Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Neverwinter Nights

  • PC 45
Jednoho krásného dne jsem si řekl "což takhle si zopakovat všechny hry od mého nejoblíbenějšího herního studia? Tak nějak, ani nevím proč, to začalo na GOGu, kde zrovna byla na tuto hru v diamond kolekci velká sleva. Řekl jsem si " hm digitální kopii nemám a tu originální stejně nerozjedu.
Hlavním problémem u těchto DnD her je v tom že hrozně rychle stárnou. Ne snad že by příběh byl špatný a dialogy nudné. Problém je, že nudná je samotná hra! Je to jako vás opustila krásná holka a za několik let se vrátila. Bez zubů, s celulitidou, špinavá, obézní, s rozšklebenou jizvou na obličeji a ještě s poruchou řeči. Nebo možná jsem starej a blbej já? Proč mě tedy ale stále Baldur's Gate II: Shadows of Amn, ultimátní DnD stále dokáže zabavit?
Páni soudruzi v Kanadě někde udělali chybu, něco v jádru té hry hnije jako staré fusekle.

Co je ale ještě horší? Hra nevypadá vůbec špatně, dokonce bych se nebál říci že výborně. Texrury prostředí jsou detailní a modely postav jakbysmet. Hudba je krásná a RPG prvky fungují solidně. Kde je tedy ta chyba? Zakopaný pes? Žluklé vajíčko?
Tak předně je to ovládání, jak kamery tak i postavy. I mimo boj jsem měl problém kameru ukočírovat, ale při boji? At jsem s tou čubkou kameramanskou dělal co jsem mohl (klel jsem, prosil, hledal patche) nic nepomohlo. Spíš jsem pocit jako by kamera ovládala mě. Pak je tu prapodivný interface, který se mi z počátku zdál celkem inovativní. Až na to že jsem nevěděl co dělat. U ikonek velikosti potkaních varlat se ani neobjevili popisky, takže jsem nevěděl jaké kouzlo používám. Ano, vše se to dalo nadefinovat do baru akcí, nebo do tlačítek, ale sakra, nechápu jak mi to před lety nemohlo vadit. Vždyť je to stupidní jako vrátnej u lisovny bot.

Hratelnost je kapitola sama pro sebe. A už alespoň vím, kde Dragon Age: Origins bral inspiraci co se soubojového systému týče. Souboje působí jako šachová partie s retardovanou záchodovou štětkou. Pomalé, nudné, AI tupé jako pytel rezavých řezaček na letišti . Proč se mi u toho první hodinu chtělo tak moc spát? Moment... vlastně ne, ona mě vždy ráda probudila slečna neposedná kamera, vždy když jsem upadl do vnitřního über rage modu.

Musím konstatovat, že toto je vedle Sonica hra, která se Bioware moc nepovedla. I když ve své době to byl hit. Hlavně díky moderské komunitě, která dělá mody, mapy a kampaně do dnes. Možná to není špatná hra, jen prostě moc zestárla a my jsme zlenivěli. Nu což, hra jde z disku a já se vracím ke Kotoru.

Pro: Hudba, grafika, dialogy, hromada modů a neoficiálních vylepšení.

Proti: Umělá demence, nefunkční interface, otřesně otřesná kamera, (ne)plynulost gameplaye.

+12

Gothic 3

  • PC 80
Aj keď som predchádzajúce 2 diely nedohral, rozhodol som sa vyskúšať tento diel, po odohraní TES III som bol pripravený na všetko, ale hra ma hneď na začiatku prekvapila svojou jednoduchosťou. Po intre sa hneď ujmete role svojho hrdinu, postava je hneď na začiatku vytvorená ( nie je možný výber pohlavia alebo rozdelenie bodov schopností ). Hra počas prvého otvorenia inventára vás stručne informuje o mechanizme hry, ale aj tak na mnohé maličkosti prídete až počas hrania. Úvodná dedina Ardea mi prišla ako tutoriál, keďže pri oslobodzovaní mesta spod orkskej nadvlády vám pomáhajú vaši starí známi a taktiež aj nepriateľskí orkovia mi prišli o mnoho slabší, ako tí v neskorších fázach hry.

V hre vystupuje 6 frakcií (rebeli, orkovia, severania/nordmarania, nomádi, rangeri a hashishini), u ktorých sú najvýznamnejší len rebeli a hashishini. V hre sa dá získať len pozitívna reputácia, takže sa nemusíte báť, že zabitím skupinky orkov si zhoršíte reputáciu u orkov. Takže aj keď na začiatku hry oslobodíte Ardeu, môžete naďalej spolupracovať aj s orkami. Herný svet je rozľahlý, rozdelený do 3 veľkých oblastí Myrtana, Nordmar a Varant. Trochu mi vadilo, že celý svet máte zobrazený v jednej mape, takže neočakávajte mapu každej jaskyne ako tomu je napr. v TES. Hra je ale zato navrhnutá bez zbytočných loadovacích priestorov, celý svet je jedna veľká lokácia. Bolo by to celkom pekné riešenie tvorcov, keby načítavanie uložení netrvalo skoro minútu, takže pokiaľ budete často umierať, čo je na začiatku hry veľmi častý jav, trochu si aj zanadávate pri sledovaní pribúdajúceho pásika na obrazovke. Aj po vydaní posledného objemného patchu je hra naďalej nestála a aj na 4-jadrovom procesore a 512 MB grafike nie je schopná ísť plynulo na maximálnych detailoch. Cez občasné sekanie sa dá ešte preniesť, ale hra je schopná hocikedy padnúť do Windowsu, najviac som sa s padaním stretol pri teleportovaní, kde sa objavila chybová hláška s názvom Where is the Guru ?. Táto chyba smeruje na bonusový quest, ktorý pridáva do hry až community patch, quest zahŕňa, tak ako už názov napovedá, nájdenie guruho, je obsiahnutý v celom svete a jeho pointou je hľadanie zamknutých truhiel, svojím spracovaním sa dá zaradiť medzi Easter egg-y. Pokiaľ ste narazili na túto, chybu pozrite sa do zaujímavostí, kde som popísal ako tento problém vyriešiť.
Jednoduchosť hry spočíva v neobmedzenom inventári, v pomerne malom počte schopností, do ktorých môžete investovať ťažko získané skúsenostné body a v dialógoch, keďže tentokrát môžete komunikovať len s postavami, ktoré majú meno a aj to nie do nekonečná o tom istom, však Morrowind. Ako v každom RPG, v hre levlujete získavaním skúsenostných bodov, či už za questy, niektoré rozhovory alebo zabíjanie všemožných inteligentných alebo zvieracích nepriateľov. Pri levlovaní získavate len 10 skúsenostných bodov (SB), hodnota zdravia, výdrže a many sa nezvyšuje, pokiaľ chcete zvýšiť tieto atribúty musíte do nich vložiť SB. SB sa nedajú hneď po získaní použiť, musíte najprv nájsť učiteľa, ktorý vás naučí určitú schopnosť alebo zvýši vaše atribúty (sila, lov, alchýmia, pradávne vedomosti, kováčstvo, zlodejina), ku každému z týchto atribútov je priradených pár schopností, ktoré sa môžete naučiť pokiaľ dosiahnete určitý počet bodov v danom atribúte, napr. sila = boj so štítom, s 2 zbraňami, s ťažkými zbraňami alebo kušou..., lov - vylepšenie lukostreľby alebo schopnosti potrebné na získavanie kože alebo zubov zo zvierat ( veľmi užitočné, odporúčam dať čo najskôr, na niektoré questy je to potrebné, ak dané predmety nechcete kupovať, taktiež je to výborný zdroj peňazí )..., pradávne vedomosti - boj s čarodejníckou palicou, resp. použitie kúzel ( hru som odohral bez kúziel, takže to neviem posúdiť )..., kováčstvo - umožňuje kovanie nových zbraní (vami ukuté zbrane spôsobujú väčšie poškodenie ), naostrenie zbraní = + 10 poškodenie, dolovanie nerastných surovín = zlato, železná ruda, síra a magická ruda..., zlodejina - umožňuje otváranie zámkov, okrádanie, lepšie obchodovanie ( ceny sa menia o 10 %, je to vidno až pri drahších predmetoch, keďže aj tak sú všetci obchodníci v hre nenažrané svine, ktoré chcú za všetko 4x toľko, ako je ich skutočná hodnota, ale kúpa paladinskej zbroje sa fakt oplatí),... a alchýmia umožňuje tvorbu liečivých elixírov (trvalé elixíre sú z toho najlepšie, ale nájsť potrebné prísady je dosť ťažké) a výrobu rôznych šípov - ohnivý, výbušný, jedovatý; nakoniec sú to ešte nezaradené atribúty ako dlhší beh (výdrž ovplyvňuje len beh, keďže pokiaľ výdrž klesne na minimum behať nemôžete, ale bojovať hoci trochu pomalšie môžete naďalej), akrobacia (menšie poškodenie pri páde) a odolnosti voči teplu, mrazu, jedu (oplatí sa to, keďže aj krvavá mucha je schopná vás zabiť, takto vám už neublížia) a chorobám (toto som vôbec nepochopil, niekedy hrdina kýcha, ale žeby boli nejako poškodené atribúty alebo ste chytili nejakú inú chorobu som počas hry ani raz nezaregistroval).

