Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

There Is No Game

  • PC 95
  • Android 95
Pro mne naprosté překvapení, There Is No Game je pro mne nejlepší nehra co jsem kdy hrál. A vlastně i velmi úžasná hra. Přes velmi jednoduché a přitom zajímavé pojetí až velmi příjemnou pixelart grafiku.

Už od první chvíle, kdy se s hráčem začne dohadovat hra samotná, aby ji okamžitě ukončil, a hráč musí dokázat svoji zatvrzelost a nevzdat to. Nebudu tady vůbec dál spoilerovat, protože se ve hře se objeví různá překvapení v průběhu příběhu, a nechci tu nikomu, ani skrytým textem, kazit případný budoucí zážitek.

Ovládání hry je poměrně prosté, stačí klikat a případně kombinovat předměty na obrazovce. Tedy jako u klasické adventury, ale v této hře jste vlastně většinou odstrčeni od hlavního dění, a suplujete spíš takovou ruku osudu.

Grafika je jednoduchá, barevná, a dobře se na ni kouká. Zvuk je perfektní, dabing a hudba naprosto bez výtky. K tomu obsahuje spoustu často velmi vtipných narážek na herní průmysl i sama sebe.

Nevýhodu vidím jen - hra není nějak extrémně dlouhá, max. pár hodin herního času, to podle toho, jak se často zaseknete. A pokud vím, tak neexistuje čeština, pokud aspoň trochu nevládnete angličtinou, nemá cenu hrát, protože právě ty dialogy, dohady, vtipy a narážky jsou to gró této (ne)hry.

Každopádně shrnutí, There Is No Game je pro mě opravdu překvapení, drobná nenápadná Indie hra s opravdu velkým srdcem.
+14

Hook

  • PC 70
  • Android 70
I přes značný počet levelu (puzzlů) jde spíše o drobnou hříčku. Šlo by říct, že působí jako ochutnávka, demo, jako proof of concept. Z této škatulky však vybočuje svou kvalitou hudba a estetika. Hudební, možná spíše zvuková, stránka je sice jednoduchá, ale pomáhá se soustředěním a udržením pozornosti. Estetika je pak nádherná – jednoduchá a elegantní. Neruší vás jakýmikoliv zbytečnostmi. A zjednodušení zašlo tak daleko, že chybí i jakékoliv nastavení. Díky tomu pak nejde ztišit zvuky a nejde ani změnit obtížnost.  A to se projevuje na délce hry – proletíte ji v řádu desítek minut a nejvíc času zabere případný výběr puzzle. Pokud si chcete vyzkoušet konkrétní hádanku, musíte se k ní prolistovat! 

Přesto jsem si hru užil a dohrál ji jak na PC, tak na mobilu. A tam taky patří a mnohem více vynikne.

Pro: krásný design hry

Proti: krátká doba hraní

+14

Cat Quest

  • Android 65
Zjednodušená hack-and-slash pro mobilní hráče. Všechno je uzpůsobené tomu, že neustále můžete běžet vpřed a nemusíte se zdržovat nebo namáhat mozkové buňky. Jeden automatický útok, pár kouzel. Z RPG mechanik pouze vybavení (zbraň/zbroj/helma) s pár čísly. Questy na pár řádků, není nutné číst, o nic nepřijdete. Všechny se řeší shodným stylem dojdi někam/zabij příšery nebo obojí. Ve questech se neztratíte, šipečka vždy ukazuje přesně kam jít. Ukládat se dá jen ve vesnici, ale nikdy od ní nejste dál než pár minut. Dungeony taktéž trvají max několik minut.

Přes všechno tohle zjednodušování (nebo možná právě proto) je hra na mobilním zařízení poměrně dobře hratelná. Ačkoliv nemáte pocit, že hrajete nějaké mistrovské dílo, tak "ještě splním tento quest / ještě projdu tuto jeskyni a půjdu spát" prostě funguje. Možná tomu přispívá ta infantilní grafika a občasně povedené slovní hříčky (které jsem ovšem rychle začal ignorovat). Hra je překvapivě dlouhá (na mobilní poměry). Naštěstí ne příliš.

Všechno je to takové... zjednodušené. Na ukrácení času nebo bezmyšlenkovité odreagování poslouží dobře.

Celkové hodnocení: Dobrá / Výborná
+14

The Walking Dead - Episode 1: A New Day

  • Android 40
Tahle hra si mě nezaháčkovala. Hry, co se hrají samy, nejsou úplně můj žánr, ale i tak jsem dal slušné hodnocení třeba walking simulátoru What Remains of Edith Finch nebo casual adventuře Life is Strange - Episode 1: Chrysalis. The Walking Dead mi v porovnání s nimi přijde horší v mnoha směrech.

