Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 100
Po zhlédnutí gameplaye na Maxe Payna 3 jsem dostal strašnou chuť si připomenout jeho starší pokračování. Shodou okolností jsem druhý den narazil v JRC na MAX PAYNE ANTOLOGIE za krásných 222 kč, a nebylo co řešit.

Po úvodním intru mě v menu přivítala nádherná hudba v podobě melancholického vyhrávání na piano (nebo klavír?). Už jsem pomalu zapomněl, jak bombastickou má tahle hra hudbu, a to zejména, když se rozjede nějaká hodně akční scéna. Ještě víc to umocňuje už tak dokonalou temnou atmosféru. Při hraní jsem měl pocit, jako bych se příběhem vrátil do nějakého poctivého akčňáku z 80, 90 let. Přímo se mi vybavili filmy jako Rambo II, Těžko ho zabít, nebo Odplata. Až mi z toho ukápla slza.

Na to, jaký má Max krutý osud (při jeho nočních můrách na mě opravdu spadla tíseň),tak se v těch komixových sekvencích tváří docela šťastně, bezstarostně, srší vtipem a celkem je to takový pohodový chlápek. Proč by taky nebyl, když se může vybít při zabití více jak stovky lidí. Akce je tu zpracovaná brilantně. Je to přímo radost odstřelovat jednoho padoucha za druhým. Paradoxně mi víc adrenalinovější připadalo používat bullet time jenom občas. Pak to teprve dostane ty správný grády, když třeba ve vzteku vystřílíte do nepřítele celé zásobníky z dvou ingramů a kolem něho jsou všude ve zdi kulky. Nepřátelé jsou kupodivu i docela inteligentní. Uskakují, házejí granáty, stahují se k posilám atd.. Na střílečku tohohle typu je to slušné.

Sněhovou bouři považuji za skvělý nápad, hra potom dostala nádech mystičnosti. Jediné dvě věci, co mi trochu vadili byla slabá brokovnice a délka. Říkal jsem si, že si hru můžu projet na etapy. Čas od času si zastřílet a odreagovat se. Problém byl v tom, že mě hra tak vcucla, že jsem nemohl přestat. Hotovo bylo tedy až moc brzy.

Pro: adrenalinová akce, hudba, příběh, atmosféra, no skoro vše

Proti: slabá brokovnice, až moc krátké

+27
  • PC --
Max Payne
============
Max Payne je niečo čo by ste vo svete hier minúť. V dnešnej dobe má stále čo ponúknuť a ten čo ju ešte nehral tak nech to hned napraví. Budete sa cítiť sýty ako po dobrom jedle. Atmosféra nezabudnutelná a charizmatický hrdina Max dotvárajú skvelý príbeh, kt. predčí s ľahkosťou aj dnešné hry.

Príbeh sa odohráva v tzv. komixov a myslím si, že autori to spravili na jednotku a mám pociť,že takýto štýl rozprávania príbehu moc v hrách nenajdeme. Bullet time som si naplno užil a to je asi aj natypickejšia vec na Maxovi. Hrateľnosť na jednotku hra vás drží od začiatku do konca. Žiadne velké bugy som nenašiel a ani nijaké medzeri, síce AI bola trošku slabšia ale celkovo mi to nevadilo.

Asi za najhoršiu vec čo sa stalo bola, že kedysi dávno som (rok 2003) som ju nemohol vôbec spustiť na XPčku. Viem, že tento problém malo viacero ľudí. Povedal som si, že jednoducho smola a tu hrú proste nespustím. Neskôr vyšiel Max Payne 2 a tak som začal hrať najprv dvojku. To bola asi najhoršia vec, lebo po tak pre mňa dokonalej dvojke sa späť vrátiť k jednotke to pre mňa nebolo ono. Niektore veci čo boli v dvojke som proste v jednotke postrádal. Ale príbeh trebalo dokončiť.

Preto nemôžem, dať vyššie hodnotenie. Čas neľutujem a už čakám na nejaké voľné miesto v mojom diári aby som si zážitok mohol zopakovať. A nakoniec skúste si ju zahrať v španiečine(má to väčšie čaro ako v anglickom jazyku (aspoň pre mňa :)).

