Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 60
Když jsem dohrával Far Cry 3, říkal jsem si i přes veškeré nedostatky, že je to docela zajímavý prototyp a že s originálnějším prostředím to zajímavější teprve přijde. Něco jako první a posléze druhé Assassin's Creed. Jenže Ajay není Ezio a Ubisoft se na nějakou evoluci značky v tomto případě zcela vykašlal. A já to zase udělal. Zase jsem udělal tu chybu, když jsem uvěřil, že od Ubisoftu dostanu něco víc. A ne jen sterilní rychlokvašku, kde je reálný obsah na nějakých 6, možná 7 hodin rozředěn do zbytečně obřího openworldu.

Důvod, proč jsem se ale do čtvrtého dílu po pěti letech od dohrání trojky pustil, je vcelku prostý. Mám rád hory a hrozně mě lákalo zasazení do Himalájí. A fiktivní Kyrat skutečně v mnohém Nepál či jemu podobné asijské země připomíná. Úvod do hry je vcelku tradiční. Hlavní hrdina přijíždí do země, kterou... nečekaně... ovládá pošahaný diktátor, který splňuje všechna možná, i nemožná klišé.

Po několika úvodních cutscénách jsem se tedy vydal na průzkum světa a první dojmy, nebudu zapírat, byly vskutku impozantní. Jedná z mála věcí, které ve hře neomrzí, jsou právě výhledy na Himaláje. Vystřízlivění ale přichází velice brzy a zrovna tohle je věc, jež mě specificky u Ubisoftu, který jinak většinou tvoří na pohled fakt krásné a detailní světy, nemile překvapila. Až na pár důležitých míst a hezkých výhledů na hory celá mapa působí jako vygenerovaná v jakémsi generátoru. Pár cest, občas nějaký ten dům nebo rovnou vesnice a všude stále ty samé lesy a skály. Nepůsobí to moc hezky, zejména výhledy do dálky a hrozně rychle se to okouká. Ač je prostředí docela členité, do zasněžených hor se hráč podívá jen v několika málo skriptovaných misích. Kdo si představuje, že bude nejdříve poznávat kulturu a náboženství a poté se vydá na trek, kde se bude sunout po skalních výklencích v závratných výškách a škrábat se na vrcholky hor, ten bude zákonitě zklamán.

Far Cry 4 je zkrátka povrchní sandboxová střílečka, nic víc. Mimo hlavní kampaň hra v podstatě nemá žádný pořádný originální obsah. Kromě sbírání haldy collectibles je ve hře jen přemíra rozličných aktivit, které by byly fajn, kdyby to byly s mírou rozeseté doplňkové fetch questy pro vyplnění herní plochy. Ale ono tam nic dalšího prostě není. Nejen veškeré mise, ale i náhodné události ve hře jsou děsně basic - po stránce skriptů průhledné, arkádové a repetitivní. A paradoxně nadužívané. Doprčic i to rádio a monology hlasatelů se začnou po pár hodinách do zblbnutí opakovat. Světlou výjimkou jsou mise v Shangri-La, kde je cítit jakýsi záchvěv kreativity a ve finále mě i trochu mrzelo, že jich na úkor jiných generických aktivit není víc.

Ani kampaň příliš nestojí za řeč. Opět jako kdyby celou hru psal nějaký puberťák, který zná Nepál možná tak obrázků a přečetl si úvodní odstavec na wiki. Žádná vize, žádná hloubka. Místy mě až trochu uráželo, jak hra glorifikuje specifika rozvojových zemí a dělá si z nich srandu způsobem, který nejenže není moc chytrý, ale hlavně ani není moc vtipný. Všechny postavy jsou jednorozměrné, do absurdna vyvedené karikatury, ke kterým je nemožné vybudovat si nějaký vztah. Další věc, se kterou mám trochu problém, jsou masakry zvířat. Nejen že střílení do zvířat je fuj a hra se tomu ještě náramně směje, ale taky se jedná o nezábavnou, mnohdy až otravnou aktivitu, která mě stihla omrzet už ve trojce.

Dosud jsem v podstatě jen kritizoval, ale ne proto, že by Far Cry 4 bylo vyloženě špatnou hrou. On i řadu věcí dělá vlastně dobře. Gunplay mě bavil a po technické stránce, až na podivný save systém a vyloženě nasírací insta killy způsobené čímkoli, s čím se hlavní postava dostane do kolize, bych vlastně ani neměl moc, co vytknout. Výhodou určitě je, že to člověk může vždycky na pár minut zapnout, udělat 2-3 aktivity, dobýt stanoviště, sebrat pár collectibles a zase to bezstarostně vypnout. A kolikrát jsem se po práci fakt těšil, až si na hoďku-dvě zase zastřílím (do lidí). Na druhou stranu nelze přehlédnout, že je to prostě jen střílečkovitý na neutrál jedoucí Skyrim, který hráči krom instantní zábavy nedává vůbec nic navíc. Jestli je něco definicí zcela průměrného herního zážitku v tříáčkovém kabátku, tak je to rozhodně Far Cry 4. A je to škoda, protože minimálně v tom prostředí by potenciálu bylo skutečně habaděj.

Pro: prostředí Himalájí, gunplay, chytlavost a přístupnost, instantní zábava, Shangri-La mise, hudba, pointa v závěru

Proti: příšerný writing, generický design všech misí, průhledné skripty a typická ubisoftí schematičnost, generický a jinak pustý svět zahlcený náhodnými eventy a collectibles, nasírací instakilly, občas save systém, jízdní model

+37 +40 −3
  • PC 65
Jednoho dne jsem si řekla, že bych mohla dohrát alespoň jeden díl Far Cry série od Ubisoftu. U trojky se mi to skoro podařilo, ale kvůli (či snad díky?) save systému v jedné misi jsem hru zlostně odinstalovala a "už nikdy víc". Ono nikdy více nastalo o měsíc později, kdy jsem rozehrála čtvrtý díl.

A zpočátku jsem se na každé hraní těšila, neboť mě ony naprosto nudné a stereotypní činnosti jako obsazování základen a lezení na věže jako jedna z mála věcí na hře bavilo. Problém nastal, kdy jsem měla všechny tyhle záležitosti splněné v dané části mapy, protože pak už jsem se musela soustředit na hlavní a vedlejší mise. O tom dále.

Nepřišlo mi, že by zbraní ve hře bylo nějak hodně. Nebo spíše jsem měla pocit, že opravdu použitelných je jen pár, protože další modely jsou prostě horší, takže to dopadlo tak, že jsem si brzy odemkla/našla nejlepší zbraně a už je neměla potřebu do konce hry měnit. Situace a mise ve hře to ani nevyžadovaly. A část zbraní se odemykala děláním různých, ale stále se opakujících mini úkolů, což šlo mimo mě.

Od AI protivníků jsem toho moc neočekávala, ale i tak mě jejich chování občas zaskočilo (nemile). Buď byli naprosto tupí, kdy jen nabíhali do mého zorného pole, nebo naopak, i když jsem je likvidovala potichu z křoví, tak stejně přesně věděli, odkud bylo vystřeleno a hned běželi na mě. A to jsem měla zlikvidované přednostně ony šamany nebo co to bylo, kteří mě viděli i schovanou v keři. O save systému psát nebudu, neboť je to věc, která mě rozčiluje u každé Ubisoft hry, a tady to nebylo nic nového.

Nejhorší byl ovšem příběh. U něho jsem opravdu trpěla a dokonce i více než ve trojce. Je mi jasné, že nemohu očekávat kvalitní scénář, ale ten druhý extrém také není nic moc. Osudy lidí v Himálajích mi byly naprosto ukradené a v těch chvílích, kdy jsem se měla rozhodovat, na jakou stranu se přidám, jsem vybírala jen dle toho, že ta paní byla často příšerně hysterická, a tak jsem volila Sabala a doufala, že pro paní to skončí špatně. Trochu to zachraňoval Pagan Min, který mi byl nejvíce sympatický, a tak jsem mu při jeho závěrečném odletu vrtulníkem zamávala a nechala žít.

