Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Max Payne 2: The Fall of Max Payne
Max Payne 2: The Fall of Max Payne
87

Komentáře

Všechny PC PS2 PS3 Xbox X360 XOne XboxX/S
Napsat vlastní komentář
danny21danny21
Dohráno
  • PC 85
Pokračování, ve své době rozhodně nadčasovĕ zpracované střílečky s nevídaným bullet time modem, Max Payne mě dlouho míjelo a dostal jsem se k němu až po více než 20-ti letech od dohrání dílu prvního. I tentokrát se policejní detektiv s tragickou minulostí vydává do ulic New Yorku s touho vyčistit podsvětí a zapomenout na smrt rodiny. Není na to sám, později se k němu stará známá Mona Sax z předchozího dílu, bývalá to tanečnice ze strip klubu, ze které se stala asasínka a za kterou i malou část hry odehrajete.

V podstatě se pokračuje v osvědčeně zavedené kvalitě jedničky – což znamená slušný příběh s temnou atmosférou a výborné hudební podbarvení, samozřejmě nesmí chybět působivě krvavé fatalitky. Bullet time doznal vylepšení, kdy se dá spustit mód ve kterém Max dramaticky zatančí kolem dokola s vytasenými kvéry.

Za mě spojenost, návrat do světa mstícího se přízraku se povedl, jen ten rozsah mohl být větší, za pár hodin jsem to prosvištěl jako nic. Samozřejmě v rámci objektivity je třeba přiznat, že grafika už je dneska trochu úsměvná, ale hra táhne a baví, takže doufám, že  čas dovolí v brzké době i trojku – tady rozhodně zase nadprůměr – 85 %
+17
TenPepaTenPepa
  • PC 95
"Like all the bad things in my life, it started with the death of a woman. I couldn't save her."
 
Max Payne 2, to je prostě majstrštyk. Už první díl byl pecka, ale dvojka všechno posunula na úplně novou úroveň. Pamatuju si, jak jsem tenkrát hru zapnul a hned mě vtáhla. Maxův temnej příběh pokračuje, jen teď je to všechno ještě víc propracovaný, víc emocionální a hlavně – do hry přibyla Mona Sax. Mona! Ta femme fatale s ostřím na jazyku a nebezpečím v očích.

"Max, we've gotta stop meeting like this."
 
Jedna z věcí, co mě úplně dostala, byla možnost hrát i za Monu. Tahle postava měla tak silný kouzlo, že když jsem poprvé přebral kontrolu, měl jsem pocit, jako bych hrál úplně jinou hru. Její mise byly pořádně intenzivní a krásně rozbily hratelnost. Mona přináší nový pohled na děj, hlavně na tu chemii, co má s Maxem – to jejich neustálý napětí, kdy člověk nikdy neví, jestli si navzájem pomůžou, nebo se zradí.

"The past is a gaping hole. You try to run from it, but the more you run, the deeper, more terrible it grows behind you, its edges yawning at your heels. Your only chance is to turn around and face it. But it's like looking down into the grave of your love. Or kissing the mouth of a gun, a bullet trembling in its dark nest, ready to blow your head off."
 
Od prvního dílu se zlepšila i grafika, a to fakt výrazně. Každej kout New Yorku je propracovanej do detailu, všechno je temnější, drsnější, a ta atmosféra je vážně něco. Pořád to má ten neo-noir styl, ale je to víc filmový, víc realistický. A co se týče fyziky, tak dvojka přidala slavný Havok engine, což znamená, že každý výbuch, každý rozbitý sklo nebo zásah do nepřítele působí fakt uspokojivě. V tu dobu to bylo úplně něco jinýho, měl jsem pocit, jako bych ovládal akční scénu z nějakýho hollywoodskýho thrilleru.

"As surely as the bullet rips through the victim's flesh, organ and bone, it shatters the image of the man who presses the trigger."
 
Bullet-time je zpět, a tentokrát ještě lepší. Pocit, když skáčeš do místnosti plný nepřátel a během pár zpomalených vteřin je všechny pošleš k zemi, to je naprosto neskutečný. Navíc teď máš možnost stylově přebíjet zbraně během bullet-time, což dodává ještě větší hloubku a pocit hrdiny z akčního filmu.

"The past is a puzzle, like a broken mirror. As you piece it together, you cut yourself, your image keeps shifting. And you change with it. It could destroy you, drive you mad. It could set you free."
 
Co mě na Max Payne 2 vždycky bavilo, je ta temná romantika mezi Maxem a Monou. Celá hra se nese v takovým pochmurným duchu, ale jejich vztah jí dodává zvláštní hloubku a napětí. Do toho se přidává výborný soundtrack, díky kterýmu cítíš každej moment ještě víc. Vyprávění příběhu prostřednictvím komiksů je zpátky a zase je to ta stará dobrá atmosféra, co tě vtáhne a nepustí.

"We are willing to suffer, to die for the things we care about. For love, for the right choices. Because of her, I had solved the case. My case, all of it. Who I am."
 
Max Payne 2 je podle mě absolutní vrchol série. Všechno je lepší – příběh, atmosféra, hratelnost, grafika. Když na něj vzpomínám, mám pocit, jako bych prožil nějakej temnej, tragickej akční film s vlastními emocemi. Jestli jsi fanoušek noir stylu, tak tahle hra je pro tebe povinnost.

"I had a dream of my wife. She was dead. But it was all right."
+19
NixNix
Dohráno
  • PC 85
Jak uběhl čas a člověk zestárl, tak paměť už neslouží jak předtím a já jsem si nemohl vybavit, jaký tento Maxík vůbec je. Takže jsem nažhavil Steam a jelo se.

Asi jsem teda hodně lame na takový hry, ale tenhle Maxík mi dal fakt zabrat. Úplně jsem zapomněl, že tahle hra je klasický save/load styl, který ale mne vůbec nenudil, ba naopak. Příběhově to bylo fajn, žádný nějaký velký zvraty, jelo se přímo na branku a nechyběl ani starý dobrý komiksový feeling a obrázky, které byly nadabovány a nazvučeny naprosto perfektně.

Ale co se týče hraní, tak to už bylo složitější. Jak čas pokročil, tak to na hře jde cejtit a jelikož preferuju pouze gamepad ( na klávesnici a myši už nedokážu opravdu nic odehrát) tak mi chvíli trvalo než jsem si zvykl. Ale pár přestřelek, pár loadů a byl jsem v tom.

