Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Walt Disney's The Jungle Book

  • PC 75
Moja najobľúbenejšia Disneyovská hra z detských čias. Nie preto, že by bola Kniha džunglí mojou najobľúbenejšou Disneyovkou, ale skôr preto, že Duck Tales bolo na detskú hru ťažké, Lion King a Aladdin v mojich (vtedy detských :)) očiach nevyužívali potenciál svojich predlôh. Jednoducho povedané - strašne ma bavilo s malým Mauglím skákať zo stromu na strom, zbierať rôzne druhy ovocia, strieľať banány po zlom veľhadovi, viesť sa na slonoch, plaviť na "tatkovi mackovi" Balúovi a podobne.

Náročnosť bola na detského hráča veľmi dobre postavená, i keď v ruinách chrámového mesta v džungli s opicami som neraz takmer prepotil celú klávesnicu od napätia nad každým skokom. :) Pestré levely so zábavnou hudbou z filmu a zvukmi džungle dokázali navodiť príjemnú atmosféru a spolu s dobrou hrateľnosťou šlo o ideálny detský kúsok.

Pro: zábavné levely, akurátna náročnosť, strieľanie banánov a kokosových orechov, džungľa

Proti: iba desať levelov, nemožnosť uložiť hru

+11

The Games: Winter Challenge

  • PC 85
Klasika mého dětství a také stařičkého PC (486). Ani z dnešního pohledu ta hratelnost nezmizela a jasně to dokazuje, že nynější sportovní firmy by se měly učit od tohoto titulu. Dobrá zábava i pro partu lidí, ale ten enter...

Pro: Hratelnost, zábavnost (i více hráčů).

Proti: Zvuky, enter to nevydrží věčně:o)).

+11

Dink Smallwood

  • PC 70
Nebudu předstírat, že hra mě nebavila. Nejsem tu od toho abych se svezl s většinou. Dink Smallwood byl jedním z prvních RPGček co jsem kdy vůbec hrál, spolu s Hexplore a tenkrát to pro mě byl obrovský zážitek. Fakt je, že ovládání bylo neskutečně zvláštní. Šak jen klávesnicí ovládané RPG? Na to jen tak nenarazíte. Ale což, vše je jednou poprvé. K samotnému příběhu bych se také příliš nevyjadřoval. Už jenom proto, že jsem příběh příliš nevnímal a snažil se spíš plnit úkoly, které mi byly svěřeny. Daleko zábavnější mi pak přišlo pobíhání po mapě, kuchání do krav a slepic. Nakonec se u toho většího hodnocení budu držet, protože je Dink Smallwood důležitou součástí mého herního života a nedokázal bych si odpoustit, kdybych ho ohodnotil hůř jak sedmdesátkou. Tenkrát mě to bavilo.

Pro: část mého dětství, pohádková atmosféra

Proti: příběh, souboje, ovládání

+11 +12 −1

Call of Duty: United Offensive

  • PC 90
Bylo prakticky jasné, že na tak obrovský úspěch původní hry musí následovat datadisk. A taky že přišel během chvíle. Já osobně jsem se nemohl dočkat až hru pustím a přiznám se, že jsem u ní zkejsnul delší dobu než u původní hry. Opět totiž přinesla fantastickou zasněženou krajinu s brutální válečnou atmosférou a nezapomenutelnými scénami včetně bitvy o Výběžek. Navíc ale donesli možnost ovládání vozidel a tak se stala hra okamžitě zábavnější. Multiplayer (když nebudu brát z původní hry v potaz mapu Caranten, která se prostě mastila furt) jsem hrál snad více než u původní hry. Hrál jsem ho ale buď po internetu s různými lidmi nebo doma přes dva počítači, jeden proti jednomu. Vzpomínky na to jsou obrovské a co více, kolikrát se vyřádím i dnes. Tady totiž vůbec nejde o grafiku, ale o hratelnost, která bude na stoprocent platit i za sto let.

Pro: precizně odvedený datadisk se vším všudy, výborné mapy, řízení vozidel, stále perfektní válečná atmosféra a nezapomenutelné scény

Proti: smutně kraťoučké

+11 +12 −1

Crysis

  • PC 80
Crysis se ke mě dostala až o něco později, přesto ale nezklamala. Ke hře jsem ze začátku přistupoval s nedůvěrou, z důvodu velmi vysokých hodnocení které mi přišli značně přeceněné, naštěstí jsem se mýlil.

Hra je vskutku úchvatná nejen díky excelentnímu grafickému zpracovaní, které jasně dokazuje jak technologie pokročili a co všechno se dá dneska vytvořit. Navíc to dnes již běhá všechno lépe něž v době vydání, fyzikalní engine který v takovéto míře ještě nebyl nikde viděn zaslouží obrovskou pochvalu a dotváří skvělý zážitek.

