Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Poslední komentáře

Assassin's Creed II

  • XOne 90
AC 2 plus obě pokračování s Eziem jsou pro mě nejlepšími díly AC té staré linie kde prostředí nebylo ještě tak velké a v podstatě neprozkoumatelné jako v posledních dvou dílech Origins a Odyssey.

Pro: Ezio, délka hry, atraktivní renesanční prostředí.

Proti: Hádanky, kde se hledalo Apple of Eden na obrazech, na to na bohužel má angličtina nestačila a většinou musel pomoct YouTube

+4 +7 −3

Forza Horizon

  • XOne 85
Začal nám březen a už mám za sebou osmej dokončenej titul. Dobře, ten kříž schovejte, přiznám se bez mučení. Vždycky jsem byl víc na Playstationu a hrál tam Gran Turismo a nebo na PCčku kde jsem drtil odjakživa Need for Speed a Forzu jsem jen záviděl lidem kteří měli tu smůlu a vlastnili Xbox (i když je pravda že v době 360ky existovali slušné exkluzivity Horizon nevyjímaje a ta generace to PS3 slušně nandala - minimálně hardwarem). Mno a jak šel čas a ze mě se stával větší a větší herní maniak, bylo třeba myslet i na tým zelených (v životě pařana obecného totiž není nic lepšího než konkurenční boj konzolí a přetahování hráčů - gejmr z toho jen těží a gor když si pořídí konzole a všechny hry co ho zajímají a ideálně mu na stole stojí high end PC kam si chodí uklidnit oči na 144 Hz LCD). Právě auta od vývojářů z Playground Games mě dokopali k tomu abych si před pár lety pořídil Xbox One X (dobrá investice, protože na tom první roky budu moct hrát i hry na novou Microsoftí generaci) a jal se shánět vše co mi do té doby uteklo a nedalo se hrát jinde (díky za zpětnou kompatibilitu a vyleštění!). Nyní jsem hrdým vlastníkem všech Horizonů (Ultimate edic, tedy kromě jedničky, tam už digitálně nejde nic dokoupit, hra je v obchodech mrtvá stejně jako dvojka - tu jsem nakoupit stihl - je potřeba si pořídit krabicovou verzi) a mohl jsem se tak vrhnout na hraní. Abych měl s čím srovnávat měl jsem zapnutý každý díl a musím říct že to ušlo fakt dlouhou cestu protože díl od dílu je FH prostě lepší, větší a hezčí - ale k tomu jindy. Jednička vás vezme do Emeriky kde vám naservíruje poměrně velkou mapu na které můžete dovádět (je ale třeba se držet cest, teprve druhý díl vám dovolil vzít Lambo do polí, ve trojce jste se zase nezastavovali o každý keř a čtyřka už umí bourat i zídky) a celé to díky lehké reinkarnaci vypadá moc hezky. Jízdní model se teprve hledal ale i na začátku své cesty byl kvalitní. Hudby je málo a začne se velmi brzo opakovat, nicméně pakliže si najdete svoje oblíbené songy a auto je to vlastně fuk. Závody jsou zábavné a fungují na principu klasického gumového lana kdy se zvedáním obtížnosti jen přituhuje (ideální je zlatá střední obtížnost a pomocník aby se vám v každé zatáčce nepřetočilo auto a je to ok). Forza Horizon je arkáda jak víno a už na prvním festivalu mě nezklamala. Nyní si balím kufry a leštím Ferrari (chystám se totiž na Italsko-Francouzské vinice do dvojky).

Netřeba to prostě moc okecávat, hezky to vypadá, celkem dobře to zní ale hlavně je to velká zábava hrát! Ono když v noci chcete jít spát a hra vám pekelně rychle loaduje a závody mají efekt "dám si ještě jeden a jdu" bývá to potíž. Každopádně si to ode mě bere 85% a pevně věřím že dvojka pod tuhle hranici neklesne.

Pro: Jízdní model, pěkné prostředí, optimalizace pro novou generaci

Proti: Málo hudby, opakující se závody, nemožnost přeskočit kecy vašich soků před jízdou

+10

Call of Cthulhu

  • XOne 85
Celkem fajn hra. Dohráno za 7 hodin. Dobrý Ewans. Ale jsou tam ještě věci na zlepšení.

Pro: Atmosféra, Dialogy, Možnosti zlepšování hrdiny, Příběh

Proti: Grafika,

+4 +6 −2

Shadow Warrior

  • XOne 80
Zdařilá oddychovka.

Zaujalo hned zkraje, katanové kydlení, cákance krve a cynické hláškování hlavního hrdiny jsou jako herní kříženeček Deadpoola a Tarantinových filmů. A v tom se v podstatě pokračuje, byť místo lidských nepřátel se potýkate spíše s tím, jak je nejlepší naporcovat x variant démonů.