Hra odsýpá a co je plus tak tu hrajete za další postavu, což bylo fajn oživení. Ale některé fighty byly prostě tužší a některé vůbec. Ale díky bullet-timu bylo hodně věcí i jednodušších a určitě mi připadal trochu lepší než v minulém díky, hlavně to efektivní nabíjení je supr a vůbec mi nevadilo, že díky tomu hra byla jednodušší, opravdu nejsem hc hráč na tohle a každá pomoc se počítá.

Ani jsem nějak neměl problém se zásekem, snad asi jen dvakrát, hlavně na konci jsem nějak nepochopil, co se po mne chce a jak mám Vlada zprovoznit z tohohle světa, takže to jsem chvíli bádal, ale metodou pokus omyl jsem se dobral zdárnému konci.

Jinak co se týče herní doby, tak ano asi se můžu podepsat pod problém jménem délka hry. Jenže když jsem nad tím tak přemýšlel a i přes kratší dobu hraní, tak vše tak nějak do sebe zapadá a vůbec si nedokážu představit, co víc by měla nabídnout. A s linearitou se u maxe počítá, kdo to nezná, tak může trochu remcat.

Jinak s tímto Maxem nemám problém, jen mne nezasáhl natolik, jako původní díl. Ale ostudu určitě nedělá a určitě by si hráč, co má rád akční věci měl doplnit vzdělání tímhle dílem.

Pro: hraní za druhou postavu, bullet-time, komiksový feeling, atmosféra

Proti: ovládání, obtížnost, hra není nijak zvlášť dlouhá a je více lineární a pro někoho to může být problém

+16
CrisBentonCrisBenton
Dohráno
  • PC 90
Včera jednička, dnes dvojka. Proč ne. Kdybych měl srovnávat, který díl je lepší, tak asi zejména kvůli spousty novým věcem si mě dvojka získala rychleji, než jednička.

Těch negativ tady bude opravdu málo. Hodně lidí, to zde nečekaně psalo taky. Hra se jim zdála, až moc krátká, Je pravda, že když člověk hraje a zaboří se do děje, tak se to ani nezdá, ale tady musím s většinou lidí souhlasit.

Mechanismy z jedničky zůstaly většinou zachovány, za což jsem jedině rád. Mluvím především o těch krásných detailech, jako spouštění vody v umyvadle, spláchnutí WC nebo otevírání různých skříní, šuplíků atd... To zkrátka do této hry prostě patří, Skvělá děsivá atmosféra zůstala taky, jedině místo sněhu se vystřídal vytrvalý déšť. Další věcí, kterou musím zmínit je samozřejmě Bullet-time. Přišel mi zde výrazně jednodušší, než v jedničce. Přišla mi tím hra výrazně jednodušší. Pro někoho to může být mínus, ale mně to nějak nevadilo. Stejně zachované zůstaly i komiksy. Obrovský posun je hudba, ta je naprosto skvělá, oproti jedničce velký kus práce nahoru.

Ale co mě mile překvapilo, tak je možnost zahrát si i za jinou postavu, v tomto případě za Monu Sax. Ano, je to určitě zase něco nového a rozhodně je to skvělý nápad. A další plus? V jedničce to ještě nešlo, ale ve dvojce už to šlo, což mi přišlo velmi povedené, že můžete střílet ze dvou Desert Eaglů, což si někteří ani nevšimli.

Dvojka je určitě též povedená a podle mého názoru se bude hrát ještě hodně dlouho. Hodně lidí, kteří takový žánr milují na tuto hru nedají dopustit. Hra se po letech hraje stále výborně.

Pro: Atmosféra, komiksy, Mona, hudba, příběh, bullet-time

Proti: Krátká doba hraní

+32
mattesakmattesak
Dohráno
  • PC 95
Max je zpět! Pár let uplynulo a je tudíž logické, že by se za tu dobu mohl stihnout dát dohromady a nebýt jako z reklamy na deprese. Omyl. Max klesá ještě mnohem hlouběji. Naštěstí se krom jeho agónie navýšilo i množství humorných prvků (možná proto, aby se hra vůbec dala ještě hrát a lidi nepáchali hromadné sebevraždy). A vlastně je všechno tak nějak lepší - grafika, hudba, cutscény, hratelnost, zbraně, nepřátelé. Vůbec máte daleko větší pocit, že hrajete hru s příběhem a ne pouhou střílečku. Proto asi nemá smysl opakovat to, co jsem psal v komentáři už u prvního Maxe. Shrnu tedy pouze formou postřehů, co se mi líbilo, co mě pobavilo a co se mi naopak nelíbilo:

- Hned první věc, která mě třískla přes zvukovody, byly opravdu prabídné zvuky zbraní. Naštěstí se dá sehnat patch, který tohle řeší. Tím patrně končí i veškerá negativa, která mohu hře přisoudit.

- Líbila se mi hra s časovou rovinou, kdy začínáte téměř na konci, takže je hráč od začátku silně zmaten, protože ví, co bude, ale vůbec neví, jak se k tomu Max dostal.

- Lokace jsou různorodé a živé. Příklad sám za sebe je třeba policejní stanice, kde se couráte a snažíte se objevit každý zajímavý (a vtipný) rozhovor. Učit by se zde mělo spoustu současných her, které své světy vyplňují trapnými collectibles místo reálného obsahu.

- Hra umí reagovat na hráčovo chování. Hned v první misi narazíte na uklízeče, který se snaží vypadat jako civilista, ale za pár okamžiků se z něj vyklube gangster, který vám půjde po krku. Když do hry vstoupíte s touto informací, napadne vás ho zabít předtím, než se o to pokusí on. Max tuto akci okomentuje slovy: “Ten jeho uklízečskej převlek mě neobalamutil.”

- Není to ale pouze Max, ale celkově všechna NPC reagují na Maxovo chování. Bezďáci si zapnou televizi poté, co jim ji vypnete. Na policejní stanici vás dokonce sjedou za to, když jim před telkou jenom zacláníte. Z hlavy nemohu vyhnat ani ten super gag s mašinou nadepsanou DO NOT USE, která se po stisknutí action button s nepěknou ránou rozbije a ti stejní poliši vás ještě ironicky pochválí (Good job, Payne).

- Televizní pořad “Dick Justice” je úžasný easter-egg a do jisté míry i prolomení čtvrté stěny, neboť velice parodickým způsobem vypráví/komentuje Maxův příběh.

- S povděkem kvituji vylepšení herní mechaniky “střelba ve skoku.” Max se válí na zemi, dokud mu nedáte vědět, že jste dostříleli, což se sice na první pohled nezdá bůhvíjak skvělé, ale při vzpomínce na první díl, kdy se Max po provedení tohoto akrobatického kousku ihned zvedl a při tom schytal několik kulek rovnou do ksichtu, musím uznat, že jde o citelný upgrade.