Ale k hratelnosti příběh byl bohužel už hodně dobře znám díky velké propagaci Cryteku, a hodně vyzradil takže kdo příliš nesledoval informace o Crysis tak tím větší překvapení ho mohlo čekat. Přesto je ve hře celkem dost zvratů a atmosféra je vynikající a dokáže hráče přikovat k monitoru na pěkně dlouho, vyhýbá se stereotypům a obměňuje stále hratelnost nový prvky, deceňtně servíruje zbraně a nové prvky, přechází ze sólo akce na frontalní boj.

Navíc oblek se svými nadliskými schopnosti je výborný tah a přináší do hratelnosti nový rozměr, více možností a eliminuje staré zažité přístupy. Vylepšování zbraně podle situace je taky geniální nápad, který v FPS chyběl.

Takže závěrem po dohrání jsem nadšen, všechno funguje tak jak má a vysoká hodnocení si hra opravdu zaslouží. Teď už si jen počkat na plnohodnotné pokračování, jelikož si o to hra přímo říká.

Pro: Úchvatná grafika, nanosuit, podání hry, akčnost a zábavnost

Proti: Hardwarové nároky nejsou zrovna malé

+11 +12 −1

Starsky & Hutch

  • PC 40
Dvojku Starsky a Hutch znám. Původní seriál mě nebavil, ale u posledně vydaného filmu jsem se bavil. Možná také právě proto vznikla v návaznosti i tato hra. Samotná hra pak není nic velkého. Na jednu chvíli určitě pobavit dokáže, ale po chvíli spíš otravuje. V rámci chyb, bugů, otravnosti a stále se opakujících misí. Tak, co bych také mohl čekat od takto budgetové hry žejo...

Pro: Jako budget dobré

Proti: ale pro vážnější hraní nepoužitelné.

+11

Glory of the Roman Empire

  • PC 60
Glory of the Roman Empire je předchůdce mnou velmi oblíbené strategie Imperium Romanum. GotRE není hra dokonalá, ale dokázala mě na chvíli vcelku zabavit. GotRE je ve výsledku s IR na první pohled totožný, ale na pohled druhý je o mnoho horší.

Za prvé mi vadila kamera. Pokud chci přizoomovat určitou oblast, tak se kamera sklopí tak, že vidím město jakoby z 3. osoby. Nejde to ale udělat tak, abych přizoomoval určitou oblast z ptačí perspektivy. Za druhé mi vadilo, že stavitelé často nechtěli stavět, ačkoli jsem měl dostatek jak surovin tak otroků. Ve výsledku jsem musel stavby zbořit a znova založit a až třeba na potřetí se konečně otroci chytli, a začli něco dělat. Za třetí se mi některé domy občas nechtěly "povýšit", přestože jsem měl v okolí postavené potřebné budovy a jejich obyvatelé byli naprosto spokojeni. Samotný herní systém je ale v jádru dobrý.

Graficky hra vypadá na dobu vydání opravdu pěkně. Město je jedno velké mraveniště a je radost koukat jak všichni ti lidičkové běhají sem tam. Dalším plusem je možnost přepnout si celou hru do latiny. U textu to je k ničemu, ale dabing pak slouží jako příjemné osvěžení.

Verdikt: Těžko říct, jestli jsem něco dělal špatně já a nebo je hra takhle zabugovaná. Jedno ale vím jistě, tyto problémy mě u novějšího IR nepostihovaly. IR je o mnoho vyladěnější jak po stránce grafické, tak po stránce hratelnostní. Proto GotRE spíše nedoporučuju a radil bych skočit rovnou na jeho novějšího bratříčka. 60%

Pro: grafika, základy hry jsou dobré a herní systém je jednoduchý a tím pádem vhodný na relaxační stavění, možnost přepnout si dabing/texty do latiny

Proti: často mi něco ve městě nefungovalo tak, jak by mělo a netušil jsem proč; občas podivná kamera

+11

Eschalon: Book I

  • PC 75
Navnaděn zdejší diskuzí jsem se po delším čase dostal ke hraní tohoto nezávislého RPG. Tvorba postavy vypadala velmi podobně jako v RPG kdysi dávných, což mě mile překvapilo. Vzhledem k tomu, že u neznámých světů/pravidel obvykle hraju za bojovníka, jehož vývoj se obvykle nedá moc zkazit, zvolil jsem ho i zde a šel jsem na věc.