Pro: Príbeh, Bullet time, Atmosféra

Proti: Nič vážnejšie som nenašiel

+14 +16 −2
  • PC 95
Max Payne patří k těm nemnoha hrám, které se v tomto průmyslu neustálé recyklace (se stále se opakujícím konceptem) podařilo přijít s určitou a ne nezásadní inovací. Co mám na mysli jistě každý ví, ano, je to “bullet-time“. Není to ale všechno. Max Payne má dospělé ztvárnění, s depresivními podkresy a příběhem, ze kterého má člověk pocit skutečnosti. Hra se na první pohled od jiných akčních titulů moc neliší, přece jen je jejím hlavním hnacím motorem motiv, který se neustále opakuje – pomsta – na pohled druhý už jsou odlišnosti patrné a právě ty Maxe Payna povyšují nad konkurenci.

První z nich je zcela jistě samotná postava Max Payna. Je sice fakt, že klišé o pomstě za vyvraždění rodiny je klišé s velkým “K“, postava je zde ale vykreslena nad jiné věrohodně a uvěřitelně. Do očí bijící skutečnost, že si v takovém městě jako je New York dovolí někdo vystřílet většinu podsvětí a policie dojede až nakonec, je samozřejmě žánrová úlitba, my se ale bavíme o postavě jako takové. I psychózy, které jsou zde zakomponovány jako takové minihry, pěkně ponuře dotváří už tak stísněnou atmosféru. Z většiny dalších postav pak jde cítit vlastní životnost a jejich pozice nemá odér samoúčelnosti.

Další kladné aspekty padají na vrub technické stránky. Hra je výborně ozvučena, jen si vemte ty surové smyčce, no prostě nádhera. Graficky sice nejde o úplnou špici, jde ale o natolik dobře zvládnutou práci, že pohled neuráží, má rozmanité prostředí a funkční návrhy. Výbornou myšlenkou bylo také vkládat komiksové útržky v loadovacích screenech.

Co se týče protivníků, ti nepostrádají umělou inteligenci, a i když za delfíny bych je zrovna neoznačil, zažil jsem už o dost horší. S tímto aspektem je spojená také obtížnost, kdy se ve hře nachází i momenty, které dají opravdu zabrat. Je zde naštěstí velké množství dobře navržených zbraní a již zmíněný, báječný a cool “bullet-time“, se kterým jsem zažil neskutečně vtipné, ale i akčně vyhrocené scény.

Co napsat na závěr... Pro mě osobně znamená Max “Bolest“ Payne mnoho hodin kvalitně strávených před monitorem.

Pro: příběh, Max Payne, surovost, zbraně, bullet-time

Proti: pár drobností

+42
  • PC 100
Prvý diel Maxa Payna je jedna z tých hier, na ktoré sa jednoducho nezabúda. Je to hra, ktorú môžem dohrať aj tisíckrát a zážitok bude vždy rovnako struhujúci ako poprvýkrát.

V podstate ide o klasický príbeh jedného chlapíka, ktorý sa chce pomstiť. To sme už všetci videli mnohokrát. Avšak Max Payne na to ide trocha inak.

V prvom rade je tu skvele vybalancovaná hrateľnosť, ktorú ma na svedomí "Bullet-Time". Prestrelky sú vďaka tomu oveľa adrenalínovejšie a efektnejšie a celé to pôsobí ako film od Johna Woo (zatiaľ som videl iba jeho americkú produkciu ale snažím sa to dohnať). Keď sa Vám podarí skombinovať Bullet-time so správnym zbrojným arzenálom, je to jednoducho pastva pre oči.

Ďalej tu máme priam dokonalú atmosféru. Celé mesto je zahalené v snehu a pôsobí tak trochu, akoby som to len povedal......mysteriózne. Svoj podiel na atmosfére majú aj komixové predely medzi jednotlivými levelmi, ktoré sú jednoducho skvelé.
Náš neohrozený hlavný hrdina ešte k tomu stíha počas hry alebo v komixových sekvenciách všetko okomentovať prostredníctvom svojich monológov a neraz som sa aj celkom dobre pobavil (ako napríklad v prológu tretej kapitoly, keď Maxovi hlavná záporáčka pichne Valkýru a on sa začne cítiť ako v počítačovej hre).