Technicky hru sráží k zemi naprosto otřesná kamera a ovládání. Připadal jsem si jak opět v roce 1992, kde postavičky chodily po předrenderovaném pozadí s kamerami přepínajícími mezi špatným a ještě horším úhlem, a zasekávaly se o neviditelné překážky. (Hrál jsem to teda na Androidu, ale ověřil jsem si, že na PC to funguje stejně). Samozřejmě, to by se dalo překousnout, pokud by zbytek byl dobrý.

Po stránce vyprávění mi hra také nepřišla dobře vystavěná a uvěřitelná. Do očí mě bila urgence příběhu, kdy jde všem o život, a časté pasáže, kdy si postavy jen tak v klidu sedí, konverzují, a vůbec se chovají jako by byly na pikniku a největší problém byl, že brzo začne pršet. V některých dialozích mi pak chyběly přirozené odpovědi, a zůstaly tam pouze extrémy, aby vás to nuceně posunulo některým směrem v připraveném příběhu (např. Hershel). Několikrát se mi stalo, že následná konverzace nenavázala plynule na můj předchozí dialog, a postavy se například zeptaly nebo zopakovaly něco co už bylo před chvílí zmíněné. V uvěřitelnosti také moc nepomohlo, že reportérka (mimo jiné perfektně ovládající pistoli) nezná co to jsou baterie a jak se vkládají do rádia, nebo že uprostřed zombie apokalypsy kdy jsme všichni posraní strachy co bude za příštími dveřmi pošle hlavní hrdina svoji malou chráněnku samotnou na záchod (mohlo tam vůbec být větší klišé?). Jak už tu někdo zmiňoval, to, že se všichni ptají černocha, jestli ta malá bílá holka je jeho dcera, je taky poněkud zvláštní (absurdní hyperkorektnost). A když odpovím, že její otec nejsem, tak mě automaticky podezírají na pedofila (což je americká kultura jako řemen). Fakt, že jsem zachránil malou holku uprostřed zombie apokalypsy sklidí jen podezíravé pohledy, místo pochvaly. Asi jsem ji tam měl nechat. Těch amerických stereotypů je tam vůbec plno, i u dalších postav (Kenny, Hershel). A když už jsme u toho, když už je to hra z aktuální doby, tak by se dalo očekávat, že protagonisti už někdy viděli nějakej zombie film (uznávám, to už je hnidopišství, ale říkám si, jestli by nebylo zábavnější, kdyby ti lidi reagovali "vždycky to byla zábava v televizi, a najednou je to všude kolem nás!", místo totální neznalosti konceptu, jak bývá zvykem).

Ze začátku byla hra totálně přímočará, jenom občas QTE, ke konci epizody už tam bylo pár oddělených přístupných lokací a lehký puzzle solving. Zajásal jsem, že to třeba nebude jen interaktivní film. Najít ovladač na televizi a zapnout televize přes ulici k odlákání zombie, hmm, slibné. (Teď budu ignorovat fakt, že lidé byli za mříží a zombie chodily kolem a dělaly, že je nevidí, což bylo fakt pěst na oko). Ale když už tam mám cca 5 interaktivních prvků, tak by si autoři mohli dát práci, aby jejich kontext opravdu dával smysl. V okamžiku, kdy jsem v místnosti našel tvrdou vycházkovou hůl, tak jsem nechápal, proč ji nemohu vzít - proč chodit kolem zombií s prázdnýma rukama místo s pevnou holí? Později jsem narazil na cihlu ležící za mříží mimo dosah rukou, a zajásal jsem, to je jasný, přisunu si ji holí. Běžím k holi, ale ne, pořád nejde vzít. Totální zmatení. O něco později jsem přišel s dlouhou požární sekyrkou, tak si říkám ok, třeba si tu cihlu přisunu aspoň takto, a opět nic, hláška "nedosáhnu tam". Smysl nula, imerze mrtvá. Požadovaná posloupnost byla prostě jiná, tady se na mozkové buňky nehraje. Přitom by bylo triviální umožnit přisunout si tu cihlu jinak, a prostě bych ji mohl hodit teprve až otevřu mříž. Efekt stejný, příběhové větvení žádné, pouze by to udělalo hru uvěřitelnější.

Celkově tedy zklamání. Další epizody hrát nehodlám, ačkoliv je vlastním. Ale uznávám, že jsem přesycený zombiemi, takže to mohlo hodně ovlivnit moje vnímání (a ke hře jsem se dostal až teď, místo v roce vydání).

Celkové hodnocení: Nic moc
+14

Samorost 3

  • Android 65
Krátce řečeno, pěknější Samorost 2. Ovšem na Machinarium to dle mého názoru nemá.

Délka hry je ucházející, odhadem 4-5 hodin. Hádanky jsou celkem pěkné, ale občas je potřeba extrémní důvtip, aby člověku došlo, co se po něm vůbec chce. Takových míst je tam povícero, to autoři úplně nezvládli. Na druhou stranu otevřít integrovanou nápovědu je triviální (ačkoliv z toho má člověk špatnej pocit). Grafika hry je krásná, barevná, roztomilá. Občas překvapí pěkná hudba či občasný zvuk. Příběh je zajímavý. Hádanky často působí dost uměle.

