Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
H34D

H34D
 

Komentáře

Prey

H34DH34D
Dohráno
  • PC 70
Moderní, ale přitom klasická doomovka, která si z Doomu vzala víc, než jen jeho grafický engine, ovšem přitom pozapomněla na jednu důležitou věc. Doomovky představovaly chytlavý, rychlý a stylový nářez, který balancoval mezi odreagovacím běsněním a těsným masakrem o holý život. Prey je v tomto poněkud fádní, hraje se velmi jednoduše, nábojů není nikdy nedostatek, základní zbraň má unlimited ammo a přitom ani později není úplně nepoužitelná, nepřátel není nikdy tak velká masa, abyste přestali stíhat a kromě závěru ani nepotkáte žádné působivé příšery. Člověk si jen tak chodí a střílí - chtělo to více intenzity, přitvrdit na atmosféře a zkrátka dodat té hře nějaké pořádné koule.

Nápad s portály a měniči gravitace je ale výborný a představuje aspoň jediné opravdové koření na jinak poměrně obyčejné hře. Přechody mezi fyzickou a spirituální formou taktéž nejsou k zahození, ale jejich využití mohlo být krapet sofistikovanější, nebo aspoň nápaditější, když už ne složitější... Celkově slušná hra s obstojnou délkou, jenže se zde prostě ukazuje, že "jedním kamenem přehradu nepostavíš."

Pro: Portály, hrátky s gravitací, občas zajímavé.

Proti: Žádný pořádný nářez a ani nijak výrazná atmosféra, v mnohém obyčejné.

+10

Half-Life 2: Episode Two

H34DH34D
Dohráno
  • PC 90
Perfektní pokračování, jednou jsem dal Epizodě 1 90%, tak ji tolik nechám, ale dvojka je lepší. Jako člověku, kterému nepřišel Xen v HL1 o nic horší, než zbytek hry, bych ani nemohl tvrdit jinak. Ano mluvím o na pohled krásném a atmosférou extrahutném procházení tunely v Epizodě 2, to byla vynikající inovace. Pozadu však nezůstal ani samotný úvod, kooperace s parťákem-alienem, či jeho bránění po tom co byl zraněn. U toho se mi však přihodil jeden nepříjemný bug - medik sice dělal, že mě léčí, ale životy mi nepřidával, musel jsem poslední vlnu přežít s 5 hp metodou quicksave po každých přežitých 4-5 sekundách.

Epizodě 2 nejen, že nemám co vytknout, ale nemám ani co, bych nepochválil a nevyzdvihl nad většinu ostatních FPS, ať už jde o klasicky dokonalou hratelnost, ztvárnění prostředí, herní interkativity, příběhu atd.

Pro: Lepší než předchozí epizoda, výborná atmosféra, stále pěkná grafika, náplň kampaně

Proti: Délka hry.

+21 +22 −1

Half-Life 2: Episode One

H34DH34D
Dohráno
  • PC 85
Epizoda 1 je oproti Half-Lifu 2 nestydatě krátká, méně různorodá a pochopitelně také o něco méně originální, ale stále je to svět Half-Lifu se vším všudy, a ten se spoustě hráčů, včetně mně, hraje mnohem příjemněji, než většina ostatních FPS. Pokračujeme ve velkolepém, sympatickém a vtahujícím příběhu, procházíme propracované garážové i nadpozemské lokace, vnímáme variabilní design prostředí a necháváme se oslňovat vylepšenou grafikou s HDR efekty...

Byl jsem jako v ráji, byť ten ráj netrval tak dlouho, jak bych si představoval. Hratelnost je opět fantastická, mohutně nascriptované scény vůbec nepůsobí křečovitě, AI funguje bez problémů, herní prostředí je sympatické a hlavní charaktery jak by smet. I hrátek s gravity gunem si zde užijeme do sytosti.