První krůčky jsou fajn, trochu se bojuje, trochu prozkoumává, nakonec i trochu povídá a bojuje. Celkově mě hra uspokojila, byla dostatečně dlouhá (pro mě 21 hodin čístého času), hlavní příběh nebyl špatný, boje také tak. Určitě mě potěšila možnost míchat si vlastní lektvary respektive obecně v nějaké míře kombinovat předměty. Svět je relativně velký a jeho prozkoumání nějaký čas zabere.

Co mě docela zamrzelo byla nízká variabilita zejména nepřátel a úkolů. Nepřátel je ve hře odhadem 10 typů, úkolů je dohromady tak 15-20, přičemž v naprosté většině se jedná o donášení, občas nějaké zabíjení, ovšem nic sofistikovanějšího. Také jsem očekával rozvětvené rozhovory, případně i přímo nějaké kecací úkoly, ale toho jsem se nedočkal. Až na pár vyjímek se rozhovory pouze odklikávají. Také mi přišlo, že poměrně velké části některých lokací jsou naprosto bez náplně, maximálně v nich bylo pár nepřátel a nějaká ta truhla.

Dále zamrzí například nemožnost psát si do mapy poznámky, což je sice asi děsně old-school, ovšem z kreslení mapy na papír už jsem vyrostl (možná také proto, že se často v haldě ostatních papírů na stole ztrácí). Rozporuplné je také náhodné generování obsahu truhel/sudů, kdy se může stát, že najdete něco skvělého už v půlce hry, nebo také dohrajete hru s naprosto průměrným vybavením. Nakonec se mi také stala jedna taková nepříjemná věc (a nebyl jsem sám, jak jsem se dočetl na oficiálním fóru hry), ztratil se mi z inventáře jeden z příběhových předmětů, naštěstí pomohl nalezený editor uložených pozic.

Obecně jsem ale spíše spokojen, určitě kvituji vznik RPG, které není navržené pro děti a není úplně triviální ho hrát, ovšem byl jsem trochu zklamán obecně obsahem a také některými přežitky v designu (pro někoho jsou možná tím pravým old-school pocitem).

Pro: Sofistikovanost herních mechanismů, délka hry, velikost herního světa, RPG systém

Proti: Málo variabilní obsah, přežitky v designu

+11

Arcania: Gothic 4

  • PC 65
Arcania je především smutným důkazem toho, že název hru nedělá a spolu s odchodem lidí z Piranha Bytes odešlo z této série i vše, co jí tvořilo. Risen, ačkoliv musel stavět na novém světě bez možnosti odkazovat na předchozí díly, byl Gothicem 4 mnohem víc, než nejnovější dílko z dílen Spellboundu. Částečně je možné to omluvit tím, že tohle sousto těžko mohl někdo zvládnout tak, aby byla většina hráčů spokojena.

Arcania je jen esence původního Gothicu, kde je vše tak zjednodušeno, počínaje plytkými dialogy, bez možností volby, která by měla vliv na pozdější vývoj ve hře, přes nudné souboje, omezené na neustálé klikání, kdy nikdo nenutí hráče jakkoliv taktizovat, nemastné a neslané questy, kde je velmi těžké odlišit ty, které tvoří páteř příběhu a ty, které jsou jen jako vedlejší, čehož je docíleno zjednodušením těch hlavních na úroveň těch vedlejších až po dagradaci veškeré přidané hodnoty, která tvořila předchozí díly - prozkoumávání světa, mapa je zde sice velká, ale je to jen jeden lineární koridor (nelze vylézt na skalku, na kterou se tvůrci rozhodli vstup zakázat a co víc, ani plavat už není možné), ve kterém se navíc najde jen málo zajímavých míst, sběr všeho možného, co hrdina v přírodě najde, to sice jde, ale je to k ničemu, protože to prostě není třeba.

Tím, co Arcanii zabilo ve srovnání s předchozími díly úplně, je systém vývoje postavy, který je ... takřka žádný. Asi sedm podivných dovedností, do kterých lze vkládat body, odpadl výborný systém učitelů a placení jim za to, že postavu něco naučí. Zajímavé rozhodně bylo, že celých 16 levelů jsem nevěděl, jakým směrem se mám dát a co vylepšovat, tak jsem akorát sbíral body bez využití a na obtížnost normal to neznamenalo vůbec žádné komplikace. Wtf?! Jediné nebezpečí, které hrozilo a to i v pozdějších fázích hry byly situace, kdy bylo nepřátel víc, jinak souboje s kýmkoliv byly jen fraška.

Pozitivní na Arcanii je určitě grafická stránka, občas vypadala hra opravdu krásně, nicméně kazaily to opakovaně použité obličeje u cizích postav i fakt, že jejich kvalita byla dost proměnlivá a některé vypadaly vyloženě hnusně. Naopak hudební stránce se moc vytknout nedá, ta ke hře sedla náramně. Aspoň něco se tedy bezezbytku povedlo.