Inventár
Zbieranie predmetov má v hre určitý význam na rozdiel od TES môžete do svojho inventára dať veci, ktoré môžete neskôr potrebovať pri niektorom queste, ale taktiež sa nájdu predmety, ktoré slúžia len na spoplatnenie, napr. čakal som, že hra umožní aspoň z trolích koží vytvorenie brnenia, ale nie brnenie si môžete len kúpiť, kúpa je ale obmedzená vašou reputáciou pri danej frakcii, pokiaľ chcete lepšiu zbroj nepotrebujete len peniaze, napr. keď chcete paladínsku zbroj potrebujete si zvýšiť reputáciu u rebelov na 60 (pôvodne to bolo len 50, tak nechápem prečo to upravili).
V hre nájdete široký arzenál zbraní, no postupne ako si budete zvyšovať atribúty budete používať už len tie silnejšie a na slabšie zabudnete. Každá zbraň spôsobuje určité poškodenie, ktoré môže byť ovplyvnené pozitívne alebo negatívne, pokiaľ zbraň získate v súboji alebo niekde nájdete, je dosť možné, že zbraň je opotrebovaná = jej poškodenie je o 50% menšie ako by ste ju kúpili, zaujímavé ale je, že cena je rovnaká ako novej; v hre sa nachádzajú cenné truhly - zabudnuté a tajomné - ktoré obsahujú postupne ako ich nachádzate nové a vzácnejšie zbrane, takže ich hľadanie sa oplatí. Zbrane si môžete naostriť, otráviť, posvätiť alebo vlastnoručne vyrobiť a zvýšiť ich poškodenie.

Súboje
Počas vašej púte narazíte na mnoho zvery a príšer, z ktorých vás aj ten najslabší môže dosť poraniť (pokiaľ bojujete na blízko). Pri love vysokej zveri som mal pocit akoby som hral lovecký simulátor, hlavne pri niektorých questoch je to adrenalín, keďže jelene sa rozpŕchnu a niektoré sa už nevrátia, čoho následkom je len načítanie uloženej pozície. Trošku mi tu chýbali draky, keďže za celú hru ich zabijete len 4 a aj to som 2 zabil už na 6 levli (takže pokiaľ chcete skúsiť rolu drakobíjcu zahrajte si radšej Skyrim). Zvierací nepriatelia vás napádajú v skupinách, takže na začiatku hry sú tieto súboje veľmi nebezpečné, roztrhá vás svorka vlkov, zadupú vás do zeme nosorožce alebo roznesú vás na kopytách bizóny.
Súboje s ozbrojenými nepriateľmi sú ale celkom pekne a efektívne prevedené, cez systém komb a krytia. Pokiaľ neoslobodzujete mesto tak nepriatelia na vás útočia po jednom alebo dvoch, ostatní čakajú, kým neprídu na rad. Pokiaľ nie je váš protivník voči vám nepriateľský tak ho po porazení len omráčite a môžete ho okradnúť a keď chcete aj doraziť. Tento systém vyvolávania súbojov je dobrý spôsob na získanie niektorých predmetov - napr. kladív, píl, ktoré potrebujete vo väčšom množstve pre 1 quest - alebo zbraní - strážcom sa obnovujú donekonečna po prebudení. Aj keď som si na začiatku myslel, že taký drak alebo trol je najsilnejší protivník, mýlil som sa, aj na konci hry vám najväčšie poškodenie spôsobia čarodejníci a ľadový golemovia (pred ľadovým útokom sa skoro nedá vyhnúť a jeden zásah vám vezme polovicu života ). Zaujímavý je počin tvorcov, že šípy nepoškodia všetko, klasický šíp nezraní ani kostlivcov ani golemov.
Pokiaľ nechcete bojovať sami môžete si so sebou zobrať spoločníka, ale niekedy je vám viac na príťaž ako na pomoc, keďže môže zomrieť alebo byť agresívny voči inej frakcii. Pokiaľ máte spolubojovníka nepriatelia nenapádajú len vás, práveže skôr si to odnesie váš spolubojovník.

Fyzika a osvetlenie
Ragdoll efekty ma vôbec neoslovili, pri zabíjaní malých živočíchov som mal pocit akoby som hral golf, len namiesto loptičky som mal králika. Mŕtve jedince po smrti sa ostanú triasť ako želatina, neviem či to majú byť posmrtné nervové vzruchy, alebo chyba. Šípy sa taktiež správajú zvláštne, pokiaľ miniete cieľ tak sa šíp odrazí, ani to neviem popísať ako to vyzerá ale je to vážne komické.
Osvetlenie sa počas fáz dňa mení a vyzerá to úchvatne, ale osvetlenie v jaskyniach ma zarmútilo, fakle (tak ako aj šperháky) sú v hre len na jedno použitie ale nemusíte sa báť často ich potrebovať nebudete, väčšina jaskýň je osvetlená fosforeskujúcimi kryštálmi, a tu je kameň úrazu osvetlenia, celá jaskyňa je osvetlená, len vy vidíte pár kameňov čiernych akoby neboli osvetlené, čo pôsobí na váš zrak ako bug. Pokiaľ vstúpite do temnej jaskyne tak tam všetko vyzerá takto, vidíte len jemné obrysy predmetov, ale tu je to prirodzené.

Interakcia
V hre môžete okrem lovu aj zbierať rôzne bylinky na prípravu elixírov. Patch dovoľuje pri oddychovaní pomalú regeneráciu zdravia, pokiaľ sedíte alebo opekáte si niečo pri ohni. Pokiaľ máte recepty a naberačku môžete si v kotli niečo uvariť. Potom sú to len maličkosti ako pílenie dreva alebo otáčanie prasaťa nad ohňom. Dlho som v hre nevedel, kde môžem použiť lopatu a až pred koncom hry som prišiel na to, že na mieste kde sú prekrížené kosti a lebka môžete kopať, je to označenie pokladu. Čítanie kníh a kamenných tabuliek vám môže zvýšiť pradávne vedomosti alebo alchýmiu.

Ozvučenie
Hudba je vybraná podľa situácie, pokiaľ si len vykračujete krajinou, tak hrá pokojná, keď vás zaregistruje nepriateľ hneď sa zmení a vy viete že môžete očakávať útok. Dialógy sú zvládnuté dobre, až na to, že niekedy ich hlasitosť klesá, tak že ich skoro vôbec nepočuť.

Príbeh
Hlavná dejová línia je redukovaná, počas vašej cesty hľadáte vášho starého známeho Xardasa, keď už ho nájdete splníte pre neho 1 úlohu a nasleduje rozhodnutie, ktoré smeruje k jednému z 3 koncov. Hra berie ohľad najmä na vedľajšie questy, ktorých sú tu stovky, ale nie sú veľmi originálne - zabite niečo/niekoho, prineste niečo, sprevádzajte niekoho (toto som nenávidel, postavy sa často zasekávajú), porozprávajte sa s niekým a potom už len oslobodzovanie miest, resp. ničenie rebelských táborov.
Po 75 hodinách hrania som odohral všetky 3 konce a musím priznať že až na pár maličkostí sú rovnaké, líšia sa podľa toho či oslobodíte jednotlivé oblasti a ktorí z vašich starých známych prežijú.

Cestovanie
Nemusíte sa báť, že po celej krajine sa budete prechádzať pešo, každé mesto označené na mape má svoj teleportačný kameň, ktorého použitie vás tam prenesie. Pri teleportovaní však hra dosť padala v spojení s guru questom, takže pred teleportovaním si najprv hru uložte.

Záver
Pokiaľ by bola hra lepšie optimalizovaná neváhal by som jej dať aj 90%, ale táto vada dosť ovplyvní pohľad na Gothic 3. Hra dokáže pobaviť a zaujať na dlhé hodiny, pokiaľ plníte vedľajšie questy. Čo dodať na záver, napriek všetkému chcem vidieť ako to dopadne s naším hrdinom v stand-alone datadisku Forsaken Gods a potom ako prológ si zahrať prvé dva diely.

Herná doba : 75 hodín 45minút
Konečný stav : 81. level

Pro: vedľajšie questy, grafika, hudba, neobmedzený inventár, spracovanie dialógov

Proti: hlavná dejová línia, padanie hry, zlá optimalizácia, zasekávanie NPC, výpadky textúr

+12

Driver

  • PC 75
Vzpomínám si, jak jsem na tuhle hru před léty nedočkavě čekal. Tuším, že kromě Midtown Madness byl Driver ve své době jedinou hrou, která hráči umožňovala volný pohyb po celém městě. Logicky to tedy byla bomba! Po zhlédnutí slibného traileru jsem se nemohl dočkat až hra vyjde.