A ešte sa zmienim o grafike, ktorá aj keď už nie je "najmladšia", stále sa na ňu dá celkom dobre pozerať.

Ako som povedal na začiatku, Max Payne je pre mňa nezabudnuteľná hra. Možno nie je úplne dokonalá (sem tam sa nájdu nejaké technické nedokonalosti), no to na výsledný dojem nemá absolútne žiadny efekt. Preto keď si chcem z chuti a od srdca zastrieľať, viem kde mám hľadať. Moje hodnotenie asi hovorí za všetko.

A keby som bol niekedy nútený zobrať si na opustený ostrov len jednu hru, vážne by som začal uvažovať práve o Maxovi Paynovi.

Pro: atmosféra, akcia, bullettime, príbeh...

Proti: možno ku konco začalo dosť prituhovať, čo sa obtiažnosti týka

+35
  • PC 90
Max Payne přinesl evoluci v technickém zpracování, i když to dnes zní spíše jako pohádka. Ve své době opravdu špičková grafika s efekty, po kterých tehdejší grafické karty sténaly bolestí. K tomu bohatá interaktivita, netradiční vyprávění příběhu pomocí komixových předělů, mrazivá noir atmosféra, působivá hudba a především bullet-time, který byl poprvé použit právě tady a který se používá ever after. Své místo v historii herního průmyslu má proto Max jisté především a právě proto.

Z pohledu dnešního hráče už je level-design hodně zastaralý, prázdné místnosti bijí do očí a působí tak trochu komicky. Frustrující konec rozhodně taky nenadchne a přiznávám, že jsem se musel přemlouvat k dohrání (celkově třetímu). Po stránce hratelnosti už to prostě není ten kotel co tehdy, ale to je pochopitelné.
+25 +26 −1
  • PC --
Tak jsem si konečně Maxe zahrál osobně a musím říct, že jsem nakonec byl velmi mile překvapen.

Co se mi líbí..

_Vynikající atmosféra, která je tvořená téměř každým prvkem hry, ne jen grafikou nebo všudypřítomnou tmou, apod. jak je tomu zvykem u spousty dalších her.
_Grafika hře skvěle sedne, je temná, drsná, strohá.
_Příběh je podávaný originálně prostřednictvím komiksových obrázků, které jsou mimochodem perfektně vytvořené ze skutečných fotek, takže to působí o řád temněji a beze zbytku nahrazují jakékoli cutscény.
_Texty v 'bublinách' jsou opravdu skvěle napsané a nejednou jsem si vzpoměl na scenáře Quentina Tarantina, který ve svých počátcích psal podobné, jednoduché, ale výstižné dialogy.
_Smysl pro skutečnost. Kde v jiných hrách je hrdina bůh, který vydrží desetkát víc kulek do těla než jakýkoli jeho nepřítel, Max Payne často umírá i mnohem rychleji než jeho nepřátelé. Jeden zásah z brokovnice na krátkou vzdálenost znamená Maxovu smrt, dva dobře trefené náboje z Desert Eagle na dlouhou vzdálenost znamenjí Maxovu smrt a mohl bych pokračovat. Dokonce bych řekl, že nepřátelé vydrží i o něco více než Max.
_Jedinou Maxovou výhodou je tedy Bullet time, který je tu zpracován skutečně perfektně. V podstatě jde 'pouze' o zpomalení času, nedělá Maxe celkově rychlejším nebo něco podobného. Dal by se vlastně přisoudit Maxovým rychlejším reflexům. Rozhodně nejde o žádnou nadlidskou schopnost. Velmi rychle se vyčerpává a dobíjí se pouze zabíjením nepřítel. To mi osobně přijde jako skvělá volba.
_Maxovy akrobatické dovednosti.
_Velmi slušný arzenál, kde každá zbraň má své využití po celou dobu hraní.
_Hudba

Co se mi už tolik nelíbí..

