Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Max je zpět! Zestárl, znecitlivěl, zcyničtěl, ztroskovatěl, ale jak efektně zpomalit čas a rozdat v jednom švihu pár headshotů nezapomněl ani náhodou! Třetí díl má poněkud jiný feeling, než předchozí dva, přesto se zdá jako jejich logickým vyústěním a realistickým vyobrazením hrdiny, který si před lety prošel událostmi, jež nám první dva Max Paynové tak nekompromisně servírovaly. Zatímco první dva díly byly mrazivé, depresivní a zobrazovaly bezprostředně trpícího hrdinu, který svůj smutek transformuje do krvelačné pomsty, novodobý Max Payne již vzdal veškerou snahu o radost ze života a definitivně zanevřel na spravedlnost. Je vyhořelým policistou, který přes den pracuje jako soukromá ochranka a v noci všechno sám a beze slova zapije flaškou whisky… Působí to uvěřitelně, až filmově, samotný příběh pak nemusí být kdovíjak sofistikovaný, stačí splést pár rutinních práciček, které jdou „horribly wrong“ a je třeba je na vlastní pěst spravit, vrátit zpět do normálu, osvobodit unesené, pomstít zavražděné, klasika. Ovšem v podání charismatického a neustále ironicky a sarkasticky hláškujícího hrdiny to funguje hned o level lépe. Vyprávění prostřednictvím komiksu je vzato z opačného konce, zatímco v prvních dvou dílech jste sledovali komiks, jenž utvářel váš příběh, nyní to vypadá jakoby vaše činy (ingame animace) utvářely onen komiks… Nutno zmínit, že za doprovodu hutných grafických efektů a barviček, které sice zdárně evokují vizuální feeling filmů Tonyho Scotta (Muž v ohni), ale spoustu hráčů mohou rozptylovat, či dokonce otravovat.

Hratelnost je něco, co se takřka nezměnilo a to je dobře, s Maxem se výborně manipuluje, pohyb vypadá realisticky, bullet-time, resp. bullet-time skoky fungují skvěle, nově v něm můžete sestřelovat i projektily z bazuky a navíc přibyl systém krytí zkopírovaný z GTA IV. Oproti GTA IV je však zpracován realističtěji, můžete střílet z krytu buď naslepo, tedy bez zaměřovače a s velkým rozptylem, nebo zamířit a tím se značně odkrýt. Vůbec i v krytu jste pořád zranitelní a hra se s vámi příliš nemazlí, na hardcore je hra akurátně obtížná a myslím, že nejlépe vhodná na nedementní hraní. Grafika působí moc pěkně, vsadím sice, že být Max 1st person, tak zblízka by se okamžitě projevilo, že tohle není žádné Crysis, ale z třetí osoby vše vypadá krásně, navíc potěší i nadprůměrná zničitelnost prostředí. Ne, nemůžete sice bourat zdi, ani pálit stromy, ale pro příjemné hraní stačí, když se všude efektně tříští sklo, když můžete rozstřílet dřevěné kryty a když ze sloupů, za kterými někdo stojí, perfektně odlétává omítka.

Herní doba kolem, možná lehce přes 10 hodin není žádný zázrak, navíc stále moc nechápu smysl tak zvaných „módů“, které jsou jen ten samý singl znova, akorát na rychlost, ale nějaká přidaná hodnota ve hře přeci jen je - multiplayer. Neměl jsem možnost ho vyzkoušet, ale dost možná by na pár hodin zabavil, hlavně použití bullet-timu může být v přestřelkách s živými hráči zajímavé. Celkově tedy povedená hra a důstojné pokračování legendární série…
+17 +18 −1
  • PC 75
Já jsem na třetího Max Paynea tak nějak zapomněl. Pamatuju si, že jsem byl tak trochu v šoku při zjištění, že s noir se budu muset nejspíš rozloučit, a pak jsem se asi rozloučil i s tím, že ho na starém stroji nějak rozjedu. Takže s novým železem jsem chtěl odškrtnout rest a dokončit trilogii o největším pesimistovi v herní branži.

Třetí Max je rozhodně jiný, ale jakmile se rozběhnete, zamíříte a vypálíte, zjistíte, že zas tak moc jiný není. Naopak - navzdory náběhu na cirhózu a rakovinu plic je max svižnej a houževnatej... asi jako Mirek Dušín, dalo by se říct. A jako ve starých dílech, hned od začátku se to začne všechno pěkně kazit. Bylo celkem fajn si po delší době zahrát něco story-driven, bez RPG prvků s jasně dávkovaným tempem - řežba, pokec, řežba, napětí, řežba, pokec... Trochu sebevědomě jsem zvolil nejvyšší obtížnost (3. z 5, přičemž dvě nejtěžší jsou bonusové) a ke konci jsem trochu litoval. AI je tady super, někdy až s nadlidskými reflexy. Střelba má šťávu a živé terče se efektně klátí pod návalem olova. Škoda jen, že občas vás hra vhodí do nejen zdánlivě, ale téměř doslova bezvýchodné situace (pás na kufry na letišti) a to už jsem pak hru odkládal i na pár dní bokem, protože jsem chytal tik do oka.

Rockstar vždycky uměl práci s kamerou, ať už je grafika a stylizace jakákoli, na každou cutscénu se dobře dívá a jen tak mě nepustí. Tady se podařilo probudit trochu kontroverzi s psychedelickými prostřihy a různým kroucením obrazu, což mělo nejspíš zobrazit ten kontrast mezi střízlivostí a alkoholo-analgetickým opojením a mě se to docela líbilo, rušivě to na mě nepůsobí. Perfektní dabing a portugalština dělají opravdu hodně, dobře dávkovaná hudba se postará o vynikající momenty a dokáže nakopnout a motivovat ve snaze prostřílet si cestu dál, což na vyšší obtížnosti rozhodně hráč ocení.

Třetí Max Payne také staví jakýsi oslí (nebo spíš telecí) můstek k předchozím dílům a část hry se dokonce odehrává v New Yorku. Třetí díl rozhodně nic definitivně neuzavírá, a tak bych rád viděl někdy v budoucnu Maxe zase ve svém přirozeném prostředí.

Pro: Kamera, pohyb, střelba

Proti: Kolísavá obtížnost

+17
  • PC 90
  • PS3 --
Pamatujete si upoutávky z VHS na akční béčka ve stylu, užijete si spoustu akce na zemi, na moři i ve vzduchu. Tak přesně takové lákadlo má Max 3.

Je to prostě zběsilá akce jen přestřelek a vlastně nic víc ta hra ani nenabízí. Ale proč by měla? Ono to prostě funguje. McCaffrey vás prostě svým bombastickým hlasem připoutá k židli a vy se budete oddávat zběsilosti.