Jako nástupce Gothicu Arcania naprosto selhává, jako zábava na prá odpolední dokáže svou úlohu splnit.

Pro: Grafika, hudba

Proti: Naprosto osekaný vývoj postavy a RPG prvky, lienarní a koridorové, tupé questy, svět je pěkný ale zoufale prázdný

+11

Need for Speed: Hot Pursuit

  • PC 60
Ale tak jsem to cca hodinu a půl hrál. A už je to odinstalovaný. Grafika prostředí a aut krásná, nedostatkem je jen chybějící antialiasing. Ale jízda v noci za bouře je fakt pěkná. Jenže k čemu to je, když mě ta jízda vůbec nebaví. Jak jsem už rozmazlenej z Shiftu a jeho geniálního interiérovýho pohledu a pocitu z jízdy, tady není prostě nic. Furt jedu tupě s plynem na podlaze, catchup zařídí vše potřebný - hrozná nuda. Policajty jsem ani nezkoušel. Stačilo mi těch cca 6 závodů aby mě to přestalo komplet bavit..takže sorry, EA, no buy. Příští rok aspoň bude Shift 2.

A pořád si nemůžu pomoct - kdyby vzali právě Shift a jeho interiéry + driving feel + lehce tweakli fyziku, a postavili Hot Pursuit hru kolem tohoto základu, tak by z toho mohl být důstojný nástupce klasického NFS III - HP. Tento criterioní pokus je spíš nástupcem NFS6 - HP2, který taky za nic nestál :(.

Hodnotit nebudu, přeci jen jsem hrál staženou verzi na otestování místo chybějícího PC dema.

EDIT o půl roku později: Nakonec jsem hru koupil (za 150 orig. krabička, neodolal jsem). Ne že bych na samotnou hratelnost nějak změnil názor, ona to prostě je nic extra arkáda s příšernou rubberbandovou AI, ale nakonec jsem si zvyknul a docela mě to i začlo bavit, hlavně s lepšími auty. Navíc ta grafika je fakt nádherná.Ale víc jak 6/10 si to nezaslouží.

Pro: krásná grafika prostředí a aut

Proti: bohužel je to nuda, žádný pocit z jízdy, fyzika, zábava

+11 +14 −3

Sinking Island

  • PC 50
Benoit Sokal pre nás pripravil inštruktáž v podobe adventúry:
"ako sa nerobí dobrá adventúra"

1.grafika - ak je váš engine veľmi zastaralý, ale i tak postavy z diaľky vyzerajú uchádzajúco, nechajte na ich kostrbaté držky bez náznaku lipsynch zazoomovať kameru

2.1 rozsah - ak nemáte dostatočne obsiahly scenár, vytvorte veľké množstvo sterilných prázdnych obrazoviek len na prechádzanie
2.2 ak ani to nepomôže na zdržanie hráča, poschovávajte do týchto odľahlých a rovnako vyzerajúcich lokácii predmety, najlepšie do malých a nenápadných priehradiek, prípadne šuflíkov,
2.3 nezabúdajte na to, aby ste každé dve dôležité lokácie oddelili aspoň 4 neinteraktívne lokácie, nútťe hráča, aby medzi nimi pendloval ako úd

3.žiadna dynamika! - ak sa náhodou hráč dostane do zaujímavej situácie v podobe rozhovoru vrhajúcom aspoň trochu svetla na príbeh, prerušte tento rozhovor v polovici a nechajte hráča teleportovať sa do úplne inej časti budovy, aby mohol viesť duchaplný telefonický hovor s manželkou protagonistu (úprimná sústrasť pán Norm), prípadne si dať bagetu plnenú obrím šalátovým listom (a dať ju na jeden hlt!). Samozrejme nechajte hráča vracať sa k dotyčnej osobe po svojich a aspoň cez 6 obrazoviek.

4.Predpokladajte, že hráč je senilný a nechajte hlavnú postavu pokladať milión rovnakých otázok pri každej príležitosti. Nezabudnite zdôrazňovať domorodcom, ktorí práve prišli o všetok majetok a strechu nad hlavou, že máte právo prehľadať ich veci (problem, officer?).

5.Ubíjajte tempo, príbeh, dialógy ako sa len dá. Iritujte hráča analyzovaním veľmi podobných odpovedí tej istej osoby, podobnými dokumentami a nechajte ho hľadať po celej budove spinku do vlasov, letlampu alebo šróbovák. Načo byť slušný, toto je vyšetrovanie, tu sa nepýtame, tu ideme na všetko hrubou silou. Samozrejmosťou správneho vyšetrovateľa je nenosiť so sebou do akcie nič na zbieranie odtlačkov.

