Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Quake II
Quake II
79

Komentáře

Všechny PC PS1 PS4 PS5 X360 XOne XboxX/S Switch Amiga
Napsat vlastní komentář
danny21danny21
Dohráno
  • PC 65
Další z vykopávek pokořena, za mlada jsem ochutnal jedničku a třetí Arenu, dvojka mé pozornosti záhadně unikala. Co se týče příběhu ( no jakýpak příběh, tady jde o vykostění všeho, co se hýbá  :-) ) , s jedničkou nemá kromě titulu, nic společného. Jakási nemilosrdná kybernetická mzácká civilizace Stroggů zaútočí na modrou planetku, aby z ní “vytěžili“ pro ně důležitou surovinou – lidské masíčko.  

Ještěže má lidská rasa v záloze mariňáka Bittermana, který je vyslán na domovskou planetu těch cizáckých šmejdů a postupně plní různé úkoly v celkem 39 vrstvených levelech planety, posílaných mu na hojně na terminál. Arzenál zbraní je pestřý od klasických palných, až po granáty, blastery a raketomety – největší problém bylo zvyknout si na pomalou brokovnici.  

Kolem a dokola typická řežba konce minulého století, opakující se prvky jak v rámci monster nebo prostředí, ale ta hudba a poletující mouchy nad nasekaným masem budou k zapamatování - hodnotím stejně jako díl číslo jedna – 65 %
+9
jvempirejvempire
Dohráno
  • PC 80
Quake II je jedna z her ke které jsem se při různých příležitostech vracel opakovaně, pominu-li aktuální novou verzi, tak k originálu naposledy v roce 2016 při hraní neoficiálních datadisků. Hru jsem hodnotil vysoko už při vydání, nejen díky technickým kvalitám, ale především díky skvělé a plynulé hratelnosti. Ačkoliv jde zasazením o dost odlišnou záležitost než, také skvělý, první díl, jistou soudržnost v rámci ducha a atmosféry série udržel. Příběhově jsme tentokrát na čisté sci-fi vlně s temnějším zasazením. Hra přinesla slušný grafický pokrok, jak je u id Software celkem běžné a ač to je důležitý prvek, tak z dlouhodobého hlediska není moc podstatný.

Co mě přimělo se ke hře vracet je samotná hratelnost. Jednou částí byl, ve své době velmi populární, multiplayer. K tomu jsme se vraceli pravidelně až do příchodu třetího dílu. Ale i kampaň pro jednoho hráče je povedená. Příběh je soudržnější, i když samozřejmě nejde o nic hlubokého. Levely mají strukturu podobnou jako Hexen, tedy vždy několik málo levelů propojených mezi sebou. Co se stane v jednom, ovlivní druhý a je možné více či méně volně procházet. U zmiňovaného Hexena to bylo často matoucí a to i když mám jinak bludišťové levely typu Wolfenstein 3D rád. Quake je v tomto přímočařejší a málokdy jsem se vyloženě ztratil. Přítomen je i dostatek skrytých oblastí k objevování a zajímavé skryté levely.

Sestava zbraní i nepřátel je relativně tradiční, ale dobře padnoucí do prostředí. Jen na extrémně se zvedající samopal je třeba si zvyknout. Obtížnost se samozřejmě liší dle zvolené úrovně, ale celkově je vyvážená a napjatějších situací zas tak moc není. Za pozornost i dnes rozhodně stojí hudba od Sonic Mayhem. Je nevyhnutelné, že u her se kterými člověk strávil tolik času a ještě v průběhu mnoha let, převládá nostalgie. Přesto bych se Quake II nebál ani dnes doporučit.
+29
PaliasonPaliason
Dohráno
  • PC 100
Stručné dojmy z RTX-verzie (v1.6):

Remaster Quake II v podobe RTX-nadstavby ponúka hráčom dobrý dôvod, ísť znova nakopať kybernetickú rasu Strogg do plechových zadkov na ich domovskej planéte. Tentokrát s lákavou podporou realistického ztvárnenia globálneho osvetlenia, tieňov, odrazov a lomu svetla.

O samotnej hre len zkonštatujem, že je proste dobrá a vždy sa královsky bavím, keď ju po nejakej dobe znova zopakujem. Pre hranie RTX-verzie je vyžadovaná grafická karta Nvidia rady RTX (model 2060 a vyššie) a potom vlastnenie plnej hry (Steam, GOG) Na GeForce 3060Ti som mal v priemere 50-55fps, 2560x1440, všetko zapnuté a na high, takže riadny zaberák aj na 25-ročnej hre..

Výber takto starej vykopávky ako základ, pre demonštráciu modernej technológie, chválim. Z toho vyplýva samozrejme kontrast jednoduchých chodieb, textúr a modelov proti napr. velkej dokonalo lesklej obrazovke s detailným pôdorysom celého komplexu.  Vyzerá to ako päsť na oko, keď vedla nej behá chlapík so štvorcovou hlavou, ale o to práve ide - nové efekty sú okamžite vidieť. 
Dynamicky sa meniace svetlá a tieňe podľa situácie sú fantázia. V super ťip-ťop vyleštených displejoch vidím svoj ksicht a aj komplet všetko, čo sa deje za mňou. Pri otváraní/zatváraní dverí to tiež pekne pracuje. Na vesmírnej základni, ktorá neustále rotuje, je postupné osvietenie/zahalenie chodieb pôsobivé. Alebo som sa viackrát pozastavil a obzeral prechod svetla do hlbšej vody. 