Kapitoly jsou sice poměrně repetitivní, ale jak Shadow Warrior slušně odbíhá, hlášek a narážek je dost a dost (pobavily "retro místnosti" nebo metal králík jak z Monty Pythonů), navíc hlavní dvojice hrdinů jsou fakt sympoši, takže nakonec to zase tolik nevadilo.

Svět je snad opakem té magické formulky, kterou se dneska každý zaklíná - není ani trochu otevřený. Ale je nápaditý, s hezkou mytologií a obstojnou příběhovou linkou. A některé lokace, obzvlášť v závěru, dají docela zabrat.

Ve výsledku nejvíc mrzelo to, že hlavní bossové mohli být vyrešeni kreativněji. Souboje s nimi jsou náročné spíše svojí délkou, než náročností samou.

Pro: Dynamika, nadhled, hlavní postavy, akce

Proti: Repetitivnost, nuda u hlavních bossů

+24

Untitled Goose Game

  • XOne 80
Ako som už v pár komentároch spomínal, tak ja mám rád netypické a originálne hry. Teraz tu mám ďalšiu, ktorá sa môže takto označovať. Untitled Goose Game je hra, o ktorej sa dá povedať, že podobnú ste isto ešte nehrali.

Keď niekomu poviete, nech si zahrá hru, v ktorej bude ovládať hus, tak si pravdepodobne pomyslí, že to musí byť totálna capina. Myslel som si to aj ja, ale opak je pravdou. Keď som zbadal kúsok videa z hry, tak som sa hneď rehotal, takže som si povedal, že toto si isto chcem zahrať.

V Untitled Goose Game naozaj celú hru hráte za hus. Viete chodiť, behať, roztiahnuť krídla, prikrčiť sa a hlavne gágať a brať veci do zobáka. Tieto schopnosti sa postarajú o veľa vtipných situácii. Hra sama o sebe je jednoduchá. Prechádzate jednotlivé lokácie a v každej z nich musíte splniť zopár vecí, aby ste sa mohli posunúť ďalej. Väčšinou sa jedná o kradnutie vecí ľudom a ukladaním ich niekde, strašením ľudí gáganím a sem-tam aj nejaké originálnejšie veci. Nie všetko sa mi podarilo hneď. S niektorými úlohami sa dá trochu potrápiť, lebo niektorý ľudia, keď Vás budú zaháňať preč, a hlavne, keď budete mať v zobáku ukradnutú vec.

Základná hra nie je dlhá a môžete ju prejsť za jeden večer, ale po dokončení máte stále čo robiť. Dostanete nové úlohy, alebo môžete plniť úlohy na čas. Aj keď sa jedná o malú hru, tak nepatrí medzi tie, ktoré za 1-2 hodiny prejdete a už nemáte dôvod ju zapnúť znova a to je veľmi pozitívna vec. O grafike poviem len to, že je kreslená, ale veľmi pekná.

Tak, ako je Untitled Goose Game originálna hra, tak je aj zábavná. Rozhodne túto hru vyskúšajte. Myslím si, že sa pri nej zabavíte a aspoň pár krát zasmejete.

P.S.: V čase písania komentáru sa hra nachádza v službe Game Pass na Xbox One.

Pro: originalita, humor, po dokončení je stále čo robiť, milá kreslená grafika

+10

The Turing Test

  • XOne 60
K The Turing Test som sa dostal vďaka službe Game Pass na Xbox One. Doteraz som o tejto hre ani nepočul a keby ju aj objavím, tak si ju asi nekúpim. Ale keďže mi svietila na Xboxe, tak som si povedal, že prečo nevyskúšať.

Zapínam hru, zisťujem, že ovládam ženskú postavu, z reproduktorov sa ku mne prihovára umelá inteligencia, vstupujem do miestnosti, kde musím za pomoci mojej "zbrane" a logického uvažovania otvoriť dvere do ďalšej miestnosti. Nie, nesekol som sa. Nehovorím o hre Portal. Na The Turing Test naozaj vidno, odkiaľ načerpal inšpiráciu a mám taký pocit, že to ani nechce skrývať. Osobne som sklamaný, že sa autori nesnažili byť trochu kreatívnejší. Zmena tu ale je. S Vašou zbraňou neviete urobiť portál, ale viete zachytávať akési energetické gule. Tie vedia na určitých miestach dodávať energiu. Delia sa na viac typov. Buď dodávajú energiu permanentne, prerušovane alebo iba na nejakú chvíľu. S ich pomocou viete ovládať dvere a rôzne plošiny. Celé to musíte zosúladiť tak, aby ste sa dostali k dverám do ďalšej miestnosti. Tu musím povedať, že mne sa hra zdala až príliš ľahká. Síce sa časom objavujú nové prvky, ale drvivá väčšina hádaniek boli až moc jednoduché (a to aj pri konci hry). Ba dokonca, narazil som aj na také miestnosti, ktoré vyzerali veľmi zložito, ale nakoniec sa dali urobiť veľmi zjednodušenou cestou. Neviem, či to bol zámer autorov, ale naozaj to pôsobilo, akoby urobili ťažkú miestnosť a nevšimli si chybu, vďaka ktorej sa to dalo ľahko vyriešiť. Škoda.

