Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Warhammer: Dark Omen

  • PC 100
Dokonalá strategie s boží kampaní!
S tou definicí strategie musíme být ale opatrnější, opravdu se zde totiž nejedná o nějakou rychlokvašku a klikačku typu Starcraft nebo CaC, ale zde člověk vítězí hlavou, nikoliv v důsledku masováním jednotek a větším skillem s myší.
V podstatě celá kampaň je jedno velké tažení, nemáte možnost tedy vyrábět jednotky, stavět budovy, nýbrž jen doplňovat stavy svých praporů a někdy vám od ztrát ulehčí spojenci, kteří se k vám připojí na krátko, nebo na furt, jindy zase vaše rozhodnutí kudy se vydat.
Celá hra, stejně jako desková předloha, je prošpekovaná taktickými prvky, které často rozhodují o vítězství nad celým bojištěm. Rozmístění jednotek, směr útoků to vše v důsledku hraje roli.
Stejně jako fakt, že některé jednotky mají svá nemesis a pokud se s nimi střetnou na bojišti, jejich velitel praporu vám ukáže prostředníček do ksichtu, protože došlo na osobní věc.
Což je někdy fajn, protože většinou pak podávají nadlidský výkon a neustoupí díky skvělé morálce, avšak proti ohromnému přečíslení, nebo v situaci kdy potřebujete pokrýt křídlo, abyste ochránili děla či lukostřelce, to rozhodně nepotěší a může to znamenat restart mise.
Jednotky se během vašeho tažení stávají profesionální zabijáci, veteráni a veškeré jejich vlastnosti se zlepšují boji a postupy.
Po vyhraném boji máte možnost z kořisti doplnit stavy mužstva, ale pokud budete bojovat příliš horlivě, může se vám lehce stát, že vaše tažení skončí tím, že nebude moci postavit armádu proti nepříteli. Velmi vítanou kořistí jsou pak magické artefakty od praporů počínaje a magickými zbraněmi a štíty konče, ty to předměty pak posilňují celý regiment a lze je obecně rozdělit na aktivní a pasivní.
Příjemným bonusem je pak příběh a působení každého regimentu, který si můžete prolistovat.
I přes zastaralou grafiku tahle hra nabízí neuvěřitelnou hratelnost a aktuální herní mechanismy, které stále stojí za to si vyzkoušet a zahrát.

Proti: zneužití a vykradení značky Blizzardem

+19 +21 −2

The Thing

  • PC 70
ÚVOD
Achjo....Takhle by asi počáteční slovo ke komentáři ke hře vypadat nemělo ale když ono to slovo vystihuje mé menší zklamání. Jako milovník filmů mě The Thing nesměla minout, leč opožděně ale přeci. Zbožňuji starou Věc(filmovou), její uvěřitelné efekty (nemám rád digitální poslední dobou) a hlavně její atmosféru. Čekal jsem to od hry. Achjo.

ROZBOR
Pokračování příběhu filmu a jeho atmosféra je znát hned na začátku hry v Antarktidě.
Filmové lokace, některé odkazy, deníky. Ale tím končíme.
Čekal jsem že budu pobíhat po Antarktidě ale za chvilinku jsem se přesunul do tajných základen kde se odehrávala většina hry a kde atmosféra prostě vzala čáru. Občas byla mezi nimi venkovní lokace na přeběhnutí. Maličko jsem snil že budu běhat po Antarktidě, hledat onu ,,Věc´´, strachovat se mrazu, nebo se třebas konečně podívám do toho mimozemského plavidla (,,Věc Počátek´´ trošku odhalila ale nelíbilo se mi) a odhalím původ organismu. Achjo
Příběh se od základen změní na pro mě klasické klišé s vládou a na akční hru s pár hororovými prvky.
Hned na začátku mě překvapilo ovládání a parta kamarádu kteří jdou se mnou.
Na ovládání jsem si chviličku zvykal ale pak bylo parádní. Automatické zaměřování překvapivě fungovalo dobře a kamera nikdy moc nezlobila.
Za to můj doprovod mi ze začátku nevadil, bylo to pěkné zpestření ale během hry, pokud to hra nevyžadovala jsem raději chodil sám. Mít za zády bandu opic leč v určitých místech užitečnou na atmosféře hororové hry nepřidá.
Zmiňovaný systém jejich strachu se mi ze začátku sice líbil ale pak jsem ho vůbec neřešil.
To samé krevní testy které byli užitečné jen na začátku hry na přesvědčení spolubojovníku ale jejich využití bylo podle mne jen umělé jelikož někteří se stejné díky scriptu změnily, navíc přibližně za polovinou hry testy úplně vymizeli. Tak dobré nápady a tak nevyužité.
Pěkné bylo ozbrojování spolubojovníku čímž se zvyšovala jejich důvěra k vám.
Zbraní na ničení monster a lidí je dostatek a každá se hodí na něco.
Nepřátele z řad lidských byli obyčejní vojáci s různorodými zbraněmi a boj s nimi mě moc nebavil.
Nepřátele z řad mimozemského organismu byli celkem rozmanití a na větší bastardy jste museli jít systematicky, střelná zbraň a poté plamenomet.
Když už jsme u plamenometu a ohně celkově musím se vůči němu ohradit. Při použití plamenometu bez zaměření jsem si často podpálil pod nohama což zdraví znatelně pocítilo a okruh zranitelnosti ohňů byl nějaký velký. Zkrátka oheň vás zraňoval i když jste nebyli nějak viditelně blízko.
Boje s bossy krom jednoho celkem snadné. Na každého se dá najít jednoduchý postup.
Grafická stránka hry se mi moc líbila i když interiéry byli občas celkem chudé.
Exteriéry byli zamrzlá pustina bez života což je věrohodné.
Chyběl maličko nějaký tísnivý hudební doprovod, jinak zvuková stránka celkově v pořádku.
Celková délka hry je není moc dlouhá ale díky opakovaní některých částí se natáhne na normální délku.

ZÁVĚR
Pro mě malé zklamání. Na začátku jsem byl atmosféricky natěšen na atmosférickou bombu, které ale po chvilce zhasl doutnák a změnila se na akční nafouklou bábovku.
S tím příběhem a atmosférou se dalo tolik udělat ale vše zůstalo trošičku podle mého na půl cesty. ACHJO 70%

BONUS
Docela mě pobavilo sledovat jednoho ze svých spolubojovníků když měl v jedné místnosti takový strach že zpanikařil a sám se podpálil :D
Má nastavení obtížnosti vliv i na hru, nepřátele a né jen na autoaim???

Pro: Začátek,odkazy,obtížnost,grafika,občas spolubojovníci

Proti: Akčnost,vojáci,příběh,pro mě pohřbená atmosféra,nevyužité prvky

+19 +20 −1

Dead Space

  • PC 90
Concordance Extraction Corporation (dále jen CEC) hledá schopného technika, který je schopný odolávat vlnám necromorfů jako součást denní rutiny během výkonu své práce.
Od všech uchazečů je vyžadováno, aby byli schopní a zdravotně způsobilí pohybu v nulové gravitaci, měli všechny znalosti potřebné pro kompletní správu lodí třídy planet-cracker, včetně obsluhy všech těžících systémů, neměli problémy s pohledem na těla svých mrtvých kolegů a hlavně, aby byli nekuřáci.

CEC nabízí tuto velmi zajímavou pozici na USG Ishimura, největší a nejstarší lodi své třídy. CEC poskytuje pouze ubytování. Stravu, výbavu a pracovní pomůcky si musí uchazeči o pozici obstarat sami.

Veškerý potřebný materiál bude možno zakoupit přímo na lodi USG Ishimura ve všech provozuschopných kioscích. CEC garantuje, že minimálně 30% všech kiosků bude funkční. Klesne-li procento funkčních kiosků pod 30%, informujte o tom prosím nejbližšího technika, který požadované množství kiosků opraví nejpozději do tři pracovních hodin, tak jak je uvedeno v jeho pracovní smlouvě.