Ano, někomu nemusí vyhovovat vlastně velká repetitivnost v přestřelkách, kde se buď budete jen schovávat nebo si budete hrát na matrix s bullet time. Ono ale bullet time vám moc nepomůže, ale třeba to někdo dá i jen díky němu.

Každopádně já se vyřádil. A příběh jsem si užil. Je doplněn tentokrát scénkami, které jsou dost ujeté. Nedoporučuju brát něco tvrdšího u této hry protože hra bliká, různé efekty a vše možný šílenosti se ve filmečkách objevují, ale mne to prostě dostalo a opravdu mi to připomínalo dost to akční béčko. I taky tím, jak postavy hláškují a některé scény byly dost drsný.

Proto poslední díl Maxe opravdu můžu a rád si ho kdykoli zopakuju protože tohle se mi trefilo do noty. Každopádně komu nestačí jen zběsilá akce, ten si bude muset buď ubrat v procentech nebo se porozhlídnout jinde.

Pro: McCaffrey, Max je drsňák, hlášky, různorodost prostředí, velká variabilita nepřátel, člověk se vybije

Proti: repetitivnost, příběh by mohl více gradovat, ve filmečkách by se mohlo ubrat na efektech, není další díl

+17
  • PC 90
V akci je tahle hra špička. To je jasná věc. Nadchne asi jako ve své době předchozí díly. Ikdyž mě osobně nadchla dvojka, neboť tu jsem hrál už mnoho let zpátky.

Brilantní akci přispívá skvělý bullet-time a zpomalené skoky a super fyzika jenž je stejná jako v GTA 4, ale tady mi to přišlo tak nějak vymakanější, nevím. Asi tím zpomalováním anebo těma stopama na těle po kulkách. Graficky je hra hodně pěkná, ale hlavně - skvěle optimalizovaná.

Takže tak nějak o výtečnou hratelnost není nouze. To hlavní je akce. Velice povedené je z větší části i prostředí a jeho atmosféra. Za všechno mluví favely, které měly potenciál a MP3 ho vyždímal úplně. Dostane se ovšem i na atmosféru původních dílů ve flashbacích. Na starou známou z jedničky a dvojky depresivní atmosféru se moc nedostalo. Hra ukáže Maxe jak si ničí zdraví a propadá depresím, ale myslím, že i když nápad byl skvělý tak se z toho dalo dostat o mnoho víc.

Příběh sám o sobě není tolik zajímavý. Ale to jak je podaný - to zaujme. Max je drsnější, fuckující a naštvanější chlapík a takový tu ještě nebyl. Možná už to není takový básník jako v těch předešlých dílech, ale styl jeho hlášek celkem zůstal a to jak všechno komentuje, tak to zůstalo. Nemyslím si, že vadí, že hra nešla v přesných kolejích předchozích dílů co se týče té atmosféry a vzhledu hlavní postavy. Rovněž mě potěšily takové ty kravinky jako - zůstávající šrámy na obličeji, jak mu hadry zešpinaví, a nebo zpocené tričko. Nakonec pak potěší Maxovo postupné zarůstání a oholení hlavy. Všechno to přispívá k ještě lepší hratelnosti a tu postavu to oživuje. Stejně tak i nošení zbraní, kdy není možné si schovat obouruční zbraň , a tak ji hold musí Max držet buď v obou nebo v jedné ruce, to už z ní ale nemůže střílet. Ten styl filmečků v podobě psaní textů, dávání do okének, není zas tak špatný. Ale to rozdvojování a té kraviny s barvama nemuselo být tak často. Jasně jde o styl, ale fakt toho někdy bylo moc.

Cutscény - těch možná bylo moc, ale jsou z většiny hodně dobré. A pokud člověk pustí hru a chce si dát okamžitě nějakou akci a nechce čekat až ukázka skončí, má na výběr z checkpointů.

Rockstar si ten příběh zkrátka pojali po svém. Pryč jsou noční můry (trochu škoda) a tak nějak ta temnota příběhu. Máme tady realisticky podaný a drsný příběh. Trochu ztracených končetin a dobře ukázaná zapadlost a bída některých ulic. Že by to nezapadalo do série Maxe Payna? To mě nesere. Všechno příběhově dává smysl. A je tam stále hodně věcí, které do série Maxe Payna zapadají. Jen těch odkazů na minulé díly mohlo být klidně více. Hlavně na Monu. Pokud vím dobře, Max se o ní zmínil jen jednou, a to na hřbitově. Edit: Ještě podruhé na hřbitově. Pak je tu, ale skvělý odkaz v podobě main theme a sledovat a poslouchat poslední ukázku Maxovy hry na piáno je naprostá paráda.

Takže abych to shrnul - akce špičková, příběh slušný, Max skvělý, atmosféra perfektní.

Pro: Akce, hratelnost, prostředí, atmosféra, bullet-time, skoky, příběh, ale spíš jeho podání a Max Payne.

Proti: Mohlo to být i delší klidně.

+16 +19 −3
  • PC 60
Zbytečný dodatek k vynikající sérii, který z noirové stylizace předchozích dílů zachovává pouze původní hudbu a čím dál otravnější monology hlavního hrdiny, který od začátku až do konce neustále opakuje to samé, takže všechny jeho promluvy jsou tak navzájem zaměnitelné - takže dříve zajímavý charakter najednou začíná nudit k smrti.

Veškeré herní prvky pak byly přizpůsobeny arkádovému "wow-efekt" stylu Call of Duty, doplněného o velký důraz na systém krytí, který účinně brzdí dříve plynulou a dynamickou akci, degraduje efektnost a efektivnost bullet-time, a všechny herní lokace dělá velmi generickými - jen zaměnitelné chodby a místnosti s mnoha překážkami za kterými se hráč má krýt.
Hru ovšem ještě víc narušuje neustálé přerušování cutscénami - vyprávění pomocí příběhových sekvencí je jedna věc, ale že hra bere hráči kontrolu nad postavou i v případě kdy jen otevírá dveře už je na pováženou.

Nicméně také se dá říct že je to průměrný animovaný thriller s potenciálně zajímavým, leč velmi předvídatelným a nesmírně utahaným příběhem, a ohavnou a technicky předpotopní animací, který občas přerušují akční sekvence se střílením nabíhajících slepic, tedy vojáků - a že to patří víc na CSFD než na Databázi her.

Ale to už by bylo nejspíš příliš velké hnidopišství.