PS: Mám pocit, že některé negativní reakce pramení čistě jen z nezdravě vysokých očekávání a neobjektivních měřítek. Nemůžeme přeci chtít po mistrovi, aby se každým svým dílem překonal.

Pro: Excelentní svět Half-Lifu se vším všudy - příběhem, grafikou, prostředím, hratelností...

Proti: Krátká herní doba

+16 +18 −2

Half-Life 2: Lost Coast

H34DH34D
Dohráno
  • PC 70
Jeden volně šiřitelný level ve světě Half-Life 2, jehož hlavním účelem bylo demonstrovat vylepšený source engine s krásnými HDR efekty. Byť se jednalo jen o procházení, bez pořádné akce, musím říct, že to bylo velmi příjemné. Rád jsem si prohlížel krajinu s oslnivými efekty, zkoumal design budov, přirovnával skály k realitě, kochal se vodou apod. Samozřejmě po chvíli narazíte na konec a ani vám to nebude moc vadit, protože omámení grafikou zkrátka nemůže bavit dlouho.

Pro: Nádherná grafika, pěkný design, jako demonstrace povedené.

Proti: Málo akce, krátké.

+5

Half-Life: Blue Shift

H34DH34D
Dohráno
  • PC 60
Do druhého datadisku božské hry, která se stala takřka okamžitě legendou, Half-Life, se vkládalo spoustu nadějí, proto zklamání bylo o to více hořké. Jakkoliv byl Opposing Force důstojným pokračovatelem, Blue Shi(f)t nepřináší kromě nové singleplayerové kampaně žádná (slovy: žádná) vylepšení. Ani jedná nová zbraň, či příšera, dokonce ani žádný závěrečný boss.

Kampaň bych přesto neoznačil jako odbytou, má unikátní atmosféru, nepřináší megalomanské bitky o záchranu světa, nýbrž cestu jednoho malého hrdiny s pistolí. Ze samotného hraní jsem nebyl nijak zklamán, ale je ostuda, že tento datadisk přináší tak málo, zvlášť když vememe v úvahu, že řada modů (Azure Sheep, They Hunger atd), které jsou zdarma poskytují mnohem víc novinek, vylepšení i herní délky.

Pro: Hraje se příjemně, minimalistická a příjemná atmosféra.

Proti: Žádné reálné inovace, nové zbraně, přišery, boss, prostě nic.

+13

Half-Life: Opposing Force

H34DH34D
Dohráno
  • PC 90
HL: OF je u mě pravděpodobně nejlepší datadisk FPS hry, co jsem kdy hrál. Představuje kauzu Black Mesa z jiného pohledu, problém mimozemské invaze zůstává stejný, příběh graduje velice podobně, od mysteriózního zjišťování o co přesně jde a jaké jsou hrozby, až po úzkostný boj o přežití, který vrcholí u prvního bose (samozřejmě tím nemyslím, že by potom upadal).

HL: OF je svěžím doplňkem k HL, ovšem přesto působí nezávisle a samostatně, kampaň v porovnání s jinými FPS hrami vůbec nevypadá jen jako datadisk. Ve hře budete často součístí týmu, AI spoluhráčů je sice poměrně bídná, ale hru vám nestěžují a dá se říct, že máte kompletní nadvládu nad jejich životem a smrtí.

Co se týče dalších doplňků, váš arzenál se rapidně rozšíří, ať už o velmi použitelné a nápadité zbraně typu "samodobíjecí přišerka", či "ruční jazyk", nebo jen francouzák jako alternativu k páčidlu. Multiplayerové mapy navíc možná nepřekonávají Crossfire, ale chvalitebně zpříjemňují běsnění ve více hráčích.