Celkově pěkná odpočinková hra, ideálně třeba do páru na tabletu na pohovku. Ale žádná extra třída, pokud to porovnávám s konkurencí na PC. Pokud bych to porovnával s mobilními hrami, tak bych přidal 10% navrch.

Celkové hodnocení: Dobrá / Výborná
+14

Diamond Rush

  • Android 55
Diamond Rush od Gameloft jsem si zahrála jen díky Retro Klubu. Nakonec se mi však hodila i do výzvy, takže win-win situace. Ze začátku se mi do hraní moc nechtělo. Jednak proto, že grafika je zastaralá a nijak mě nelákalo hrát hru, která sice lze hrát na tabletu, ale místo klasického ovládání musím náš obří tablet držet jako ovladač konzole s obrazovkou. A pak také proto, že jsem se několik večerů předtím, než jsem se do hraní pustila já, dívala na to, jak se u toho rozčiluje manžel.

Nicméně zahrát jsem si to chtěla, takže když se u toho Jumas dovztekal a vše mi vysvětlil pustila jsem se do hraní. Měla jsem to o dost jednodušší, protože já nemám potřebu sbírat vše, co jde. Prvními koly jsem tak proplula celkem bez obtíží. Jsem zvyklá na logické hry a neměla jsem problém přijít na řešení většiny kol. Ovládání občas nebylo přívětivé, takže jsem se zabila vícekrát, než by se slušelo. Sem tam jsem se zasekla a musela použít záchytný bod.

Hra má tři světy a s každým světem roste obtížnost, ale i dovednosti. Takže o zábavu jsem měla postaráno. Dokonce se měnily i příšery a bossové na konci každého světa mi také dávali víc a víc zabrat.

Zmíněné záchytné boby jsou skvělé, ale jednou jsem dělala zvláště obtížnou pasáž, kdy jsem posunovala několik věcí v určitém sledu, abych dostala kámen tam, kde ho bylo potřeba a u posledního posunu jsem si neuváženě stoupla přímo do záchytného bodu a zmáčkla A, takže místo toho abych si přitáhla kámen a dala ho dál, jsem si to celé restartovala. To jsem se na sebe hodně zlobila. Hra Diamon Rush mě příjemně překvapila a možná si podobnou ještě někdy zahraji.
+14

Angry Birds

  • Android 80
Ke hře mně přivedly mé čtyřleté děti. Ukázaly mi ji na mobilu mé holky. Ta se mi potom smála. Haha, Milan objevil Angry Birds. Haha, takovou starou vykopávku. Jenže mě hra chytla a ona pak celý vánoční prázdniny proklínala, že mi to ukázala. Dobře, slušnou část levelů zvládly už moje dětičky. Ještě jich tam ale spousta zbyla.

Hru jsem poté zkoušel i na počítači. Na mobil se svou jednoduchostí hodí mnohem víc. A hlavně, jde u toho sledovat televizi. Než se to všechno pobourá, vykřičí, vypočítá. Až na některé levely to ani není moc těžké. Návykové ale až moc. Už dlouho jsem se nepřistihl, že bych level opakoval patnáctkrát a pořád mě to ještě bavilo.

Trochu mi vadila podivná fyzika. Materiál se tady rozhodně nechová jak ve skutečnosti. Trochu nevyvážená obtížnost. Dvacet pokusů se zaseknu na jednom kole, abych dalších pět zvládl na první pokus s prstem v nose.

Angry Birds pro mě byla dobrá alternativa k vánočním pohádkám. I když mě to stálo nejednu hádku. Pařil jsem to totiž jak idiot. Ještě, že tam má spoustu dalších rozšíření.. hahahaha....

Pro: nepochopitelná návykovost

Proti: divná fyzika, špatně gradující a nevyvážená obtížnost

+14

Beecarbonize

  • PC 70
  • Android 75
Opět vzdělávací hra. Tentokrát nás však Charles games nechávají nakouknout do zákoutí ekologie a trvalého rozvoje. Osobně hru považuji za příjemnou jednohubku, která skvěle představuje základní pojmy a koncepty rozvoje lidské společnosti. A i herně jde o dotažený kousek. Hra umně pracuje s deskoherní „worker placement“ mechanikou (zde tedy spíš Event placement ) a u každého vylepšení jsem se musel rozmýšlet, nakolik jsem ochoten obětovat drahocenný prostor. A do toho všeho neúprosně tiká čas, nedostává se vám zdrojů a následky vypouštěných emisí se kumulují. Každá, i sebemenší, nevyřešená krize může v takovou chvíli spustit spirálu na jejímž konci čeká GAME OVER. O to sladší pak je pocit při nalezení zlaté karty vítězství. Tedy pokud jste nenalezli cestu k rovnováze v návratu na stromy :D

Jasně, tahle hra není to odborná učebnice a vše je notně zjednodušené a podřízené herním principům, ale i tak jde o skvělé představení palčivého problému a ukazuje, že ne každé aktuální řešení musí být správné i v budoucnu. A že následky našich rozhodnutí se nám jistojistě vrátí. Navíc, autoři do hry přidali hardcore mód, takže pokud vám hra přišla příliš snadná, klidně ji dejte ještě jednu šanci.

