, ani frustrací, ale mít na pozoru ano.

Duke Nukem 3D nezestárl. Stále je to perfektní akce plná suprových zbraní ve skvělém prostředí. Navíc nechybí spousta odkazů a Duke vše komentuje peprnými hláškami. Shake It Baby :)

Pro: Perfektní hratelnost, interaktivita, prostředí, hlášky, odkazy, stále pěkná grafika.

+24
YarwenYarwen
  • PC --
Psal se rok 1997, chodili jsme na vysokou a peníze na útratu jsme si vydělávali po brigádách. Jeden z nás měl štěstí - chytnul fleka v makléřské firmě, jejíž mladý šéf byl nadšenec do počítačových her a pořídil do firmy několik nabušených počítačů (tenkrát tuším Pentium 166) a zapojil je do LAN sítě, v rámci které pak s podřízenými mastil multiplayer Dukea. K něčemu takovému se tenkrát dostal málokdo. Když nastal večer a padla tma hustá tak, že by se dala krájet (= všichni z práce vypadli), bral nás kamarád tajně do své práce a mastili jsme multiplayer mezi sebou.

Nejdříve jsme vždy vystříleli emzáky a pak už to bylo jen mezi námi. Ale byl tu jeden zásadní rozdíl - zatímco dotyčný kamarád měl v Dukeovi nahráno desítky hodin, skvěle se orientoval a během dvou minut si opatřil bazuku, my ostatní jsme byli "Dukeem nepolíbení" elévové a šmrdolili se jen tou prvotní pistolkou. Skóre mezi námi a ním tak končilo po pár hodinách cca 80:0. Snažil jsem se jak jsem mohl, abych měl na svém kontě proti němu aspoň jedničku, ale nikdy se mi to nepodařilo.

Jednoho večera jsem se proto rozhodl, že to score snížím opačnou cestou, tedy že se nenechám zabíjet, když už mu to nemohu vrátit. Vymyslel jsem ďábelský plán - v kinosále byla malá díra ve zdi, do které jsem se asi dvě minuty soukal, ale nakonec se do ní vlezl. A pak jsem čekal. Jo, obětoval jsem hru a čučel na jedny a tytéž rozmazené pixely na monitoru, ale po deseti minutách jsem začal sklízet ovoce. "Kde je Yarwen?", povídá kamarád, "už dlouho jsem ho nezabil?" Potuleně jsem se na druhé straně místnosti usmíval, netuše, že už jsem intenzivně hledán. Asi za tři minuty se zpoza mé okupované díry mihly nohy. Čí to byly? A všiml si mě? Odpověď jsem dostal vzápětí - najednou jsme v díře byli dva - já a...granát. Bylo mi jasné, že se nedokážu z díry včas vysoukat, takže jsem si jen užíval svou poslední sekundu s mým novým spolubydlícím, abych pak díru vymaloval načerveno, zatímco se za mnou kamarád svíjel smíchy...

Suma sumárum, singlplayer jsem nehrál a v mulťáku jsme se stejně stříleli hlavně na první úrovni, takže hru nehodnotím. Ale zážitky na ni mám veselé a rád na ty naše noční seance vzpomínám.
+23 +24 −1
ripperripper
  • PC 70
Originál jsem nikdy nehrál, ale kvůli kultovnímu statusu jsem ho chtěl vyzkoušet. A bohužel, v moderní době už jsem se nebyl schopen přenést zpět do roku 1996 a vychutnat si ho z historické perspektivy. Docela dobře dokážu pochopit, jaké pozdvižení museli způsobit interaktivní prvky (ať už jde o striptérky, záchody nebo kulečník) v dané době, stejně tak krátké lehce humorné hlášky nebo situační skeče (enemák sedící na záchodě). V porovnání s jinými hrami té doby to byl jistě velký krok vpřed. Ale dnes už mě to nijak neoslovilo a měl jsem to problém docenit. Samotná hra se hraje poměrně standardně. Nepřátelé docela dost ubírají (hráno na střední obtížnost) a poměrně standardně se očekává, že víte, kde se objeví, jinak jdou vaše životy dolů rapidním tempem. Tak jak bylo v té době zvykem. Prokousal jsem se přes několik úvodních úrovní, ale pak už jsem se nedokázal přesvědčit, abych pokračoval. Okouzlení hrou v době, kdy vyšla, mi bohužel již zůstane zapovězeno (24 let je příliš velký věkový rozdíl, sorry Duku).