Povedal by som, že príbeh v tejto hre je len do počtu. Hra síce má dva možné konce, ale rozhodujete o nich až v posledných sekundách. A ani to by som nenazval ako dva rôzne konce. Ten naozajstný koniec si musíte predstaviť sami. Teda aspoň ja som to tak bral. Skôr ako príbeh bolo zaujímavejšie prostredie vesmírnej stanice a aspoň minimálne možnosti skúmania predmetov. Škoda.

Ako veľa iných hier, aj The Turing Test mohla byť parádna, ale je tu veľa ale. Autori podľa mňa premárnili príležitosť urobiť logickú hru, ktorá by sa mohla rovnať sérii Portal. Ja osobne mám veľmi rád túto sériu a bavia ma tieto hry, takže ma mrzí, že toto nebolo o niečo lepšie. Keď k tomu ešte prirátam, že The Turing Test stojí viac ako raz toľko, tak kúpu tejto hry naozaj nemôžem odporučiť. Nepomôže ani to, že táto hra je dosť novšia. Škoda.

Ak si chcete zahrať super logickú hru, tak to si naozaj radšej kúpte Portal a Portal 2.

Pro: miestami fajn prostredie, aspoň minimálne skúmanie predmetov

Proti: veľmi jednoduché, krátke, premárnený potenciál, príliš podobné hre Portal, cena

+11

Halo: Combat Evolved Anniversary

  • XOne 65
Šestým titulem který jsem si letos vzal na paškál je remake původního Halo. Kromě achievementů a vylepšené grafiky toho moc nepřináší a sral mě stejně jako originál z roku 2001. Pamatuji si, že jsem to tenkrát asi dvakrát rozehrál a nikdy nedojel. Letos jsem se rozhodl zjistit proč jsem tomu tak bylo. Umělá inteligence je sice tupá ale když se ji do ruky dostane například bazuka je přesná jak hodinky alias dokáže vás trefit i vysoko ve vzduchu úplně nepochopitelnou raketou. Hra obsahuje asi pět levelů které absolvujete tam a zpátky, tzv. pěti úrovněmi dojdete k cíli a stejnými pěti jdete zase zpátky, jen se tam přidají enemáči a víc tam hoří. Obtížnost je těžce nevyvážená a checkpointy se občas neuloží korektně - pakliže tyto dvě věci spojíte je to lék na dobrou náladu. Na to, že se jedná o remaster se místy neskutečně trhá i na nejvýkonnější konzoli na trhu kterou je momentálně Xbox One X. Úplně mě překvapilo kam až je framerate schopen spadnout - ovšem většinu času je hra příjemně plynulá. Příběh? Master Chief si zrovna zkouší zaměřovací systém v helmě když tu najednou nastane útok emzáků na vesmírnou loď na které se nachází. Jde tedy hrozbu zlikvidovat a po cestě zjistí, že toho bude mít na práci trošku víc než čekal alias žádný světoborný scénář se nekoná. Je to prostě slet obrovských úrovní (na které jsou občas nalepeny cutscény) kde se člověk nemá problém ztratit. Hudba je celkem fajn a vůbec mě neurazila. A už jsem zmínil ovládání? Na to si zvyknout to byla věc, je to prostě přesný opak toho jak se dneska ovládají FPSka na ovladači - zvyknout se na to dá, ale je to boj. Kolem a kolem jsem došel k tomu, že důvod proč jsem to roku 2001 nedokončil je hlavně repetetivnost, opakování úrovní, divná AI a celkově vzato nemastný neslaný scénář. Jsem teprve na začátku cesty (hodlám si projet všechny díly), ale první díl mě tehdy neohromil a bohužel ani dnes.

Titulu věnuji luxusních 65% (kdyby byla optimalizace stejná po celou dobu hraní, možná bych se přiklonil i k 70ti) a s klidným srdcem mohu říct, už to nechci nikdy vidět - ač jsem se tam místy i bavil. Není to špatný titul ale není ani dobrý, je prostě někde na půlce cesty.

