SatanVyšlechtěný zabiják s maximem chladnokrevnosti a minimem vlasů právě ve druhém díle – Silent Assassin – svůj konfekční oblek patřičně zaflákal od krve a zaujal svou variabilitou misí. Ty jsou nejen skvěle navrženy po stránce hratelnostní, ale také po stránce estetické. První díl jsem bohužel nikdy nehrál, ale z doslechu mi bylo řečeno, že se jedná o docela hardcore záležitost, s čímž dvojka mnohem lépe operuje a vyrovnává pomyslné misky vah zábavy a obtížnosti téměř do rovnoměrné polohy. Tišší postup je samozřejmě na hru kovaný a uzpůsobený a správný hráč by měl také touto cestou jít, ale oceňuji i iniciativu autorů hráčům ruce uvolnit a nechat je celý level jednoduše zrasit. Není to sice takový adrenalin a ochudíte se o spoustu skvělého obsahu, ale kosit enemáče jako na žních ve stylovém sáčku s červenou vázankou má také něco do sebe. Vyprávěcí linka se s takovým Max Paynem nedá srovnávat, což však nelze říct o nebesky mrazící hudbě maestra Jespera Kyda. Pro mě osobně nejzábavnější a nejvyrovnanější díl co se hlavních esencí týče.
Komentáře
H34DZatímco u prvního Hitmana se jednalo spíše o hardcore záležitost, jenž dokázala hráče nectící stealth postupy velmi frustrovat až odradit, Hitman 2 je mnohem přístupnější hrou pro širší masy. Ne, nechci mluvit o žádném zaprodání se průměru a jednoduchosti, přístupnost a krása Hitmana 2 tkví v tom, jak jsou jeho pravidla pochopitelná a „uchopitelná“, nemusíte být Tom Clancy, abyste po rozmyslu a menší obhlídce prostředí, pochopili, kdy a kde se dá projít bez zpozorování, kam zatáhnout mrtvolu, za koho se převléct a jak potichu opustit místo činu, aniž by se aktivoval alarm… A když už se náhodou něco nepovede, nemusíte hned rozbíjet klávesnici, prostě zbytek mise dostřílite po Rambovsku a příště si dáte větší pozor, život, resp. smrt jde dál!
Mise a prostředí jsou pěkně různorodé, 20 způsobů jak někoho zabít a žádný nespadá do šedivé nudy, vystřídáte všechny možné lokace a všechny možné způsoby jak se kam infiltrovat. Na hratelnosti misí je skvělé, jak „dávají smysl“, Hitman je dost realistický na to, abyste v řadě pasáží u monitoru ani nešpitli, ale přesto je v prvé řadě perfektně hratelný právě proto, abyste se nedostávali do neřešitelných záseků a ze všeho se mohli nějak vylízat. Takto skvělý mix herních ingrediencí se jen tak nevidí, za ta léta Hitman 2 pořád vyčnívá z davu akčních her a já jej nemohu než doporučit i dnešním hráčům…
Mise a prostředí jsou pěkně různorodé, 20 způsobů jak někoho zabít a žádný nespadá do šedivé nudy, vystřídáte všechny možné lokace a všechny možné způsoby jak se kam infiltrovat. Na hratelnosti misí je skvělé, jak „dávají smysl“, Hitman je dost realistický na to, abyste v řadě pasáží u monitoru ani nešpitli, ale přesto je v prvé řadě perfektně hratelný právě proto, abyste se nedostávali do neřešitelných záseků a ze všeho se mohli nějak vylízat. Takto skvělý mix herních ingrediencí se jen tak nevidí, za ta léta Hitman 2 pořád vyčnívá z davu akčních her a já jej nemohu než doporučit i dnešním hráčům…
Kosi..A friend? Have you gone soft, 47?
V rámci rekapitulace všech dobrodružství pana 47 jsem přirozemě pokračoval druhým dílem a hned na začátek píšu, že se sakra povedl:
Graficky hra dnes vypadá pořád dobře - hezký textury, super osvětlení, obstojný modely i realitický pohyby. Lokace jsou stále dostatečně rozsáhlý, obsahují mnoho místností navíc, zaručují více cest k cíli. Podívámě se tak do různých koutů světa včetně Japonska, Indie nebo dokonce návštěvy Petronas Twin Towers v Malaisii.