V nastaveniach je možnosť zvoliť si dennú dobu (ráno, poludnie, popoludnie, noc) a typ oblohy (modrá zemská, mimozemská podobná Marsu, tretia je pôvodná). Podľa toho potom vyzerá nasvietenie v celej mape a úplne iná nálada. Pri nočnej oblohe je to nový zážitok. V temnote vyniknú osvetlenia na budovách, z osvetlenej miestnosti sa cez otvorené dvere prirodzene rozptyluje svetlo do tmy v blízkom okolí, horúca láva ožaruje okolie. Nepriateľov na otvorených priestranstvách je ale zas problém po tme identifikovať. Pri prestrelkách, kde lietajú krížom-krážom projektily a zablúdené rakety rozsvecujú bojové pole, je to ako ohňostroj na silvestra.

Na ukážku som spravil aj pár rôzných záberov, prevážne s nočnou oblohou: 

Deň1  Noc1  Noc2  Noc3  Noc4  Úskok pred vývrtkou  Noc so svetlicou  Nasratý vyhadzovač 

Do inventára pribudla novinka v podobe vystrelovacích svetlíc. Niektoré miesta (aj bez nočnej oblohy) sú teraz po novom v naprostej tme a táto nová pomôcka príde velmi vhod. Jasné, že aj s energo-projektilom alebo raketou sa dá osvetlovať, ale svetlice sú svetlice. Dosť som ich použival.  A napr. nahádzať ich z mostu 10 kusov do hlbokej priekopy s vodou vie spraviť tiež nádherný ožiarený efekt v inak velmi tmavom kanály a jeho stenách.

Trochu zmätený som bol akurát pri vynáraní sa z vody. Pri priblížení sa tesne ku hladine pred momentom vynorenia, sa celé okolie prehnane silno odzrkadluje a vznikne mätúci obraz zložený zo skutočného okolia a odzrkadleného. Najviac psycho to je pri nahánačke s dravými rybami, tie sú miestami pri zkreslení rozdvojené. Som nevedel kde je sever.

Všetky textúry v hre sú prerobené do lepšej kvality. Takisto zbrane majú detailnejši vzhľad. Napr. dvojhlavňová brokovnica alebo rotačný gulomet majú vyleštené laufy, na ktorých sa odráža celé okolie.  Posledné dve zbrane majú komplet nový model. Zmena modelu BFG10k celkom prospela. Ale nový Railgun moc nezaujal...viac mi sedela stárá verzia v tvare "minidela". Na zvuky nešahali, tie sú kompletne povodné.
 
Bol to fajn zážitok, bavil som sa od začiatku do konca. Na tom má síce najviac zásluhu samotná hra, ale prítomnosť RTX efektov zážitok ešte znásobil. Hneď by som bral aj dalšie staré FPS-ky prerobené na raytracing.
+17
VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 85
Z odstupem času je jasné, že v devadesátkách určoval směr vývoje FPS žánru hlavně ID software. Ať už to bylo s Wolfensteinem, Doomem nebo Quakem. Někdo může namítnout, že Duke Nukem nebo Blood byli lepší. Možná byli. Jejich směrem se ale vývoj žánru neposouval. Teď nemyslím přímo grafiku, ale celkovou hratelnost. Rychlost, dynamika, styl ovládání, pocit ze střelby. To prostě nemělo konkurenci. Až do příchodu Unrealu a hlavně Half-Lifu, který ale z Quaka stylem hodně vycházel.

Rychlost byla bohužel v Quakovi II trochu ubrána. Po dohrání prvního dílu jsem si musel chvíli zvykat na pomalou brokovnici. Ani mi úplně tolik nesedl při střelbě zvedající se samopal. Naopak z dvouhlavňové brokovnice se konečně stal ultimátní kanón na blízko, který najde uplatnění po celou hru. Na rozdíl od některých jiných zbraní. Blaster, granáty nebo jednoduchá brokovnice bohužel hodně brzo ztratí smysl. Proč bych měl sakra střílet ze samopalu, když mám rotačák ze stejnou municí?

Stroggové jsou skvěle děsivý nepřátelé. Škoda, že jejich bizarní augmentace nemohli být v té době trochu detailnější. Co jiného rozstřílet na kusy, než emzáky sestavené z lidských těl. Líbilo se mi na nich model zakrvácení při zásahu. Stejně tak mouchy obletující jejich těla. Postupem času přijdou jejich čím dál větší a lepší variace.

Hra od začátku rozhodně nepůsobí jako kdovíjaký ultimátní nářez. Prostředí je pořád stejné. Pryč je pěkná gotická architektura z prvního dílu. Často se někam vrací, nepřátelé jsou často schovaní za rohem, nebo na vás střílí z patra. Level design pro mě byl v některých částech dost rozporuplný. V druhé polovině se to ale naštěstí zlepší a to především z nástupem velkých a silných nepřátel. Hra je hned o dost zábavnější a hlavní boss dostatečně nebezpečný.

To byly časy, kdy jsem ho poprvé porazil u bratrance na počítači s Voodoo 2 12MB. Quake II je pomalejší a o něco horší, než první díl. Má ale své skvělé chvíle a hlavně ke konci je to skvělá hra.

A dá se taky krčit a skákat s raketometem.

Pro: stroggové, druhá polovina hry, pocit ze střelby

Proti: nevyvážené a některé zbytečné zbraně, rozpačitý začátek, ubráno na rychlosti, fádní prostředí

+23
pajmičpajmič
Dohráno
  • PC 80
Druhý Quake je stále, i po těch letech letoucích, výborná hra s atmosférou o hustotě tavené oceli. Pomalejší tempo a izolace, od vašich bratrů ve zbrani, dává pocit survival dobrodružství ala Doom 3, které u tohoto žánru velmi oceňuji.

V té době asi nejmetalovější soundtrack, který se paradoxně do hry moc nehodí - díky pomalejšímu tempu hry - jsem neměl to potěšení slyšet, neboť jsem nebyl obšťastněn kompaktním diskem, na kterém se nachází. Poslouchat ho samostatně je zcela jiná káva.