S nechutí vzpomínám i na mnoha hráči oblíbené "houbičkové pasáže" těch bratrů, ovšem tady to není problém hry, ale spíše můj, protože mě tyhle a podobné věci ve hrách nikdy nebavily. Uznávám, že série Far Cry není asi nic pro mě, ale chtěla jsem aspoň jeden díl dohrát. Nakonec dávám 65 %, i přesto, že komentář vyznívá negativně, protože střílet mě tam bavilo, čistit mapu mě bavilo, prostředí bylo pěkné a za tu cenu, za kterou jsem hru koupila, jsem byla spokojená v tomhle ohledu.

Pro: prostředí, pro mě obsazování základen a věží, gyrokoptéra, hlavní záporák

Proti: save systém, příběh, hlavní a vedlejší mise, AI nepřátel

+30 +32 −2
  • PC 80
Po obrovskom úspechu Far Cry 3 sa Ubisoft so značkou vrátil v relatívne krátkom čase, ale kým sa dá, je záujem a predáva sa to ako teplé rožky, treba to dojiť - heslo Ubisoftu. Každopádne som rád, že sa značka vrátila tak rýchlo. Far Cry 3 považujem za jednu z najlepších FPS.

Ak vás bavila trojka, bude vás baviť aj Far Cry 4. Gameplay je taký istý, zmenilo sa len prostredie. Slnečné pláže a vody plné žralokov vystriedalo prostredie veľhôr a vody plné prerastených masožravých kaprov. Každopádne je zmena prostredia zaujímavá a šplhanie sa po skalách v zasnežených Himalájach má svoju čarovnú atmosféru a graficky to celé vypadá pekne. Podobne ako v predošlej časti, aj tu budete obsadzovať jeden tábor nepriateľov za druhým, zbierať množstvo prkotín (bedne, masky, obálky atď.), šplhať na rádiové veže, zlepšovať schopnosti, nakupovať zbrane, loviť zver pre upgrade výbavy a spĺňať množstvo nepovinných misií (ničenie nákladných áut, oslobodzovanie rukojemníkov, zabíjanie a fotenie generálov atď.).

Gameplay je teda veľmi podobný. Hra však pridáva aj pár nových možností a to predovšetkým šplhanie po skalách pomocou háku a lana, zajazdíte si okrem áut a štvorkoliek aj na slonoch a pre rýchly presun bez otravných útokov zvierat a ľudí môžete použiť aj mini vrtuľník.

Hlavný príbeh tentokrát prežívate v koži normálneho chlapíka (podobne ako v trojke, ale tam to bol otravný kokot), čo prišiel do Kyratu vysypať popol zosnulej matky a pravdaže sa zapletie do omnoho vačších udalostí. Príbehovo si volíte z dvoch ciest a to buď Amitu, ktorej ide hlavne o obsadzovanie dôležitých strategických miest alebo Sabala, ktorému ide viac o ľudí. Hlavné aj bočné misie ma tentokrát bavili o niečo viac ako v predošlej časti. Hlavný záporák Pagan Min je dôstojnou náhradou za šialeného Vaasa a jeho hlášky su najvačšou ozdobou príbehu.

Hra tentokrát obsahuje aj premakanejší coop. Kde môžete s kamarátom behať po celej mape a spolu obsadzovať pevnosti, zbierať prkotiny, loviť a spĺňať nepovinné misie. Jediné, čo sa v coope hrať nedá, je hlavný príbeh.

Far Cry 4 je rozhodne zábavná hra. Odporúčam ju všetkým fanúšikom trojky. Mapa je tu už možno až príliš preplnená a nemal som poriadne kľud si ani sadnúť a pozreť si tábor s ďalekohľadom, hneď mi už bol za riťou nejaký ten medojed, tiger, vlčia svorka, banda psov, snežný leopard, hladný medveď, nosorožec, podráždené prasa, jak alebo skurvený orol ktorého je tu viac kusov ako je zajacov v Austrálii. Aj napriek tomu je to však zábava. Save systém ale funguje divne a niekedy musíte mať pevnejšie nervy ako by bolo vhodné. Ale s hrou som bol nakoniec spokojný viac, ako som si pôvodne myslel.

Pro: Vydarený coop, pekné prostredie, zvieratá, zábava, humor, prestrelky

Proti: Save systém, svet je tu preplnený až príliš, občas blbé príbehové momenty, prezlečená trojka

+29 +31 −2
  • PC 65
Recept na hru ala Ubisoft:

Připravíme si jeden velký otevřený svět a do něho narveme desítky různých aktivit. Ne však aktivit různorodých nýbrž stále se dokola opakujících. Přidáme nevýrazného hlavního hrdinu a zamícháme s výrazně ujetým záporákem. Okořeníme bláznivýma postavama typu kněze prodávájícího střelné zbraně nebo 2 feťáků poetů, nezapomeneme na Brada Pitta v slunečních brýlích.

Nastrouháme rádoby tajemný příběh, osolíme fanatickým náboženstvím a necháme hráče zvolit si mezi iracionálním fanatikem a drogovou princeznou. To všechno opečeme v líbivém grafickém zpracování a občas pustíme i nějaký ten cool song.

Nesmíme zapomenout na zvířata spawnující se hlavnímu hrdinovi za prdelí, když se zrovna plíží do nepřátelského stanoviště. Bez nich by to nemělo tu správnou chuť.

Vrcholem tohoto pokrmu však budiž velice originální způsob prodloužení hrací doby v podobě extrémně častého padání hry v souvislosti s geniálním a zjevně velice promyšleným save systémem, díky kterému se hráč od hry prostě neodthrne. Kdyby se totiž odtrhl, hrozilo by, že by následně musel opakovat celou hodinovou misi znova.

Na závěr už jen hráče PC verzí upozorníme, ať při spuštění nevypínají konzolu.

Můžeme p(r)odávat.

Pro: grafika, zvuk, hratelnost, těžká obtížnost není lehká

Proti: pády, stereotyp, save systém

+29
  • PC --
V Kyratu to žije. Na každém kroku se něco děje. Prakticky jakýkoli přesun se neobejde bez toho, aniž bych narazil na dalších x desítek různých situací nebo přestřelek. Nosorožci hází projíždějící auta do propastí, rebelové střílí do vzduchu radostí nad vítězstvím nad početnou převahou vládních vojáků, aby byli vzápětí zdecimováni obrovským stádem tří divokých jezevčíků. Zvířat je všude víc než dost, často se respawnují i v misi při pokusu o stealh postup přímo za mými zády, aby to trochu okořenili. Orel skalní, jehož skutečná hmotnost se pohybuje někde kolem tří kil, si tady vesele útočí na zvířenu vážící sto a více kilo. Zvedá jí do vzduchu, by jí po chvilce upustil a nechal ležet. A vůbec, orli v téhle hře dostávají poněkud větší kredit, než by se slušelo. Asi pět metrů před tím, než mě orel chytne pařátkem za ruku, se spustí script, díky kterému už nemám možnost svou postavu ovládat. Takže pokud orla nesejmu hned po jeho útočném hvizdu, musím se prostě smířit s tím, že už mu neuteču a dotykem jeho mocných pařátisk přijdu o většinu zdraví. Beztak je každý orel američan. Cheatin' fuck!

Hudba je opět gut. Ale opět nejde ztlumit. Ale já už přišel na to, proč nám tam UBI nedá posuvník s hlasitostí. Oni totiž chtějí, aby hráči hráli bez hudby pro lepší immersive atmosféru, ale blbě by se jim vymlouvalo na to, že tam žádnou hudbu nemají. Good one!

Opět nechybí výroba hromady ruxaků z většího či menšího počtu kožek. Do mojí současné peněženky se vejde max. 1 milion kyratských peněz, které nemám kde utrácet, protože zbraně v obchodech stojí pár desítek tisíc a v ostatním vybavení se koupu. A abych si postavil větší peněženku pro navození lepšího pocitu zabezpečenosti, potřebuju sejmout čtyři nosorožce a dva cheatin' fucky. Nebo tak nějak. No každopádně to dává smysl.