Zvuky potom skvěle zmákunutý - dabing a především hudba. Jistě nebudu až tak divnej, když prohlásím, že se jedná, myslím si, o jeden z nejatmosferičtějších a vůbec nejkvalitnějších herních soundtracků historie. Jako nejlepší pecky tentokrát volím "Sicily" a skladbu pravidleně mi znící samovolně v hlavě: "Japenese Snow Castle". Velkej respekt za tenhle song.
Styl hry se od jedničky trochu liší: zaprvé je zde hráč výrazněji odměňován, pakliže volí tichou cestu - nejlépe tak usmrtí jen svůj cíl, bez likvidace kohokoli dalšího (s pocitem zadostiučinění se mi to nakonec povedlo, ale místy jen se slušným sebezapřením a dvěma savy). Dále se dost obměnil mechanismus převleků a ten je téměř realistickej - pokud je strážců v lokaci málo a znají se, pak vás lehce odhalí i na první pohled. Civilisté se taky chovají realisticky - někteří si stěžují u strážců, jiní třeba jen utečou atp.
Obtížnost obecně šla, zdá se mi, celkem nahoru, ke konci už je to celkem kumšt, když se člověk nechce dostat do přestřelky. Pravda, zásadně jsem nepoužíval mapu, jelikož se tam zobrazují pozice nepřátel, tak sem si to asi trochu ztížil. Přesto jsem nesáhl po nějtěžší variantě, kde není k dispozici ani jeden save - to mi přišlo moc hardcore i na mě. Nepřátelé teď totiž nechodí rovně po lajnách, ale rozlížej se na obě strany, trasy při podezření klidně mění, chovají se občas doslova nevypočitatelně, není jednoduchý je obejít a už vůbec ne dohnat a omráčit/zabít, aniž by u toho nevydali žádnej zvuk. Lahoda.
Poslední a asi nejvýraznější změnou je, že se z anonymního zabijáka stala poměrně propracovaná osobnost. Tedy někdo, kdo dokáže litovat svých skutků a nést za ně odpovědnost. To mi trochu v jedničce chybělo – tam to byl prostě jen panák/zabiják v obleku.
95% Herní klenot, super napětí, skvělá atmosféra. Kdo jste tento titul vynechali, silně doporučuju dohnat herní znalosti. Já se bavil královsky od začátku do konce i napodruhé…
V rámci rekapitulace všech dobrodružství pana 47 jsem přirozemě pokračoval druhým dílem a hned na začátek píšu, že se sakra povedl:
Graficky hra dnes vypadá pořád dobře - hezký textury, super osvětlení, obstojný modely i realitický pohyby. Lokace jsou stále dostatečně rozsáhlý, obsahují mnoho místností navíc, zaručují více cest k cíli. Podívámě se tak do různých koutů světa včetně Japonska, Indie nebo dokonce návštěvy Petronas Twin Towers v Malaisii.
Zvuky potom skvěle zmákunutý - dabing a především hudba. Jistě nebudu až tak divnej, když prohlásím, že se jedná, myslím si, o jeden z nejatmosferičtějších a vůbec nejkvalitnějších herních soundtracků historie. Jako nejlepší pecky tentokrát volím "Sicily" a skladbu pravidleně mi znící samovolně v hlavě: "Japenese Snow Castle". Velkej respekt za tenhle song.
Styl hry se od jedničky trochu liší: zaprvé je zde hráč výrazněji odměňován, pakliže volí tichou cestu - nejlépe tak usmrtí jen svůj cíl, bez likvidace kohokoli dalšího (s pocitem zadostiučinění se mi to nakonec povedlo, ale místy jen se slušným sebezapřením a dvěma savy). Dále se dost obměnil mechanismus převleků a ten je téměř realistickej - pokud je strážců v lokaci málo a znají se, pak vás lehce odhalí i na první pohled. Civilisté se taky chovají realisticky - někteří si stěžují u strážců, jiní třeba jen utečou atp.