_Přespříliš frustrujících momentů, kdy na vás za dveřmi čeká partička nepřítel se zbraněmi namířenými přímo na vás. Prekérní situace, které se často řeší i několik minut a kde záleží více než na hráčových schopnostech spíše na štěstí.
_Občas mi nesedl level design (příliš mnoho úzkých chodeb, kde se nedají dobře využít Maxovy schopnosti).
_Bosové vydrží i několikrát více než řadoví vojáci. Radši bych viděl nějaká chytrá řešení takových soubojů než toto.
_Noční můry. Čekal bych něco originálnějšího.

Ač jde o standardní koridorovou střílečku, prezentace a vychytaný bullet time stačí na to, aby se pro hráče stala kultovní.

Pro: audiovizuální zpracování, bullet time, realističnost

Proti: frustrující momenty, místy level design

+25
  • PC 85
První díl Maxe Payna má u mě bohatou historii. Poprvé jsem ho hrál před mnoha mnoha lety, takřka v době vydání u kamaráda, který tehdy vlastnil počítač snů. Samozřejmě mě ke hraní moc nepustil a já se musel spokojit s díváním se na tehdy vizuálně úžasnou hru. Mnohem později jsem se dostal k druhému dílu, který jsem křížem krážem proběhl mnohokrát, a když jsem se ještě o chvíli později dostal k jedničce, působila na mě jako hodně chudý příbuzný. Jednak díky slabší grafice, ale hlavně kvůli absenci fyziky, která dělala dvojku tak zábavnou, jaká je. Tehdy jsem hrou doslova proběhl a následně na DH pořádně zkritizoval.

Tentokrát jsem se však do hraní pustil s čistou hlavou a příběh Maxe Payna si náležitě vychutnal. On první díl má rozhodně své klady a není jich málo. Začněme příběhem. Ten je na první pohled hodně tuctový – bla bla zabili mi ženu bla bla jdu se pomstít bla bla a u toho vystřílím půlku New Yorku bla bla… Kouzlo však tkví v jeho, na tu dobu neskutečně, filmovém podání a hutné amtosféře. Příběh je vyprávěn pomocí komiksových předělů, které jsou skvěle nakreslené a hlavně perfektně ozvučené. Jejich sledování mě pomalu bavilo více jak samotné hraní. K tomu výborný hudební motiv a máme tu jistou herní pecku.

Co se samotného střílení týče, teprve až dvojka ho dotahuje k dokonalosti. Nicméně to neznamená, že úroveň zábavnosti není vysoké úrovni. Max Payne totiž i přes své stáří dokáže trumfnout mnohé moderní střílečky. Tehdy revoluční bulletime je skvělým hratelnostním doplňkem a zároveň prvkem, bez kterého by Max Payne byl neskutečně těžký. Zapomenout můžete na autoléčení, tady se jede naostro. I na nejlehčí obtížnost je Max Payne místy skutečnou výzvou. Zároveň však není frustrující střílečkou. Stačí se zamyslet, každá pasáž jde zvládnout.

Herní design je další silnou stránkou hry, zejména v první půli jsou úrovně hodně variabilní a neotřelé. V závěru ale hře trochu dochází dech – pobíhání v tajné základně či bludišti jakéhosi muzea bylo podstatně nudnější.

Verdikt: Max Payne je bezesporu hodně kvalitní akce se zajímavou story a skvělým leveldesignem. Svojí výtvarnou stránkou a výbornou noir atmosféru si dokáže hráče získat po celou dobu hraní, které se pohybuje okolo 9 hodin.

