Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
V roce 2007 vyšly tři výborné hry Bioshock 1, Crysis 1 a jako poslední Zaklínač 1 který byl na svou dobu revoluční. Jako první zmíním příběh, který byl ve všech dílech herní série výborný a tady to není výjimka stejně jako ve většině RPG jsou i tady výborné dialogy u kterých je slyšet jeden z nejlepších českých dabingu ve video hře který sice někdy zní směšně, ale tady prostě sedí. Jako další tu jsou postavy, které jsou skvělé jak hlavní tak i zaporné. Jako další tu je soubojový systém, který když jsem hru poprvé z pustil tak mě dost zaskočil, ale na konec jsem mu přišel na kloub, ale jsem rád, že v dalším dílech byl už jiný.
Další klad je hudba která je skvěla jak běhen soubojů tak i během toho když jenom chodíte po lokacích. Ve hře jsou taky skvělé questy jak hlavní tak vedlejší které nají i vliv na svět kolem vás což je skvělá a jako poslední klad je délka hry. A jako zápor je asi trošku slabší grafika na to když si představíte, že ve stejném roce vyšlo Crysis a Bioshock. A na závěr Zaklínač je pro mě jedna z nejlepší her ne světe ale oproti trojce to je slabý kafe ale i tak je to výborných 95%.

Pro: Příběh, questy jak hlavní tak i vedlejší, hlavní a zaporný postavy, dialogy, český dabing, druhy nepřátel, soubojový systém, hudební doprovod.

Proti: Trochu slabší grafika.

+21 +22 −1
  • PC 80
Zaklínače jsem hrál před před několika lety ale snad napsat komentář zvládnu.
Hru jsem kupoval relativně krátce poté co vyšla (stála mě 1000,- a hehe nejela mě :D tak jsem ji odložil a po letech si na ni vzpoměl....a to už byla skoro zadarmo i Enhanced edition a tak jsem ji pořídil taky :D )

Co se mi na hře líbilo byla atmosféra slovanského světa co napsal Sapkowski. Lovení monster v bažinách nebo za temné noci čekat co vyleze na hřbitově. Útulné hospůdky s příjemnou hudbou u krbu, hned jsem dostal strašlivou chuť na pohár červeného vína. (to bylo pro mě náročné, protože jsem kvůli zdravotnímu stavu přestal zrovna s veškerým alkoholem :D Hned bych se připojil ke společnosti u krbu a zahrál si s trpaslíkem kostkový poker. )
Český dabing postav se mi velmi líbil ( i když jsem slyšel názor že polský je lepší, polsky neumím tak nevím :) ) drsná suchá mluva mi velmi seděla na Geralta, přesně takhle jsem si ho v knihách představoval. Líbil se mi i styl jak se zaklínač pohybuje a jak bojuje, pravý nečistý kříženec schopný odrazit i letící šíp. Do toho lektvary, Sihil do ruky potřený Crinfridským olejem a jsem připraven na vše .

Slovanský bratr vojín M. v předchozím komentu zmínil že mu vadilo že npc mají denní režim a občas je nemohl najít. To já si naopak myslím že to je jedině dobře. Kdyby jen stáli jak solné sloupy na místě bez pohnutí, kazilo by to dojem fungujícího města/vesnice a byl to jednoznačný krok zpět.

Co mi přišlo moc přehnané byli OP zaklínačské zmanení. Vymaxoval jsem Aard a Igni a nic nemělo šanci. Aard srazilo půlku protivníků k zemi nebo omráčilo, druhé půlce vyrazilo zbraně z rukou a aby toho neměli málo tak Igni je zapálilo. :)
Taky pěstní souboje, protivníci si proti Geraltově síle a regeneraci moc neškrtli. (Údajně v dalších dílech už to není tak easy.)
Tragédie byl inventář, neskutečný nepořádek. Půlky kuřete, petadry, alkohol, rudy, lektvary,části nestvůr a všemožná flóra jako ingredience do lektvarů...atd. Doporučuji při vaření různých lektvarů si promyslet kombinace typů (albedo, rubedo, nigredo) a craftit je pořád stejně. Jinak se z toho zblázníte když budete mít od každého tři typy.
Vadilo mi že když jste k někomu vtrhli do domu a začali tam rabovat před nimi jejich zásoby ani se dotyční neozvali. Teda nevím jak vy ale já bych tuto činnost určitě přinejmenším komentoval.
Se sexem ve hře to trošku přehnali. Ne že bych měl něco proti sexu, patří k životu a taky jsem ho občas praktikoval ale co je moc to je moc. (Geralt jako zaklínač to má celkem vychytané: dítě si nevyrobí, nemoc nechytne a pokud se mu postaví při těch chemikáliích co do sebe leje tak mu to přeju. :) ) Jo poctivě jsem zůstával v každé lokaci co nejdéle, plnil jsem všechny úkoly a důkladně se expil. A když jsem se měl přesunout dál dokonce jsem googlil, jestli jsem nevynechal nějakou svolnou slečnu/paní ale počet souložících příležitostí na uběhlou dobu strávenou v příběhu by se spíše hodil do jiného žánru hry. :D Ale to je jen můj názor, a zase nemusíte to dělat že ano. (jako i v životě :D )

Zajímavost:
Víte jak je to s tím Marigoldem a Triss? Aneb překládání jmen je vždy naprd. :) Jestli ne tak:
Nejdříve vycházeli s Geraltem povídky a když se tam objevil jeho věrný hospodský kumpán a bard v originále Jaskier (pryskyřník) tak ho přeložili jako Marigolda (taky žlutá a asi hezčí květina :) ) Všechno bylo dobré ale až do té doby něž se tam objevila Triss Merigold. Vzhledem k tomu že by se ty dvě postavy pak pletli tak ji nazvali Rannuncul ( od Ranunculus - pryskyřník latinsky )
V angličtině ho pojmenovali Dandelion (pampeliška) že prý zní mužneji než anglické slovo pro pryskyřník
V němčině Rittersporn (stračka) asi taky že se líbila víc...:)
Prostě květinový bordel :D no řekněte sami, kdyby nechali jména v originále tak je klid.

Zaklínač je povinnost pro každého fanouška knihy. Sice Geralta záhadně oživili pro děj hry, ale je jasné že by nevymysleli jinou osobnost jiného zaklínače. Potkáte staré známé postavy, včetně mého oblíbeného Zoltana Chivaye a Shani ♥.
Hraní této hry jsem si užíval a po určité době neustálého hraní jsem na procházce v lese(v reálném světě ) poznal třeba Verbenu a nebo před kamarádem deklamoval: "u zhasnutého ohně se nedá meditovat" :D

Pro: atmosféra, postavy z knih

Proti: inventář a jiné drobnosti viz koment

+21 +22 −1
  • PC 95
Nebudem chodiť okolo horúcej kaše a vyklopím to hneď na začiatku – v živote som nedohral ani nehral žiadne RPG. Nech už to boli akokoľvek kvalitné hry, táto trojpísmenová skratka ma vždy spoľahlivo odradila. RPG hry pre mňa totiž vždy predstavovali niečo zdĺhavé, zbytočne naťahované, ukecané a hlavne nudné. A keď k tomu prirátam fantasy prostredie, ktorým som donedávna tiež opovrhoval, je jasné prečo som sa s Geraltom zoznámil až teraz.
Ale chute sa menia (a náhodou som dostal od M.a.t.t.a kód na GOG verziu Zaklínača), rozhodol som sa prelomiť ľady a dať hre z tohto mnou opovrhovaného žánru šancu. A urobil som dobre, alebo... ?

Zoberme to pekne od začiatku. Existujú hry, ktoré Vás pohltia hneď od začiatku a nepustia až kým nevidíte záverečné titulky. A potom je typ hier, ktoré majú absolútne hrozný začiatok, cez ktorý sa musí človek preniesť. Zaklínač u mňa patrí do druhej kategórie, pretože horšie to už celé začať ani nemohlo.
Úplný začiatok, teda prológ bol ešte vcelku dobrý. Lineárny postup a vednie za ruku mi malo pomôcť osvojiť si základné herné mechaniky. Potiaľto dobré, aj keď som nemohol prísť na chuť súbojáku. Potom však nasledoval odchod z Kaer Morhen a začiatok prvej kapitoly.Bol som vhodený do sveta, o ktorého fungovaní som nemal ani potuchy. Nejasné inštrukcie, mnoho postáv a dlhé dialógy v kombinácií so skutočnosťou, že som vôbec netušil čo mám robiť, mali za následok absolútne znechutenie z hry a blúdenie od jedného ukazovateľa mapy k druhému. Keď sa k tomu pridal zvláštny súbojový systém, mal som pocit, že to celé zabalím a už sa do sveta Zaklínača nikdy nevrátim.
Ale potom prišiel zlom! Po pár odohraných hodinách som konečne naplno pochopil o čom to celé je. Už mi nevadila hromada dialógov, ani zdĺhavé cestovanie, dokonca som osvojil aj súboje. Začal som si to jednoducho užívať, čo mi vydržalo až do samého konca.