Pro: Kvalitní kampaň téměř ekvivalentní jiným FPS hrám, řada vylepšení, zbraně, nové příšery

Proti: Nudný závěrečný boss (jakmile objevíte, co na něj platí)

+16

Medal of Honor: Allied Assault - Breakthrough

H34DH34D
Dohráno
  • PC 70
V herním konceput MoH se nic nezměnilo, proto je docela těžké, aby Breakthrough přišel s něčím novým. Prostředí misí nové je, dostaneme se na poušť a do neokoukaných lokací, ale stejně začne mít člověk občas pocit, že něco hodně podobného už hrál. Navzdory tomu si však na kvalitu kampaňe nemohu příliš stěžovat, atmosféra válečného bojiště funguje, hraní je v rámci možností věohodné a arkádové střílení je taktéž zábavné.

Pokud však nechcete Breakthrough jen přímočaře proběhnout, můžete narazit na pár menších nelibostí, hodně událostí je silně scriptováno, lidi kolem vás umírají a nehledě na to jak dobře hrajete, nemůžete je zachránit a vliv kolem sebe ovlivnit, většinu druhé světové tak uhraje jeden voják - vy. Pokud hrajete na těžší obtížnost musíte si v několika situacích určitý script událostí zapamatovat, samozřejmě pomocí metody save/load, a až potom se vám podaří úkol splnit.

Graficky hra stále využívá modifikovaný Quake 3 engine, ale myslím, že je tentokrát vyždímán ještě víc a vypadá o malinko lépe.

Pro: Opět kvalitní zpracování druhé světové, chytlavá a zábavná kampaň

Proti: Hlavně příliš krátké, pak pár drobností ve scriptování, respawnování nepřátel uprostřed ničeho apod.

+13

Medal of Honor: Allied Assault - Spearhead

H34DH34D
Dohráno
  • PC 70
Spearhead je v mnohém podobný na původní MoH, hraje se stejně, nepřináší žádné revoluční změny, ale přesto je jeho kampaň nová, svěží a pokud jste právě dohráli MoH a chcete hned skočit na Spearhead vůbec nehrozí, že se "přejíte". Mise jsou v rámci možností různorodé, drží se realistického vyznění, ale stále jde o jednoduché střílení bez dalších zdržovaček. Kvalitativně je Spearhead něco jako The Best of původní MoH, tedy nejsou tam slabší momenty a hned od původního výsadku, až po konec se drtivá většina hráčů bude skvěle bavit. Onen konec však přije nečekaně brzy, Spearhead v tomto rozjíždí trend slabších a co do kvantity odfláknutých datadisků. Je to výborné a intenzivní hraní, ale to, že po nějakých 4 hodinách skončí nemohu jen tak překousnout...

Pro: Kvalitní, intenzivní a pohlcující kampaň, vyrovnaná hratelnost.

Proti: Šíleně krátké

+16

Medal of Honor: Allied Assault

H34DH34D
Dohráno
  • PC 80
První velkolepá válečná hra, snažící se zachytit realitu, ale ne za cenu zbytečné hráčské náročnosti. Medal of Honor je stále spíše "arkádová" zábava, můžete to párkrát schytnout do hlavy s tím, že obvaz a viagra z lékárničky to v pohodě spraví, ale svým designem levelů, tedy prostředím, značně evokuje realistickou atmosféru druhé světové a to je zajímavá kombinace. Náplň misí se snaží o variabilitu, jednou máte vyhodit něco do povětří, někoho přepadnout, něco přinést, ubránit, nebo se jen prostřílet dopředu, ovšem opět platí, že MoH je normální střílečka, takže žádnou sofistikovanost, či důraz na detaily zde nehledejme.

Délka hry nebyla špatná, navíc multiplayer i když nemá příliš širokou hráčskou základnu, byl taktéž nadprůměrně povedený, jenže přesto mi přijde, že takový RtCW přeživá čas mnohem lépe, byl výraznější hrou s hutnější atmosférou a zkrátka většíma koulema, byť bojiště a prostředí z MoH bylo propracovanější. RtCW jsem dohrál 3x, MoH jednou, bylo to pohlcující to ano, ale ani by mě nenapadlo to projíždět znova.