Pro: Příjemná hudba, možnost gaučového co-opu

Proti: Level design, AI, optimalizace

+13 +14 −1

Star Wars Jedi: Fallen Order

  • XOne 80
Vezmu to stručně. Moje očekávání byla laděna v podstatě jako Assasins Creed ve Hvězdných válkách, to hra rozhodně není. Jde o poměrně jednoduchou akční hru z pohledu třetí osoby, která neobsahuje inventář (vše, co nacházíte vás vylepšuje - skilly, životy, síla nebo kosmeticky upravuje vizuální stránku Vaší postavy a světelného meče). Akční momenty střídají hádanky, ke kterým využíváte sílu, což je velmi elegantní a občas i nápadité. Zásadní problém hry vidím v tom, že často hráče nutí opakovaně chodit do stejných lokací. Příběh se totiž odvíjí tak, že na začátku umíte základní pohyby a sílu používáte omezeně. V rámci plnění hlavního úkolu otevíráte svůj příběh a schopnosti. Mezi tím však poletujete mezi planetami a lokacemi, takže se stane, že někde jste ve chvíli, kdy nemáte např. force jump a tak nedoskočíte na tajná místa atd. Chápu tento princip, ale bohužel si autoři neuvědomili, kam to povede. Lokace jsou totiž poměrně veliké a pohyb v rámci lokací není úplně jednoduchý a díky mapě ani přijatelný. Dostáváte se tak často do stavu, že dohrajete mapu a chcete se vrátit na loď a strávíte tím docela nepříjemnou čtvrthodinku (po odpočinku - doplnění síly a životů - dojde k respawnu nepřátel). A v tomhle si hledejte ty "lokace", o kterých víte, že teď už tam doskočíte, ale kde to bylo... (navíc tady je zásadní věc, kterou jsem objevil v podstatě až díky youtube a to jsou boxy, které vám dovolí rozšířit vaší zásobu "lékárniček" vašeho malého robota, tohle vnímám jako zásadní problém a chybu designu hry, často hráč ani neví, že něco takového lze a některé souboje podle mě nejdou ani bez adekvátního počtu lékárniček dohrát -> beru nejnižší obtížnost jako nepoužitelnou :-)). Druhá obtížnost je už občas pekelná (např. souboj s padlým jediem na Dathomiru je šílená...) a občas jsem opakoval boj i 20x (ano, nevyžívám se úplně v taktickém boji, který zde je, kdy musíte časovat pohyby, úskoky, rychlé údery apod., radši bych si pořádně zamlátil :)). Na druhou stranu hra otevírá úchvatný svět, umí s ním pracovat a příběh vypráví velice pěkně. Lokace jsou často úchvatné, hudba, zvuky a vše okolo bere dech. Hra je zážitek, některé hádanky jsou velice originální, některé momenty jsou pekelně přepálené a nepřívětivé pro hráče. Pokud SW není Vaše krevní skupina, jsou lepší hry. PS: to, že je hra pouze singleplayer a pracuje s uložením skrz meditace a jednoho uložení dochází k tomu, že když se hráči líbí nějaká lokace/souboj/cokoliv, musí se k němu vždy vracet a probojovávat, což mi nepřijde vůbec herně smysluplné... princip waypointů by byl často užitečný.

Pro: Svět Star Wars, finální rozsah využití síly hlavní postavy, lokace a momenty (AT-AT,...), hádanky, poslední lokace a finále hry

Proti: Obtížnost je občas zbytečně vysoká už na 2 nejnižší, některé prvky hry uživatel zjistí náhodou nebo z internetu, velice časté skriptování a jeho problémy (některé bosy se díky tomu dalo i snadno porazit), deluxe edice (už) postrádá smysl

+15 +16 −1

Unmechanical

  • XOne 60
Unmechanical je jedna z hier, ku ktorej som sa dostal vďaka službe Xbox Game Pass. Je dosť pravdepodobné, že by som si túto hru sám nekúpil, ale to neznamená, že som si ju neužil. Som rád, že sa mi naskytla príležitosť zahrať si ju.

Jedná sa o klasickú logickú plošinovku, kde ovládate malého lietajúceho robotka. Vašou úlohou je plnenie logických hádaniek, aby ste sa mohli dostať do ďalšej úrovne. Väčšinou sa jedná o jednoduchšie hádanky, ale 1-2 možno trochu potrápia. Nie je to nič hrozné a celú hru zlupnete za chvíľku. Unmechanical je hra na jeden večer a to aj pokiaľ chcete nazbierať všetky achievementy, ktoré sú naozaj jednoduché, takže hra je super pre achievement hunterov.
Prostredie je prevažne chladné, nakoľko sa nachádzate v jaskyni a sám, no vizuálny štýl spolu s hudbou sa mi veľmi páčil, ale príbeh tu moc nečakajte. Asi 2x sa mi stalo, že som sa zasekol pri nejakej prekážke, takže musel prísť reštart.

Unmechanical je príjemná a milá jednohubka. Keď prirátame, že sa momentálne nachádza extended edícia v službe Xbox Game Pass a nie je problém uloviť všetky achievementy, tak môžem len odporučiť.

Pro: pekný audiovizuál, jednoduchosť

Proti: absencia príbehu, môžete sa zaseknúť pri nejakej prekážke

+13

The Outer Worlds

  • XOne 90
Na The Outer Worlds som sa tešil už dlhšiu dobu. Pre fanúšika Fallout hier sa táto hra radila medzi tie, ktoré si chcem isto zahrať. A keďže za hrou stojí Obsidian Entertainment, tak som sa tešil ešte viac. Čerešničkou na torte bolo, že hra sa hneď od vydania nachádzala v službe Game Pass.

