Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Poslední komentáře

Quantum Break

  • XOne 70
Jako pozitiva to má, o tom žádná - hrátky s časem a z nich vyplývající schopnosti hlavního hrdiny jsou cool (občas trochu Max Payne, jindy zase tušíte, jak se asi cítí komiksový Flash). Ten filmový narativ a vůbec snaha o propojení dvou médií (nejen s podle herců animovanými postavami, což už se ve hrách tu a tam děje, ale i návaznost na ryze hrané epizody, které jsou ovlivňované vašimi rozhodnutími ve hře) mi zní jako zajímavý experiment a do budoucna bych uvítal více podobných.

Co se však hratelnosti týče, je to mnohdy, mno... méně dotažené. U těžších fightů, kde jsem občas vytuhl, mě vyloženě rozčilovalo, že poslední autosafe je ještě před videosekvenční pasáží, takže se hra musela loadovat dvakrát (podruhé při skipování pasáže). Detail, ale málem bych si z toho sežral ovladač. Fakt, že hrdina se svými schopnostmi zvládá často superhrdinské věci, ale pak není schopný si otevřít dveře nebo se pootevřenou branou vrátit o lokaci zpět, to už je jen taková hořká třešeň na nedobrém dortu.

V součtu tak nadprůměr, hra potěší, zabaví (naštěstí není moc dlouhá) a posléze na ni můžete v poklidu zapomenout.

Pro: Experiment s filmovým médiem, hrátky s časem

Proti: herní mechanismy, autosafe, nelogičnosti

+13

A Plague Tale: Innocence

  • XOne 90
Tohle se mi líbilo. Tohle se mi hodně líbilo.
Vypravěčsky víceméně lineární, krásná hra z prostředí jihozápadní Francie v době nejtemnějších dní středověku, přesněji 14. století - takže mor, inkvizice, mrtvoly, hnus v lidech i kolem nich, krysy, smrt a zoufalství. Lidský život nemá pražádnou hodnotu. A uprostřed toho chaosu dospívající dívenka, která se snaží zachránit před krysami a inkvizicí sebe a svého malého bratra se záhadnou nemocí, poslední zbytky rodiny. Dospívající dívenka a její prak, nutno dodat.

A taky nějaký ten fantasy prvek, mno.

A Plague Tale kombinuje prvky stealth akce, adventury, tu a tam je potřeba poměrně rychlá akce, drobné RPG prvky, to všechno v poměrně zábavném, vyváženém mixu. Herní mechanismy jsou ale v tomhle případě sekundární - primární roli hraje příběh a emoce z něj plynoucí (notně nabuzované skutečně nádherným soundtrackem). Díky tomu je atmosféra hry silně vtahující - přiznám se, já se o ty děti fakt bál, doopravdy jsem se fest snažil, aby se jim nic nestalo... Postavy a jejich vztahy se přitom náramně vyvíjejí, k čemuž pomáhají i fajn herecké výkony (jelikož jde o francouzskou hru odehrávající se ve Francii, hráno s původním francouzským dabingem).
A málokdy vás potěšil kámen v něčím ksichtě tak, jako v Plague Tale.

Spokojenost.

Pro: Atmosféra, příběh, soundtrack, grafika

Proti: UI nepřátel, někdy zbytečné puzzles

+24

Kona

  • XOne 95
Na túto hru som sa veľmi tešil. Toto je presne ten štýl, ktorý ma baví. A Kona ma nesklamala. Raz za čas si chcem zahrať hru, kde sa nebudem náhliť, kde si budem užívať prostredie a sem-tam zapnem mozog. Je síce pravda, že v tejto moc logických hádaniek riešiť nemusíte, ale aspoň si tu musíte dávať dokopy príbeh.