6.Budte nelogickí, hráč je rád šokovaný, má rád absurdnú prekombinovanosť v tom najsuchšom podaní, najčastejšie v kombinácii s telepatickou empatiou a iracionálnym správaním, donútte človeka nenávidieť detektívky!

7.Kašlite na hudobný doprovod, iba by to hráča budilo z tých mikrospánkov...

8.Tvárte sa, že takto by to rozhodne napísala Agatha Christie, keby ešte žila.

9.Hlavná postava musí byť drsná - v hranatom slova zmysle. Dajte jej zmyselný pohľad, najlepšie inšpirovaný Downovým syndrómom.

10.Sme uprostred mora, takže dajte pozor, aby sa nejaké dôkazy, stopy, odtlačky prstov - proste evidencia nedajbože nenamočila!

Bonusová kapitola - Originalita ako omyl: Setting vysokej potápajúcej sa veže na Maledivách sa nevidí každý deň. Hlavná postava mala omylom sympatický dabing. Niekedy bol človek naozaj zvedavý, čo sa stane ďalej (aj keď sa vlastne takmer nikdy nič nestalo), druhá vražda a podmienky za ktorých k nej došlo, bola dobrým vtipom, na lokácie sa pozeralo fajn, kým cez ne človek neprachádzal druhý, tretí, štvrtý, piaty....no proste prvých 10 minút hry.

Pro: setting, detektívka, Christieovské vzťahy, pekná grafika prostredia

Proti: zlá detektívka, každá molekula tempa a dynamiky hry bola precízne ubitá, hnusná grafika postáv, prázdne lokácie

+11 +13 −2

Tom Clancy's Splinter Cell: Double Agent

  • PC 75
Série Splinter Cell, kterou jsem hrál s pauzami popořadě od prvního dílu, se čím dál více zlepšovala - přibývalo zbraní (a doplňků k nim), zdokonalovaly se pohyby hlavního hrdiny a v neposlední řadě doznal zlepšení i multiplayer. Čekal jsem tedy, že série bude pokračovat ve stejném trendu, ale bohužel jsem se přepočítal a po vynikajícím třetím dílu nastupuje díl čtvrtý s názvem Double Agent, který pomalu odbočuje od základní trilogie.

Může se sice chlubit bezkonkurenčně nejlepším příběhem, který už má s politikou pramálo společného, ale samotné hraní mi už nesedí tolik, jako tomu bylo v předchozích dílech. Jediným kladem Double Agenta není pouze příběh, i když je tím největším, protože hrát za dvě strany najednou je nevšední zážitek a já se nejednou rozhodoval, jestli mám splnit příkaz NSA nebo JBA (zvláště v osmé misi, kdy se rozhodujete, jestli necháte nebo nenecháte vybouchnout loď, přičemž já jí vybouchnout nechal, aby Enrica přežila). Dalším kladem je bezesporu naviják, při jehož používání jsem si připadal jako ve filmu Mission: Impossible. Rozbití slabého ledu a vtáhnutí vojáka pod něj byla situace, která mi učarovala a zopakoval jsem si jí klidně i několikrát za sebou. Z misí se mi nejvíce líbila ta ve vězení, kterou jsem zažil snad jen ve hře The Suffering.

To by asi byl výčet kladů a teď k záporům, kterých se tu vyskytuje více než dost. Ve hře se nachází neskutečné množství bugů, já jsem sice narazil pouze na dva ("trezorový" a "pohybový"), ale o to více mě otravovaly. "Trezorový" bug se mi podařilo odstranit až díky zdejší diskuzi (kolečkem myši), a "pohybový", který nastal jen někdy, když jsem se plížil okolo nějakého předmětu a najednou jsem nemohl dopředu, dozadu ani do stran, jsem řešil loadem. Dalším záporem jsou savy. Nejen že nešly pojmenovat, ale hlavně občas přestaly fungovat, a proto jsem později přešel na systém rychlého ukládání a nahrávání. Délka hry o deseti (popř. jedenácti) misích mi opravdu nestačila a chtěl jsem víc, ale korunu všemu nasadil závěr, kdy jsem prostě dokončil misi a místo outra běžely závěrečné titulky.

I když se může zdát, že čtvrtý díl Splinter Cell spíše haním, určitě nelituji, že jsem si ho zahrál, ale protože jsem se u něj už nebavil tolik jako u dílů předchozích, znovu si ho asi nezahraji.