- Mise na staveništi, která se nejprve odehrává z pohledu Maxe a následně i z pohledu Mony byla suprová a toto zpestření hratelnosti vítám z otevřenou náručí.

- Celá mise v zábavním parku, kterou jsem už jako děcko miloval, mě baví i teď po letech. Tvůrci z toho udělali naprosto ujetý, halucinogenní zážitek, který se vyrovná i Maxovým nočním můrám. Nesmím zapomenout ani na tu místnost skrývající se za kulisami se strojem na střílení míčků. Že by tu vývojáři testovali fyziku?

- Velký bod u mě získává i všudypřítomná (a užasná) skladba "Late Goodbye", která vás provází celým dílem. Ať už si ji píská údržbář, zločinec ji hraje na klavír, nebo ji prostě jen někdo poslouchá.

- Rozhovory nepřátel mě bavili stejně jako celá hra. Občas jsem prostě jen stál za rohem a poslouchal jejich vtipný prupovídky. Stejně jako kecy ostatních NPCček.

- Komiksy jsou teď mnohem propracovanější, než v jedničce. Není tam jenom jeden hudební podkres, ale více různých motivů a spoustu různých zvuků a efektů, což je dělá opět mnohem více vtahující.

- Úžasná mise v nemocnici, kdy jste zamčeni na sále, beze zbraně a ještě se k vám dobývá nepřítel. Následuje dlouhá část, kde pobíháte kolem nepřátel a čekáte na příležitost, kde si nějakou bouchačku obstarat. Hodně svěží, dynamické a na tu dobu i nápadité.


Ale i spousta vtipných momentů jako třeba:

- Babča s brokovnicí, která doslova vystřelí nepřítele ze dveří jakoby se nic nedělo a ještě Maxovi nabídne další brokovnici ze své sbírky.

- Soap opera "Lords and Ladies".

- Past na Maxe se zaminovanými dveřmi (He opens the door and BOOM).

- "667 … The Neighbour of the Beast."

- Bezdomovec zkoušející to na šlapku, jejíž výstřih mě v roce 2003, ale i dnes, nepřestává udivovat.

- Další past na Maxe, tentokrát u Vlada.

- A mnoho dalších ... (tyhle lovím jen tak z paměti).

Pro: Grafika, humor, vylepšený bullet-time, Max

Proti: Zvuky zbraní

+22
adam.kulhanekadam.kulhanek
Dohráno
  • PC 80
Hra se odehrává dva roky po prvním díle. Na úvod slyšíme od Maxe několik vět, které ale postrádají větší smysl, protože prozatím neznáme kontext. Za zvuku policejních sirén se následně příběh vrací o několik hodin zpět, na začátek večera. Max je hospitalizován se střelným poraněním. Po nabytí vědomí ale vstává a snaží se dostat pryč, prochází nemocnicí a přitom má halucinace plné flashbacků a to především o Moně Sax. S tou se již setkal v prvním díle, ale byla postřelena ve výtahu, takže by měla být mrtvá. Zjišťuje ale, že ve vedlejší místnosti leží mrtvola a ve dveřích se objevuje maskovaný vrah. A aby těch retrospektiv nebylo málo, po chvíli se posouváme ještě o den zpět a zjišťujeme, že Max je po událostech z jedničky opět policistou a jde prozkoumat skladiště Vladimira Lema, gangstera, se kterým dříve spolupracoval. Takhle nějak začíná další kolotoč plný akce.

Příběh je na začátku trochu zmatený, ale během hraní postupně dává větší smysl. Je opět vyprávěn pomocí komiksových stripů, což funguje stejně dobře jako v prvním díle. Celá hra má opět skvělou melancholickou noir atmosféru. Zajímavým a zábavným zpestřením hlavního příběhu je možnost sledování pořadů v televizích, na které Max průběžně naráží. Je tak možné si prohlédnout řadu reklam, detektivní příběh podobný prvnímu dílu, romantický příběh (větu "My Lady, My Lord" už budu mít navždy spojenou s touto hrou) a animák, který je částečně spjatý s příběhem hry.

K hratelnosti se dá jednoduše říci, že pokud někoho bavila jednička, ten jistě dvojkou také nepohrdne. Hra má skvělý spád (chvíli si zahrajeme i za Monu Sax), zábavné přestřelky s bullet timem a velké množství zločinců čekajících na zásah z některé z Maxových zbraní. Jejich nabídka je obdobná, jako u jedničky, ale ocenil jsem možnost střílet dvěma pistolemi desert eagle najednou.

Co se týče vizuální stránky hry, je zde vidět slušný pokrok. Grafika vypadá o dost lépe, stejně tak i Maxův obličej již není jeden plochý škleb. Dále musím opět vyzdvihnout hudební stránku hry, která doplňuje právě probíhající akci a samozřejmě nesmím zapomenout na skvělý melancholický hlavní motiv.

Negativních věcí se na hře moc najít nedá. Snad jedině to, že zde toho není moc nového. De facto je hra stejná jako jednička, akorát s jiným příběhem a v trochu lepším grafickém kabátku. Možná je to naopak dobře, protože proč něco měnit, když to funguje. Snad jen herní doba by mohla být trochu delší a možná mohli vynechat misi odehrávající se v Maxově noční můře, která je ve stylu zdrogovaných misí z jedničky.
+18
JumasJumas
Dohráno
  • PC 80
Nemohu si pomoci, ale přestože si jsou první dva díly série Max Payne v lecčem podobné, mám dvojku raději, i když ne o mnoho. Má na to jistě značný vliv fakt, že jsem oba díly hrál v opačném pořadí, než je obvyklé a navíc s velkým časovým rozestupem.

Zůstalo skvělé komiksové vyprávění příběhu a nechybí ani easter eggy či televizní upoutávky, reklamy a seriály. Samozřejmě nemohu zapomenout na bullet-time, který byl však zásadně upraven a už se nedobíjí likvidací nepřátel, ale sám od sebe.

Co hra ztratila na atmosféře, to vynahrazuje nájemná vražedkyně Mona Sax, pro níž má Max (i já) slabost a kterou jsem chvílemi měl možnost ovládat. Mona zde dostala daleko více prostoru a je pro Maxe něco jako Bond girl, krásná a tajemná kriminálnice.

Zbraně jsou podobné, jako v jedničce a mimo dvojice Berett či Ingramů jsem si oblíbil i Desert Eagle, který lze také používat ve dvou provedeních najednou. Psychedelické pasáže mi zde přišly lépe zpracované a tolik mi nevadily, ale obešel bych se klidně i bez nich.