Ako detektív sa ocitám v zamrznutej severnej Kanade a hneď od začiatku som nadšený z prostredia. Autori mi trafili na strunu. Prichádzam do malej dedinky, kde mám vyriešiť problém. Samozrejme, trošku sa to zvrtne. Nikde nikoho a ja som sám ako ihla v kope snehu. Čo sa stalo? Musím na to prísť a tak beriem do ruky mapu. Aj tento detail sa mi páči, nakoľko som tú mapu naozaj neraz musel vyťahovať. Pohybovať sa môžem pešo alebo autom. No, mám taký pocit, že pešo to bude oveľa viac zaujímavejšie. Nemýlil som sa. Takmer celú mapu mám hneď dostupnú. Vidím domčeky a nejaké chatky. Je iba na mne kam sa vyberiem a čo pôjdem preskúmať. Toto sa mi teda páči. Nikde nikoho, vonku len sneh, obydlia prázdne. Rýchlo prichádzam na to, že hra nie je len obyčajná adventúra, ale obsahuje aj survival prvky. Keď som dlho vonku, tak mi začína byť zima a potrebujem teplo. Buď nájdem vonku táborák alebo zapálim u niekoho krb. Za toto palec hore. Survival tu nie je žiadny agresívny a vôbec neobťažuje, naopak príjemne podtrhuje atmosféru miesta. Sem-tam som stretol hladných vlkov, ale ani tí nie sú veľmi nebezpečný a je viac možností ako sa ich zbaviť. A tak sa prechádzam krásnym prostredím, prehľadávam každý možný kút, nachádzam rôzne fotky, dopisy a iné veci, ktoré mi doplňujú skladačku príbehu. Toto je presne to, čo mám veľmi rád, ale problém je, že vo veľa hrách ma stále niekto naháňa a musím utekať alebo sa schovávať. Ja si chcem v pokoji všetko prehľadať a prečítať. Hurá, dostal som presne to, čo som chcel. Hra síce má byť aj hororová a ja moc také hry nemusím, ale tuto som sa teda vôbec nebál a našťastie tu nie sú scarejumpy. Ak teda nerátam loadingy, ktoré tu na mňa vyskakujú, keď ich najmenej čakám. Mapa je rozdelená do neviditeľných uzemí a v momente, keď prejdem do druhého územia, tak sa obraz sekne a musí sa načítať ďalšie územie. Je síce super, že tu nie sú žiadne loading obrazovky, ale aj tak je to trochu otravné, keď som musel niekde častejšie behať hore dole. Toto je asi jediné malé mínus hry.

Hra má celkom zaujímavý príbeh, aj keď koniec je trochu zvláštny. Vedel by som si to predstaviť inak. Pozitívne je, že ak si dáte pri skúmaní naozaj záležať, tak sa herná doba môže vyšplhať aj na 10 hodín, takže hra stojí za tú investíciu. Nemôžem si pomôcť, ale pri tejto hre sa mi hneď vybaví aj Firewatch. Obe hry som naozaj užíval. A napriek tomu, že Kona má asi nulovú znovuhrateľnosť, tak je to hra, ktorú si rád po čase zahrám znova.

P.S.: Hra sa v dobe písania komentáru nachádza v službe Xbox Game Pass.

Pro: atmosféra, prostredie, príbeh, voľnosť, jemný survival

Proti: loadingy

+14

Bleeding Edge

  • XOne 75
Rychloobrátková dynamická multiplayer řežba se zábavnými "punk" hrdiny, zběsilým tempem a bohužel jen omezeným množstvím lokací, díky čemuž je mnohem víc monotónní, než by bývalo záhodno. Na rychlý mikro-relax po práci ale dobrý.

Pro: Zábavné postavy, dynamika, hratelnost

Proti: Monotónnost

+10

Overcooked! 2

  • XOne 80
Overcooked! 2 je hra, ktorá Vás dokáže s partiou kamarátov zabaviť, ale aj rozhádať.

Pokračovanie hry sa moc nelíši od svojho predchodcu. Princíp je ten istý. Spolupracovať pri varení tak, aby ste stihli uspokojiť zákazníkov, a to v najkratšom možnom čase. Tak isto môžete hrať sám a ovládať viac postáv alebo si zavolať na pomoc kamarátov. V predchádzajúcej hre ste mohli hrať len lokálne, ale tu už to ide aj online. Nemusím zdôrazňovať, že sa jedná o asi najlepšiu vec, ktorú autori mohli pridať do hry. Ja osobne by som si sám netrúfol na túto hru. Na toto skrátka potrebujete pomoc.