Pro: občas stále ještě efektní akce s bullet-time, zničitelnost prostředí

Proti: nutnost neustálého krytí, cutscény, autoheal, checkpointy, achievmenty, quick-time eventy, žádná zapamatovatelná akční scéna, gamedesign vede hráče hrou na obojku nejen v příběhu a v koridorech úrovní, ale často i během samotné akce

+16 +21 −5
  • PC 75
Max Payne zostarol. Utrápený a zbitý životom len tak prežíva z jedného dňa na druhý v nerozlučnom milostnom vzťahu s fľaškami alkoholu a liekmi proti bolesti. Hláškovať však nezabudol a stále je to veľký sympaťák.

This town had more smoke and mirrors than a strip-club dressing room.

Táto séria bola vždy o prestrelkách a tie tu sú vo veľmi hojnom počte, možno až príliš. Spracované sú dobre, sú rýchle, zábavné a zásahové body sú prepracované. Viem, že je to hlavne o strielaní, ale niekedy sú tie počty nepriateľov tak smiešne veľké, že mi to občas bolo trápne.

Proti enginovým videám v hre nič nemám, ale tu sa neustále berie ovládanie hráčovi z ruky. Často sú animačky nudné a príliš dlhé. Hlavne prezentujú príbeh, ktorý nie je veľmi zaujímavý a ani veľmi dobrý, čo je však v strieľačke vedľajšie. Každopádne je ich príliš veľa.

Je to dobrá hra, ale úprimne? Výrazne zaostáva za svojimi predchodcami. Strielanie je stále zábavné a o tom to aj je, je však neustále prerušované obrovským počtom nezaujímavých animačiek, ktoré sa spúšťajú aj po takmer každom otvorení dverí. Ponurá atmosféra starších častí chýba tiež. Muselo sa to niekam pohnúť, to chápem, Max je stále frajer a to o čom táto hra v prvom rade je, robí stále dobre. Len je tu toho až príliš veľa a už je to tak trochu iný Max akého som mal tak rád.

Už to jednoducho nie je atmosférická akčná detektívka, ale akčné prepálené monštrum od Michaela Baya.

Pro: Max je stále frajer a zábavne hláškuje, prestrelky sú kvalitné, zásahové body, dĺžka

Proti: Príliš veľké počty nepriateľov, príliš veľa animačiek, príliš často sa berie ovládanie hráčovi z ruky, slabý príbeh, atmosféra hry sa výrazne zmenila

+16 +17 −1
  • PC 70
První Max Payne byl pro mě jako zjevení. Hra nové generace. Bullet-time ve spojení se špičkovým zpracováním, unikátní postavou a brutálním noir příběhem s hutnou atmosférou. Trailer na něj jsem si pouštěl snad stokrát a nemohl uvěřit vlastním očím. Do té doby něco nevídaného. Dvojka taky ušla, třebaže už to kouzlo nového bylo pryč. Třetí díl jsem si nechal na hodně pozdní dobu, což možná není fér k hodnocení vzhledem k tak velkému časovému odstupu od vydání, ale tak to prostě je. Jak tedy na třetího Maxe Payne po těch 10 hodinách vzpomínám? Popravdě řečeno, jako na vizuálně i na dnešní dobu povedenou akci s příšerně nudným a stereotypním způsobem vyprávění příběhu. Od půlky hry jsem se téměř do hraní musel nutit. Říkal jsem si, jak zase budu muset poslouchat ty jeho ubrečený kecy. Navíc vizuál vyprávěcích sekvencí doprovázený neustálým rozmazávaním obrazu, speciálními efekty, zobrazujícím se textem myšlenek a jiných doprovodných nesmyslů, mi vyloženě kazil herní zážitek. Nemám rád, když vás hra doprovází vyprávěním a podsouváním myšlenek, které sami vůbec nepociťujete. Jasně, i tohle bylo v předchozích dílech, ale přišlo mi to lépe uspořádané, lépe provedené a ne tak do očí bijící. Po akční stránce téměř vše v pořádku, třebaže bych výhrady k celé řadě situací měl, ale to už bych se šťoural v detailech. Pochvalu si zaslouží viditelná zraněný po kulkách, ale ruku na srdce, ustřelit hlavu či končetinu by hře slušelo více, než jen zavrtávající se sprška kulek a množství otvorů po nich v tělech nebožáků. Animace po zásahu jsou parádní a odpovídají reálu. Žádné přehnané ragdoll efekty, ale pěkně naprogramovaná fyzika těla se simulací jeho hmotnosti. Kulka vás opravdu neodhodí tři metry do outu, ale bez života přestanou fungovat svaly a postava se hroutí k zemi. Podobně jsem to viděl třeba v Red Orchestře a ostatní akce by si z tohoto mohly vzít příklad. Létání vzduchem je dovoleno snad jen po blízkém setkání s broky. Jak jsem již řekl, technicky solidní záležitost, které kazí hratelnost stereotyp, obtěžující styl vyprávění příběhu a plonková atmosféra, která prvnímu dílu nešahá ani po kotníky. A co čtvrtý díl? Ani ne, díky. Maxi, odpočívej v důchodu.

Pro: Vizuální zpracování, vynikající slow-motion, dírky v tělech nepřátel

Proti: Způsob vyprávění příběhu, stereotyp, nemá to atmošku prvního dílu, Max a jeho kecy

+16
  • PC 65
Brazilská architektura si s Americkou stavbou těla opravdu nerozumí.

Toliko k úvodu. Montana s chválou nešetřil, tak já si dovolím trochu jiný soudek...

Co jsem ocenil:
- Grafika je pohledná a optimalizace, kor na Rockstar, velice slušná.
- Obtížnost to má věru vrchovatě uspokojivou. Kolikrát jsem se zapotil dokonce víc, než u jedničky.
- Flashbackové sekvence jsou super.
- Poslední kapitola je hodně chutným vyvrcholením. Až si člověk říká, že ani nepatří k téhle hře.
- Střelba naslepo je konečně opravdu naslepo a člověk zpravidla opravdu trefí velký nic.