Pro: Gamifikace vědeckopopulární knihy... sem s ní!

Proti: Nehledejte komplexitu velkých karetních her.

+14

Choice of Robots

  • Android 40
Se svým hodnocením půjdu proti proudu. Pravda je, že jsem od díky čistě textové hry, která má na Steamu nezvykle velké množství hodnocení a kladných komentářů (tj. probila si cestu do mainstreamu) očekával hodně. Teoreticky je tedy i možné, že se tohle přílišné očekávání do mého hodnocení promítá. Další věc je, že textové hry hraju již nějaký pátek a po dokončení desítek z nich mám na ně již svá kritéria. Od Choice of Games jsem dohrál Study in Steampunk a Creatures such as we, takže mám i určité srování v rámci jednoho herního studia.

Začnu přednostmi. Choice of Robots skutečně dostálo svému názvu, protože množství voleb jednotlivých příběhových linií je opravdu veliké a po dohrání zcela jistě víte, že se můžete vrátit na začátek a zkusit jinou trasu. Máte pocit jakobyste hráli sandboxový simulátor života a pokud vás hra chytne, je to pro vás dobrá zpráva. Dalším plusem je pro mne příběhový oblouk, který se klene desítky let nad vaším životem od vašich studijních let až po vaše stáří. Toto celkem zafungovalo, protože na konci jsem skutečně cítil jistou míru dojetí nad životem, který jsem se svým robotem Arielem a robotkou Galateou prožil.

Bohužel, a zde se dostávám již k hlavní výtce, je literární kvalita textu poměrně slabá. Nejde to úplně zevšeobecnit, protože autor má své dobré chvilky, ale většinu času mne Choice of Robots prostě nebavilo číst (což je u textové hry trošku problém). Souvisí s tím i design voleb, které hlavně zpočátku působí strašně rigidně. Namísto čtenáře příběhu jsem měl pocit, že jsem zaměstnancem montážní linky. Zatímco ve Study in Steampunk má příběh od začátku spád a u jednotlivých voleb cítíte tíhu skutečných rozhodnutí, v Choice of Robots klikáte. To neznamená, jak jsem již napsal výše, že by volby neměly vliv na košatost příběhu, ale podporují velmi málo plynulou návaznost dramatických přechodů mezi jednotlivými úseky k nějakému psychologicky nebo narativně detailně propracovanému cíli (hra nemá solidnější vývoj a drobí se). Velmi často se to redukuje na rvaní bodů do jednotlivých statistik robota a to ještě s nejistým výsledkem. Samotné prokreslení světa není nijak zvlášť originální (působí jak fanfikce plná nerdovských narážek), konflikt s Čínou plytký a postavy jsou obyčejné, takže mezi nimi nedochází k rafinovanějším psychologickým konfliktům. Samotná genialita hlavní postavy a vytvoření superrobota se pak bere příliš samosebou. Zkrátka, hru jsem dohrál jen z povinosti a se sebezapřením a byť to konec trochu napravil, motivace zkoušet další linie je u mne téměř nulová. Doufám, že nějaká z příštích her od Choice of Games, které mám v plánu (Slammed!, Rent-a-vice či The Road to Canterbury), mne chytne více.

Pro: rozvětvenost příběhu, znovuhratelnost

Proti: literární kvalita textu

+14

Hero of the Kingdom: The Lost Tales 1

  • Android 75
Čtvrté království zachráněno! Byla to opět skvělá jízda, ale poměrně krátká.

Je to tak. Čtvrtý díl této malé série je o poznání kratší než kterýkoliv jiný díl z této série. Po nekonečně dlouhém třetím díle je to fakt nečekaná rychlovka.

Čtvrtý díl se hraje podobně jako první dva díly, což mi bylo velmi sympatické. Grafická stylizace zůstala také beze změny. A hratelnost vlastně také. Opět plníme různé úkoly a sledujeme příběh. Tento příběh byl mnohem zajímavější než předchozí a spíše by se dalo říct, že to byl příběh jak z pohádky.

Musím pochválit spaní. Nově se spí na venkovním táboře pomocí větví. Jídlo naopak doplní energii bez spánku a toto je podle mě vyvážený systém, který mohl mít už první díl. Spánek a doplněno energie už není takové otravné jako v předchozích dílech.

Pro: Grafika, hudba, stylizace hry. Pohádkový příběh, vrací se ke kořenům prvních dvou dílů. Vylepšené doplnění energie.