Co říci k závěru? Na to, jak zabít finálního bosse jsem přišel celkem brzy (asi při druhém pokusu), ale že hra obsahuje i alternativní zakončení jsem opravdu netušil. Nechápu však, že je k jeho dosažení potřeba dokončit hru na nejtěžší možnou obtížnost, která se odemkne až po několikerém dohrání. Druhý díl Maxe (a možná i první) si nejspíše dám znovu v případě, že se někdy rozhodnu vyzkoušet trojku, ale v nejbližší době to určitě nebude.

Pro: komiksové vyprávění příběhu, televize, easter eggy, bullet-time, Mona Sax, nabídka zbraní

Proti: psychedelické pasáže, nesmyslná dosažitelnost alternativního zakončení

+27
SyndromSyndrom
  • PC 90
Graficky a výpravou ostřejší a detailnější (skvěle civilní). Noir je tady víc generickej (Všichni sou mrtví Dejve), zato lepší thriller a detektivka.

Podprahový parodie a satira v televizi dotažený k dokonalosti (Pan Čurák spravedlnosti a Má paní a Můj pane).

Upgrade akce - zabijí se mi jak po másle.

Taky už i přesah. Multiúrovňová žánrovka: rozpytvávat se mi to nechce, ale udělat jeden level založenej na úplně obskurní součásti hry v podobě fiktivní televizní série je nádherný. Tim postmodernim referováním mi to připomíná Lynche a tvůrcům taky.

Formálně vytříbené a vzhledem k pečlivosti (parádních nápadů je tady přeprdel) to u mě ještě roste oproti surovější (mně sympatičtější, tvrdší, těžší, atmosféričtější jedničce.)

Pro: Hraní se žánry - náběh na postmodernu.

+15
VynexVynex
Dohráno
  • PC 100
Každý z nás má určitě hru kterou přezdívá "srdcovka". Pro mě je to tahle a kdyby nevyšel loňský Red Dead Redemption 2 tak bych Maxe Payna 2 stále držel na prvním místě mého pomyslného žebříčku her. I když ho RDR 2 srazil na místo druhé, tak nic nemění na tom že Max Payne 2 je pro mě hra naprosto výjimečná.

Max Payne 2 je v podstatě lineární střílečka z pohledu třetí osoby, která svou hratelnost osvěžuje možností zpomalit čas. Tahle možnost se jmenuje "bullet time" a nacházela se již v předešlém díle, ale zde je přeci jen trochu vylepšena a upravena a dle mého k lepšímu. Co je určitě velké plus je početný arsenál zbraní, který nezačne nudit. Obtížnost hry je navíc dobře vyvážená, kde i při nejnižší obtížnosti vám nějaké situace dokáží pěkně zatopit.

Největší plus téhle hry je ovšem její příběh, atmosféra, postavy, lokace a vyprávění pomocí komixu. Příběh je parádně noire a v kombinaci s úžasnou atmosférou nočního New Yorku za deště je doslova radost sledovat jaký děj si hra připravila. Co se týče lokací jsou různorodé a i když se do nějakých podíváme vícekrát tak pokaždé za jiných okolností. Max Payne v podání Jamese McCaffrey je skvělí a Mona Sax už je jen třešničkou na tomhle dokonalém dortu.

Možná že do mého hodnocení zasahuje nostalgie, ale tak či tak je tahle hra klenot. V dnešní době se hry podobného stylu už nevidí což je určitě škoda, ale z Maxe to tím pádem dělá jedinečnou hru, které nedokážu nic vytknout. Snad jen to že je trochu kratší což, ale zato zatraceně kvalitní.

Pro: Postavy, příběh, atmosféra, lokace, zbraně, hratelnost

Proti: Nic

+22
MarícaMaríca
Dohráno
  • PC 100

Studio Remedy opět ukázalo svůj talent v noirové střílečce Max Payne 2, kterou provazí opět tragický příběh, a tím nemyslím příběh špatný, ale příběh plný utrpení již od počátků v prvním díle. Druhý díl nadále rozmotává INNER CIRCLE, proto se můžete opět těšít na postavy jako Alfred Wooden, vrací se nám staří známí v podobě Vladimira Lema, jenž poskytl v prvním díle Maxovi arsenal zbraní, který potřeboval, aby si mohl vyřídit své účty s členkou inner circle, Mrs. Horneovou. Vrací se nám také Mona Sax, nebo Vinnie Gognitty!! Jedná se o starou hru, tudíž se nevyhnu menším spoilerům. Nicméně plottwist Vám neprozradím :)

Po prvním díle byl Max zbaven všech obvinění díky dohodě s Alfredem Woodenem, to ale neznamená, že se dostal z depresí. Nechal se přiřadit zpět z protidrogové jednotky na detektivní činnost, jelikož korporace Aesir stojící za výrobou drogy Valkyra byla zničena. Co bude dál? Hra se zabírá do hlouby Maxovo tragické lovestory a odhaluje více scénaře, kdo všechno stál za vraždou jeho rodiny.

Doporučuju všem, kteří ještě hru nehráli, i na její léta má co dát, oproti dnešním střílečkám.

Pro: atmosféra, noir

+11
Han22Han22
Dohráno
  • PC 95
Vítězná sestava se nemění, úspěšná kapela nezačne hrát jiný styl a tak ani pokračování úspěšné hry moc novinek nepřináší. Je to špatně? Ani náhodou. Takový Tomb Raider vydržel se stejným modelem spoustu dílů a jen jemně dolaďoval a ani Maxe Payna 2 není potřeba kritizovat za málo inovací.

Hratelnost tak zůstala stejná, akorát přibylo více energie na bullet-time a nepřátelé přituhli, zejména ke konci už to bylo celkem frustrující, když obyčejní vojáci vydrží tolik zásahů a jsou tak zatraceně přesní. Ale kdysi jsem problém neměl. Pro ozvláštnění přijde pár částí s Monou Sax, jejíž doménou je sniperka, dokonce budete v její kůži tahat Maxe z kaše.

Grafika je vyhlazenější, hezčí, ale ne nijak dramaticky, zkrátka jen trošku upgradovaná pro rok 2003.