Save system se řídí nějakým zvráceným vzorcem nahodilosti a většinou není jisté, kde se po smrti objevím. Jednou to je půl metru od místa kde natáhnu bačkory, podruhé to je hodina hranní zpět u zadavatele mise. Zářným příkladem je třeba Shangri-La, kde je potřeba se dostat několik kilometrů k jeskyni, tam pobít pár hunterů, poté přetrpět nudnou část se šplháním a teprve až pak se dostávám do Shangri-La, ve které se odehrávají k uzoufání nudné exekuce nějakých šašků v modrém. V momentě smrti se objevím na začátku jeskyně, kde tentokrát nejsou tři hunteři, ale je jich tam rovnou pět a okamžitě o mě vědí. V případě, že hru ukončím, objevím se zpět u těch dvou zadavetelských šašků a celou proceduru včetně cestování musím provést znovu. Pro lidi, kteří musí od PC často odcházet, je to opravdu facka do xichtu. Pauznout hru, resp. ji shodit do lišty? Taky možnost, ale připravte se, že grafika pojede na plné kule a mít hodinu zapauzovanou hru na PC, které má při plném výkonu spotřebu 400W, asi nebude to pravé marmeládové... No a když už jsem se tedy asi na popatnácté dostal až na samotný konec Shangri-La, kde bylo potřeba sebrat zvoneček osvícení, hra mi zamrzla. V tu chvíli jsem se smířil s tím, že stárnu a že prostě už nemám ten smysl pro humor, který mi UBI servírují.

Far Cry 4 je přiskinovaná trojka na steroidech. Krát dva.
+27 +28 −1
  • PC 95
Po dohratí Far Cry 3 som sa veľmi tešil, kedy si budem môcť zahrať štvrtý diel. V okamihu kedy som hru zapol, ma zalial príjemný pocit šťastia.

Príbeh sa odohráva v himalájskej oblasti Kyrat, kam hlavný hrdina Ajay ide splniť posledné želanie svojej zosnulej matky. Avšak, čo by to bolo za príbeh bez poriadnej zápletky? Hneď zo začiatku sa jednoduchý plán zvrhne, a ocitáme sa v občianskej vojne medzi tyranom Pagan Minom a domácim odbojom Golden Path, ktorý bol založený Ajayovim otcom, Mohanom. Ajay bude musieť oslobodiť Kyrat, ale nebude to až tak ľahké, pretože sa musí rozhodnúť, či podporí Sabala, ktorý pokračuje v duchu Mohana vrátiť Kyratu tradičnosť, alebo Amitu, ktorá chce ‘slobodný’ Kyrat pre všetkých obyvateľov.

Osobne sa mi príbeh páčil, ale miestami bol jednotvárny. Našťastie ho oživovali práve spomínané rozhodnutia, pre koho misiu splníte, ale aj občasná prítomnosť nových, či starých a zaujímavých postáv. Nechýbali ani halucinogénne misie, ktorých som sa z počiatku obával, ale prekvapivo ma veľmi bavili. Taktiež som sa bál misií Shangri-La, kde sme sa v podobe Kalinaga dostali do mýtickej oblasti a museli sme tento svet oslobodiť od démonického vtáka Rakshasu a iných nepriateľských démonov. Posledná návšteva Shangi-Li v podobe bossfightu bola pre mňa výzvou, ale nakoniec som si to poriadne vychutnal. Okrem Kyratu a Shangri-Li sme zavítali aj do samotných Himaláj, kde to vôbec nebolo jednoduché hlavne s kyslíkom.

Vedľajších questov a aktivít bolo neúrekom. Nechýbali typické veže, ktoré odkryli časť Kyratu, a základne, ktoré ste mohli obsadiť rôznymi spôsobmi. Ja som mal najredšej zneškodňovanie nepriateľov z diaľky, či už s lukom, alebo neskôr so sniperkou. No nie všetko išlo po masle a pár krát som si s mojou ‘presnou’ muškou zavaril a musel improvizovať. A aby toho nebolo málo, tak ste museli stanoviská obraňovať pred Paganovimi vojakmi, pokým sa v oblasti nachádzala neobsadená pevnosť. Medzi questami boli najzaujímavejšie lovenie vzácnej zvery, oko za oko, alebo záchrana rukojemníkov. Taktiež ste mohli závodiť, alebo ničiť Paganove vozidlá, alebo si aj zabojovať v aréne. Absenciou neboli ani zberateľské predmety, či truhly, ktorých bolo až až. Po vyzbieraní denníkov a listov sa oplatí ich aj prečítať. V Mohanovom denníku sa dozvieme veľa o začiatku vojny v Kyrate, a listy zase odkryjú minulosť kapitána, ktorý sa taktiež dostal do Shangri-Li.

Upgrade systém bol dobre prepracovaný, ale niektoré upgrady som využil minimálne, ak nie vôbec, keďže si herný štýl veľmi nekomplikujem. Zbraňami sa tiež nešetrilo, ale počas hry som využíval len svoj top výber - luk, granátomet, sniperka a samopal. Zbieraním rastlín ste si mohli vyrobiť rôzne injekcie, a aj tie som len vyrábal pre liečenie. Lovením zvierat ste si zase mohli vylepšovať kapacitu peňaženky a batohov. Cestovať krajinou sa dalo klasickými vozidlami, plavidlami, ale aj gyrokoptérou, ba dokonca aj na slonovi. Od úvodu hry ma uchvátila skvelá grafika a celý Kyrat bol prekrásny. A soundtrack k tomu dodával výbornú atmosféru.

Hru som dohral na 100%, a áno, znamená to, že som dosiahol desiatu úroveň v aréne, len aby sa mi odomkla zbraň. A aby som to celé nemal také ľahké, tak som si dal aj výzvu objaviť všetky miesta, a opäť áno, objavil som aj to zabugované. Takže sa dá vydedukovať, že hra ma neskutočne bavila, a preto som ju aj tak ohodnotil.

TMI: Hady, môj úhlavný nepriateľ vo Far Cry. Štyri krát behom pol minúty som dostal infarkt, keď som nabehol do chrámu, kde ich bolo na každom rohu desiatky.

Pro: Príbeh, postavy, grafika, soundtrach, Kyrat, Shangri-La, vedľajšie aktivity

Proti: Obrana stanovísk, hady

+20
  • PC 70
Když tři dělají totéž, není to totéž: popel z babičky mám uložený na kamenné peci, kterou postavila ještě její babička, Keith Richards popel své mámy poměrně labužnickým způsobem šňupe a Ajay Ghale s ním zase obtěžuje slušné a pracovité teroristy v Kyratu.

S tímhle macatcem z pod Himálájí si očividně dalo pár desítek (stovek) lidí kurva práci, nad čímž smekám ocáskem klobók, a dobrá zpráva je, že je to místama i vidět. Na druhou stranu - panovníci se změnili, problémy přetrvaly, neb mouchy Far Cry jsou zjevně věčné.

Chloubou Far Cry 4 je kupodivu opět příběh, původně trochu ploché a pičaté postavy dostávají časem jistých kontur, hra má více konců dle vlastního šmaku, včetně několika alternativních až geeky variant. Lze porovnat různé druhy zla, vybrat si mezi totalitou a jinou totalitou, špatným úsudkem a odhadem virtuálních charakterů celou kyratskou storku někam nemile stočit apod. To všechno je samozřejmě dobré.

Far Cry 4 je hra, u které jsem se dlouho nemohl rozhodnout, jestli je to populistická mainstreamová capinka, nebo propracovaný výlet do možná lehce zdrogovaných duší dílo milujících autorů, nabízející hořkosladký vztah k růžovoučkému Stalinovi, který bych se nebál lehce přirovnat k dramatu hrdiny a plukovníka Kurtze z Apokalypsy (na jejíž motivy by btw raz mohla vyjít skvělá hra).

Vždycky jsem Far Cry 1 přál, ať se ve stínu gigantů prosadí a vyroste někam na světlo, protože byl podle mě lepší, než Doom 3 a dokonce i než HL2, což se asi stalo, takže nechci být najednou za křena, když všechno zdá se nebylo tak úplně po mým (a ani v rukou Cryteku, který, jak se zdá, slovutný pecky stejně zapomněl dělat). Nakonec je z toho po všech těch letech opravdu ukázkové míchání žánrů, a pro dobře krmené trolly snad i nejlepší sandbox RPG roku, navíc bez hloupých dialogů.

Pro: Činorodý, žijicí svět. Dnes už technologicky spíše obyčejná hra mající jisté grafické kouzlo. Libové přestřelky a boj obecně, mlýnky na masíčko doznaly značného zlepšení.