Overcooked! sme hrali dvaja, ale v pokračovaní sme sa na to nachystali traja. Malo by platiť, že čím viac ľudí, tým to bude jednoduchšie, takže sme čakali, že to bude brnkačka. Na jednej strane je to tak. Sú tu úrovne, kde si skrátka viete veľmi dobre rozdeliť robotu a level zvládnete ľavou zadnou na 3 hviezdičky. Ale do toho sa Vám zamiešajú také úrovne, ktoré nezvládnete ani na 5. krát a máte pocit, že prídete o kamarátov. Level postavený tak, že si dokážete akurát tak zavadzať a nepomôže Vám ani to, že autori pridali do druhého dielu novinku v podobe hádzania jedla. Žiadna taktika nevychádza a Vám sa zdá, že Vy ste zvládli všetku robotu perfektne, takže niekto iný to musel hrozne dobabrať. A začnú hádky. Potom sa zamyslíte, že v tom neskutočnom chaose ste začali aj Vy robiť veci, ktoré ste nemali. Práve o toto tej hre ide. Sem-tam sa zasmejete, sem-tam si zaštekáte, ale nakoniec to nejako doklepete. Náš cieľ bol hru prejsť na 3 hviezdičky a to sa nám našťastie podarilo. Po skončení hry sa odomkne možnosť dať si to znova a skúsiť v každej úrovni získať 4 hviezdičky. Ďakujem, neprosím. Som rád, že ľudia, s ktorými som to hral sa so mnou ešte rozprávajú.

Hra má aj nejaký príbeh, ale musím sa priznať, že som si ho vôbec nevšímal. V podstate je to riešené len rozhovormi medzi úrovňami a tie som ignoroval. Ja som chcel proste len variť a o nič sa nestarať. Grafiku asi tiež nemá zmysel moc rozoberať. O to tu nejde. Samozrejme pribudli nové recepty a inak stavané úrovne. Keďže sa dá hádzať, tak bolo treba nejako donútiť ľudí toto využiť. Prekvapil ma akurát finálny level, ktorý mi prišiel oveľa jednoduchší oproti prvému dielu. V jednotke sme sa na konci naozaj vytrápili dosť.

Ak máte možnosť, tak si túto hru vyskúšajte. Ideálne vo dvojici až štvorici. Podobnú hru asi ťažko niekde nájdete.

P.S.: Hra sa v dobe hrania (2/2020) a písania komentáru nachádza v službe Xbox Game Pass.

Pro: originalita, kooperácia, miestami sa dá zasmiať, veľká výzva (4 hviezdičky)

Proti: môžete sa pohádať s kamarátmi pri kooperácii :D

+10

Assassin's Creed: Brotherhood

  • XOne 90
Letos v lednu jsem dohrál Assassin's Creed 2 a teď jsem v rámci Ezio Collection dokončil Brotherhood.
Ezio už není mladý floutek jako v prvním díle, už hraje klíčovou úlohu mezi asasíny, ale hlavními soupeři zůstali Borgiovi a potkáváme i mnoho známých z minulého dílu (např.da Vinci, lady Catherina). Na rozdíl od několika menších měst se nyní hra odehrává jenom v obrovskému Římě, kde nechybí notoricky známé lokace jako koloseum nebo basilika svatého Petra ve Vatikánu. Jako zpestření se občas za hranice Říma podíváme při ničení da Vinciho vynálezů. Hra na sebe nabaluje některé nové mechaniky jako třeba padáky, výskok s úchopem.
Mimo hlavní příběh plníme mise pro zloděje, žoldáky a šlapky, hodně mě bavily katakomby vyznavačů Romula s důrazem na šplhání a objevování cest, kde hra hodně připomíná Tomb Raidera. Byla to příjemná změna od klasického běž tam a zabij to.
Grafika remasteru mě nijak neurážela, hudba skvělá. Už se těším až po nějaké měsíční pauze rozehraju poslední díl trilogie.