Level design je velmi kvalitní a v rámci možností i dosti variabilní. Střílení "Quejkgárů" super brokovnicí či raketometem se díky kvalitním animacím a efektům jen tak neomrzí. Objektivně nelze tomuto, podle mě, nejsilnějšímu bratru z Quake famílije nic moc vyčítat. Prostě střílíte, sem tam splníte nějaký úkol či zmáčknete tlačítko, eventuálně pokosíte bosse a snížíte tak jednomu hologramu šanci na získání skutečného, i když ne zcela ideálního "lidského" těla. Na druhou stranu si mohu říci, že jsem to byl já, kdo zapříčinil, že ostatky "Quejkgárkého" válečníka připomínají "grilované kuře"

Červený trpaslík rulez.
+17
CeBrkCeBrk
Dohráno
  • PC 60
Poslední měsíce jsem nakupoval nějaké starší hry na GOGu a jako protřelý staromilec, který rád nostalgicky fňuká nad letitými legendami, jsem se rozhodl trochu rozšířit své obzory až za hranice, kdy jsem s hrami začínal. Do tajů počítačových her jsem zabředl v roce 1999 a co se týče akční her, byl jsem odkojen skvosty typu Half-life, AvP, UT či Quake III. A protože jsem často slýchal o kvalitách a epičnosti her od id Software, nemohl jsem si nekoupit a následně i nezahrát předchůdce poslední zmíněné hry. Jistě, nejednou jsem Quake II viděl hrát kamarády, nemohly mi uniknout screenshoty a četl jsem i obdivné komentáře těch, kteří s hrami začali o nějaký ten rok dříve než já. Zkrátka jsem o této hře, jakožto protřelý pařan, něco věděl, ale přesto pro mne bylo hraní této legendy zcela novým zážitkem.

Nevím, nakolik je Quake II z GOGu upraven oproti originálu, ale ani na dnešní dobu mi hra nepřišla technicky odporná. Hlavně ty úžasně stylizované výbuchy mají své kouzlo. Však to znáte, ty žluté a plamenné "hříbky", které prchají vzhůru a rychle se rozplývají. V tomto směru jsem tak trochu zakotven v minulosti a cokoli nevypadá o moc hůře než UT, Quake III či první Half-life, mi stačí.

Quake II je veskrze jednoduchá střílečka. Do tlačítek stačí vrazit a vyjma zbraní a několika předmětů, jako je například legendární quade damage, nedisponuje hlavní hrdina nižádným dalším vybavením. Jediným intelektuálním prvkem je hledání "klíčů", tlačítek a míst, která musíte nalézt, abyste splnili jednoduché úkoly nutné pro další postup. Překvapivě i tohle dokáže občas hráči zamotat hlavu, protože design lokací není vyloženě přehledný a lidé jako já, kteří mají mizernou prostorovou představivost, se zde lehce ztratí. Větší zákys jsem zde měl nicméně pouze jeden a to když jsem stále nemohl najít hlavu nějakého commandera. Nakonec jsem ji nalez u jednoho výtahu, který jsem v té spleti chodeb opakovaně ignoroval a jenž vedl k jeho mrtvole na operačním stole, či co to bylo.

Co se týče obtížnosti, Quake II mne překvapil svou triviálností. Staré hry většinou bývají těžší než ty dnešní, ale tuto letitou hru jsem prošel téměř s prstem v nose. A to rozhodně nejsem nijak dobrý hráč. Umřel jsem jen párkrát a to pouze z toho důvodu, že jsem si típal screenshoty a ve snaze o dobrou kompozici nabíhal do nepřátelské střelby. Závěrečného bosse jsem udolal doslova za pár vteřin. No, to jsem asi přehnal, ale určitě to bylo hodně pod minutu.

A jako je na tom Quake II se svou atmosférou? Je to zkrátka frenetická akce. Hra se nesnaží se o zvláště strašidelnou atmosféru a budování napětí. Nemá ty dech beroucí lokace Unrealu, natožpak jeho umělou inteligenci. Nemá ani nápaditost Half-lifu či smysl pro morbidní humor, jako Blood. Někdo to může považovat za chybu, ale tvůrci se podobných záležitostí dle mého soudu vyvarovali záměrně. Tohle je Quake. Hra, kde mariňák kosí nepřátele silou svých zbraní a se zaťatými zuby spravedlivé odplaty. Tohle je Quake, tady se nemáte bát, tady vám má stříkat adrenalin z uší a vy máte mít zvrhlou erekci, když to napálíte kyberženě zblízka brokovnicí do ksichtu či váš rotační kulomet nadělá z davu nepřátel krvavou fašírku, zatímco vám hlavou buší tvrdá rocková hudba. Tohle je hra o výbuších, zbraních a takovém tom pocitu uspokojení, když se před vámi nepřátelé zmítají v předsmrtných animacích, když se humanoidní tanky kácí k zemi ve zvuku mechanické kakofonie a když se šklebem na obličeji uchopíte BFG a někde hluboko v mysli se vám ozve hlas: "Tak pojděte, vy kurvy!". Tak přesně tohle je Quake II.

Pro: Masakrální atmosféra; animace umírání; jednoduchost

Proti: Jednoduchost; sázka na monotematicky akční atmosféru

+14
Han22Han22
Dohráno
  • PC 70
Quake 2 jsem si chtěl zahrát hned po dohrání jedničky, ale bohužel už jen rozchodit jej je obrovské umění. Verze z GOG spadla hned po pokusu o zapnutí. Po troše googlení, instalaci modu a kopírování souborů jsem ji sice zapnul, ale zato bez animací, které se během sekundy vyply. Takže jsem to vzdal, stáhl KM Quake z uložto a stále to nebylo to pravé. Brightness se bůhvíproč resetovala po každém vypnutí, Alt+Tab nefungovalo a navíc se mi posral save těsně před koncem jedné epizody - aby se asi po stovce pokusů zázračně spravil.