The Outer Worlds je RPG z pohľadu prvej osoby odohrávajúcej sa na rôznych planétach, prípadne vesmírnych staniciach.
Keď už svet je v troskách, tak je niekoľko výnimočných ľudí zmrazených a vyslaných do vesmíru hľadať lepšie miesto pre život. Na planétach žijú ľudia, ktorým vládne korporácia, ktorá síce sľubovala úžasný život, ale ako to býva zvykom, "nie je všetko zlato, čo sa blyští". Jedného pekného dňa Vás šialený vedec rozmrazuje, lebo vy ste jedinou nádejou. Na začiatku si vytvoríte postavu podľa svojho obrazu a vydávate sa na cestu. Dostávate vlastnú loď, ktorou cestujete medzi jednotlivými planétami. Po lodi sa viete voľne pohybovať, upravovať si zbrane, rozprávať sa s posádkou. Práve toto sa mi na hre veľmi páčilo. Pokiaľ si dáte tu námahu a rozprávate sa s ľuďmi môžete občas natrafiť na niekoho, kto sa chce ku Vám pridať. Takto si môžete vyskladať vlastnú crew, ktorá má viac členov a pri vystupovaní z lode si zvolíte dvoch, ktorý Vás budú sprevádzať. Vaši členovia Vám pomáhajú v boji, zapájajú sa do rozhovorov a dokonca Vám môžu dať aj svoj vlastný názor na vzniknutú situáciu. V hre plníte rôzne misie, kde sa neraz musíte prikloniť na nejakú stranu. Hra totižto ponúka možnosť voľby v rozhovoroch. Je len na Vás komu pomôžete a proti komu sa postavíte. Každý má svoje argumenty a práve tu vie pomôcť aj Vaša posádka. Členov posádky môžete dokonca aj prepustiť, keď už ich budete mať dosť alebo sa Vám nebude páčiť ich názor. Pri nastavení ťažšej obtiažnosti môžu v boji permanentne umrieť. Jednotivé situácie dokážete vyriešiť pomocou zbraní, ale pokiaľ si svoje získané body viete dobre rozdeliť medzi jednotlivé schopnosti, tak sa z problému dokážete aj vykecať. Hra by sa mala dať prejsť bez jediného zabitia, pokiaľ Vám ide stealth. Mne nejde, resp. na to nemám nervy, takže neviem potvrdiť, či to je naozaj tak. Perky majú aj spoločníci, ktoré im priraďujete vy. Môžete im aj dať lepšiu zbraň, poprípade brnenie a jednoduché príkazy (tam choď, použi špeciálnu zbraň). Hra ponúka aj veľa vedľajších misií, ktoré sú miestami zaujímavejšie ako tie hlavné.
Bohužiaľ, sú tu aj mechaniky a funkcie, ktoré som nevyužil. Pri najťažšej obtiažnosti musíte aj jesť a spať. Pokiaľ si ju nenastavíte, tak je zbieranie veľa predmetov bezpredmetné. Raz za čas na Vás môže vyskočiť nejaká fóbia, ktorú môžete prijať alebo odmietnuť. Ak ju potvrdíte, tak sa Vám zhoršia niektoré vlastnosti, ale dostanete 1 bod na perk. Osobne som túto možnosť nevyužil a vôbec mi nechýbali nezískané perky.

Grafika hry síce nie je najdokonalejšia, ale tu ide o ten štýl. Prostredie sa mi naozaj páčilo, či už to bol exteriér planét alebo interiér vesmírnej stanice. Opustené budovy, havarované lode, pozostatky a mŕtvoly, ktoré majú svoje príbehy. Veľa ľudí vyčíta hre jej dĺžku, no pre človeka, ktorý má rodinu a nemôže od rána do večera hrať bola dĺžka hry postačujúca. Pokiaľ človek chce splniť všetky hlavné misie, vedľajšie misie, rád komunikuje aj s vedľajšími postavami, číta si rôzne dokumenty, zápisky, počúva nahrávky a snaží sa preskúmať každý detail, tak bude mať zábavku na desiatky hodín. Nakoľko sa v hre nachádza možnosť voľby, tak hra priam nabáda, aby ste si ju po dohraní pustili znova. Viac krát sa mi počas hrania a hlavne rozhovorov stalo, že ma zaujímalo aj iné riešenie situácie. Je veľká škoda, že hra neobsahuje české titulky. Pri takejto hre je to pre veľa ľudí rozhodujúce.

The Outer Worlds je hra, ktorá si podľa mňa zaslúži byť minimálne nominovaná na hru roka. Ja som si ju užíval, bavil som sa pri nej a naozaj si želám, aby som mal oveľa viac času na preskúmanie každého detailu v hre.

Pro: prostredie, spoločníci, rozhovory (dialógy), možnosť voľby

Proti: niektoré zbytočné mechaniky (asi záleží aj od nastavenej obtiažnosti)

+22 +23 −1

Manual Samuel

  • XOne 70
Už po pár minútach hrania je jasné, že toto bude strašná haluška. A veru je. Nikdy som asi nehral bláznivejšiu hru ako je toto.