Obtížnost obecně šla, zdá se mi, celkem nahoru, ke konci už je to celkem kumšt, když se člověk nechce dostat do přestřelky. Pravda, zásadně jsem nepoužíval mapu, jelikož se tam zobrazují pozice nepřátel, tak sem si to asi trochu ztížil. Přesto jsem nesáhl po nějtěžší variantě, kde není k dispozici ani jeden save - to mi přišlo moc hardcore i na mě. Nepřátelé teď totiž nechodí rovně po lajnách, ale rozlížej se na obě strany, trasy při podezření klidně mění, chovají se občas doslova nevypočitatelně, není jednoduchý je obejít a už vůbec ne dohnat a omráčit/zabít, aniž by u toho nevydali žádnej zvuk. Lahoda.
Poslední a asi nejvýraznější změnou je, že se z anonymního zabijáka stala poměrně propracovaná osobnost. Tedy někdo, kdo dokáže litovat svých skutků a nést za ně odpovědnost. To mi trochu v jedničce chybělo – tam to byl prostě jen panák/zabiják v obleku.
95% Herní klenot, super napětí, skvělá atmosféra. Kdo jste tento titul vynechali, silně doporučuju dohnat herní znalosti. Já se bavil královsky od začátku do konce i napodruhé…
Pro: HITMAN, MR.47, HUDBA!, dabing, prostředí, obtížnost, délka, tempo hry, STYL
Proti: Někdy nezdravé opakování objektů (tržiště v Indii)
JabVzhledem k tomu, že zde není komentář, s nímž bych mohl bezezbytku souhlasit, tak si raději napíši vlastní. :-)
Hitman 2 je pro mě (+/-) klasická "osmdesátková" hra. Vcelku dosti zábavná, ale rozhodně nejde o "must have" titul. Postupů v úspěšnému dohrání mise zase není tak přehršle. Titul "Silent Assassin" občas dostanete takřka zadarmo, jindy je to velmi obtížné až de facto nemožné. A nadto pravdou je, že pomalé plížení prostě také nebaví celou hru. Občas je vyloženě radost pracovat s "Ákáčkem" (myšleno zbraní), zvláště poslední mise se mi v tomto zalíbila.
V jedné misi je možné získat většinou max. 2-3 převleky, které i k něčemu jsou. Počet vychytávek na jeden úkol je bohužel tak nějak odobný. Dá se hodit dýmovnice šachtou na špinavé prádlo, či místo ní hodit pistoli s tlumičem, abyste jako poslíček prošli kontrolou (a zbraň si pak vyzvedli o patro níže). Jsou to milé triky, ale vzhledem k tomu, že by měly být alfou omegou Hitmana, tak jich je přeci jen celkem málo. A občas jste beztak donuceni vzít do rukou těžší kalibr a cestu si jednoduše prostřílet (což není na škodu). Nepřátelé jsou sice na vyšší obtížnosti poměrně drsní, nicméně dokud pálíte, tak vám jen nabíhají před hlaveň.
Co ale vyloženě zamrzí je počet "atmosférických/filmových scén". Tím míněny různé dějové zvraty, efektní záběry našeho "hrdiny" při zapadajícím slunci, v černém obleku a s poslední obětí u nohou (+ k tomu samozřejmě nějaká sedící hudba). Lokace by prostě potřebovali nějak oživit. Na ulicích nevidíte zmrzlináře ani prodavače novin (a že ti by tam třebas hodně sedli, především pokud by vyvolávali zprávy o vašich předchozích "úspěších") a především civilisté občas i někam jdou, ale jen málo (a zejména málo způsoby) spolu komunikují atp. Celkově je tak hra především o jednom zabijákovi a jeho cíli, přičemž ona proslulá omáčka okolo dosti chybí. Výše zmíněné scény by přitom nebylo až tak těžké vytvořit. A občas stačí jen málo (viz ptáci - holubi - vzlétající před Hitmanem v kostele; i tohle malé oživení pomohlo, jen jich mělo být více).
Tedy ke konci vyplývá to, co jsem psal na začátku. Pěkná hra, ale do "klasiky" ještě mnoho chybí. Hlavní hrdina je správný drsňák, hudba je velmi dobrá, nicméně v jádru chybí nějak více projevů života a individuality, abyste si přišli jako opravdový vrah. Absence (de facto) emocí u hlavního hrdiny tak není na škodu, ale pro správný kontrast by je měli mít ve větší míře okolní postavy.