Graficky je MoH skvělé, těží z Quake 3 enginu maximum a dokonce ani listy stromů, které byly tvořeny navzájem se protínajícími děrovanými plochami se nezdály vůbec nepříjemné. Celkově výborná hra na svůj ročník, žádné výrazné chyby, ale ani s výrazně kulervoucími momenty, stále si totiž myslím, že první půlhodina Zachraňte vojína Ryana je silnější, než dřív tolik opěvovaná mise Omaha Beach v MoH.

Pro: Megalomanská a propracovaná válečná hra, atmosféra války, věrohodnost prostředí

Proti: Kolísavá zábavnost, náplň misí se později opakuje.

+30

Return to Castle Wolfenstein

H34DH34D
Dohráno
  • PC 90
Z her zpracovávajících druhou světovou na mě osobně RtCW zapůsobil nejvíc. Zprvu se zdálo, že půjde o klasické střílení nácků s nostalgickými odkazy na Wolfensteina 3D, ale pak hups, zjistíte, že pro nácky představujete jen vedlejší problém, protože ten hlavní se symbolicky nachází v hrobce! Atmosféra zhoustne úplně abnormálně, když jsem RtCW projížděl poprvé, musel jsem se při procházení kobek střídavě dívat z okna kvůli strachu, vážně. :) I prosté vylézání mumií z rakví, nebo typické klišé v podobě náhlého zhasnutí světel a vyhrabávání zombíků ze země zde skutečně fungovalo. Bylo to vynikající i na opakované procházení hrou.

RtCW není vyloženě geniální, či převratná hra, což taky dosvědčil fakt, že nebýt Enemy Territory, tak po stránce multiplayeru se hra příliš neuchytila. Ale singleplayer byl výborný! Hratelnost byla perfektní, chvíli arkádové střílení, pak trošku stealth mise. Likvidace vojáků a techniky se střídá s příšerami a všechno ať už rytmicky, nebo jen minimalisticky podbarvuje dobrá hudba.

Grafika vypadala díky ultraschopnému Quake 3 enginu výborně, snad jen v detailech trošku hranatě, ale stále velmi pěkně. Zbraně byly taktéž nadmíru vyhovující, zejména se člověk cítil mocně při burácivém zvuku headshotování vojáků Mauserovkou. Tahle hra pro mě dokonale naplnila škatulku klasické, chytlavé FPS, přičemž přinesla i něco navíc v podobě kvalitní atmosféry a atraktivního prostředí. Celkem dohráno 4x, takže není co dodat.
+25

Wolfenstein 3D

H34DH34D
  • PC 80
Na rozdíl od takového Dooma je Wolf dnes už prakticky nehratelný, je až příliš stereotypní, prostředí je pořád stejné, při letmém pohledu na obrazovku ani nepoznáte o jaký level se jedná, nepřátelé nic moc a hratelnost se také s postupem hry nevyvíjí. V roce 1992 byla však úplně jiná situace, člověl byl zvyklý na ploché hopsačky, když tu Wolfenstein začal sténat "deeper, deeper!" - ano, konečně jste se ve střílečkách mohli pohybovat dovnitř obrazovky a pěkně z pohledu vlastních očí. Rázem bylo jedno, jaký jiný Wolf vlastně je, hlavně když se hráč mohl cítit "uvnitř" hry a povýšit prožitek ze stříleček na další level. Mimochodem jako malí kluci jsme hráli Wolfensteina vždy ve dvou, jeden hrál a druhý měl přichystané prsty na I+L+M a zejména u závěrečného bose zběsile mačkal... A pak, že hra nepodporovala cooperative mod!

Pro: První FPS, pocit vtažení do hry, vlastnoruční podílení se na potírání nacismu :o)

Proti: Stereotypnost - stejný design prostředí, stejná hratelnost...