Důležité upozornění: CEC si vyhrazuje právo neuhradit jakékoli odškodné zaměstnancům, kteří přijdou k úrazu během prvních tří měsíců práce, ať už vinou vlastní, nebo vinou všudypřítomných necromorfů. V případě, že se zaměstnanec rozhodne ukončit svůj pracovní poměr, bude od něj požadováno aby si sám obstaral transport z lodi a to nejpozději do tří pracovních dnů.

Své přihlášky posílejte přímo na emailovou adresu našeho personálního oddělení (viz naše stránky). Jako předmět uveďte "Uch. Mech. USG Ishimura 7458" a vaše jméno. V co nejkratší době se vám ozveme ohledně pracovního pohovoru.

Concordance Extraction Company: 'Powering Humanity into the Future'
+19

The Ultimate DOOM

  • PC 70
Ultimate Doom nabízí kompilaci základního Doomu (3 epizody) a zbrusu nové epizody Thy Flesh Consumed. Původní trojice epizod má jen miniaturní změny a v nové epizodě bohužel nedošlo k žádným inovacím – žádná nová monstra, nové zbraně ani nové prvky, a to navzdory tomu, že Doom II je o pár měsíců starší! Proč proboha tvůrci nehodili do pár map alespoň dvouhlavňovku?!

Thy Flesh Consumed
Nová epizoda vyniká oproti těm minulým asi jen v jednom – v navýšení obtížnosti a to nejen rozlehlejšími mapami s velkým počtem spínačů, ale též díky hordám monster a jejich složení. Ty tam jsou úrovně, kde potkat Pekelného barona byla vzácnost. Tentokrát se ta bestie představí již v první úrovni a rovnou v počtu minimálně 4 kusů. Aby toho nebylo málo, je to už druhá úroveň, ano opravdu již druhá, která vám do cesty postaví Cyberdemona. Sice na jeho likvidaci existuje rychlý a bezbolestný (pro vás určitě) fígl, ale ne každý na něj přijde včas. Doménou epizody jsou i velice nepříjemné začátky úrovní – několikrát se stane, že začínáte uprostřed větší oblasti s monstry všude okolo, a čas na rozkoukání není.

Úrovně již nejsou tak jedinečné a snadno zapamatovatelné. Nejsou tu ani žádné designérské perličky jako třeba E1M9, či E3M2. Hledače tajných oblastí čeká pořádné trápení, neboť čas od času narazíte na nepříjemné bugy, které znemožňují nalezení některých secretů (mapy E4M3 a E4M7). Myslím, že tohle je pořádná podpásovka a rozhodně to nemůžu autorům odpustit, vždyť sám jsem strávil několik desítek minut marného hledání secretů, abych následně zjistil, že secrety stejně nelze objevit.

Nijak zvlášť mě nepotěšila ani tajná úroveň (dostupná z E4M2), neboť jsem byl z minulých epizod připraven na akci ve velkém stylu a dostal jsem obyčejnou, ničím výjimečnou úroveň. Ani závěrečná úroveň mne moc nenadchla, neboť prostý a stylový design finálových map tu není. No a samotný boss je opět velký pavouk, kterého autoři umístili s prominutím tak kreténsky, že není problém ho zabít ani brokovnicí. Fakt nechápu, co má co dělat monstrum, jež je smrtící na otevřených prostranstvích v úzké místnosti, kde se může stěží hýbat.

Abych to shrnul, čtvrtá epizoda se moc nepovedla. Nebýt výzvy v podobě zvýšené obtížnosti, viděl bych to na obyčejnou nastavovanou kaši, která u modifikací nijak nevadí, ale u oficiálního placeného rozšíření by se to stávat nemuselo. Navzdory tomu se ale epizoda hraje stejně dobře jako původní Doom.

Pro: 9 nových map + 27 starých map, větší výzva v podobě navýšení obtížnosti

Proti: žádné inovace, bugy znemožňující nalézt tajné oblasti, slabší design map

+19

Jagged Alliance 2: Wildfire

  • PC --
Jagged Alliance 2 je pojem, legenda. Dodnes jí považuji nejen za nejlepší strategii vůbec, ale také za jednu z nejlepších her všech dob. Snad žádná jiná strategie nepřinesla takovou komplexnost, rozsáhlost, RPG prvky a nepřekonatelné herní mechanismy.

Platím si tady specialistu na výbušniny, který nedokáže udržet svoje feťácké potřeby na uzdě! Ten imbecil Larry v Cambrii trénoval několik dní milice a v mezičase si nacpal do oběhu všechno morfium, které měl v přidělené lékárničce. Samozřejmě se na to přišlo až v akci, když netrefil ani vrata od stodoly. A to ještě po kapsách nosí silně nestabilní výbušnou RDX, která při neopatrném zacházení vytváří krátery jak tři hroši. Musel jsem ho exemplárně potrestat, k čemuž mi pomohl pan Smith a pan Wesson.

Už při první dávce do zad při slanění z vrtulníku v Omertě mi došlo, že ve Wildfire jde do tuhého od samého počátku. Po několika odehraných hodinách jsem propadl panice s potupným pocitem, že to snad uložím k ledu, ale nové rozehrání se změnou přístupu ve tvorbě postavy, manažování financí a lékařského vybavení, mi pomohlo se přes kritický začátek nakonec prokousat.

Domluva byla jasná. Slay mi bude k dispozici celý týden a poté ho nechám jít. Lovec odměn Carmen na něj vypsal tučnou sumičku, ale schopnosti Slaye mě přesvědčily, že to bude velmi užitečný článek týmu. A taky že byl. Během sedmi dní válení se na střechách se sniperkou v ruce měl na svém kontě přes 70 křížků. Jenže ten hajzl si nevážil mého dobrého srdce a chtěl pláchnout 5 hodin před vypršením ultimáta a vzít si s sebou i veškeré vybavení. Slay zemřel unavený, když utíkal před muškou Monkova SVU. Monk byl klasik, ale tentokrát si dal velký pozor, aby nepoškodil Slayovu hlavu.

Wildfire nedoporučuji nikomu, kdo nedohrál alespoň jednou původní hru, protože obtížnost může být opravdu frustrující i pro ostřílené harcovníky. Ačkoli je to v jádru stále stejné jako původní hra, lokace jsou silně modifikované a např. takový útok na SAM základnu může být bez některých maličkostí nepřekonatelný oříšek.

Nechci Wildfire hodnotit, protože v jádru je to "pouze" masivní předělávka původní hry. Ačkoli jsem narazil na pár nepříjemných bugů, náramně jsem si to užil. Je to skvělý důvod si JA2 připomenout...
+19

Sniper Elite: Nazi Zombie Army 2

  • PC 60
Ve druhém díle této sniperské akce, při níž musí hlavní postava jednou provždy skoncovat s Hitlerovým Plánem Z, nepřináší oproti prvnímu dílu podle očekávání nic převratného. Jedinou výraznější změnu, kterou jsem já osobně pociťoval ne zrovna nejméně, byla vyšší obtížnost. Počet nepřátel houstl, vyskytlo se i pár nových a mnoho lokací se zúžilo na poměrně stísněný prostor, z něhož téměř nebylo úniku. Možná to zní jako čistokrevná výtka, ovšem pak se z ryze sniperské akce stala klasická akční TPS a sniperka se tak jevila jako zbytečná zátěž a do jisté míry i jako poměrně neúčelná zbraň. Nutno ovšem uznat, že druhý díl je společně s prvním zrozen spíše ke kooperativní kampani a pro sólo hráče, k nimž já tíhnu více, je pak hra napumpována leckdy až přehnanou dávkou adrenalinu.

Co dodat? Pominu-li častěji zvýšenou tepovou frekvenci, kterou jsem v mnoha pasážích zažíval, nemůžu říct, že bych se u hry vysloveně trápil, ale za to, že Plán Z byl zničen a nacistické zombie jsou již definitivní minulostí, jsem opravdu rád.
+19

The Elder Scrolls Online

  • PC 100
Update po 4 rokoch:
Hra za roky prešla značnými zmenami k lepšiemu. Začiatočne kontinenty ostali nudné a mierne krčovito nadizajnované, avšak všetky nové DLC a rozšírenia dopadli výborne. Plus, combat je opravený, množstvo skillov je teraz vyvážených, natočenie kamery je nastaviteľné, lag odstránený, v options pridali veľké množsti vecí na úpravu UI + kopa modov umožňuje úpravu snád všetkého možného. Myslím, že ESO momentálne patrí k tomu najlepšiemu v tomto žánri, predovšetkým vďaka tomu, čo do toho developer vložil počas posledných 4 rokov. Hodnotenie preto zdvíham zo 40% na 80%, avšak nižšie ponechávam počiatočný text komentára, ktorý som napísal v čase vydania hry.