Tam, kde bola prvá kapitola ešte celkom uzavretá, druhá a tretia mi už naplno ukázali potenciál hry. Teda nielen lineárny postup vpred, ale už aj tie všade spomínané morálne voľby. Keďže som veľmi nerozhodný, občas mi to robilo seriózne ťažkosti, pretože správne riešenie v hre neexistuje. Každým rozhodnutím niekto získa a niekto stratí. Alebo stratia všetci. Pre RPG harcovníkov asi známa vec, ale pre mňa niečo nevídané. Párkrát som bol dokonca tak nespokojný s mojim rozhodnutím, že som sa vrátil ku staršej uloženej pozícii a zmenil to. Až tak silno ma to zasiahlo.
Po náročnej tretej kapitole prišla štvrtá, ktorá priniesla vítanú zmenu prostredia. Už žiadne túlanie sa ulicami mesta (s občasnými výletmi do bažín), ale malebný, skoro až rozprávkový vidiek. Za mňa ide o najlepšiu časť hry. Síce sa herná plocha zmenšila, vôbec to hre neuškodilo. Navyše som sa mohol kochať pohľadom východ a západ slnka nad pobrežím.
No a nakoniec musela prísť posledná kapitola, kde sa všetko vyhrotilo a po nej epilóg, ktorým celé toto moje prázdninové putovanie skončilo.

Ak by som mal vypichnúť veci, ktoré mi na hre vadili, tak by to bol denný režim postáv. Neraz sa mi stalo, že som naháňal NPC po rôznych miestach a v rôznych časoch, aby som vôbec dokončil quest.
Ako som už spomínal, spočiatku mi problém robil aj súbojový systém. Našťastie nie je moc zložitý ani prísny, takže človeku prejde rýchlo do krvi. Hoci som si ho časom obľúbil, aj tak by som však radšej uvítal klasické súboje v reálnom čase známe z akčných hier.

A čo ma naopak potešilo? Príbeh, ktorý som hltal od začiatku až do konca so všetkými jeho odbočkami a zákutiami.
Zábavné questy, ktoré posúvali príbeh ďalej. No, možno zopár ich až tak zábavných nebolo, ale aspoň vynikli tie dobré.
A samotné postavy, ktoré boli podľa mňa dobre napísané a mali za sebou svoju vlastnú minulosť. Ako hlavné, tak aj vedľajšie.

Skrátka a dobre, až na ten spomínaný začiatok som sa pri hraní náramne bavil a bola by obrovská škoda, keby som po to počiatočnom znechutení zabalil. S radosťou sa do tohto sveta vrátim v pokračovaniach. Ale o tom niekedy inokedy.

Pro: Príbeh, postavy

Proti: Denný režim NPC, súboje

+48
  • PC 90
Původně jsem Zaklínače ani nechtěl hrát a nebýt DH, tak bych si ho asi ani nikdy nezahrál, jelikož nejsem zrovna moc RPG pozitivní a jelikož jsem neprošel érou Baldur's Gate a Planescape: Torment a jim podobných RPG, tak jsem prostě neměl zájem. Jediné do té doby dohrané RPG byl první Mass Effect a označit právě Mass Effect jako RPG, by mohlo být pro leckoho pobuřující.

Můj zájem o Zaklínače se začal zvyšovat až u příležitosi vydání třetího dílu této slavné ságy , ty gameplaye před vydáním byli skvostné, užasný svět, detaily atd. atd. to vše mě strašně k třetímu Zaklínači přitahovalo. Ale nemůžu začít hrát třetí díl když jsem ani nečuchl k předchozím dílům. Mrknul jsem tedy na několik gameplayů na YT a světe div se, ono mě to neskutečně odradilo. Ošklivá grafika, divné souboje, všechno do tmavě zelena. Čas běžel... A DH začala moje odhodlání nikdy prvního Zaklínače nehrát mocně nahlodávat. Jelikož občas projíždím diskuze, tak mi nešlo nevšimnout si, že první Zaklínač je poměrně frekventované téma i po tolika letech po vydání. Básnění mnoha uživatelu, jak je to báječná hra mě nenechalo klidným a já zainvestoval celých 1,99 éčka a prvního Zaklínače koupil na steamu.

Instalace a čtyři hodiny jsem se od toho nemohl odtrhnout, je pravda, že začátek je trošku kostrbatý, ale jakmile jsem se dostal do podhradí, tak mě Zaklínač lapil.

Dle mého skromného úsudku je vrchol hry hnedka druhý akt a především jeho hlavní detektivní část, kdy musíte vypátrat určitou osobu, což vyžaduje mnoho rozhovorů, dalších podúkolů, pochůzek a pátrání. Člověk si až připadal jsko skutečný středověký detektiv.

Další věcí která mě učarovala, bylo neskutečné množstí perfektních a zapamatovatelných postav. Například neskutečně sprostý Talar, který se tahal se Shani (WTF?????), zmatkář Kalkstein, chudák Reymond a můj věčný společník Sigfried, díky kterému jsem se nakonec přiklonil k lidem.

Skvělé bylo i celé obludárium, tolik originálních potvor se v jedné hře nevidí, dokonce se i samotný Cthulhu dostavil.

Hudba a celkový dabing na mě působil velice dobře skvěle dokresloval atmosféru hry, obhrublá mluva mi naprosto nevadila i když jsem nečetl knihy, myslím že i samotný Sapkovský by byl spokojen. Dokonce i grafika, kteterá mě z videí tolik odpuzovala, nakonec při vymaxování detailu, dokázala vytvořit scenárie, při kterých padla čelist, hlavně pokud si člověk uvědomí kolik let už hra má.

Bylilnky, hra v kostky, krčmy, venkov, parádní příběh, míchání lektvarů, atd. Tahle bych mohl pokračovat ješte dlouho výčtem věcí, co se mi líbilo.

Co se mi naopak nelíbilo je jen pár nepodstatných problémů jako třeba kostrbatý pohyb, absence skákání, tak trochu i soubojový systém, ale jinak opravdu nic, co by stálo za řeč.

Hraní zaklínače jsem si doopravdy vychutnával a opět musím poděkovat DH a jejímu osazenstu, protože jinak bych se k této skvělé hře nikdy nedostal.

Steam mi ukazuje 65 hodin.
Metacore: 86

Pro: Postavy, příbeh, grafika, fantastický druhý akt, herbář, obludárium, rozhovory

Proti: Kostrbatý pohyb, absence skákání, tak trochu souboje

+39
  • PC 70
Teď po letech, při druhém hraní, na mě první Zaklínač působí až dojmem amatérské betaverze na trojku. Všechny stavební kameny tu v základní podobě jsou, ale všechny buď nedotažené, a nebo tak trochu zkriplené. Autoři se evidentně nejprve potřebovali naučit vytvořit hru, aby ji pak v dalších dílech dotahovali do použitelnější podoby.

Příběh by mohl mít potenciál, kdyby ho rozpracoval nějaký schopný scénárista (obzvlášť Alvin je wtf, přitom nejdůležitější postava), a o jednoduchých dialozích to platí ještě silněji (až na momenty kdy jsou čistou kopií z knih). Charaktery vedlejších postav nejsou dost rozvinuté, bez vyjímky všechny by potřebovaly víc dialogů a hlubších subquestů. Přitom ale ty příběhové volby hráči předkládané nejsou nezajímavé, herní svět na ně reaguje.

Engine má hra shodný s KotOR a Neverwinter Nights, které na příběhu a dialozích stály, ale Zaklínač se mnohem víc tlačí do dynamické akce - na což ten engine zoufale není stavěný, a boje jsou většinou dost utrpením. Ovládání čehokoli je zoufale nepřesné, postava si v boji s víc nepřáteli dělá co chce, a i při procházení koridorovitých lokací hrozí zaseknutí na každém patníku, neviditelné zdi všude. Vzpomínka na trojku s perfektně ovladatelnou postavou a volně průchozím světem při tom vyloženě bolí.

A tak je to se vším, tolik designérských hloupostí a opruzů se tu sešlo. Ještě že hra je vlastně docela maličká a nedlouhá (srovnávám li s pozdějšími díly).
+17 +21 −4
  • PC 90
Jelikož tady jsou všechny díly Zaklínače vysoko v žebříčku, využil jsem letošní Vánoční akci na Steamu a koupil si balík s díly 1 až 3. Kdysi jsem zkoušel pouze díl druhý, ale jelikož jsem neznal souvislosti, tak jsem to jen přelétl. Neznám knížky, ale chtěl jsem aspoň hry vzít popořadě.

První věc, se kterou jsem se musel bohužel potýkat, byl problém s grafikou. Zasekávala se a hra padala. No jo, už má hra za sebou skoro dekádu. Překvapivě pomohlo přepnout z dedikované nVidie na integrovaný Intel a zapnout kompatibilitu s Win 98, pak už hra šla korektně.

Začnu grafikou. Tady je trochu problém vnímání člověka, protože když hraje věc, kterou zná z dřívějška, je to návrat ke starému známému. Jenže když něco hraje poprvé, má tendenci k tomu přistupovat jako k novince, takže mu v kontextu přijde hrozně zastaralá (Gothic 3 je ze stejné doby, a jelikož ho znám dlouho, tak mi to nepřijde, že tak zastarává). I já jsem chvíli měl tendenci se s grafikou nesblížit, jenže to už ve druhé kapitole opadlo, a byl jsem jako doma. Ve své době to musela být naprostá špička. Spousta detailů, několik různých prostředí s celkovou obří rozlohou, přes venkovské krajinky až k zámožnému centru a královské loži. Mnoho druhů nepřátel, postav a vedlejších postav dokresluje celý obrázek velkého živého světa, ve kterém se se svým hrdinou pohybujete. V tomto ohledu nemá Zaklínač chybu.

Ozvučení hry je OK, překvapil mne kompletní český dabing. U něj je sice k pousmání, že herci mluví téměř pořád hrozně monotónně, ať se bavíte s hospodským, nebo s nepřítelem v největší vřavě. Je na tom vidět, že dabéři měli pouze holé texty bez situace, kterou představují. Ale hře to s klidem odpustím, za prvé je to neuvěřitelné množství textu, a dnes moc her plným CZ dabingem není, takže za to mohu být jen rád.