Co jsem neocenil:
- Max není Max. Místo Maxe je tu Captain Obvious s šíleným nutkáním dramaticky komentovat každý uniklý prd, který si patrně mozek v chlastu utopil do takové míry, že je prostě úděsně tupej. Vážně, je tak ukecanej a ve většině případů z huby vypouští takový hovnoviny, že jsem na toho McCaffreyho snad chytil nemilou alergii.
- Odporný nadbytek cutscén. Jo, jsem si vědom toho, že nahrazujou loading screeny, ale...bláto a louže. A to bych i tu louži bral spíš. Protože aby mě hra odtrhla od hraní co 4 minuty (a někdy dokonce i co 4 SEKUNDY), tak to bych se opravdu radši půl minuty čuměl na nějakej pěknej obrázek, během čehož by se toho mohlo načíst víc.
- Scénář (že mě nenapadá lepší slovo) je v rámci samotné hry možná obstojný, ale v rámci celé trilogie je to teda trestuhodná drzost. Takhle do očí bijící, na pilu tlačící snahu být za každou cenu celou dobu strašně funneh a úderný a cool a...GHRRRRRAAAAAAA! Příběh jakbysmet - v prvních dvou dílech byl intimní, byl o Maxovi, měl na hráče dopad...jo, i tady se Max mstí, ale za něco, co se ho ani pořádně netýká. :/
- Euphoria, které jsem svýho času fandil, je vážně naprosto zbytečná, překážející trusovina, kterou už by mohli nechat hnít pod koprem. Ovládání Maxe není dostatečně přesné, skákání prostorem není spolehlivé, Maxova nově nabytá lenost se ze země zvedat je blbost (mnohem víc mi vyhovoval systém ve dvojce), sem tam krásně buglé animace, a tak dále, a tak dále...
- Flashbackové sekvence jsou super, ale proč jsou jenom dvě?
- Krom poslední kapitoly děsně generickej soundtrack.
- Různý malichernosti, jako neprůstřelný zrcadlo na záchodech, dveře, které se automaticky ihned po průchodu za člověkem zamknou, z 90% taková nijaká atmosféra, et bloody cetera...Možná jsem moc tvrdej, ale nezrobíš nic. S Maxem jsem vyrůstal, pro mě osobně je to jedna z nejzářivějších ikon, takže...já jsem to měl spočítaný dávno dopředu.

Ono se to fakt mělo jmenovat jinak. A to by ostatně ani nebyl vůbec problém, stačilo by vystřihnout ty flashbacky, týpkovi vymyslet nějaké průměrné americké jméno a voila! Nikdo by nepoznal, že někdy mělo jít o Maxe, a nikdo by si logicky nestěžoval, že to není Max Payne. A Rockstar by na tom beztak i tak vydělal víc než by zasloužil. >_>


I kdyby se to ale jmenovalo jinak, pořád by se jednalo pouze o lehký nadprůměr. Takhle si prostě moderní střílečku nepředstavuju.
+15 +23 −8
  • PC 50
31 GIGA na 8 hodín je zrejme nový rekord. Z toho gameplayu tak štyri. Je už trošku problém nazvať niečo PC hra, keď neviem či si mám k tomu pripraviť popcorn a sadnúť na gauč, alebo sedieť za PC s rukami na myške a klávesnici. Zbrane a prestrelky sú relatívne zábavné, problém je, že sú všetky rovnaké. Kulisy sa menia, ale hrateľnosť ostáva. Celý dej sa podáva v cut-scénach a gameplay slúži len ako akési intermezzo medzi nimi. Keby aspoň tie cutscény za niečo stáli, no Max chodí ako keby mal naložené v gatiach a stále sa tvári ako invalidný dôchodca, ktorému znížili dávky Ataraxu.

Dizajn je tradične navrhnutý tak, že ak máte ľavú a pravú chodbu, a vy si vyberiete tú nesprávnu, tak vám hra hodí cut-scénu a zablokuje cestu späť, kvôli čomu často stratíte prístup k nejakej clue alebo golden gun. Typický LAZY dizajn. V konečnom dôsledku mi však hra prišla relatívne zábavná (za 3.99E), možno aj preto, že za 4 hodiny ma nestihla príliš nudiť a počas cut-scén som mal možnosť dopozerať nahraté prezidentské debaty.
+14 +17 −3
  • PC 80
Max je vnitřně rozpolcený, jeho životní sled je pro něj deprese a utrpení. Z těchto důvodů je alkoholik, bere tuny prášků a z jeho neustálých komentářů je evidentní, že se ve svých komplexech nechce zcela úplně utopit. Kdo ví. Hra z části působí velmi filmově, plyne z toho poměrně slušný požitek a dobře se na to celé dívá. Ovšem z herního hlediska se celá tahle záležitost filmovosti potýká s několika problémy.

Příběh se na můj vkus celkem táhne, možná není ani tak srozumitelný a většinu času ve hře mluví jazykem, kterému nerozumím. Z hlediska game designu, tzn. když je ve hře každou chvíli nějaká cut scéna, si Max pokaždé vymění zbraň. Ne vždycky na svou příběhovou jednoruční pistoli, občas tam byla i nějaká jiná podivná kombinace, ale vždycky na něco jiného, než s čím jsem se jako hráč rozhodl hrát. V praxi tato zvláštnost tedy znamená to, že každých pět až deset minut, záleží podle toho, jak vám to rychle odsýpá, vám hra změní zbraň. Je to zvláštní, obzvláště pokud chci zkrátka hrát s tím, co hra nabízí. Neřkuli poskládaný zlatý samopal apod., který hledáním částeček po různých koutech můžete získat. Předpokládám, že je to odměna za způsob hraní a prozkoumávání. Běžím se samopalem, začne filmeček, držím pistolku a přede mnou otevřené prostranství a 10 vojáků. Chci hrát s jinými zbraněmi, než je pistole. Pokaždé musím otevřít inventář a zbraň změnit. A to není všechno. K mému překvapení se několikrát i stalo to, že některé zbraně úplně a dočista zmizí z Maxova arzenálu. Je to podivná věc.

Celá hra je jedna přestřelka za druhou. Některé z nich se po skončení cut scény spustí rovnou v bullet timu (s pistolkou), během kterého všechny protivníky střelíte jednou ranou do hlavy a máte vyhráno. Tedy až po tom, co si změníte zbraň a stejným způsobem, to jest v bullet timu a ranou do hlavy, zneškodníte nabíhávající hordy nepřátel. Těch nepřátel je ve hře nepochopitelně mnoho, ale chápu, že je to o přestřelkách. Musím ovšem podotknout, že to mnohdy působí až moc nereálně. Viz. mise na člunu na řece. Odkud se v takové chvíli vezmou všechny ty desítky přijíždějících člunů? Takhle je to pořád dokola. Logiku to nemá. Ale o tom je Max.

Co se týče obtížnosti, občas několikrát umřete. Věci se odvíjejí od toho, kam vás trefí. A někdy vás trefí, takže umřete. Z druhé strany, tedy od hráče, jsem skoro všechny zneškodnil jedním headshotem. Po pár hodinách se mi objevil achievement 1000 headshotů. Odraz toho, jak hra vypadá. Běží nepřátelé, já headshotuju z krytu. V tento moment by ani tak moc nezáleželo na tom, jakou zbraň držíte v ruce (mimo misi, kdy je příležitost použít sniperku/bazuku apod.), ale tak jako tak je tímhle designem částečně popírán systém arzenálu (stačí cokoliv vs. tady leží zbraň - seber a zkus, ale vzápětí ti zas dáme do ruky tu pistolku.. a za dalších 5 minut opět).