Proti: Krátké a zbytečně lineární oproti předchozím dílům.

+14

Machinarium

  • Android 95
Tak jsem se opět k Machinariu vrátil v rámci letošní herní výzvy. Nezklamalo mě jako ostatně nikdy. Skvělá odpočinková hříčka, která dokáže pěkně potrápit i když už jí hrajete po několikáté.
+13 +14 −1

Green

  • Android 80
Přestože se jedná už o pátou hru ve stejném stylu, Bart Bonte stále baví. Tentokrát 50 zelených levelů, tématika lesa a přírody. Možná to je jen můj dojem, ale tentokrát mi úrovně přišly o vlas těžší než v předchozích dílech. Nejednou jsem musela otevřít nápovědu.

Několikrát se mi ale také stalo, že jsem sice chápala princip řešení, ale i tak jsem nebyla schopná úkol vyřešit. Specificky šlo o sloupce 'srostlých' čísel anebo třeba kaktusů tvořících písmena. Nejvíce jsem se ale asi navztekala u úrovně s hadem, protože z časů, kdy jsem ho tak před 15 lety naposledy hrála na mobilu, si nepamatuji, že by uměl zatáčet jen na jednu stranu.

Sečteno podtrženo, hraní jsem si užila a zrovna zelená barva prý uklidňuje, což se mi v posledních dnech z nejednoho důvodu hodilo. Další díl si samozřejmě nenechám ujít, jsem zvědavá která barva bude příště.
+13

Soda Dungeon

  • Android 70
Management hospody, ve které se čepuje limonáda, a k tomu navíc snaha vyčistit hromadu dungeonů s partou najatých hrdinů. Takto by se dala v kostce shrnout Soda Dungeon. Ale tak jednoduché to nebude. :)

Hra v první řadě sází na retro notu každému, kdo má rád stylizovanou pixel art grafiku. Vše je vykresleno v nízkém rozlišení, ale s citem pro detail. Zvuky a hudba jsou též v pohodě, v menu si lze nastavit i nějaké ty grafické efekty. Sečteno, podtrženo, audiovizuální stránka Soda Dungeon je zcela poplatná svému směru. Komu se tento styl grafické prezentace nelíbí, nebude se mu líbit ani Soda Dungeon, ostatní může oslovit zcela bez problémů.

Herní náplň sestává na první pohled z ovládání party až pěti hrdinů, kde vždy na jedné obrazovce musíte vymlátit místní osazenstvo. Boj probíhá na tahy, kdy nejdříve táhnete vy, poté nepřítel, a toto se opakuje do té doby, dokud bude na obrazovce nepřítel. Poté postupujete do další obrazovky s tím že ta je samozřejmě o něco těžší. Každý stý level (100, 200, 300...) na vás čeká jeden boss, který má vždy nějakou speciální schopnost, v některých případech na něj musíte jít dokonce jinak než hrubou silou. Za tohle chválím a konkrétně u jednoho mi to dalo docela zabrat. :) Hrdinů můžete mít několik druhů, od bojovníka, přes zloděje až třeba po léčitele.

Každý hrdina disponuje několika speciálními schopnostmi, které můžete nadále posilovat výbavou, kterou každého daného hrdinu vybavíte. V dungeonech tak najdete různé meče, štíty, hole, zbroje, ale také užitečné předměty které vám doplní manu, nebo třeba provedou plošný útok. Ideální je kombinovat různé typy s různými postavami odlišně, dle jejich schopností. Pro zloděje je tak ideální stínová zbroj, která mu přidává schopnost vyhnout se útoku. A jelikož zloděj sám má tuto schopnost, na maximálním levelu disponuje 20% šancí vyhnout se útoku, při vhodném složením jeho výbavy se můžete dostat až někam k 70% šanci vyhnout se jakémukoli útoku. Toto bohatě kompenzuje zlodějovu menší odolnost. Takto postupujete u všech postav, ale konečná kombinace je samozřejmě na každém hráči.

Cílem hry je dosáhnout úrovně 1 000, jelikož se ale po každém dosažení sté úrovně svět restartuje, chvilku to trvá. Restart vám ale přinese vždy nové možnosti, schopnosti apod. Dalším cílem hry je vybudovat si svojí hospodu s nealko nápoji. Každá část hospody něco stojí, pokročilé věci statisíce až milióny, takže také budete chvíli šetřit. Hospoda se naštěstí po restartu světa nemění, máte tedy čas na šetření. Dle výbavy hospody k vám přichází různí hrdinové, které disponují různými schopnostmi, jak jsem psal výše. Jak tedy postupujete hrou, je více a více variabilní, její náplň, tedy boje, je ale stále stejná a repetetivní. Naštěstí lze boje přenechat automatu, který je vcelku obstojný a vy pak pouze inkasujete peníze ze zabitých potvor a můžete opět o něco zvelebit vlastní hospůdku. :)

Soda Dungeon je tak sice na první pohled o čištění dungeonů partou dobrodruhů, jak jsem psal na začátku, ale její pravý cíl je dotáhnout hospodu na maximální možnou úroveň a nakopat zadek hlavnímu bossovi v úrovni 1 000. Poté se úrovně opět opakují od levelu 1, ale s aktuální výbavou a schopnostmi hrdinů. Hra jde takto hrát donekonečna.