A příběh. Ani tady tvůrci neměnili nic, takže nás opět čekají komixové cutscény, noirové monology, beznaděj, zrady, deprese a mírný zmatek. Scénárista vrátil do hry všechny přeživší z prvního dílu, ale vše pořádně zamotal. Narozdíl od přímočaré jedničky je Max uprostřed dění tak trošku ztracený, z bývalých nepřátel se stávají dočasní spojenci, z přátel pořádný svině a někde kolem něj se hraje vysoká hra, ve které Max má být jen pěšákem, nebo spíše obětí. A musím uznat, že jsem si kdysi dohrál hru na všechny tři obtížnosti, jen abych se dočkal happyendu, který mě zahřál u srdce. Dnes protože jsem línej jsem se na happyend mrknul na youtube

Tvůrci se vyvarovali těch nejdementnější snových pasáží, přidali pár easter eggů a skopičinek - můžete tak nasledovat v televizích krimi seriál nebo telenovelu, či poslechnout si pár vypečených dialogů záporáků.

Resumé - dokonalé pokračování, 5% dolů jen proto, že je to v podstatě zase totéž.

Pro: K dokonalosti doladěné plusy prvního dílu.

Proti: Je to přecejen totéž co jednička.

+20
ardno5ardno5
Dohráno
  • PC 95
Jedna z mála her, kterou jsem dohrál 2x.. Dále už jen Mafie a SW Academy.. Nevím asi to není složité a dlouhé hraní jako třeba u tomb raider :-) a v tu dobu mi to přišlo hrozně zábavné a i po grafické stránce super a ta fyzika! Ta mě bavila. Poletující těla a kamera letící za vystřelenou kulkou hmm koho to nebavilo? :)
Ale vracet se k ní nehodlám. Chci si uchovat vzpomínky jako na jednu z mých top her!

Pro: Grafika, bullet time, moře zábavy.. Nadčasová hra si myslím

Proti: Jak už tu každý uvedl je délka.. Jinak dále možná lineárnost a pro mně mise ve snu :-o

+11
DEUDEU
Dohráno
  • PC 95
Malokdy se stava, ze je druhy dil hry minimalne stejne dobry, jako jeho predchudce. Max Payne 2 je vyjimkou potvrzujici pravidlo. Hra vas dostane stejne, jako prvni dil. Stejne ponurou, temnou atmosferou, kdy Maxe provazi jeho minulost, ktera se znicehonic vynori behem jeho prvniho pripadu po navratu k NYPD. Pote jste velice rychle vtazeni do kolotoce podobne, jako v prvnim dile. Prispeje k tomu navrat i nekolika starych znamych. Hra odsypa stejne dobre jako prvni dil, doplnovana stejnym komiksovym noir-pribehem. Tentokrat uz se neprotloukate pouze spinavymi a nechutnymi ctvrtemi, ale podivate se napriklad i do Upper East Side, do jedne z nejbohatsich ctvrti New York City. Jak hra plyne, zacina vam dochazet, ze ne vse co zpocatku vypadalo pratelsky skutecne pratelske je a v pozici Maxe smerujete k nevyhnutelnemu konci. Opet jsou k dispozici tri obtiznosti a zaverem jeste varianta hry prezit co nejdele. Dvojka zdatne navazuje na jednicku - dejove i kvalitativne.

Pro: minimalne stejne dobra hra, jako jednicka, zahrajete si i za Monu

Proti: starsi grafika, pouze single player

+18
leebighleebigh
Dohráno
  • PC 90
Max Payne je jedním z kultovních hrdinů herní scény. Hlavní postava série celkem tří herních titulů (a jednoho filmového příběhu), osudem zkoušený drsný detektiv newyorského policejního sboru, kterému Fortuna nepřisoudila mnoho štěstí do vínku jeho temného žití. V prvním díle se mstí za zmařené životy své milované ženy a malé dcerky. Díl druhý - The Fall od Max Payne, který jsem si zvolil v Herní výzvě 2016 jako jednu ze 100 nejlépe hodnocených her na DH, nabízí pro změnu love story detektiva a elitní vražedkyně, na pozadí vražd a propletených nitek vztahů mezi gangstery a policisty.

Studio Remedy se tentokrát spojilo s AAA společností Rockstar, jejíž neomezený rozpočet přinesl znatelné vylepšení ve své době špičkového provedení předchozího titulu. Propracovanější technologie umožňuje ještě kvalitnější vzhled, což i dnes činí hru uspokojivě hratelnou na nových strojích. Max dostal nový obličej v podání známého herce Timothy Biggse a na rozdíl od nouzového řešení v podobě místy statické tváře scénáristy Sama Lakea v první hře je vzhled hlavního hrdiny jednoznačně lepší.

Hry od Rockstaru vynikají dokonalým scénáristickým zpracováním a scénaristům z Remedy se podařilo vytvořit podmanivý příběh lásky mezi kapkami krve, který umocňuje dokonalý dabing. Navíc české titulky dodávají i českým hráčům možnost si plně vychutnat temnou zápletku. Story je podávané pro mě atraktivní kombinací hutných komiksových stripů s krátkými animacemi v enginu v průběhu hry. Odpadá tak statické sledování dlouhých videosekvencí, která některá studia ráda prezentují, a jež mě často nutí tyto story videa přeskakovat a rychle se dostat k hraní.

Jakkoliv preferuji v akčním žánru střílečky z vlastního pohledu, u Maxe mi pohled na záda postavy nevadí. Jeho ovládání je intuitivní a nekomplikované a střelba jakožto hlavní činnost byla plně pod mou kontrolou. Remedy jsou průkopníkem tzv. bullet timu, což je zpomalení času, které se v prvním Max Paynovi objevilo snad poprvé v herní historii a zanedlouho získalo řadu napodobitelů. V první hře s Maxem byl pro mě bullet time určitý alternativní doplněk a pokud si dobře pamatuji (je to již chvíli, co jsem jej hrál), tak se hra dala relativně dobře zvládnout i bez něj.

V pokračování se ale bez něj prakticky neobejdete, a hra vás do jeho použití de fakto nutí. Zpravidla větší skrumáží protivníků najednou nebo jejich strategickým umístěním v levelu. Bez zpomalení toku času se mi ani náhodou likvidace zlých hochů nedařila. Naštěstí je jeho využití zábavné a řetězení mrtvých nepřátel a následná animace Maxe jako smrtícího přízraku je prostě boží. I když zprvu jsem si na jeho neustálé používání musel zvykat.

Hratelnosti rozhodně dominuje akce a hra odsýpá jako dobře promazané soukolí. Reálně zpracované lokace z prostředí New Yorku věrně zobrazují tu odvrácenou tvář megalopole, kterou nevídáme na fotkách a pohlednicích. Mapy jsou designovány lineárně a nic nezdržuje hráčův postup. Bohatý arzenál zbraní umožňuje vybrat si tu vaši nejoblíbenější, jež sedí vašim preferencím a nabídka zbraní hromadného ničení v podobě granátů také dostačuje k eliminaci gangsterů.