Mise se liší prostředím, na které se dobře dívá. I na Maxe se dobře dívá, jeho myšlenkové pochody jsou sice doprovázeny narušováním obrazovky v podobě blikání a podobných podivných efektů, které odrážejí vliv prášků, chlastu a pošramocenou mysl. Akci, grafiku a Maxe hodnotím 4/5. Je to tvrďák. Některé věci mi lezly krkem, bohužel jsem se setkal i s problémy týkající se padání a obyčejného spouštění hry. S výkonem to nemá spojitost, na nejvyšší detaily 60 fps.

Pro: Akce, filmovost, grafika, prostředí a Max

Proti: cut scény, game design

+14
  • PC 80
Max Payne je pro mě jedna ze tří nejoblíbenějších postav. Bylo pro mě tudíž překvapením, když se po tolika letech ohlásilo třetí pokračování. Ještě větším překvapením pro mě bylo, že jej Remedy předali Rockstaru, i když vlastně logický krok, když pomáhali s tvorbu obou předešlých dílů! Ještě než vám nakyne očekávání je nutné si tento fakt uvědomit, stejně jako že je jiná doba a i Max je tak trošku nucen se vláčet tou pochybnou společností v čele s Call of Duty aj.

Každý s předešlých dílů Maxovo brázdění měl několik poznávacích faktorů a oba dva díly byly potom spojovány s temnou atmosférou, komiksovým podáním a hlavně bullet-timem. I když jsem měl zpočátku problém si připustit tu změnu, nakonec jsem exotičtější atmosféru a filmovější podání přijal a v pozdějších fázích hry mi už nic z toho nevadilo, ba naopak. Feťáky a uklízeče z předešlých dílů vystřídali rádobyhustý kluci s Akáčkama. I přesto má ale hra oldschoovější hratelnost, která inklinuje spíše k prvnímu dílu a některé mise jsou opravdu tuhé i na normální obtížnost! Headshot opravdu znamená ránu do hlavy a tedy load!

Samotná akce je totiž velice svižná a odsejpá tak, jak má. Všemožně nastrčená videa, která dobře maskují načítání. Jsou sice fajn, ale třeba to, jak Max leze po žebříku, či otevírá dveře, opravdu nemuselo být řešeno tímto způsobem. V pozdějších fázích už to spíše otravuje Závěrečné mise na mě působily i dost natahovaným dojmem, nepotěší ani minimum easter eggů. Po tolik letech si určitě Rockstar mohl nějaké vymyslet! Pár se jich sice najde ve flashbackovým misích, které mají úžasný nádech původních dílů a ani bych se nezlobil za nějaké DLCčko s pořádnou porcí noir atmosféry, přesně takovou jak to známe z minula

Engine na kterém běží Max Payne 3 mám rád už od dob GTA IV. Všechny levely jsou sice spíše přímočařejší, ale takový dohled opravdu potěší, stejně tak jako spousta detailů kolem. Třeba takové favely se vůbec nedají srovnávat s těmi z Modern Warfare 2. Nejenom mému oku, ale i uchu lahodily ústřední motivy z druhého dílu a potom určitě závěrečný song od skupiny Health. Zároveň díky hlasu Jamese McCaffreyho je to stále ten samý Max, bez něj si to vůbec nedokážu představit!

Multiplayer je dost zvláštní kapitolou! Nikdy v Maxovi nebyl, najednou hrajete v týmu, likvidujete nepřátele, zlepšujete si zkušenosti, módíte si postavu ve stylu Simíků a celé je to o zkušenostech, takže pokud budete hrát proti dobrému sniperovi na 30 lvl, máte málokdy šanci jej zabít. V multiplayeru jsou totiž hodně divné hit pointy, takže od snipera stačí jedna rána do ruky a jste mrtví. Pevně věřím, že se tohle opraví v nějaké patchi, protože tohle je zatím jediná vada na jinak slušném multiplayeru, který jde trochu proti proudu. Za plnění aktivit (počet zabití, rozdaných headshotů, …) se získávají peníze, za které nakupujete kvéry, perky, či různá vylepšení. Multiplayer dokáže hodně motivovat a zakompování bullet-timu je docela zvláštním krokem, ale přesto zábavným!

Optimalizace se povedla na jedničku a oproti jiným Rockstarovským hrám jde vidět, že si s ní konečně dali tu práci! Třetí díl je tedy sice naprosto novou etapou v životě Maxe Payna, ale po konci si myslím, že je to pochopitelné a logické. Jako postava má stále co nabídnout, jen by z něho Rockstaři nemuseli dělat takového Ramba. Jeho závěrečný look mi k přirovnání stačil! Welcome back, Max!

Pro: akce, akce, grafika, optimalizace, reálné nošení zbraní, James McCaffrey, Heatlh song, délka singleplayeru,

Proti: předvídatelný příběh, TUNA nepřátel, těžkooděnci v závěru, hit pointy v multiplayeru, na pár vyjímek nezáživná hudba!

+13
  • PC 95
Directed by Tony Scott. Rockstar Games vytesalo nový rozměr filmově laděným střílečkám, obohatilo je o dynamickou kameru, nelineární způsob vyprávění a především o důležitost hudební složky. Sper čert srovnání s předchůdci od Remedy, tahle nahláškovaná reklama na závislosti všeho druhu je videoherní události roku 2012.
+13 +15 −2
  • PC 50
Když bylo na konci druhého Maxe Payna napsáno, že jeho cesta nocí bude pokračovat... takhle jsem si to rozhodně nepředstavoval :(

Třetí díl jsem hrál docela dlouho po jeho vydání. Slyšel jsem na něj dost rozporuplné názory, tak jsem si říkal, že třeba budu patřit k těm, komu by se líbil. Jenže mě při prvním rozehrání stačil docela rychle otrávit, takže jsem ho smazal a už se k němu nevracel. Teď jsem se rozhodl mu v rámci Herní výzvy 2020 dát druhou šanci, že mu třeba přijdu na chuť. Inu, nestalo se tak :(

Začnu tím pozitivním - hra si pořád drží docela hustou atmošku. Hudba k tomu docela sedla. Střelba ze dvou zbraní najednou je fajn. A taky nechali "painkillers" jako lékárničku, žádný autoheal tam není, za to palec nahoru.
A tím víceméně končím.