Výsledek ovšem bohužel až tak světoborný nebyl. Ne, že by to byla vyloženě nuda, ale člověk od hry přeci jen očekával víc. Města působila jaksi prázdně, byla navržená docela nezajímavě a bez fantazie (narozdíl od MM), budovy působily spíše jako krabice od bot, textury mě taky zrovna neokouzlily. Kromě toho tu nebylo příliš co dělat. Dynamika hry sice nebyla špatná, ale celkový dojem to nespravilo. Kromě toho systém poškození auta neumožňoval žádné eskapády á la Destruction Derby.

Nestydím se přiznat, že když jsem narazil na cheaty, bylo to podstatné zpestření. Např. auta, která po nárazu odlétavala jako papírové krabice desítky metrů do okolí! :D anebo stejná sranda naruby, tedy s mým vlastním autem, kdy jsem se nechával "katapultovat" z mapy pryč a následně jsem projížděl tmavá území mimo oficiální mapu. Infantilní? Oh yeaaah :D

Toto zmiňuji proto, abych poukázal na hlavní problém Drivera. Mimo hlavní silnice totiž opravdu nic nebylo a město tudíž nepůsobilo tak uceleně jako v MM. Výsledný dojem byl tedy spíše jako nějaké kulisy či prázdná skořápka.

I přesto musím uznat, že hra jistou atmosféru měla. Samostatnou kapitolou byl samozřejmě příběh, který měl určité kouzlo a hráč si užil nesčetných adrenalinových honiček (především San francisco) a proto hře alespoň těch 75% dávám.

Pro: Příběh, adrenalinové honičky s policií, efekt odletujících poklic v zatáčkách :D

Proti: nezajímavý design měst

+12

Earth Defense Force: Insect Armageddon

  • PC 50
Nesnášíte hmyz? Otravují vás mravenci v cukru? V lese máte hrůzu z klíšťat? Děsíte se pavouků? A při blízkém přeletu vosy utíkáte do bezpečí? Tak tato hra splní noční můry všech co tyto potvory nesnáší.

Je to tak, Země je opět v ohrožení a tenkrát jsou vetřelci obří hmyzáci. Mravenci vetší než auto, klíšťata velikosti člověka, vosy velikosti vrtulníku, obří pavouci co skáčou po desítkách metrů a další výběr ze života hmyzu. Co by statečný voják EDF který musí nakopat vetřelcům zadek! Na výběr jsou čtyři typy povolání, voják, technik, heavy a létající scout. Tyto povolání mají každé trochu jiné bonusové vlastnosti ale jinak se hra hraje vždy stejně.

Úkol je vždy jasný, zničit enormní množství nepřátel. A opravdu je to občas šílená scéna, kdy se snažíte zlikvidovat desítky nepřátel kteří se na vás valí, pavouci skáčou, přes budovy lezou mravenci, a v rojích se blíží klíšťata připravená skočit na záda a odsávat zdraví. Pak se k tomu mohou přidat ještě letecké jednotky, které chrlí nové nepřátele a ještě vás odstřelují. Do toho jsou občas na mapě hnízda, ze kterých se chrlí nová várka nepřátel.

K ruce jsou dva parťáci, kteří občas pronesou otřepanou hlášku a snaží se přiložit zbraň k dílu. Nejdůležitější je ale jejich role když vás nepřítel sejme, aby přiběhli a oživili hráče. Ano jsou tady lékárny, ale honit se za nimi po mapě nemá moc význam. Na nějakou munici rovnou zapomeňte, na to autoři rovnou rezignovali, takže jediná věc je přebíjení zbraně, jinak byste ani nepoznali že máte nekonečno munice.

Nějaké to zpestření jinak stereotypní akce jsou souboje s velkými bossy. Ty jsou občas velcí jak mrakodrap a připomínají hráči jak je vlastně proti nim titěrný. V pár misích dojde i na tank a mecha, ale co si budeme povídat je to vlastně to stejné kosení nepřátel jak předtím. Hra se nebere vážně, vtipkují zde protagonisté a dělají z toho odlehčenější záležitost, což je sice fajn, ale řeknou tu jen pár štěků.

Grafická stránka hry je budget jak vyšitý, hudbu zde občas zaslechnete, a zvuky jsou občas otravné díky pazvukům nepřátel. Problém této hry je, že je to furt to samé od první chvíle. Ničíte hmyz, ničíte nově se objevující hmyz a ničíte obrovský hmyz v podobě bossů. A to je vlastně celé. Hra je to zkrátka průměrná, na občasné vyblbnutí a výplach mozků se dá použít, ale nedej bože aby jste hráli více misí za sebou jak já. To už potom ty obří mravenci nechcete ani vidět!
+12

Fallout 3 - Mothership Zeta

  • PC 45
Tak strašný to nebylo. Vetřelčí loď je docela pěkně graficky ztvárněná. Má to i pár dobrých scén. Jako třeba zmražení vetřelčích chirurgů. Souboje nájezdníků s párači a jinou verbeží, nebo procházka ve vesmíru. Zajímavý bylo setkání z lidmi z jiných časů. A docela zábavné bylo poslouchat záznamy zajatců.

Celá hra je jinak chůze dopředu a střílení stále stejných nepřátel. Je to okořeněné novým arkádovým prvkem. Tím je zařízení na opravu zbraní, kterých je dostatek. Ve hře tedy rozhodně nestrádáte. Vetřelčí zbraně jsou pěkné (dvě). Zas až takové kanóny to nejsou. Naštěstí se tu dají najít nějaké náboje do fenomenálního Alien Blasteru.

Žádné nové úrovně. Žádný příběh. Jen řežba. O něco delší a o něco zábavnější než Aljaška Stejně mě to ke konci už trochu nudilo. Na to, že dokázali přiletět takovou dálku, tak se nechali docela snadno vystřílet. A ani moc použitelných věcí neměli.

Pro: pěkná grafika, zajatecký záznamy, náboje do Alien Blasteru, pár pěkných momentů

Proti: žádné nové úrovně, pořád stejní nepřátelé, žádný příběh, málo věcí a zbraní, ke konci stereotyp

+12

Age of Wonders II: The Wizard's Throne

  • PC 100
Opět jeden z klenotů tahových strategií a pro mě opět nepochopitelně neodbornou veřejností ignorován, ale za to Homan jedna až deset tisíc tu točil každý too jo! Takový neoriginální (s)hit si přeci člověk nemůže nechat utéct..

AOW je desetisíckrát lepší než Homan 1 až 10 0000, má krásnou grafiku a co si budem povídat, je to homan co przní a vykrádá AOW, přičemž AOW si z homanu nebere vůbec, ale vůbec nic(jestli si myslíte že s chozením panďuláčkem po mapě a zapínání tahového boje přišel první homan to jste kurva na omylu!).

AOW dvojky hravě zadupávají Homan od pětky dolů, páč jsou graficky krásnější střízlivější, stylizovanější, čistější.

Herní koncept je taktéž zajímavější a propracovanější, velkou roli zde hraje magie a výzkum a často pak boje připomínají než taktickou strategii spíše karetní hru Magic: the gathering a to v tom nejkladnějším slova smyslu.

Levelování jednotek(jen o tři stupně) bylo výborným zpestřením, nejen že se zlepšily její bojové vlastnosti, ale často získala i další dovednosti, jako třeba jedovatou střelu, vržení kopí, schopnost šplhat po hradbách(velmi užitečné) a nebo kouzlo navíc a pod.

Mnohem zajímavější a krásnější mapa, větší pestrost frakcí a navíc konečně taky možnost diplomacie! Ve které máte možnosti od handlování celých měst(do té doby v žádné hře takhle propracovaná diplomacie nebyla) až po obdarování švestičkami ze zahrádky!

Více možností máte i na mapě, můžete nová města zakládat a stejně tak ta vybudovaná s definitivní platností zlikvidovat! A do toho se občas na vás vzpomene nějaký bůh a pověří vás uspokojením nějakého jeho rozmaru, tak třeba právě bůh války, abyste zničili nějaké město, bohům přírody zase vadí většinou těžba surovin a průmyslové objekty( a to dokonce i tak enviromentální a ekologická stavba jako je větrný nebo vodní mlýn!) a neváhá po vás žádat to samé.
Takže se v tomto herním žánru prvně(už od jedničky) objevuje systém náhodně generovaných questů! A budete se divit, ale funguje to!

Zkrátka ve všem je to lepší a tak věřím tomu, že těm co se Homan líbil na základě mé komparace se případně rozhodnout vyzkoušet AOW, které za ten čas a energii stojí!


Pro: nejlepší tahová strategie na světě

+12 +18 −6

Thief

  • PC 70
(Průběžné hodnocení, z Thiefa jsem doposud trochu mimo mísu, možná ho ještě pošteluju. Též očekávám budoucí masivní poladění bugů, které povede k dost odlišným recenzím a zážitkům, než je v1.0)

Kontroverze roku, vzhledem k fakt koňské dávce chyb, kterýma hra čtvráct dní po vydání disponuje, uděluju nejvyšší možné tolerovatelné hodnocení, které si v celkovém kontextu mých známek ani nezaslouží. Celkem oldschoolový a trvanlivý matroš a noční fetiš pro cetek a tretek milné geeky, až bláznivě přenastavitelný, to už se dneska jen tak nevidí... Umění a talent autorům skrze jejich dílo někdy stříká i ušima, nemůžu neocenit skutečné obksurity jako Moirův blázinec, Montonessiho obrazy polidštěných zvířat, Garret je cool postava s prima průpovídkama a fešnou cimrou...