No ale ke hře. Je to v podstatě totéž co první díl. Grafika je tmavá, v odstínech žluto-hnědé a ikdyž mód vylepšuje co se dá a díky nastavení Brightness lze na monitoru i vidět kam jdu, žádná pastva pro oči to není.

Příběh - v ID Soft se sice o něco pokusili, ale v podstatě jde o to, že na začátku spadnete jako mariňák ve výsadkovém modulu na planetu, pak projdete 9 různých lokací (které vypadají všechny stejně), nakopete prdel záporákovi Makronovi (francouzský prezident musí mít radost) a v druhé a poslední animaci vidíte nanicovatý konec kde hrdina uletí v modulu, aby ztroskotal o kousek vedle.

Hratelnost - tvůrci okopírovali Hexen a tak každá z epizod je takovým propojeným hubem několik misí, které se navzájem ovlivňují. V jednom kole něco najdete, vrátíte se do předchozího, kde to použijete a můžete dál. V podstatě jsou tu něco jako úkoly, akorát spočívající v tom, že někam dojít a zmáčknout velké tlačítko/vzít velký předmět. A bez mapy se z toho stává ke konci trošku nepřehledné bludiště, ale nic co by se nedalo zvládnout.

Jinak je to v pohodě střílečka, která ničím neurazí - nepřátelé jsou tak akorát a rozpadají se v krásně krvavé kousky, zbraně jsou vyvážené a téměř všechny se dají použít. Nechybí tu ultimátní superbrokovnice, výborný rotačák, kterému ale hned dojdou náboje, plazmomet, railgun a dokonce i z DOOMa půjčené BFG. Jedinou podstatnou novinkou je systém itemů, který si můžete schovat pro další použití a například díky nasysleným nesmrtelnostem a Quad Damage byl závěrečný souboj otázkou pár sekund a pár výstřelů z BFG :) A samozřejmě nechybí jako v každé staré doomovce spousta secretů.

Můj problém je ryze subjektivní. Quake 2 jsem kdysi vyhrál a nepamatoval jsem si z něj nic a stejně to bude po tomto dohrání. Není tu totiž nic navíc - grafika, příběh, prostředí, leveldesign, vypečné úkoly nebo mise. Je to jen slušná střílečka, která narozdíl od jedničky není ani tou technologickou bombou. A když si vzpomenu, že v roce 1997 vyšly parádní komediální "dukovky" - hororový Blood, buranský Redneck Rampage či samurajský Shadow Warrior a navíc první 3D/third person kombo v podobě Jedi Knight, tak si Quake 2 více než 70% nezaslouží.

Pro: Slušná střílečka, propjená kola, pokus o úkoly.

Proti: Nanicovatá tmavá grafika, pro mě ve všem průměrné a nezapamatovatelné.

+13
AlieNAlieN
Dohráno
  • PC 60
To tehdy Carmack s Romerem závodili kdo vytvoří ohavnější hru?
Věru nevím kdo vyhrál, jestli Quake 2, nebo Daikatana... šedivý vyblitý hnus s absurdně chaotickým level designem, bolí to obojí.

Duke Nukem 3D a po něm Half Life už dávno ukázali cestou jakou má smysl pokračovat s vývojem akčních her, a přitom tihle dinosauři z id Software pořád pokračovali v primitivních a nesmyslných doomovkách... a věru už to nebyla zdaleka taková zábava, jako v tom Doomu. Naštěstí tedy ani takový průser jako přímé pokračování, Quake 4, ve kterém bylo tragické už i to prosté střílení, to tady ještě docela funguje - kdo se neztratí v bludišti chodeb si užije svižnou rubanici plnou létajících kusů masa.

I když ani pocit ze střelby, ani zajímavost nepřátel nedosahuje zrovna nejvyšších příček... takže to jediné, v čem Quake 2 je opravdu chvályhodný, je ten engine... aby potom mohl pohánět o desítky levelů zábavnější rubanici Soldier of Fortune.
+7 +11 −4
TyraelTyrael
Dohráno
  • PC 60
Quake II jsem rozehrál s velkým nadšením, ve výsledku jsem byl spíše zklamán.
Nenávaznost na první, velice atmosférický díl je prvním velkým mínusem. Podle mého šlo celý příběh prvního dílu rozvinout a dále na něj navázat, náhrada úplně novým příběhem není sice špatná, leč už to není ono.

Mariňák poslaný do nepřátelské linie, aby rozbil nepřítele zevnitř, je velice atraktivní námět. Ztvárnění Stroggů - humanoidi vylepšení o robotické součásti, řezání lidí na potřebné díly. To vše dokázalo vyvolat opravdu nepříjemný pocit. O to víc potěšil arzenál zbraní, se kterými lze nepřátele ničit.

Možné vybavení zůstalo takřka totožné (dýchací přístroj, zesilující talisman...), nově však lze házet granáty atd.

Bohužel mise (hlavně od desátého levelu) byly poněkud zdlouhavé, nezáživné, zkrátka stereotypní. Přítomnost mnohem nebezpečnějších nepřátel, to také nezachránila, tudíž jsem celou hru dohrál spíše z povinnosti.

Co se týká Multi-playeru, to už je jiný šálek čaje. U žádné jiné hry, jsme nepropařili tolik hodin výpočetní techniky. Zvláště různé mody pak dosti potěší a zabaví (pokud vám v aréně pobíhá jeden z Teletubies, střílíte o to více).