Jen jednou jsem se zasekl, když jsem přehlédl cestu vedoucí skrz výtah. Vítaným zpestřením je hra za Maxovo alter ego Monu Sax a zejména její jištění Maxe z pozice sniperky byla vítaným oživením. Naštěstí absentuje psychedelická vložka z minulé hry, a situace ve hře plně odpovídají realitě. Obtížnost je vyladěna tak akorát, s využitím bullet timu jsem neměl zásadní problémy a zamrzí snad jen poněkud jednoduchý finální boss.

Herní doba je poměrně krátká, neměl jsem sice zapnutý Raptr a tak ji jen odhaduji na přibližně 6 hodin. Tento čas strávený dynamickou kampaní byl vyplněn zábavnými přestřelkami a nikde se nedostavil pocit nudy nebo stereotypu. Lokace i herní situace jsou pestré, prostředí se mění a prskání některých hráčů nad krátkou herní dobou považuji za neopodstatněné. Vše je podřízeno příběhu a případné umělé natahování a prodloužení herní doby by událostmi naplněnou story notně rozmělnilo. Vysoké hodnocení si Max Payne 2: The Fall of Max Payne za dokonalý akční zážitek s filmovým nádechem plně zasluhuje.

Pro: Dynamická akce, bullet time, story, vizuál, hudba

Proti: Místy snad až příliš lineární

+41 +42 −1
Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 90
Hraní druhého Maxe začalo zcela nevinně. Kámoš chtěl vědět jestli funguje pod novějším OS. Tak jsem nainstaloval, spustil a vše šlapalo jak má. Zahrál jsem chvíli, a říkám si zas to smažu, vždyť už jsem to kdysi dávno dohrál. Jenže stačilo pár přestřelek a vše šlo stranou.

Temná atmosféra, déšť, podmanivá hudba a série vražd a vynikající přestřelky. Těch 13 let se na hře vůbec neprojevilo, je stále výborná. Pocit ze střelby, padající nábojnice a protivníci k zemi, arzenál zbraní které si i s náboji nosíte mezi misemi v některých kapitolách. Po každé přestřelce navíc zůstávají padlí nepřátelé na zemi nikam nemizí, stopy po kulkách ve zdi, dveřích nebo i jinde dotváří pocit, že tu opravdu došlo k palbě reálných zbraní.

Grafika vypadá stále slušně a značně předběhla svoji dobu, postavy a jejich pohyby působí uvěřitelně, dabing a hudba dotváří toto dílo k dokonalosti. Jediným záporem je kratší herní doba, ale jinak toto dílo neztratilo nic ze své krásy. A hraní jsem si dneska užil ještě více, než poprvé před lety. Hra která patří do zlatého fondu her které si musíte zahrát!
+33
H34DH34D
Dohráno
  • PC 90
„I had a dream of my wife. She was dead, but it was all right.“ Temný, noirový příběh zničeného muže má své pokračování a to se vydařilo bez sebnemenší chybičky. Děj hry plynule navazuje na jedničku, nejsou za potřebí žádné scenáristické berličky a umělé prodlužování k tomu, aby i zde byl vystavěn působivý a depresivní příběh, který Maxovi nabídne světýlko na konci tunelu jen proto, aby jej v zápětí zase nemilosrdně zhasl.

Potemnělý New York, záhadná, krásná žena, slizští gangsteři a nemožnost jít kamkoli jinam než bez rozmyslu vpřed… Max Payne 2 má prvotřídní atmosféru, která vás naprosto pohltí a v ní nabízí špičkovou hratelnost jedničky dokonce vylepšenou o drobnosti, které jste ani nevěděli, že potřebujete. Každá přestřelka je radost. Bullet time je nyní trošku rychlejší, ale prim stejně hrají bullet time skoky. Nyní dokonce po dopadu můžete zůstat ležet a ještě chvíli střílet, což eliminuje ty nepříjemné situace z jedničky, kdy jste dopadli hlavou přímo před hlaveň brokárny a místo toho, abyste zasadili poslední smrtelný zásah, tak Max přestal střílet a začal se zvedat na nohy.

Lví podíl na excelentním pocitu ze hry má herní design. Prostředí jsou plná přirozeně rozmístěných věcí a navíc hra nyní disponuje kvalitním fyzikálním modelem. Do všeho možného můžete narážet, shazovat to, popostrkovat harampádí střílením atd. Působí to skvěle. Nicméně i tak největší slabinou enginu zůstávají exteriéry, zejména auta a jejich pohyb.

Max Payne 2 již nepotřebuje vaši shovívavost ve srovnání s ostatními hrami, není třeba si říkat „vždyť je to hra z roku 2003“, tato hra dokáže plně konkurovat všemu, co se vám dnes dostane pod ruku, paradoxně i včetně Max Payna 3. Jedná se opravdu o nadčasovou záležitost, jen škoda, že je poněkud krátká…
+21
Danny 77Danny 77
Dohráno
  • PC 100
Dlhých 10 rokov mi táto skvelá hra unikala. Dostal som sa k nej až teraz úplnou náhodou a prešiel som ju behom 3 hodín. A hra ma skutočne uchvátila, a to natoľko že u mňa v rebríčku obľúbenosti preskočila aj Hitmana. Temný príbeh policajta, ktorý bojuje proti zločineckému gangu, brutálna noirová štylizácia, komiksové rozprávanie a všadeprítomný smútok. Životom omlátený policajt Max a jeho femme fatale Mona Sax tu spoločne likvidujú gangsterov a k dispozícii tu máte široký zbrojný arzenál od Beretty až po M4. Hlavne sa mi strašne na celej hre páči jak je celý príbeh vyrozprávaný. Perfektne sa tu podarilo zachytiť atmosféru špinavých newyorkských ulíc a rovnako tak sa podarili aj psychedelické snové sekvencie, to už bolo fakt psycho na mňa. Fakt pecková hra, ktorá má dnes zaslúžený kultový status.

Pro: Príbeh, Noirový štýl, temná atmosféra, depresívny záver, zbrane, bullet-time, akcia

Proti: herný čas je podľa mňa celkom krátky

+24
Pride4uPride4u
Dohráno
  • PC 90
Maxe Payna 2, jakkoli klišovitě to může znít, nelze hodnotit jinak než jako kultovní hru s nakažlivou noir atmosférou, která se dostane pod kůži.