Pro: Řím, Ezio, katakomby, délka hry tak akorát.

+13

Guacamelee!

  • XOne 85
Guacamelee je jedna z těch her, o kterou bych normálně nezavadil, ale když jsem zjistil, že do 14 dnů skončí v game passu, dal jsem jí šanci a nakonec mě bavila tak, že jsem si ji za 80 korun v akci pořídil a zkusím ji zkompletovat na 100% achievementů.
Ve hře se stanete zápasníkem (luchadorem) Juanem, jehož město přepadnou hordy kostlivců pod vedením zloducha Calacy, který unese dceru El Presidenteho, Juanovu milou. Takže zápletka jak z telenovely.
Guacamelee je klasická metroidvania, takže některé oblasti jsou nedostupné a musíte získat nejaky skill, abyste překonali překážky a posunuli se dál. Skilly vás učí stará koza/starej dědek, je jich jenom asi pět, ale bohatě stačí na průběh hrou.
Obtížnost je nastavena velmi dobře, nejsou tam jenom boss fighty, ale velmi často vejdete do místnosti, ta se uzavře a musíte se vypořádat většinou se třemi vlnami nepřátel. Občas jsem se mírně zasekl a třeba desetkrát něco opakoval, ale nic co by mě nějak otravovalo hru. Ta není dlouhá, zabrala mě asi deset hodin.
Soundtrack je to, co si představíte pod mexickou hudbou a grafika je jak z odfláknutýho večerníčku, strašně barevná, ale oboje je hře skvěle sedí.
Celkově mě hra hodně překvapila, je výborná, určitě se k ní budu vracet do El Infierna, kde jsou nějaké challenge mise na záchranu ďábla a prověřim i druhý díl. Je to už několikátý skrytý poklad, který jsem objevil díky game passu.

Pro: Super hratelnost, humor, grafika, hudba

Proti: Hra mohla být trošku delší.

+15

Subnautica

  • PC 95
  • PS4 90
  • XOne 90
Tato hra mě osobně velmi učarovala. Když se ponoříte do vln oceánu, okamžitě vás to přenese do úžasného podmořského světa, který přímo pulzuje životem. Když se vše lehce podbarví zvuky oceánu a hudbou, přidají se mořští predátoři a jiná všemožná fauna a flóra, je dojem dokonalý. když k tomu všemu ještě přidáte možnost stavby vlastních základen, klasické vylepšování svého vybavení a stavbu ponorných člunů, je z toho úžasný zážitek.

PC >120hodin, na konzolích cca po 20 h

PS: u konzolových verzí znatelně (viditelně) horší grafika oproti PC

Pro: úžasné prostředí, živý svět, survival, zvuky a hudba, atmosféra, příběh,...

Proti: občasné bugy (nyní by již vše mělo být odstraněno), občasný drop framarate

