Nejlépe hodnocené komentáře

Druhý díl je za mnou a zanechal za sebou pachuť rozpačitosti a béčkovosti. Co se změnilo? V podstatě všechno a nic.

Především druhý díl nemá s tím prvním vůbec nic společného. V jednu chvíli si hrdina prohlíží v knihovně knížku od Adrienne z jedničky a to je tak všechno. Zůstal princip - tj. máte skutečného herce ve skutečném prostředí, na něco kliknete a přehraje se filmeček. Autoři vylepšili jedinou věc - ukládání je standardní do více savů. Stejně jako v prvním díle chybí titulky, přičemž některé "hororové" dialogy (abych moc neprozrazoval) byly špatně slyšet, jinak jsem bez problémů rozuměl.

Naopak zprasené je ovládání a to tak že velmi. Většinu hry v podstatě tvoří jeden mrňavý openspace kancl, byt o tří pokojích + dva bary a jedna ordinace. A tak to autoři ozvláštnili měnícími se a nenavazujícími pohledy kamer, takže se Vám podaří zabloudit v kanclu, kde je 6 "kójí" a jedna kancelář šéfa. Zlatá série Tex Murphy. Jinak platí jeden kurzor na všechno, bohužel pod tím kurzorem se některá místa nehlásí a zahlásí se až v okamžiku, kdy na ně zkusíte použít předmět. Což Vás samozřejmě nenapadne, protože nebudete brát do rukou každou blbost z inventáře a projíždět s ní obrazovku že?

Princip hratelnosti je vůbec docela zvláštní - přijdete někam a dokud nezkusíte prokecat xkrát dokola úplně všechny a pro jistotu na ně zkusit všechno, nehnete se. Jinak je hra celkem jednoduchá, žádné složité kombinace, ale tyhle ty věci vedly ke spoustě zákysů. A i tady si Sierra neodpustila bug/prasárnu - když ve finálním puzzle uděláte zmáčknete jeden čudl mimo pořadí, hra Vám spadne.

Grafika neoslní, neurazí. Před lety jsem byl unešený z představy, že hra by mohla vypadat jako film, jenže roky plynou a ručně kreslená grafika měla prostě v 90. letech navrch. Ono ani vzhledem k nenápaditým lokacím nemá moc co oslnit, v tomto byla jednička lepší.

Největší slabinou je příběh. Hrajete za chlápka jménem Curtis, kterého před rokem pustili z blázince, teď pracuje v jednom kanclu a má čím dál brutálnější vize. Už jen zasazení je nuda - přijdete do práce, jeden kolega Vás nesnáší, další háže pitomé fórky, s jednou kolegyní chodíte, druhá s Váma chce šukat, šéf je kretén. Sednete ke komplu, projdete dokumentaci, odpovíte na emaily... zkrátka dokonalá simulace nudy v kanclu.

Autoři samozřejmě přitvrdí - kolegové začnou brutálně umírat, firma tají nějakou konspiraci a hrdina má čím dál šílenější vize. Jenže tvůrci přestřelili. 80s nechuťárny na Vás valí s kadencí kulometu až to začne být únavné. Hrdina je katalogový úchyl, který už vzhledově vypadá jako někdo, koho byste v noci na ulici potkat nechtěli. Pokud by to bylo málo, máte tu týrání dětí, spoustu sexu, SM hrátky, homosexualitu. A příběh se zatím táhne... až někde na konci 4. kapitoly z pěti odhalíte nějaká tajemství. Vyvrcholení je celkem slušné, podíváte se na mimozemskou planetu, můžete si vybrat ze dvou konců. Ale přišlo mi to celé trochu uhozené mimozemšťani vyrábějící pro korporaci drogy a na pár odpovědí jsem se musel podívat na wiki.

Gore bylo samozřejmě parádní, sex žhavý, jen toho všeho bylo moc a hlavně dost samoúčelné. Jinak jde o slušnou adventuru.

Herní výzva 2019 - 10. "Barevný svět": Dohraj hru, v jejímž názvu se vyskytuje barva.

Veškeré známější adventury cca do půlky 90. let mám dohrané a tak jsem se pustil do něčeho neznámého, co bylo kdysi ve Score poměrně vychválené. Musím říct, že jsem byl dost zklamanej. Základem dobré hry je to, že Vás donutí u ní sedět den a noc bez ohledu na žánr, dokud ji nedohrajte, aneb "ještě tuhle misi a jdu spát". Big Red Adventure mě nechala natolik v klidu, že jsem po dohrání první kapitoly hru v klidu na dva dny odložil, po dead endu v druhé kapitole na další jeden den a dohrál ji jen abych si ji mohl odškrtnout.

Zásadním průserem je totiž hratelnost. Ovládání funguje tak, že podržíte pravé tlačítko, z něj vyberete obrázkovou akci a namíříte na aktivní místo. Podobně funguje i kombinace předmětů - podržíte pravé tlačítko, vyberete věc, přesunete předmět na hrdinu, znovu pravé tlačítko a na předmět. Krkolomné že? Tak si k tomu připočtěte další kiksy - na spoustu akcí postava nereaguje a musíte je udělat dvakrát. Aktivní místa se hlásí se zpožděním, takže prošmejdíte kurzorem obrazovku a něco objevíte až napodruhé. Východy z obrazovky se nehlásí občas vůbec, ale přesto je musíte najít, jinak se hrdina nehne. A i pokud ho najdete, tak se hrdina může zakousknout a odmítat pohnout.

Dále už je to jen klasický mor oldschoolových adventur. Pixelhunting, nejméně dvakrát nelogické bludiště (zlatá Kyrandia a její zmapovatelné jeskyně), sbírání krámů které nepotřebujete. Ideální místo je Zeldina maringotka, kterou můžete vybílit, ale reálně potřebujete 4 věci. Naprosto šílené nelogické kombinace - přiznám se, že po dead endu v druhé kapitole jsem hrál s návodem a nestačil se divit - finále v domě záporáka a oživování straky stojí za to. A dead end - v druhé kapitole Vám můžou dojít peníze a jste nahraní a celou kapitolu můžete jet znovu.

Grafika je ručně kreslená, ale žádná hitparáda, spíše na úrovni českých adventur z té doby, než špičky z roku 1995.

A nezachraňuje to ani příběh, ten je totiž rozbředlý do nesouvislých historek. Jako americký zloděj zkoušíte v Rusku krást carskou korunu, jako svalnatý námořník hledáte svoji loď a jako krásná blondýna v Orient Expresu pátráte po mikrofilmu. Celé to dává dohromady příběh magora, který chce oživit Lenina a nastolit v Rusku znovu komunismus. Není tu ani moc humoru, jako párkrát jsem se uchechtl, ale většinou je to trapné střílení si z Ruska 90. let a komunismu. Obávám se, že třeba bratři Marxové asi nebudou moc průměrnému hráči říkat.

Abych jen nehanil - hudba složená z povědomých ruských písní se povedla, líbila se mi spolupráce trojice v Orient Expresu a u pointy příběhu jsem se od srdce zasmál - peníze holt nesmrdí :) Jinak víceméně ztráta času.