A k příběhu, ten je famózní, i když jsem spíše na technické zaměření (Fallout), a fantasy zas tak nemusím, hraní Zaklínače si nesmírně užívám. Krásně promyšlený příběh, žádné pohádky, ale celé temněji laděné, spousta detailů, možnost průběh ovlivnit rozhodnutím...k tomu i trochu detektivního pátrání a lásky (dobře, spousta obrázků nahatých žen, které hlavní hrdina svádí :-) ). Kvůli příběhu stojí za zahrání, to si opravdu člověk užije. Délka hry je opravdu rozsáhlá, tohle za večer skutečně nedáte. Na hře je vidět, že autoři ji tvořili maximální pečlivostí, ale zároveň ji dělali s radostí a humorem. Ve hře například detektiv pronese slovo elementární (odkaz na Sherlocka Holmese), nebo po odpočinku mé postavy v přístavu si zde okolo jdoucí dělník pískal Imperial March (melodie z Hvězdných válek). Dobré je, že postava začíná amnézií, což je sice trochu klišé, ale díky tomu ví o příběhu stejně postava i hráč.

RPG část hry je také promyšlená, mnoho kouzel (zde nazývána znamení), úprav zbraní, lektvarů. Všechna svá umění můžete postupně rozvíjet.

Některé věci mne trochu otravovaly, při soubojích někdy postava sekla (nebyla omráčená) a nechtěla mlátit protivníka, podobně se postava sekla mezi protivníky a nešlo mi uhnout. Při pohybu po mapě je sice velký otevřený prostor, ale spousta i malých kopečků a mělkých potoků se nedá projít, musíte to obcházet. I díky tomu se ve hře opravdu hodně naběháte, často sem a tam, až je to trochu otravné. To jsou ale jen drobné výtky, zážitek ze hry to nezkazí.

Neprobíral jsem detaily, kterých je ve hře a o hře opravdu hodně, ale nikdo by to nečetl a navíc bych to na tabletu psal rok :-) Každopádně je Zaklínač jedna z největších pecek, co jsem kdy hrál. Famózní hra. Těším se, až si vychutnám další díly.

Pro: Příběh, detailní prostředí, rozsah, kompletní čeština

Proti: Občas záseky v boji a spousta běhání

+26
  • PC 95
Psát komentář na prvního Zaklínače je tak trochu nošení dříví do lesa.
Zaklínač se vymyká klasické škatulce RPG. Je ohromující, jak se podařilo autorům přenést Sapkowského ducha do hry a stvořit bytelný základ pro novou herní sérii (se stoupající kvalitou).
Jedná se o jednu z mála her, kde dialogy nejsou jen nošením dříví do lesa, ale mají hloubku a humor. Jedna z mála her, kde 18+ neznamená jen potoky krve.
Svět, který nám je tolik blízký, a pochopitelný, se spoustou narážek na slovanskou mytologii a pohádky, ne nepodobné morbidním příběhům K. J. Erbena.
Drogy, sex, politika, nadávky, rasismus, milostný trojúhelník na jednom místě. V každém dosud hraném RPG hrála alchymie vždy druhé housle, zde však nikoliv.
Těch několik designových chyb a kompromisů nehraje žádnou negativní roli.
Český dabing- pro někoho negatívum, mně osobně nevadil (zejména po shlédnutí krátké reportáže z Levelu, kde člověk pochopí, jak se takový dabing vlastně tvoří).
Grafika i na dnešní dobu obstojná, i když i zde je "klasická" šedo-hnědá paleta barev, jakožto obvyklá součást mnoha "nových" her. Ovšem taková procházka v obilném poli za soumraku- zcela uchvacující.
Soubojový systém, sesílání znamení, RPG prvky- jednoduché, snadno uchopitelné. Zejména v pozdějších fázích hry je radost se na Geraltovy taneční grácie dívat.

Celkové zhodnocení: nestárnoucí RPG, povinnost pro každého hráče a milovníka RPG.
(není vůbec špatné při tom sledovat Agraelův letsplay, dost jsem se u toho nasmál).


Pro: Klasika

Proti: Minimum, i ti utopenci mi až zas tolik nevadili :-)

+36
  • PC 95
Mnoho RPG her jsem nehrál a tak hra Zaklínač byla skokem do neznáma. Knihy o Zaklínači jsem nečetl takže to nemohu porovnávat. Nevadio mi ani, že v době kdy jsem to hrál byla Zaklínač už 8 let stará hra. Po jejím dohrání jsem byl rád, že jsem tuhle hru hrál.

Svět hry je dělaný velmi dobře jak po grafické stránce (je tu plno zajímavích lokací) tak po vizuální. Střídání počasí, noci a dne je vidět nejen ve hře, ale i na načítajících se obrázcích, které se mi velmi líbily. Když prší lidé to komentují a v noci jsou zalezlí doma a spí. Tedy až na pár vyjímek, kdy jsem v domě v noci narazil na člověka který zametal podlahu a když jsem se s nim chtěl rozprávět tak říkal že spí. Asi byl náměsíčný :). Co je také dobře udělané je, že střídání dne a noci je důležité jaké příšery jsou venku. Některá monstra vylézají jen v noci a tomu se hráč také musí přizpůsobit. Ve hře je kromě hlavního úkolu velké množství vedlejších úkolů včetně možnosti si přividělat získávání trofejí z bossů.

Soubojový systém je dělaný na systému, že si zvolíš nejdříve zbraň (normální meč na lidi, stříbrný na příšery) a pak styl (silný,rychlý nebo hromadný). Pak už je souboj podle mě moc ovlivnit nejde a spíš je to na náhodu a hlavně boj ovlivní lektvary. Geralt umí udělat jedno bojové kombo, ale to je všechno. Uvítal bych víc možností jak ovlivnit boj. Jinak ve hře většinou lepší zbraně dostanete nebo je seberete mrtvým. V kovárně se nedá kupovat moc zbraní (které by Geralt mhl použít) a zbrojí ( lepší si musíte najít). Jedinou zbraň kterou jsem si koupil byl ve 4. kapitole lepší meč na lidi. Zbraně, které si můžete koupit (obouruční sekyrky,palcáty a cepíny) se nedají moc používat, protože u nich nelze dávat různé styly boje tak nemá cenu si je ani kupovat.

Postavy a dialogy jsou velmi dobré a v mnohých případech jsou i velmi legrační. Hlavně když mi nadávala babka co bydlela pod Shani "Tys ožratý!". To sem nemohl. Nebo "Vědmák schovejte ženské". Líbilo se mi (i když mi to působilo velké problémy), že podle toho co jsi odpověděl nebo udělal podle toho jsi mohl ovlivnit děj. S velkou chutí jsem sbíral kartičky s postavama se kterýma se Geralt vyspal (a že jich bylo). Zpestření hry byly boxovací zápasy v hostincích a kostkový poker.

Hra Zaklínač je obdivuhodné RPG, které by rozhodně neměli vynechat ani hráči, kteří tento žánr normálně nehrají. Hráči můžou vychutnat atmosféru Sapkowského světa a pobít několik monster a vžit se do kůže slavného zabijáka nestvůr zaklínače Geralta z Rivie. Fantastický svět který se snaží být co nejblíže realité běžného světa plného násilý,drog (fisstech),sexu a šílenců snažící se spasit svět

Pro: Příběh, herní svět, množství vedlejších úkolů, dialogy, sbírání trofejí

Proti: víc lepších zaklínačských zbraní, které si můžu koupit v kovárně

+28
  • PC 95
Jedno z najlepších nových RPG. V hre je všetko čo má byť u správneho RPG: skvelý príbeh, veľa vedľajších úloh, dobrý levelovací systém, atď... Hra má ale veľmi veľa odlišností oproti ostatným RPG ako sú napr. žiadne dobro a zlo, veľmi neobvyklé netvory, občas dôležité rozhodnutia ktoré ovplyvnia príbeh, atď... Zaklínač je jedna z mála hier, ktorá dokáže hráča prinútiť čítať knihy. Príbeh je veľmi silný a nič hráča od neho neodradzuje (takmer všetky vedľajšie úlohy v sebe skrývajú časť hlavného príbehu.) Súbojový systém je celkom dobrý ale chvíľu mi trvalo než som si na neho zvykol a naučil sa ho. V hre sú tri pohľady osoby. Z hora, kde sa kliká myšou, hybridný, ktorý je niečo medzi pohľadom druhej a tretej osoby (dá sa hrať aj klikaním aj s klávesnicou) a tretia osoba, čo je klasická klávesnica a myš (ja osobne som to hral z pohľadu tretej osoby). Pohľady sa dajú kedykoľvek počas hry meniť.

Geralt je ako postava vykreslený výborne, nie je to čiernobiela postava, má svoje negatívne aj pozitívne vlastnosti a hlavne má charakter. V hre sa hlavne musí počítať s tým, že občas žiadne rozhodnutie nie je úplne dobré. V hre sú aj výborne napísané vedľajšie postavy, ktoré sú všetky odlišne a nikto sa nepodobá v charaktere na druhého, proste každá postava má svoje dobré aj zlé stránky. Je pekné, že narazíš aj na veľa postáv z knižiek napr. Marigold, Triss, Shani...

