Poslední komentáře
Contra
Tiny Toon Adventures
Pro: Hratelnost hudba
Proti: Nic mě nenapadá
Final Fantasy III
Final Fantasy II
Zelda II: The Adventure of Link
Největší výzvu představují rozsáhlé paláce. Jsou to velké labyrinty vyžadující pečlivý průzkum, často je správná cesta ukrytá. Ale i vedlejší prostory mohou obsahovat užitečné předměty. V první zhruba polovině hry je obtížnost celkem normální, ale postupně začne přituhovat. Vrcholem je poslední palác a finální souboj, který jsem opakoval ani nevím kolikrát. Postupným učením jsem finále zvládl za tři dny. Boje jsou zpracovány zábavně, různí nepřátelé mají různé chování a bossové stojí také za to. Link má postupně více pohybů, magii je dobré šetřit. Někteří nepřátelé jsou totiž jinak neporazitelní a na několika místech je nutná i pro postup. Zelda II mě mile překvapila a hraní jsem si opravdu užil. Samozřejmě se nemůže rovnat nejlepším dílům série, ale pokud k ní budete přistupovat bez předsudků, tak rozhodně stojí za zahrání.
Super Mario Bros.
Ze samotné hry si toho již tolik nepamatuju, vím jen, že byla pekelně těžká, ale to mi v mých 4-5 letech nijak nevadilo. Fascinovala mě už jen ta možnost ovládat si svého panáčka v televizi a vše ostatní už bylo vedlejší.
I když jsme doma těch žlutých kazetek od vietnamců měli plno, Mario se mi do vzpomínek zaryl nejhlouběji.
Pro: chytlavé
Proti: obtížnost
Teenage Mutant Ninja Turtles III: The Manhattan Project
Obsahovo je to skutočne bohaté ako aj na prostredia tak aj na nepriateľov - dosť sa tu objavujú aj menej známe postavičky zo seriálu a komixov - a klasický neduh hier tohto typu a to preklesľovania level bossov sa tak nekoná.
Zamrzí snáď len fakt, že moveset korytnačiek je menší ako počet prstov na jednej ruke :) Klasický primárny útok, prehodenie, útok z výskoku a špeciál. To je všetko. A kedže tu nie sú ani žiadne oficiálne kódy na level skip, hra začína byť potom dosť repetetívna a to aj najmä svojej dĺžke - ktorá by bola inak jednoznačným plusom.
Pro: grafika, hudba, gameplay, variabilita prostredí, dĺžka
Proti: slabý moveset, občasný slowdown, mierne repetetívne
Duck Hunt
To nás snad bylo tak málo, co jsme jako malí kluci seděli s pistolí u televize a sestřelovali kachny? Princip této hry je opravdu jednoduchý - každé kolo vyletí z křoví jedna nebo dvě kachny a s každým dalším kolem letí kachny o něco rychleji. A vy po nich střílíte. Pokud se vám podaří kachnu zasáhnout, spadne, a pes, který sedí před vámi v křoví, ji přenese. Pokud se však netrefíte, pes pouze z křoví vykoukne a začne se vám smát - a nejhorší na tom je, že v tu danou chvíli střílet nemůžete. :D Hru jsem nikdy nedohrál, ale dočetl jsem se, že je možné postoupit až do 99. levelu. Ve své době jsem si u hry s bráchou užil spoustu legrace, a proto hodnotím tak vysoko. Jinak jde o opravdu jednoduchou až stereotypní hru.
Pro: střelba pistolí na televizi
Proti: časem stereotypní
Godzilla 2: War of the Monsters
Poteší vysoká variabilita - rozličné typy jednotiek, terénu, príšer a ich charakteristiky (jedna príšera sa vo vode lieči, Godzilla je priťahovaná rádioaktivitou, ďaľšia sa vie podkopať a uniknúť z obklúčenia ...).
Hudobne vcelku nezáživné (stále tá istá sada melódií bez ohľadu na level) a dosť repetetívne, navyše vypnutie hudby vypína aj zvukové efekty :)
Pro: široké spektrum kaiju príšer ako aj zbraní, rozmanitosť levelov, zaujímavé spracovanie
Proti: nízka znovuhrateľnosť, slabé po hudobnej stránke, vyžaduje manuál resp. príručku (slabá nápoveda v hre), slot machine v battle móde
Dynablaster
Našel jsem tedy tuto, vypadá prakticky stejně jako Dyna Blaster, má skoro stejný evropský název, ale najde se tam pár rozdílů, jednoduše řečeno je to taková okleštěnější verze původní hry, asi by platforma NES plnou verzi neutáhla :) Hra má i jiný příběh, ale nedokážu říct, jestli lepší nebo horší, ono upřímně jde jen o pár obrázků a těch starých dobrých strojových zvuků a vlastní hra s příběhem na první pohled ne úplně souvisí, ale o tom to není.
Důležitá je hratelnost a ta je stále dobrá, člověk se tedy snaží pomocí bomb pozabíjet okolní příšery, nezabít sebe a najít v limitu průchod do dalšího kola, pokud se jeden z těchto bodů nepovede, tak se musí zas od začátku kola. Občas hra nabízí neřešitelné situace, kdy hned na začátku není žádný manipulační prostor a klidně ze dvou směrů na mě bezstarostně nalítávaly ty různé příšery, v pár kolech se mi to stalo třeba 20x za sebou, což je už dost nemilé, ale i tak, za takových 15 minut jsem se dostal do dalšího levelu a tam už bylo klidněji (někdy).