+16

Ryse: Son of Rome

  • XOne 85
Tak jsem se k tomu konečně dostal. V době, kdy hra vycházela jako launchový titul pro XBOX ONE, jsem ještě konzolku od Microsoftu nevlastnil a docela jsem týmu zelených hru záviděl (to byly ještě doby kdy existovaly exkluzivity). Později se Ryse dostal na PCčko kde byl na klávesnici nehratelný (gamepad zásadně ke kompu nepřipojuji, na tom mám konzole) a tak jsem čekal dál. Časem jsem pořídil XBOX ONE X na dohnání restů a díky Game Passu jsem si hru spustil a po necelých deseti hodinách dohrál. A musím říct, fakt jsem se bavil, místy až extrémně. Vžijete se do role žoldáka jménem Marius Titus, sympaťáka-terminátora s perfektním dabingem a vaším denním chlebem je boj za říši Římskou. Jelikož vám v žilách koluje krev Doomslayera tak se držíte hesla "Rip and Tear" a když začnete bojovat (bojový systém podobný Arkhamské sérii) létají ruce a nohy a vy se jen těšíte na to až vám vaše válečné kombo zase vyjde a soupeř to odnese krutým stylem po vzoru Krata. Do toho vám hraje úderná a skvěle vybraná hudba a oku vám lahodí použitý CryEngine (rozhodně to nevypadá zle ani v roce 2020). Příběhově se nejedná o nic objevného, je tu smrt bližních, zrada i situace které hraničí s fantastikou, ale hrne se to do vás příjemně zpracovanými animacemi tak je na to radost koukat. Atmosféra je ve hře parádní a dokáže vás vtáhnout jak nic - pokud tomu dáte šanci a nezačnete hledat historické souvislosti. Ve hře se především rube ale boj je tak zábavný že ho budete vyhledávat (když teda zrovna nebudete hledat collectibles které krásně dotváří příběhovou linku a jsou opravdu hodnotné). Rozhodně bych vypíchl, že ovládání je navrženo někým kdo u toho přemýšlel a velmi brzy vám sekání končetin přejde do krve. V misích získáváte body za které si vylepšujete postavu aby z vás byl ještě větší zabiják a jejich zisk je o to větší čím líp bojujete.

Já nevím, on to není žádnej velkej objev, prostě obyčejná rubačka která je zpracována neobyčejně dobře. Bavil mne příběh, postavy, hudba, grafika, mise (ač některé byly slabší), prostě mě to vzalo jako celek. Hlavní důvody asi byly že délka byla akorát, na nic si to nehrálo a dobře se to mastilo. Nesnaží se vás to zahltit open worldem, sekundárníma misema a podobným balastem. Prostě jdete kupředu poměrně lineárním způsobem a za sebou necháváte hromadu zmrzačených těl. A když dojdete do finále dostanete ho v plné parádě. Asi bych to nazval mým novým guilty pleasure protože se ke hraní určitě vrátím ať už kvůli vyzkoušení mulťáku či dozobání sběratelských předmětů nebo navýšení obtížnosti. Chytlo mě to, bavilo a nepustilo. Za mě 85% a vřelé doporučení všem co mají v oblibě rubání všeho druhu. Vy, kdož zkoumáte reálie raději jděte o dům dál, tohle je čistá zábava.

Pro: Marius Titus, hudba, animace, soubojový systém, ovládání, sběratelské předměty

Proti: Slabší příběh, místy ovladač nedělá co chcete, ne úplně kvalitní optimalizace

+13

Dark Souls II: Scholar of the First Sin

  • XOne 90
Dohráno 2016. Dark souls 2 jsem začal hrát poměrně brzo po dohrání prvního dílu, takže mě potěšil lepší grafický vzhled, sice to nebyl žádný zázrak, ale oproti jedničce velký skok dopředu.
Cítil jsem se tedy jako již zkušený hráč, nicméně i tak mě velmi rychle zaskočila nová mechanika, kdy po vaší smrti vám hra ještě snižuje vaše HP, jde to sice pak trochu vylepšit prstenem, ale pro špatně hráče jako jsem já to bylo dost nepříjemné po celou hru. Naopak jsem uvítal možnost fast travel mezi bonfiry již od začátku hry.
Dvojka byla ve srovnání s původními Dark Souls poměrně kritizována za neoriginální a opakujici se většinou humanoidní bossy, to je pravda že první díl byl v tomto rozmanitější, ale tato verze DS 2 se všemi DLC tomuto trochu pomohla.
Na všech třech dílech mě trochu mrzí, že kromě bossů na cut scén v podstatě nehraje žádná hudba, přitom když hraje tak je úžasná. Naštěstí aspoň teď šel fromsoft do sebe a v Sekiru už jede soundtrack celou dobu.
Z dnešního pohledu bloodborne i dark souls 3 jsou hry výrazně lépe vypadající a hratelnostně dotaženější, ale ve své době, když těchto her nebylo tolik jsem z ní byl nadšený.