Na hre Manual Samuel je najbrutálnejšie ovládanie. Po nehode, ktorá sa Vám prihodí na začiatku hry, to vyzerá tak, že je s Vašim životom koniec. Prichádza si pre Vás smrť, ktorá vyzerá ale trochu zvláštne. Je to nejaký mantavý týpek, ktorý ale pôsobí v pohode. Dozvedáte sa, že máte ešte jednu šancu ako sa zachrániť. Podmienka je, že musíte prežiť celý jeden deň s manuálny ovládaním Vášho tela. Na každú končatinu, na nádych, výdych, žmurkanie a chrbticu máte pridelené tlačítko. Zrazu sa aj bežný deň stáva neskutočnou výzvou. Sprcha, obliekanie, jedenie, šoférovanie auta a iné veci zamestnajú Vaše prsty tak, že si budete myslieť, že zahrať na klavíri Beethovena je oproti tomuto brnkačka. Ale práve vďaka tomuto som sa pri tejto hre pučil od smiechu. Animácie, ktoré na Vás čakajú, keď niečo urobíte zle alebo na niečo zabudnete sú parádne. A toto ešte podtrhuje vtipný komentár rozprávača a toho mantavého týpka, ktorého ste stretli na začiatku. Zábavné sú aj ďalšie postavy a svet okolo. Nič normálne sa v tejto hre ani nedá očakávať.

Manual Samuel je krátka, ale veľmi zábavná hra. Keby je herná doba dlhšia, tak by to bolo asi iba na škodu. Ak máte dokonalú kontrolu nad Vašimi prstami, tak by Vás ani nemusela frustrovať a pokiaľ Vám nevadí čierny humor a máte radi trošku bláznivé koncepty, tak smelo do toho.

P.S.: Hra sa v dobe písania recenzie nachádza na Xboxe v službe Game Pass. Na steame sa dá v akcii kúpiť za 1,99€.

Pro: originalita, bláznivé ovládanie, humor

Proti: môže byť frustrujúce, žiadna iná náplň okrem ovládania

+13

What Remains of Edith Finch

  • XOne 80
Musím povedať, že v poslednej dobe ma chytili hry ako je What Remains of Edith Finch. Hry ako Firewatch, Kona a The Vanishing of Ethan Carter som si užíval, a inak to nebolo ani pri tejto. Som rád, že sú tu hry, v ktorých si môžem naplno užívať príbeh. Nemusím sa sústrediť na nič iné, nemusím premýšľať nad ťažkými logickými hádankami alebo vyvraždiť pol zemegule. Netvrdím, že také hry nehrám, ale raz za čas by človek mal vyskúšať aj niečo takéto.

V hre WRoEF prichádzate v koži Edith k starému rodinnému sídlu, ktoré čaká na preskúmanie. Sídlo je naozaj velikánske a už pri pohľade naň viete, že sa máte na čo tešiť. A to na Vás vnútri čaká ešte oveľa viac. Jednotlivé časti domu Vám budú odhaľovať príbehy obyvateľov domu. Prostredie je fascinujúce a každá časť domu niečím výnimočná. Nebudete len chodiť po chodbách a otvárať dvere. Čakajú na Vás rôzne cestičky, tajné cesty a skrýše. Príbehy bývalých obyvateľov nie sú len nudne rozprávané alebo si o nich neprečítate v knihe. Každý člen zomrel nejakou zvláštnou náhodou a Vy sami sa ocitáte v koži jednotlivých postáv a dozvedáte sa ich netypický príbeh. Vďaka tomu na Vás čaká aj iné prostredie ako len interiér domu. Všetko toto bolo krásne spravené. Izby, ktoré zostali v pôvodnom stave a aj jednotlivé príbehy. Len škoda, že tie príbehy nemohli byť veselšie. Už od začiatku Vám je jasné, že sa nejedná o komédiu. A kedže ja sám mám dieťa, tak niektoré príbehy neboli najľahšie na sledovanie.
Hra zaberie cca 2 až 3 hodiny. Je to síce dosť málo, ale aspoň sa nemusíte báť, že by Vás to prestalo baviť. Pri takýchto hrách je veľmi ťažké neprekročiť túto hranicu a táto hra ju isto neprekročila.

Hra sa v dobe písania komentáru nachádza na Xboxe v službe Game Pass.