Závěrem lze říct, že Quake 2 má podle mě špatný single-player, vyrovnává to však excelentní multi-player, se kterým jsem ještě na střední strávil mnoho hodin.
Mnohem lepší kampaň z prostředí Stroggů lze nalézt v dalším díle Quake 4.
60%

Pro: Parádní multi-player, inovace, atmosféra která dokáže navodit nepříjemný pocit

Proti: Slabá kampaň, nenávaznost na první díl, chybí mi ta všudypřítomná temnota předchozího dílu.

+14
vodkasesemtexemvodkasesemtexem
Dohráno
  • PC 80
Quake 2 je neskutečně tupá hra a chtěl bych to tady zduraznit, kdo ji dohrál nebo její datadisky, tak mi dá zapravdu. ovšem puvodní díl má jakousi ucelenou mapu, takže to není vubec od věci si ho dát. prostě ten typ hry, kterej mužete kdykoliv vypnout a nic se nestane. největšího filozofování si užijete nad arzenálem zbraní, kterej např oproti unrealu tak vyrovnanej není, některý typy jsou uplně o ničem, např hyperblaster, brokovnice nebo ten uvodní "paprskomet". slušný hodnocení získává především proto, že nastavilo latku FPS hrám, respektive doomovkám, a jako takové je zvladnuté na jedničku. prostě neskutečně tupá hra.

tři páry očí poprvné sledovaly monitor, když se k nám dostalo demo a pamatuji se, že jsem se v chodbách s těmi kovovými zvuky okolo pohyboval takřka jako myška, že by se mě krve nedořezal. nakonec to nebylo tak horký, ale určitě jsem si ji po deseti letech mohli zahrát znovu a byla to pořád docela zábava. ale nic se nemá přehánět.

Proti: co mi na hraní nejvíc vadilo, byl labirint chodeb, kterej od vybíjené akorát zdržuje, a o tom quake není!

+3 +7 −4
IbanezIbanez
Dohráno
  • PC 75
Určitě zajímavá hra ve své době. Příběh byl už dotažený o kus dál než u jedničky, protivníci rovněž kvalitní, zvuk byl zajímavý, právě takový jaký bych si představoval na marsovské základně. Hra mi připadala docela dlouhá. Jediná věc, která mě tak trošku dráždila byla neustálá stereotypnost prostředí, ale na druhou stranu co by šlověk čekal od základny na cizí planetě? Nemůžu si stěžovat přece na něco o čem ta hra je. Multiplayer jsem bohužel nehrál a je to možná škoda, možná bych pak hodnocení vyzdvihl ještě o kus výš, ale i tak si myslím, že si zaslouží solidních 75 - 80 %.

Pro: grafika, protivníci

Proti: místy stereotypní prostředí

+11
GarretGarret
Dohráno
  • PC 75
Nikdy to po stránce hratelnosti nebylo nic echtovního nebo zapamatování hodného. Neměl jsem přísné měřítka jako dnes, neměl jsem nahráno tolik her jako dnes a neměl jsem odvahu si přiznat, že Quake II přeci jen taková bomba nebyla. Především pak ve srovnání s Duke Nukemem, který ukazoval mnohem atraktivnější cestu. I přesto jsem se ke QII vrátil v rámci dohánění vzdělání s prvním Quakem a dohrál ho s chutí znovu. Přeci jen na zvuk dvouhlavňové brokovnice, vyrovnanost a klid při jejím dřímání v rukou se jen tak nezapomíná.

Ovšem jako jedna z prvních MP her, které jsem vyzkoušel, by měl získat větší kredit, než jaký mu přiznávám. To hraní na školních počítačích v malém okýnku, vždy připraven na alt+tab kvůli podlým vpádům učitelů, kteří rychle prolítli celou učebnou a čekovali monitory všech přísedících, to bylo prostě kouzelné období. Hlavně epické pátky odpoledne, s následnými večerními návraty domů s hlavou plnou fragů...
+28
GauntGaunt
Dohráno
  • PC 90
Quake 2 patrí medzi hry, ktoré tvoria milník medzi hrami, ktoré bežia pod dosom a tými súčasnými, ale naďalej si zachováva oldschool ladenie. Narozdiel od predchádzajúceho dielu vytvorá nový sci-fi svet, v ktorom spoznávame brutálnu rasu Strogov. A vy ako jeden z mariňákov ste súčasťou ofenzívnej jednotky, ktorá má na starosti odvetný úder za napadnutie Zeme. Tak ako vždy sa musí niečo pokaziť a váš droppad sa zrúti na Strogskom teritóriu. A začína sa púť za cieľom zničiť veliteľa Strogov. Hra beží na princípe starého Wolfenstein-a 3D, takže zabudnite na autoheal, či šípku v strede obrazovky, ktorá naznačuje váš cieľ. Hra obsahuje široký arzenál zbraní od laserovej pištole s niekonečnou muníciou až po slávne BFG. Nepriatelia sú taktiež hojne zastúpení, spočiatku jednoduché vraždenie s brokovnicou sa ku koncu mení na rozmýšĺanie, či použiješ rakeťák alebo radšej railgun. Po čase prídete na to, že aj dvojhlavňova brokovnica stojí munícia a zlé uskočenie vás zbytočne minie drahocennú muníciu. Lokácie sú vymodelované, tak že vás neomrzia. Hoci hneď v druhej misii som behal po kúsku mapy a rozmýšľal, kde mám nájsť ďalších 20 Strogov a ako mám skočiť k tomu padaciemu mostu, hra je tak vymyslená, že do tej istej lokácie sa ešte vrátiš po inej ceste, takže zvyšok nepriateľov budeš musieť ešte doraziť. Quake už má aj taký menší quest log, na ktorom svietí koľko úloh je ešte potrebné urobiť, a nie je to už len o hľadaní kĺúčov, pribudli disky a občas hlava Strogského veliteľa, taktiež napr. získať spojenie s veliteľstvom, doniesť lokátor k bombardovaniu na určité miesto, ničenie vlaku alebo reaktora a mnoho iných... V Quaku taktiež nemôžu chýbať známe secrety od id software. Spočiatku som sa ich snažil hľadať, ale prišiel som na to, že je to zbytočnosť. Nemáš šancu nájsť sám všetky tak sú poukrývané a niekedy potrebuješ jeden aby si našiel druhý. Najprv nájdeš nezraniteľnosť, aby si potom mohol skočiť do lávy a tam zobrať pár nábojov a brnenie. Už spomínaná nezraniteĺnosť patrí k power up-om, ktoré počas hry nachádzate a narozdiel od prvého Quaku si ich ukladáte do inventáru a môžete ich potom kedykoľvek použiť, skoro vôbec som ich nepoužíval až na double damage a quad damage, ktoré pomôžu pri bossoch. Okrem spomínaných nájdete napr. Brnenie, ktoré žerie muníciu, do plamových zbraní, oblek do zelech s.ačiek, tlmič, prístroj na dlhšie dýchanie pod vodou a mnoho iných zbytočností. Pôvodnú hru spustíte pod grafickým kabátkom Software render alebo OpenGL, prvý bohužial spósobuje na novom hardware pády, keď ste vo vode. Už je mnoho grafických remakov, najlepši zrejme Berseker remake, ale nič nie je nad originál. Čakal som, že hra bude dlhšia a hral som to ani nie 8 hodín, no musím priznať, že na prvej obtiažnosti, odporúčam, ale hrať na druhej. Čo nakoniec dodať, asi len to, že za dohratie stojí už len posledný secret s galériou a stretnutie Strogského Jabba Huta. Nech krv Strogov tečie a pokračujme v pomste aj v datadiskoch