Pro: výborně podaný příběh, atmosféra zasněženého New Yorku, grafika, hudba, komiksové předěly, humor tvůrců

Proti: ke konci přehnaná výdrž nepřátel, Max se tváří jak dement

+15 +27 −12
  • PC 100
PC-Orig. DVD/ Grafika 10/10 Hudba 10/10 Hratelnost 10/10 Zábavnost 10/10

Max Payne! Hra, jež způsobila revoluci v herním zpracování, které do té doby nemělo blíže filmovému zpracování. Perfektní filmová atmosféra ruku v ruce s bullet time efektem, nádhernou grafikou, kde máte možnost všelijak se vyřádit na nepřátelích i na okolí. Rozbíjet dlaždicové obklady, krabice, splachovat záchody, k tomu vydařené textury, různorodá prostředí a nepřátelé. Silný a obsáhlí arzenál zbraní. Krátkou hrací dobu doplnili příběhová okýnka jako vystřižená z nějakého noir komiksu..pamatujete si to určitě taky, ve své době revoluce na kterou se čekalo dlouhé čtyři roky.

Pro mě tato hra hodně znamená. Opravdu málokdy zasednu k nové hře a dohraji ji do konce hned napoprvé. Vždycky si říkám, ta je dobrá, tu si nechám na později. U Maxe jsem to neudělal a prožil jeho strastiplnou cestu za pomstou pěkně za čerstva. Dobře jsem udělal, zážitek to byl neopakovatelný....

....nyní jsem ji po několika letech znovu oprášil a těší mě, že mohu potvrdit její kvalitu. Po technické stránce bohužel zestárla, prostředí vám přijde skoro prázdné, bez možnosti něco pořádně zničit, rozbít a zdevastovat. Možnost rozstřílet nějaké ty dlaždice a obklady nikoho nenadchnou. Pohyb v prostředí je čistě lineární, hra vás vede za ručičku a vy nemáte možnost ani nakouknout za roh. Naštěstí ty důležitější prvky zůstali zachovány. Hratelnost je stále svěží, pohlcující a ani na chvilku nenudící a atmosféra? Ta je beze změny, tedy to co dělá hru stále tak báječnou.

Důvodů proč dát Maxovi plný počet jsem tu vyjmenoval hodně. A proto jí toto hodnocení udělím, i když úplně stoprocentní není. Delší hrací doby by opravdu na škodu nebyla, ta však na samotný zážitek nemá nijaký zásadní vliv. Taky si říkám když toto hodnocení nedat Maxovy, tak komu. Je hodně dobrých her, ale tahle byla inovativní, intenzivní i proto nemohu jinak.

Hru jsem začal hrát: 30.10.2009
U hry jsem strávil: 10 hodin a 30 minut

Pro: filmová atmosféra, hratelnost, bullet time efekt, komiksová okénka

Proti: délka hry, dnes již grafická stránka nemá mnoho co nabídnout

+55
  • PC 80
Hrál jsem jako první druhý díl a to s dost velkým odstupem. Takže mi jednička neměla moc co nabídnout a dvojka je pro mně spíš takovou klasikou.

Asi nejpovedenější stránkou hry je bullet time, který se ve hře vyskytuje poprvé a funguje fakt pěkně. Ale nemůže ještě předvést co všechno dokáže, protože na nepřátele ještě nepůsobí fyzika.
Bohužel jednička je pro mně příliš obyčejná střílečka a u hry jsem se nudil mnohem víc než u Max Payne 2.
Pak tu je i ta větší obtížnost, možná je to tím, že jsem dvojku projel vícekrát, ale i tak, kvůli větší obtížnosti se zvyšovala nuda a i když se jednička délkou skoro rovná dvojce, což znamená, že oba díly moc dlouhé nejsou u jedničky jsem v pozdějších částech chtěl, ať už to skončí.
Kvůli horší technické stránce (což je vzhledem k tomu, že to je první díl pochopitelné) upadala i celková hratelnost.

Hratelnost upadala ještě hlouběji, když se mi automaticky nedobíjel bullet time. To dělá taky hru obtížnější a je pravda, že s automaticky dobíjejícím se bullet timem se ve druhém dílu stal z Maxe ještě větší frajer, proti kterému si ve zpomaleném čase skupinka nepřátel ani neškrtla a to nemusí být vždycky nejlepší, ale já chtěl spíš z Maxe toho týpka, kterému se bullet time automaticky dobíjí, protože jsem zvyklý na větší jednoduchost druhého dílu. Že je Max Payne 2 jednoduchší než díl první mi vůbec nevadí, naopak, to že Max Payne si ve dvojce většinou všechny snadně podá, ve dvojce vylepšuje hratelnost.