Proti: Save systém jak od Forresta Gumpa. Velmi stereotypní sled činností a oukolů mimo kampaň. První stadium Elder Scrolls Huge Empty Bullshit Syndrome.

+18 +20 −2
  • PC 90
Po velmi pozitivních dojmech z třetího dílu Far Cry jsem zkrátka nemohl vynechat čtvrtý díl, který hráče lákal především na nové prostředí a nové postavy. Velmi rád jsem si tedy sbalil pas, kapesní nožík a mapu a vyrazil autobusem do fiktivního státu Kyrat na úpatí Himalájí.

Po poněkud nečekaném uvítání místním samozvaným diktátorem Paganem Minem jsem se nakonec dostal do první zpřátelené vesnice, kde jsem byl seznámen se skutečnou politickou situací v Kyratu. Po krátké obhlídce spektakulárních horských panoramat jsem byl seznámen i s dvojicí hlavních příběhových postav – Amitou a Sabalem. Ti mají však rozdílné názory téměř na všechno a hráč rozhoduje, čí názory se budou prosazovat v jednotlivých příběhových misích.

Hratelnost zůstala na minimálně stejném levelu jako u předchozího dílu s tím, že celý systém doznal jen minimálních změn co se týče craftingu, nákupu/prodeje věcí nebo vylepšování skillů. Rychlému přesunu mezi lokacemi pomáhá nejen osvědčený Fast Travel, ale i lehký vrtulník zvaný buzzer. Cestovat a obdivovat krásy exteriérů se dá ale i ze sedla legendární rikšy nebo později i ze hřbetu slona, jehož chobot může sloužit i jako parádní zbraň.

Kromě příběhové kampaně lze vydělávat peníze a sbírat zkušenostní body i nejrůznějšími vedlejšími misemi. Jelikož mě většina vedlejších misí bavila, tak jsem se mezi příběhovými misemi často a rád zdržoval zbraňovými kšefty pro Longinuse, lovením raritních zvířat, zachraňováním rukojmích, stealth misemi a samozřejmě osvobozováním vysílačů a rebelských základen. Stejně tak mi seděl humor, který tvůrci vštípili některým vedlejším postavám.

Můj herní čas se po dohrání příběhové kampaně zastavil na necelých 29 hodinách. Mojí pravou rukou v boji proti Paganovi se stal Sabal, Amitu jsem nechal žít a Pagana jsem bez milosti poslal na onen svět. Graficky vytříbený svět Far Cry 4 mě bavil od začátku do konce a nějakou dobu mi ještě bude chybět. Zároveň se však nabízí otázka, do jakého prostředí zasadí tvůrci další díl a kdy bude k dispozici první trailer s oznámením oficiálního data vydání.

Pro: grafika, různorodost misí, zachované herní principy, zvířata, humor, Himaláje

Proti: návykovost :)

+17
  • PC 70
Série Far Cry je z mého pohledu asi něco jako filmové Rychle a Zběsile. Víš o tom že to bude scenáristický průjem, ale stejně ti to nedá a když nutně potřebuješ u něčeho vypnout hlavu, tak to zapneš, na nic nemyslíš a vlastně zjistíš, že se docela dobře bavíš.

Takhle jsem přistoupil k Far Cry 3 a nejinak tomu bylo i u tohohle dílu. Fajn na tom nemít velká očekávání je, že to může být jedině lepší žážitek, případně zklamání tak nebolí, ale to nebyl tenhle případ. Náhodou se mi tenhle díl na konec i docela líbil. Otevřeně přiznávám, že jsem se mu vyhýbal záměrně, protože byl prezentován jako akce na sněhu a já bytostně nenávidím sníh ve hrách, ale když mě kdosi uklidnil, že sněhu tam sice trochu je, ale jinak se to odehrává ve vnitrozemí, změnilo to můj názor. A musí se nechat, že krajinky prostě v Ubisoftu dělat umí.

FC4 nabobtnalo, mapa je nechutně velká, aktivit je až nechutně mnoho, příběh se ve výsledku nesl v trochu umírněnější notě, i když je to samozřejmě zase přestřelené jako kráva, tak to na mě působilo trochu méně otravně než v předchozím díle bandička výletníků. Tady se člověk ocitne v příběhu, kterému by se snad i dalo věřit, když teda pominu fakt, že se z člověka stane likvidátor armád během 30 minut po útěku z kláštera šílence. Pagan Mim byl náhodou docela fajn týpek, kterého hlášky se po celou hru skvěle poslouchají a když přimhouřím oko, tak i příběhové volby, které člověk činí na druhé straně v rámci odboje Zlaté stezky mě nejednou donutili zapřemýšlet jaký typ hrdiny chci být. Celou dobu jsem bojoval s tím, že jsem se pokoušel přijít na to, co bude nejlepší volba a to se teda rozlišovalo místy zatraceně těžko. Nevěřím vlastním očím, ale jo, skoro by mě zajímalo co by se stalo, kdybych ty volby dělal jinak. Ovšem, znovu to nezahraji. Jednou jsem to proběhl, užil jsem mnoho masakrování, pobíhání, smrtí, duchovního světa a na konec.... No nebudu spoilovat.

Jednoduše, je to prostě klasický akční průměr, který má od všeho něco, v ničem zásadně neexceluje, ale všechno to tak nějak funguje a když se člověk nebude otravovat tím, jak se všechno opakuje, ano opakuje a hodně, ale zkusí si to prostě projít bez předsudků na pohodu, tak se u toho pobaví, zrelaxuje a jako takové se dá říct, že to plní co hra plnit má.

No a je na čase pustit Far Cry 5

Pro: Záporák, hudba, příběh

Proti: Příliš mnoho aktivit o ničem, hudba, příběh

+17
  • PC 50
Hnůj replikující předchozí díl tak moc, že by mohlo s klidem jít o neplacený mod - jen nové prostředí v pohoří místo tropů, a hloupě vykonstruovaný příběh od neschopných scénáristů.

Obzvlášť všechny postavy v onom příběhu jsou zoufalství jedna vedle druhé - všechny hlavní charaktery jsou zmrdi které budete chtít dojednoho vystřílet (oslizlý zporák je z nich nakonec ještě tou nejsympatičtější), všechny postavy vedlejší jsou otravné a ukecané k smrti (žádná cutscéna se nedá přeskočit), a hlavní hrdina, to je snahou scénáristů chudák bez mozku a bez osobnosti, který tupě jde po těch nejodpudivějších cestách příběhu, jakkoli by jste v tu chvíli nejradši udělali pravý opak. Cynismus a epická hloupost hry v příběhu i v zadávaných úkolech je ohromující, leč na rozdíl od Postalu a jemu podobných zde nejde o nadsázku a anarchistickou zábavu, ale vše je vydáváno za "tu dobrou" cestu. Hra přímo oslavuje vše, co je v realitě se zeměmi třetího světa špatně a prodává to jako zábavu pro masy.

Dalo by se snad říct že to nevadí, protože je to přeci jen hra, hry jsou hloupé a mají být zábavou a ničím víc - ale v tom je selhání Far Cry 4 ještě horší. Nejen že je pouhou kopíí, on je hlavně kopií zprasenou - fungující mechanismy předchozího dílu zde fungují mnohdy hůř, nové jsou ještě horší (až na povedené horolezení), a nové prostředí je genericky nudné, ani jedna část herního světa není jakkoli zapamatovatelná. I když explorace pořád patří k těm lepším částem hry, dobývání základen a slézání vyhlídkových věží je naštěstí pořád zábava.

K tomu je to samozřejmě klasická Ubisoft arkádovka, s tunou volitelných repetivních úkolů a předmětů určených ke sběratelství a otevírání zbytečných předmětů jako achievementy. Vše vhodné k naprostému ignorování.
Podobně jako u série Assassins Creed, od které se ostatně Far Cry začíná lišit snad už jen přítomností automatických zbraní a fps pohledem.
+16 +17 −1
  • PC 75
Tak se mi asi po měsíci podařilo svrhnout dalšího magora z trůnu. Co já na to?