Pro: na rok určite grafika, množstvo arzenálu a nepriateľov, hádzanie granátiv, lokácie

Proti: pre niekoho absencia mapy, zbytočné power upy, občasné blúdenie

+18
PRIVATE MARTINPRIVATE MARTIN
Dohráno
  • PC 100
Keby mi raz niekto povedal:
"Opíš mi túto hru 11 slovami, z ktorých ti nebudem rozumieť ani písmeno", povedal by som len "No story, no character development but I have a fucking gun!"

Presne tieto slová vystihujú tento počin od id Softu asi najlepšie, pretože o nič iné tu ani nejde. A to je len dobre.

Ako všetci iste vedia, druhý diel s tým prvým nemá mnoho spoločné. Keďže príbeh tu nehrá prvé (ani druhé alebo tretie) husle, nič strašné sa nedeje. Osobne si myslím, že hardcore sci-fi prostredie sa k tejto sérii hodí viac ako ten mix fantasy a sci-fi z dejstva prvého.

Keďže príbeh je rozpísaný hore v popise hry, môžem prejsť rovno do sekcie hrateľnosť. Tá je typicky "doomovská", tzn. nájdi kartu, vystrieľaj celú miestnosť, nájdi druhú kartu, vystrieľaj druhú miestnosť, prestrieľaj sa k počítaču, vyhoď ho do vzduchu a potom zase všetko postrieľaj... a takto stále dookola.
Na papieri (vlastne na monitore) to môže vyzerať repetívne, no v reále som sa stále bavil. Možno to bolo rozmanitosťou oponentov, ktorých je myslím celkom slušný sortiment, možno parádnym výberom zbraní, ktorý je k dispozícii a možno len chuť po dlhom čase si len tak nezáväzne zastrieľať.

Je ťažké hodnotiť technickú stránku tak starej hry, ale aspoň stručne.
Zbrane vyzerajú nebezpečne, nepriatelia desivo a prostredie tak trochu monotónne. Keďže sa mi hru nepodarilo rozbehať cez 3DFX, musel som ju hrať pod OpenGL ale aj tak vyzerala celkom slušne.

Čo dodať? Ako ste si z predchádzajúcich odstavcov mohli všimnúť, druhý diel Quaka mám veľmi rád. Istý veľmi malý podiel na tom má určite aj nostalgia, veď išlo o jeden z mojich prvých kontaktov s FPS žánrom, no najväčšiu zásluhu na tom má samotná hrateľnosť.
Síce nemá také premyslené herné mechanizmy ako Half-Life, alebo prelomovú grafiku ako Unreal a hlavný hrdina netrúsi jednu pikantnú hlášku za druhou ako slávny Duke ale ide o remeselne, poctivo a s citom pre akciu spracovanú FPS.

Druhý diel už u mňa neprekonal ani Quake 3, ani štvrtý diel a myslím že ho už neprekoná ani prípadný piaty diel.
Ako raz povedal jeden náhodný okoloidúci: "Aj Everest je len jeden".

Pro: hrateľnosť, rozmanitosť nepriateľov, zbraní, herná doba

Proti: miestami monotónne prostredie

+24
Terry.CooperTerry.Cooper
Dohráno
  • PC 100
Rozhodně snad nejpamětnější FPS, jakou jsem kdy hrál. Quake 2 má pro mě vyšší hodnotu než všechny Half-Lify dohromady a tak k němu budu zákonnitě i přistupovat.

Už recenze 1. Kváka časopisu Score a Level nastínily, kam se jejich příští verdikty pro sérii Quake budou ubírat, takže zatímco si Score požitek s Quakeho 2 hýčkalo, v Levelu už to tak vítězně nevypadalo. A v podstatě celou dobu tvůrčí činnosti firmy Id se trh a kritika v tomto štěpí na dva díly. Jeden jejich hry bezmezně miluje, druhý v nich ono kouzlo tolik anebo i absolutně - nevidí.

