Diskuze

@hanak_v_exilu (12.07.2024 20:42): Ty jo, tak to Tě muselo vytočit fakt k nepříčetnosti :-D. Samozřejmě Tě lámat nebudu, ale byl bych zvědavý na komentář.

@hanak_v_exilu (12.07.2024 20:28): Dej tomu ještě šanci. Hlavně kvůli příběhu.

@Tulareanus (31.03.2022 21:23): Právě, že český :-D. To víš, byla to událost mít komplet nadabovanou takhle velkou hru. Mě se ten dabing líbil strašně moc. Měl určitě spousty much, ale když si na něco zvykneš, je to potom těžké si odvykat. U dvojky jsem se právě musel rozhodovat jaký jazyk. A angličtinu jsem ihned zavrhl. Ne proto, že by nebyla dobrá, ale mě ten jazyk do toho světa prostě nesedí. Stejně jako Stalkera hraji s ruským dabingem, protože prostě angličtina tam také nesedí. A kdyby byla nějaká hra, co se třeba odehrává ve staré Číně, chtěl bych v ní čínštinu, pokud by byla možná. Tak to mám i u filmů. A ta polština mi také ze začátku přišla vtipná, ale potom jsem si na ní dost zvykl a nakonec tu hru právě dělá jedinečnou. A také se mi líbí, jak Geralt zní. Anglická verze Geraltova hlasu se mi nelíbí. Zkoušel jsem ale i francouzštinu a to byl teprve ten pravý punk :-D.

Nevím, měl jsem to přesně naopak. Je fakt, že u jedničky to načítání bývalo zdlouhavé, než to vyřešili rozšířenou edicí. Hra občas spadla, ale nebylo to pravidlem. U dvojky se mi to stávalo pravidelně. V průměru tak při každých deseti načteních, nebo uloženích. A jak říkáš, to už dokáže hodně otrávit. Proto jsem to musel zmínit.

Pravda, pravda. Jak jsem trojku teď rozehrál, tak si u toho úplně chrochtám. Bojový systém je vyvážený, zábavný, svižný i taktický. A ten skvěle navržený inventář a práce s ním... to je úplný opak toho, v čem mě dvojka zklamala a vytáčela. Dvojka se mi ze začátku také jevila slibně, co se týče systému boje, ale brzy jsem sklouzl právě k tomu cheesování pomocí kotoulů, protože třeba aby Ti hra ubrala jeden bod výdrže za to, že odrazíš nepřátelskou čepel a nebude Ti potom zbývat vydrž na začarování znamení, mi přijde přinejmenším divné. Vím, že se to trochu zlepší investicí do příslušných dovedností, ale ty drahocenné body mi za tu investici nestály, protože chyběla motivace, když kotouly byly nejjistější. V jedničce hodně záleží na tom, jaký elixír a olej zvolíš pro daný boj. A na nejtěžší obtížnosti to tak zůstává až do samotného konce. Neříkám a nikdy jsem neříkal, že v jedničce je boj nějaký světoborný, ale je originální a stále mi dává mnohem větší smysl, než ve dvojce. Byť není pochopitelně moc akční.

A právě to jsem měl na mysli - mít více prostředků, možností, čehokoliv. Když hraji na vysokou obtížnost, chci aby obtížnost byla vysoká, proto jsem na ní hrál, ale krom toho, že nepřátelé začnou dávat mnohem větší poškození, jsem si nevšiml žádné možnosti, jak na to adekvátně reagovat nějakým ke konci získaným předmětem, schopností, prostě čímkoliv. Teď momentálně u třetího dílu hraji také na druhou nejtěžší obtížnost, ale za celou dobu jsem nedostal pocit, že bych byl bezradný, co se mých možností týče. Schválně jsem si dal na úrovni pět souboj s vidlohonem, co měl čtrnáctou úroveň, kdy jeden úder (i s Quenem) rovnal se smrt. Chtěl jsem vědět, zda to jde vyhrát. Napoprvé mě zabil během minuty, protože jsem spoléhal na Quen, ale napodruhé jsem ho po čtvrt hodině soustředěného boje sundal. Sice jsem si o něj kompletně ztupil meč, spotřeboval všechny Hromy a ostatní elixíry a rozházel všechny petardy, ale nakonec lehnul, protože je to nastavené tak, jak to mělo být alespoň zčásti už ve dvojce.

@Tulareanus (24.03.2022 20:34): To máš jistě pravdu - nikdo neví, jak Geralt zní a sám bych neuznal argument, že takhle zní Geralt nejlépe, protože to tak je. Ale znovu se musím odvolat na svůj komentář - píši v něm, že s dabingem to byl můj problém, protože je těžké zvykat si na jiný hlas, pokud se to týká tak ikonické postavy a ne nějakého zapomenutelného tuctového hrdiny. Takže určitě fakta a dojmy rozlišuji, jen si nezakazuji kombinovat je dohromady v jednom textu. Hry, stejně jako jakékoliv jiné umělecké médium jsou hodně o pocitech, dojmech a prožitcích a v tom se, myslím, shodneme, že proto hraní tolik milujeme, protože nám dávají velký prostor pro osobní interpretaci. Rozhodně Ti nechci (a nikomu jinému) vnucovat polsky mluvícího Geralta, jako "kanonického". Pro mně osobně jím ale je.