Far Cry 3 bylo lepší! Hutnější děj, větší dynamika a „magorštější“ pojetí šlo ruku v ruce s (ne)příběhem o přežití na nehostinném leč krásném ostrově… s pirátama. Kdežto příjezd kamsi do Nepálu nebyl tak zásadní, nebo osudovej. Líbí se mi nápad, že jsem vlastně přijel pouze rozprášit popel svojí matky a tak – po setkání s Paganem – můžu hru dohrát asi za dvě minuty (to je asi pro ty, který hra neoslovila už v autobuse). Já si ale po čtyřech dlouhých měsících, kdy jsem místo hraní lítal po kopcích třetího dílu, chtěl pořádně zahrát a zastřílet. A zde ten problém vězí!

Ono mě to střílení bavilo míň, než bych čekal a bylo úplně jedno, že svět nabízí tunu zábavy od hlavní dějový linky – protože právě tu jsem chtěl odhalovat. Hru jsem vždycky zapnul, abych obsadil jednu zlou ves a vyšplhal na jednu z mnoha věží, odehrál jednu misi z příběhu a pak? Pak jsem šel hledat Ripleyovou!

Příběh sám o sobě nedrží moc pohromadě, jelikož příběh hra vlastně ani moc nemá. Každá mise působí dost epizodicky. Čím víc se ale blížíte konci, tím víc to dává smysl. Pagan je hlavně opět super záporák – charakterově možná lepší, než Vaas z trojky, protože on byl vyloženě cvok, Pagan je krom toho taky ještě ujetej elegán s vychovánim (uvařil mi večeři). Výborný jsou i možnosti zda volit misi té či onoho a zda pak v rámci onoho či toho uděláte to či ono.

Co mě nebavilo bylo „kraftování“, uplet jsem si držáky na zbraně a jakmile jsem měl čtyři, všechno ostatní mi bylo ukradený (RPG, sniperka s tlumičem, 9mm s tlumičem a M16 do bitevní vřavy – To přece stačí na dohrání celý hry).

Graficky hra vypadá opět fenomenálně a nechápu proč Dying Light, kterej vypadá hůř i hůř hraje. Ovšem hudebně nastal mírnej propad. Soundtrack trojky byl dynamickej/naléhavej, zatímco tady je dost komorní a rutinní, jen v několika mála situacích dokázal tvořit emoce (zase byl ale atmosferičtější).

Když bych to shrnul, Far Cry 4 mi přišlo jako kompromis mezi neúspěšnou dvojkou (která se mě osobně beztak líbí nejvíc) a parádní trojkou. Ve výsledku je to ale i přese všechny zápory nadprůměr. Už to chce ale změnu, která je údajně v plánu, takže příště asi budeme lítat vesmírem, kousat lidi do krku, nebo brázdit západ na koni. To je fajn… ať už to bude cokoli.

Pro: grafika, záporák, zvuk, zvěř a život ostrova, volby, prostředí

Proti: soundtrack, nudný vedlejší aktivity, už to není ono

+15
  • PC 80
To samé znovu, ale přeci jen jinak. Máme to přeci v tolika sériích, sportovní hry, Call of Duty, různé strategie kdy další díl je vlastně jen vylepšení toho předchozího, co používá stejné mechaniky. A ono to docela dobře funguje.

Melancholickou atmosféru horských oblastí jsem si užíval více, než tropy-only krajinu dílu předešlého, drobné změny jako helikoptérka (super prdítko), horolezectví (a na provazu-se-houpactví), podle mého lepší příběh - i když spíš mi jen více sedl, on to žádný literární zázrak asi nebude (Hollywood style). A jiné věci na 100% stejně, lezení na věže, outposty, popřípadně větší outposty - fortresses, super zbraň luk.

[POZOR, FOV rant]

Co se mi nelíbilo je FOV. Slider na min, nejen že se mi z chození dělá špatně, ale ani pořádně nevidím kam jdu, kvůli ztrátě hloubky - prostorového vidění. Dám to na max, ale to pak nejde snipovat (vyzkoušel jsem všechny sniper rifles), protože je vše oddálené na úroveň se kterou vývojáři nepočítali. To teda sakra měli. Takže muset měnit FOV na každý outpost několikrát (šel jsem silent stylem a snipoval alarmy). FOV max na to dostat se k outpostu, FOV min na snipování, FOV max na přesunutí se na jiný úhel. FOV min na snipování. Atd. Poté to samé zas několikrát na vojáky. Prostě ta hra je dělaná pro lidi, co jim nevadí nízké FOV, co to budou mít furt na jedný minimální úrovni. Je fajn, že tam dají možnost nastavení FOV, ale tímhle to zasekají. To samé když osvobodím bell tower, po tom co mi lítající kamera ukáže 3 zajímavosti v okolí, kamera zůstane na super nízkým FOV. Tohleto bude asi bug, ale přidá se to k ostatním FOV problémům, což mě sralo. Ale co mě vytočilo ještě víc bylo, že to nešlo změnit, protože nastavení v menu zůstalo stejný (na max), takže jsem to výš dát už nemohl. Dát to na min kupodivu pomohlo, dostal jsem se na minimální úroveň FOV, ale max jsem už nastavit nedokázal. Vyřešil to restart hry. Potom také problém s wingsuitem a lítáním v Shangri. To změni FOV ze současného na drasticky vyšší. Tedy z min (default) FOV to zvýší na max (co jde v menu nastavit). Pokud ale používáte max, tak to zvýší natolik, že je to nehratelné. Jedná se o FOV ve výši snad 170-200°, ze světa se stává rybí oko. Takže zase min a po dolétání zas max. Nas-nas-nasraaaat se jim podařilo. Páč wingsuit jsem používal rád a dost často, takže měnit to nebylo zábavné.

[POZOR, konec FOV rantu]

Sranda je ale, že mě ta hra stejně bavila. Udělal jsem si mise co mě bavili (všechny outposty, belltowery, fashion pro lepší bagy, no a jmenované NPC) a pak kampaň. Mise v Himalájích ušly, byla to hezká změna. Hra mi píše 47h a 71% hotovo. Nedělal jsem spoustu misí co by mě tolik nebavily, hunting jen tak pro prachy a xp (fashion jsem dělal jen kvůli bagům), eye for eye. Pár hostages jsem udělal, to nebylo špatné. A mise v Shangri-La byly zajímavé svým art stylem a mystickou atmosférou. Nejsem moc na podobné věci, ale podívat se na takovou vizi, rip off nečeho jako Hinduismus, byl fajn. Nebo budhismus, whatever, jsem jen tupý konzument co nechápe (co se týče náboženství). K tomu deníky (zajímavé) až na jeden, plakáty, King Min's wisdom (hezká komuni-agitka) a votočil jsem všechny wheeeeels man.

Rád bych vystihnul voice acting/motion capturing (či jen animaci u některých), Sabal/Amita/Pagan postavy byly velice uvěřitelné, emoce jejich projevů, výraz jejich tváří a oči, dost uvěřitelné performance. A samozřejmě Troy Baker jako Pagan (hello Booker DeWitt) a ač jsem si vybíral hlavně Sabala, v jedné chvíli jsem podlehl prosbě za lepší budoucnost v očích Amity. Ta technologická úroveň je už zkrátka hezky daleko a těším se jak se bude herní grafika vyvíjet dál. S každou další misí pro Yogiho jsem si říkal, kdy mě ty dva zas něčím bodnou. Heh, over the top Willis (insecure bro fist) atd atd. No nebylo to špatné, fakt že ne.

Co se týče nastavení grafiky, šlo pozměnit věcí dost, ale dvě nejdůležitější co mi brutálně snižovali frame rate nešli nastavit v menu, jen v ini. Wtf vývojáři, fakt to bylo nutný? Štvalo mě okamžité napadení outpostu ze kterého jsem právě odešel (abych třeba našel plakát), věčné karma eventy. A taky inflace karmy/xp. Ano, dávno před tím než jsem dodělal příběhové mise ... hell, už když jsem byl tak na 50-60% hry splněno, měl jsem max xp a max karmu ještě dřív. A to jsem se ani moc nesnažil. Podobně mě to štvalo např. ve Skyrimu, co se týče xp to zkrátka je moc lehké. Líbila se mi cesta Deus Ex Human Revolution (z her tohoto desetiletí), dodělal jsem hru, fakt jsem se snažil hackovat co šlo, plnit všechny vedlejšáky, silent stun pro více xp, no ale ne vše jsem zvládl/našel (např. jsem nepochopil prorážení zdí a bral to jen jako způsob jak si vytvářet zkratky, nečekal jsem tajné místnosti - chyba na mé straně), no a na konci jsem neměl všechny skilly. Ale i kdybych měl polovinu xp, i kdybych měl třetinu xp, tak bych obsadil všechny pro mě užitečné schopnosti. Syringes jsem nepotřeboval, většinu takedowns taky ne. No v tomhle mě nepotěšili.