+15 +16 −1

Half-Life 2

H34DH34D
Dohráno
  • PC 95
Nebylo to tak dávno, co jsem se rozplýval nad krásou a rozlehlostí prostředí Far Cry a teď je tady Half-Life 2, který je ještě o tolik lepší - tohle jsem si říkal koncem roku 2004. Pravda, idylické pláže v něm nenajdete, protože k těm mají radioaktivní bažiny z HL2 vskutku daleko, ale jinak je herní svět fantastický. I v extrémně rozlehlých exteriérech je pořád na co koukat, nikde není odbyté prázdno a interiéry? Jedna báseň... Vskutku precizní práce. A to není vše co Source engine přináší, hrátek s fyzikou je zde plno, spoustu věcí se dá přemístit, či rozbít a abyste to nemuseli dělat holýma rukama, vymysleli pro vás kluci z Valve gravity gun - velmi inovativní!

HL2 se však nespokojí jen s onannou (to není překlep) formou, nýbrž nabízí i vyšperkovaný obsah - poutavý a sympatický příběh plný dialogů, dějových zvratů i s poněkud abstraktním koncem ala Half-Life 1. Singleplayerová kampaň zprostředkuje vskutku nezapomenutelný zážitek, spoustu momentů je natolik silných (např. honička s tajemným mužem po střechách a spoustu dalších), že drtivá většina 3D akcí vedle ní působí jako Pacman z první osoby. Navíc ta délka hry! A přitom vše zůstává variabilní a neupadá do stereotypu (In your face Doom 3!). A fakt ne, nepřeháním, HL2 je hra, která se v jinak neúprosném koloběhu času nemá šanci ztratit, na to dám ruku i s gravity gunem do ohně.

Pro: Technická úroveň, rozlehlé i detailní prostředí, působivý příběh, délka hry

Proti: Opravdu těžko říct, možná nepřátel mohlo být více druhů, nebo tak něco...

+20 +24 −4

Counter-Strike: Condition Zero

H34DH34D
Dohráno
  • PC 55
Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše, konverze Counter-Strike do singleplayeru se moc nepovedla. V prvé řadě grafický engine Half-Life už v roce 2004 skutečně nikoho neoslní, v druhé řadě ani jeho využití nebylo kdovíjak oslnivé. Design levelů nikdy nepřesahoval lehký nadprůměr a když k tomu připočteme i poměrně fádní a vesměs nevýraznou náplň misí, začíná to zavánět fiaskem. Na poli taktických her existuje opravdu hromada zdatnějších a hlavně propracovanějších konkurentů a co se týče prostého střílení, tak tam snad ještě více.

Mise se skládají z klasického střílení teroristů a vcelku jednoduchého procházení lokací, kde na konci je třeba buď zklikvidovat bombu, nebo zachránit chudáčky rukojimí. Občas je třeba se trochu krýt, nebo lehčeji našlapovat, herní systém by se dal přirovnat třeba ke staršímu, ovšem ve všech směrech lepšímu Medal of Honor (ten mě bůh ví proč napadl jako první).

Pro některé může cenu útěchu představovat aspoň zakomponování klasické verze CS 1.6 nově i s boty. Paradoxně to může být i místy zábavnější než celá ta "slavná" singleplayerová kampaň.

Pro: Úroveň je stabilní (i když ne příliš vysoká), když si člověk zvykne, dá se to dohrát, obsahuje CS 1.6 i s boty

Proti: Příliš obyčejné a navzájem si podobné mise, stará grafika, nevýraznost, zneužití dobrého jména

+20

Counter-Strike

H34DH34D
Dohráno
  • PC 70
V prvé řadě upozorňuji, že nehodnotím původní modifikaci CS jako takovou (té bych dal 100%), protože zde se jedná pouze o samostatné vydání verze 1.6. K samotnému CS - modifikace je to takřka dokonalá, představuje propracovanou týmovou spolupráci a výborně kombinuje realističnost, taktiku s přijatelně svižnou a nepříliš náročnou hratelností. Navíc si jako jediná hra dlouho udržovala výsadu průstřelných zdí, což je dle mě naprosto geniální prvek a totální trefa do černého (do terče za zdí samozřejmě) co se hratelnosti i intuitivnosti týče.