Ano, první Zaklínač nestárne vůbec dobře a stárne rychle. Má spousta much, ale oproti dvojce je daleko stabilnější. Jednička mi spadla za celou dobu asi dvakrát, co jsem jí teď hrál, dvojka mi padala tak dvakrát za jedno hraní, což byly vždy nějaké dvě, tři hodiny, co jsem se k tomu posadil. To mi přijde horší, než zastarávající jednička, která, prostě si nemůžu pomoci, má stále daleko lepší atmosféru. Možná tím, jak je taková obyčejnější. Dvojka je strašně přepálená filtry a to moc nemusím. A příběh i jeho vyprávění, je stoprocentně lepší ve dvojce, což jsem také vypíchl, jako jedno velké plus.

Vím, že i jednička byl koridor. On by to Aurora engine asi už lépe nesvedl, ale to zdání, že jde o otevřený svět, uměla jednička mnohem lépe, než dvojka. Dnes po letech vidím na jedničce všechny její limity a "faky", ale pořád na mně dokáže působit otevřeněji. A soubojový systém z jedničky mám možná raději kvůli tomu, že jsem ho nikde jinde neviděl, že mi dává smysl a hlavně má funkční alchymii, byť není tolik dynamický. Dynamiku soubojů nejlépe zvládá třetí díl, protože tam opravdu jde efektivně využít veškeré možnosti, co systém nabízí. To mi právě HODNĚ chybí u té dvojky.

A k Tvé řečnické otázce: Nevím jak to máš Ty, ale já ano. Nechci, aby mi hra dávala něco zadarmo. Chci se u ní soustředit a vylepšovat svou finesu. Ale zároveň si přeji, abych dostal ke konci ten pocit, že jsem si prošel žárem bitev, zocelil se a odměnou mi je, že se to vyplatilo. Asi to teď lépe nevysvětlím, protože se mi už zavírají oči. Určitě mně nebaví vyhrávat lehko a to ani v konečných fázích hry, ale když ke konci postrádáš jakýkoli pocit progresu Tvé postavy, tak to není prostě uspokojivé.

@Tulareanus (24.03.2022 00:36): Právě první souboj s Lethem zmiňuji také.

Nemám to u všech her. Respektive u nějakých to nějak snesu. V Zaklínačích také nejsou zrovna pohledná zvířátka, ale s husí kůží se mi je nějak daří překonávat. Ale třeba Half-Life nedám dodnes.

Také jsem používal nejvíce Quen, potom Yrden. Aard a Axie vůbec a sem tam Igni.

Co se týče Tvého posledního bodu - Ano, mám rád soubojový systém z jedničky daleko více než ve dvojce, což nezastírám. Mám raději i atmosféru jedničky. Ty to máš zase naopak a je to v pořádku. Je to přeci otázka vkusu a názoru, nebo ne? Já ten svůj nikomu nevnucuji, vždy zdůrazňuji že se jedná o můj názor a počítám s tím, že ne všichni s ním budou souhlasit. A jak sis mohl všimnout v mém komentáři - i já považuji druhý díl za daleko bližší zaklínačskému univerzu. Se dvojkou mám problém hlavně s hratelností a uživatelských rozhraním. A to jsem i psal.

@Tulareanus (23.03.2022 22:27): Jej, to muselo dojít k nedorozumění :-(.

Vůbec neříkám a ani si nemyslím, že byly v tomto díle souboje lehké, naopak. To, o čem mluvím v prvním odstavci, který zmiňuješ, není že by byl souboj lehký, ale že kromě kotoulů a klikání mně vlastně nedal žádné další efektivní možnosti. Jak jsem se uváděl - snažil jsem se ze začátku hrát takticky a využívat soubojový systém komplexně, ale motivace skončila, když jsem zjistil, že kotouly a klikání fungují nejjistěji. Hrál jsem na obtížnost "Vysoká". To je, pokud si dobře pamatuji, druhá od konce?

A s těmi Dark Souls Ti to neberu. Máš je určitě najeté mnohem lépe, než já. Já se o ně jen otřel, bojím se brouků a pavouků. Vím, že to zní směšně, ale nic s tím nenadělám. Použil jsem je spíše jako přirovnání k neustávající zranitelnosti. Mám v RPGéčkách rád, když ke konci dostanu ten pocit, že už je má postava opravdu namástrovaná, že je z ní prostě geroj. Tady mi na samotném konci dával po dvou ranách fatality i obyčejný halapartník, to mi zkrátka hodně nesedí.

@Tulareanus (23.03.2022 20:13): Díky za přečtení. A co konkrétně z toho?