Nevím jak to mám přesně pospat, ale dobrý pocit ze střelby a akce šel docela do kytek, rychlou a plynulou akci vystřídal systém krytí. Bullet-time mi nesedl (hlavně to, že během skoku se tempo zpomalení času mění) a HLAVNĚ se hra smrskla na gameplay typu koridor + cutscéna v závorce, to celé vynásobeno 80x. Hra je opravdu rozdělena na místnosti a koridory, přičemž do další místnosti můžete vejít až potom, co vystřílíte všechny nepřátele. A nevím kdo měl ten geniální nápad, že občas nepřítel padne na zem, ale ještě bude naživu. Takže vy je pak pod tou hordou mrtvých přehlédnete (o tom později), snažíte se jít dál, ovšem ouha, nechali jste někoho naživu = smrt. V tom levelu na stadionu se mi tohle stávalo s železnou pravidelností, takže jsem pak chodil a hledal kdo že to je ještě živej, abych ho mohl dorazit. Co jsem četl diskuze na internetu, tak se lidem stávalo i to, že polomrtvý nepřítel spadl někam za zeď, takže nebylo možno ho dorazit. To se mi díkybohům nestalo.

Co se počtu nepřátel týče, tak tady Rockstaru fakt ujela ruka, protože kdyby bylo nepřátel o polovinu míň, tak by jich pořád bylo přespříliš. Takhle mi to připadalo, že si ze mě buď tvůrci dělají srandu (něco ve stylu Spec Ops: The Line) a jen jsem čekal, kdy se objeví hláška NEJKRVAVĚJŠÍ HRA VŠECH DOB!
A přísahám, že ve scéně kdy pronásledujete padouchy na motorovém člunu vyloženě zkopírovali tuhle scénu s padáním padouchů do vody...
To už ani nemluvím o tom, že Max v pohodě zvládne rozstřelovat na něj vystřelené rakety, přičemž visí na vrtulníku (!) hlavou dolů (!!). Já vím, že ty hry nemají být reálné, ale tohle machování je fakt trochu moc. Občas jsem si při hraní naprosto neironicky připadal jako v Duty Calls.

Co se příběhu týče, tak tam to teda taky není žádná sláva. Děj je variací na film Muž v ohni, navíc docela nezajímavou a nudnou, přestal mě bavit tak po půl hodině. A proboha, opravdu musíme každou kapitolu koukat na to, jak je Max v háji a jak pije a bere prášky? Pominu to, že to neguje oba konce dvojky (I had a dream of my wife. She was dead. But it was allright), ale to nemohli vymyslet něco zajímavějšího? Schválně jsem si dělal poznámky, kdy vidíme scénu, jak je Max v háji, chlastá a bere přehršel prášku: - úvod 1. kapitoly, kapitola 2, začátek 4. kapitoly, konec 5. kapitoly a konec 6 kapitoly.

Pryč je ten sympaticky pochmurný hrdina s pochmurnými hláškami, tady je to jenom vychlastaný idiot, který pořád mele o tom, jak jsou ti bohatí zkažení, jak ho všichni ostatní mají za pitomýho gringa a jak je úplně k ničemu. Fakt, asi 90% jeho monologů je plytkých a naprosto o ničem a Max má ve trojce tendenci komentovat v podstatě všechno, takže se stalo něco, co se mi v jedničce ani dvojce nikdy nestalo - přál jsem si, aby už sakra zavřel hubu.
Co se ostatních postav týče, tak ty mi taky zrovna k srdci nepřirostly, v podstatě mi bylo jedno, co se tam stane.

Taky mě štval ten občasný filtr, roztřesená kamera a psaný text postav na obrazovce, což mělo asi nahrazovat komiksový feeling z prvních dvou dílů.

Shrnuto a podtrženo, do hraní jsem se po cca dvou hodinách vyloženě nutil, ačkoliv je hra krátká a zabrala mi cca 10 hodin (některé pasáže mi fakt nešly, no :( ), subjektivně to bylo tak 3x tolik a já si přál, aby už byl proboha konec.

To nejlepší na téhle hře je to, že jsem díky ní zase dostal chuť na jedničku a dvojku.

Herní výzva 2020 - Moje jméno je... (HC)
+13 +16 −3
  • PC --
Nechci to nějak dloooouze rozvádět tak rychle do toho. Třetí pokračovaní Max Payna se povedlo na výbornou už tak dlouho mě žádná hra nechytla: paradní příběh,vylepšenej bullet time, cutscény které jsou někdy mínusem a někdy plusem Jelikož vás někdy zbytečně vytrhnou ze hry a jak kdy jdou přeskočit a docela se mi zdá že tvůrci u těch dělších vám to nechtějí povolit takže když to začnete chít přeskočit napíše vám to still loading ! grrr. Grafika je také na špičkové urovni a kluci z rockstaru odvedli sakra dobrej kus práce. Takže když to shrnu opravdu solidní pokračovaní plné akce, krve a užasného Maxe ! A délka hry je také solidní !

Pro: Grafika,příběh délka,bullet time !

Proti: někdy vás cutscény přímo vyruší ze hry

+12 +14 −2
  • PC 80
Na tretim dile je jasne patrne, ze jej netvorili finsti Remedy. Hra uz nema atmosferu puvodnich dilu, ale stale se jedna o nadprumerny titul. Max po dlouholetem uzivani prasku konci u NYPD a potlouka se po barech v New Jersey, kam se prestehoval pote, co mu ve druhem dile uklizeci vyhodili byt do vzduchu. V jednom z baru v Hobokenu se vsak dostane do konfliktu s nafoukanym mafianskym synackem a... Max se ocita v Sao Paolu, kde dela ochranku mistni bohate rodine. Dej nabere pomerne rychle spad a jste vtazeni do viru strelby, zabijeni, osvobozovani, uteku a dalsiho. Hra si zachovala svuj old school styl predchozich dilu. Jedna se o koridorovku, ale bez jakychkoliv navodu. U musite obcas i premyslet co a jak udelat. Nemate zadny autoheal (s vyjimkou situace, kdy vam dojdou painkillery a vy mate par sekund dostat nepritele, ktery vas naslednym vystrelem definitivne zabije) a musite pekne setrit paikillery. Zejmena na posledni ze ctyr obtiznosti vas hra notne proveri a bez kryti v kombinaci s bullet time ji prakticky nemate sanci dokoncit. Atmosfera puvodnich dvou dilu je ale pryc. Z Maxe se stal po letech trapeni nedobrovolny drsnak zavisly na lecich a alkoholu. A zejmena od druhe poloviny hry mi prislo, ze hraji uplne jinou hru. Maxovo puvodni charisma je uplne fuc. Rovnez nepotesi fakt, ze nelze hrat offline a nutnost zaregistrovat se do Social clubu u Rockstar games. Max Payne dostal premierove moznost hrat ve vice hracich, ktera se ale prilis nepovedla.