Verze 1.6 přináší upravenou grafiku a hlavně nové zbraně. Clarion a Galil vhodně vyplňují cenové mezery, pokud vám na M4/AK chybí jen pár stovek a nechcete se trefovat přes půl mapy MP5kou. Ovšem přidání štítů ochráncům zákona už tak skvělým nápadem nebylo a tak není divu, že byl zanedlouho v zájmu záchování jinak vynikající balance, nemilosrdně hozen do starého železa.

Celkově je CS parádní modifikací, která překopala celý Half-Life od základů a stala se jak miláčkem milionů hráčů, tak inspirací pro herní tvůrce. Mimochodem dovednosti progamerů jsou snad spíše záležitostí obdivu a nikoliv opovržení ne? To jaký má kdo "real life" a jestli v něm posedává v hospodě, nebo se učí dávat co nejpřesnější headshoty v pc hrách je jen jeho věc. A hru to nekazí, nýbrž povyžuje na vyšší úroveň, skazil snad Beckham s Ronaldem fotbal?

Pro: Inovativní teamová modifikace, prostřelitelné zdi, taktika, svižná hratelnost, modla profesionálního hraní

Proti: Verze 1.6 není až tak převratná (vzhledm k tomu, že má spec. vydání), štít se nepovedl

+22 +24 −2

Quake III Team Arena

H34DH34D
Dohráno
  • PC 80
Na Quake III jsem úchylný, tak není divu, že ani Team Arena pro mě nebyla žádným zklamáním. Arény se zvětšily a svým stylem jsou kombinací Quake III Areny a Unreal Tournamentů, což malinko zpomaluje hratelnost, ale za to přidává základy pro taktické možností, najde se mezi nimi i pár vskutku povedených kousků (Vortex Portal, Fallout Bunker, Overdose).

Mody jsou výborné, zejména Overload (obdoba CTF, akorát místo vlajek je lebka s 2500 životy, kterou musíte soupeřům zničit) a Harvester (za každý frag se vám za zadek přilepí lebka, kterou pro získání bodu musíte odevzdat uprostřed areny) jsou vážně trefa do černého a alespoň u mě poráží i módy z jednotlivých dílů UT. Proč mám však Team Arenu jednoznačně raději než UT je samozřejmě rychlost a pak zbraně. Pravda, že hlavní zásluhu na tom nese původní Quake III, ale i ty 3 nové kousky jsou zajímavé zpestření.

Další inovací jsou týmové power-upy, svůj účel sice plní, ale žádný zázrak. Paradoxně více jsem oceňil vylepšené boty, jelikož v době vydání jsem ještě neměl internet. Jejich chování s trochou nadsázky může místy připomínat i chování lidí, hrálo se s nimi dobře. Bohužel s příchodem internetu jsem zjistil, že co se týče týmové hry lidé preferují Counter-Strike apod. a v samotném 1v1 musím i já uznat, že nemá smysl přecházet z původního Quake 3 doplněného o OSP mod.

Pro: Příjemé arény, podařené mody, propracovaní boti.

Proti: Přeci jen řada inovací není pro hru tak podstatná, zejména v 1v1 stačí původní Quake 3

+6

Doom 3: Resurrection of Evil

H34DH34D
Dohráno
  • PC 80
Resurrection of Evil je překvapivě svěží datadisk, který přináší nášup toho samého, ale přeci jen trochu jinak. V prvé řadě je to dynamičtější hratelnost zbavená některých stereotypů a obohoacená o pár bosů i v průběhu hry. Nejvýraznější inovací je nejspíš grabber - kopie gravity gunu z Half-Life 2, jeho používání může leccos usnadnit, ale není vynucováno. Ovšem mou nejoblíbenější novinkou je jednoznačně dvouhlavňovka, která za ta léta ze své stylovosti pranic neztratila.