Ale hra jako celek, oh yeah, hodin strávených nelituji, bavil jsem se "královsky" (jsem asi z Kyrat blood line). Nevím jestli jim to vyjde popáté, nejsem pro ani proti. Ale asi bych si to zahrál zas. Hlavně ne díl každý rok.

Pro: To samé lépe, grafika, příběh, prostředí

Proti: FOV, repetivnost některých úkolů, inflace xp/karmy, sklly

+14 +15 −1
  • PC 80
Někteří říkají přeskinované FC3, já říkám vylepšené FC3.
To, kde FC3 vynikalo, se přeneslo do čtvtého dílu, který vyšel brzy pro trojce. To, v čem nevynikalo, buď zmizelo, nebo bylo vylepšeno. To, co mělo potenciál, ale ne plně využitý, čtyrka vylepšila. Pojďme se na to podívat.
Vžijete se zde do kůže Ajaye Ghala, syna slavných Ghaleových, hned zpočátku se Vás ujme nový záporák Pagan Min, kterému ale utečete se Zlatou stezkou. A protože Vám pomohla prchnout, tak se k ní přidáte. Klasické klišé? Docela.
Nicméně se nenechte zmást tímto nepříliš originálním začátkem, a hru neodsuzujte, protože to, co přijde, je něco, o co byste se neměli ošidit.
Příběh FC4 se postupně rozvíjí, a novinkou v něm je, že se musíte často rozhodnout, zda pomoct Amitě nebo Sabalovi. To se pak projeví na dalším vývoji hry a tedy i tom, kdo povede Zlatou stezku.
Hra přináší mnoho zvratů, většinou zajímavých, morální rozhodnutí, jestli pomůžete Amitě zachránit drogová pole, abyste mohli financovat činnost Zlaté stezky, nebo raději na Sabalovu radu pole zničíte a nebudete ničit reputaci ZS? K takovým rozhodnutím dojde během hry několikrát a hru příjemně zpestřují.
K samotným postavám, Amita a Sabal a malá Bhadra jsou velice dobře vykresleny. Pagan Min je na tom o něco hůře, Vass z trojky nasadil laťku zatraceně vysoko a nebýt jej, pravděpodobně by PM byl skvělým záporákem, ale Vaase prostě nepřekonává, i když k němu nemá tak daleko. Podle Zlaté stezky je Pagan šílenec, podle královské armády není. Tak kde je pravda? I Vás samotné občas donutí Pagan zamyslet se nad tím, kde je pravda. Co když všechna rozhodnutí, která přijal, byla proto, aby zajistil zemi prosperitu?
Tento názor je během hry přebitý a je Vám jasně naznačeno, že Min je naprostej šílenec, i když on to vidí jinak.
Vedle Mina ve hře působí ještě jeho tři "společníci", které v příběhu krátce potkáte. Každý z nich ovládá část oblasti za pomocí své pevnosti. A co je na tom dobré? Krom táborů nyní můžete dobývat i tyto pevnosti, které jsou o něco složitější k dobytí.
Dobývání se tedy vrací v plné parádě, antény jsou nahrazeny zvonicemi, které jsou o dost lepší a je menší šance, že z nich spadnete. Po jejich osvobození dostanete zdarma nějaké ty zbraně. Dobývání táborů zde funguje na stejném principu, přijď, užij jeden z postupů, dobyj. Ale pozor! Může se stát, že královská armáda si bude chtít vzít tábor zpět a tedy na něj zaútočí. Pak je řada na Vás, abyste jej ubránili.
Také jednou za čas se na mapě objeví tzv. Paganův hněv, kdy potkáváte nepřátelské konvoje, které můžete ničit, nebo nepřátelské náklaďáky, které můžete za odměnu zničit, nebo odvézt do dobytých stanovišť.
Hru zpestřuje také možnost bojovat v aréně jak s lidmi, tak se zvířaty.
Klasicky ve hře nechybí lov zvěře a následné vylepšování vybavení, vedlejší úkoly (zabít někoho nebo něco, závodit, detonovat bombu atd.) a mnoho vedlejších postav počínajících Longinem, který si pojal Bibli po svém, pokračuje Yogim a Regim, kteří Vás pošlou do "houbičkového" ráje, konče vedlejšími úkoly Zlaté stezky, ať už třeba za účelem vydání se do Himalájí najít něco ztraceného. A to není zdaleka všechno.
Hlavní příběh jsem už zmínil, jen mi přišel poměrně krátký. Mohl být určitě delší. Ale při plnění vedlejších úkolů se herní doba dostane na vysoké číslo.
Možností ve hře je spousta, aktivit taktéž a opět se vrací strom dovedností, kdy si postavu vylepšujete.
Grafika je krásná, prostředí Kyratu je nádherné, logicky uspořádané, plné života. Zvuky jsou na dobré úrovni, dabing perfektní a oficiální české titulky se povedly na jedničku.

SHRNUTÍ:
FC4 je vylepšenou FC3, kdy zlepšuje všechno, co ve trojce potřebovalo vylepšit, a přidává k tomu něco svého. Setkáte se zde s dobře napsanými postavami, a ačkoliv Paganovi ještě něco málo chybí na dosažení Vaase, je dobře napsaným záporákem.
Prostředí Kyratu je krásné, grafika povedená na jedničku, svět je pln života, kde se furt něco děje, a zvuky jsou na dobré úrovni. Dabing je perfektní a totéž platí pro oficiální české titulky.
Jediná výtka patří menšímu množství dopravních prostředků a kratší délce hlavní kampaně (nepočítaje vedlejší úkoly). Jinak zde není moc co vytknout. FC4 patří mezi hry, které chytí a jen tak nepustí.

Pro: Příběh, volby, grafika, ozvučení, mise, prostředí, obsazování, zbraně, možnosti postupu, pevnosti, postavy, strom dovednosti, titulky

Proti: Vaas byl lepší záporák, bránění táborů, kratší herní doba příběhu

+14
  • PC 75
Jedu si takhle na slonovi, v rukou se mi pohubuje těžák, opodál se loudá nosorožec, v dálce jsou slyšet výstřely a výbuchy a kolem se tyčí Himaláje. Troufám si tvrdit, že jen jedna hra, na kterou se tenhle značně ujetý popis dá napasovat: Far Cry 4. Stačí to ale na další povedenou hru, nebo to všechno jen tak působivě zní?

Když už je řeč o působivosti, těžko nezmínit grafiku, která je podle mě srovnatelná s FC3, což mně ke spokojenosti bohatě postačuje. Jako drobnou mouchu bych viděl jen to, že plynulost a optimalizace je už bohužel horší než u předchůdce, o čemž mimo jiné svědčí komentáře hráčů z fór, kde popisují různé problémy se stíny, „micro-stutteringem“, blbnoucí textury atp.

Poměrně rychle bych si dovolil sfouknout taky příběh, jenž se velmi nápadně a nepříliš zajímavě podobá zápletce z trojky, točící se se okolo uprchnuvšího hlavního hrdiny, prapodivně cáklého Neymara coby záporáka-nezáporáka a propagandou oslavovaného krutovládce v jedné osobě, domorodých bojovníků proti opresivnímu diktátorovi v čele s dvěma z mého pohledu nudnými vůdci (vlastně jedním vůdcem a jednou vůdkyní, abych byl korektní) a jistého nedokončeného úkolu hrobnické povahy.