Pôvodná recenzia:
To zlé:
ESO využíva modifikovaný Hero Engine, rovnako ako SWTOR a je to cítiť. Hra má občas mierny ability delay (odozva medzi stlačením spellu a jeho vykúzlením), značne nízku viditeľnosť (View Distance) a spomalené UI. Grafiky hra vypadá značne priemerne, ale aspoň neseká ani pri väčšom pohybe hráčov v dohľade. Technická stránka nevyužíva žiadne moderné GFX vymoženosti, vzhľadom na to, že sa chystá vydanie aj na konzoly. Zóny sú dizajnovo fádne, každý les vypadá rovnako, všetky majú mierne utlmené osvetlenie, aby to pôsobilo šedivo a depresívne.

Levelovanie postavy je ďalšie sklamanie. Okrem toho, že kombinácia rás a povolania dáva značné predpoklady pre min-maxerov (tak napr +6% frost/storm spell damage bonus od rasy mi príde hodne premrštené, a každý mág si to zrejme rozmyslí mať inú rasu), je dizajn skillov nudný. Môj mage má klasický spell čo dáva damage a krátky stun, jeden spell čo dá zvýšený damage keď má cieľ pod 20% health, jeden knockback a jeden DOT (Damage Over Time). Žiadne kombinovanie skillov sa nekoná, spelly sa nijak vzájomne nedopĺňajú, hráč berie čo mu príde "pod ruku" a rieši len to, či na ten damage-type má nejaké pasívne bonusy. NUDA.

Nebudem riešiť kvalitu textu a questov, keďže v tomto TES nikdy zrovna nevynikal. Počúvať/čítať siahodlhé rozhovory o tom, že matke uniesli syna banditi a je treba ho zachrániť z mlynu pár metrov ďalej, ma otravovalo už po prvej hodine. Hlavná dejová línia sa miestami snaží, ale je to stále len desivý priemer.

To katastrofálne:
Combat je jednoducho príšerný. Schopnosti sa občas pochybne neskoro spúšťajú, mierenie je značne nepohodlné pri boji s viacerými nepriateľmi (keďže sa ciele tak nejak podivne preklikávajú aj keď máte lock na nepriateľovi pomocou "TAB") a mouse look je do MMORPG jednoducho škandál. Opäť narážam na fakt, že hra bude na konzoly a tam to bez mouse looku nejde.

Ďalší pruser je UI. To neukazuje, including but not limited to, číselný stav health baru, výšku damage, počet získaných experience, predmety ktoré lootujete,... neukazuje prakticky nič. Okrem toho má podivnú odozvu, nič sa nedá posúvať, zväčšovať, atď, všetko nechali na modderov. Inventár, zoznam skillov, celé UI je jedna veľká chyba, nepreženiem keď poviem, že je to najhoršie UI v AAA-MMORPG hre čo som hral. Hra, mimo iného, neobsahuje auction hall (len v rámci gildy, kde z nejakého dôvodu absentuje funkcia Search -- WTF WERE THEY THINKING? -- dokonca boli tak drzí, že v jednom rozhovore odkázali hráčov na third party aukcie predmetov, ARE YOU OUT OF YOUR F* MIND?) a bugy, pri ktorých sa strácajú predmety vložené do banky sú tak bežné, že pre ne museli spraviť samostatnú kategóriu na ich tech supporte.

Dungeony a skupinový content je dôvod, kvôli čomu som hru okamžite odpísal. Z nejakého absurdného dôvodu sa developeri rozhodli, že bossovia nebudú dropovať vzácne itemy, ale tie sa budú dať nájsť z truhiel pri nich. Problém je, že otvoriť truhlu môže len jeden, pričom itemy neprejdú cez klasický "Need/Greed/Pass" systém, ale ten čo ju otvorí ich dostane všetky. PUG (náhodne poskladaná skupina) je tým pádom nočná mora. Zabudnite, že niekedy nejaký item dostanete, pokiaľ nie ste práve ten, čo sa ako prvý vždy rozbehne ku každej truhle.

Mimo to, dungeony sú veľmi krátke, veľmi jednoduché a bez zaujímavého dizajnu bossov, stačí stáť a spamovať left click. Damage meter nie je podporovaný ani cez módy, takže je to raj pre "slackerov" (tých čo len postávajú a občas niečo zakúzlia), ktorých sa ani len nedá vyhodiť z party (respektíve z party dá, ale z dungeonu ich to nevyhodí. Čiže ostanú tam a ďalej si lootujú truhly a sami nič nerobia).

V krátkosti spomeniem third person view, ktorý vám hodí postavu z boku a nevidíte ju priamo v strede, vo svojej nekonečnej múdrosti si totiž developeri mysleli, že je to dobrý nápad a tisíce postov na ich fóre volajúcich po zmene považujú za trolling.

To dobré:
Megaserver je plus. Technologický krok vpred. Som alergický voči zoznamu desiatok serverov s nízkou kapacitou. Systém funguje rovnako ako napr v Secret World alebo EVE. Všetci sú na jednom servery a kapacitu majú len niektoré zóny a v prípade, že sa naplní ich limit, tak sa nakopíruje nová inštancia.

PVP mi prišlo relatívne zábavné. Najmä z dôvodu, že bitky sú značne masové a môj PC to zvláda obstojne bez viditeľného lagu. Menším problémom je však podobne ako v LOTRO a GW2 fakt, že je PvP zóna príliš veľká a dlho trvá kým sa hráč po smrti dostane znovu do boja.

ESO je ďalší z radov mierne podpriemerných MMORPG po boku so SWTOR, GW2 a Rift, ktoré sa viac spolieha na svoje meno a reklamu než na hru samotnú. Hru som ukončil a zrejme sa k nej už nevrátim. Nemá žiadne čaro, end-game neexistuje, skupinový content je desný, UI poriadne nefunguje, questy sú čistý priemer, história sa opakuje. Očakávam, že aktivita ESO klesne na 1/3 po uplynutí prvého mesiaca, táto hra jednoducho nemá čím zaujať.
+19 +21 −2

NHL 2002

  • PC 80
O dost arkádovější, než ročník 2000, na něhož nedám dopustit. Stále je to ale zábava, vytváření hráčů taktéž, importování fotek na polygonový xicht je srandovní. Velice dobrý soundtrack a vynikající grafika. Výběr modů je široký a nepochybně zaberou mnoho hodin lidského času. S odstupem času, je pro mě ale největším plusem komentář. Ten byl na svou dobu neskutečně barvitý a hlavně vtipný. Hromada skvělých hlášek mě dost často odpoutala od dění na kluzišti. PÁR PŘÍKLADŮ

Pomocný komentátor: "Jsem z dnešní hry tak vzrušený, že jsi musím dát malý taneček (začne stepovat)....Johne ty mi vždy musíš pokazit radost".
Hlavní komentátor: "Promin"

PK: "Vítejte u NHL 2002 oficiální hry těch dlouhých šedivých chlapíků s velkou hlavou"

HK: (Probíhá bitka) "aaa je tu čas na komerční přestávku. Eh just kiddin"

PK: Rád bych řekl něco naprosto irelevantního"
HK: "You just did"

PK: Ten chlapík v mužstvu soupeře, rozsévá více negativní energie, a deprese než sestra Ratchedová" (odkaz na Formanův film "Přelet nad Kukaččím Hnízdem")

(Hluboký hlas) "Jste Don Taylor? Půjdete s námi bereme vás na výslech"
PK: "Ne počkejte ty sprostý E-Maily jsem neposílal já" (zabouchnou se dveře)
HK: "Don Taylor everybody"

PK: Ti chlápci hrají jako démoni, jsou po celém kluzišti, jsou všude. Vlastně jsem o komerční přestávce viděl na chodbě levé křídlo"

PK: " A máme tu konec velice podceňované druhé třetiny"

PK: "Aaaa vylil jsem si kafe na nohy"
HK: "To byly moje nohy!!"