Detektiv, který svými glosami a úvahami, jimž rozhodně nechybí cynismus a ironie, nezaměnitelným hlasem doprovází situace, ve kterých se v rámci příběhu ocitá, odhaluje zkorumpovanost vlastního oddělení, a na své pochmurné pouti plné kriminálních živlů za doprovodu podmanivých tónů violoncella prožívá milostný, zároveň však komplikovaný vztah s charizmatickou Monou Sax, která by z hlediska zákona měla být Maxovým nepřítelem.

Detektiv, který rozhodně není prototypem nezranitelného všemocného spasitele, ale znechuceného chlápka, kterého kromě Mony (jak psychicky, tak fyzicky) drží při životě kupa bandáží, analgetik a do jisté míry i vnitřní touha po spravedlnosti, kterou si Max i v prostředí překypujícím úpadkem dokázal uchovat.

Snové a deprimující prostředí Maxových nočních můr, které jsou protkány hlasy, jež k Maxovi v někdy až hororové atmosféře promlouvají, a surrealistickými výjevy, které jsou výplody Maxovy světobolem zmítané mysli, také patří k ojedinělým herním zážitkům.

Akční pasáže, kterých je ve hře požehnané množství, jsou typické nejen Maxovým arzenálem (nemůžu nezmínit Ingramy), ale zejména použitím bullet time, který v graficky zdařilém prostředí obstarává nesmírně zábavné a skvěle vypadající přestřelky a la Matrix se zpomalenými záběry na kulky razící si cestu vzduchem do hlavy nepřítele, působivé otočky při přebíjení či kotouly nebo úskoky vzad. Engine hry také disponuje interaktivním okolím, a vzpomínám si, že když jsem oddělal prvního chlápka v nemocnici, kterého má střelba vzápětí odmrštila na hromadu beden, aby se nakonec spolu s padajícími předměty svalil do rohu místnosti a vymaloval ho krví, sledoval jsem to s otevřenou pusou.

Pro: Nezapomenutelná atmosféra noir příběhu s osobitými hlavními postavami, skvělý dabing, geniální hudební kulisa, výborné přestřelky v bullet time

Proti: Hra možná mohla být delší (ale jinak má k dokonalosti skutečně velmi blízko)

+34
SasakrSasakr
Dohráno
  • PC 75
Po slušné jedničce jsem byl zvědavý, bude-li pokračování lepší či horší. Nakonec to vidím tak nastejno. Něco se zlepšilo, něco naopak zhoršilo.

Je zřejmé, co trkne nejvíce. Grafika je mnohem hezčí, více polygonů, vystínování postav, odlesky, motion blur atd. A přitom je to ale furt ten starý Max. Měl jsem z toho podobný pocit, jako když jsem poprvé hrál COD2. Bylo to velmi podobné, ale přesto mnohem hezčí. Opět se mi bohužel nepovedlo zprovoznit správné FOV pro širokoúhlý monitor. Nicméně technické zpracování se rozhodně zlepšilo.

Co zůstalo tak na stejné úrovni, je samotné hraní. Zpomalení času teď funguje jinak, samo se dobíjí a lépe se s ním zachází. Navíc na vás působí mnohem méně, než na okolí, tudíž vaše rychlost se sníží jen nepatrně, zatímco ostatní se přesunout do šnečího režimu. Zpočátku to byl trochu nezvyk, nicméně po chvíli jsem se s tím sžil a hrálo se příjemně. Co také oceňuji, že se ve hře nevyskytovali bossové. Ano, finálový soupeř vydržel o chlup víc než ostatní, nicméně stačilo 5 ran do hlavy, a to je ve zpomaleném režimu raz dva.

Snad jedinou věcí, která se spíše zhoršila, byl příběh. Místy pozoruhodné atmosférické úrovně (zábavný park) jsou příjemné, ale celé je to poslepované tak nějak podivně, přičemž mi přijde, že Max je tu popisován vyloženě jako blázen, který už snad ani netuší, co dělá. Zkrátka to na mě dělalo dojem, že se to snaží být hrozně psychologické, a přitom to bylo spíš směšné a o ničem.

Druhý díl je také znám svojí modifikatelností. Vyzkoušel jsem dva módy, nedávno vydaný Payne Effects 3, který přináší autoheal, mnohem pomalejší bullet time, nové mise (byť nedohratelné díky pádům hry) a hlavně velmi líbivé částicové efekty, které způsobovaly viditelné propady FPS i na mé, nikterak slabé mašině.
Vyzkoušel jsem také mód přinášející pohled první osoby a musím říct, že hra je s ním vážně mnohem lepší, takže nejspíš si ji celou ještě proběhnu "z jiného úhlu pohledu".

Musím říct, že MP2 je povedené pokračování. Ačkoliv jádro příběhu je ještě plytčí než v jedničce, celkově hra neztratila na kvalitě. Velmi mě zaujaly například zajímavé detaily v podobě televizních seriálů. Však to byly paralely Maxova osudu. Dick Justice, nekompromisní mstitel bezpráví. Lords and Ladies coby Max, "prorodinný" typ. A nakonec Adress Unknown jako Max - magor. A Captain Baseballbat boy, to už je klasika :-) Těžko odhadnout, kolik času jsem vlastně sledováním seriálů strávil, nicméně jedná se poměrně vychytralý krok, jak natáhnout herní dobu. A vlastně proč ne, stejně televizi nemám, takže je to vítaná změna.

Galerie obrázků zde http://steamcommunity.com/id/SasakrCZ/sc ... files&view=imagewall

Pro: Grafická vylepšení, zábava

Proti: Nic moc příběh, slabší atmosféra

+26 +27 −1
themacsthemacs
Dohráno
  • PC 90
Max Payne is back. Tentokrát s druhým dílem této již kultovní střílečky, která byla na svou dobu, aspoň dle mého názoru, revolučním počinem. Druhý díl se vyznačuje stejně skvělou hratelností, grafikou a také fyzikou.

Max Payne je po událostech z prvního dílu, kdy rozprášil drogovou síť a poté byl neprávem zatčen, zpět u policie. Po úvodních krocích se Max ocitá v opuštěné hale, kde nestihne zachránit překupnici se zbraněmi (jak paradoxní). V průběhu se opět setkáme s Monou Sax, Vladimirem Lemem či Alfredem Wodenem. Všichni tři hrají v tomto zajímavém příběhu velkou roli, Mona však samozřejmě největší. Většinu misí vám bude pomáhat a dvakrát si i za ní zahrajete. Stane se z nich prakticky nerozlučná dvojka, kterou ani smrt nerozdělí. Nicméně, více toho prozradit z příběhu nechci, možná jen to, že konec je velmi smutný a upřímně musím říct, že jsem takovýto konec nečekal. Avšak všechno jednou skončí a něco nového zase začne.

