Poslední komentáře

Po dohrání tohoto dílu Assassína vlastně nevím, jestli se mi líbil. Po ročním odkladu měl přijít nový vylepšený Assassín a spousta lidí změny také uvítala. Dle mého názoru tyto změny nebyly na těch správných místech a problémy předchozích her se zde opakují.
Možná se ke hře za pár let vrátím, převládnou u mě nostalgické vzpomínky a bude se mi líbit mnohem více, ale z prvního dohrání mám rozpačité pocity.
Hlavní příběh nepatří mezi mé nejoblíbenější v sérii, ale určitě není špatný. Můj problém je, že se vždycky nechám zlákat okolními úkoly a různými collectibles a nejdu nejdřív jen po hlavní příběhové lince. Tu mám hodně rozkouskovanou. Příběh pak nezanechá takový dojem (i přes všechny ty super zvraty). Na druhou stranu tím leveluju a získávám lepší vybavení. Bez toho by bylo dohrání hlavního příběhu značně obtížnější.
Některé momenty příběhu mi přišli trochu černobílé. Když ti „dobří“ dělají špatné věci (někdo poměrně brutálně zabije nepřítele), jsou prezentovány jako dobré, místo poukázání na to, že i dobří mohou udělat špatné věci.
Ironicky je můj největší problém s příliš velkým množstvím obsahu. Jenže se bohužel nejedná o zajímavý a různorodý obsah, ale pořád to samé dokola. Na vyhlídce otevřít mapu, vyčistit nějaký ten kemp nebo pevnost, zabít kapitány, najít poklady, a tak pořád dokola. Ve hře se bohužel často dostanete na jedno místo opakovaně a pokaždé jsou tam znovu nepřátelé. Dle mého názoru by bylo lepší, kdyby po splnění všech požadovaných úkolů, nepřátelé danou oblast opustili. Některé vedlejší úkoly vás samy přímo posílají do té samé pevnosti. Takto jsem některé pevnosti prošla i třeba 4x.
Je zde velké množství vedlejších úkolů. Ty mají své mini příběhy, které se snaží přinést oživení. Často jsou ale příliš krátké, např. pouze 1 úkol. Určitě jsem ve hře ocenila všechny vedlejší příběhy, které byly alespoň trochu rozvinutější. Dávám v tomto přednost kvalitě před kvantitou.
Ještě k tomu otevírání mapy. Pokaždé, když se synchronizuje vyhlídka, hra napsala informaci, že citlivost Senu se zvýšila. Já musím říct, že pokud došlo vždy k nějaké změně, byla tak malá, že jsem si jí vůbec nevšimla.
Trochu mě mrzí, že chybí takové ty podúkoly, které se v předchozích dílech plnili pro získání 100 % synchronizace (např. nepustit se do otevřeného souboje, zabít jen cíl, atd.). Ty většinou byly velkým motivantem pro stealthový postup. Jejich plnění dělalo hru obtížnější, ale bez nich mi nic nebrání na nějaké místo prostě naběhnout a všechny zabít v otevřeném souboji (pokud tedy budu mít dostatečný level). Ve starších hrách, když mě nepřátelé objevili, jsem často musela spustit misi znovu, zde jen pokračuji v souboji. S Assassíny mám spojeny spíše ten tichý postup, proto mi přijde, že když vybiju úkryt nepřátel v otevřeném souboji, kazí to atmosféru hry. Když ale za to nemám žádný trest, opakovat to samozřejmě nebudu.
Souboje ve zkouškách bohů jsou rozhodně adrenalinové. Stačí pár chyb (naštěstí ne jedna) a jste mrtví. Jde ale o to být trpělivý a nic neuspěchat. Postupně boha udolávat. Ceny za vítězství stojí za to. Já bohužel nemám DLC ke hře a ke zkouškám jsem se dostala až na konci hry, tak jsem zbraně moc nevyužila, ale vždy je možnost new game +.
Vím, že velkou mírou je můj negativní zážitek ovlivněn špatným hraním. Měla bych si vypnout hub a prozkoumávat hru bez pomoci mapy a dalších usnadňovačů. Bohužel je mým, jako snad dnes téměř každého, limitujícím faktorem čas. Toho se zoufale nedostává. Kdybych hru hrála „správně“, bude mi její dohrání trvat snad celý rok. No, a já si prostě chci zahrát více her. Už takhle mám poměrně velké zpoždění s Odyssey dávno venku a Valhallou za dveřmi.
Hra je samozřejmě nádherná. Na dechberoucí scenérie narazíte na každém kroku. Prostředí je prostě vymazlené do nejmenších detailů. Ze začátku jsem měla jen trochu pocit, že není dabing sleděný s animacemi, ale časem jsem už žádný problém nevnímala. Další výtku mám k póze, kterou mají snad všichni při jízdě na koni. Mě přišla hrozně hloupá. Ještě hůře vypadala, když jsem jela na koni bez otěží. Také působilo komicky, když jelo najednou více jezdců a všichni měli úplně stejnou pózu s rukou dozadu.
Automatická jízda na koni mě ale opravdu potěšila. Nemuset při dlouhém cestování držet W je pohodlné. Všeobecně Origins má řadu změn, které dělají hraní pohodlnější. Tím je třeba možnost sbírat věcí z koně, nebo úprava rychlosti chůze/jízdy, když někoho sledujete. Příjemný je také zvuk, který vydají objevené předměty přes orlí pohled. Podle zvuku člověk hned ví, jestli v okolí něco je, nebo ne.
Hezkou ukázkou věcí, které ukazují na dotažení některých detailů světa je to, že nepřátele uklízí své padlé kumpány. Po tom, co začnou pobíhat a hledat narušitele, se uklidní a nenechají mrtvoly ležet, ale odnesou je pryč.
Trochu mě potrápilo nekonzistentní ovládání, tedy konkrétně zrychlování při jízdě na lodi a při letu orla. Když letíte s orlem zrychlujete shiftem, ale u lodi je zrychlení přes mezerník. To se mi pořád pletlo a mačkala jsem špatnou klávesu.
Je jasné, že takto velká hra se neobjede bez nějakých těch bagů a dalších chybek. Já to chápu, ale stejně mě naštve, když musím s plněním úkolu začínat od znovu, protože cíl se nějakým způsobem dostal do stěny a nemůžu ho zabít. Vtipnou chybou, se kterou jsem se setkala byla změna barvy pejska, které jsem měla v jednom vedlejším úkolu sledovat. Najednou jsem sledovala úplně jiného psa.
Přidání Discovery tour do hry je jednoznačně super. Sice jsem to jen vyzkoušela a neprošla si poctivě všechny vycházky, ale je to skvělá možnost se při hraní i trochu vzdělat. Líbilo se mi, že je možnost vybrat si postavu, se kterou budete Discovery tour procházet. Je jen škoda, že sem se nedodaly české titulky. Zrovna zde by se hodily.
Hra má bezesporu spoustu kvalit. Mě se ale ve snaze hru dohrát na 100 % z ní stalo běhání od otazníku k otazníku.