Pro: příběh, hra na dvě strany, rozhodování, naviják, vtáhnutí vojáka pod led, mise ve vězení

Proti: bugy, savy, délka, závěr

+11

Conflict: Desert Storm

  • PC 85
Prvně jsem se s touto hrou setkal na PS2 u kamaráda, kde jsme ji pařili stále dokolečka. Poté jsem na ni nějak pozapomněl, následně na ni úplně náhodou narazil a od té doby asi třikrát dohrál. Osobně za vrchol této série považuju Vietnam, ale Desert Storm byl přeci jen první.

Conflict Desert Storm je taktická akce z pohledu třetí osoby, ve které hráč musí ovládat čtyři vojáky a jsou to Bradley (velitel), Foley (sniper), Connors (těžké zbraně) a Jones (nováček a specializace na tiché zbraně, miny a C4). Hlavní kouzlo této hry tkví v kooperativním mutliplayeru, kde každý hráč má na starosti dva členy týmu. Bohužel ale tato možnost je pouze v PS2 verzi a na PC úplně chybí. Ovládání je skvělé, v tomhle se port z konzolí vydařil.

Hratelnost je v této hře různorodá, hráč si užije jak trochy plížení, tak střílení a ohňostroje. Já povětšinu času hrál za Bradleyho a ostatním dával rozkazy. Rozdávání příkazů je sice z počátku trochu netradiční, ale jakmile si na to hráč navykne, je to pohoda. Mise jsou zajímavé a graficky vcelku hezky provedené. Řekl bych ale, že na konzolích hra vypadá malinko lépe, ale to spíš odhaduji ze svých vzpomínek. Atmosféru hodně dokresluje skvělý hudební doprovod. Dabing sice není žádná špička, ale nevadí. Někteří nepřátelé si na svých hlídkách pobrukují a to se mi u této hry vrylo do paměti. Vzpomínám na misi, kde jsem se plížil nepřátelskou základnou a nebýt tohoto pazvuku byl bych párkrát nepříjemně překvapen (chlápka v maskování se da celkem snadno přehlédnout). Hra to není zrovna nejlehčí díky omezenému počtu savů na jednu misi. Hru můžete uložit pouze 2x a některé jsou opravdu dost dlouhé a je třeba dávat si docela bacha.

Jak už jsem říkal, graficky je to vcelku pěkné, možná jen prostředí je někdy krapet sterilní, ale to je dáno lokacemi (Kuvajt atp.), kde se hra odehrává. Zbraní je dostatek a jejich zvuky jsou slušné, jen přebíjení se moc nepovedlo. Hodně se mi vryl do paměti zvuk tanku, protože vždy, když jsem ho zaslechl, připadal jsem si dost nesvůj – asi reflex z PS2 verze, kde něco trefit byla docela fuška.

Verdikt: Výborná taktická akce, ke které mám mnoho vzpomínek a jejím jediným vážnějším mínusem je nemožnost PC verzi hrát kooperativně. 85%

Pro: prostředí a hratelnost, pohyby členů týmu, grafika, zvuky a hudba, délka

Proti: nemožnost hrát PC verzi v kooperaci,

+11

Penumbra: Black Plague

  • PC 100
Po dohráni Overture jsem měl z Black Plague docela strach (ostatně strach jsem měl v souvislosti s Penumbrou VELICE často). Bál jsem se hlavně toho že proti všem monstrům budu již naprosto bezbraný, ale zkončit jen u Overture se zkrátka nedalo.
Black plague opravdu navazuje přímo tam kde Overture zkončil, a po všech stránkách. Grafika je o něco hezčí a velmi mě potěšila možnost s předměty otáčet, sice jsem jí ani moc nevyužil, ale i tak mě ze začátku potěšila. Příběhově navazuje opravdu přesně a tak jsem se vydal z cely s očekáváním toho jestli se opravdu budu bát tolik jako při Overture. Bál. A hodně. Nemožnost proti monstrům bojovat nakonec celou hru vylepšila a potěšila i nová monstra do rodiny. Po možná trošku pomalejším rozjezdu jsem si Penumbru opět zcela osvojil a vše se proměnilo v šílený kolotoč hledání, útěku a skrývání se. Vše bylo doprovázeno opravdu briliantním Clarencem a místy jsem se i v té nejhorší a nejstrašnější situaci pousmál, či dokonce zasmál.
Ještě musím upozornit že hra skrývá momenty ve kterých jsem měl chuť si beznadějně kleknout a rozplakat se, nebo se rovnou zabít, to mi ale nebylo dovoleno.konkrétně ve chvíli kdy jsem vlivem Clarence zabil asi jedinou žijcí bytost v komplexu. Nebo chvíle kdy jsem jako šílenej běhal po komplexu, vše viděl rudě, za mnou běžela mašinérie monster a já prostě ty dveře nemohl najít.protože je Clarence nechal zmizet A celá hra mě nakonec prostě dodělala naprosto dokonalým rozuzlením, kterého se člověk konečně dočkal a vše mu začalo dávat smysl. Geniální a skvěle pasujcí hudbu snad není ani třeba zmiňovat, stejně jako to že všechny logické hádanky jsou stejně logické a dle mého i stejně dobré jako v předchozím dílu.
Pro mě se Black Plague s klidem vyrovná Overturu.