Hitman 2 je pro mě (+/-) klasická "osmdesátková" hra. Vcelku dosti zábavná, ale rozhodně nejde o "must have" titul. Postupů v úspěšnému dohrání mise zase není tak přehršle. Titul "Silent Assassin" občas dostanete takřka zadarmo, jindy je to velmi obtížné až de facto nemožné. A nadto pravdou je, že pomalé plížení prostě také nebaví celou hru. Občas je vyloženě radost pracovat s "Ákáčkem" (myšleno zbraní), zvláště poslední mise se mi v tomto zalíbila.
V jedné misi je možné získat většinou max. 2-3 převleky, které i k něčemu jsou. Počet vychytávek na jeden úkol je bohužel tak nějak odobný. Dá se hodit dýmovnice šachtou na špinavé prádlo, či místo ní hodit pistoli s tlumičem, abyste jako poslíček prošli kontrolou (a zbraň si pak vyzvedli o patro níže). Jsou to milé triky, ale vzhledem k tomu, že by měly být alfou omegou Hitmana, tak jich je přeci jen celkem málo. A občas jste beztak donuceni vzít do rukou těžší kalibr a cestu si jednoduše prostřílet (což není na škodu). Nepřátelé jsou sice na vyšší obtížnosti poměrně drsní, nicméně dokud pálíte, tak vám jen nabíhají před hlaveň.
Co ale vyloženě zamrzí je počet "atmosférických/filmových scén". Tím míněny různé dějové zvraty, efektní záběry našeho "hrdiny" při zapadajícím slunci, v černém obleku a s poslední obětí u nohou (+ k tomu samozřejmě nějaká sedící hudba). Lokace by prostě potřebovali nějak oživit. Na ulicích nevidíte zmrzlináře ani prodavače novin (a že ti by tam třebas hodně sedli, především pokud by vyvolávali zprávy o vašich předchozích "úspěších") a především civilisté občas i někam jdou, ale jen málo (a zejména málo způsoby) spolu komunikují atp. Celkově je tak hra především o jednom zabijákovi a jeho cíli, přičemž ona proslulá omáčka okolo dosti chybí. Výše zmíněné scény by přitom nebylo až tak těžké vytvořit. A občas stačí jen málo (viz ptáci - holubi - vzlétající před Hitmanem v kostele; i tohle malé oživení pomohlo, jen jich mělo být více).
Tedy ke konci vyplývá to, co jsem psal na začátku. Pěkná hra, ale do "klasiky" ještě mnoho chybí. Hlavní hrdina je správný drsňák, hudba je velmi dobrá, nicméně v jádru chybí nějak více projevů života a individuality, abyste si přišli jako opravdový vrah. Absence (de facto) emocí u hlavního hrdiny tak není na škodu, ale pro správný kontrast by je měli mít ve větší míře okolní postavy.
MATADORDnes již klasika stealth akcí. Hitman poprvé v plné síle a konečně s konečným hodnocením misí. Tímto dílem se u mě Hitman stal herní postavou číslo jedna.
Fajnově působí také zpracování stealth vs. akce. Tzn. pokud se Vám líbí plížení a tiché zabíjení nebo tvrdá akce, v Silent Assassin si přijdete pokaždé na své.
Hudební doprovod je úžasný, stejně tak jako prostředí, ve kterých se vyskytnete. Ani v jednom případě nehrozí, že se bude hra v něčem opakovat.
Fajnově působí také zpracování stealth vs. akce. Tzn. pokud se Vám líbí plížení a tiché zabíjení nebo tvrdá akce, v Silent Assassin si přijdete pokaždé na své.
Hudební doprovod je úžasný, stejně tak jako prostředí, ve kterých se vyskytnete. Ani v jednom případě nehrozí, že se bude hra v něčem opakovat.