Celkově se Resurrection of Evil hraje velmi dobře, je svižnější (mimojiné i počet zpráv na PDA byl zredukován na přijatelnější množství) a dá se říct že i zábavnější než původní Doom 3, ovšem jak se dalo čekat, neblahé vykoupení přichází v podobě kratší herní doby a překvapivě se mi zdal také poněkud snadný závěrečný boss.
Navíc udělovat vyšší hodnocení než původní hře mi nepřijde správné, neboť Ressurection of Evil "jen" vylepšuje aspekty, se kterými přišel jako první Doom 3.

Pro: Poctivý nášup hororu, svižnější hratelnost, dvouhlavňovka, grabber

Proti: V podstatě se od původní hry tolik neliší, délka hry.

+13

Doom 3

H34DH34D
Dohráno
  • PC 85
Obrovská očekávání, ještě větší úvodní nadšení, ale pak trochu rozpačité obličeje - zhruba takové byly reakce na Doom 3. Seznamování s hrou bylo skutečně parádní, vynikající grafika, orgastické hry světla a stínu, vcelku ucházející příběh se spoustou detailů v PDÁčkách a podařené budování hororové atmosféry. A o atmosféře, přesněji dokonalé atmosféře to vlastně celé je, nacházíte se sami ve zvrhlé vědecké stanici, na samotném pomezí pekla, plní strachu a úzkosti, obklopeni zlem, huuu, co teď?

Již zmíněná hra světla a stínu s výborným zvukovým zpracováním (nepodceňovat!) a všudypřítomnými cákanci krve dokáží dělat divy, to se vážně povedlo. Horší už to je se stereotypními lekačkami - za každými dveřmi čeká imp, ze škvír lezou pavouci a ve stěnách chrochtají zombíci, což časem omrzí. Do stereotypu začíná také lehce upadat hratelnost, holt Doom II byl vystupňován lépe. Doom 3 se v zájmu zachování realističnosti jakoby bojí pořádně došlápnout na plyn. Ano v pekle se sice na plný plyn jede, ale veškeré scény na Zemi (ehm, Marsu) si byly příliš podobné.

Chápu, že vážnou atmosféru a arkádovou hratelnost je těžké zkombinovat, ale nikdo neříkal, že Doom 3 musí být pořád ta stejná "doomovka", kde se vám před brokovnicí rozprskávají hromady shnilého masa. Každopádně i když jsem teď vyzněl poněkud negativně, pořád je to velice dobrá hra, atmosféru má Doom 3 hustou jako žádná jiná 3D akce, velmi se mi líbilo používání PDA a displayů ve hře a délka je také více než přijatelná...

Pro: Hororová atmosféra (dvakrát podtrhnout), zvuky, grafika, slušně vymodelovaná monstra, délka hry

Proti: Časem přecházi do stereotypu.

+23

Final Doom

H34DH34D
Dohráno
  • PC 80
Final Doom - poslední zkáza, nebo-li poslední Doomovská akce, tak jak ji známe. I když ne tak docela, pár změn by se našlo. Především tedy navýšení obtížnosti, monster je opravdu hodně moc a munice ne zrovna nadbytek, proto přesná muška a hbité úkroky jsou jednoznačným klíčem k úspěchu.