Celkové hodnocení: Výborná (v době vydání) / Dobrá (v současnosti)
+22
specialspecial
  • PC 95
Jako velký fanda prvních dvou dílů Duke Nukema od Apogee/3D Realms jsem byl naprosto překvapen, jak dopadlo její přemostění do 3D kabátku. Už to sice nebyla stará dobrá plošinovka (v době Doomovek to už holt nebylo "in"), first person pohledem ale hra získala úplně novou hratelnost. Ocenit se dá to, že svět Duka je hodně živý - pobíhající prasátka ve městě, na rohu nabízející se prstitutky. Skvělý je i Dukův arsenál zbraní a potěší i sem tam objevivší se humor. Velkou měrou pomáhá úspěchu Duka 3D multiplayer, na který mám spoustu nezapomenutelných zážitků. Celkově shrnuto: hodně povedený prequel k Duke Nukem Forever (ALWAYS BET ON DUKE! Whow. Pravda pravdoucí.)

Pro: multiplayer, dukův zbraňový arsenál, sranda, engine

Proti: chybí plošinky

+20 +21 −1
DEUDEU
Dohráno
  • PC 85
Za me zcela jiste nejlepsi nasledovnik legendarniho DOOMa. Motorova pila sice prekonana nebyla a podle me ani byt nemohla, nicmene Duke Nukem 3D vnesl do hry skrz svoji osobnost nevidane kouzlo.

Charismaticky drsnak v rudem havu, upnutych dzinach a predevsim vzdy nosici slunecni bryle po navratu na svoji rodnou planetu Zemi hlavni hrdina zjisti, ze ji emzaci napadli a vydava se ji zachranovat. Hra cerpa atmosferu z predchudce DOOMa a pridava do hry nove prvky jako skakani, letani a spousti dalsich serepeticek. Paleta zbrani je siroka od kopani kanadami pres pistoli, brokovnici, trihlavnovy kulomet, raketomet, granaty, zmensovac, devastator, zmrazovac a nastenne bomby. Nepratel jsou tuny od beznych pesaku s pistolemi pres zmutovane praseci policajty, chobotnice, po zdech se plazici slizy az k letajicim granaty vrhajicim kulatym monstrum.

Rozhodne potesi i moznosti nadopovat se steroidy, kdy pote hrdina utoci a beha 2x rychleji, vyleceni lekarnickou az do 100% a bryle pro nocni videni. Ve hre lze hlavni postavou provadet celou skalu zabavnych interakci jako napriklad vymoceni se na zachode, pousteni vody z vodovodu, rozkopani verejnych toalet, zrcadel a podobnych predmetu a ve finale si jako nejvetsi king stoupnout na podium, zazpivat do mikrofonu a pri one prilezitosti obdarovat okolni prostitutky par dolary a zhlednout jejich pekne hrudniky. Piti vody z okolnich hydrantu ci rozbitych WC vam navic doplnuje zdravi.

Celkem projdete tremi unikatnimi kampanemi, kdy prvni a treti jsou na Zemi a druha na vesmirne stanici. Na konci kazde z nich vas ceka finalni boss, ktery dokaze notne zatopit a po jehoz zdolani vas ceka stylova animacka. Za zminu zcela jiste stoji i stylove hlasky napriklad pri rozstriknuti skupinky nepratel granatometem. Duke Nukem 3D je poctiva FPS arkada, idealni na odreagovani a i po letech stale oblibena a hrana. Hlasky jako "Hail to the King, Baby!", "Let's Rock!", "Come Get Some!" i ostatni diky teto hre vicemene zlidovely.

Pro: hratelnost, pocet zbrani a nepratel, interakce s okolnim prostredim, hlavni hrdina je skutecny pan

Proti: nevyvazenost obtiznosti mezi jednotlivymi misemi

+19 +20 −1
VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 75
Neuvěřitelné. Poprvé v historii se mi povedlo dohrát hru na Build enginu. Nevím, jestli za to může přímo tenhle engine, ale rozehrál jsem snad všechny největší klasiky. Až na nějaký čtvrtý pokus se mi podařilo Duka dohrát. Hra, kterou tu spousta nostalgiků vychvaluje do nebes, mě moc nenadchla. Možná to bude tím, že doby největší slávy Duka mě nějak minuly.