To je jen pár věcí z mnoha, na které si teď vzpomenu. Časem se to začne pochopitelně opakovat, ale jak jsem napsal výše, na tu dobu, vskutku úctyhodné úsilí bylo vloženo do komentáře.

Pro: Grafika, hudba, mody, opět vytváření hráčů a týmů, komentář, dobrá hratelnost.

Proti: Moc arkádové (absolutní nemožnost dát gol z kličky).

+19

Crysis

  • PC 60
V lednu 2010 jsem si po asi 4 letech nehraní koupil nový herní počítač a s ním se těšil na všechny ty vychytané a revoluční hry. Crysis měl být jednou z nich. Po nainstalování jsem se zděsil, že ultra detaily nedávám ani náhodou a dokonce se to trhá i při vysokých. Grafika však parádní, ale gameplay nic moc. Tak jako tak jsem hru dojel do konce a při závěrečná bitvě jsem byl nucen Crysis vzdát kvůli častému padání do win (cca po 3-5 vteřinách).

O čtyři roky později jsem to zkusil znovu. S novější grafickou kartou. I tak jsem hru z roku 2007 nerozchodil plynule ani na vysoké detaily. A to klesal framrate v některých momentech až komicky nízko. Ale gameplayově mě to tentokrát bavilo.

Co se změnilo, kromě letokruhů na mých kostech? Obtížnost. Zatímco poprvé jsem hru hrál asi na nějaký normal, tentokrát jsem se pustil do té úplně nejtěžší. V tu chvíli se hratelnost mění naprosto neskutečným způsobem. Zatímco při prvním hraní jsem s prstem v nose proplouval džunglí, zabíjel jednoho vojáka za druhým, chytal je pod krkem a házel na vyděšené kolegy, tentokrát jsem byl nucen se plížit a taktizovat. Což umocňovalo i nepoužívání quicksaveu. Pro srovnání, za celou dobu hraní jsem pod krkem chytil možná tak dva vojáky. Jinak jsem se k nim tak blízko nedostal. Je to samé plížení, střílení ze zálohy, využívání terénních nerovností a rychlé přemisťování před přehnaným množstvím jednotek.

To, co by mělo být asi hlavní sílou hry, je onen nanosuit či jak se to jmenuje. Ten má speciální vlastnosti (které se velice intuitivně vyvolávají kolečkem myši), které můžete libovolně využívat. Neviditelnost, síla, brnění a rychlost. Bez všeho byste se bez problému obešli. Neviditelnost sice na nejvyšší obtížnost výrazně pomáhá, ale šlo by to i bez ní. Brnění samozřejmě také využijete, ale to považuju prakticky za defaultní vlastnost. Takže tu máme už jen sílu, která slouží jen k přeskakování předem určených překážek, a rychlost, kterou využijte pořádně jen v misi, kdy překonáváte delší úsek mapy. Nevyužitelnost hlavního trháku hry je docela fail.

Z dnešního pohledu působí velice úsměvně možnost vzít cokoli do ruky. Jistě, v roce 2007 to asi byla bomba - ta fyzika! Ale dneska se ta ikonka "chytnout" doslova jen motá pod rukama. A hlavně, cokoli živého chytnete, je hned mrtvé! Trauma omylem zabité želvy mi tak zůstane nadosmrti.

AI každý velebí, ale podle mě je stejně blbo-chytrá jako jinde. Vojáci jsou schopní vás nevidět, ačkoli stojíte metr vedle nich a zároveň vás dokáží sestřelit na desítky metrů z ákáčka.

Příběh je tak hrozně béčkový, až ani není koukatelný. Skoro tak blbý jako u filmu Predátor. Taky tu máte kulomet, se kterým se dají kácet stromy. Bohužel finální bitka, které jsem při prvním hraní unikl, je dlouhá a úmorná, navíc doplněná naprosto hroznými cutscénami s příšernými dialogy. Poslední jmenované bych vytkl vlastně celé hře.

Tak či tak, čistě gameplayově je to dobré, díky technické a grafické stránce věci nadprůměrné. Některé situace občas zamrzí, jiné potěší. Na rozdíl od roku 2010 jsem si hraní užil.

Pro: grafika, fyzika, gameplay, muzika

Proti: nějaká divná optimalizace asi, bossfighty, cutscény, dialogy, příběh, nevyužitelnost nanoobleku

+19 +21 −2

Saints Row 2

  • PC 90
Silně podhodnocená hra. Pokusím se nalákat ty, kteří ještě neměli tu čest si ji zahrát, a nabídnout tak pohled nadšeného hráče mezi negací, která zde převládá. Zárveň chci reagovat na zápory objevující se ve zdejších komentářích.

Začnu tvorbou postavy, která je velmi rozsáhlá a v editoru jsem strávil víc jak hodinu. Stejně jako ve trojce jsem si svou postavu zamiloval víc, než v kdejaké příběhovce s daným panákem. Aby taky ne, když máte možnost vytvořit si sexy gangsterku a upravit si jí dle svých představ od hlavy až k patě, kousek po kousku. Stejně tak skvělé jsou všechny vedlejší postavy, se kterými si užijete spousty legrace, čímž se dostávám k hlavnímu taháku hry, tedy humoru. Není mise ani cutsceny která by neobsahovala nějaký ten vtípek či nebyla vtipná sama o sobě svou čiností.

Všemi nenáviděný jízdní model se dá opravit modifikací a i přesto, že to stále není v některých vozidlech ideální, tak je to menší část a po chvílí si zapamatujete, která auta nemáte brát. Beztak to jsou povětšinou dodávky, trucky či autobusy, v nichž nikdo jezdit nechce. Stejně tak údajně hnusná grafika není vůbec zlá. Pravda, na rok 2009 to není nic extra, ale do očí také nebije. Nikde se navíc neprezentovali užasnou grafikou, takže je jasné, že hra má své kvality někde jinde. Pokud vám tedy nevadila grafika u SA, tak nebude ani zde.

Také vytknout hře, která je v podstatě parodií na GTA, přehnané násilí, mi nepříjde moc na místě. Možná jsem moc dětinský nebo mám zvrácený humor, ale za ty roky, kdy jsem už jako děcko přejížděl lidi v prvním GTA, mi opravdu nepřipadá přehnané hodit lidi do drtičky nebo motoru letadla, kor když je hra 18+ a zakládá si na tom. S čímž souvisí i "slabý příběh". Nevím co kdo čeká od ulítlé gangsterky plné humoru, která se sama nebere vážně. Z mého pohledu je to jen záměrné hledání chyb tam, kde nejsou.

Obtížnost hry není nijak vysoko nastavená, sice občas umřete, protože nepřátel je někdy hodně, ale nic co byste poté nezvládli na druhý pokus. Navíc checkpointy jsou umístěny dost dobře. Já sám se považuju za casuala a obtížné hry většinou vzdávám, ale pokud i tohle někomu příjde nezvladatelné, tak opravdu nevím, co dnešní hráči chtějí.

Město celkově je napěchované zábavou, spousta vedlejších misí, jimž musím ale vytknout jejich zdlouhavost. Také se mi líbí, že do spousty budov se dá vstoupit, lze nakupovat obchody s tím, že vám do budoucna vydělávají, nové byty, ve kterých jde upravit interier, easter eggy a nechybí ani sběratelské předměty. Tady je to padesátka CD, které vám zpřístupňí skladbu, ty si pak můžete přidávat do vlastního rádia, což je skvělý nápad. Soundtrack je výborný a každý si vybere. Nechybí ani známější kapely jako Paramore, Deftones nebo My Chemical Romance.

Abych to shrnul... Pokud nejste uplní suchaři a chcete hru u které se zasmějete, tak není proč váhat. Ubrečeným kecům, co všechno je špatné a jak je to podělaný port z konzolí nevěřte. Stačí pogooglit mod a zábava může začít.