Pro: Atmosféra, hudba, rozuzlení, Clarence a vše ostatní co bylo u Overture

Proti: Nic mě nenapadá

+11

DeathSpank

  • PC 75
Pozor obsahuje spoilery.
Dojmy z chvilkového hraní.
Ve hře se levluje automaticky, co se statů týče. Skilly hra nemá, vybírají se pouze Hero cards: ze tří si vyberete vždy jednu za level. Možnosti jsou věci typu +5% k mellee nebo blokování, rychlosti, pohybu apod.
"Quicktravel" travel po mapě se provádí pomoci kadibudek a pokaždý, když Deathspank vystoupí musí si zatáhnout poklopec (poprvý vtipný, pak už to jen zdržuje).
Questů je ze začátku hodně a člověk se v tom trochu ztrácí, takže musí konzultovat s deníkem, kde je možnost sníst Fortune cookie, který obsahujou nějaký hint k danýmu questu.
Ovládání je možný pomocí myši a klávesnice, kde "wasd" je k "strafovani". Blokuje se aktivně zmáčknutím mezerníku. Štít máte základní neměnný.
Zbraně sou mellee a střelný (na žádnou magii, krom magických předmětů, sem nenarazil). Je tu "speciálni úder" Justice, který se nabíjí předchozímy zásahy enemáků a úspěšným blokem(ne všechny zbraně toto podporují).
Vždy máte na výběr dual handed, běžně rozmístšné na levý a pravý myšítko.
Zatím se bavím víc než u Torchlight. Bez lepší znalosti angličtiny si hru moc
neužijete.Zatím tahle hra stojí za koupi. Bojím se že časem přijde stereotyp.

Pro: humor, odlehčené, nenáročné, zjednodušené, nízké hw nároky, dabing, stylizace,offline coop s gamepadem (zatím nevyzkoušeno)

Proti: konzolová konverze, kamera ,pathfinding, ovládání, špatná orientace, menu

+11 +13 −2

Jurassic Park: Trespasser

  • PC 90
Trespasser..hmm. Pamatuju si, jak jsme po Vánocích jako malý caparti, já, bratranec a jeho kámoš jeli na chatu na hory. Tam jsme se nechtěli nudit, tak jsme si s sebou vzali počítač a já donesl tuhle hru. Bratrance kámoš byl úchylnej na dinosaury, tak bylo jasné, u čeho zkejsneme. Největší problém byl dostat počítač v těch závějích do chaty, která byla půlkilometrů od místa, kde jsme stáli s autem. Nakonec se to podařilo a my doufali, že to alespoň bude stát za to. Ještě ten večer jsme hru nainstalovali a spustili...

Vybafla na nás holka, který byly vidět kozy, na kozách tetování a dokonce i ruce..no ruce. Spíš ruka a pahejl. Každopádně už tahle možnost vidět svoje tělo nás neskutečně odrovnala. Nikdy předtím jsme se s tím nesetkali a doteď si myslím, že právě Trespasser se v tomhle ohledu stal revoluční hrou.

Úkol byl jasný, vypadnout z ostrova, kde se nachází celá řada dinosaurů, od těch největších, po ty nejmenší svině. Hra vesměs nijak důrazně na příběh nedbala. Vesměs obsahovala takové základní úkoly najít modrej klíč a strčit ho do dveří, najít zelenej klíč a strčit ho do jinejch dveří a tak dále...

To, co ale tuhle hru udělalo pro nás tak legendární byl samotný engine, který se s realitou neskutečně zbližoval a dinosauři, kteří v nás zanechali zajímavé vzpomínky. Především, když se Stegosaurus pral s Tyranosaurem a my na to z pozvdálí koukali nebo, když ty malý svině na nás nabíhali a my měli pár nábojů v pušce.

Na tohle všecko se nádherně vzpomínalo a hra samotná v nás zanechala obrovské vzpomínky. Ani nevíte, jak smutné bylo, když jsme shlédli závěrečné video a fakt, že nám skončila další herní vzpomínka.

Pro: Revoluční engine ve všech ohledech.

Proti: Nulový příběh, občas záludná logičnost.