Po grafickej stránke je hra veľmi dobrá ( tu ešte vrelo odporúčam fantastický The Witcher Sound and Texture Overhaul 3.3 z roku 2015) ale je hlavne realistická, ako napr. keď prší, tak postavy sa schovávajú pod strechu alebo na to reagujú hláškami alebo v noci nie je nikto vonku ale všetci sú vo vnútri. Nové úrovne postavy naskakujú celkom často, v podstate si vyberáš, či budeš viac na magické znamenia alebo meče a aj samotný level design úrovní je dosť dobrý. Tvorba alchymistických lektvarov je síce komplikovaná, ale logická: najskôr musíš mať silný alkohol ako základ a potom určité prísady, ktoré obsahujú potrebné substancie. Na rozdiel od niektorých iných RPG, sa tu úplne inak využívajú peniaze, keďže zbraní a mečov je tu málo a tú hlavnú výzbroj vlastne dostaneš, tak prachy minieš hlavne na knihy o rastlinách, príšerách, petardách, (aj keď tie som vôbec nepoužíval:) atď... Ale hra má aj zápory ako napr. dosť častý respawn (otravný hlavne u utopencov v bažinách), hra mi občas padala, občas vadí, že nemôžeš skákať, sem tam nejaký menší bug. Už som spomenul, že v hre je celkom málo zbraní a zbrojí aj keď to moc nevadí.

Na záver by som zhrnul že zaklínač je výborné RPG ktoré zabaví na veľmi veľa hodín, odporúčam všetkým RPG fanúšikom.

Pro: Príbeh, hlavný hrdina, postavy, variabilita netvorov, dĺžka hry, alchýmia

Proti: Občasné bugy, prehnaný respawn v bažinách, hra mi občas padala

+34
  • PC 75
+Tak mám dohráno. Propracované dílko plné originality, kvalitních dialogů ,trojího větvení příběhu, alchymie, erotiky, cynismu, intrik, močálů. Slovanská monstra a prostředí jsou svěží vítr oproti okoukaným drakům orkům skřetům... Brodit se v bažinách, kmitat loukama, po makovém poli... Některé questy mají velmi silná vyvrcholení a zvraty, že si často loadnete jestli nemohl výsledek dopadnout jinak a vaše rozhodnutí vám neustále někdo připomíná... Knížky mám přečtené a příběh je citlivě zasazen tak aby neknížkaři chápali a knížkaři vzpomínali.
-Co jsem si ovšem užil méně bylo zasekávání se o překážky, a soubojový systém. Souboje jsou spíše o přípravě, budto se dobře připravíte a vyhrajete, nebo se nepřipravíte a dostanete na prdel. Skill netřeba, znalosti ano, učení smrtí je ale příjemné :)
Rovněž itemhunt mi nějak chybí, hrajete dál kvůli příběhu, ne kvůli lepšímu meči/brnění. A co se volnosti pohybu týče, některé lokace jsou vyloženě koridorovka.

Dojem ve výsledku kladný, ale gameplay jsem si moc neužíval.
(Dohráno s Full combat rebalance = obtížnost drsná, talent strom často lže.)

Pro: prostředí, příběh, možnosti volby, silné questy, bestiář

Proti: bariéry pohybu, itemy, +-soubojový systém

+15
  • PC 100
Masterpiece s drobnými chybičkami krásy!

Hral som aj pôvodnú verziu, ale Enchanced Edition(EE) je minimálne o stupeň vyššie...

Zaklínača si buď zamilujete alebo ho začnete nenávidieť. Ja som si ho dokonale zamiloval a samotný Geralt z Rivie je pre mňa jednou z najlepších(nielen herných) postavičiek. Má úžasnú charizmu, zmysel pre neutralitu(ktorý je geneticky daný) a trefné ironicko-satirické poznámky! Geralt je ale aj veľkým milovníkom žien a slušným filozofom. V jednom okamihu dokáže zaujať ženu s neuveriteľnou rýchlosťou a hneď po tom ako s ňou strávi noc plnú vášne, dokáže viesť intelektuálne dialógy s rôznymi postavami na rôznych úrovniach komunikácie!

Ako v každej správnej hre na hrdinov, aj tu môžete rozvíjať vzťahy s určitými postavami. V Zaklínačovi sa táto možnosť sústreďuje hlavne na ženské pokolenie a ak to napíšem expresívne, tak môžete zbaliť skoro každú sukňu, ktorá bude o to javiť záujem...čo hodnotím veľmi pozitívne, pretože som sa s tým v podobne ladenej hre veľmi nestretol, hehe.
Každé dôležité rozhodnutie, ktoré urobíte(či už v dialógoch alebo pri plnení questov), môže mať, za určitý čas, zásadný dopad na vývoj príbehu ako celku!

Ako vidieť v EE došlo k výraznému vylepšeniu grafiky pri hraní samotnom a takisto aj pri dialógoch s postavami. Na výber sú nové možnosti odpovedí a reakcií postáv. Okrem rozhovorov postavičky tohto herného sveta reagujú aj na rôzne udalosti. Keď prší tak sa schovávajú pod striešky domov alebo rôzne bariéry, aby nezmokli, pritom sa šťavnato sťažujú, že kedy konečne prestane pršať alebo pri prítomnosti vrahov volajú o pomoc a schovávajú sa do svojich domov. Dodržiavajú denný režim: ráno vstanú, naraňajkujú sa, idú do práce alebo sa iba potĺkajú po meste, po práci sa vracajú buď domov alebo sa až do noci pohybujú po meste a vzájomne medzi sebou komunikujú. Príroda okolo je tiež veľmi živá, všade počuť zvuky zvierat. Ako balzam na moju dušu pôsobili kŕdle holubov alebo vrán, ktoré poletovali po oblohe alebo nečakane pri vašom prechode vzlietli zo zeme a s trepotom krídel odleteli neznámo kam.

Vývoj postavy sa delí na niekoľko oblastí. Označil by som ich ako Vývoj postavy, vývoj znamení a vývoj zbraňových techník. Pri postave si môžete vylepšovať silu, obratnosť, výdrž a inteligenciu. Sila vylepšuje napríklad útok, obratnosť únik a presnosť útokov, výdrž vylepšuje vaše zdravie a regeneráciu a inteligencia silu znamení. Vývoj znamení je zameraný na 5 špeciálnych znamení(schopností), ktoré môže Geralt získať počas hry. Môžete s nimi omráčiť, podpáliť nepriateľov alebo im nastaviť špeciálnu pascu, vytvoriť okolo seba nepriechodnú bariéru alebo získať na určitý čas nepriateľov na svoju stranu. Súbojový systém mi celkovo sadol, kombá, ktoré sa postupne vylepšovali sa mi páčili a užíval som si momenty, kedy sa mi na jedno švihnutie mečom podarilo zabiť niekoľko nepriateľov okolo. Súboje po sebe zanechávali krásne krvavé stopy, takže to po súboji naokolo vyzeralo ako na jatkách! :D
Dôležitou súčasťou hry sú aj potiony, ktoré Vám buď obnovia alebo zvýšia život, zrýchlia regeneráciu, pridajú nočné videnie, vylepšia útočné, obranné štatistiky a reflexy, atd. Okrem potionov môžete cez alchýmiu vyrábať aj nátery na zbrane. Svoju zbraň si môžete natrieť napríklad jedom, olejom proti určitému druhu nepriateľov alebo špeciálnym náterom, ktorý znásobuje zranenia a podobne. Ak nemáte radi rôzne nátery a oleje môžete na zlepšenie zbrane použiť obyčajný brúsny kamienok! :)

Príbeh, odohrávajúci sa vo Wyzime a v okolí(región Teméria), je skvele vystavaný a postupne sa stupňujúci. Snáď iba RPGčka zo starej školy mali podobne parádne sa rozvíjajúci príbeh. Atmosféra je hutná a dá sa krájať, už len keď sa nachádzate v obyčajnom domčeku niekde na predmestí Wyzimy...a to nehovorím keď navštívite temné bažiny, rôzne krypty, stoky alebo veže a zámky. Design všetkých oblastí je neuveriteľne detailný. Každá oblasť má nejakú dominantu, podľa ktorej sa dá skvele orientovať a nikdy sa tak nestratíte. Všeobecne všetky oblasti sú skvele zapamätateľné už po prvom navštívení. Celú atmosféru umocňuje geniálny soundtrack, ktorého autorom sú Paweł Błaszczak a Adam Skorupa.

Na záver...

...tu sú nejaké moje úlovky z hry: odkaz


The Witcher Enchanced Edition je splneným snom každého, kto miluje fantasy a na dlhé hodiny chce zmiznúť z reality...

Pro: Skvele vystavaný a postupne gradujúci príbeh, Hutná atmosféra, Príbehové NPCčka, Beštiár, Zberateľské kartičky, Alchýmia, Ženy

Proti: Občasné padanie hry a dlhší loading a grafické bugy

+27
  • PC 95
Zaklínač mě velmi bavil,chvíli mi trvalo,než jsem si na vše zvykl(bojový systém,lektvary,atd.).Největší problémy jsem měl asi na začátku s tím pekelným psem a pak s magistrem a těma jeho kikimorama,jinak celkem v pohodě(na střední obtížnost).Jsem zvědavý a těším se na další hry!!!Jo,hrál jsem rozšířenou verzi,pro pořádek!
+2 +7 −5
  • PC 85
Jen velmi těžko budete hledat mezi RPG hrami surovější a uvěřitelnější svět. Záměrně pominu knižní předlohu, potažmo seriálovou/filmovou. CD Projekt pracoval na prvním Zaklínači poměrně dlouho, ale vytrvale a tvůrci velmi pečlivě zvažovali, jakým způsobem nám chtějí hru přednést. A dokázali stvořit opradový unikát, RPG nevídaných rozměrů, s uvěřitelnými reáliemi politiky a uvěřitelných lidských vlastností, jednání a chování.

Nic není černobílé, neexistuje vždy dobrý konec, nemůžete se pokaždé správnou kombinací odpovědí dobrat k pozitivnímu rozřešení. Vaše rozhodování ovlivňuje průběh hry velmi hluboce a v těch nejtěžších chvílích si vybíráte spíše mezi větším a menším zlem. Co je ale důležité - rozhovory mají hlavu a patu a jsou racionální, možnosti vašeho rozhodnutí jsou racionální a všechno dává smysl. Není tu snad žádná slabší chvilka, kde by došlo ke zvratu na základě nějakého stupidního rozhodnutí - hra vám nic takového ani nenabídne. Způsob vedení rozhovoru ve své době neměl u jiných her konkurenci, dialogy si zaslouží velké plus.