Pro: Hezčí než jednička, technicky lepší, žádné výrazné propady framů

Proti: Horším hráčům to autoři ještě ztížili podle mě zbytečně

+15

A Plague Tale: Innocence

  • XOne 95
Než začnu psát tak chci upozornit, že tenhle komentář není na spoiler, ale můj dojem ze hry.

Když jsem přišel jeden krásný den na game pass, tak mi do očí bubnovala hra A Plague Tale.
Když jsem se podíval na internet podíval o čem ta hra je, tak jsem si řekl proč ne, když je ten nouzový stav, a tak jsem klikl na download. První zapnutí hry a vklouznutí do hry mi hned přejel mráz po zádech. Pěkná grafika, lemující stromy a pozadí na mě dělalo velký dojem. 1. kapitolu jsem hrál v angličtině, a to je chyba. Hra se odehrává ve Francii 14. století, takže jsem tam šupl hned francouzštinu, a to na mě udělalo ještě větší dojem. Takže kdybych měl hodnotit celkově hru i s příběhem, cutscénama a vše okolo tak dávám 95 %. V některých pasážích jsem měl i slzy v očích a v některých jsem byl zase nasraný jako prase. Byl jsem tak zakoukaný do té hry že se mi i přes noc zdálo o krysách aaaaaaaa to nedoporučuji.

Hra má bohužel i stinné stránky. Někdy se mi zdálo jako by mě a hra stále vodila za nos, Jediné pozitivum je to, že si můžete vybrat, jak tu hru budete procházet. Bud´ steahlt, nebo akčně.
Další věc, které jsem si asi tak všiml je to, že postavy nesmyslné chodí. Ale to je jen drobnost, která hru nezkazí.
Takže tuhle hru velice doporučuju. Má skvělou atmosféru, děj hudbu, grafiku. francouzský dabing.

Pro: Atmosféra, Dialogy, Možnosti zlepšování hrdiny, Příběh, Grafika, Francouzský dabing

Proti: Ul pokulhává, Některé herní mechanismy

+10 +11 −1

Vampyr

  • XOne 80
Na Vampyra jsem měl od vydání hry zálusk, ale asi jako všichni z vás i já mám velkou frontu her před sebou, takže na upíra došlo až teď, když Xbox oznámil, že ho stáhne z Game Passu.
Hra se odehrává v Londýně v roce 1919 v době španělské chřipky. Naším hrdinou je doktor Jonathan Reid, který se probudí v masovém hrobě, pocítí touhu po krvi a smolně jeho první obětí je jeho sestra. Hra ho dál provede čtyřmi londýnskými čtvrtěmi při snaze vypátrat a ukončit upírskou nákazu.
Vampyr je velmi ukecaná záležitost, není divu, že Dontnod předtím dělali skvělý Life Is Strange, dialogy mě hodně bavily, bylo to jako sledovat panství downton. Soundtrack byl úžasný, zasazení hry do temných nočních uliček dodalo hře skvělou atmosféru. Graficky žádná bomba, ale nemůže všechno vypadat jak to Battlefield.
V každé čtvrti bylo kolem 12 NPC postav, o které jsem se mohl postarat nebo "postarat". Pokud jsem někoho zabil a odkrvil, získal jsem expy, ale záleželo jak na tom dané NPC bylo zdravotně. Mohl jsem někoho napřed vyléčit jako doktor, zvýšit jeho exp hodnotu a pak ho zabít. Touto mechanikou se ve hře reguluje obtížnost, protože když nezabiju tak leveluju opravdu velmi pomalu. Vampyr má achievement za dohrání hry bez zabití těchto postav, je to v boss fightech výzva, ale není to nehratelné. Bossové jsou zábavní, jsou dostatečně odlišní, aby nenudili, což se nedá říct o běžných soupeřích, kteří se neustále na ulicích spawnují a v druhé půlce hry už nejsou žádnou výzvou a pouze zdržují.
Jonathan disponuje několika schopnostmi, které se levelují, není jich moc ale jsou dobře navržené a při kompletování v new game mě bavilo zkoušet odlišné věci než při prvním průchodu. K dispozici jsou střelné zbraně a zbraně na blízko, střelné jsem asi ani jednou nepoužil.
Nejsem si úplně jistý, jestli je Vampyr tak skvělá hra nebo mi prostě zrovna výjimečně sedl, ale kdyby bylo vše v pořádku dával bych 95 %. Bohužel hra i dva roky po vydání má na Xboxu velké potíže s nahrávacími časy, každý vstup do domu je loading, něco v něm seberu, ihned odcházím a další loading. I při volném běhu ulicí velmi často hraní přerušil zhruba 15sekundovy loading s velmi to kazilo zážitek ze hry takže nakonec snižuji hodnocení na 80%.