Pro mě je Quake 2 zábavou v nejčistší formě, jedna z mála FPS, kterou jsem měl prolezlou ve všech koutech, kde s každou další místností hry jsem šel najisto nejen k aktuálnímu cíli, ale i k jednotlivým nepřátelům tak, abych je co nejefektivnější formou popravil..A to od začátku hry, do jejího posledního sladkého videa. Tolik mě ta hra bavila. A nestál za tím příběh (i když ta prachbídná myšlenka ztroskotance a zbloudilce na planetě stroggů, vůbec špatná nebyla), ani úkoly, ani nic hlubšího..

Hra mě dostala svým tempem, dynamikou, vynikajícími zbraněmi a vyvážením mezi nimi, kdy každá měla specifické využití pro specifického nepřítele, každý ze senzačních protivníků tak potřeboval jiný způsob taktiky, každý z protivníků byla tak úplně jiná zkušenost. Byla to poslední hra, kterou jsem na svém Pentiu 200 s Voodoo 2 bez problému rozjel..Pozdější Unreal takové štěstí neměl..Přesto mě nikdy tolik nebavil, jako Kvák..Kvák 2 je mistrovsky zvládlá akce, která dělá jen čest svému prvnímu dílu a ted, ze zpětného pohledu několika let, musím prohlásit..Že mi quake 2 stále připadá jako moderní hra, se spádem drsné akce, byť, v "trochu" již zaprášeném kabátku:-)..

Každopádně milník mého hraní a vzpomínka skutečně - na vždycky..

Pro: zbraně a s nimi rozdílné taktizování (tohle nikdo jako Id Software neumí), dynamika hry, nepřátelé, drsné ozvučení, atmosféra, brutalita, multák, "techno" design prostředí mě osobně sednul a samozřejmě revoluční engine své doby..

Proti: Někdo řekne nápady, ale jen ten co nechápe a nechce chápat podstatu Id Sofťáckých her..

+23
PavelUPavelU
Dohráno
  • PC 85
Poprvé jsem tento díl, v původní verzi, přešel v roce 2006. K jeho rozehrání došlo ale již koncem roku 2005, po dohrání tehdejší novinky od Monolithu a nainstalování dílu čtvrtého. Který mě moc neoslovil a já si uvědomil, že je jen otázka času, kdy Quake II přejdu a zjistím, co byl vlastně zač. Nyní už to dávno vím, nejen proto, že jej mám dvakrát dohraný, spolu s bezpočtem modifikací, ale i času u něj stráveném a získaným dojmům z něj.

Bez pochyby mě kdysi bavil, zábavou, herní dobou a dalšími důvěrně známými věcmi. Za to grafickou stránkou mě tenkrát neoslnil vůbec, a když už měla akční část grády, tak z výše uvedených důvodů neposkytovala stoprocentní požitek. V součtu mého starého monitoru, nevýrazné palety barev a velké tmavosti hry s brrightness na max, opravdu chabé. To se změnilo až s novým monitorem a vylepšenou grafikou, rázem to byla úplně jiná káva! Jenž mne poměrně oslnila a o to více se mi hraní zamlouvalo.

Zábava jela v zajetých kolejích, naštěstí představovala motivaci hrát dále a čelit výzvám jí nastolených. Kromě bezduchého střílení, nalézání účinnějších zbraní a doplňování power-uppů, spočívala herní náplň i v mnohých úkolech. Tu něco aktivovat, vyřadit, zpřístupnit a podobně. Ty bývaly, sice odjakživa, obsaženy ve skoro každé FPS a nechyběly ani zde. Přesto, dokázaly občas úkoly zaujmout a umocnit atmosféru. Samotné kosení nepřátel a bossů rovněž nezklamalo, ani napodruhé. Ve spojitosti pokročilých voleb obtížnosti se ukázal můj záměr, vybrat si tu třetí - pojmenovanou Hard, jako správný. Přiměřeně odolní protivníci to dávali znát. Jenže to by na ně musela být uplatněna jiná taktika, než používání zbraní a nábojů s rozvahou. Čímž mi nikdy nedošly a má výzbroj se stala mou nejmenší starostí.

Znamenitý design levelů si po celou dobu držel vysokou úroveň. Ukazující rovněž to, v čem byla architektura řady map propracovaná. Např. dovedně umístěné tajné lokace a levely, několikeré vchody do téže úrovně nebo „patrovost“. Řada map tímto umožňovala se rozmyslet, zda jít doleva, doprava nebo skočit dolů, popř. se vydat hořejškem. Výjimkou nebyla ani situace v jedné z map, v níž bylo zdánlivě znemožněno jít dále. Stačilo jen chvíli zkoušet některé postupy a normálně, bez použití cheatu se šlo, s mírným úbytkem životů, dál dostat. Shodou okolností ke vstupu do dalšího levelu. Nicméně mi došlo, že zmíněným experimentováním nebyla ona úroveň regulérně přešlá celá, a mé kroky tedy směrovaly zpět, pokračujíce obvyklou cestou.

Let má tato gameska za sebou hodně. Naštěstí to vynahradila komunita okolo ní a bez potíží ji šlo omodifikovat. Já proto použil osvědčený Knightmare Engine, s hi-res texturami a modely z prosince 2009, a často típal screenshoty. Projevila se totiž stoupající detailnost a kvalita grafiky, vynikající i v kombinaci widescreeen rozlišení. Rozdíl mezi starým a novým monitorem byl hodně znatelný. Zatímco jsem prvních pár map přešel ještě na starém, dohrál jsem zbytek hry na novém, v rozlišení 1440x900 a vychutnal si skvěle čistý, barvami zářící obraz.

Celkově se tak stal druhý Quake mým oblíbeným až postupem času. Nemalou měrou k tomu přispěla i futuristicky působící prostředí, rozšiřující modifikace a pár neoficiálních mission packů. U nichž dodnes nevím, zda měly status „mod“ nebo ne, konkrétně Zaero a Juggernaut. O obou kdysi psal Bludr a jeden z nich i hrál. Jeho články o této hře, popř. přídavných SP levelech, mě potěšily. Já se na jejich základě dozvěděl mnohé info, a bez váhání si leckterý kousek sám vyzkoušel a zahrál.