Další pozitivum je stylizace světa, resp. jeho vykreslení z knižní předlohy. Lokace a prostředí jsou silně autentická, originální a slovanská (!). Někdy mi ale přišlo trošku škoda, že autoři nezpracovali svět jako otevřený. Možná to ani nebylo v plánu, nebo je limitoval engine (loadingy v původní hře byly šíleně dlouhé). Drobná výtka patří příliš velkým interiérům, které neodpovídají vnější velikosti domů. Nejvíce je to znát ve vesnici na blatech ve druhé kapitole, kdy se po vstupu do miniaturní chatrče nad vámi rozvine dobré tři metry vysoký strop. Vetší výtka patří neviditelným zdem v otevřeném prostranství. Prostě nemůžete seskočit z půmetrového kopečku, musíte jej obejít, protože hra nezvládá ostřejší převýšení, nebo co... Zajímavé, že ve stokách Geralt v pohodě vyleze ze žlabu na ochoz...

Příběh je politicky zaměřený, propletený a vyžaduje hráčovu pozornost. Na druhou stranu je relativně lineární, stejně se vždy doberete k jednomu konci, akorát teďka naštvete Pepíka, příště zase Jardu. To ale není kritika, i přes tuto linearitu je vám dopřáno dost prostoru pro vaší interpretaci, názor a následné rozhodnutí. Nikdy jsem neměl potřebu použít třetí neexistující možnost. Postavy hovoří hovorově a vulgárně, ale není to přehnané, působí to přirozeně - a to není tak jednoduché udělat. Zaklínač není pro děti, žádá si dospělého hráče a zmíněná surovost světa a postav je katalyzátorem pro snadnější ponoření se do děje.

Technicky hra drobet pokulhává, což přisuzuji velmi hluboké modifikaci enginu (80% překopáno). Přechody mezi hraním a dialogem jsou zvláštní, postavy jsou zabírány, jak k sobě přicházejí a nelze to přeskočit. Animace tváří a řeč těla je velmi nevýrazná a trochu narušuje jinak skvělou uvěřitelnost charakterů. Český dabing neni nejhorší, ale nesedí mi, anglický mi přijde velmi dobrý a originální polský... těžko soudit, mám problém se nesmát =) (nechci tím nikoho urazit).

Soubojový systém se pokouší o originalitu, tvůrci se chtěli vyhnout zuřivému klikání á la Diablo, jenomže se z toho stalo takové pomalejší Diablo. Tři styly (silný, rychlý, skupinový) mi nevadily a rychle jsem si zvykl. Talentový strom je košatý, ale některé schopnosti mi přišly zcela zbytečné. Vůbec jsem nepochopil, proč jsou ve hře různé cepíny, řemdihy, sekery a další zbraně. Zaklínačské meče jsou vždy lepší, potažmo jsem si nechal vyrobit meč z meteoritu a později jsem našel speciální meče, které jsem vyměnil asi jen jednou za další ještě trošku speciálnější. Alchymie je velmi propracovaná a přísad pro elixíry je nepřeberné množství. Velmi oceňuji přítomnost rejstříku, bestiáře a dalších záznamů o postavách apod. Popisky jsou převážně bohaté a nepůsobí jen jako nutná zmínka (kromě popisu alchymistických přísad, ty jsou velmi stručné).

Psát komentář o Zaklínači není zrovna jednoduché, důležitých aspektů hry, o kterých je záhodno se zmínit, je mnoho. Na druhou stranu, plácat o nich slovy je jako házet hrách na zeď, prostě si to zahrajte, fakt to stojí za to x) A to i přes těch pár bugů a technických nedokonalostí. CD Projektu se povedlo vytvořit velmi silnou hru a značku - ne jenom komerčním úspěchem, ale zejména komplexností a kvalitou.
+25
  • PC 85
Knížky jsem nečetl a herní značku Witcher jsem tak nějak ignoroval. Až po nějakých pěti letech od vydání jsem se rozhodl, že dám šedovlasému vlkovi šanci. Stejnou, jakou jsem dal před pár měsíci sérii Dragon Age.

Witcher ze začátku chytne příběhem, prostředím a několika stěžejními postavami, které hrají úlohu v rozhodovacím režimu v podstatě hned od první kapitoly. Systém ovládání, inventáře, vylepšování postavy či míchání elixírů je snadno pochopitelný. A to i proto, že Enhanced Edition je kompletně lokalizována a po delší době (snad od Mafie 2) jsem hrál hru s českým dabingem. U hlavních postav je dabing víceméně povedený, u vedlejších mi to místy připadalo, že to dabovali uklízečky nebo údržbáři daného studia.

V průběhu hraní a s přibývajícími hodinami toulání se okolím Wyzimy a Wizimou samotnou se však dostaví známky stereotypu, který ve hře reprezentují dvě věci - opakující se design prostředí (například krypty nebo interiéry domů jako přes kopírák) a nějakých deset prototypů lidí, kteří se v celém zaklínačském světě opakují. Naštěstí většina příběhových i vedlejších questů je zajímavá a spolu se soutěživým sbíráním erotických karet nebo pokerovými a pěstními souboji tvoří dostatečně silný atribut hry, který vyrovnává zmíněné slabé stránky.

Když jsem se navíc dočetl, co vše řeší Enhanced verze, byl jsem rád, že jsem u Zaklínače nestrávil další hodiny nad dlouhými loadingy (zkrácení nahrávání lokací až o 80% oproti původní verzi) a že jich tady je požehnaně. Nemůžu posoudit, jak se liší úpravy dialogů oproti původní verzi, ale žádné mě nijak neiiritovaly a většina (převážně Geraltových) mě i příjemně bavila. Designově je znát, že už od vydání hry uběhl nějaký ten pátek a ne všechny lokace mě stoprocentně bavily (např. pole nebo bažiny). Stejně tak je zajímavé, že skoro pořád prší, ale chápu, že potřebné atmosféře nepřidá nic více, než právě pořádný slejvák.

Nakonec bych zmínil postavy. Nejvíce jsem si v průběhu oblíbil Shani ,ikdyž Alvina jsem ze zřejmých důvodů svěřil nakonec Triss a od druhého setkání ve Wyzimě pak také Triss. Také jsem rád chodil pro úkoly a alchymistické rady k podívínskému Kalksteinovi a v druhé půlce příběhu přibyly vtipné rozhovory i s písničkářem Marigoldem.

Zaklínač je dalším kvalitním zástupce žánru RPG, který nabízí propracovaný příběh a spoustu hodin zábavy, ikdyž se lehčí stereotyp dostaví poměrně brzy. S druhým dílem tak nebudu dlouho otálet.

Pro: příběh, Geraltovy dialogy, prostředí Wyzimy, zajímavé questy, lokalizace, Triss

Proti: designový stereotyp, méně zajímavé lokace ke konci, grafické a technické nedostatky (mimika, animace cut-scén, některé souboje)

+24
  • PC 85
Nedávno sem si řek, že si dám zas nějaký RPGéčko. The Witcher se zdál být tou pravou volbou a ačkoli v něčem za konkurencí hra dosti pokulhává, v jiných aspektech dosahuje vrcholu:

Graficky se hře nedá nic vyčíst, myslím si. Určitě by sice neuškodilo více modelů postav a taky pohyby při bojích působí jaksi sekaně, repetivně a nerealisticky, ale vem to čert. I zvukově je na tom hra velmi dobře – profesionální dabing (CZ), místy velmi dobrá hudba, především ta noční.

Svět ve kterym se hráč pohybuje je zpracovanej poměrně oldschoolově – není to rozlehlá placka s generickými dungeony, ale spíš jen propojené samostatné pomenší lokace. Ty jsou však hezky zpracovány a celková rozloha je tak dostačující - já osobně nepotřebuju kilometry cest, radši tohle a pěkně bez fast-travelu. Rozdělení postav na dobráky a lotry zde v zaběhlé formě taktéž nenajdem. Každá postava je prostě osobnost a přestože je dotyčnej třeba zločinec, nemusí to bejt hned regulérní hajzl a naopak. To hře dává punc reality.

Hlavní postavou je Geralt – tedy nenarazíme zde na tradiční výběr jména, rasy, pohlaví, talentů atp. Geralt je, už dá se říct, hotová postava – XP zde řeší, pokud jsem se dobře díval, jen boj. Žádný odemykání speciálních voleb v rozhovorech. Ono kam jinam to vrážet, když Geralt nic krom boje nezvládá – nic jako kovařina, zámečnictví, obchodování nebo tak. RP je tak trochu ochuzený a to pouze na roli zaklínače Geralta z Rivie. To na jednu stranu trochu omezuje v hraní hry vlastním stylem, na straně druhé pak bylo dosáhnuto dobrejch předem připravenejch dialogů, který sednou jak maj. I tak je možno s Geraltem činit různá více či méně osudná rozhodnutí, díky za ně!

Upřímně, Geralt je možná frajer a drsňák, ale trochu mi některé jeho vlastnosti a zvyky už lezly krkem: Já osobně piju alkohol jen výjimečně a za nějakýho Kasanovu se též zdaleka nepovažuju a tak mi častý (hrou vyžadovaný) ožery moc nesedly, nemluvě o všudypřítomné ostentativní promiskuitě. Připadal jsem si trochu jako Rimmer, když požil vir sexuální přitažlivosti „Udělěj mi dítě!“. Mladší hráči, kteří se uvedeného ještě nenabažili do syta zas toto můžou vnímat jako super složku. Já moc ne.