Já tady prostě necítím nějakou atmosféru, která by mi utkvěla v paměti. Nevím, jestli je to tím už těžce zastaralým enginem. Nebo nepřáteli. Poletující 2D sprity. Sakra ty mě tak štvaly. Určitě mu ale musím přičíst k dobru interaktivitu prostředí. Třeba fyziku hozených Pipe bomb pod vodou. Sakra, ty vodní mise mě tak lezli krkem. Nevím, proč měli autoři potřebu tam dávat tolik vody. Asi je to jedna z prvních her, kde se plavalo pod vodou. Tak si to chtěli užít.

Epizody. První epizoda dobrá. Druhá nudná. Třetí lepší ale krátká. Možná jsem se to později naučil i trochu hrát. Kolikrát se mi stalo, že mě rozstřílel dinosaurus ze samopalem. Až později jsem se naučil, že je potřeba nedat jim šanci začít střílet. Duke toho prostě nevydrží tolik co třeba takový Doom. Musím ale pochválit ojedinělé a originální zbraně. Zmrazovač, zmenšovat nebo Devastátor. Podobné zbraně se v konkurenci zas tolik neobjevují. Jestli vůbec.

Hlášky Duka mě nějak nedostávali do varu. Stejně jako bossové. Vyjma toho prvního jsou to strašný sráči. Ten hlavní je dokonce vrchol trapnosti. Když taky střílí jenom rakety, kterým se dá krásně vyhnout.. Občas jsem taky bloudil. Načež rozuzlení bylo třeba v malém spínači pod stolem. Jinak se design úrovní (v rámci možností) dá skousnout.

Ať třeba půjdu proti proudu. První Quake mě bavil mnohem víc než tohle. Nebylo to úplně špatný, ale moje srdcovka to nikdy nebude. Naštěstí to ani nebylo tak dlouhé.

11.8.2016: Po zahrání vylepšené verze musím hodnocení zvednout. Akce je mnohem dynamičtější.

Pro: zajímavé zbraně, první epizoda, vylepšená verze

Proti: nechytá mě atmosféra, slabí bossové, dlouhé úseky pod vodou, druhá epizoda

+18 +20 −2
HonzekHonzek
Dohráno
  • PC 100
Dnes si budeme povídat o legendě, která je pro mě číslem jedna. Nemůže to býti nikdo jiný, než svalnatý blonďák Duke Nukem! Hra vyšla roku 1996 a makalo na ní studio 3D Realms. Ke mně do počítače se to dostalo až v létě roku 1997. Bylo to jinak poklidné léto plné hraní, ale mělo se stát něco obrovského. Ve škole se kamarádi o ničem jiném nebavili a mně nezbylo nic jiného než zapátrat v paměti, protože jeho jméno mi něco říkalo. Vzpomněl jsem si, že jsem hrál stejnojmenné plošinovky akorát místo 3D, tam byla číslovka 1+2. A právě třetí rozměr byl to, co mně poslední dobou poutalo před obrazovkou. Vzal jsem tedy batoh, do něj nacpal diskety a vydal se na cestu, dlouhou asi 7km. Když jsem dorazil ke známému, začali jsme hru zabalovat, nevím přesně kolik to už bylo disket, jen vím, že jsem tu cestu jel třikrát tam a zpět, díky vadným sektorům. Co Vám budu povídat, vyplatilo se to.