Co se týče příběhu, tak kvalitou na tom je docela dobře, ale je horší než ve dvojce. Max prahne po pomstě, což je podle mně méně zajímavější než milostný příběh Maxe a Mony. Ale tento příběh o pomstě a droze je taky hodně dobrý.

Atmosféře nemůžu nic vytknout, tedy pokud pominu už v dnešní době zastaralé technické zpracování. Zkažeností je město nasáklé a v dostatečném počtu lokací se vyskytuje temná a děsivá atmosféra (např. zapadlé ulice plné feťáků) a to už nemluvím o Maxových nočních můrách, kde by se strašidelná atmosféra dala krájet.

Chyběla mi skvělá grafika a fyzika druhého dílu, chyběl mi dobíjející se bullet time, chyběl mi Maxův a Monin vzhled. Na hraní jedničky mělo dopad hraní dvojky, na kterou už sem si prostě více zvykl.

Pro: Bullet time, některé mise, atmosféra, komiksové obrázky.

Proti: Časem upadající hratelnost, vyšší obtížnost, bullet time se nedoplňuje automaticky.

+8 +12 −4
  • PC 85
Hru jsem hrála asi tak 8 krát, z toho asi 4 krát jsem ji dohrála, nyní ji mám opět rozehranou, ale konec celkem v nedohlednu, nějak už není čas. Příběh celkem dobrej, ale chvilkama jsem měla pocit, že se mstí úplně za něco jiného než za své dítě a ženu.
Ze začátku jsem měla v ději celkem chaos, přece jenom jsem to hrála ve 13ti letech :D
Ale dobrá ovladatelnost, myslím, že i celkem chytlavá hra...

Pro: Grafika,příběh, dobrý hlášky :D

Proti: ke konci docela těžký (pro mě) :)

+18 +20 −2
  • PC 90
Tlukot srdce ve zpomaleném režimu, prostřihy ze hry! Temné a drsné intro, jak má být. Pokaždé, když jsem spouštěl prvního Maxe, intro mě ihned naladilo na danou atmosféru a od hry jsem tudíž nemohl čekat nic jiného.

S příchodem třetího pokračování jsem se rozhodl oprášit první dva díly, abych navazál ihned trojkou. Po těch letech, co jsem prvního Maxe nehrál, uběhla dlouhá řada let (jedna z prvních her, kterou jsem kdy dohrál). Tudíž jsem čekal opravdu peklo! Dostavilo se! Oldchoolová hratelnost mne ihned chytla za krk a lomcoval se mnou, až do úplného konce titulků.

Příběh poldy, jenž jde za pomstou a jeho cesta je lemována desítkami ... spíše stovkami mrtvol si mě dokázala získat i po té době. S radostí jsem sledoval komiksová okénka, jenž hru trošku ozvláštnila a přidala ji zajímavý nádech. Max Payne svým neotřelým zpracováním prostě předběhl svou dobu minimálně o pět let, ani graficky se v dnešní době nemusí vůbec za nic stydět. Stejně tak interakce s prostředím, kterou by mohla leckterá hra v dnešní době závidět! I Bullet-time se dneska začíná poměrně rozšiřovat :)

Max Payne mne překvapil i po tolika letech a konečně ho můžu i adekvátně ohodnotit. Je to hra, která si zaslouží pozornost už jen za to, že je tak osobitá. Široký zbrojní arzenál schovávající se pod Maxovým kabátem, žádné checkpointy a absence titulků ve hře jsou jen drobnými neduhy na jinak vyjímečné a parádní hře! Protože příběhové hry ze třetí osoby jsou to, co mám ze všech žánrů nejradši. Proto Max Payne patří k mým TOP herním hrdinům!