Děj hry se točí okolo krádeže zaklínačských tajemství. Mě osobně to teda moc dopředu netáhlo, spíš jsem si užíval questy vedlejší, kde bylo zpravidla více alternativ, jak situaci vyřešit. I tak je příběh kvalitní a dokonce můžem očekávat pár zvratů. Konec potom mi přišel zbytečně teatrální, ale budiž – k fantasy to nějak sedí.

Boje se mi hned ze začátku vůbec nezamlovaly, trochu jsem si později přivyknul, nicméně nezbavil jsem se povitu, že je hra primárně určena klikačům (typu diablo). Když to člověk hrál normálně na šipkách, byly místy souboje trochu nudný. Zřejmě obdobného důvodu nenaprogramovali autoři chůzi hlavní postavy, což už je neomluvitelné – v interiérech se pomalejší tempo pohybu hodilo. Ještě, že jsem stáhl mód, kterej chůzi přidává – díky za něj!

Dvě přídavkové epizody už chválit rozhodně nebudu. Obě jsou hrozně krátké a příliš mě nezabavily. Za zahrání tak stojí především hlavní kampaň.

Co mi trochu vadilo, jsou jisté nedodělanosti – třeba nemožnost uložit něco z inventáře do skříně. Jakmile je objekt jednou prázdný, nejde se do něj nijak dostat. Taky mě trochu štvalo, že místy nebylo zbytí a musel jsem si zapnout na mapě zvýraznění cíle – nesnáším, když se řekne: stav se za tím a tím, ale nikdo už neřekne kam se mám vydat, zapnout si na mapě značku je zlo, přesto jsem několikrát na okamžik musel.

No, přestože jsem Zaklínače nepožral i s navijákem, musím uznat, že má tendle počin něco do sebe. Rozhodně se těším na dvojku. Už dlouho mě RPG takhle nevtáhlo svou osobitou atmosférou světa, kterej není naivní, trapnej a infantilní.

85%

Pro: Prostředí, zvuky+dabing, NPC, dialogy

Proti: Boje, nemožnost volby postavy, ryze bojový systém talentů

+19 +21 −2
  • PC 90
Bílý vlk. Řezník z Blavikenu. Mutant. Proměněnec (pro některé zasranej). Vědmák (schovejte ženské). Zaklínač. A vsadil bych se, že Geralt za svůj dlouhý život slyšel ještě mnoho podobných výrazů, ale tyhle mu musely utkvít v paměti jako takové, u kterých si říkal: ,,Jep, to jsem celej já." A nedivme se, že je k tomu takový lhostejný, svět Severních království je krutý, nemilosrdný a mnohdy natolik realistický, že i G.R.R. Martinovo Západozemí by mohlo ledaco závidět.

Ať si kdo chce co chce říká, Poláci prostě jsou největší Slovanští frajeři. Mají úctyhodnou historii i kulturu, točí parádní filmy a v neposlední řadě dělají i suprové hry. Mimo jiné mají i hromady skvělých spisovatelů, do kterých určitě patří i pan A. Sapkowski, nejlepší Slovanský fantasy spisovatel současnosti. Někteří z nás mohli prožívat dobrodružství bělovlasého zaklínače už skrze řádky sedmi knih, které nás zasvěcovaly do každodenního života vyvrhelského povolání, které navíc upadá v nemilost prostého lidu. Nyní máme konečně příležitost si Geraltovo strasti prožít na vlastní kůži. A že je to pořádná jízda!

Intro, které dopodrobna podle knížky přivede k životu Geraltův souboj se strigou, je tak zatraceně hustý a masakroidní, že když jsem to viděl poprvé, seděl jsem na židli celou dobu s otevřenou pusou. Dodnes to považuji za jednu z nejlepších herních intro ukázek, jaké jsem kdy viděl. A hned na to přijde samotná hra, která mi tu hubu ještě stále nezavřela. V komentářích, které jsem doposud napsal jsem většinou zvyklý, že hudbu zmiňuji až ke konci. V tomhle případě ji ale musím vyzdvihnout hned. No... je prostě fantastická. Absolutně PŘESNĚ se hodí do světa a atmosféry, které onen zaklínačský universe má. Jednu dobu to jsou skotské dudy, hrající především v klidných lokacích, pak zase drsná elektrická kytara, která vám zase osladí boj s nějakým tím bossem, a někdy to je zase obojí najednou. A samozřejmě nechybí ani chórové momentky... a ty já tak miluju! Zaklínač má jeden z nejlepších soundtracků ze všech her, co jsem kdy hrál. A je škoda, že následný sequel už se v podobných tónech nenesl.

To, co je parádní je také onen fakt, že hra je ustanovená jak pro knížky-znalé hráče, tak i pro knížky-neznalé. Tvůrci to totiž vyřešili nejlepším tahem - smazali Geraltovi paměť. Tudíž tím vyrovnají tu rovnováhu, až na vás Zoltan zakříčí: ,,Hej Geralte, to jsem přece já!" Znalci knížek budou spokojeni, že se ve hře objevují i postavy s knížek, a neznalci knížek budou taktéž spokojení, protože Geraltova amnesie je zachraňuje od toho, aby si řekli něco na způsob: ,,O čem to sakra mluví?" A hlavně, kdyby ve hře chyběl Marigold, to bych si připadal na světě tak hrozně opouštěně, že bych se snad nechal samotnou Bestií sežrat! Samotný příběh hry je dobrý. Je velice dobrý, na standartní RPG opravdu úctyhodný, osobně s ním mám ale jeden problém -je příliš nezaklínačovský. Neboli respektive příliš epický. V průběhu hry jsem jím velice hezky proplouval, ale ke konci, kdy už jsem věděl o všech motivech hlavních záporáků, mi to opravdu přišlo až moc velkolepé. Takový Sapkowskiho zaklínač není, je ve svém vyprávění příliš skromnější a Geralt jím proplouvá, jako beruška v napuštěné vaně. Ale i tak měl herní příběh úžasnou strukturu, a byl taktéž skvěle odvyprávěný.

Mnoho lidí si prý stěžovalo na soubojový systém, ale já jsem si ho velice užíval. Hlavně protože Geralt při něm mnohdy prováděl tak neuvěřitelné kousky, že i pohled na Legolase, kterak se vyšvihl ve Dvou věžích na jedoucího koně, zalezl krapet do stínu. Až mě z toho pálily oči, jak se tam tím svým mečem oháněl!

Hra navíc velice přesně přenesla knižní podobu světa do podoby herní. Jak jsem již psal, nacházíme se v krutém a realistickém světě, kde není vše tak úžasně černobílé, jak by si mnozí přáli. A díky tomu zde vyvstává jeden z největších plusů hry, tedy činění určitých rozhodnutí, která jsou mnohdy opravdu velice obtížná. Mnohdy to ani není volba mezi dobrem a zlem, spíše, pokud bych měl jít po vzoru dračáku, volba mezi zákonným neutrálem a chaotickým neutrálem, čímž především mám na mysli spor mezi rytíři řádu planoucí růže a Scoiatelskými elfy. Dialogy jsou skvělý. Přesně zapadají do Sapkowskiho stylu, což byla samozřejmě priorita, jinak by to stálo za prd! A znalci knížek si určitě všimnou, že byly využity i některé pasáže z knížek, čímž se jim na tváři vykouzlí onen znalecký vychytralý úsměv. Sexu je tu dost. Však taky Geralt je nadrženec jak dobytek. Ale vy mu to s chutí schvalujete, taky budete cítit radostné za dosti učinění, až se vám s prakticky nahou Paní jezera podaří vyspat, a vy si přidáte její kartičku do své sběratelské edice. (Mimochodem nejlepší je nahá Shani s pírkem na posteli, *muck*)

Dost mě štvaly často se opakující modely postav, mohli si s tím teda dát větší práci, protože když potkáváte furt ty samé trpaslíky, hledáte u druidů staršího druida podle jména(protože podle vzhledu by to fakt chvilku trvalo) nebo se leknete, že postava, kterou jste před chvilkou zabili se najednou prochází na ulici, začne to být už docela k vzteku. Pak mi lezly na nervy časté přechody do jiných oblastí, které mnohdy nebyly nějak zvlášť krátké. Uf, už bych ty obrázky při načítání dokázal i sám nakreslit!

I tak je ale Zaklínač výborné RPGčko, které se úplně v pohodě může hrdě postavit mezi známější tituly od BioWare či Bethesdy a některé i zastínit. Geralt je furt ten samej sympatickej nihilista, Marigold uznávaný chlípník a Triss si ještě stále neostříhala své krásné vlasy. A opravdu se nemůžu dočkat, až se v herním podání dočkám také Yennefer a Ciri, protože co by byl ten svět bez nich, he?

Pro: Věrohodné přenesení Sapkowskiho světa do herní podoby, hudba, dialogy, záživné souboje, těžká rozhodnutí, i ten příběh

Proti: nehodící se velkolepost příběhu, často stejné modely postav, časté (občas dlouhé) přecházení do jiných oblastí

+40
  • PC 95
Nevím, jestli mám právo hru hodnotit potom, co jsem přečetl jen tři knížky. Zbytek zatím smutně leží v knihovně, ale chystám se na ně. Tak či tak hra je úžasná, i když mě nesmírně párkrát odradila sekáním na začátku hry, které se později sice zvolní, ale stále se hra občas škube, a odvážím se říct, že mám velmi dobrý stroj. Chyba podle mě není u mě, pár mých známý má stejný problém, ale dá se to překousnout a hra dohrát.