Podstatně povedenější jsou ale mise, kterých je ve hře spolu s těmi vedlejšími přímo hromada, a kromě známých loveckých, zabijáckých a kurýrních radovánek známých z minula přibyly třeba souboje v aréně, záchrana rukojmích, závody na čas, efekt či o přežití či různé průzkumnické aktivity za použití horolezení, což je další z novinek. Mezi ty patří i obohacený arzenál včetně sympatické, i když ne kdovíjak spásné možnosti přivolat si na pomoc spolubojovníka, stále na mě ovšem působí podobným dojmem jako ve trojce – spousta zbraní je nepotřebných a stejně ve výsledku zjistíte, že některé zbraně jsou zkrátka až příliš dobré, než abyste je nepoužívali, takže variabilita je sice papírově pěkná, ale v praxi je v podstatě hloupost nemít těžký kulomet a odstřelovačku s tlumičem, no a když už máte těžák s optikou, tak útočná puška celkem ztrácí smysl, a díky odstřelovačce se až na některé úkoly bez problému obejdete bez dnes již takřka všudypřítomného luku. Smysl pak vlastně dává už jen granátomet nebo brokovnice a skutečně „vybírat“ tak už člověk může jen mezi zbraněmi do jedné ruky, kde stejně podle mého názoru víceméně vítězí ty s vysokou kadencí a tlumiči.

Nová je ale také samozřejmě proklamovaná jízda na slonovi a nutno říct, že tady Ubisoft skutečně zabodoval - šedivý ušatý kamarád se jednak ovládá velmi realisticky (z laického pohledu, pochopitelně), jednak je to dobrá zábava, takže i když jsem na jeho hřbetu dospěl třeba až k základně, které se obvykle člověk snaží dobýt nenápadně, nedalo mi to a za pomoci kolosální ničivé síly slona jsem bez okolků zpustošil, co mi přišlo do cesty, včetně několika džípů s nepřátelskými posilami. Občas se navíc podaří přivolat si na pomoc i dalšího chobotnatce, a to je pak teprve destrukce, že už se to snad ani nesluší. Mezi dopravními prostředky přibyl také prskolet, jak familiérně nazývám jakýsi herní, patrně podomácku vyráběný vrtulníček, z něhož lze, stejně tak jako z ostatních vozítek, střílet.

Co mě trochu překvapilo, je hudební tvář hry - ne snad proto, že by byla mizerná, ale očekával jsem spíše etnicky laděný soundtrack, zatímco ve skutečnosti převažují syntetizéry a elektrické kytary - ale že by se to poslouchalo špatně, to netvrdím, jen bych herní muziku zkrátka neoznačil za zrovna legendární .

Vyloženě záporné body ale u mě hra má za feťácké a snové Shangri-la mise, které jsou naštěstí z velké části nepovinné, ale pár jich člověk bohužel volky nevolky absolvovat musí, a i to považuju za ztrátu času, stejně jako jsem za ztrátu času považoval obdobné příběhové úlety v díle předchozím. Dalším prvkem, který si nedokážu vysvětlit nijak jinak než jako trolling ze strany Ubisoftu a který je otravný jak yperit, je nový predátor - orel. Jakkoli směšně to může znít, ve své podstatě nejde o nic jiného, než o událost, která vás s minimální možností se tomu vyhnout během hraní náhodně připraví o část hitpointů, což je debilita hodná nějaké památné hlášky ze seriálu AVGN. Někdy má člověk kliku, že orel zaútočí na někoho jiného nebo se vám na poslední chvíli podaří uslyšet jeho pištění a stihnete zvednout zrak a hlaveň správným směrem, ale jelikož je animace poměrně nemilosrdně naprogramovaná, bude vás tenhle pták čas od času otravovat. Zastřelit ho po takovémto výpadu samozřejmě není se samopalem nebo nejlépe těžkým kulometem pro lepší vybití vzteku nic složitého, ale osobně jsem nikdy nestřílel ani tak po dravém opeřenci jako spíš pomyslně po autorovi tohoto nápadu a nadřízených, již ho s ním neposlali do háje.

Mezi další nové nepřátele patří kromě nosorožce například taky lukostřelci, kteří se pohybují tiše, po pár vteřinách mizí z radaru a můžou proti vám pomocí otrávených šipek poštvat divokou zvěř. Ta mi ostatně připadá silnější vůči hráči, takže taková vlčí smečka s vámi může pěkně zacloumat, a naopak méně účinná proti AI, což zřejmě souvisí s možností házet návnadu a přilákat tak nějakého predátora na požadované místo.

Abych to shrnul, tak jde vlastně o rozšířené Far Cry 3 v novém prostředí, ale s herními principy a atributy zcela identickými - jak těmi pozitivními (velký a propracovaný svět se spoustou aktivit, povedené přestřelky, stealth a takedowny), tak negativními (úmorné zdolávání rozhleden, podivný, útržkovitý a nikterak strhující příběh). To ale pořád ve výsledku přináší solidní hru, kterou bych tomu, koho bavila trojka, určitě doporučil.

Pro: Propracovaný herní svět, kde se člověk nenudí, viuzálně moc pěkná záležitost, zábavné přestřelky i stealth

Proti: Nezjímavý příběh i většina postav, optimalizace, některé herní prvky (rozhledny, orel trollský), nemožnost přeskočení animací

+12 +13 −1
  • PC 55
Far Cry 4 selhal v tom jediném, co bylo odlišné od třetího dílu - děj. Jasně, máme tu hlavního záporáka, který je podobný tomu z trojky a máme tu stejnou prezentaci děje, ale motivace hlavní postavy, vedlejší mise a celá podstata příběhu je TAK hloupá, že se mi tomu ani nechce věřit.

Nejdřív si odbudeme klady - gameplay je zábava. Bavilo mě jezdit, běhat po lesích, zabíjet zvířata (ačkoli mi jich většinou bylo líto), bavili mě medojedi, celá ta sranda kolem nich, bavilo mě vesměs všechno. Ale to se stalo časem stereotypní. Zejména, když je to copy paste z trojky. A to včetně zvuků. Bohužel není vylepšena AI, takže řidiči stále přejíždějí civilisty a na vaše auto neberou zřetel. Nevadí, hratelnost je pořád hodně zábavná.

Ale ten děj… už od samého začátku tu něco hapruje. Sedíte ve voze, někdo k vám mluví. Proč? Nevíte. Nevíte co je to za chlapa… aha, zařídil vám cestovní pussy, oukej, takže kámoš. Přiletí vrtulník, v něm hlavní záporák, který vás unese. A řekne vám, že miloval vaši matku. A řekne vám, abyste na něj počkali, dokud si něco nevyřídí. Pokud počkáte, tak se vrátí, odveze vás na pietní místo, ve kterém truchlí nad smrtí vaší nevlastní sestry, vy tam položíte urnu a jedete zpátky domů, do USA. A to je jedinej logickej závěr, kterej tahle hra má.

Jenomže takhle to není plnohodnotný herní zážitek, proto to rozehrajete znovu a pustíte se do naprosto stupidního a nepochopitelnýho odboje, ke kterému nemáte pražádný vztah. Neznáte ty lidi. Víte lautr prd o tom, kdo byl váš otec, vaše matka, kdo je ten uhlazenej týpek v růžovým saku, proti kterému tak všichni bojují. A aby toho nebylo málo, musíte spolupracovat s panbíčkářem a šílenou holkou. Jednoho z nich si můžete vybrat a já si vybral tu holku, páč je hezčí, ale ke konci jsem ji chtěl zabít - což jsem taky udělal. Můj konec tedy byl ten, že jsem nechal hlavního záporáka jít, zabil jsem tu holku i Sabala a Kyrat si tak nechal pro sebe. Ale proč?

Motivace bojovat za Zlatou stezku tu prostě chybí. Zase jednou jsem si připadal jak děvka pro všechno - běž tam, udělej tohle. Jen opravdu málo open world her to umí udělat tak, že si nepřipadáte jako podržtaška. A Far Cry 4 to rozhodně neumí. Naprosto mě drtily mise s americkým agentem, kde od začátku bylo jasné, že vám mete lži do tváře, ale naivní hlavní hrdina jim věří… naivní je slabé slovo, ten kluk je úplně blbej. Nechá sebou vláčet každým NPC, které pro něj má úkol a nejhorší na něm je, že i když má hlas, tak skoro nemluví. Takovej Jason Brody, to byl ukecanej kluk! A jak se hezky změnil z vychlastanýho floutka ve vraždící mašinu. Klišé, ale funkční.

