Diskuze

@Sinister (20.05.2013 21:35): Takhle to funguje v New Vegas. je tam sice stále karma, ale mnohem více určující je reputace u klíčových skupin.

@Sinister (16.05.2013 22:34): Je to tak, Mass Effect je vlastně první hra od BW, kde byla možnost být regulérní zmrd. Možná ještě v Dragon age, ale tím si nejsem jist, nezkoušel jsem. Záporák v KOTORu je v podstatě sobeckej oportunista, nic víc, bohužel... Ale prý před vydáním počítali s možností stát se opět Sith Lordem, udělat si z Bastily svého temného učedníka, dokonce i zkazit Cartha apod. Hra pak končila úplně jinak s Revanem jako ultimátním vládcem. Bohužel se to nakonec vystřihlo, netuším proč. Ale nějací fandové to obnovili (data jsou na disku, muselo to být v podstatě hotové, protože tam je i voice-acting) - něco je na youtubu...

Pěkná svině můžete být v Old Republic.

@Bodkin (14.05.2013 01:03): Jo, Avellone byl někdy až za hranicí snesitelnosti... :-)

@Drolin (13.05.2013 22:33): Tak zrovna arcanum mi přijde z tohoto hlediska naprosto katastrofální, absolutně neintuitivní. Jen se podívej na Let's Play s Chrisem Avellonem... Vůbec netuší, která bije a několikrát tam na to nadává :-D A co je horší, přijde mi že o tři roky starší fallout na tom byl mnohem lépe. Stačí srovnat třeba míření na různé části těla u obou her. Ve falloutu je to krásně udělaná mechanika, v Arcanu vůbec nevíš, že to existuje, dokud si to nepřečteš v manuálu... Nikde žádná ikonka, celé je to řešené jen zkratkou. a když už jsem u toho boje, stačí se podívat na tahové souboje obou her... Arcanum ho má tottálně příšerný, bez jakékoliv rozšiřující komplexity. A navíc lze hru při boji naprosto jednoduše přechcat: např. odehraješ svůj tah a mezerníkem přepneš do realtime, čímž v podstatě okmažitě útočís znovu, nepřítel svůj tah ztrácí a začíná při real-time současně s tebou... A co je ještě vtipnější, při lze hru ukládat, takže můžeš do aleluja loadovat a čekat na vlastní zásahy, resp. míjení u protivníků. A takových věcí je víc. U Arcanu jsem měl prostě při boji pocit, že ta hra je totálně rozbitá a zneužitím exploitů (nikoliv bugů, to je něco úplně jiného)jsem v podstatě nezastavitelnej. bylo mi to líto a dal jsem si předsevzetí, že je nebudu využívat. A to pro hru rozhodně není dobrá vizitka...

@Isair (14.05.2013 00:44): Udělat opravdu komplexní hru s dobrými mechanikami a taktickou výzvou lze udělat, a přesto mít jednoduché a intuitivní ovládání... Ale jak říkáš, nesmí se to přepálit, jelikož určitá úměra mezi komplexností hry na jedné straně a ovládáním na straně druhé, přeci jen existuje...

"Pěkná" ukázka prasácké práce je např. takový Skyrim. UI strašné, inventář absolutně nepřehledný, hotkeys nedodělané, orientace stromu dovedností katastrofální... A to je casual RPgéčko jak vyšité.

A komu BG, když vycházela nedávno EE verze, docela velká část nových hráčů brečela nad tím, jak strašné je interface, že jsou zmatení z toho, proč jde obrana do mínusu, že u spousty věcí vůbec nevědí, co znamenají apod... Přehnaná zmlsanost? Asi jo... Ale něco na tom přeci jen je. Už jen hloupej otazníček s nápovědou u ikonky by udělal velkej rozdíl...

@Drolin (13.05.2013 21:36): Což je vtipné, protože některé aspekty, které platí za "zpřístupnění publiku" jsou poštelováním někdy opravdu prasáckého designu... Vždycky, když někdo napíše, jak je nějaká hra oldschool, jelikož se nevysvětlují pravidla, dal bych dotyčné osobě nejraději po tlamě. :-D Např. Arcanum je jistě oldschool pařba, ale tu z ní nědělá to, že nevíte, která bije... Ne, tenhle fakt svědčí leda tak o vývojářském failu... Ta hra si mohla svojí komplexnost a hloubku dokonale zachovat i s mnohem přístupnějším a intuitivnějším UI, tutoriálem apod.

Oldschool RPGéčka tak často nebývají dnešním hráčům nepřístupná a z hlediska mechanik obtížně pochopitelná proto, že by byla ekvivalentem kvantové fyziky, ale protože tehdejší vývojáři byli průkopnická paka a spoustu aspektů řešili naprosto stupidně... No a jelikož jsou mladí hráči "zmlsaní" inteligentním designem, dávají ruce pryč... Tím nechci generalizovat, samozřejmě to tak neplatí vždy a u všeho.

V herním pravěku jsem to tak nebral, protože mi nic jiného nezbývalo... Hry byly senzací a já neměl problém strávit učením a objevováním mechanik hodiny a hodiny... Jenže to neznamená, že to tak bylo dobře.