+19 +20 −1

Lionheart: Legacy of the Crusader

  • PC --
Rozporuplné RPG plné zajímavých nápadů si své příznivce určitě najde, dokud nezjistí, že hra je vlastně hrou jen do půlky. To může mnoho hráčů odradit tak, jak jsem se s tím setkal na mnoha fórech.

Něco o příběhu. Za doby vlády krále Richarda Lví Srdce, během jedné z křížových výprav, bylo zajato mnoho nepřátelských bojovníků. Jeden z rádců Richardovi poradil, aby všech tisíc zajatců popravil, čímž by nepřítele zastrašil. To sice zafungovalo, ale bohužel to byla pravda jen z poloviny. Tímto hrůzným činem totiž Richard zároveň dokončil temný rituál a otevřel bránu, kterou do světa začali proudit démoni z jiných sfér, kteří ihned posedli některé vojáky. Jakmile to Richard zjistil, spojil své síly se Saladinem, proti kterému původně bojoval, a spolu se jim povedlo démony z našeho světa vytlačit.

Jenže magie přetrvala. Některým lidem zvětšila schopnosti a jiné zdegenerovala, aby z nich vznikli kompletně noví tvorové - goblini, trollové, nemrtví atd. To se samozřejmě nelíbilo inkvizici, která začala po takto zasažených nečistých jedincích pátrat a snažila se z nich tyto ďábelské síly vyhnat. Svět, jak ho známe dnes, se změnil. Avšak ne úplně, a tak v průběhu hry potkáte mnoho z historie známých tváří. Někteří, jako třeba Machiavelli a Shakespeare, Nostradamus, Johanka z Arku se dějem jen mihnou, jiní, například Cortéz nebo Cervantes se k vám na chvilku přidají a další, konkrétně Leonardo DaVinci, vás budou provázet prakticky po celou hru.
Začneme asi tím, že výběr postavy a její preferencí je mnoho. Můžete si vytvořit postavu přesně podle svého gusta, k čemuž vám pomohou i čtyři rasy - lidé, demokini, feralkini a sylvanté. Přitom jedině lidé jsou neposkvrněni magií. Navíc k tomu všemu přibývá možnost zvolit si jednoho ze tří duchů, kterým bude vaše postava posedlá, přičemž každý přidává bonus k některému z druhů magie. Ty jsou ve hře tři: božská, mentální a kmenová. Každý směr se přitom dále dělí na čtyři větve a v každé je pět kouzel. Pokud si to tedy spočítáte, je to celkem 60 kouzel, což už je poměrně slušné. Na druhou stranu, nikdy si neužijete všechny, protože pokud se o to pokusíte, budete mít velké problémy.
Tak jako u každého RPG, zde pak dvojnásobně platí, že specializovat se je velmi moudré. Někteří recenzenti si sice stěžují, že pokud si nevybere charakter, který bojuje na blízko, máte smůlu, ale dle mé osobní zkušenosti to není pravda, to jsem bohužel zjistil po těch 24 hodinách.
Důležité pro postup ve hře jsou pouze tři frakce, a to Templáři, Inkvizice a pronásledovaní Kouzelníci. Mimo nich se ale můžete přidat taktéž k Saladinovým rytířům, nebo v jednu chvíli zradit hodné kouzelníky a stát se příznivci temné magie. Ve finále jsou tu ještě žebráci a cech zlodějů.
A hodně, co se mi páčilo, bylo ukládání v rozhovorech. To bylo fakt něco, co potřebuje většina her.

Teď přejdeme k těm horším věcem. Do začátku bych řekl to nejpodstatnější, co v RPG je. A to jsou potky s hp a manou :D … Tvůrci chtěli být originální, tak vlastnění potky jsou tu něco, jako vlastnit super zbroj. U jednoho obchodníka dvě hodně slabé a jedna silnější, respawn byl taky “super“ potek u obchodníků. Takže na konci hry jsem měl 26 potek, které mi museli stačit. Dále mě zarazilo, že něco jako rare a epické věci tu moc nefungují, když vám řeknu, že nejlepší zbraň ve hře na melee obouručáky je kladivo na skřety, asi se mi budete smát. Po pár lokacích najdete obouruční sekeru, ale nic moc. V pozdější fázi hry najdete obouruční meč, který ovšem nesráží a dmg je směšné. Za to meele jednoručky, těch tu pár epických je; vzpomínám na jeden palcát v kryptě, šavli, ledový meč a ke konci ohnivý meč a pár dalších. Výbava; náhrdelník od inkvizitora, štít od templářů a během hry jsme narazil ještě na dva, jedny epické rukavice, boty Marca Pola a několik zajímavých prstenů. Naopak žádný opasek, helma, zbroj. Zkrátka 70 % jsem měl z Barcelony. Dvě z krypty a jednu z Montaillou.
A to je něco neodpustitelného.
Do půlky hry, jsem obrátil každý kámen. Od necelé půlky jsem jel speed run. A můžu Vám říct, že to byla noční můra. 70 level - 560 životů, 165 obraných bodů, 17 healing rate, což bylo buglé. Spousta perků na resistence, měl jsem snad od každé přes 50 %.
Nejtěžší byl Revenant( elitní jednotka, bych řekl, a pak až boss. Na Revenanta jsem použil 15 lahviček hp. To jsem měl ještě 30 level. Na bosse jsem použil? Nula. Měl jsem resistence na oheň 75 , 35% štít aura a 40% kouzlo. Ubral mi dohromady 400 hp a skapal. Největší sradna byla také, že pořád jsem nacházel věci jen s ohnivou resistencí. A říkám si, že boss bude ohnivý drak :D:D:D. Jo a jediný společník, který trochu vydržel, byl ten rytíř, kterého jste si vyvolali z kouzel.


A čím déle budete hrát, tím více vám bude docházet, jak z dokonalého rpg, který to může být, se stává pprůměrná , pro některé až nudná, zbytečná, unavující rubačka, která je od necelé půlky hry zabitá nesmyslnou obtížností, miliardou nepřátel, natahováním, minimálně postav s dialogy, s těžkou absencí lektvarů a vybavením.
Až budete v kryptě, zjistíte, že hru máte odinstalovat a zapomenout, pokud i to překonáte, počkejte si na invazi anglánu to je něco absurdního. Tohle by mě bavilo ve střílečkách, tam pořád říkám, jak je málo nepřátel.

Pro: Ukládání v dialozích, začátek hry, rozmanitý výběr postavy, tvorba postavy, frakce. Pár historických osobností.

Proti: Z mé stránky po delší době hudba, druhá půlka hry, málo epických věcí, absence množství lektvarů, nevyváženost

+19

Little Inferno

  • PC 65
"Že ty ty dopisy jen proklikáváš a pálíš?" ptá se vás holčička odvedle v jednom z několika sebezpytujících momentů hry a naráží na to, že je sice vidět jasná, až dojemná snaha zasadit hravou pyromanii do hlubšího příběhu, ale tato snaha se u otřelých necitů jako jsem já míjí účinkem a protažený vysvětlující konec jen nudí.

Malé Inferno je klasická oddechovka, která dobře funguje jako pauza od práce (stereotyp vás od ní po hodině zase vyžene, takže žádné zhoubné zažrání nehrozí). Zcela intelektuálně i jemně motoricky nenáročně zde vhazujete do krbu předměty jako je plyšák nebo babička a koukáte, jak hoří. Výzvou je odhalení všech kombinací, ale pro dokončení je nepotřebujete všechny.