A přitom, koketovat s Thiefem je jako randit s dvacetiletou sexuálně zamrzlou nádhernou pannou. Člověk v tom vidí nějaký potenciál a očekává něco velkýho, ale nakonec z toho není nic moc, protože zázraky se prostě nedějou (recenze varovaly velmi jasně). Aby byly mé pocity ještě nejasnější, částečně jsem si gameplay zajebal sám neubližným nech-brouka-a-stráže-žít nastavením, které sice šetří užitečné čudlíky, ale krev je snad od toho, aby tekla! Nedoporučuju toto levné frajeření s obtížnostma přehánět.

Aby bylo jasno, nemám nic proti linearitě, ani jsem si jí nevšiml a kvůli hromadě lupu v mega levelech to nehraju (čoření lesklých zďorbů mě přestalo brát v 6. misi). Ani proti enemákům, občas umí být i značně podnikaví, nastavte si hru pořádně a natuho, a oni pak řeší kdejaký šramot a šelest. Nepotřebuju ani převlečený Deadly Shadows (v recenzích málem braný jako nějaká berná mince kvality, přitom na těch samých serverech se na něj před deseti lety dost nadávalo, že není jako Dark Project, ani jako Metal Age). Přitom Deadly Shadows byl taky známý polotovar a odpouštěl jsem mu skoro ty samé chyby, akorát tentokrát už to autoři fakt přehnali. Pod sračkoidní mlhou selektivní paměti je ale zapotřebí si připustit, že Thief klopýtá už dlouho.

Nicméně já osobně si s ním s tuze rád zaklopýtám ještě popáté. Povyšuje hry na určité umění.

Pro: Thiefovo srdce bije stále čistě. Umělecky a graficky místama nesmírně promakané "čači". Mise v blázincu píše.

Proti: Buglist - jen tak z voleje: RAMkožravé město, loadingy po pár krocích jak v devadesátkách, enemáci píchající Garretta kordy naprudko přes textury, interface jak ze scífka, občas hroutivé sejvy, You can smell river from here:)

+12 +14 −2

Trine 2

  • PC 90
Nemôžem inak, ako tvrdiť, že toto je veľmi prominentná hra. To, čo sa darí štúdiu Frozenbyte je veľmi neobvyklé. Jednotkou ma ohúrili, no v dvojke ma pocit blaženosti sprevádzal až po koniec, a to nielen blaženosti ako takej, ale aj vyslovene úžasu nad excelentným designom úrovní. V tomto sa radí Trine medzi špičku AAA titulov, nech si tvrdí kto chce, čo chce. V žiadnej inej hre som nemal taký pocit rozmanitosti, roztomilosti či rôznorodosti. V porovnaní s prvým dielom naviac opravili niektoré neduhy v hrateľnosti a myslím, že to dotiahli do takého stupňa, o ktorom podobné hry môžu len snívať.

Pro: - mega kvalitný soundtrack (jeden z mála herných soundtrackov, ktorý si rád pustím len tak); dychvyrážajúci level design; radosť z hrania počas celej doby

Proti: - aj to dobré má vždy svoj koniec

+12

Brogue

  • PC 100
Moje první rogue hra. Respektive jsem ještě zkoušel hrát Morii, protože měla normální kreslenou grafiku a navíc to byla "známá Moria", ale nedokázal jsem do ní nějak proniknout. Ostatně ani u Brogue mi to zezačátku moc nešlo, přehlednost očividně nulová, díky chudému ASCII interface. Ale po krátkém boji se mi to podařilo a nad hrou jsem zvítězil (nebo ona nade mnou?).

Popravdě, od té doby, co jsem přišel na Brogue, už nic jiného nehraju. Teď budu popisovat obecné principy roguelike games. Proč je tak unikátní? Jedná se o rogue žánr, tedy: za prvé - pouze jeden život (permanent death). Jakákoliv smrt se nedá zvrátit a musíte začít znova od začátku. To by ale asi byla celkem nuda hrát celou hru zase znova. Tak proto je tu za druhé - každá hra je originální. Dungeon se generuje podle takzvaných seedů - 10místných čísel - čili se nemusíte bát, že byste hráli jeden dungeon (za celý život) dvakrát a zároveň, pokud se nějaký líbí, stačí si seed zapsat a kdykoliv ho můžete hrát znova. Co je cílem? Projít 26 levelů (depths) a na 26. nalázt Amulet of Yendor a vynést ho zpátky na povrch. Za třetí - hraje se na tahy, takže není kam spěchat a hru můžete v klidu hrát na pozadí jiných aktivit. A za čtvrté - veškeré předměty, které najdete, jsou neidentifikované - jediný způsob jak začít s indentifikací je to prostě na sobě vyzkoušet, ať už bude efekt jakýkoliv.

Co se týče hry, tak bych ji nejlépe asi přirovnal k šachům. Na každý svůj krok máte neomezeně času a stejně jako v šachu tu nejlépe využijete předpovídání budoucích tahů nepřítele a svých dalších možností. S tím rozdílem, že tady je hrací plocha pokaždé jiná, nepřátelé jsou jiní a obsah vašeho inventáře taktéž.

První hraní může být celkem oříšek a věřím, že hodně lidí neznalých rogue her odradí. Jak jsem říkal, hra má ASCII interface, čili pouze písmena a znaky, ale Brogue výborně využívá barevných efektů, díky kterým je hra mnohonásobně přehlednější, než když by byla černobílá. A je přitažlivější.

Obrovská výhoda Brogue je, že se ho budete učit hrát prostě tak, že ho budete hrát. Což zní logicky, ale tady i po x-tém hraní budete stále objevovat nové věci, ke kterým jste se předtím (kvůli smrti, omezenému výběru, malému inventáři, rozdílnému seedu) nedostali a budou vás mile i nemile překvapovat.

Hra je to mimořádně obtížná. Smrt není jenom trvalá, ale i častá. Popravdě asi po dvou měsících hraní se mi ještě nepodařilo donést Amulet na povrch a tedy hru dohrát. No, třeba se mi podaří zlákat další hráče a někdy se potkáme na fóru (odkaz) při soutěžích, jakákoliv pomoc je na wiki (odkaz).

Pro: přehlednost?, hratelnost na úrovni vylepšeného šachu, stále je co objevovat, "online" soutěže, díky komunitě stále ve vývoji

Proti: lehká závislost

+12

Call of Duty: Black Ops II

  • PC 70
Hrán pouze singleplayer :)

Hned, co jsem dohrál první Black Opsy, jsem se s chutí vrhnul na druhý díl. A musím říct, že k němu vlastně ani nemám co napsat. Je to legrační, ale je to tak, je to prostě jen „další Call of Duty“. Prakticky většina prvků z jedničky se přenesla i zde. Nemůžu už však tvrdit, že to je zajímavý nápad jako v jedničce, neboť v tomto díle už prakticky nejde o žádné „černé operace“, ale o pouhopouhé zachraňování světa před teroristou. Příběh je zde ještě zamotanější a nepřehlednější než v jedničce.
Vůbec jsem například nepochopil, jak mohl hlavní záporák 3x přežít svou vlastní smrt a několikrát uprchnout po zuby ozbrojené jednotce. Ale to není důležité. Každopádně, co mě znovu potěšilo, je náplň misí. Až na pár výjimek nejsou nudné, odsýpaly rychle a ani přesun větší části hry do budoucnosti se sci-fi prvky hře nějak zásadně neublížil. I přesto však musím říct, že těch pár misí, odehrávajících se v 80. letech, mě bavilo víc než mise z budoucnosti. Ještě jednu věc bych však chtěl zmínit, oproti prvnímu dílu je zde opravdu veliké množství různých zbraní a vychytávek, které jsem v žádném předchozím Call of Duty vůbec neviděl. Za mě rozhodně velké plus.

Ke grafické stránce hry nemám prakticky nic na srdci, neboť je to pořád to samé. Jediným „vylepšením“ tak prakticky zůstává mnohem lepší optimalizace, než tomu bylo v případě prvního dílu.

No a to je asi tak vše. Kdo někdy hrál nějaké Call of Duty od dob Modern Warfare, bude si připadat jako doma, neboť od té doby se toho v zásadě moc nezměnilo. Vzhledem k mnohem lepší optimalizaci hry, která však samotná v zásadě nic nového (krom sci-fi prvků) nepřinesla, musím hodnotit stejně jako první díl a to 70%.