Na konci Far Cry 4 vám záporák položí otázku, zda jste muž, který přišel pohřbít svou matku či zvíře, které zavraždilo stovky lidí cestou k němu. Ano, tuto otázku jsem si pokládal celou hru. Je fajn, že scénáristi brali tuhle skutečnost v potaz, ale tím veškerá chvála končí. A pochybuju o tom, že měli v úmyslu nás táhnout 40 hodin Kyratem jen proto, abychom se na konci dozvěděli, že jsme to celé nemuseli dělat.


Takže pro mě osobně příběh Far Cry 4 končí po 15 minutách a pokud si chci užít gameplay, sáhnu radši po trojce. Tam je aspoň poker.

Pro: grafika, atmosféra, gameplay, originální prostředí

Proti: děj, který zabíjí všechna pro

+12 +15 −3
  • PC 100
Upřímně se mi na ni líbí prakticky vše, od prostého příběhu rebelie až po dobývání základen a pevností a to vždy způsobem, který si umanete(stealth, nebo útok, kde pak docela podstatně záleží i na tom, z jakého směru).

Grafika: V současnosti asi jedna z nejlépe graficky zpracovaných her, která vám ráda poskytne desítek hodin zábavy. Čekal jsem, že to bude zaklínač, ale ten zklamal na celé čáře a tak Far Cry zůstává na top příčce v geniálním grafickým zpracování.

MAPA: Hru jsem si náležitě užíval plnými doušky, ale i tak tam je páv věcí které zamrzí. Nejvíce mi vadí velikost mapy, ta je prostě malá a všechno je natěsnaný u sebe. Pevnosti by pak mohly být větší a uvítal bych fakt i krásný útok s partyzány(ten je ve hře pouze jeden a to v poslední misi, ale soundtrack pecka :D)

Přivolej si pomoc: Partáci jako vždy jsou vám k ničemu. V klíčových misích je nelze přivolat a nikdy vám prakticky nepomohou, nezaregistrujete jejich přítomnost a že by bojovali.

Postavy: jsou naprosto geniálně zpracovány, od šílených bláznů až po průměrné či ambiciózní lidi a psychopaty. Zde chci skutečně vyzdvihnout talent vývojářů, ve zpracováních jejich postav, které často připomínají podivíny od bratrů Cohenů. Zvláště pak v hlavní dějovce oceníte dva vůdce hnutí, kteří zastávají odlišné názory, ale jdou si prostě za svým. Nabízí se mi přirovnání se zaklínačem 3, tam jsem bohužel zaznamenal většinou jen ploché kulisácké postavy(moc postav, není tam prostor pro jejich rozvinutí).


Atmosféra: Hra je zpracovaná skutečně povedeně a to včetně soundtracku. Prostředí, kde se děj odehrává je vůbec to nejoriginálnějším co můžete ve hře dostat, žádné klišé. Celkem mě naprosto odzbrojila poslední mise, kdy útočíte na poslední sídlo, soundtrack je tam vysloveně v tarantinovském stylu a fakt jsem se u toho musel bavit a smát :D

V současnosti asi jedna z nejlepších FPS svého žánru(open-world). Na nejtěžší obtížnost , pak téměř až simulátor guerillového boje :D

Pro: grafika, příběh, postavy, dialogy

Proti: všechno nacpané na malé mapě, parťáci v boji k ničemu

+11 +12 −1
  • PC 85
Od Far Cry 4 si asi každý sliboval že to bude minimálně 2x větší pecka než předchozí díl už jen podle traileru člověka hodně oslnila první scéna s vašim největším nepřítelem Paganem Minim, kterého by jste nejraději zabili už na začátku hry jak vám leze na nervy svou mluvou a odbarvenými vlasy.

Začátek hry
Než jsem začal dělat mise tak jsem si řekl že bude lepší se hned ze začátku trochu vybavit at´ to mám z krku. To znamená že jsem musel nahánět zvěř po mapě kde mě pořád otravoval orel nebo vlci. Když to vypadalo že jsem něco nasbíral a měl nějakou zásobu munice tak jsem začal plnit úkoly, které mi příšly všechny stejné nebo podobné. Ovšem sranda byla že jsem byl na tom jakoby závislý a strašně mě to bavilo a po dohráni celé hry bych jěště někoho killnul nebo otevřel bednu.

Far Cry 3 & Far Cry 4
Největší rozdíl podle mě je že starší díl měl lepší příběh a měl ten nápad první jinak jsou hry naprosto totožné a stejně zábavné.

Verdikt
Far Cry 4 je u mě vzhledem k tomu co za poslední 2 roky vychází tou nejlepší FPS hrou i když dávám jen 80%

Pro: Grafika, Hratelnost, Prostředí

Proti: Příběh, Stejné mise, Vedlejší postavy, sbírání kytek

+10
  • PC 95
Hru jsem sice ještě nedohrál ale už teď vím že Far Cry 4 je lepší než trojka. Oproti trojce se mi víc líbí prostředí i když jsem si před koupení říkal že prostředí ze trojky je lepší, ale Kyrat je hezky zpracovaný a Himalaya v pozadí vypadají perfektně. Hlavní záporák Pagan Min se mi také líbí více něž ze trojky Váas byl dobrý a správně šílený ale Pagan je také šílený ale zase je to schopný diktátor u kterého by se dalo počítat s tím že dokáže vést svojí říší. Příběh se mi moc líbí je to trochu klišé ale mě se líbí. Hlavní hrdina Ajay Ghale je taky celkem dobrý umí být vtipný a není to takový ustrašený kluk jako Jason Brody. Jako další klad hry jsou ostatní postavy třeba Yogi a Reggie který se ve hře starají o většinu humoru, Amita a Sabal jsou rozhádaný sourozenci mezi kterými se musíte vybrat a díky tomu jsou mise jiné. Jako další klad jsou zbraně kterých je ve hře hromada některý jsou z předchozího dílu ale také jsou i přidané. Jako zápor je určitě optimalizace která je příšerná ale když si hru umíte nastavit tak to je jedno. Za mě je to výborná hra za 95%.

Pro: příběh, hlavní hrdina, grafika, zbraně, prostředí a jeho velikost, postavy, prostředí Šangri-Ly.

Proti: optimalizace.

+10 +11 −1
  • PC 85
Far Cry 4 mi přišla ještě více obsáhlejší než Far Cry 3, co se do možnosti vedlejších aktivit týče. Možná trochu na úkor spjatosti s hlavní dějovou linkou, ale to je otázka Vaší volby a stylu hraní.
Příběh hodnotím kladně. Hlavní zlosyn je nechutný (v tom správném smyslu slova) a ostatní postavy pěkně vymyšlené. Crafting mě neurazil, poslední dobou ho ve hrách docela vítám.

Co mě ale ne čtyřce ale bavilo nejvíce a dělá to z ní můj oblíbený díl, bylo prostředí.
Nádherný Kyrat je prostě sen každého milovníka vysokohorské turistiky. Jedná se o jakousi fiktivní oblast v Himalájích, které dominuje majestátný vrchol (asi čomolongmy) a přináleží k ní mnoho menších vrcholů, horských jezírek i travnatých ploch. Prostě nádhera.
Plus okultní atmosféra starých budhistických tajemství. Jednoduše báseň.

Pro: Kyrat (prostředí), Možnosti volby, Hudba, okultno

Proti: Možná to obsazování základen na jedno brdo

+10 +12 −2
  • PC --
Herní výzva 2022

Když dohrajete první, a tedy nejkratší příběhovou linku FC4, která je v podstatě jen takový interaktivní film, dozvíte se zajímavé informace o hlavních postavách hry. Velmi bych si přál, aby se tato příběhová linka rozvinula a Ajay si mohl vybrat, na kterou stranu konfliktu se přidá. Bohužel Ubisoft od třetího dílu staví hlavního hrdinu do role protagonisty, který má supermanské hodnoty a zatvrzele bojuje proti stereotypním antagonistům. Přijde mi, že se snaží do hry tlačit koncept dobro/zlo a zároveň ukazovat, že tento koncept nefunguje. Kromě toho Zlatá stezka jsou regulérní teroristé. A Ajayův otec byl ko**t. A Sabal taky. 

Jdu si zahrát hlavní dějovou linku.

Pro: Střelnice na odreagování se zábavnými mechanikami

Proti: Nemůžu pracovat pro Pagana, který má v té hře největší hloubku.

+8 +9 −1