Pro: oddychovka

Proti: stereotyp

+19

Tajemství Oslího ostrova

  • PC 25
Tuto hru jsem poprvé hrál, a to pouze krátce, před mnoha lety a nyní jsem se z nostalgie k ní vrátil. Hra má poměrně pěkný úvod a grafika na tu dobu také není špatná, že nemá zvuk, vem čert, ale co mě u této hry nejvíc drtí, jsou úkoly a jejich nesmyslnost, nelogičnost a hlavně, že tu je plno momentů, kdy si můžete totálně zavřít cestu ke konci, aniž byste to tušili, nechápu, proč třeba nemůže Gajbraš utrhnout znova jetel, proč musí pokaždé zničit svitek se zaklínadlem atd., takže dál hrajete, zkoušíte, klikáte a přitom už je to dávno zbytečné, to se mi zdá jako trochu podraz na hráče, takže proto to nízké hodnocení. Další, co mě štve je, že když chcete zkusit nějaký předmět, zda se na něco nehodí, což většinou ne, tak Gajbraš pořád dokola předvádí ty samé vylomeniny s touto věcí, a nejde to ani odkliknout, což je popadesáté už silně otravné a zdlouhavé. Některé momenty a hlášky jsou až trapné. Toť hodnocení z pohledu konkurenceschopnosti a hratelnosti.

Ale jako dílo (seminární práce) dvou studentů gymnázia asi na 1 s *.

Pro: Grafika, pěkné prostředí ostrova, vzpomínky na mládí

Proti: Nesmyslné úkoly, donekonečna se opakující kejkle s předměty, trapné hlášky

+19 +20 −1

Prince of Persia

  • PC 100
To snad už ani není možné, to byly časy... První hra, které jsem se opravdu věnoval, když jsem jí chodil hrát k mamce do práce na tehdy ukruntý stroj PC 386. Pamatuju si, že z ní vyzařovala taková zvláštní atmosféra tvořená temnými chodbami, dramatickou hudbou na konci kola, bouchnutím padacích dveří na začátku každého kola a v neposlední řadě i grafikou. Pohyby hlavní postavy jsou velice zdařilé a věrohodné. Jediné, co mi vadilo, byl ten šibeniční termín 1 hodiny na dohrání.

Pro: Grafika, zvuky, atmosféra

Proti: Krátký časový limit

+19

Deus Ex: Human Revolution

  • PC 80
Do HR jsem se pustil těsně po dohrání původního Deus Ex. Hrál jsem na obtížnost Deus Ex bez jakéhokoliv přenastavování.

První co každého udeří do očí je grafické zpracování. Aby taky ne když rozdíl mezi hrami je 11 let. Krásná grafika s sebou, ale bohužel nese i problémy. V původním DE nebylo třeba řešit, že by prostory vypadaly prázdné. Stačilo do kazdého rohu strčit hranatý květináč pár stolů a polic na zdi a bylo to. Tady je pro spestření a vyplnění prostoru všude milion krabic, kbelíků, namalovaných dveří, léků, lahví, krabiček a bůhví čeho všeho. Tyto se často od interaktivních předmětů liší často pouze svou neinteraktivitou, což může být dost matoucí. Obzvlášť vtipně (nebo spíš smutně) pak působí plastový kýblíček, který je odolný vůči všemu včetně atomové bomby. Také dokáže naštvat, že povalená židle, která je k zemi přilepená snad sintentikónem brání při stealth hraní přesunu do krytu nebo lešení, které vypadá jako žebřík, ale není to žebřík (jejichž používání je zde mimochodem řešené trochu líp než u předchůdce). Já osobně bych upřednostnil horší vzhled, za cenu lepší funkcionality a větší možnosti interakce s prostředím.

Druhá věc, které jsem si všimnul je, že v prequelu oproti oproti původní hře vypadá všechno strašně futuristicky. Proč používat tlačítka, když lze použít holografický číselník. Kdo by létal vrtulníkem, když máme k dyspozici tryskostroj. A nač zámky a klíče, elektronika to jistí a všechno je propojeno se serverem skoro jako ve Watch Dogs.

Proti čemu nemám námitek je příběh, prezentovaný prostřednictvím dialogů a cutscén. Dokonce bych řekl, že v tomto ohledu HR svého staršího bratra překonává. Zvlášť cutscéna s vypuknutím nepokojů na mě silně zapůsobila.

Hra opět umožňuje různé způsoby postupu (I když oproti původnímu DE mi v tomto ohledu HR přišlo slabší) a odměňuje za prozkoumávání skrytých lokací. A pochválit musím také zobrazování hesel a číselných kódů přímo na obrazovce ro jejich zadání. I je otrava, že je nutné do pole pro zadání hesla klikat (kurzor nenaskočí automaticky při přístupu k PC). konzole?

Náš hrdina má od začátku hry nainstalované všechny augmentace, ale ze zdravotních důvodů si je musí odemykat postupně pomocí praxis kitů. Toto vysvětlení mi přijde opravdu slabé, ale budiž. Co už mi nejde do hlavy vůbec je sociální augmentace... Zrušení skillů a plné zaměření na odemykatelné augmentace podle mě hře uškodilo.

Hra disponuje celkem rozmanitým zbraňovým arzenálem, proto opravdu zamrzí, že k plasmovým a laserovým zbraním se dostanete až těsně před koncem hry, takže je mizivá šance, že by je hráč začal používat. A dostupnost zbraní je problém celkově. Proč neexistuje jediný legální obchod se zbraněmi a hráč musí hledat pochybné dealery v zapadlých uličkách (a stokách) a pamatovat si jejich lokace? A proč se šéf ochranky nemůže vyzbrojit ve zbrojnici společnosti!? Opravdu nešťastné pak je, když si hráč sežene ostřelovací pušku a ozbrojenec v kukle po zásahu do hlavy ani neklopýtne. Také mi není jasné, jak lze tlustý kulatý granát zkombinovat s polotovarem miny aby vznikla tenká placatá mina. ? Jinak hra, ale nabízí skvělý pocit, ze střelby a byla by chyba si dostupný arzenál aspoň trochu nevyzkoušet. V poslední lokaci našla využití i speciální PEPS zbraň na hromadné odhazování a omračování. Líbí se mi zpracování robotů, kteří vypadají oproti DE uvěřitelněji, byť jsou zde opět jen dva druhy. A moje po koltu druhá nejoblíbenější zbraň byl hacknutý turret s augmentací na zdvihání těžkých předmětů. Je opravdu přijemné nosit turret jako štít, který sám nepřátele likviduje (Možnost zabít opakovaným házením bedny hra nabízí, ale není vůbec praktická).

Vyzkoušel jsem si tři postupy. Tichá pacifikace, ostrá střelba a i úplné plýžení a vyhýbání se jakékoliv detekci/kontaktu a všechny mně bavily. Vlastně 4. V poslední lokaci jsem se obětem nakaženého čipu vyhýbal úplně přeskakováním a obíháním (jen občas, když mi překázeli tak jsem je poslal do bezvědomí), protože jsem nechtěl ubližovat obětem a tento postup už mi zábavný nepřišel.

Souboje se čtyřmi bossy byly jednoduché. Výbušné miny a revolver si poradí s čímkoliv.

Hru jsem si užil. Příběh gameplay i grafika jsou na vysoké úrovni. Jen jsem při hraní narazil na 100+1 věcí, které ten většinou velmi příjemný herní zážitek srážely. Doufám, že vyjde pokračování (a to dřív než v roce 2022), tentokrát už bez nelogičností a konzolových nešvarů a hru z roku 2000 překoná. Doufám v nástupce s interaktivním a zničitelným prostředím, návratem skillů a pokud by měly být augmentace mechanické, tak také s jejich postupnou instalací chirurgem v nemocnici.

