No a výsledek je opět víceméně uspokojivý. Ukrajinští tvůrci tu dva roky po sobě představili hru, která se konceptem neliší právě od Crimes and Punishments, což je vlastně ve výsledku dobře. To, čím mě do této série vpravili a čím mě tak bavili, tu vlastně jen rozšířili o pět dalších dílčích příběhů. Celkově zabalených do jednoho celistvého, jehož hlavní postavou a tématem je „dcera“ Sherlocka Holmese. Pěkně nakombinované vyšetřovačky tu ale trošičku chřadnou nad prostředím, ve kterém se odehrávají. Jediné výrazné a i zábavné prostředí mi přišlo na zahradní slavnosti, kde byl případ pro Sherlocka správně absurdní a ještě jste si tu navíc na pohodu zahráli pétanque.
Celkově musím říct, že se mi tu ale opět zalíbil fakt, že v průběhu vyšetřování netušíte, s jakou minihrou se tu tvůrci na Vás vytasí. Jak to tak bývá, pravda, některé jsou zábavnější, některé méně. Zajímavé je, že s některými se za celou hru setkáte jen jednou. Třeba právě s výše zmíněným petanquem (což je škoda), nebo s rozklíčování písma psacího stroje (což je také škoda, protože tohle jsou přesně ty minihry, co k tomuto hernímu Sherlockovi sedí a zároveň Vás těší, když je rozluštíte). Zábava miniher ale začíná naštěstí do průměru kulminovat až ke konci, kde se obtížnost hádanek u posledního mysteriózního/záhrobního případu neúměrně zvyšovala v porovnání s celkovou hrou a i z toho důvodu mě to mírně otravovalo. A to asi i vzhledem k prostředí, které když se netočilo kolem interiérů, tak se točilo kolem londýnských uliček, které, byť prázdnotou nezejí, jsou trošku šedivějšího charakteru, než by si možná zasloužily. Zase tu ale na druhou stranu je poměrně dost akce. Více, než by kdekdo tušil. A s tím i spojená interakce Vás, coby hráče. Nemusím říkat, že pro jistou herní dynamiku je toto jednoznačně k plusu.
Graficky se taktéž jedná opět o velice povedenou záležitost. K postavám si prohlubujete vztah (i když Dr. Watson nebo pes Toby jsou tu využiti méně, než by si zasloužili) a i když to tu příběhově působí jako dílčí epizoda ke grandióznímu finále rozdělená na jednotlivé pátračky, tak to nějak tvůrcům ve výsledku s radostí odpustíte. Hra se totiž pořád drží skvělých herních mechanik, které nespadnou do rutiny a průměru. Dokáží bavit po dobu cirka 10 hodin a příhodně nalákají na pokračování. Je to, jako kdybyste si v televizi pustili jednu z epizod Sherlocka v hlavní roli s Jeremy Brettem (pro mladší varianta s Benedictem Cumberbatchem) a po skončení věděli, že chcete další. Čistě a jednoduše proto, že Vás vyšetřující praktiky daného Sherlocka Holmese prostě a jednoznačně baví. Tak, a takto je to vlastně i s touto hrou. I já se už teď těším, až se s ním pustím do dalších klidně i řádně absurdních a neuvěřitelných případů, kterých má Sherlock v portfolii stále více, než dost.
Pro: Po Crimes and Punishments vlastně žádný rozdíl, ale po chvíli Vám dojde, že Vám to vůbec nevadí. Naopak se vracíte do toho prostředí, které Vás tak bavilo.
Proti: Jediné, co je na hře trošku slabší, tak je prostředí jednotlivých případů, které není tolik zapamatovatelné, jako u předchozího dílu. I finále to s minihrami trošku přehnalo.