Pro: Stylizovaný audiovizuál, hra dokáže dlouho zabavit, zvelebování hospody baví, slušný výběr hrdinů, velké množství předmětů k použití

Proti: boje se stávají rychle repetetivní a časem je necháte hrát pouze v automatické režimu,

+13

Sorcery!

  • Android 70
Po fenomenálních 80 Days byl pro mě první díl Sorcery! nejprve poněkud zklamáním. Musel jsem však postupně vzít v potaz, že studio inkle jej společně s druhým dílem vyvíjelo ještě před Osmdesáti dny a design je zjevně z tohoto důvodu relativně konzervativní. To, čeho se hráči dostane, je tedy "jen" velice kvalitní adaptace klasického gamebooku (který však patří mezi papírovými gamebooky k těm nejlepším), kde září zejména Inkle Writer, tedy nástroj, ve kterém jsou hry tohoto studia vyvíjeny. Je to jakési vítězství formy nad obsahem, protože samotný příběh, resp. minipříběhy, které hráč během putování po Shamutanské pahorkatině prožívá, nejsou literárně zas až tak výrazné a totéž se týká i samotného světa Fighting Fantasy. Na druhou stranu však ani nemohu říci, že by mne způsob jejich prezentace vysloveně odrazoval. Jde zkrátka o standardní fantasy tématiku bez složitějšího vývoje postav.

V každém případě se hry od inkle výborně hodí na tablety a právě na nich bych každému doporučil je hrát, protože se naplno vyjevuje potenciál tabletu jako audiovizuální interaktivní knihy. Nevím o žánru, který by se na tablet hodil lépe, než právě gamebooky a CYOA, a hraní na PC bych zvažoval jen tehdy, pokud by skutečně nebyla jiná možnost.

Během hraní můžete volit mezi dvěma základními strategiemi: bojem a kouzlením. U kouzlení máte k dispozici na 48 kouzel, z nichž vám hra v dějovém uzlu nabídne jen některá a navíc některá z nich ještě vyžadují určitý předmět (např. bambusovou flétnu, včelí vosk atp.), bez kterého je neprovedete. Tyto předměty můžete získat na svých cestách a nedokážu říct, jestli je všechny možné mít již v prvním díle. Často se vám tedy stane, že byť vám hra nabídne možnost některá kouzla zakouzlit, stejně tak nebudete moci učinit a budete limitováni pouze na ta, která vám odčerpají vaši staminu (pokud tedy kouzla tohoto typu v daném výběru vůbec budou). Zakouzlení kouzla pak funguje jako další odbočka v ději a možné řešení dané situace. Nutno podotknout, že ne vždy pozitivní.

Souboje jsou realizovány tak, že vy i váš protivník do boje vstupujete s určitým množstvím staminy a HP. Body staminy převádíte do síly výpadu. Určitou sílu zvolí i protivník a pokud máte dobrý odhad a vaše číslo je to větší, dané kolo boje vyhráváte (nebo naopak). V závislosti na zvolené síle výpadu a rozdílu, o který jste protivníka překonali, se pak vypočítá i úbytek HP. Čím je rozdíl mezi výpady menší a celková jejich síla větší, tím je větší i úbytek HP. V podstatě jde tedy o to, že čím větší výpad volíte, tím více i riskujete. Pokud vám stamina začne docházet, je nutné přejít do defenzívy, ve které sice díky potenciálnímu útočníkovu výpadu můžete přijít maximálně o jeden bod HP, ale zároveň se vám část staminy obnoví a vy tedy můžete dále útočit. Ten, komu klesne HP na 0, boj prohrává. Ztracená HP následně můžete obnovit jídlem, spánkem, modlitbou nebo i jinými způsoby, pokud vám je hra v průběhu hraní nabídne (různé fontány, speciální předměty atd.). Jíst přitom musíte v určitých intervalech vždy, jinak opět o HP přicházíte.

Ve hře jsou také k dispozici peníze, takže si můžete kupovat různé zboží v krámcích, platit hostince, ale mohou mít i další nečekaná využití. Protože je však průchod hrou jednosměrný, nelze se do již prošlých míst znovu vracet, takže pokud např. projdete vesnicí, aniž byste se vyspali v hostinci a obnovili síly, budete muset čekat na nějakou další příležitost, kterou vám děj poskytne. Pokud však nejste s vaším postupem dějem spokojeni, nebo pokud prostě jen chcete zkusit, co by se stalo, kdybyste zvolili jinou možnost, můžete přetočit čas a vrátit se v ději zpět (samozřejmě tím přicházíte o všechny případné bonusy i ztráty).