Pro: stale stary dobry max payne, pribyly achievementy, unesete uz jen jednu pistoli a jednu hlavni zbran

Proti: nutnost byt online, socialclub, nepratel je bud moc nebo malo, hra je zbytecne casto prerusovana, multiplayer je rozporuplny

+12
  • PC 75
Vývoj Max Payne 3 prý stál hodně peněz, a je to fakt vidět. Lokace jsou detailně propracované, postavy mají obličeje schopné vyjadřovat emoce, animace jsou většinou plynulé. Obecně je grafika na úrovni, kterou osobně považuji za vrchol „nutného“ pro hru zaměřenou na realistický vzhled, a všechno, co vyšlo potom, už je jen zbytečný luxus. I dnes hra běží skvěle. Nevím, jak dlouho byla podporovaná, ale neměl jsem s ní žádné technické problémy, až na občasný bug s náhodným zapauzováním, což se dá přežít. Super je, že lze hru pauzovat kdykoliv. První polovinu hry jsem odehrál na klávesnici, druhou na gay padu. V druhém případě mě občas trápilo asistované míření, které jsem sice měl vypnuté, přesto se se mnou někdy pralo. To bylo obzvlášť nepříjemné, když jsem si naplánoval postřílet nepřátele v určitém sledu, a asistent mi zaměřovačem pořád trhal k jinému nepříteli. Jinak musím říct, že se to hrálo dobře oběma způsoby, mají svoje výhody a nevýhody. Jsou to ale vesměs drobnosti.

Očividně vysoký rozpočet je zároveň i na škodu, protože spousta těch peněz byla využita na tvorbu zbytečného množství cutscén. Cutscén, které vám neustále berou ovladač z ruky. Nepřeháním, když řeknu, že třičtvrtě hry se spíš koukáte, než hrajete. Je naprosto šílené, jak hra střídá hraní a koukání třeba i po desítkách sekund. Nenechá vás si střelbu pořádně užít, a i kvůli tomu trvá strašně dlouho osvojit si ovládání a trochu to dostat do ruky. Je to jako kdybyste se neustále prali s mladším bratrem o to, kdo je teď na řadě.

Znáte ten pocit, když si váš partner těsně před vyvrcholením sundá kondom, a pak opět zasune? Já (zatím) ne. Ale nebál bych se ten pocit přirovnat k tomu, když po každé z těch zatracených cutscén mi hra do ruky vrazí pistolku, bez ohledu na to, jestli v ní mám náboje, nebo jestli jí vůbec chci použít. Stalo se mi mnohokrát, že jsem těsně před cutscénou sebral pušku, a po cutscéně hned spustil bullet time, ve kterém jsem očekával odezvu automatické zbraně. A než mi došlo, proč mi při držení spouště kvér neštěká, ležel jsem na zemi v kaluži krve.

Maxovy sebelítostné a sebekritické monology jsou chvíli cool, ale rychle začnou být otravné. Občas padne nějaká vtipná hláška, většinou se ale vezeme na vážném tónu. Příběh dělá z Brazílie válečnou zónu, do které ale stále jezdí turisté na dovolenou, přestože všechno kolem nich je pravidelně rozstříleno na sračky. Díky tomuto přístupu dává ale hra možnost zastřílet si v mnoha neobvyklých, a jak jsem již zmiňoval velmi propracovaných lokacích. Je snadné začít brát obecnou kvalitu hry jako samozřejmost, ve výsledku je to ale ten hlavní důvod, proč jsem hru dohrál během dvou dnů. Přes všechny nedostatky je výsledný produkt solidní, stojí to za to.

Pro: detailní prostředí, zábavná střelba, technický stav

Proti: příliš mnoho cutscén, „vytrhávání“ ovladače z ruky

+12 +13 −1
  • PC 85
8 let nám uběhlo a newyorský policista Max Payne se nám vrátil.

Avšak tentokrát už nějak změnil obor i lokaci. Z potemnělých New Yorských ulic se podíváme do slunné Jižní Ameriky, přesněji do Brazílie nebo Panamy. I po 8 letech je Max stále tím drsným chlapíkem, kterého jen tak něco nevyvede z míry. Z Maxe se stal osobní strážce a bodyguard jedné z bohatých rodin v Brazílii. Rutina, zdálo by se, jenže to by nebyl Max Payne, aby se z rutiny nestalo prvotřídní Hollywoodské drama. V průběhu příběhu, který obsahuje tolik zvratů, že jsem je málem ani nestačil pobírat, se ocitneme třeba ve známe čtvrti města Ria de Janeira, Favele nebo v Panamském průplavu. Co jsem od autorů nečekal je, že si zde zahrajeme i za Maxe v dobách, kdy od konce druhého dílu neuběhlo příliš mnoho času a navštívíme zde dokonce i hrob jeho ženy a dcerky. No a hlavně zde potká i svého nového přítele, se kterým v Brazílii prožije většinu dobrých i špatných chvil.

Příběh celkově se autorům velmi povedl (na předchozí 2 díly to sice nemá, ale i tak je povedený) a musím říct, že smíchání současnosti a pár flashbackových misí v minulosti v New Yorku nebo Panamě se povedlo dokonale skloubit a rozhodně se mi nestalo jako u jiných her, že bych se v příběhu prostě najednou ztratil. Za to autory chválím.

Další věcí, kterou mě vývojáři potěšili, je celkový návrat do světa Maxe Payna. Upřímně, nečekal jsem, že po 8 letech autoři udělají tuto hru byť s jen malými náznaky a odkazy na předchozí 2 díly. Jak jsem již řekl, byl jsem vedle. Například hned po spuštění hry mi do uší vplula ta stará, skvělá hudba z prvních dílů. Pocit nostalgie byl prostě parádní. Avšak co jsem uslyšel první slova Maxe, mé srdce naprosto zaplesalo. Ani po těch 8 letech nezměnili u Maxe dabéra a ten chladný hlas je zpět! Dokonalé, výborné a hlavně nečekané! Přiznejme si to, 8 let je 8 let a já po takto dlouhé době čekal, že z Maxe trojky udělají jen obyčejnou tuctovou střílečku, která nebude mít s původními díly pramálo společného. Však zmýlil jsem se, autorům patří má omluva.

Teď už ale k těm „normálnějším“ stránkám. Graficky je hra velmi krásná a i přes to, že běží na RAGE enginu, neměl jsem s ní takové velké problémy jako s GTA IV. Modely postav jsou výborné, stejně tak zbraní a okolí. Grafické stránce tedy nemám co vytknout. Vlastně ani zvukové stránce nemám co vytknout. A vůbec, vlastně celé hře toho nemám co vytknout. U jiných her bych zde napsal odstavec, možná dva o kladech a záporech oné hry, ale u Maxe prostě ne. Klady jsem shrnul v předchozích odstavcích, zmínil bych k nim ještě třeba povedený systém krytí (který je dnes však v každé druhé hře), zábavnost (většiny) misí a herní dobu, která pro mě čítala hezkých 14 hodin. V některých okamžicích jsem si říkal, jak to může být tak dlouhé a zda to má vůbec konec, když to zrovna vypadalo, že by měl příběh skončit. A ono né a né. Ale vždy jsem za to byl rád a musím říct, že konec přišel akorát v tu pravou chvíli, kdy už mě hra prostě přestávala bavit.