Pro: príbeh, originalita, prostredie

Proti: cena, miestami až moc smutné

+19

SOMA

  • XOne 100
První komentář zde..na co jiného, než na jeden z nejlepších sci-fi zážitků, jež se mi poštěstilo si prožít?
SOMA začíná zcela nevinně. Jsem po nehodě ve svém bytě, pak jedu metrem do nějaké laboratoře, tam usednu do křesla kvůli nějakému oskenování mozku ...a najednou se probouzím někde zcela jinde, okolo mne chladné, nepříjemné prostředí neznámé základny. Jde se prozkoumávat a zjišťovat, co se stalo..
SOMA brilantně kombinuje strach z neznámého s až filozofickým příběhem. Ten se zajímavě zajímá o podstatu lidství a otázku co by se stalo, kdybychom mohli kopírovat své vědomí? Byli bychom to stále my? Závěr je tak vypointován, že ho pravděpodobně nikdy z hlavy nedostanu. A kdokoliv skládal soundtrack by zasloužil vyznamenat.
Od Frictional jsem nikdy nic nehrál, ale po tomto díle si od nich koupím cokoliv.

Pro: Atmosféra, příběh, hudba

+35

LEGO City Undercover

  • XOne 80
Takže, pro mě tahle hra je velice dobrá, jo hrajete si tam na poldu, dá se to nazvat takovou oddechovou hrou, ale občas tam ty rage mám

Pro: Volný svět,, nemusíte hrát mise, ale jen tak,, hratelnost

Proti: Nepřeskakovatelné cutscény, dlouhé dialogy, pokud si vezměte tramvaj a jedete nahoru =v pohodě, ale když jedete dolů ta kamera se neotočí

+5 +7 −2

Don't Knock Twice

  • XOne 70
Tato hra pro mě nebyla špatná ačkoliv měla v sobě spousty chyb jako například bugů.
Graficky to nebylo zas tak špatný ale stíny byli docela nekvalitní, ovládání bylo dobré.
Hra nemá cutscény takže celý příběh musíte číst přes knihy.
Hra je doopravdy krátká, poprvé jsem jí dohrál za 2 hodiny a podruhé za 15 minut.
A hodně na prd je to že v domě vás příšera nehoní to znamená že jumpscary které ve hře jsou, jsou opakované takže když si hru budete chtít zahrát podruhé už vás nic nevystraší.
Dům je jinak docela pěkný a velký.

Pro: Grafika, spracování příšery, docela kvalitní jumpscary, atmosféra, dům

Proti: Extrémně krátký příběh, příšera vás po domě nehoní, málo jumpscarů, chyby v grafice

+4

Red Dead Redemption 2

  • XOne 100
Hra má opravdu krásný příběh, obrovský, živý a hlavně nádherný svět.
Celkový příběh je opravdu dlouhý, některé mise jsou lehké některé těžké.
Příběh jsem hrál něco kolem 60 hodin což je podle mě hodně.

Pro: Grafika, svět, vedlejší mise, hlavní mise, fyzika, ragdoly, příběh, Arthur, John, spousta druhů koníčků, zvířata, hodně městeček

Proti: Některé malé bugy

+1 +13 −12

Grand Theft Auto V

  • XOne 100
Hra se mi doopravdy moc líbí, především grafikou, příběhem, skvělou fyzikou, internetem, online a další.
Hra má krásný velký otevřený svět.

Pro: Skvělý fyzika, grafika, příběh, mobil, postavy, ragdoly, velký svět, Easter eggy.

Proti: Malé chybičky které nejsou za potřebí říkat.

-8 +4 −12

Metro Exodus

  • PC --
  • XOne 85
V roce 2017 jsem se velice vážně a velice dlouho rozhodoval, čím nahradím svůj dýchavičný notebook. Nakonec jsem se rozhodl pro Xbox one X (důvody nebudu raději rozepisovat), nicméně jeden z jazýčků na vahách byla působivá ukázka z Metra na výstavě E3.
Chvilku jsem váhal, zda si nové Metro koupit, či nikoliv, nakonec jsem ale neodolal. A věru nelituji.
Byl jsem příjemně překvapen atmosférou hry. Jistě časem se začnou herní mechanismy opakovat, ale podobně jako v nezapomenutelném Half-life se člověk rozhodně nenudí. S přibývajícím časem jsem na sobě pozoroval netrpělivost a snahu posunout se v příběhu dál a dál, podobně jako tomu bývá u skvěle napsané knihy či filmu.
Osobně beru to, že hra není open world jako pozitivum.
Technická stránka vůbec nepřipadá důležitá a na těch pár chybek se*e Bílý tesák.

Pozn.: zakoupeno na Xbox, vzhledem k tomu, že jsem "přišel" o 4k TV, dohráno na PC

Pro: Nádherná hra se silným příběhem, na kterou budu dlouho vzpomínat

Proti: Pár technických nedostatků

+32

Sunset Overdrive

  • XOne 100
Jedna z nejlepších her co jsem hrál. Dost jsem se u ji nasmal pokaždé co jsme ji pustil. Dialogy boží stejně tak jako rychlá hratelnost, která mi vyhovovala ve všech směrech. Soundtrack jak dělaný, příběh má hodně zajímavý a šílený koncept. Nemám co bych hře vytkl.