Pro: grafika, příběh, cutscény, různé možnosti postupu hrou a zkušenostní odměny za prozkoumávání

Proti: nelogičnosti, neinteraktivní a nezničitelné prostředí, poslední lokace, poslední bossfigth

+19 +20 −1

The Banner Saga

  • PC 90
Krásná hra ve které záleží na každém rozhodnutí.
V drsném rozpadajícím se severském světě musíte bojovat o přežití vás i vaší družiny, což obnáší jak obstarávání potravy, rozhodování konfliktů, tak především boje s nepřáteli.
Nemožnost hru ukládat a loadovat vede k tomu, že musíte nést následky svých rozhodnutí, které mohou vést například ke smrti některého z členů družiny, kteří dokážou přirůst k srdci i po několika krátkých rozhovorech.
Nejvíc se mi na hře líbila atmosféra nehostinného severu, která je vybudována právě tím že hra staví hráče k zodpovědnosti za celou družinu, což může být někdy pořádně drsné. Atmosféru podtrhuje krásná kreslená grafika a hudební doprovod, které dohromady dělají z putování zasněženými horami umělecký zážitek.
Bojový systém je taktická lahůdka o které se zmiňují všichni, takže o tom se rozepisovat nebudu.
Jedinou věcí, která mi připadala trochu nedotažená, byl okrajový prvek hromadných bojů, který vypíše počet členů vlastní družiny a počet nepřátel a hráč podle něj volí strategii. Nikdy se mi ale nestalo, že by bylo členů mé družiny méně než nepřátel a nebylo úplně jasné jaký má volba strategie dopad na výsledek bitvy. Kdyby tohle bylo zvládnuto o něco lépe, pak by mělo i větší smysl balancovat mezi počtem členů družiny a zásobami. Takhle vyhrávaly zásoby, ale v podstatě se nic moc nestalo, ani když se začala družina ztenčovat v důsledku jejich nedostatku.
Doufám, že tenhle prvek bude dotažen k dokonalosti v dalším díle trilogie a že se ho dočkáme co nejdřív.

Pro: na rozhodnutích záleží, výtvarný styl, hudba, soubojový systém, atmosféra

Proti: není na plno využit potenciál správy družiny

+19

The Chronicles of Riddick: Assault on Dark Athena

  • PC 80
Aby vesmír nevybouchl a Einstein se neobrátil v hrobě, rozdělím tento komentář na dvě části, stejně jako je rozdělena samotná hra.

Escape from Butcher Bay

Drsňák Vin Diesel, který se představil už ve třetím Max Payneovi, tentokrát přilétá v roli zajatce nepříliš podařeného charakteru Johnse do věznice, která se chlubí tím, že (by) z ní neutekl ani jistě nevinný Jirka Kajínek, neboť advokát to posral. Riddick je však jiná káva a tak se můžete těšit na super mix plížení ve stínech, pěstních soubojů, přestřelek, plnění úkolů pro ostatní vězně, ovládání robotických monster, sbírání krabiček cigaret a v neposlední řadě i jednoduchých puzzlů. Celé to tvoří podobně chutnou záležitost, jakou je Mojito (pro abstinenty doporučuji Mojito Virgin, obzvlášť v letních měsících).

Útěk z takovéto věznice má svá úskalí, všude jsou kamery a obranný systém v podobě věžiček, takže kontraband v podobě kdesi splašeného obušku bude okamžitě po zásluze potrestán. Naštěstí kamery nezachytí malé předměty, jako je boxer nebo střep v ruce. Pěstní souboje nejsou zrovna lehké, nepřátelé se dobře kryjí a naopak vaše rány vykrývají a vrací je zpět s přesností mladého zubního chirurga (záleží na zvolené obtížnosti). Samozřejmě pokud má chlapík jen pěsti a vy v rukou svíráte ocelovou tyč, z mladého zubaře se stává bezbranný bezdomovec v parku a třesavkou navrch. Riddick uskutečňuje jeden pokus o útěk za druhým a dokonce v rané části vloží svou DNA do centrálního počítače a získá tak přístup k automatické pušce strážných, vyzkoušíte si tedy i palné zbraně (pak však Riddicka opět zajmou, odstraní jeho DNA a převezou do přísněji střežené části věznice). Můžete plnit i úkoly pro své spoluvězně, některé jsou nezbytné pro postup vpřed. Depresivní prostředí ještě umocňují některé cut-scény či pasáž hry, kdy musíte pro Papa Joe dojít do podzemí pro rádio. V podzemí se to ale hemží pochybnou existencí, světlo na pušce nevydrží věčně a brzy se utopíte ve tmě (to ještě v části, kdy Riddick v ní nevidí). To jsem se i bál :)

Jak už jsem zmínil výše, dostane se i na přestřelky v "kůži" robota, kdy se z vás stává nepřemožitelná bestie a tyto levely si jen užíváte. No a ještě bych měl zmínit nepřátelská zvířátka, která rozhodně si do terárka nedáte, a jestli ano, dobrou noc. Dojem ze hry maličko kazí poslední čtvrtina hry, která už se neodehrává ve věznici samotné, změní se prostředí a nezapadlo to celkově do prostředí temné vize věznice, ze které nelze uprchnout.

Co se týče ostatních aspektů hry, zvuky i grafika jsou OK, vyzdvihl bych snad jen dabing, především Riddicka (Vin Diesel) a Hoxieho (Dwight Schultz). Naopak body pro verzi v Assault on Dark Athena strhávám pro chybějící mód developer, kdy hrajete hru a cestou vás provází komentář vývojáře, proč kde co udělali. V podání Starbreeze Studia to byl velice naučný mod a jsem rád, že v původní hře jsem měl možnost si ho užít. 85 %

--------------------------------------------------------------

Assault on Dark Athena

Kurňa, ten Riddick nemá štěstí! Po fascinujícím útěku z Butcher Bay se opět dostává do problémů a hrdě tak může aspirovat na titul Nejlepšího kamaráda, který nezkazí žádnou srandu. Jeho únikovou loď zachytí povedená partička žoldáků vedených ženou Revas. Pro Riddicka tedy neplatí neštěstí ve hře, štěstí v lásce, ani náhodou.

Tentokrát nebudete stát jen proti lidským utlačovatelům práv, ale i robotickým humanoidům (drone). Nevýhodou je, že při jejich likvidaci neuslyšíte uspokojivé KŘUP vazu, ale to nahrazují tím, že na pravé ruce mají pušku na tlak (taky se v tom ztrácíte?). Padlé tělo nepřítele tak můžete využít k tomu, abyste jeho kolegy vyrušili v pauze na cigárko. Už od začátku vám hra ukáže, kudy se bude ubírat nastolený trend. EFBB byl rok 2004, tohle je 2009, všechno je akčnější a drsnější. Hned na začátku tak budete mít přístup k Ulaksům (vypadají vážně drsně, že?) a zanedlouho poté i omračovací zbraň, která je podle mě nejlepší zbraní ať už v původní hře, tak i tady. Můžete s ní totiž rozstřelovat světla a tím pádem se může Riddick směle postavit do plejády hrdinů, kteří jsou ve tmě neviditelní. Příběh hry se v této části odehrává zcela na již zmíněné žoldácké lodi, která se jmenuje, chvilka napětí, Dark Athena. Není moc co prozradit, žádný zvrat se (zatím) nekoná a tak není žádný velký spoiler ani překvapení, že Riddick se z lodi snaží uniknout.

Zhruba v polovině hry se mu to povede, ale zároveň zjistíte dvě věci. Zaprvé kdo se směje naposled, se směje nejlíp pořád platí, a zadruhé že strč prst skrz krk nemusí být nutně smrtelné, a to ani pokud místo prstu strčíte skrz krk něco jiného, já nevím, třeba kudlu a to se silou Riddicka. Každopádně druhá polovina hry začíná na malé planetce Aguerra Prime a průzkumem její vesničky (ne, nejedná se o eufemismus popisu první noci po čtyřech večeřích se sousedovic Alčou, vlastně i když...) a zde se naplno projeví krásná grafika, která vás provázela od šedivého Butcher Bay až pro prosluněnou Aguerru, interiér zde vypadá naprosto úchvatně.

Pak najdete SCAR gun. Původní tempo rozvážného valčíku se změní ve zběsilost profesionálů salsy, k nepřátelům se přidá i smrtonosný Spider (stačí chvilka nepozornosti a jste mrtví) a také Big Fucking Drone, který na dálku střílí rakety a na blízko používá rotační kulomet. Stejně jako v Escape from Butcher Bay, i zde si budete moci vyzkoušet nejen zabíjení těchto velikánů, ale také zabíjení těmito velikány. Je to zábava. Konec však přijde velice záhy, což je poněkud škoda. Vesnice na Aguerra Prime je úžasná, schovávání se ve stínech stále ještě funguje (pořád jsem rozstřeloval světla a hrál spíše stealth, takže bych neřekl, že druhá část to zkazila. Jen vám dá na výběr ke stealth postupu i Rambo styl. A to se mi líbí.). 80 %.