Hra je, stejně jako první díl, viděna z pohledu třetí osoby, ať už hrajete za Maxe nebo za Monu. Oproti prvnímu dílu se zde malinko zvětšil arzenál, například o útočnou pušku AK-47 nebo samopal MP5. Jediná zbraň, co zde chybí oproti prvnímu dílu je granátomet, který mi osobně však vůbec nechyběl. Proto se nebojím, že si ze zbraní nevyberete.

Po skvělém prvním dílu jsem čekal tento díl o něco slabší, avšak s klidem mohu prohlásit, že je tento díl skoro tak skvělý jako jednička. Hratelnostně rozhodně, grafikou a především fyzikou jí převyšuje. Jedinou skvrnou na této hře je její délka. Na nejlehčí obtížnost jsem jí dohrál asi za 7 hodin, což není na dnešní ani dřívější poměry dobré číslo. Avšak já jsem už tuto hru hrál po třetí a něco si pamatoval, proto je toto číslo trochu zavádějící. Pro nováčka by toto číslo klidně mohlo skončit někde na 10-11 hodinách. I tak je to však oproti jedničce o dost méně.

Jak už jsem psal, po grafické stránce nemám hře co vytknout, grafika se mi líbila, jak zbraní, tak postav a musím říct, že postava Mony byla vymodelována nádherně . Vesměs si hra nechala všechno skvělé z prvního dílu a ještě vypilovala k lepšímu. Navíc, k pěkné grafice se přidala i povedená fyzika, která dokonce dnes chybí i u většiny áčkových titulů.

Vesměs má tato hra skoro jen pozitiva, avšak nějaké negativa také zmínit musím. Hlavní je tedy pro mě délka. Nějakých 6-7 hodin nebo 10-11 hodin pro začátečníka není v dnešní a nebylo ani v tehdejší době nějak mnoho. Ale díky skvělé hratelnosti se i tento neduh dá odpustit. Oproti prvnímu dílu se trochu vylepšila umělá inteligence NPCček, ale dokonalé to není ani tentokrát, ale to není dnes u žádné hry, proto to neberu rozhodně za nějaké veliké negativum. Co však bohužel stále nebylo vyřešeno je systém autosavu, které prostě nefungují, neboli jsou snad jednou nebo dvakrát za misi. Proto bez nacvičeného „rychloukládání“ se vám klidně může stát, že v půlce mise zemřete a budete začínat od začátku mise. Ale na toto se dá po nějaké době taktéž zvyknout.

Určitě by se našly ještě i další chybičky, ale já si už žádných zásadních nevšiml a proto bych už přešel jen k závěrečnému hodnocení, které ustanovuji na krásných 90%.

Pro: + Výborný příběh + Velký výběr zbraní + Skvělá hratelnost + na svou dobu skvělá grafika a fyzika + Mona Sax!

Proti: - Délka - systém ukládání

+23
VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 95
Po spuštění hry mě trochu naštvalo intro. Trochu odfláknuté. Ale alespoň nic nepřekáží rychlému spuštění. V menu je to stará dobrá písnička. Opět skvělá melancholická melodie. Staré dobré menu.

Max od minulého dílu prošel jistou proměnou. Jak vizáží (vypadá pomalu jako Neo), tak náladou. V komixu už není tak bezstarostný jako dřív. Má zachmuřilí obličej, a pořád žere nějaké prášky, které zapíjí whiskou. Život s ním začíná pěkně mávat. Stíny z minulosti na něj neúprosně dotírají. Přesto se ale ještě stačí zamilovat. A tak se rozjíždí pokračování příběhu plného lásky, násilí a zrady. Max totiž ještě nezabil dost lidí, aby mu dali pokoj.

Musím říct, že mrazivá vánice v předchozím díle mi přišla mnohem víc drsnější. Max byl víc odříznutý a celkově se v tom nesl větší nádech ponurosti. Přeci jenom, ve sněhové bouři se dá umrznout, ale v dešti se jen tak neutopíte. Maxovy noční můry už také nejsou tak tísnivé a nebezpečné jako dřív. Změna je život. To co druhý Max Payne ubírá na atmosféře, přidává na naprosto fenomenální akci.

Konečně tu vývojáři pochopili, že člověk prostě nemůže z bezprostřední blízkosti přežít dávku ze samopalu. Tady pár ran navíc vydrží pouze tehdy, když mají neprůstřelnou vestu, i tak ale vidíte velkou sílu kulek, zvláště z nějaké těžší ráže. Přestřelky proti přesile jsou fakt boží, zvláště když k tomu připočítáte rozšířený arzenál zbraní, jejich skvělé ozvučení, a hlavně bombastický fyzikální model. Jediné, co snad chybí, jsou krvavé stopy po kulkách.

Grafika je celkově na skvělé úrovni, a ani dnes neztrácí moc na lesku. Nejlepší na tom ale je, že v době vydání to šlo hrát i na slabších počítačích. Škoda jen té krátkosti. Hra je snad ještě kratší než předchůdce. Zamrzí, podle mého, i slabší umělá inteligence. Hra je snad ještě kratší, než předchůdce. Ale i na tu dobu stačí Max rozstřílet dostatečný počet lidí. Jaký jiný smrtelník by tohle zvládl?

Max Payne 2 je naprostá bomba pro milovníky akčních her.

Pro: akce, přestřelky, akce, grafika, fyzikální model, ozvučení, akce, pokračování příběhu

Proti: slabší umělá inteligence, až moc krátké

+19
HellFireHellFire
Dohráno
  • PC 100
Nelze než za plný počet. Moje srdcovka s hutnou atmosférou, komiksovými předěly, nehorázně nabušenou hudbou a zpomalením času.
-10 +2 −12
Zobrazit další komentáře
Kupte si hru na Humble Store Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 845 87
  • PS2 10 84
  • PS3 0 --
  • Xbox 0 --
  • X360 0 --
  • XOne 0 --
  • XboxX/S 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
34
Odkaz:
http://dbher.cz/h34
Přidána:
07.05.2008
16 let a 341 dní
Hodnocení:
855 (0-100 %)
Komentářů:
42
Oblíbenost:
Sledovat 48 Chci si zahrát 32
Rozehráno 6 Dohráno 826
Návštěvnost:
73927× (celkem)
740× (poslední měsíc)
36× (poslední týden)
2× (dnes)
Více