Pro: + Zábavné mise + Mnoho zbraní a vychytávek + Délka hry tak akorát (Cca 8 hodin)

Proti: - Grafika pořád to samé hnusné - pořád to samé - pořád to samé už spoustu let - příběh vo ničem

+12 +13 −1

Titanfall

  • PC 80
Po tříleté pauze, kdy jsem se věnoval ARPG hrám (tfuj), jsem narazil na tuhle hru díky její masivní reklamní kampani. O to víc mě začla zajímat, když jsem zjistil, kdo za ní stojí.
Trochu mě zaráželo přidání umělé AI do MP, ale naopak se mi líbila myšlenka s mechy. Takže, když přišel beta víkend, šlo se testovat, jak to vlastně bude fungovat dokupy. Světe div se, funguje to skvěle.
Je to opravdu rychlá akce, rychlejší než CoD/CS díky jetpackum, co maj pajtaši na zádech, díky kterým mohou běhat po stěnách, čímž i zrychlují a překonávat opravdu vysoké překážky. No a mechové tomu dodávají dynamičnost a řekněme částečně redukují stereotyp.
K té umělé AI: dost lidí na to nadává i v recenzích, co jsem četl. Že jsou totálně tupí, což je holý fakt, ale podle mě, to těma lidma nebylo pochopeno, protože oni tam nemají sloužit jako potenciální nebezpečí, ale pouze dokreslují atmosféru dění kolem. Bijou se mezi sebou, komunikují mezi sebou, atd. a hlavně slouží na odemykání attachment k zbraním. Osobně se jima po odemčení potřebných věcí vůbec nezabývám a jdu čistě po hráčích. Zabijím je jen v nutných případech. Hlavně ze dvou důvodů. Pokud po něm vystřelíte a nemáte tlumič, zobrazíte se nepřátelům na mapě a druhá věc s tím hned souvisí, že začnete přebíjet a v tom se vynoří živý hráč, který vás sejme. Věřím tomu, že respawn nejsou tací chuji, aby neviděli, jak přiblblá ta AI je.
Zbraní tam je "pár", což také nemuselo každému sednout, ale já to vidím tak, že čím míň zbraní, tím lepší balance.
Hra se hraje 6 vs 6 + ti boti, to se také spoustě lidí nezdálo, ale opět, je to tak akurát. I přesto, že mapy jsou středně velké, tak ke konci hry to je taková mela, že někdy máte pocit, že je tam přehuštěno. V tom se mě líbí ta dynamičnost, kdy na začátku proti sobě jen piloti (hráči) + boti a postupem času do toho přichází Titáni a končí to řeži i 5 Titánů mezi sebou. Na ty si musí hráč dát obzvlášť majzla, protože jejich zbraně jsou opravdu smrtící a také mu můžete zakřupat pod nohama.
Odehráno mám něco kolem 40 hodin čistého času, nenarazil jsem na žádné neduhy, které by znepřijemňovaly, nebo znemožňovaly hraní, hra vypadá pěkně pro oko.
Takže kdo by hledal FPS na odreagování, mohu doporučit, nudit se určitě nebude a na takové 1-2 hod. vyblbnutí ideální věc.
+12

Cabela's Big Game Hunter Pro Hunts

  • PC 90
Lovectví a myslivost mi celkově nic neříkají. A jak tomu moc nefandím, tak musím přiznat, že ve hrách mi to až zas tolik nevadí a rád si to vyzkouším. Her o virtuálním lovu tu byla už celá řada. Naposledy slovenský Cauldron přinesl Dangerous Hunts 2013, který však než lovecký simulátor působil jako Call of Duty se zvířaty. Těžko říci, zda s tím přišel první Activision nebo samotný Cauldron, ale nejnovější hra z této v Americe jinak poměrně populární série se naštěstí zase vrací zpátky ke kořenům. A tentokrát ve velkém!

Co vás na této hře, která spadá spíše do okrajového a hráči neprávem opomíjeného žánru, nadchne jako první, je zcela určitě naprosto úchvatné vizuální zpracování. K dispozici máte celkem čtyři různorodé herní mapy, které jsou plné detailů a života. Možná je to jen věc vkusu, ale podle mě to je momentálně nejlépe zpracované lesní prostředí, které jsem dosud ve hrách viděl. Říkám lesní, ne tropické, takže se tímto rovnou zříkám jakéhokoliv srovnávání s Crysis. I když interní engine Cauldronu pojmenovaný CloakNT třetí generace dle mého názoru podává daleko hezčí výsledky než Cry Engine.

Mapy jsou dostatečně velké, pestré a odevšad na vás dýchá pohodová atmosféra procházky lesem. Přitom hra je sama o sobě nádherně optimalizovaná a běží plynule. Každá z map pak nabízí možnost volného lovu, kdy si jen vyberete místo a čas vaší výpravy a pak si svobodně chodíte a střílíte, co vás napadne. Důležitější jsou však úkoly, kdy musíte provést lov na určité zvíře za předem daných podmínek. Úkoly si jsou sice podobné, ale nejsou stejné, takže to není zase taková nuda, jak by si někdo mohl myslet. Avšak od lovu zvířat nelze čekat žádné převratné věci, to je samozřejmé.

Samotná hratelnost staví hlavně na simulaci lovu, který je zde velmi dobře zpracován. Nejen že musíte dle aktuální hodiny zvěř najít, neboť ta se tu pohybuje jako ve skutečném životě a má určitý denní cyklus, kdy chodí spát, jíst či pít k vodě. Ale musíte si také počínat velmi opatrně. Zvěř zde má totiž oči, uši i čich. Přiblížit se ke stádu tak nikdy není zcela jednoduchý úkol, neboť vás vaše kořist může spatřit, zaslechnout či ucítit. A vězte, že vítr se tu každou chvíli mění. Inteligenci i chování zvířat musím opravdu pochválit, protože si vás jako v reálném světě jen tak nepustí k tělu a vy musíte být náležitě opatrní, abyste vůbec uspěli. Mimochodem, zvířecích druhů je tu celkem dost.

Co by to ale bylo za lov beze zbraní a nějakého toho vybavení. Takže jako každý správný zálesák můžete vybírat ze skutečných zbraní, počínaje několika druhy pušek, brokovnic a dokonce i dvou elegantních a tichých luků. Ke každé zbrani je pak možné přikoupit lepší munici nebo šípy, případně puškohled s větším zvětšením. Aby byl lov snazší, využijete i šikovný dalekohled a pár zlepšováků jako vábničky, sprej pro zamaskování vašeho pachu a podobně. Jakou taktiku při lovu zvolíte je víceméně na vás.

Po mapách je roztroušena taktéž spousta posedů a úkrytů, takže není problém si někde sednout na čekanou a počkat si, až vám zvířata sama přijdou do rány. Druhá možnost je stopování, které vás spolehlivě dovede tam, kde se zvířata zrovna nachází. Střelba z jednotlivých zbraní je tu pak zpracována velmi pěkně a je lahodnou odměnou za to dlouhé čekání či náročné plížení. Velmi chválím zpomalené sledování dráhy projektilu a jeho účinků na zasažené zvíře. Tohle autoři nejspíše odkoukali z nějaké sniperské hry, ale tady bych to vážně nečekal. Je to však příjemné oživení.

Střelbou však nic nekončí. Vaši trofej si musíte vzít, a to někdy není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pokud zvíře zraníte nebo mu způsobíte jen méně vážná poranění, uteče a k zemi padne až někde v ústraní. Tady se ke slovu dostává opět stopování, kdy svou kořist musíte vypátrat podle krvavých stop na zemi. Ne vždy je to jednoduché. Teprve až po jejím nalezení získáte patřičné ohodnocení a odměnu, která se odvíjí podle toho, jak čistě jste zvíře zabili. Nashromážděné kredity pak lze investovat do nákupu vybavení a zbraní, jenž jsou potřeba k plnění jinak uzamčených úkolů.

Když to všechno tak nějak shrnu, Cabela’s Big Game Hunter Pro Hunts je velmi příjemnou, neobvyklou hrou pro nenáročné relaxování u počítače. Tento kousek, na který můžou být Slováci patřičně hrdí, je zatím nejlepším loveckým simulátorem, který jsem kdy vyzkoušel. A nejen vyzkoušel, ale v tuto chvíli, kdy píši tento komentář, ho i nadále aktivně hraji. Jak jsem říkal, skutečný lov není nic pro mě a asi bych si to hodně vyčítal, ale ten virtuální má prostě své kouzlo. Cauldron odvedl skvělou práci a rozhodně ještě nekončí. Doporučuji!

Pro: Krásna grafika, úchvatné prostředí, oddychová hratelnost, chování zvěře, zbraně, lovecká atmosféra, vizuální znázornění dráhy projektilu

Proti: Vůbec nic

+12

Halo: Spartan Assault

  • PC 50
Halo: Spartan Assault mě překvapil když teď nedávno byl vydán na Steamu. Zmizela nutnost že hra lze spustit jen na Windows 8, přibyly klasické Steam achivmenty a cena byla snížena na přijatelnějších 5 eur (oproti původním 300Kč).