Reflektuju-li své pocity při prvním někdejším hraním Final Doomu, přiznám, že jsem nebyl úplně nadšen. Final Doom jsem objevil v době, kdy už jsem byl Doomem II takřka přejezen, takže obrovský nášup 64 velmi těžkých levelů mi nepřišel vhod. Je to škoda, určitě bych se měl k Final Doomu někdy vrátit, protože společně s Master Levels for Doom II představuje opravdovou lahůdku pro zkušené hráče. Řekl bych, že jednotlivé úrovně jsou kompilovány tak, aby co nejvíce otestovaly trpělivost a houževnatost hráče. Doom se nikdy nesnažil působit "přirozeně", tedy aby mapy připomínaly např. nějakou vesmírnou stanici, či reálnou vegetaci v mimozemském prostředí. Jsou to spíše industriální, či ryze abstraktní místnosti s řadou zákoutí, v kterých číhají monstra. Zákeřně na Vás vybafnou ze slepých úhlů, takže i jeden zapomenutý chlapík s rotačákem může znamenat load. Když jsem kdysi hru hrál, nebyl mi tento herní systém sympatický, nutilo mě to hrát hodně metodou pokus-omyl a spíše si zapamatovávat, kde kdo bude. Možná proto, jsem původně Final Doom hodnotil vlažně. On však jednou čas přijde, kdy nahodím Brutal mod a všechno si zopakuju... :)
+6 +8 −2

Doom II: Hell on Earth

H34DH34D
Dohráno
  • PC 95
Doom II je pro mě taková menší záhada, přinesl jen málo nového, až to zavání ostudou a přesto se hraje o tolik líp než první Doom. Klíč bude nejspíš v maximálním využitím potenciálu, Doom II je totiž mnohem masivnější, přidala se nová monstra a hlavně rapidně se zvýšila jejich koncentrace. Hráč dostane do ruky neuvěřitelně stylovou dvouhlavňovku, před něj se nafláka 20 impů a hle, střílej si. Jednoduché a přesto tak efektivní a zábavné.

I levely jsou navrženy jaksi "lépe", nemají v podstatě zádná slabá místa, všude něco je a rozhodně neplatí, že by se to rychle okoukalo. Tudíž není divu, že je hráči hrají stále znovu a znovu, ať už v opakovaném projíždění singleplayeru, nebo nyní ještě v intenzivnějším multiplayeru. Ten bych se nebál doporučit ani dnes, zahrát si ho alespoň na zkoušku, neboť věřte, že stará dobrá zběsilá rubačka Doomu II má pořád své kouzlo.

Mimochodem Doom II byla první hra z první osoby, kterou jsem hrál a jeden čas jsem kvůli strachu nebyl schopen dokončit ani druhý level :) Přišlo mi to tak reálné a "zlé"... Maminka mi to měla raději zakázat a neměl bych zlé sny, fňuk.

Pro: Maximální akce, hromada monster, hutné levely, dvouhlavňovka, ještě chytlavější multiplayer.

Proti: Na první pohled málo inovací.

+35 +36 −1

The Ultimate DOOM

H34DH34D
Dohráno
  • PC 75
Ultimátní Doom kupodivu není tak ultimátní, jak by se mohlo zdát, neboť prakticky ve všem byl již překonán dřívějším Doomem II. Pravda, od datadisků se v tehdejší době příliš neočekávalo a faktem také zůstává, že nově přidaná čtvrtá epizoda je lepší a o poznání tužší, než tři původní v Doomu 1, ale stále to nic nemění na tom, že hráči by spíše ocenili datadisk k Doomu II, než k jedničcce, ať už kvůli dvouhlavňovce, nebo více druhům monster...

Co se však typické Doomovské akce týče, ta je zde samozřejmě přítomna v plné parádě, opět si zastřílíte dosytosti a s trochou štěstí snad i zaplníte obrazovku prasečí a impí krví a o to tady přece jde. Zatímco dnes hráči spíše touží po inovacích (což je logické), tak ruku na srdce, v roce 1995 jsme byli rádi i za přídavek toho samého.

Pro: Další porce legendárního Doomu v plné parádě, datadisk obsahuje i původní hru.

Proti: Málo nového, o půl roku starší Doom II byl intenzivnější, zábavnější a masivnější.

+6 +7 −1
Zobrazit další komentáře