Pro: různorodé prostředí, hlavní hrdina, arsenál zbraní, hudba Jespera Kyda
Proti: slabší děj
malarkeyNe první díl, ale až druhý díl jsem si zamiloval. Nevím čím to bylo, ale dodnes na to opravdu hodně rád vzpomínám. A to ve skutečnosti nemám rád stealth akce. Nicméně kdo by si rád nevzpomněl na první mise v Itálii, misi na sněhu v Japonsku, ale především misi na petrohradském náměstí? To se prostě zapomenout nedá a s geniálním přívalem skvostné muziky moskevské filharmonie to ještě umocňuje chvíle, ke kterým jsem se často, a rád vracel. Jak si na Hitmana zvyknete, tak podlehnete a už se z toho nevyvlíknete, tak to prostě je. Mě to ještě překvapilo dvojnásob, protože jsem sám nečekal, že bych něco takového mohl hrát. Mám totiž velký problém udržet levé tlačítko v klidu a kolikrát se mi to ve hře stalo osudným. Pořád jsem si ale atmosféru udržel a to i přesto, že samotný příběh nestál za nic. Jdi, najdi, zabij a tak dále...To až později, v dalších dílech, už to bude zajímavější. Ale během hraní této hry jsem nad tím nepřemýšlel, protože na to byl ještě čas a prostě si užíval pomalé našlapávání v sněhových vločkách.
Pro: soundtrack, struktura misí, celá řada zbraní,
Proti: občas otravně potiché zabíjení, nezajímavý příběh
Paul
Naprosto ideální pokračování jedničky.Opravilo všechny chyby, přineslo skvělé mise plné nápadů, vylepšilo systém o různá hodnocení podle kvality provedeného "hitu", Jesper Kyd se opět překonal ve skládání hudby, Glacier engine se dočkal výrazného upgradu..a hlavně, design misí je až na jednu nebo dvě vyjímky (japonsko) naprosto úžasný.První mise na Sicílii, nebo třeba ta v Kuala Lumpuru - sakra, mám chuť si to zahrát jenom o tom píšu!
MessiahNaprosto super hra, která nenutí člověka hrát stealth, ale zároveň ho za takové hraní odmění. Je to výzva dosáhnout maximálního hodnocení. Každá mise má několik možností jak zlikvidovat protivníka a to někdy takovým způsobem, že se hráč dostane k nepříteli tak blízko, že si řekne: "A co teď zmůže tvoje ochranka, která ani neví, že tě za vteřinu sundám?" Samozřejmě, občas se najde nějaká podivnost/chybička, jako například ve chvíli, kdy je hráč oblečen jen v plášti, a není poznat a naopak, když je zachumlaný v zimní bundě s kapucou a maskou, tak je hned ochrankou odhalen. Ale to jsou drobnosti, které hře neuškodí. Každopádně je to hra, kde si hráč vybere z mnoha možností svoji cestu jak misi plnit.
Pro: různorodost, výběr, nutnost přemýšlet
Proti: občas situace nedávají smysl
BursoftHitman je pro mě dokonalá hra. Svým způsobem je to i dokonalá série, protože se ji nikdo nesnaží napodobit (a pokud jo, tak to nevyšlo, protože bych o tom věděl). Nedá se mu nic vytknout, všechno, co bylo v jedničce špatně, je tady dobře a všechno co bylo v jedničce dobře je tady ještě lepší. Z mála her mám tolik zážitků a tolik vrytých scén, jako právě z Hitmana.
Pro: Nemám co vytknout
Proti: Snad jenom, že to dohrajete a chcete hrát dál a ono už není co
FgHitman 2 je pro me nejlepsi dil serie.TY novejsi dily uz nedokazaly navazat.Jedna z nejlepsich stealth akci.....tak trochu sem sel do 3jky s velkym ocekavanim,ale zkratka na dvojku to nemelo.2jka mela zkratka sve kouzlo a vybornou atmosferu.A o vynikajici hudbe se radej rozepisovat nebudu:).
morizePro me tatktez nejlepsi dil serie a asi obecne nejlepsi stealth akce.
U jednicky me hned zezacatku odradila nemoznost savu, coz hru (resp. hrace) dost omezuje. Tady jsem se naopak mohl dosytosti vyzit :)
Mimo pochybne inteligence NPC nemam hre snad co vytknout. Jiste - drobne bugy se vzdy najdou ale nic co by melo hrace frustrovat nebo degradovat celkovou hratelnost.