Geralt je zde vlastně skvěle vyřešená postavička. Nesouhlasím například se Zoltanem, že jsou zde negeraltovská rozhodování. Pardon, vlastně jinak, pár jich zde je, ale o tom jste nerozhodoval Geralt ale vy, nezapomínejme, že Geralt ztratil paměť a všechny rozhodnutí se tvoří na základě životních zkušeností. Geralt byl jako nepopsaná kniha, na které se píšou nové řádky. Jak jde čas můžeme nenápadně vidět, jak se mění Geraltovi i tón hlasu, a jak se mu nenápadně posouvá charakter jistým směrem (alespoň v českém dabingu jsem to cítil.)

Bestiář je kapitola sama o sobě, stejně tak lektvary, znamení, všechno vám dává možnost vytvořit si určitý typ zaklínače. Mě každý například odrazoval od dávání bodů do znamení, alespoň těch zlatých, ale ohnivé znamení na nejvyšším stupni dokáže neuvěřitelné zázraky. S RPG hlediska (!) zde máte vlastně možnost být bojovník nebo čaroděj. Ještě k potvorám…o krásném vyjmutí různých potvor z mythologie nemusí být řeč, to bylo úžasné a vlastně byli i krásně zvládnuté graficky. Ale sem jediný kdo měl pocit, že všechny bestie vypadají z dálky neskutečně uměle? Dají se nad tím přivřít oči ale, když už píšu tento komentář, chci být fér.

A samozřejmě je nutné pochválit krásný živý svět, a vlastně velmi dobré zvládnutí charakterů z knížky. Co ale myslím nevadilo jen mě… Triss se snaží zoufale sbalit Geralta , a ta historka o tom jak budou ona, on a Alvin žít v někde v chaloupce…to je doslova vytrhlé z knížky a je jasný důkaz, že Triss měla nahradit v této hře Yennefer. Chudák Triss za to nemůže, ale myslím, že tím hodně zkazily jí a její charakter. Jinak ovšem Geralt, Shani, Zoltan…vše bravurní. O příběhu možná ani není nutné mluvit, velmi slušné spojení knížek a herního pokračování.

Zkrátka Geralt patří ke špičkám RPG, s drobnými chybkami, nepodstatnými chybkami které se najdou všude.

Pro: Velmi kvalitní příběh, dialogy, český dabing, kartičky :-D

Proti: Dle mého problém s optimalizací, ale nevím. Český dabing ve smyslu, že se opakovali i hlasy hlavních postav.

+24 +25 −1
  • PC 95
K Zaklínačovi som už od začiatku pristupoval s rešpektom a veľkým očakávaním (o hre sa stále hovorilo len v dobrom a ja som si roky nenašiel čas, aby som rozohral toto dobrodružstvo). No konečne prišla tá chvíľa a možnosť zotrieť prach z obalu s diskom. Hneď na začiatku ma potešilo, že aj pôvodná verzia sa dá upgradnuť na Enhanced Edition len niekoľkými patchmi aj keď na mojej 32 bitovej Viste sa takto doba inštalácie rapídne predĺžila, no ja som sa nevzdal a pol druha hodiny čakania stálo za to.

Hneď na úvod musím podotknúť, že som Zaklínača hral aj s cz dabingom, keď už táto hra vyšla ako jedna z mála s plnou lokalizáciou, prečo ju v hrať v EN (dobre možno PL alebo EN dabing je lepší, ale užiť si hru s plnou lokalizáciou sa dá len z času na čas). Dabing nie je zlý, ale ani najlepší, v hre sú pasáže, keď vedené dialógy dodajú hre aj kus atmosféry, ale mnohé sú bez duše a emócií, škoda. Pár krát sa mi stalo, že dabing vôbec nenabehol len išli titulky, ale z počtu dialógov v hre je ten počet zanedbateľný.

K príbehu sa netreba veľmi vyjadrovať, je svojský a už od začiatku vás dokáže úplne pohltiť, že prestanete vnímať svet okolo vás. Plníte rôzne hlavné a vedľajšie questy a postupujete z jednej príbehovej kapitoly do druhej, pričom nie je to len tuctové RPG s nič nehovoriacimi úlohami a postavami, ktoré večne chcú od hráča to isté, ale tento krát aj vedľajšie questy a hlavne vaše rozhodnutia ovplyvnia celý príbeh. Zaklínač nie je o tom, či sa chcete prikloniť na stranu dobra alebo zla, ale skôr rozhodnúť sa, čo je pre vás menšie zlo a to je niekedy problém, keďže obidve cesty sa spočiatku zdajú totožné, ale konečný výsledok je úplne odlišný ako sa na začiatku zdalo, že to všetko môže dopadnúť. Príbeh vás jednoducho drží v šachu a vy tak stojíte pred malicherným rozhodnutím, ktoré môže mať výrazný vplyv na celý zvyšok deja.

Rozhovory s postavami sú vopred dané, takže nemusíte behať od NPC k NPC, aby ste sa dozvedeli niečo, čo vám tá predchádzajúca nepovedala. Takže rozhovory typu Morrowind - pýtaj sa, čo ťa napadne a hľadaj medzi desiatkami možností, či niečo nové nepribudlo - nie sú súčasťou tejto hry. Takto sú všetky rozhovory unikátne a postavy sa k vám správajú skôr relatívne neutrálne alebo priateľsky. Mnohé dialógy sú vedené humorne v iných sa zase divíte, že v jednej vete sa môže vyskytovať toľko vulgarizmov... Súčasťou rozhovorov sa takto stáva aj podplácanie, resp. obdarovanie, ale aj obchodovanie (ako v každom RPG ceny sú predražené). Zaujímavou možnosťou počas vedenia dialógov sú potom jednotlivé minihry. Pästné súboje sú jedným zo spôsobov ako zarobiť nejaké orény (miestna mena). Potom sú to vytrvalostné súboje v pití rozličného alkoholu (pre mňa to bolo skôr nutné zlo, počas hry som nikdy nenašiel recept na elixír proti opitosti a pohyb v bezpečnej zóne v takomto stave je utrpenie). A poslednou minihrou (asi aj mojou najobľúbenejšou) je kockový poker, hádžete 5 kociek a v závislosti od šťastia a správneho odhadu hry máte možnosť naplniť si vrecká.

Súčasťou tohto je aj respawn, pokiaľ opustíte miestnosť, kde ste niekoho porazili v pästnom súboji alebo v kockách a on s vami odmietne opäť súťažiť, tak opustíte danú oblasť a ihneď sa tam vrátite máte automaticky možnosť hrať/biť sa znovu aj keď ste to pred chvíľou nemohli uskutočniť. Taktiež respawn nepriateľov je smrtiaci, pokiaľ zabijete 10 utopencov o vojdete do nejakého domu počítajte tým, že s najväčšou pravdepodobnosťou ich budete musieť zabiť znovu ihneď ako výjdete von.

Počas rozhovorov som sa stretol s pár chybami najme prekrývanie sa textúr, ako sa postavy pohybujú, ale aj tak ma najviac pobavilo zaseknutie Geralta pri ukazovaní prsteňa, keď počas celého rozhovoru sa pohyboval akoby ukazoval prsteň a aj po ukončení rozhovoru to ostalo chvíľku takto zaseknuté.

Stav opitosti, dokáže výrazne ovplyvniť hru, obraz sa rozmaže, postavy vidíte trojmo a pohybujete sa extrémne pomaly, aj keď naopak, keď máte možnosť tasiť meč získavate väčšiu rýchlosť. Pokiaľ to však s alkoholom preženiete tak vás to položí (skúšal som to len v krčme, ale aj tak by ma zaujímalo ako to dopadne počas boja...). Zaujímavé, ale na tom všetkom je to, že to nemá vplyv na vedenie dialógov.

Hrateľnosť
Geralt môže naraz niesť 4 zbrane (neskôr 5), klasický meč proti ľuďom a strieborný meč proti príšerám a taktiež ťažkú zbraň a ľahkú ( neviem aký majú vôbec význam posledné 2 spomínané, keďže nejako som necítil potrebu ich počas hry používať ). Pri boji s mečmi sa vyberá 1 z 3 štýlov, ktorým chcete bojovať, výber závisí od nepriateľa proti ktorému bojujete. Plus neviem, či to bol len môj pocit, ale pri tasenom meči s rýchlym štýlom sa mi zdalo, že Geralt behá rýchlejšie. Boj je vedení klikacím štýlom, takže sa snažíte nepriateľa zasiahnuť v ten pravý okamih, pričom krytie je automatické a pomôcť si môžete 1 z 5 rozdielnych znakov slúžiacich na čarovanie. Taktiež hra umožňuje hráčovi si vybrať ako chce hru hrať – výlučne s myškou z vtáčej perspektívy alebo aj s klávesnicou s klasickým TPS pohľadom.

Grafika a hudba
Nemám slov... Dobre sa na to pozerá a ešte lepšie sa to počúva , čo viac by som chcel ?

Inventár
Inventár je rozdelený do 3 častí – príbehové predmety (nemusíte zúfať, že sa vám podarí predať príbehový predmet), klasické predmety a ingrediencie na elixíry. Spočiatku som si hovoril, aký je to obrovský inventár, keď môžem naskladať na seba až 10 predmetov (niekde aj viac), no rýchlo som zistil ako som sa mýlil, hlavne keď začali pribúdať ďalšie a ďalšie predmety a ja som nevedel, kde ich mám dávať. Aspoň že je tu možnosť ukladať ich do skladu v krčme. A tu je jeden z problémov hry, a to, že pokiaľ máte toho v sklade veľa a náhodou zistíte, že si niečo chcete z neho po čase vybrať, tak máte problém lebo orientácia v tomto tzv. inventári sa zasekáva a vy takto môžete len nadávať prečo ste tam toho toľko vložili.