Pro: Humor, zbraně, příběh, soundtrack, hratelnost

+3

FIFA 19

  • XOne 75
Po skoro roce píši další komentář, snad jsem nezapomněl, jak se to dělá. Jelikož jsem si pořídil svoji první herní konzoli, první z her, co šla do košíku byla nová FIFA.

Do hry jsem se pustil bez nějaké velké znalosti předchozích dílů, vlastně poslední díl, co jsem si tak letmo zahrál byla FIFA 14 na PS3. Ale z videí jsem vydedukoval, že FIFA 18 byla dosti rychlá a prosprintovat celé hřiště nebyl vůbec žádný problém. To v této fifě je to mnohem těžší, ne-li vůbec nemožné. I takový Mbappé s rychlostí 97 může být s klidem dostižen hráčem, který má 60 rychlost. Kromě toho je hra plná náhodných odrazů, kdy absolutně nevíte, co se to před vámi děje. Takových WTF momentů je v této fifě mraky. Stačí se podívat na youtube a je o zábavu postaráno. Korunuje to pak naprosto úžasný videorozhodčí, který buď ukazuje naprosto jasnou situaci, nebo se totálně ztrapní a je z toho velký fail.

Co se týče herních módů, první jsem zapl Journey. Nesledoval jsem počínání Alexe v předchozích dílech, ale to vůbec nevadí. Dá se to i bez toho. Journey je samozřejmě příběhové béčko, prošpikované spoustou klišé, wow momentů je po čertech málo a po nějaké době začne začarovaný kruh trénink, zápas, trénink, zápas,cutscéna, zápas, trénink a takto pořád dokola. Nicméně Journey jsem dohrál, ale nejspíš se k ní už nevrátím. U Be A Pro ani u kariéry manažera jsem moc dlouho nevydržel.

No a teď přichází zrůdnost všech zrůdností. Mašina na tahání peněz z natěšených hráčů, kdy si koupí za FIFA pointy balíčky, kde z nejlepšího balíčku ve hře padne jako nejlepší karta Aritz Aduriz. Vítejte ve FIFA Ultimate Teamu. Zpočátku mě tento mód vůbec nebavil. Nemohl jsem se pořádně rozjet, FIFA pointy jsem si kupovat nechtěl a hraní on-line vzhledem k mým skillům nepřipadalo v úvahu. Nakonec jsem se přes to přenesl a přišly první zlaté karty a můj tým z Premier League (nejlepší fotbalové ligy na světě) se už začal rýsovat. Nejdřív tu byl tým za 10K coinů, potom za 50K no a dnes má můj tým hodnotu cca 750K coinů (přičemž jsem do FUT neinvestoval ani korunu). Dokonce jsem měl štěstí a padla mi ikona Paul Scholes, která sice patří k těm nejlevnějším, ale co, ve fifě musíte být rádi za všechno. Že se vám on-line zápas nesekne ani jednou (speed-up lagy mě děsí v mých snech, něco tak odporného jsem dlouho nezažil), že máte štěstí a padne vám hratelný, nebo alespoň drahý hráč, zkrátka že všechno funguje jak má, no moc často to není, ale co už.

Co se týče samotné hratelnosti, hra se mi hraje dobře. Zpočátku se nejlépe dávaly góly z tzv. finesse shot, střely, která byla dobře načasovaná a zároveň umístěná. Kdo tohle ovládal, měl vyhráno. Nedávno tyto střely ale nerfnuli, což znamená, že z těchto střel nedáte už gól vůbec, což mi až tolik nevadí, neboť jsem se to stejně nenaučil. V tuto chvíli je nejefektivnější dávat góly z centrů, podobně jako ve FIFA 14. Za těch zhruba 500 zápasů, co sem ve fifě odehrál jsem vypozoroval pár zajímavých věcí. Až nepřiměřeně často končí střely na tyčích. Není vyjímkou že v zápase dvě střely z deseti končí na tyči nebo na břevně. Další věcí jsou brankáři. Je celkem jedno, jestli máte v bráně Heatona, Szczesnyho, nebo Llorise. Všichni chytají stejně. Jeden zápas chytí vše, druhý zápas jsou schopni dělat takové minely jako Loris Karius. Poslední věcí je nastavení. I když se hra nepřerušuje, nevstřelí se žádný gól, tak v 90% případů se nastavují dvě minuty, občas se nastaví tři a jedna minuta, nebo žádné nastavení je vzácností.

Grafika je celkem na pohodu. Podobizny hráčů odpovídají (u těch známějších), tráva je zelená, diváci nejsou 2D a dresy vypadají moc pěkně. Atmosféra ze stadionu přímo číší, komentář je průměrný a po chvíli velmi opakující se, soundtrack se dá celkem poslouchat. Ale abych tuhle dlouhou patlaninu shrnul. FIFA 19 je dobrá hra. Fotbálek je to pěkný i když je tu odíračka jménem FUT i když je to vlastně totální sračka, kterou nevím proč hraju, vždycky si najdu důvod, proč ji zapnout znova.

A kurňa, teď už ten Messi musí padnout ksakru...
+12