Tahle Top Down střílečka je hříčka, která si na nic velkého nehraje. Průchod jednotlivých levelů se dá počítat v rámci minut, občas to natáhne smrt jelikož se musí celá mise opakovat od znovu. K dispozici jsou dva sloty na zbraně, granáty, a speciální schopnosti jako kamufláž, sprint, návnada atd...

Je zde systém XP, že zabité nepřátele se zvyšuje score, a po dohrání mise se sečte styl zabití, vícenásobné zabité atd... Tyto zkušenosti slouží pro nákup zbraní a schopností před misí. Pro zvýšení XP lze vybrat dvě lebky které omezují anebo zvýší obtížnost dané mise jako je např. větší výdrž nepřátel, méně munice, zničení štítu znanená smrt atd...

Mise jsou si často dost podobné, občas se objevuje zpestření v podobě vozidel a tanků. Jinak musím pochválit hudbu ta je skutečně dobrá a je vidět, že se drží kvalit předešlých Halo her.

Tento kousek je zkrátka hříčka na odreagování. Dat si jednu dvě hry, a pak to zas vypnout. Zabere okolo 4 hodin její dohrání. Ale je to průměrná záležitost.
+12

Kane & Lynch: Dead Men

  • PC 35
Hned na začátek se přiznávám, že je mi až líto udělit takhle malé hodnocení, ale nehodlám s tím ztrácet nadále čas. Ta hra má poměrně velký potenciál co se příběhu a postav týče. Příběh a důvody konání postav nejsou jasné hned od začátku a příběh se tedy postupně odvíjí a hráč zjišťuje, o co se tu vlastně jedná. Působí to skutečně filmovějším vyprávěním. Také obě hlavní postavy, jakýsi profík Kane se svou minulostí a vyšinutý psychopat Lynch, Kaneův hlídací pes a přidržtažka. Kane dostává za úkol vyrovnat svoji minulost a zachránit tak mj. dceru a ženu, Lynch prostě dělá, co se mu řekne. Většinou. Jindy mu hrábne a jeho existence na místě přináší jen problémy. Potud by to bylo v pořádku a věřím, že na konzolích to mohlo mít úspěch. A ve své době to i úspěch (nějaký) mělo, jelikož se uvažovalo i o filmové adaptaci se známými herci, což už je ovšem s velkým odstupem času pasé.

Problémem hry tedy není její nápad, ale její zpracování. Konverze na PC se hodně nepovedla a značnou zásluhu na mém rozčarování má i implementace služby Games for Windows LIVE do hry samotné. Tvůrci se s nějakým předěláváním pro PC, co se menu a ovládání týče, moc nemazlili, takže v menu zapomeňte na myš a lozíte jen klávesnicí. Samotný vstup do hry nebo alespoň herního menu je ale trochu porod. Pominu-li, že po instalaci hry jsem si ještě musel na webu najít a stáhnout instalátor GfWL a přeinstalovat i tu současnou verzi, která byla nedávno instalovaná, protože jinak se hra vůbec nespustila, pominu - je to 7 let stará hra, OK. Ale že hru spustím, začne se načítat nějaké logo a pozadí hry, do toho vyskočí GfWL a začne se mi logovat, což nechci, takže ihned, jak zmizí, jej musím zase vyvolat, odhlásit se, vytvořit offline profil, GfWL zmizí, načte se logo hry, spustí se intro, přeskočím, zobrazí se info GfWL, potvrdím, načte se menu hry, musím vyvolat GfWL, přihlásit se do offline profilu, hra se jakoby restartuje, takže zase začíná najíždět úvodní logo, spouštět se intro... ty vole, co to má znamenat? Při dalším spuštění hry to celé zase nanovo!

Když už se ovšem dostanu do hry, jukne na mě konzolovka jak vyšitá. Všichni, krom mě, nesmrtelní (tedy pokud není jejich skon nutný), policisté nabíhají v houfech na odstřel, několikrát jsem se skrčil za překážkou, abych se kryl, načež se zcela zbláznila kamera, která začala škubat a poletovat a musel jsem se podívat jinam (nějaký bug kamery), scripty ne vždy dokáží ovládat postavy na mapě, takže v bance jsem měl několik lidí, co stáli na místě rozkročeni rozpaženi a ani se nehnuli. Postavy tak nějak i během akce mluví jak kdybyste u hry vypnuli zvuk a pustili si k ní nějaký film v televizi. Nepřítomné mluvení, sice k tématu, ale úplně tam vidím ty znuděné herce v dabingové místnosti. A jakmile začala honička z banky, začali dorážet policisté ve vozech - a já nemohl hýbat myší. Nejprve jsem myslel, že se autoři zbláznili a prostě mám pevnou mušku v prostředku obrazovky a mohu tak střílet ze zadní části auta jen ve chvíli, kdy je cíl uprostřed obrazovky. Mýlil jsem se, myší šlo pohybovat a tedy cílit, ale bylo nutné zapřáhnout dva voly - citlivost myši nulová. Následující asi nascriptové sekvence výbuchů aut a havárií byly spíš úsměvné. Následně jsem se s partou zasekl v tunelu a měl za úkol se odtamtud vymotat. Tak jsem se motal, do toho se mi motali kolem se vyskytující civilové, kteří mě zatarasili některé cesty a nechtěli se hnout a čuměli na mě jak na tele na nový vrata. do toho nabíhali policisté jak kachny, z nějakého důvodu mi málem exnul Lynch, který je mi k ničemu a leze za mnou jen jako vocas, sem tam vystřelí brokovnicí nazdařbůh a když už se vymotávám ke konci nějakého zátarasu, kde mě má asi vyzvednout má dodávka, tak ta nacouvá a zajede mě - konec hry, mohu načíst jen poslední uloženou pozic, jakousi "scénu" - ukládat ručně tu nejde, ukládá se to kdesi samo.

To, čeho jsem byl dosud svědkem, byla poměrně dobrá část hry ve stavu, v jakém s ní autoři objížděli vydavatele a ukazovali, jak by to mohlo vypadat a že mají zatím jen tuhle zdaleka nedodělanou ukázku. Eidos to ale nepochopil a rovnou to vydal! No, tak takhle tedy ne :)

Jediným dalším plusem je asi tak leda skutečnost, že Cenega ke hře připravila i český překlad na extra CD, takže kdo chtěl, mohl si hru nechat v původní angličtině. Nicméně to vůbec nejde na vrub IO Interactive.

Některé hry by vážně měly zůstávat JEN na domovských konzolích a neničit si špatnými konverzemi případnou dobrou reputaci. I případný dobrý příběh jde pak rychle k šípku.

Pro: Námět; postupně odhalovaný příběh; dva magoři v hlavních rolích

Proti: Konzolová konverze; Games for Windows LIVE; sem tam bug; pocit "Raději mi ve videosekvencích odvyprávějte příběh, ať to nemusím hrát."

+12 +13 −1

Goodbye Deponia

  • PC 95
Bravurní zakončení mé oblíbené série, ve kterém opět nechybí pořádná dávka humoru, kvalitní dabing a krásné lokace, plus se zde samozřejmě mihne spousta postav z předchozích dílů a zároveň je nám představen zástup charakterů nových (Rufusův fanoušek, Cowboy Dodo, děti ze stoky, rodina "piráta" Bozo...). A pro mě je to ve výsledku rozhodně nejlepší návštěva Deponie. Jediné zklamání může být až samotný konec, který vyvolává víc otázek než odpovědí. Třeba se nakonec dočkáme dalšího pokračování.

Pro: HUMOR, dabing, lokace, postavy, grafické zpracování

Proti: wtf konec

+12

Spellcross: Poslední bitva

  • PC 100
Jedna z her, kterou nesnáším pro její existenci..!

Není to proto, že by byla špatná. Právě naopak, jde o dokonalost! Asi proto jsem u ní proseděl tolik hodin a strávil tolik času.

Spellcross je asi desátý kousek, na který jsem si jako malý špunt vydělal sázením brambor a věšením prádla :-). Jedna z věcí, která mi dovolila upustit plyn a odpočinout si od nudného prvního stupně základní školy. Někdo by mohl namítat, že hard-core tahovka není to správné pro dospívajícího vykuka s nic moc známkami ve škole. Ale já byl rád.

Konec nostalgického blábolení a svěřování se, proto tady nejste, že?

Proč je tohle dokonalost? Začněme kombinací magie a techniky. Bylo to tady už předtím? Zasazeno do výnosného modelu strategických tahovek? Houby!
Co nápad? Příběh je pojat grandiózně, všechny situace v kampani jsou výtečně zpracované a celkový dojem kazí snad jen poněkud horší technická stránka.

Obtížnost je problém. Pro někoho, kdo u toho není ochoten strávit desítky hodin až neúnosná. Musím se přiznat, že když jsem hrát začínal, dával jsem si pauzy i na celý týden jen abych si tu hru neznechutil právě obtížností. Díkybohu se tak nestalo a já po čtvrtroce, v jedenácti letech, Spellcross se slzami v očích dohrál.