Pro: Stále pěkné intro a outro, výborná zábava, skvělý design a mod komunita.

Proti: V původní verzi příliš tmavá a nevýrazná grafika, zřejmě ale záleží jak na tom kterém rendereru.

+17 +18 −1
MaidensMaidens
Dohráno
  • PC 100
Společně s Hexen 2 je "kvejk" uplně první akční hra, kterou jsem hrál na vlastním počítači. Z toho vyplývá, že je to absolutně srdeční záležitost a míň než 100 dát nemůžu :) Navíc, když mne baví dodnes. Parádní prostory planety strogů, na tu dobu nevídaná brutalita a vše doprovázeno špičkovou instrumentální metalovou muzikou. Nářez :-)

Pro: jednotlivé mise, zvuky, hudba, brutalita, Quake jak má být

Proti: něco by se našlo, ale já to prostě napsat nemůžu :D

+8 +11 −3
H34DH34D
Dohráno
  • PC 85
Quake II byl vlastně úplně typická doomovka, která velebila rychlou a hlavně stylovou akci. Herní kampaň se snažila na místo jednotlivých levelů prezentovat systém kontinuálního procházení, což sice nedosahuje úrovně Unrealu, či Half-Lifu, ale pro účely zábavného vyvražďování Stroggů to naprosto dostačuje. V kampani procházíte zejména industriální interiéry, a i když to nezní zrovna slavnostně, obzvláště ve spojení s tím, že si libují v šedé barvě, tak bych neřekl, že s designem levelů je něco v nepořádku, naopak je takovým vyšším koridorových FPS. Hratelnost byla poměrně arkádová a postup hrou se omezoval na sbírání klíčů a stiskávání tlačítek známé již z prvního Dooma, ale ono to v záplavě krve a skvostného zvuku dvouhlavňové brokovnice vůbec nevadilo...

Grafika byla skvělá, málokterý hráč, který ji nezažil v době svého vydání, si uvědomuje, jak revoluční vlastně Q2 engine byl. V roce 1997 byli hráči ještě zvyklí na hry typu Duke Nukem 3D a tohle bylo opravdu jiné kafe. Nejvíc musím asi pochválit různé světelné výbuchy, exploze, stíny, modely, ale on to byl pokrok opravdu ve všem…

V čem Q2 exceloval, byl multiplayer. Hra patřila mezi ty nejrychlejší FPS, byť Quake 1 byl ještě o vlásek rychlejší. Q2 disponoval trošku variabilnějšími levely – méně kostkových místností a rovných chodeb, trošku více míst pro „schovku“, či „přepadovku“. Troufám si říct, že Quake 2 byl o malinko taktičtější, byť se o žádný Counter-Strike samozřejmě nejednalo. Šlo spíš o to, že levely občas měly svá strategická místa s power-upy a zbraněmi. Dalo se hrát i na „kočku a na myš“ s railgunem. Quake 1 byl oproti tomu více o brutální síle – sebrat raketomet a sypat to všude kolem sebe…

Quake 1 přišel jako první s trickjumpingem, což byla úžasná featura, kterou se hráči učili správně používat dlouhé roky. Quake 2 měl pozměněné mechaniky strafejumpů a circlejumpů – tedy toho zvláštního mačkání kláves a švihání myší, které způsobovalo, že hráč neustále nabíral rychlost. Výsledkem bylo právě ono nepatrné zpomalení, které šlo ruku v ruce s jemným zpomalením raketometu (resp. letících raket). Quake 3 je v tomto bližší právě Quake 1, takže soudím, že čas ukázal, že směr Quake 2 nebyl nejlepší. Paradoxem je, že Quake 4 byl zase v tomto bližší Quake 2, ale taky proto se Quake 4 na poli progamingu neohřál více než jednu sezónu.
+13 +14 −1
ZephyrCZZephyrCZ
Dohráno
  • PC 70
Určitě nadprůměrná 3D střílečka, která, z mého pohledu, ale nijak extrémně nevybočovala a kdyby neměla jméno Quake a podpis id Software, tipuji, že by svého úspěchu nedosáhla. To nic ale nemění na tom, že jsem hru dohrál a v některých pasážích jsem se i výborně bavil. MP bohužel nemohu soudit, nehrál jsem jej v této hře.

Pro: Ve své době grafická stránka, zvuky, protivníci.

Proti: Mírně monotóní a postrádající nápady, které by hru okořenili.

+6 +12 −6
ještěrještěr
  • PC 65
Po Q3A druhý nejlepší Quake s celkem dlouho oblíbeným multiplayerem. Monotónnost většiny levelů v nepěkné a zakalené grafice (kam se hrabe Q2 na malinko novější HL a AvP, to se nedá srovnat :)) zachraňují tradiční secrety a celkově dobré, svižné přestřelky.

Samozřejmě jsem to nikdy nedohrál - příliš dlouhé.
+5 +8 −3
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 292 79
  • PS1 8 78
  • PS4 0 --
  • PS5 3 85
  • X360 1 85
  • XOne 0 --
  • XboxX/S 0 --
  • Switch 0 --
  • Amiga 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
624
Odkaz:
http://dbher.cz/h624
Přidána:
26.06.2008
16 let a 155 dní
Hodnocení:
304 (40-100 %)
Komentářů:
20
Oblíbenost:
Sledovat 27 Chci si zahrát 15
Rozehráno 7 Dohráno 251
Návštěvnost:
46659× (celkem)
68× (poslední měsíc)
12× (poslední týden)
0× (dnes)
Více