V hre je hromada predmetov, ktoré sa ani nedajú použiť (už len tie desiatky druhov jedál, pričom obnova zdravia z nich je zanedbateľná alebo za celú hernú dobu som nepochopil na čo je stredne silný alkohol). Takto teda potrebujete silný alkohol na elixíry, tuk na oleje slúžiace na potretie meča alebo prach na petardy (nikdy som ich nevyskúšal). Na výrobu týchto predmetov, ale potrebujete aj ingrediencie, každá ingrediencia (časť príšery, kvet alebo nerast) obsahuje 1 alebo 2 látky, ktoré potrebujete vybrať podľa receptu podľa správnych ingrediencií na základe ich obsahu látok, aby ste vytvorili daný elixír.

Ako v správnom RPG aj tu levlujete získavaním XP za úlohy a zabíjanie nepriateľov. Počas odpočinku takto máte možnosť rozdeliť skúsenostné body a odomknúť si vylepšenia Geralta. Je to vcelku šikovne vyriešené, spočiatku získavate bronzové body a ako postupujete vyššie, odomknú sa vám aj strieborné a potom zlaté. Počas meditácie máte možnosť namiešať si aj elixíry, čo tiež neprebieha okamžite, ale musíte potom čakať.

Nepriatelia
Počas príbehu sa stretnete s rozdielnymi protivníkmi či už ľudskými alebo príšerami. V hre potrebujete študovať knihy, aby ste sa dozvedeli niečo o príšerách a zistili tak, ako z nich získať ingrediencie alebo aké sú ich slabé stránky. Variabilita príšer a bossov je veľmi široká, takže do konca hry sa nezačnete nudiť z nedostatku nových exemplárov, ktoré by chceli ochutnať čepeľ vášho meča.

Enhanced Edition
Enhanced Edition do hry pridáva 2 nové oficiálne dobrodružstva a 5 neoficiálnych. Tie 2 oficiálne sú s kompletnou českou lokalizáciou a neoficiálne sú s EN titulkami bez dabingu.

Cena Neutrality
Máte možnosť opäť navštíviť Kaer Morhen a dozvedieť sa niečo o Eskelovi, inak ten príbeh je (aspoň podľa mňa) dosť suchý. Vystupuje tu niekoľko nových postáv, z ktorých ma ani jedna nejako obzvlášť neoslovila a vaši starí známi zaklínači. Príbeh má 4 rôzne konce aj keď nie veľmi rozdielne pre Eskela.

Vedlejší účinky
Máte zarobiť 2000 orénov a zachrániť Marigolda. Počas plnenia questov som sa stretol s bugom, keď sa mi na scéne neobjavila liečiteľka a ja som tak nedostal ani kľúč k cintorínu, takže som čo najrýchlejšie zarobil peniaze a ukončil tento príbeh.

Damn Those Swamps
Je to prvé neoficiálne dobrodružstvo, ktoré som hral, takže som bol prekvapený absenciou dabingu, ale nejako som si na to zvykol. Celkovo pôsobí dosť mysteriózne a chvíľku som rozmýšľal, či ešte vôbec hrám zaklínača, ale je to dosť krátke, no napriek všetkému ho považujem za druhé najlepšie.

Deceits a Wraths of Quiet Hamlet
Obidva tieto dobrodružstva sa odohrávajú na mape Bahníc, obsahujú niekoľko vedľajších úloh, ale sú dosť podobné. Prvé spomínané je dosť predvídateľné a záverečný boss padol jednou ranou... A druhé tiež veľa nového neprináša.

The Wedding
Aj keď sa počas tohto dobrodružstva len rozprávate so známymi postavami, hra je plná humoru a skrytých náznakov na Pána prsteňov. Skrátka nestíhal som sa diviť, s čím ďalším autori prídu. Podľa mňa najlepšie dobrodružstvo (ak prekusnete absenciu súbojov).

Merry Witchmas
Ocitnete sa v zimnej Wyzime pred „Vianocami“. Príbeh má dva odlišné konce a je len na vás, či počúvnete zlé čarodejnice a spustíte koniec sveta alebo počúvnete hovoriaceho utopenca... Od tvorcov The Wedding.

Záver
Nič netrvá večne a ja som sa prebil až na záver svojho príbehu... vlastne Geraltovho príbehu. ( Príbeh zaklínača som pokoril za 50 hodín a bonusové dobrodružstvá za ďalších 17 hodín.) Koniec sa myslím nedá ovplyvniť, takže kvôli tomu by som hru asi nanovo nehral, ale zaujímalo by ma, ako by to prebiehalo, keby som sa pridal na stranu veveríc už od začiatku alebo všetky rozhodnutia som robil inak... Od času Warhammer-u som sa už dlho nestretol s tým, že by ma nový fantasy svet takto ohúril ako sa to podarilo zaklínačovi. Po dohraní hry stojím tento krát ja pred ťažkým rozhodnutím s dvomi možnosťami : a) ísť kúpiť knihu b) ísť kúpiť Zaklínača 2 – Vrahovia kráľov , no uvidíme ako toto rozhodnutie ovplyvní môj osud... (alebo čo bude pre mňa menším zlom ? :D)

Pro: príbeh, grafika, hudba, kompletne v cz, súboje, príšery, a spomínal som už skvelý príbeh ?

Proti: občasné padanie do Windowsu, respawn, pár maličkostí

+16
  • PC 100
Ačkoliv v případě Geralta z Rivie neplatí, že po bitvě je každý králem, protože on sám asi na věky zůstane opovrhovaným mutantem, byť se s nejlepšími úmysly snaží pomoci všem, u prvního dílu herní trilogie je tomu právě naopak. Lze totiž využít odstupu od původního vydání v dnes již odladěné Enhaced Edition a také pocitů z druhého dílu.

Díky pohledu na číselné hodnocení nezůstane tajemstvím, že jej považuji za jedno z nejlepších RPG všech dob a bez rozmyslu bych Witchera postavil po bok Betrayal at Krondor či Baldur's Gate. A není to jen mistrné zvládnutí herních mechanik, výborné zakomponování alchymie či uvěřitelné zpracování světa i hloubka postav v něm se pohybujících. Téměř dokonalá hra musí mít ten nepopsatelný atribut přitažlivosti, který hráče vábí ji hrát neustále dokola a prožívat v tomto případě ten samý lineární příběh navíc v kůži jediného protagonisty znovu a znovu.

Kdybych se přece měl rozepsat o tom, čím mě osobně Witcher tolik přitahuje, tak to bude zřejmě domáckost a blízkost prostrředí. Konečně se jednou evropská hra odehrává v lesích, vesnicích a městech, které bych si v reálu dokázal představit. Dále je to vulgarita, přiměřená krvavost a nekýčovitá erotika, která nepůsobí jako harlekýnka pro náctileté.

Komornost příběhu se již v pokračování lehce vytrácí, ale i tak můžu říct, že mě žádný počin podle Sapkowského knih vyloženě nenaštval a to včetně seriálu, který šel naprosto vlastní cestou. Teď již zbývá jen doufat, aby i císař Emhyr byl ve trojce takový frajer, jako si ho představuji a pozdvihl zaklínačskou trilogii do síně slávy, kam patří.

Pro: zpracování světa, kultivované point'n'click, alchymie, návaznost na pentalogii

Proti: potíže související s netradičním využitím Aurora Engine (hlavně původní verze na Win Vista)

+25 +26 −1
  • PC 95
Tři měsíce jsem strávil u této hry. Pro mě jsou tyhle maratónské rpg smrtící. S mojí frekvencí hraní už jich zase tolik nedohraji. Zaklínače jsem si ale užíval. A to nejen jako velký fanoušek Sapkowského díla.

Hazard, chlast, bitky a děvky. V které jiné hře můžete v kostkách vyhrát prachy? S radostí se opít do němoty? Být vyhozen s knajpy a zbytek prachů propíchat v bordelu? Možná v dalších pokračováních.
Násilí, nahota, sexuální narážky, vulgarity na každém rohu. Živě popsaná válečná a společenská zvěrstva. Zaklínač tím dýchá. Atmosféra je magická. Znalci knih tu poznají i nesčetně odkazů. Jde to i bez toho. Jenom to chce, pro lepší pochopení, víc číst zdejší texty.

Rozhodování, které hodně a hodně ovlivňuje příběh a také, z velké míry, obtížnost. Hrou jsem se snažil procházet dle mého nejlepšího přesvědčení a svědomí. Žádná strana mi nebyla sympatická. Snažil jsem se volit to menší zlo. Příběh je skvělý, prostý klišé a celkově málo předvídatelný. Zaklínači rozhodně nedělá ostudu. Nechybí tu ani, typicky zaklínačský, humor.

Grafika je taková počítačová. Pěkně ostrá. Žádné konzolové zlozvyky. Trochu jsou tu znát omezení letitého enginu. Ve hře nemáte takovou svobodu pohybu. Je ale životem přetékající. Trochu mě štval soubojový systém. Plesal bych radostí, kdyby se dalo bojovat alespoň jako v Rune. K tomu to věčné moření se s utopenci a jinými obnovujícími se příšerami. Tohle ale přebíjí naprosto skvělé dialogy, překlad, hudba, intro a outro.

Zaklínač je dlouhý. Někdy už mi šla z té záplavy vedlejších questů hlava kolem. Naštěstí to pak zpravil chlast, kostky a následná soulož. Zmínil jsem se taky o té propracované alchymii. Tady se můžete i pořádně zfetovat.

Pro: Chlast, hazard, děvky, bitky, drogy. Rozhodování co dřív.

Proti: Nudný soubojový systém.

+40