Pro: hratelnosti, hrdina, příběh, zbraně, neotřelé zpracování

Proti: absence titulků, checkpointy, lokace víceméně bez života,

+13 +14 −1
  • PC 95
Max Payne byla moje první hra z pohledu 3. osoby, tento styl jsem si brzy osvojil a leckdy jej mám radši než FPS, jelikož si svého hrdinu líp vychutnám. Když se rozezní úvodní hudba k Max Paynovi, už to mi dává nutkání znovu ke hře sednout a opakovat ji.

Na hře jsem nejvíc ocenil velmi pěkný příběh, který sice není veselý, ale působí reálně a velmi rychle se mi příjemně vryl pod kůži a do hry mě doslova vsál, takže jsem dokonale vnímal jeho zápletku a rozvíjející se pozadí.

Ocenil jsem Maxovu slušnou výbavu zbraní, skvěle fungující bullet time, který v horkých chvílích zachraňuje spoustu šrámů. Nějak se mi nevryly pod kůži příběhové obrázky, kterými je hra v mezičase doprovázena a které by mohly být v pohodě nahrazeny klasickými animacemi, které by působily věrohodněji.

Odehrál jsem jak jedničku, tak i dvojku a kdyby se mě někdo ptal, která je lepší, jednoznačnou odpověď bych určitě nenašel. Z hlediska grafiky by vedla dvojka, kde je mj. podoba hlavního hrdiny značně pozměněna a není to už ten klasický Max Payne z jedničky, ale pokud to budu brát v reálu, my také nemládneme. :-) V jedničce zase vede příběh a celková atmosféra, takže zkrátka oba díly mají svoje kouzlo a vzhledem k tomu, že na sebe bezprostředně navazují, je lepší odehrát oba a mít tak Maxův příběh zcela kompletní.

Pro: velmi pěkný příběh a prostředí, filmová hudba, zbrojní arzenál a vše další

Proti: doprovodné příběhové obrázky

+40
  • PC 90
Sam Lake vytvořil něco unikátního. Správnou herní neonoirovku s cynickým hrdinou obtěžkaným depresemi a tunou nábojů, smyslnou femme fatale a kopy mrtvých padouchů zaváté velkou sněhovou pokrývkou. Komikové vsuvky jsou přímo dokonalé a hra celkově sází na stylové vyprávění. Co je však nejdůležitější - skvěle se hraje, k čemuž dopomáhá i později hodně profláklý bullet-time. Co však ještě přidává na atmosféře zasněženého New Yorku, je geniálně minimalistická hudba. Škoda jen, že padající nepřátelé po tuctech vypadají jako gumoví panáci a všechno to sjedete za dvě odpoledne.

Pro: Stylová narace, bullet-time, hudba a celková atmosféra

Proti: Krátká herní doba, ragdoll

+17
  • PC 100
Tahle hra má jednu z nejlepších atmosfér jaká ve hře byla. Nádherný noir komiks, atmosféra plná nouze, beznaděje a smutku. V některých částech hry jsem opravdu neměl dobrý pocit.
Grafika je taková černobílá, nádherně temná a i v dnešní době neurazí. Opuštěný noční New york v zimním kabátku je opravdu děsivý.
Příběh je temnější než černé kafe a atmosféra opravdu hutná. Max je hláškující drsňák, kterému bylo moc ublíženo a jde se pomstít. A že se mu ta pomsta daří.
Přestřelky jsou rychlé a drsné, navíc ozvláštněné bullet timem, který je teď ve více hrách, ale Max Payne byl v tomhle směru průkopník. Bullet time dodává hře filmový nádech. Videa ve hře totiž nejsou (minimálně) celý příběh je veden formou, dobře udělaných, nadabovaných komiksů.
Hudba se ke hře náramně hodí a vůbec ozvučení je celé oukej.
Musím říct, že hra je i celkem těžká, takže to dost prodlouží herní dobu. Hra obsahuje i jakýsi druh achievementů, jako dohrej na čas, na nejtěžší obtížnost apod. To taky prodloží dobu hraní. To pro ty co říkají, že hra je krátká. Nic dobrého, ale netrvá věčně. Max Payne je zásadní hra, která ovlivnila vývoj dalších her.

