Komentáře

Bezesporu jedna z nejzábavnějších open world her, co jsem doposud hrál. Byť i zde i přes znatelnou a sympatickou snahu autorů některé aktivity sklouzávají k nepříjemné rutině, boduje Spider-Man hlavně bravurním zpracováním pohybu hlavního hrdiny. Jen běžný přesun po New Yorku je tak radost a dlouho trvá, než se to houpání mezi mrakodrapy omrzí. Plynulost pohybu je parádní a to platí i pro souboje s doslova armádami grázlů z různých nepřátelských frakcí.

Marvel’s Spider-Man je jednou z toho nespočtu her, které už roky vlastním, avšak jeho odehrání jsem neustále posouval. Vinou toho mě zpočátku trochu překvapilo, že hra nevypadá až tak dobře, jak jsem předpokládal (paměť zakalená záběry z druhého dílu?). Nejde však o zápor, jen můj dojem ze začátku hry. Přeci jen, šest let je šest let a v žádném případě nejde o hru ošklivou. Hrál jsem původní PS4 verzi bez upgradu.

Zpočátku jsem se i přes snahu o dávkování nových prvků cítil malinko zahlcený. Soubojový systém si však není problém osvojit a je intuitivní. Příběh jako celek hodnotím velmi pozitivně a odvážné finále „potěšilo“. Práce s postavami je velmi dobrá a zdejší podobu Petera Parkera si hráč rozhodně lehce oblíbí, byť co si budeme povídat, je to takový hláškující „Mirek Dušín“. Skvělá mi přišla zejména příběhová linka s Ottem, a ačkoliv ne všichni záporáci dostanou dostatek prostoru, převedení těch ikonických do herní podoby dopadlo velmi slušně. Příběhové mise i díky slušnému scénáři baví a nechybí vážně epické momenty jako ve správném blockbusteru.

Spider-Man nabízí díky bohu celkem smysluplné „collectibles“. Ztracené batohy jsou velmi povedený fan service a kdo by si nechtěl vyfotit pár New Yorských památek (byť virtuálních)? Vlastně by mě vůbec nevadilo, kdyby šli autoři ještě dál a třeba u památek nabídli hráči i krátký popisek k danému místu. Velkou parádou jsou poté různorodé obleky, přičemž většina z nich nabízí rovněž unikátní schopnost. Ty sice nejsou ani omylem vyvážené, ale to prakticky nevadí.

Ostatní vedlejší aktivity jsou na open world hru také nadprůměrné. Pozitivně mne překvapilo, že se mise s výzkumnými stanicemi (takřka) neopakují a hra se skutečně snaží většinu obsahu přespříliš nerecyklovat. Jen těch náhodných událostí v podobě zločinů je prostě už zbytečně moc a v případě, kdy chcete hru dohrát kompletně, je to už prostě chtě nechtě otrava, byť i zde se snažili autoři o předkládání různých variací. Když je nutné zločinů překazit celkem několik stovek, začne tím zábava trpět. Na druhou stranu, kdo je plnit nechce, prakticky nemusí a i bez nich se dá dostat velmi blízko k maximální úrovni. Chronické „plniče všeho“ však bude rozhodně štvát feed ze sociálních sítí. Nápad fajn, ale příspěvků je šílené množství a mnohé se opakují. Pokud nechcete, aby vám unikla unikátní glosa k aktuální situaci, často budete číst některé repliky třeba popáté. Naprosto skvělý je však podcast Spider-Manova zarytého odpůrce J. Jonah Jamesona. Je až s údivem s jakým množstvím vstupů dokázali autoři přijít, přitom je naprostá většina z nich velmi povedená. Výborný dabing nejen Jamesona je poté jednou s devíz hry.

Občasné stealth mise za některou z vedlejších postav jsou možná trnem v oku některých hráčů. Často se v nich ale posouvá zábavný příběh a občas si oddechnout od řezání zdánlivě nekonečných zástupů bezejmenných pohůnků arcilotrů mě rozhodně nevadilo.

Spider-Man od Insomniacu se mezi fanoušky již dost spolehlivě zapsal jako ten titul, co se přetahuje s Batmanem od Rocksteady o titul té vůbec nejlepší superhrdinské hry všech dob. Ač pro mě Arkham série stále zůstává na prvním místě, dílo Insomniacu v ničem zásadně nezaostává.   

Hráno jako součást Herní výzvy 2024 – "6. Ukradené Vánoce: Dohraj hru, která se alespoň částečně odehrává během Halloweenu." – Hardcore varianta /Z kontextu hry je patrné, že se hra odehrává během období Halloweenu, přičemž jedna z hlavních misí se odehrává na halloweenské párty./

Hodnocení na DH v době dohrání: 85 %; 268. hodnotící; fyzická kopie na disku