Nikdy jsem moc neměl rád, když hra hráče tlačí v časovém presu, obzvláště ve strategiích, zde jsou ale příběhové kampaně pouze o časovém tlaku a překvapivě mi to nevadilo, naštěstí je hra nejspíše dobře otestována aby i průměrný hráč dokázal "vyhrát" a závěrečný souboj balancování nad surovinami držící generátor v provozu a snaze nevydřít dělníky v dolech k revoluci jsem si užil, i když bylo krapet komické vidět protestní dav kvůli zhroucené zdravotní péči před generátorem, když brutální blizard řezal svůj -130 stupňový chlad do všech koutů mé kolonie. Nakonec jsem poslal dítě s klíčem v ruce opravit přetížený generátor těsně před koncem bouře a hra skončila.
Ostatní kampaně byli také dobré a svou hru jsem završil svou perfektní kolonií ve volném módu bez konce, musím si postesknout nad utnutím kampaní v konci, ačkoliv to u některých dává perfektní smysl, minimálně u té hlavní bych byl rád, kdybych v ní mohl hrát dál.
Další mechanika, která je zajímavá je důraz na ideologii, kterou se můžete vydat a hra vám to ke konci dá pěkně sežrat, jaká morální troska se z vás stala. Jsou zde dvě cesty, Víra a Řád, v řádu začínáte s dobrovolnickými hlídkami, eskaluje propagandou a rudými cáry na hlídkových věžích a končí revolucí jako z Marxova vlhkého snu, nechybí zde ani rudá knížečka a slib, vězení a centrum propagandy. Druhá lajna Víry začíná opět nevinnou stavbou kostelů, eskaluje veřejným pokáním, fanatickými průvody a končí v teokratické diktatuře fanatických podržtašek.
Toto "sklouznutí" do pekla je dlážděno dobrými úmysly a pro hráče, co mají nutkání odemknout a sesbírat vše je vysloveně trestem, protože uzákonit jeden zákon vedoucí k eskalaci je příliš lákavé, než si nechat ta políčka nezaškrtnutá.
osobně si myslím, že autoři mohli na hře pracovat trochu víc, dát větší hloubku mechanikám mimo kampaně a obecně hru více ozvláštnit, ne že by mi hra nenabídla málo, přece jen po čtyřiceti hodinách hraní už cítím mírné vyčerpání. Uvidíme, jak dobrá bude dvojka. Myslím, že tento setting by si zasloužil hru také z jiného herního žánru, než je budovatelská strategie, autoři zde vytvořily něco nápaditého.
Pro: Smrt a zmar, naděje, ideologie, automatoni, hudební dobrovod, setting.
Proti: Některé kampaně nejde hrát dál, Jakmile se odemkne vše, hra přestavá být výzva/zábavná (endless mode).