Způsob, jakým volíte kudy se vydat dál, je velmi pěkně vizualizován mapou, do které kreslíte prstem cestičku k modrému praporku, kde vás čeká další rozcestník. Jen mne trochu mrzelo, že mapu na začátku vidíte celou a neodkrývá se až s vašimi cestami, takže už dopředu víte, kde která místa jsou. To je ale samozřejmě jen individuální výtka. V závěru hry vás pak čeká tužší souboj, po jehož úspěšném zdolání stanete před městem Kharé, kde se příběh přeruší. Ve druhém díle máte následně možnost importovat vaši postavu a všechny předměty a pokračovat dál. Čehož jsem využil.

P.S. Původní knižní série byla přeložena i do češtiny.
+13

Sorcery! 2

  • Android 85
S druhým dílem Sorcery! začíná konečně to pravé dobrodružství! Tatam je přímočarost Shamutanské pahorkatiny, město Kharé je labyrint uliček plný nebezpečných překvapení. Princip soubojů a kouzel zůstal zachován, ale je zde mnohem více kladen důraz na adventurní prvky. Do inventáře budete tedy moci nakupit mnoho předmětů, které najdou využití v nejrůznějších situacích, ale i mnoho nejrůznějších tipů a informací, z nichž ta nejdůležitější je báseň o čtyřech verších ovládající Severní bránu, která je jediným východem pro vaše další putování. Jednotlivé verše však znají pouze městští aristokraté, a ty budete muset nejprve vypátrat.

Toto pokračování je také doplněno o hru v kostky, která se nazývá Swindlestones, jejíž pravidla spočívají v umění blafování. Jistou porci sice hraje náhoda, ale většinu her lze po menším tréninku vyhrát. Pokud využijete pozici z přechozího dílu (což je moudré rozhodnutí), přinesete si s sebou také několik magických předmětů, které vám určitě přijdou vhod. Samotné kouzlení je totiž mnohem zábavnější, než souboje, které přeci jen nejsou tak sofistikované, takže je dobré si je nechávat až jako poslední možnost, aby se vám nezačali zajídat. A pokud budete dostatečně pečliví při pátrání po magických předmětech, budete mít na konci hry možnost zakouzlit kouzel většinu.

Ještě větší využití, než v předchozím díle, zaujímá přetáčení děje, protože komplexnost druhého dílu přímo volá po zkoušení vícera způsobů, jak řešit nastalé situace. Navíc hra je tak "narvaná" obsahem, že je radost objevovat na co všechno autoři mysleli a často budete překvapeni, jak je mnoho věcí navzájem provázaných.

Pokud by vám tedy první díl přišel poněkud mdlý, vytrvejte! Série Sorcery! začne nabírat vítr do plachet právě zde.

Herní doba: 15 hodin (a dva průchody)
+13

Clash Royale

  • Android 80
Velmi chytlavá blbůstka na ty chvíle, kdy nemáte nic lepšího na práci. Souboje mají překvapivě docela hloubku (po strategické stránce), musíte dávat pozor, pečlivě volit vhodné karty ve správnou chvíli a teda hlavně mít sestavený solidní balík, který tak nějak počítá se vším, co by na vás mohl soupeř hodit.

Kupování truhel s kartami je tak trochu pay-to-win mechanika, ale není to kdovíjak hrozný. Většina karet se dá nasbírat docela rychle a pak už je to hlavně o vašich schopnostech. Potěší i občasné challenge mini turnaje s nějakým ztřeštěným modifikátorem. Doporučuju těm co hledají mobilní hru na dlouhé chvíle, která zároveň není úplně tupá.
+13

Among Us

  • Switch 70
  • Android 70
Taková online kopie Městečka palerma a podobných deskovek, úspěch to má pravděpodobně jenom díky COVIDu.

Dítě hraje na Androidu, já na Switchi. Obě platformy mají spoustu bugů. Semtam blbnou stíny, někdy je hra desyncnutá - každý vídíme někoho jiného mrtvého, často i někoho kdo reálně pořád hraje. Na Switchi aktuálně není možné vybrat online hru jinak než touchem, takže musíte vytáhnout z docku na výběr hry a pak můžete hrát v docku. Kdyby aspoň ty bugy jenom mizely, ale oni jeden opraví a dva přidají. Aspoň, že servery už poslední dobou nejsou přetížené. Hra je spíše nudná, pokud nehrajete s lidmi které znáte. Navíc je tam spousty cheaterů. Chat na Switchi je značně omezený, chtělo by to audio. S kolegama hrajeme tak, že jsme spojení přes Zoom a férově mluvíme jenom když je meeting ve hře. Přes audio to dostává nový rozměr a člověk se musí více snažit kamarády obelhat :)
+13

Pink

  • Android 80
Plameňáci! Logické hry od Barta Bonteho jsem si opravdu oblíbila a jednou za čas se musím podívat, jestli nepřišel s nějakou novou. (A navíc si nějakou hru od něj tradičně zařazuji do výzvy, takže nemůžu vynechat ani tenhle rok.) Pink je další z jeho barevné řady a mně, jak zvolenou barvou tak stylizací opravdu bavila. Jak byla Green plná zelených stromečků a Blue plná ryb a vodní tématiky, Pink se hemží plameňáky, grapefruity a neonovými světly.