Co ale musim doslova pochvalit tak skvele navrzene mise, ktere jsou diky pribehu pekne ruznorode...Sicilie, Arabie, Rusko...:-) Jesperova hudba pak jenom dokonale podtrhne atmosferu techto mist.
Davam tedy za 100%, puntickari at si odectou tech 5% za muj srdcovy vztah:-)
U jednicky me hned zezacatku odradila nemoznost savu, coz hru (resp. hrace) dost omezuje. Tady jsem se naopak mohl dosytosti vyzit :)
Mimo pochybne inteligence NPC nemam hre snad co vytknout. Jiste - drobne bugy se vzdy najdou ale nic co by melo hrace frustrovat nebo degradovat celkovou hratelnost.
Co ale musim doslova pochvalit tak skvele navrzene mise, ktere jsou diky pribehu pekne ruznorode...Sicilie, Arabie, Rusko...:-) Jesperova hudba pak jenom dokonale podtrhne atmosferu techto mist.
Davam tedy za 100%, puntickari at si odectou tech 5% za muj srdcovy vztah:-)
Pro: Poutavy pribeh, dokonala hudba skvele tvorici atmosferu, moznost volby jak...misi vyresit :-), ruznorodost misi.
Proti: Inteligence obcas dost pokulhava....ale tak aspon je sranda :-D
watsonJednoznačně nejlepší díl série, musím souhlasit. Oproti jedničce se hra hraje o poznání lépe, ale hlavně obsahuje snad ty nejnápaditější úrovně z celé série. Co ještě musím vyzdvihnout je soundtrack, který si ještě dneska pouštím (má to co dělat s tím, že Jasper Kyd je můj nejoblíbenější autor herní hudby). Dohrál jsem i na obtížnost Silent Assassin, dalo to práci a stálo to za to.
Pro: Nápadité mise, soundtrack, skvělá prostředí
Proti: Nic mne nenapadá
jenprodnesnidenu hitmana se stalo neco, co se tak casto nestava, dvojka prekonala vyborny prvni dil, a to o nekolik konskych delek. Lepsi pribeh, mise, vyladena obtiznost, lepsi grafika je samozrejmosti..
Pro: Agent 47, mise, grafika, hudba
Proti: japonsko, ocekavani kterej jsem vkladal do tretiho dilu
Tulareanus
Vraždenie klavírnou strunou nikdy nebolo tak zábavne. To by mohol byť slogan tejto hry, práve snaha o tichý postup je ale paradoxne veľmi rozporuplná záležitosť, na jednej strane je pekné si niekoho potichu odkrágľovať bez toho aby sa človek musel prestrieľať davmi nepriateľov ako v regulérnych akciach. Na druhej strane ten stealth postup je jednoducho občas nuda. To však nie je tak výrazným záporom ako ten pocit, že celá hra a všetci jej protagonisti sú len obyčajné figuríny bez citov, osobnosti, v podstate len panáci s nálepkou ja-zabíjak, on-obeť a oni-zvyšok alias civilisti a nepriatelia. Nič viac nič menej, príbeh je len kulisou k vražedným misiám, ktoré sú podľa príležitosti viac či menej zábavne. Otázkou je, či sú plnohodnotné, keď je hra plochá ako surferské doska. Nájsť cieľ a zneškodniť, to je všetko. Žiadne morálne pocity, vnútorný boj hrdinu, či budovaná atmosféra príbehu zabijáka (aj keď hudba Jespera Kyda krásne dopĺňa hru, atmosféru sama o sebe nepostaví). Celý čas má teda človek skôr pocit ako keby fungoval mobilné voskové figuríny a nie osoby, dokonca ani uspanie a následne prezlečenie sa nemá šmrnc, neviem ako sú na tom ďalšie diely, pretože som sa k ním ešte nedostal, ale práve v príbehu, psychike postáv a dynamike má Hitman nevyužitý potenciál.
Keď sa ale cez toto prenesiem a rozhodnem sa len tupo zabávať, likvidáciou voskových figurín a takticky rozmýšlať nad najlepšou cestou (ono ich zas tak veľa nie je, že), aby som nevzbudil žiadnen rozruch a bol ten Silent Assassin z názvu hry, dokážem sa vcelku pobaviť. To podľa mňa ale nestačí, potenciál tu je, len ho treba využiť.