I když jsem řekl, tak přeci jen zde nějaký zápor (ač malý) zmínit musím. V některých misích jsem měl chuť roztřískat klávesnici i myš, neboť jsem asi 3 scény musel opakovat tak 50x. Jojo, někdy to prostě bylo dost těžké. A když bych měl ještě něco zmínit, tak teda ať to trošku ještě zaplním, musím říct, že prostě ta klasická atmosféra z prvních dvou dílů se vytratila (co se však dalo čekat) a celkově se to už blížilo prostě střílečkám dnešní doby. Avšak toto za velký mínus nepovažuji.

Všeho všudy hře dám 85% a hodnocení prvních dvou dílů to nedosáhne jen proto, že už to prostě není ten „pravý“ Max Payne.

Délka:
13 kapitol, herní doba asi 12 hodin na normální obtížnost

Pro: + příběh + Max Payne svět + prvky z původních Maxů + grafická stránka + herní doba

Proti: - obtížnost některých misí - ta pravá Maxovská atmosféra - víc nemám co vytknout  

+10 +11 −1
  • PC 65
Vzpomínám si, jaké to bylo když jsem naposled hrál Max Payne 2. To napětí bylo úžasné, ta atmosféra mi chvílemi až naháněla husí kůži. Hra to byla neuvěřitelně potemnělá, zvlášť když jsem ovládal Max Payna v jeho snech. Já osobně pár částí Max Payna 2 považuji dokonce za hororové. To je dle mého názoru problém jeho nástupce. V Max Payne 3 jsem tento pocit nezažil. Příběh pro mě nebyl zdaleka tak kvalitní jako v předchozím dílu a samotný protagonista ztratil veškerý šarm a můj obdiv. Stala se z něj troska, která neví co se životem tápající v minulosti víc než dřív a upíjející se k smrti. To se ale v žádném případě neprojevilo na jeho schopnostech. Hrál jsem to s pocitem, že pro mě hra neznamená nic víc než jen další střílečku s pohledem ze 3. osoby. Možná je to ale jen můj pocit, a třeba za to může vysoká míra očekávání mistrovského díla, které pro mě znamenal Max Payne 2. Řekl bych, že Remedy by 3. díl této série vytvořily úplně jinak a vsadil bych, že i líp
+7 +11 −4
  • PC 50
O Max Paynovi 3 sem věděl již léta letoucí, konec konců jedničku a dvojku mám dohranou tisíckrát. Oba díly se u mě vyšplhaly na příčkách oblíbenosti hodně vysoko a mají u mě vysloužený titul starých, dobrých klasik. Ale trojce sem se dlouho bránil, ani vlastně pořádně nevím proč. Furt se mi na tom něco nezdálo a i když sem to nehrál, tak se mi to moc nezamlouvalo. Nedávno to bylo na Steamu za pár šlupek, tak sem si řekl, že tomu šanci dám a hru sem si koupil.

Hra má docela zajímaví úvod a začátek není vůbec špatný. Grafické zpracování je také dobré a je vidět, že se hošové od Rockstar snažili co nejvíce zachovat Maxe Payna tak, jak si ho pamatujeme z předchozích dílů.....ale......
Jejich snaha vyšla vniveč, když se Max ostříhal a udělal ze sebe Johna McClana ze Smrtonosné pasti. Nějak mi při hraní chyběla ta temná atmosféra, Paynovská hudba v pozadí a vlastně i samotný Max.
Ten se mi se vším co si pamatuji vracel akorát v pasážích, kdy jste se z Brazílie vrátili v čase zpět do New Jersey. Tam to byla ta hra, kterou sem měl už jako puberťák tak strašně rád. Velmi nerad píšu tyto řádky, skřípou mi zuby a trhám si nehty na nohách, ale je to bohužel tak.
BOHUŽEL, sem třetím dílem ztratil Maxe Payna a nahradil ho již zmíněný McClane. Kampaň se postupem času mění ve zdlouhavou střílečku, která nebere konce a spíše vás unavuje. Vaši protivníci z Comando Sombra a Crachá Preto jsou dobří ale na ostřílené uklízeče z Squeaky Cleaning Company nemají ani náhodou. Zkorumpované jednotky UFE nehodlám ani moc komentovat, jelikož se mi zdá, že si chlapci hráli na airsoft a nepřiznávali moje zásahy. Kupříkladu, chlápek co měl baret dostal dva jasné zásahy, jeden do krku a druhý do hlavy. Frajer se otřepal a zvesela mě kosil dál.
Tak jako v předchozích dílech, i zde byl arzenál zbraní veliký a přidáním kulometu to nabralo grády. Jenže Přidali kulomet a ubrali munici k jednotlivým zbraním. Musel sem čorkovat jak divej, abych měl střelivo a stejně se mi nespočetněkrát stalo, že sem šel proti nepřátelům s jedním zásobníkem nebo dokonce bez munice.

Hru sem ukončil, když sem po vykosení policejní stanice došel na letiště. Hra mě tak strašně nebavila a nudili mě ti téměř nesmrtelní cápci od UFE, že sem to prach sprostě vypl a už se k tomu nevrátil a ani nevrátím, hru sem totiž odinstaloval. Bylo to pro mě velké zklamání a mám do teď divný pocit, už jen proto, že starý Max Payne je prostě topovka.
Chápu, že mě teď mnoho lidí bude chtít ukamenovat klávesnicí skrze monitor, ale pokusím se tyto jedince trošku uklidnit. Hra měla i své klady a ty sepíšu v kolonce "Pro" :-)

Pro: Zajímaví děj, grafické zpracování, pasáže kdy se vracíte do New Yorku, schovávání za roh, přelézaní a přeskakování, do arzenálu přidán kulomet

Proti: Vytratila se atmosféra, hudba v pozadí nic moc, úplná proměna Maxe, zdlouhavé a místy dost nudné, "nesmrtelní" nepřátelé, nedostatek munice

+7 +13 −6
  • PC 80
Herní výzva 2020: Moje jméno je... (Hardcore)

Max Payne, ex policista utíkající před svou smutnou minulostí. Skvělá hra, dobrý gunplay a příběh byl dobrý také, ale není to co předchozí díly.

Pro: Gunplay, hlášky, příběh

Proti: trochu repetetivní

+6 +7 −1