Hádanek je znovu padesát a přestože mi jich většina přišla celkem snadná (ať už je to tím, že jsem si zvykla na hry tohohle vývojáře nebo byly opravdu jednodušší), tak nad pár jsem se musela trochu zamyslet, např. při posouvání kostiček nebo mačkání grapefruitů. Nápovědu jsem použila snad dvakrát u stejné hádanky, ale jinak jsem neměla nějaký větší problém. Na odreagování se zapojením trochy mozkových závitů je hra ideální.

Jen upozorním, že Bart zvolil opravdu jedovatý odstín růžové, který je sice pěkný na pohled, ale volá po ztmavení obrazovky jinak vám vypálí zornice.

Pro: plameňák, plameňák, plameňák

+13

Hungry Hearts Diner 2

  • Android 90
Když jsem minulý rok hrála první díl Hungry Hearts Diner, tak jsem po dohrání marně hledala další díl nebo cokoliv podobného. Tak moc mě jednoduchá obsluha malinké japonské restaurace a příběhy jejích hostů bavila. Úplnou náhodou jsem narazila na druhý díl, který vyšel tenhle měsíc a můžu potvrdit, že je hra ještě lepší.

Babička začíná od znova, takže je tu zase dřina s rozšiřováním restaurace a jídelníčku. Teď navíc s přidáním i sbírání a mytí nádobí (já vím, naprosto strhující mechanika). Budhistický mnich znovu hraje roli tutoriálu svými průpovídkami, které prolamují čtvrtou zeď, znovu se objevuje i policista z minulého dílu a jeho ne tak šťastný životní příběh, a znovu se objeví i babiččin vnuk. Je tu ale i spousta charakterů, které se objevují úplně poprvé: tajemný muž v černém anebo komik, co nedokáže nikoho rozesmát.

Každý má svůj příběh, a ačkoliv některé zní ze začátku dost banálně a nezajímavě, postupně se odhaluje pravda a to, že každý život je tak trochu hořkosladký (a někdy s pořádným důrazem na hořkost). Jednotlivé příběhy se samozřejmě proplétají mezi hosty samotnými i s životem babičky. Velkou předností téhle hry je právě to, že jde o příběhy ze života a hra je vyloženě nasáklá nostalgií. Protože se hra odehrává v šedesátých letech minulého století, jednou dějovou linkou je i očekávání a sledování vzletu Apolla 11. Je tu ale i pár vzpomínek na válku.

Ve hře je dvanáct hlavních kapitol, a šest extra příběhů. Základ a čtyři kapitoly navíc jsou kompletně zdarma. Příběh navíc o romanci policisty a kapitola sledující, jak se věci odvíjí po měsíci je nutné dokoupit. Protože jsem si zdarma užila jak první, tak tenhle díl, neměla jsem problém si hru zkompletovat. Možná kapitola Love is War není nutná, ale Hawaii or Bust! rozhodně za zakoupení stojí. Každopádně celou hru můžu doporučit, na to, že je v podstatě úplně zdarma, tak člověka slušně vcucne do příběhu, a i ten minimalistický simulátor restaurace dobře zabaví. Ono se na ty japonská jídla a dobroty moc dobře kouká. Tenhle komentář můžu zakončit jen s nadějí, že se někdy dočkám i třetího dílu.

I didn't get this old by being dumb.
+13

Vampire: The Masquerade — Out for Blood

  • Android 60
Jako milovník her ze světa World of Darkness a rovněž ostřílený veterán několika her z produkce Choice of Games jsem si i Out for Blood koupil okamžitě po vydání. Bohužel jsem se do hraní/čtení často musel nutit a dokončil jsem ji až po dvou měsících. Ve hře narazíte na velké množství postav, s většinou z nich se potkáte několikrát. Na jednu stranu oceňuji veliké množství voleb, kterými můžete příběh směřovat, na straně druhé jsem se několikrát přistihl, že mi vlastně na výsledku příliš nezáleží a že se hlavně chci dostat na konec.

I když je hra zhruba o čtvrtinu kratší, než zmíněná Night Road, stejně jsem měl pocit, že se to vše neskutečně vleče. Hra navíc nabízí i management obchodu či crafting (vyrobené chemikálie můžete kdykoli použít), ale tu i onu funkci můžete použít jen jednou a pak se k ní už nejde nijak vrátit. Škoda, doufám jen, že Parliament of Knives příští rok bude lepší...
+13