Když jsem tedy hru nakonec spustil, první co mému oku lahodilo byl atomový znak (proto taky Atomový Vévoda) a hned potom Duke stojící na hromadě mrtvol alienů. Odklepl jsem tedy první epizodu (ty byly celkem tři, první tuším v LA, další na palubě vesmírného korábu a třetí byla situovaná někam do Japonska či co) a hned potom jsem si vybral jednu z mnoha obtížností, bylo mi jedno kterou, stejně jsem tou nerozuměl, ale věděl jsem že tu první bych měl zvládnout. Ozvalo se tedy: Yeah, peace of cake a hra začala loadovat. Ocitl jsem se na střeše nějakého patrového baráku a chvíli nevěděl kudy kam, než jsem si vzpomněl, že by mohl jít barel rozstřelit. Jakmile jsem seskočil ze střechy, můj život se změnil. Létající potvora? To jsem ještě neviděl, po jejím sestřelení jsem zjistil, že mohu skákat (což byla do téhle doby věc nevídaná pro mě), vyhazovat věci do luftu, chodit na záchod (kde jste mohli dokonce potkat vetřelce při vykonávání potřeby), létat jetpackem (létat, ano, kdo to kdy viděl ve hrách), pouštět si kino, hledat kupu skrýší... Bylo toho tolik a jen v prvním kole, že jsem to nepochopil. A nechápu to doteď. Pro splnění mise bylo vždy třeba vyhledat atomový znak na stěně, tzv autodestrukci (alespoň já to tak pochopil), kterou Duke odpálil a posunul se dál. Levely byly skutečně plné života a tak nějak realistické. Skutečně se to podobalo městům, atp. Hra byla také plná eastereggů z čehož bych vypíchl ten, kde najdete mrtvého Dooma, nebo například T-800 v lisu. Každá ze tří zmiňovaných epizod bavila jinak a jinak se u ní člověk bavil. Mně osobně přišla nejlepší první, možná proto, že jsem jí hrál vůbec nejvíc. Druhá mi přišla dost strašidelná, ale to jsem byl ještě malej posera :-D No a třetí mi zasazením moc neseděla, ale byla také výborná. Měl bych jistě zmínit, že po čase vyšla epizoda čtvrtá ve verzi Duke Nukem: Atomic Edition. Která byla trošku ve stylu Mission Impossible, což mi sedělo. Abych nezapomněl na příběh. Vetřelci z vesmíru se rozhodli přiletět na matičku zemi s tím, že nám zde seberou veškeré ženy a to Duke jako jejich velký milovník prostě nemohl dovolit! Každá ze zmiňovaných epizod byla zakončena boss fightem, který bych dál nepopisoval, protože to stojí za to vidět. Nicméně z jednoho bosse si Duke udělal soukromý záchod.

Arzenál zbraní se skládal s kopu nohou (dalo se dokonce kopat a střílet dohromady, což bylo příjemné, nebo nakopnout aliena sedícího na záchodě, bylo fajn), základní pistolky, brokovnice, tříhlavňový samopal, RPG, dále granáty, které byly vynikající hlavně proto, že se odpalovali dálkově a dalo se jich naházet třeba 10 za sebou, což byla pak velká paseka. Po granátech zde byl zmenšovač, ten fungoval jak na Vás v případě že jste vystřelily do zrcadla, nebo na enemáče, které jste pak prostě zašlápli. Pak tu byl tzv. dvouhlavňový raketomet, který byl vůbec mým nejoblíbenějším a nejrychlejším zabijákem. Dále nástěnná bomba, kterou jste připevnily na zeď a pokud Vás zrovna třeba někdo naháněl, špatně dopadl. Jakmile totiž prošel laserem, odpálila se velmi silná trhavina. No a jako poslední zde byl zmrazovač, výborná věc. Když jste někoho zmrazily, stačila dobře mířená kopačka na prsa a cáry zmraženého masa létaly všude kolem. Dále jste měli ve výbavě kromě již zmiňovaného jetpacku i steroidy například, které Vám poskytly na chvíli velmi rychlé běhání. Pak tu byly brýle pro noční vidění a pakliže jste se dostali do opravdu velkých problémů, přišel na řadu holoDuke. To vytvořilo Vaši podobiznu na pár sekund a nepřátelé místo na Vás začali útočit na ní, tudíž jste měli čas se buď uzdravit, nebo utéct. Pak botičky do nepohodičky. S těmi jste mohli běhat lávou například. No a ve finále zde byla přenosná lékárnička k té myslím není třeba nic víc dodávat.

Dukeho nadaboval výtečný Jon st. John, bez jehož hlasu by nebyl hlavní hrdina to pravé ořechové. Napsalo se mu opravdu velká kupa hlášek. Možná se k nim časem vrátím v nějakém ze svých dalších článků. Za zmínku stojí třeba hláška: (What do you waiting for? Christmas?), to když jste chvilku nic nedělali, jen koukali. Hudba je naprosto fenomenální a poslouchatelná i dnes a pokud máte rádi retro, určitě se do ní zaposlouchejte. Zvuky byly prvotřídní a musím uznat, že jiné si tam už dnes nedokážu ani představit. Vývojáři na hře udělali skutečně mnoho a mnoho práce a jejich dílo se stalo legendou, jako později celé studio 3D Realms.