Proč by nemohla slovenská hra být dobrá? Tohle to je záležitost, která podobný mýtus vyvrací. Nelíbí se mi však přihlížení na tento fakt a přidávání procent k dobru jen pro místo původu.

Při psaní tohoto komentáře hledám na internetu možnost zakoupení originální krabice. Své staré CD se mi povedlo poškrábat a je takřka nepoužitelné :(. Byl bych moc rád, kdybych měl přes letní prázdniny čas se ke Spellcrossu vrátit, bojím se však, že nebude možnost.

Pro: Příběh, atmosféra, obtížnost, délka, inovace(!)

+12 +14 −2

The Graveyard

  • PC 70
Jako experiment je The Graveyard geniální. A jako hra? Darmo mluvit. Mám tedy dát 100% za myšlenku? Anebo 0% za, v podstatě, nehratelnost? Tohle dilema je u podobných herních experimentů zcela zbytečné.

V případě Hřbitova jde o myšlenku, která je dokonale podtržena téměř úplnou absencí jakýchkoliv herních možností. Jak to? Jednoduše, až geniálně jednoduše. Vašim avatarem je zde stará dáma s hůlkou. Co je její úkol? Nic více a nic méně než dojít sto metrů přes hřbitov na lavičku u kostela, chvilku si posedět a pak dojít zpět.

Prkotina říkáte? Jak pro koho. Odvážně se vydáváme na onu dalekou cestu zmáčknutím šipky dopředu... a jdeme a jdeme, pomalu jdeme k cíli. Tak blízko a tak daleko. A za chvíli nepochybně ucítíme ubíjející bezmoc a únavu z omezení hry, omezení těla... stejně jako stará babička, pro kterou je cesta přes celý hřbitov k lavičce u kostela takřka nadlidský výkon. Myslím, že za toto krátké zamyšlení si The Graveyard alespoň 70% zaslouží.

Pro: Pointa hry, kterou se tvůrcům geniálně daří ukázat. Grafika a povedené černobílé zpracování.

+12

Zaero: Mission Pack for Quake II

  • PC --
Další nášup z Quake universa je za mnou. Není nic, v čem by Zaero exceloval nad oficiálními datadisky, ale zase s nimi dokáže držet byť nepravidelný, tak stále dostačující krok.

Mapy jsou natáhlé spíše do délky než do šířky, přinášejí větší množství slabších Stroggů a často je v nich použitý dosti nešikovný back-tracking a skripty. Dostal jsem se do situace, kdy jsem splnil hlavní úkol, ale totálně mi došla munice. Přede mnou byli dva velcí frajeři, do kterých je střílení s blasterem stejně účinné jako házet zápalku do jícnu sopky. Vykašlal jsem se na ně, otočil jsem to a vrátil se cestou zpět tam, kam jsem se měl dostat. Jenže hra neuznala můj progress, nespustil se skript a já nemohl pokračovat. Nezbývalo, než zatnout zuby a ty dva tanky s tím pšoukátkem ustřílet.

Zaškobrtnutí přichází i ve dvou dalších místech, kdy jsem byl naprosto nasuchu. Vzhledem k tomu, že po zbytek hry jsem měl spíše opačný "problém", bych to považoval za dost zásadní chybu v designu a vyvážení obtížnost. Používání základního blasteru na megasilné potvory, který vydrží těch vystřelených ohníčků asi 50, opravdu nebylo nic zábavného. Oproti tomu je tady taky pár zajímavých momentů včetně originálního souboje s finálním bossem.

Nové zbraně jsem příliš nevyužíval, ačkoli jim nemůžu upřít slušnou účinnost. Sniperka se používá dost zvláštně - je možno jí používat pouze přes hledí, než dojde k výstřelu je potřeba asi 4 sekundy počkat a poté je schopno střílet i skrz zdi. Jenže žere dost munice a pohyb s ní je vcelku nemožný. Sonický kanón je také účinný, ale žere vzácné celly a může být hodně nebezpečný i pro hráče. Flare gun je nějaký easter egg nebo co, jinak si to neumím vysvětlit. Z udělátek stojí za řeč EMP granát, který vyřadí z provozu nepřátelskou střelbu.

Díky ohlasům jsem měl pocit, že je Zaero nejlepší ze všech čtyř velkých datadisků pro Quake II. Velké očekávání se ale nevyplnilo a králem pro mě taxtále zůstává The Reckoning.

Obtížnost: Hard
Verze: KMQ2 0.20 - update 6

Velké dík patří místnímu mod-guru PavloviU, díky kterému jsem si mohl Zaero zahrát v KMQ2 technické vybroušenosti.
+12

Dark Souls II

  • PC 80
Milý deníčku,

Přílišná očekávání jsou zlo. I když si odmyslím, jak notně DS2 ztratilo na atmosféře díky slevněným vizuálním efektům, stejně mi ve srovnání s jedničkou zbyde něco...nepochopitelného. První dojem byl docela katastrofální. Hru jsem rozehrál za hezkoumilousvěžíhebkoužádoucíveselou cestovatelku, dušičky jsem převážně rval do síly, všechno bylo divně lehké, všechno bylo divně škaredé na pohled. DS1 s Duranteho fixem nejen vypadá líp samo o sobě, ale má i mnohonásobně ostřejší textury. V DS2 je všechno tak nějak rozmázlé, a některé textury jsou pak vyložený hnustfujgrc.

Pak jsem v loadingu viděl Uchigatanu a řekl si, že to rozehraju znova, za jiný class , a duše budu rvát převážně do obratnosti. Nudnými, škaredými prvními lokacemi jsem trochu spýdrannul a kdesi na Hliněném Vrcholku se mi hra konečně začla líbit. Ona druhá půlka obecně je nesčetněkrát lepší, než ta první. A není to jen o tom, že pak už člověk má jakž takž obstojnou postavičku. V pozdějších lokacích je již výrazně zlepšen level design, vyskytují se v nich konečně tuzí nepřátelé, některé z těch lokací jsou konečně opět originální, a co je nejdůležitější, v pozdějších lokacích hra konečně začíná člověka pořádně odměňovat za pořádnou a důkladnou exploraci. Že teprve až ty pozdější lokace jsou některé taky konečně opravdu hezké, o tom se netřeba ani zmiňovat.

Po dohrání má člověk jasno, že Dark Souls 2 je skvělá hra, ale...i přesto je to vlastně děsný zklamání. Přehršle bossů, z nichž ani jeden není uspokojivě obtížný a mnozí z nich jsou v podstatě recyklovaní z předchozího dílu (což se týká i některých lokací...třeba takový Gutter je vyloženě prachsprostý Blighttown 2.0), což opravdu nasere, protože mnozí z nich mají jinak velice zajímavý design a je tedy opravdu škoda, že je člověk rozseká během 30ti sekund a pak si na ně už ani nevzpomene. Taky tu máme pár nádherně WTF bossů (Jabba Hutt; ten královský krysí předvoj..). A aby se člověk dostal k tomu nejlepšímu a nejzajímavějšímu bossovi, musí být členem toho správného covenantu. Divné rozhodnutí (nicméně stejně můžu Poutníky tmy jen doporučit). Do toho všeho nudná hudba, iksboksácký ikony, ta příšerná světlost většiny lokací, obměna některých mechanizmů k lehčímu (být prokletý už není švanda; navrátit si lidskost už je možné kdekoliv a kdykoliv; vyjma pár lokací je táborák na každým rohu)...to poslední zmíněné mě ale až tak moc netrápí, dle ohlasů jistých hráčů (takových, kteří hrajou Skyrim na jednu z nižších obtížností a pyšní se, jak zdolali dalšího těžkýho draka...por favor) je to i tak pořád až příliš těžké.

Dohráno za Leoše Mareše s jedovatou katanou coby šermíř, 45 hodin, 144tý level. A narozdíl od prvního dílu nemám vůbec chuť se do toho pouštět znovu, ať už hned nebo v budoucnu. Konec to má stejně jenom jeden a patrně se mi povedlo najít a zlikvidovat všechny bosse už teď. Classů je míň, dárků do začátku taky. Za mága by se mi to hrát nechtělo, už tak to nebylo dost těžké. Beztak bych tedy opět skončil u šermíře. A procházet si tím znovu úplně stejně opravdu nezní lákavě. Přestože jedničku jsem takto dohrál snad pětkrát.

Užil jsem si to, ale narozdíl od jedničky jsem se do toho nezamiloval. Nicméně jako aperitiv k tomu, co si doma kuchtí Miyazaki, to posloužilo výborně. Tak šup s hlavním chodem na stůl!