Keď sa ale cez toto prenesiem a rozhodnem sa len tupo zabávať, likvidáciou voskových figurín a takticky rozmýšlať nad najlepšou cestou (ono ich zas tak veľa nie je, že), aby som nevzbudil žiadnen rozruch a bol ten Silent Assassin z názvu hry, dokážem sa vcelku pobaviť. To podľa mňa ale nestačí, potenciál tu je, len ho treba využiť.
Pro: koncept "neviditeľného zabijáka", klavírna struna, hudba, zaujímave lokality, variabilné zbrane
Proti: tuposť príbehu, neživotnosť všetkých postáv, plytkosť celého herného systému
DosRatasTakže takto z rana dohratý druhy diel príbehu agenta 47, ktorý ušiel a začal bojovať s burinou na záhrade sicílskeho kostolu. tamojšia mafia však unáša farára a agentovho priateľa a tak je na čase vyhrabať starú minulosť a pustiť sa do prace.
Hra vás potiahne cez viaceré lokality medzi, ktorými sú napríklad Rusko alebo Japonsko, dá vám možnosť vyskúšať niekoľko typov zbraní aj postupov a ako to v takých hrách býva, kde sa nepodarí stealth, treba zlikvidovať všetkých svedkov.
Hra vás potiahne cez viaceré lokality medzi, ktorými sú napríklad Rusko alebo Japonsko, dá vám možnosť vyskúšať niekoľko typov zbraní aj postupov a ako to v takých hrách býva, kde sa nepodarí stealth, treba zlikvidovať všetkých svedkov.
Pro: variabilita zbraní a herných postupov
Proti: slabší príbeh
Je to mé druhé suznámení s agentem 47, hrál jsem už Blood Money a musím říct že BM bylo o poznání lepší. Silint Assasin může být jakkoli známý ale mě tedy vůbec nebavil.
Grafika byla příšerná a jediné co mě jakž takž bavilo byla možnost změny převleků. Cena je jako vždy příznivá ale to a osobnost agenta 47 je jediné pozitivum co mě napadá. Hra byla ve své době trhák ale dnes už rozhodně vedle tgraficky i jinak skvěle dodělaných her prostě neobstojí. Pro fanoušky hitmana povinnost ale pro ostatní tuctová hra která za to nestojí.
Grafika byla příšerná a jediné co mě jakž takž bavilo byla možnost změny převleků. Cena je jako vždy příznivá ale to a osobnost agenta 47 je jediné pozitivum co mě napadá. Hra byla ve své době trhák ale dnes už rozhodně vedle tgraficky i jinak skvěle dodělaných her prostě neobstojí. Pro fanoušky hitmana povinnost ale pro ostatní tuctová hra která za to nestojí.
Pro: cena, hlavní postava, možnost změny převleků, agent 47, wallper
Proti: grafika, AI nepřátel, angličtina
gembit
5 Docela dobrá hra nejvíc se mi asi líbi arzenál zbraní(SP12.M60)a další.Hru jsem si stáhl a mám j v češtině.Na druhou stranu mi vadí že nesmím zabijet hlasitě.Stejně zabijím po svém a na hodnocení kašlu.A taky sem se divil že sem to rozchodil na 400mhz celeronu.
Pro: arzenál.dokonalost grafiky,nenáročné na pc
Proti: Příběh,Zákaz nhlasitého zabijení
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
-
Marekcieso
PC 9089 dní -
pangeus
PC
80
201 dní -
Michudy
PC
85
256 dní -
Atreides
PC 80294 dní -
strugacky
PS3 851 rok a 205 dní
Statistiky
- Id hry:
- 337
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h337
- Přidána:
- 15.06.2008
16 let a 198 dní
- Hodnocení:
- 359 (30-100 %)
- Komentářů:
- 17
- Oblíbenost:
-
20
28
-
8
306
- Návštěvnost:
- 50236× (celkem)
- 23× (poslední měsíc)
- 6× (poslední týden)
- 1× (dnes)
Pro: Agent 47, level design, svévolná hratelnost, soundtrack
Proti: Solidně zabugované, pokulhávající AI