Hra dobře odsýpala a za nějaké 3-4 hodiny jsem měl hotovo. Jasně není to hra, která vás posadí na zadek (a asi tomu tak nebylo ani, když vyšla), ale nabízí příjemné hraní, rozumnou výzvu a i taková ta nostalgická nálada se dostaví. Tenhle kousek se dá hrát v pohodě i dnes, a přiznejme si, že to není u skoro 30 let starých her úplná samozřejmost. Bombám zdar.
Pro: klasická hratelnost, odsýpající hraní, nostalgie
Proti: okleštěnější verze Dyna Blaster, občas neřešitelné situace
Space Invaders
Excitebike
Pro: Editor soupeři
Proti: Občas moc težke tratě
Contra Force
Contra Force je side (1., 3. a 5. level) a horizontal (2. a 4. level) scroller, ve kterém tentokrát nebojujete proti vetřelcům, ale teroristické organizaci vedené BOSSy, kteří zřejmě snídají růstový hormon a večeří anabolické steroidy. Jinak si jejich velikost vysvětlit nedokážu. Děj se odehrává v současnosti, tedy v roce 1992, ve fiktivním městě Neocity. Člověk by si myslel, že tak primitivní příběh, točící se okolo únosu šěfa tajné služby, nelze poplést, no KONAMI se to podařilo. Chyby zřejmě vznikly při překladu z japonštiny, což není u NES her nic vyjímečného. Contra Force se od jiných Contra her své doby liší nejen počtem hratelných postav, ale hlavně jejich rozdílnými vlastnostmi. Každý ze 4 agentů má vlastní zbraňovou specializaci, rychlost pohybu i výšku výskoku. Mezi BURNSem, SMITHem, IRONem a BEANSem lze kdykoliv přepínat přes "select" menu. Hra vyniká slušnou atmosférou alá akční filmy 80. let a skvělým soundtrackem. Contra Force ždímá NES hardware na maximum, což se bohužel často projevuje celkovým zpomalením. Hra je sice kratší, ale nenudí ani na okamžik.
Pro: atmosféra, grafika, hudba, celková hratelnost
Proti: kratší kampaň, nižší obtížnost
Super Mario Bros.
Hopsající pajďulák sbírající prašule, objevující skryté průchody, které urychlují splnění něco přes 30 levelů ( některé z nich dost krutě těžké ), extra životy v podobě Easter Eggs a nekonečné hodiny zábavy.
Kolegové diskutující už vše podstatné dodali, jen bych se opakoval, prostě s Arkanoidem a Tetrisem legendy herního světa 90. let - silný nadprůměr.
Pro: Zábavnost na dlohou dobu, nápaditost prostředí a levelů
Proti: obížnost, časovka
Dr. Jekyll and Mr. Hyde
Grafika a zvuky jsou průměrné. Hru sice nepovažuji za nějaké utrpení, ale jak na NES tak na jakoukoli jinou platformu je mnoho lepších plošinovek. Největším problémem pro mě nebyla nějaká nepovedená část nebo funkce, ale prostá nezáživnost a šedost hry. Hraní tak vlastně nemám komu doporučit, maximálně extrémním fandům díla pana Stevensona.
Yie Ar Kung-Fu
Chip 'n Dale Rescue Rangers
Pro: Hratelnost
Proti: Závěrečný boss, krátkost
Akira
Bohužel ne. Pro Japonsko exkluzivní titul se dočkal uvedení na Vánoce 1988, a není to náhoda - hra musela být stihnuta v tomto v pravdě šibeničním termínu pěti měsíců, protože boom, jaký film zaznamenal, nešlo z komerčního hlediska opomenout a odsunout na méně štedré měsíce. Nicméně i tak se s tvorbou tvůrci z TOSE poprali statečně, a výsledek je hratelný a i poměrně zábavný. Příběh prakticky kopíruje ten filmový, ale zde ani nešlo čekat více. To podstatné je, že se můžete vžít do role Kanedy a znovu zachránit (Neo)Tokyo.
Zde byl vypůjčen systém z The Portopia Serial Murder Case, takže jde primárně o ranou vizuální novelu s prvky gamebookového rozhodování. Vzhledem k četným úmrtím a špatným koncům muselo být peklo hrát Akiru na NESu (ačkoliv i zde jsou implementovány záchytné body skrze kódy určité části příběhu). Nicméně menší než takové, že by za těžce vydělané jeny kupující dokončili hru za hodinu až dvě. Dnes lze ale problémy tohoto rázu snadno minimalizovat emulátorem. Co už nejde vylepšit je ovšem estetická kvalita. Z vizuálního hlediska je to zcela jinde než maniakálně detailní záběry z filmu, ale přesto to není nejhorší (galerie). Pokud čekáte alespoň skvělý retro soundtrack, bohužel ani zde videoherní podoba neposlouží (vždy jde ale nahradit).
I přesto pro zájemce Akira nabídne minimálně exkurzi do vývojové stádia žánru, který se zatím měnil a hledal optimální podobu. Možností je poměrně hodně, nechybí ani dvě akční scény a závěr nabídne i menší puzzle a rozdílné konce. Navíc, stále jde o nejlepší verzi Akiry, kterou si můžeme zahrát.
Pro: akční scény, volby a možnosti, příběh, atmosféra
Proti: hudba, kolísavá úroveň grafiky, zastaralost
Tiny Toon Adventures
Pro: Chytlavost, tazmanský čert
Proti: Světy by mohli bejt delší
Hudson's Adventure Island
Pro: Skryté bonusy jako vejce výtahová plošinka
Proti: Stále stejní bossove
Pro: Hratelnost akčnost pestrost člověk se nenudí
Proti: Celkem krátká neškodilo by klidně 20 lvl :^)