Pro: Charismatický Riddick, stealth, tíživé prostředí, akce, grafika, dvě hry za cenu jedné, skryté předměty, Aguerra Prime, příběh (EFBB)

Proti: Dark Athena je kratší, chybí developer mód u EFBB, příběh (AoDA)

+19

Assassin's Creed IV: Black Flag - Freedom Cry

  • PC 90
Nevidím důvod proč by mělo Freedom Cry dostávat o tolik horší hodnocení než Black Flag a myslím, že hodně lidi ani nevědí, proč tomu dávaji nižší čísla. Pravděpodobně kvuli tomu, že to je "jen DLC".

Hra nemá nějaký extra úvod, ihned vás vhodí na moře a v podstatě před sebou máte osekaný Black Flag s novým příběhem a pár novými vychytávkami, tou hlavní je především mušketa, se kterou zastřelíte klidně 5 stráží najednou což je silně overpowered. Samozřejmě stejně jako v BF máte otevřené moře a několik ostrovů, plantáží a věcí k prozkoumání. Všechny vedlejší úkoly se točí kolem osvobozování otroků, stejně jako příběh a v podstatě i když nic vedlejšího dělat nechcete, tak neujde ani krok abyste nezavadili o otroka a nepomohli mu, což se mi vcelku líbilo a přidávalo to na svižnosti hry. Zbytek od grafiky po hratelnost je stejný jako v Black Flag, změnila se pouze hudba, na které pracoval Olivier Derivière. Tylerovi se sice nevyrovná, ale stejně jako u Remember Me je prostě skvělá.

Díky Standalone vydání se nyní za 15€ jedná o skvělou hru pro lidi, kteří by rádi zkusili nový AC a nechtějí dávat plnou cenu a stejně tak kvalitní prodloužení pro ty, kteří již mají Black Flag zasebou. Na 100% se dá dohrát do 7 hodin, což sice není moc, ale vzhledem k ceně je to víc než přijatelné když jsme v době, kdy vydavatelé chtějí 50€ za 3h kampaň.
+19

Mass Effect 2

  • PC 80
Velká hvězdná hra, která je prosetá filmovým stylem -- jako kapitán velíte své hvězdné lodi, rozvíjíte vztahy se svojí posádkou a lítáte po galaxii na mise. Hodně mi vyhovovalo, že mám skutečně svojí loď, posádku (kterou lze rozšiřovat) a vybírat si úkoly podle nálady. Konverzace jsou zajímavé, i příběh; většinou po každé splněné misi se rozvine dialogová možnost, máte možnost se s někým sblížit / oddálit.

Mise jsou z naprosté většiny akční a bohužel působí jako levely se světelnou pistolí v uzavřeném koridoru. To zamrzí, protože to dost sráží celý efekt sandboxu -- měj svojí loď a dělej si co chceš. Naštěstí tohle všechno zachraňuje obrazová katarze, kde máte často pocit, že scénu režíroval pan Spielberg -- jak v kameře u konverzací (Samara a hvězdné okno zdraví!), stylů měst, tak i v napjatých akčních pasážích.

Soundtrack je vynikající, má v sobě jak klasická 90. léta (Deus Ex zdraví!), tak i orchestrální epickou hudbu; především ve městěch a klubech a potom v pozdějších misích mi z něj šel často mráz po zádech. Vůbec filmové zrno a výtvarný desing grafiky společně s hudbou umocňují filmový zážitek Mass Effectu 2, který nemá v herní scéně moc obdoby.

Hratelnost je enormní; kombinace minimalistického přístupu k herní mechanice (inventář, mise, rpg) a filmového sandboxu servírují skvělý herní zážitek. Ne omylem Mass Effect 2 občas vítezí jako nejlepší hra všech dob -- její jádro je totiž v podstatě oslavou toho, jak hry jako médium mají vypadat.

Pro: Filmovost, vlastní hvězdná loď, posádka a dialogy, hudba

Proti: Koridorovka

+19

The Cat Lady

  • PC 90
K tomuhle kousku jsem se dostala omylem při proklikávaní her zde na db. Hodnocení to mělo dobré, na webu za nějakých 7€ DRM free verze + Desura + Steam + OST tak nekup to.

Z počátku jsem měla jisté obavy, technické zpracování nebylo nic moc. Hra mi běžela v 800x600 a připadalo mi jako by některé scény běžely v 5 fps a některé v 60. Možná je to jen nastavení rychlostí různých animací. Taky mi jednou hra spadla s neuloženým postupem jedné a půl hodiny, to jsem zjistila, že automatické savy zde neexistujou (so nostalgia).

Fair enough, s těmahle problémama jsem tak nějak počítala už při koupi a po chvíli jsem na ně přestala myslet úplně. Cat Lady má totiž spoustu věcí za které to pro mě stálo. Předem píšu varování, že následující odstavce budou silně subjektivní a nedávají smysl a radši to nečtěte, běžte pryč.

Cat Lady je takový simulátor deprese, měli jste někdy depresi? Stav kdy vaše tělo má nedostatek Serotoninu určitě nechce zažít nikdo. Pro okolního pozoravtele vůbec nedáváte smysl, ale vysvětlujte to někomu když vám několik hodin trvá jen zvednout se z postele. Při depresi nemá smysl nic ani nikdo.

Susan má depresi, která ji sžírá už dlouhý čas. Susan chce utéct a proto spáchá sebevraždu. A pak zjistí, že ani tu není schopná udělat pořádně. Je vyvržena zpět do světa aby čelila novým a největším nástrahám vůbec. Protože teprve až když jste úplně na dně, zahnání do kouta jako malá myš a nemáte co ztratit. Tak uděláte cokoliv a začnete konečně bojovat o svůj život.
Vyzbrojena faktem, komu se už jednou osobnost rozpadla, se znovu ropadnout nemůže, (a taky plynovou maskou, brokovnicí a tlupou toulavých koček) vyráží Sarah udělat svět krásnějším místem k žití. Haha, ne, prostě se jen snaží zabít ty hnusné zrůdy dřív než ony zabijou jí. Protože smrt bolí a smrt, to nechceš.
Určitě jste všichni alespoň jednou v životě přemýšleli jaké by to bylo, kdybyste byli nesmrtelní že? A jak jste si to představovali? Co kdyby to fungovalo tak, že byste pokaždé museli nejdříve umřít a prožít si tu krásnou bolest a teprve potom dostanete právo se vrátit zpět a začít znovu dýchat. Hmm, zkoušeli jste někdy strčit šroubovák do zásuvky? Bude to asi něco podobného.

Než se posunem někam dál, je tu ještě jedno citlivější téma k probrání. Znáte Bechdel test? Je to ze staršího lesbického feministického komixu. Používá se převážně na filmy, aby prošel musí splňovat tři jednoduché body.
1) Má alespoň dvě ženské postavy.
2) Které spolu mluví.
3) O něčem jiném než o chlapovi.
Nejdřív je to vtipné, potom až děsivé když zjistíte kolik děl tím neprojde. Kupodivu žánr adventur po této stránce byl vždy pokrokový. Ovšem na laťku kam jí posunula Cat Lady nemá zatím ani Ragnar Tørnquist, se slzami v očích tleskám.

Celou hru jsem dojela na jeden zátah 10 hodin, v pozdějších částech hry jsem si dokonce začala černobílý grafický kabátek a až směšně trhané animace oblíbila. Hádanky nejsou žádná rocket science, ale občas se mi stalo, že jsem se kvůli nějaké drobnosti zasekla. Navíc hra umožňuje ukončit příběh několika konci přičemž záleží na spoustě rozhodnutích, které jste udělali v průběhu celé hry. Bez návodu, který by vám řekl na co si dát pozor vás čeká velké množství savu a zkoušeni jiných řešení.
Doposud jsem se nerozhodla, zda-li se mi tento fakt líbí či ne, jelikož je tím možné dosáhnout růžového konce, ale tak nějak kazí ponurost celé hry.

I když žádná deprese netrvá věčně.

Pro: Voiceacting, Mitzi, Cat Widow, zvrácenost kterou mi hra lila přímo do chřtánu po celou dobu hraní

Proti: Technické drobnosti

+19