Pro: Druhá půlka hry; ovládání (konečně použitelný enemy lock!); design některých bossů a lokací; covenanty

Proti: První půlka hry; snížená obtížnost/zvýšená přístupnost; design většiny bossů a lokací je buď odfláklý nebo recyklovaný, nebo oboje; nevýrazná hudba

+12 +15 −3

Tesla Effect: A Tex Murphy Adventure

  • PC 80
Pamatuje ještě někdo z vás na jméno Tex Murphy? Ano nebo ne, jedno je jasné, nyní tohoto muže představím. Roku 1989 se stali hned dvě pozitivní věci. Jednak jsme vykopali komunistický režim od válu a za další, vyšla adventura nesoucí název Mean Streets. V této hře hrajete právě za Texe, soukromé očko, na které se lepí víc problému, než by si přál. Titul měl poměrně úspěch a následoval díl druhý Martian Memorandum z roku 1991. Oba díly měli jedno podobné, jednalo se o prachobyčejné adventury. To ovšem pomalu začal měnit díl třetí, který se na obrazovkách monitorů ukázal léta páně 1994 a nesl název Under a Killing Moon. Zde se už pomalu ale jistě objevovali hrané animace se živými herci, tedy full motion video. Musím uznat, že to byl velmi dobrý krok, protože Tex konečně ukázal svoji tvář béčkového herce a zároveň scénáristy a designéra celé série Chrise Jonese. Nebyl jsem sám, komu tento způsob vyprávění seděl, tak na trh přišel i díl čtvrtý The Pandora Directive (1996) a pátý Tex Murphy: Overseer (1998), na který volně navazuje díl šestý, o kterém dnes bude řeč. Nutno podotknout, že téměř celou sérii vyrobilo studio Access Software, které bohužel roku 2006 zaniklo. Jelikož však Chris touto sérií žije (a není sám, do hry dokonce obsadil i svého bratra), rozhodl se, že se svým novým studiem Big Finish Games požádá na Kickstarteru o pár set tisíc dolarů (přesně to bylo 450 000,-), aby mohl Texe uvést znovu v život. Že komunita milovníků této hry ještě nevymřela, se ukázalo obratem, kdy se vybrala celková částka 598.104 dolarů a projekt Fedora - jak se pracovně nazýval - dostal zelenou. No a že se Tex vrátil v nejlepší možné formě, o tom se dozvíte na dalších řádcích.

Sedmého května roku 2014 hra skutečně vyšla a celým názvem se jmenuje Tesla Effect: A Tex Murphy Adventure. V hlavní roli je opět otec celé série Chris Jones jako Tex a vše se vrací do stejných kolejí, což v tomto případě není na škodu, protože jsou zajeté skutečně dobře. Příběh začíná v roce 2050 (sedm let po pátém dílu) ve futuristickém San Franciscu. Hlavní hrdina pořád žije v hotelu jménem Ritz a nedaří se mu jako vždycky. Tentokrát ale šlápnul opravdu vedle. Byl normální den, Tex řešil nenormální věci, až se jednoho dne probudil ve svoji kanceláři s totálně vymytou hlavou. Ono by se vlastně jednalo o normální amnézii, ale on si nepamatoval posledních sedm let (tedy přesně tu samou dobu, která dělí pátý a šestý díl od sebe) a to je velká doba. Chytřejší z vás už vědí, že budete po celou dobu hraní pátrat po své paměti za všech dostupných prostředků. Pomáhat vám přitom bude mnoho známých, kteří se nachází v okolí hotelu ve svých příbytcích. Potkat se můžete například s prodavačem z bistra, hotelovou či vašim dobrým přítelem, který bydlí hned naproti. Otázkou však zůstává, komu důvěřovat a zda-li se s vámi jedná na rovinu. Díky výpadku paměti si totiž Tex není jistý vůbec ničím. Kromě čtvrti, kde je hrdina ubytován a bude tam řešit většinu věcí, se podíváte i na různá jiná místa, nicméně jich není moc a tak raději neubudu ani jmenovat. Jedná se především o příběhové odbočky k určitým úkolům a nerad bych něco prozradil. No a jak že se to vlastně celé hraje?

Do hraní vás kromě skvěle hraných animací uvede i trénink ovládacích prvků, který pochopí opravdu každý, protože je skutečně dobře zpracován a co víc, dá se přehrát kolikrát je libo. Nutno podotknout, že hlavní náplní bude sbírání různých předmětů, jejich následná kombinace, mluvení s lidmi, nacházení tajných chodeb a plnění různých úkolů. Inu, přesně to, co je zvykem u všech adventur. Tato se od nich liší pouze tím, že je celá z pohledu vlastních očí. Za každou akci, co provedete, ať už je to prozkoumání nalezeného předmětu či promluvení s nějakou osobou, dostáváte detektivní body a za ně na konci hry dostanete hodnocení. Nicméně mají i jiné využití. Pokud si nebudete vědět někde s něčím rady, naleznete přímo ve hře nápovědu na každý úkol či drobnost. Jen vás to bude stát právě tyto body. Otázka tedy zní, chcete být fenomenální detektiv s abnormálně vysokým skóre, nebo vám stačí, že hrou projdete jako nůž máslem? Je zde dokonce pomůcka ve formě baterky, u které se dá zapnout možnost, že pokud na něco namíříte kužel jejího světla, označí se vám interaktivní předměty a ihned víte, s čím lze manipulovat. Ve finále by měl hru projít opravdu každý, nelze nedohrát, vždycky se někdy skrývá pomocná berlička, která vám dělá život detektiva veselejší. Obtížnost je tedy přesně taková, jakou si ji uděláte. Předmětů je ve hře tak akorát a po celou dobu se budete setkávat se striktně logickými úkony - tedy žádná kombinace slepice s izolační páskou. Co se týče vyprávění, je opravdu skvělé sledovat, jak herci vložili srdce do celého projektu. Ano, jedná se o skutečné filmové béčko, ale když ono se na to tak krásně kouká a ještě lépe se to hraje. Tex má super hlášky a vždy vám dá výběr ze třech možností - i samotná hra má více konců. Jakmile s někým domluvíte, rozvine se u něj sada vedlejších otázek. Ve finále to pak vypadá tak, že sledujete film, který se občas zastaví a dá vám na výběr nějakou dialogovou činnost. Samotné hraní pak běží na Unity enginu a vypadá jako každá druhá hra. To však nese i svoje ovoce a to hlavně v případě optimalizace. Tento titul totiž rozjede opravdu každý a to je dobře, protože je o co stát.

Co se týče zvukové stránky, nemám absolutně výhrad. Soundtrack je dokonce tak dobrý, že se dá poslouchat úplně samostatně. Zvuky samotné jsou sice prachobyčejné ale ničím neurážející, takže i zde je mise splněna. Veškerá videa jsou natočena HD kamerou v rozlišení 1080p, takže je opravdu radost sledovat každou další filmovou scénu a užívat si role tajného očka Texe, do jehož role se dostanete velmi rychle a bude to příjemná cesta, je to prostě kmán ten pán. Dialogy jsou poměrně solidně napsané ale bohužel jen na poměry béčkového filmu, takže se občas stane, že se postavy chovají naprosto dementně. Příběh jako celek je velice příjemně zpracován a bude vás bavit od začátku do konce s tím, že budete mnohokrát překvapeni, nebo se dostanete do situace, kdy se budete smát na celé kolo. O této hře bych mohl vyprávět ještě dlouho, ale to neudělám, mohli byste pak přijít o důvod ji hrát. Pokusím se to tedy celé shrnout. Hru jsem zapnul a nemohl jsem se od ní po dva dny odtrhnout, protože mě naprosto pohltila skvělá atmosféra, dabing hlavního hrdiny, herní prostředí, dialogy, filmové sekvence a vůbec mi to celé připomenulo má mladší léta, kdy podobných adventur vycházelo mnoho - ale jak vidíte, jen ty nejlepší zůstali. Stereotyp se mi dostavil pouze ve chvíli, kdy jsem hledal jisté komiksy do sbírky, protože jsem musel pátrat po určitém prostranství pořád dokola a to není zábava. Jinak je hraní plně konzistentní, zajímavé a hlavně zábavné. Možná mi trošku vadilo, že je hra opravdu příliš jednoduchá, ale to je detail. Ve finále ale titul tvoří skvělý celek, po kterém mám po delší době skutečně pocit zadostiučinění, který jsem dostal hned po dohrání. No a taky doufám, že Tex neřekl svoje poslední slovo, protože je to prostě sympaťák! Na místě je tedy moje doporučení všem adventuristům či lidem, kterým nevadí běčkové filmy a jejich vyprávěcí styl. Pokud očekáváte namakanou grafiku, rozstřílená lidská těla nebo více interakce než je jen svícení baterkou či kombinace předmětu, ruce pryč. Pakliže však patříte mezi letité fandy tohoto pána, je pro vás tento kus kódu naprostou povinností! A jedno varování na konec. Hra neobsahuje českou lokalizaci - je tedy potřeba umět angličtinu alespoň na střední úrovni, abyste si kromě pěkných filmových sekvencí užili i jejich náplň.

Pro: - Výtečná atmosféra - Příjemné ovládání - Slušně napsaný příběh, který díky hraným animacím dokáže pohltit

Proti: - Příliš jednoduché - Obyčejná a ničím neozvláštněná hratelnost - Nedostatečné uvedení do děje pro NEfanoušky původních dílů

+12 +14 −2