Pro: Temná depresivní atmosféra, přestřelky, příběh, bullet time

Proti: Někdy dost těžké, téměř nulové rozhodování hráče, hra ho žene lineárně kupředu.

+22 +23 −1
  • PC 85
Řeknu to takhle: Pokud se vám líbila Mafia, bude se vám líbit i Max Payne. Skvělý příběh, skvělé postavy, zajímavá atmosféra, skvělá hratelnost- všechny tyto aspekty mají tyto dvě hry společné. Mafia mi ale přirostla k srdci trochu více- depresivní atmosféra v MP nemusí sednout každému a na můj vkus je tato hra dosti krátká a lineárních. I přesto výsostných 85%.

Pro: Příběh, hratelnost, postavy, komiksové zpracování vyprávění příběhu

Proti: velmi lineární, dosti krátké, každému nemusí sednout atmosféra

+2 +10 −8
  • PC 85
Max Payne je bezesporu skvělá hra, přesto ne úplně dokonalá. Ke kladům patří jednoznačně depresivní atmosféra, hláškující Max a na akční žánr přímo luxusní příběh. Skvělým tahem od autorů bylo použití komixových vsuvek, díky kterým jste do celého dění maximálně vtáhnuti. Grafika i v dnešní době vypadá hodně dobře a s mnohokrát zmiňovaným bullet timem se dá skvěle vyblbnout. Líbí se mi také hlavní hudební motiv, který je sice jednoduchý, přesto působivý. Co se záporů týče, tak musím zmínit dva zásadnější. Prvním z nich je přílišná lineárnost. U her mám zkrátka rád, když vám můžou poskytnout alespoň trochu volnosti, což Max Payne, upřímně řečeno, nenabízí. Ve hře se není prakticky kde ztratit, protože k cíli vede takřka vždy jedna jediná cesta, co se týče nějakých zákysů, tak na ty můžete zapomenout úplně. Druhým záporem je dost krátká herní doba. Díky tomuto faktu sice nejsou ve hře žádná hluchá místa, takže hraní Maxe Paynea představuje skutečně intenzivní zážitek. Na druhou stranu to ale všechno skončí dříve, než se nadějete; ještě alespoň jednu epizodu navíc bych rozhodně bral. To nic ovšem nemění na tom, že mě Max Payne velice bavil a strhnul, jako málokterá hra.

Pro: strhující příběh, hláškující Max, temná atmosféra, komixové vsuvky, bullet time

Proti: lineárnost, krátká herní doba

+20
  • PC 80
Skvělá atmosféra od menu až do závěrečných titulků. Krásných několik hodin v opojení noirové atmosféry a opatrné klavírní melodie.

Pro: Atmosféra v noir stylu, bullet time, efektní grafika, fotorealistické textury, béčkový příběh kvalit noir stylu

+2 +9 −7
  • PC 90
Dechberoucí tísnivá atmosféra je prostě nezapomenutelná, Max Payne sází na styl a daří se mu to. Tento zážitek si rádi zopakujete vícekrát a zábava je garantována.

Rozhodně je také třeba vyzdvihnout skvělý soundtrack v čele s hlavní hudební linkou, která vás doprovází celou hru. Řev z nočních můr budete slyšet ještě hodně dlouho po dohrání hry.

Pro: atmosféra, soundtrack, styl, hratelnost, bullet time

Proti: celkem krátké na to jak je to dobré

+25
  • PC 90
I released my finger from the trigger. And then it was all over. Neuvěřitelná hra. Noirová hutná atmosféra, kdy Max ztratí vše v chladném NY je prostě neopakovatelná. Ještě teď když si představim hlášky jako "I made like Chow Yun-Fat" proneseným drsnym hlasem z drnejch úst a následnou scénku kde olova je ve vzduchu víc jak kyslíku...tetelím se blahem. A ty komixy...neuvěřitelně stylová a chytlavá hra.

I don't know about angels, but it's fear that gives men wings.
+12 +14 −2
  • PC 80

Pro: Rozhodně průkopnické použití "bullet time"

Proti: Slabší jedinci mohou mít po hraní neklidné spaní

-11 +3 −14