Co mi trochu vadilo a možná to tak přišlo jenom mně, ale že hlavní postava se cítila strašně ublíženě a jako velké chuďátko - "můj kámoš je tuhej, moje dcera je pryč, moje žena...tenhle, támhle...jsou na mě všichni zlí" a blik... konec cutscény a v dalších okamžicích už seká stovku lidí v ochranném táboře.
To, že je hráč v převleku, skáče x metrů, běhá po zdech a nikomu to nepřijde divné neberu uplně za chybu jen za něco, co by se asi "normálně" nestalo.
Pro: otevřený svět, mutantí schopnosti a zbraně, variabilita
Proti: osobnost hlavní postavy