Hra se hraje velmi dobře i dnes. Vyšlo nespočet upravených verzí, včetně HD remaku. Po síti je to také skvělá zábava i po těch letech. Ona to vlastně byla docela zábava i před lety, když jsme to hrávali na hodinách informatiky, když se zrovna paní učitelka nedívala. Moje skromné tvrzení tedy je, že kdo hru nehrál, jako by nebyl. Proto se prosím zkuste poohlédnout po internetu, či online distribuci her, opravdu to stojí za to, pod to se podepíšu! Zvlášť pokud holdujete právě FPS. Dodnes jsem velkým fandou této hry a hlavně Dukeho. Mám dokonce i jeho bistu ze speciální edice poslední vydané hry, která se sice příliš nepovedla, ale dokázala nakonec vyjít. Ale o tom až příště přátelé. Článek zakončím tedy slovy: Hail to the king baby!

Pro: - Skvělá kampaň - Namakaný soundtrack - Duke

Proti: - Moc toho není z mého pohledu spíše nic, je to legenda!

+18 +20 −2
ThellwinThellwin
  • PC 85
Kdysi dávno jedna z her, které dokázaly přinést do žánru spoustu nových prvků, dnes i po letech je Duke 3D stále legenda, vždyť která hra by dokázala, že její pokračování, které snad možná konečně vyjde 15 let po předchozím díle, vyvolá tolik emocí, očekávání i pochybností? Duke nebyl a není většině lidí lhostejný a to přece jde.

Zábava byla na prvním místě, tenkrát nevídaná interaktivita a spousta možností, jak se vyblbnout, ačkoliv to byly jenom kravinky, bez vlivu na hru, ale dokázaly jí dát lidštější rozměr. Zapomenout se nedá ani na pařby ve více lidech v hodinách IT, kdy člověk místo tvoření grafu v Excelu, případně zvětšování a obarvování písma ve Wordu raději kosil své spolužáky a doufal, že pedagog neopustí své místo vpředu.

Pokud Duke Nukem Forever vyjde, tak ať už bude jakýkoliv, myslím, že svého předchůdce nepřekoná, Duke je jen jeden :)

Pro: Nesmírně zábavná střílečka, hlášky, blbinky ve hře, překvapivě mě bavil i multiplayer

Proti: Nedohrál jsem to, ale třeba to jednou napravím

+17 +18 −1
Danny 77Danny 77
Dohráno
  • PC 100
Tak toto je úplne prvá hra ktorú som kedy na počítači hral. Bolo to v roku 1998 (mal som 6 rokov). Možno preháňam, ale táto hra je aj po dlhých rokoch od jej uvedenia pre mňa geniálna a hlavne kultová. Tí nepriatelia typu: jašter s rotačným gulometom namiesto pravačky, prasačí mutant policajta s brokovnicou v ruke, sliznate potvory čo sa vám prisajú na ksicht a la facehugger či obrnený Battlelord. Na svoju dobu sa hra stala dosť kontroverznou kvoli krvavým efektom a nahotnikám. V mnohých leveloch tu na vás pomrkávajú easter eggy z filmov (Indiana Jones, Terminator, Star Trek). A tie zbrane, no to je fakt niečo nezabudnuteľné: zmrazovač, zmenšovač (v plutonium packu aj zväčšovač), RPG raketomet atď. Hlavne aj Dukove hlášky sú fakt extra: shake it baby, hail to the king baby a ostatné. Táto hra má pevné miesto medzi najlepšími 3D strielačkami histórie.

Pro: Zbrane, nepriatelia, hudba, hlášky, levely, morbídnosti

Proti: dnes už len staroba hry

+16
Zobrazit další komentáře

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 629 84
  • PS1 6 82
  • PS3 2 86
  • Vita 1 90
  • X360 0 --
  • Saturn 0 --
  • iOS 0 --
  • Android 1 75
  • BBerry 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
292
Odkaz:
http://dbher.cz/h292
Přidána:
14.06.2008
16 let a 194 dní
Hodnocení:
639 (10-100 %)
Komentářů:
27
Oblíbenost:
Sledovat 55 Chci si zahrát 18
Rozehráno 10 Dohráno 488
Návštěvnost:
74704× (celkem)
124× (poslední měsíc)
18× (poslední týden)
0× (dnes)
Více