Pro: Atmosféra, příběh, hudba.

Proti: Loading

+18

Ori and the Will of the Wisps

  • XOne 100
Druhý díl se snaží jako většina pokračování být lepší a větší a téměř ve všech aspektech se mu to daří. Graficky si hra stále drží krásný kreslený styl jedničky, ale je tam vidět výrazný posun např. jak se pohybuje tráva, jak se pod Orim při skoku prohne shnilej kmen, prostředí působí živějším dojmem. Nové přibyly boss fighty, podle některých recenzentů dost obtížné, ale pro mě spíš byly těžší únikový pasáže v jedničce. Ty jsou tady taky , ale zdají se mě kratší než minule. Boss fighty nejsou nějak nápadité, ale zase jich není tolik, aby vás nějak obtěžovaly.
Další výraznou novinkou je příklon k RPG, je zde nové velké množství NPC, který vám dávají questy, některé obvyklé něco odnes a vrať se mě úplně nebavily, naopak stavba vesnice a sbírání semínkem byly zábavné.
Jedinou malou výtkou může být, že množství schopnosti, které nasbíráte je asi zbytečně velké, něco kolem 14 a z nich jsem reálné použil asi polovinu (některé použijete jednou v konkrétním problémů a už se k nim nevracite, např. koule světla v temné oblasti).
Příběh podobne dobrý jako minule, opět dojme, pomáhá mu opět úžasný soundtrack.
Rád bych hru po prvním dohrání kompletoval, ale na Xbox One jsou velké problémy s achievementy, mě nevyskočil ani ten za dohrání hry. Snad to vývojáři dají brzy do kupy.
Celkově skvělý zážitek, snad na další díl nebudeme čekat pět let.

Pro: Grafika, hudba, dobře nastavená obtížnost, hratelnost.

Proti: Stačilo by polovina schopností, rozbitý achievementy

+8

Ori and the Blind Forest

  • XOne 100
Dohráno 2017. Ori mě dostal od první chvíle dojemným intrem, hned jsem si titulní postavu oblíbil. Vyražíte na cestu za záchranou lesa a po cestě narazíte na různé a nápadité druhy nepřátel. Postavička se skvěle ovládá, jinak by to asi nešlo, protože jste nucení používat skoky a ostatní schopnosti s milimetrovou přesností. Ori je metroidvania, to znamená, že se hodně vracíte a tam, kam jste se původně nedostali, můžete diky novým možnostem a schopnostem, které hra skvěle dávkuje po celou dobu hraní.
Hra je hodně těžká a zejména při třech rychlých pasážích jsem málem hodil ovladačem o zeď.
Graficky a zvukové je hra úžasná, soundtrack skvělý, příběh je hezký a dojemný, párkrát skoro ukápla slza. Hru všem doporučuju, ale je potřeba se nenechat zmást pohádkovým vzhledem a nebýt překvapen vysokou obtížností.
Ve většině her se snažím kompletovat achievementy, ale tady jsem to rovnou vzdal, protože dohrát to bez ztráty života je blbost.

Pro: Soundtrack, grafika, skvělý ovládání Oriho.

Proti: Achievement dohrát hru na jeden život.

+12

Doom

  • XOne 100
Dohráno leden 2020. (Ne poprvé). Herní výzva 2020, základní kameny hardcore.
Koupil jsem si hru znova na Xbox One, protože tam přidali kapitolu sigil od Romera.
Nostalgicky na hře nevidím pořád žádný chyby, grafika nejde řešit, ale je to pořád super zábavný, stále mě bavil soundtrack a zvuky zbraní a monster.
První hry jsem hrál od roku 1990 napřed na didaktiku gama pak PC a Doom byl už v takové druhé vlně, kdy už sem byl trošku zkušenější hráč.
Není k tomu moc co dodávat, všichni doom znají. Snad jenom že původní jsem to hrál v době předinternetové a nikdy jsem nehrál multiplayer.
Pořád 100%.

Pro: Všechno.

Proti: Nic.

+13 +14 −1

Battlefield 4

  • XOne 70
Singl je bullshit, příběh postrádá logiku. Je jen škoda toho konce.. Ale to je BF no, co se dá dělat.
Co se týče MP tak klasika BF

Pro: Grafika, Zvuky zbraní. Celkem i MP

Proti: Příběh( no prostě BF)

SUPERHOT

  • XOne 90
Zábavný jako kráva.

FPS, ve které běží čas (a tedy i vaši protivníci) podle toho, jak moc se hýbáte. Skvělej, originální nápad. A i když to zpočátku vypadá jako jednoduchá arkádička, některý levely vás pořádně vyškolí.

A když se nad to nalepí povedená cyberpunková povídka, nejde to nemít rád. Tvůrci měli i dost rozumu hru utnout včas, takže sice je jen na pár hodinek, nikdy nenudí.

Pro: Originální koncept, story

Proti: Inteligence NPC je až moc přímočará

+10

Rage 2

  • XOne 75
Ale jo...

Jo, je to repetitivní. Ne, nemá to kdovíjak originální herní mechaniky. Ne, není to vizuálně nejhezčí hra, co jste kdy viděli. Ale ta dynamika, punkovost, Madmaxovské kulisy, adrenalin i docela slušná otevřenost tomu dodávají punc nemalé zábavy. A to někdy docela stačí.

Pro: Dynamika, adrenalin

Proti: Repetitivnost

+9

Call of Duty: Modern Warfare

  • XOne 90
Dohráno 2020. Modern Warfare trilogie je mou nejoblíbenější podznačkou ze všech Call of duty, takže jsem se na restart těšil. Nebyla to špatná kampaň v kontextu posledních pěti let, ale s původní MW se to nedalo srovnat. Přišlo mi to výrazně kratší a příběh mě tak nějak nevtáhl jak u původní trilogie. Abych jenom nepomlouval, tak grafický vypadá kampaň nádherně, cutsceny úžasný, zvuk zbraní taky super. Kampaň tak 65%.
V posledních letech jsem ale začal hrát více i multiplayer a v něm je tohle call of duty stoprocentní. Nejmíň zábavný je mód ground war pro hodně hráčů na velké mapě, což by asi mělo konkurovat Battlefieldu, ale je to jenom velkej bordel. Klasika v podobě menších týmu v deathmatchi, domination a dalších klasických formach je zábavný jako každý roky, ale pro mě jsou nejlepší gungame, kdy po killu se vymění zbraně a gunfight 2v2 na malých mapách.
Před pár týdny přibyl i dlouho očekávaný battle royal mód, který loňskou verzi posunul výrazně dopředu, vykradl dobře věci z jiných her, přidal geniální gulag a je teď pro mě častou zastávkou, když mám třeba jenom půl hodiny čas a nemá cenu rozjíždět nějaké RPG nebo podobné časově náročnější hry. Multiplayer je 100%.

Pro: Multiplayer

Proti: Kampaň

+12

Old Man's Journey

  • XOne 80
Jednoduchá adventurka se sympatickou herní mechanikou (ze které je znát její prvotní zaměření na dotykové obrazovky), silným příběhem o vykoupení jednoho starého muže, který v životě udělal - tak jako všichni - chyby. Půvabná animace a nádherný soundtrack ze hry přitom dělají moc příjemný zážitek.
+9