+11

Tron: Evolution

  • PC 60
Tohle že je Tron? Ale kdeže. Vždyť to je úplně prachsprostě převlečený Prince of Persia - všechny ty wallruny, skákání, šplhání, přeskakování, uskakování, souboje, komba, to všechno je zpět. Akorát vývojáři změnili textury a zasadili příběh do (alespoň pro mě) daleko atraktivnějšího Tron univerza (Ano, když kdysi všichni čuměli na Star Wars, já si pouštěl svojí VHS kazetku s Tronem pořád dokola a nemohl se toho nabažit). No a jak se to hraje? To tak člověk vždycky běží, párkrát skočí sem a tam, pak vejde do budovy, dveře se zavřou, naběhnou zlouni, následuje bitka, dveře se otevřou, vlezete do tanku, uděláte bum bum, vylezete z tanku, skočíte zase sem a párkrát tam, vlezete do motorky, dojedete do dalšího města, vylezete z motorky, skočíte párkrát sem a zase tam, vlezete do budovy, dveře se zavřou, naběhnou zlouni... eh... no vlastně to je pořád dokola.

Naštěstí je na co koukat, grafická stylizace je prostě libová a jakožto fanoušek filmu jsem slintal celou dobu. A celou dobu jsem taky nadával autorům do č****ů za neposednou kameru, která na některých místech vyloženě "potěšila". Jinak je to typickej ultralineární tunel "běž po předem určené trase z bodu A do bodu B a po cestě si můžeš za novej level vylepšit buď životy nebo energii". Na druhou stranu je ale pravda, že i přes to, jak ošklivě tady o tom píšu, jsem hru slupnul jako malinu. A dal bych si ještě.

Pro: Tron univerzum, grafická stylizace, hezké cutscény

Proti: kamera, krátké, stereotypní

+11

Call of Duty: Black Ops

  • PC 100
Asi nejlepší COD zatím. Líbí se mi rozkouskouvaný příběh, který je misi od mise rozkouskovanější a složí se až fakt v poslední misi. Také se mi líbí realističnost pohybů a opravdu nádherná grafika. Zvlášť když si to dáte na nejvyšší rozlišení a detaily. Vývojáři si opravdu vyhráli se zbraněmi, protože jsou propracované a mají docela reálné zvuky. Dabing postav je udělaný také dobře..hlavně ty ruský a vietnamský přízvuky v angličtině. A potom už budete rádi poslouchat Reznovo hlášku: Kravchenko..Steiner..Dragovich..all must die!! A nejraději mám misi, kde jdete zabít Steinera a potom vám Hudson poví že Steinera nezabil Reznov, že to kapitán Hudson viděl a jak vás to hodí o dvacet minut zpátky, kde se vypustí ten plyn projektu NOVA 6. Taky než sem přišel že se musím krýt nebo mi praskne maska. Zombie mód je úžasný ale pěkně težký a když jsem to prohrál asi po šestý tak jsem ztratil nervy a načítoval si SPASe a hodně nábojů :D. A také jsem neviděl lepši multiplayer než tady...zde opravdu zabaví a to díky užásným mapám. To je asi vše co jsem chtěl říci takže pamatujte: Kravchenko..Steiner..Dragovich..all must die!!

Pro: Příběh, Zbraně, Dabing, Hratelnost, Zombie Mód, Single a Multi + Kravchenko..Steiner..Dragovich..all must die!!

Proti: Krátké a občas až moc složité, silnější nároky, bugy

+11 +16 −5

Mafia II: Joeova dobrodružství

  • PC 50
(Pozn.: Hodnocení DLC má jiné měřítko než hodnocení originální hry.)

Proč mám dojem, že mě 2K Czech okradla o peníze díky luxusnímu začátku, který je jen maskou skrývající další Jimmy´s Vendeta?


Lepší hraní než: Jimmy´s Vendeta
Horší hraní než: Mafie I

Pro: mise Svědek, pestřejší a zábavnější úkoly než v JV a dokonce i v originální Mafii 2, pár filmečků zpestřují stereotypní hraní, nová lokace, vysoká obtížnost je opravdu vysoká

Proti: vzor plnění misí: začátek, dlouhá cesta, krátká akce, utek rozzuřeným a všudepřítomným policistům (často náročnější než samotná mise), konec mise (v časovém limitu samozřejmě), výměna oděvu a auta, cesta k další misi atd....již podruhé (-10 za zklamání)

+11

Atlantis II

  • PC 70
Atlantis 2 je na můj vkus příliš orientovaná na hádanky. Ty by měly být jako drahokamy vsazené do většího díla, tady však postupuji častokrát od jedné přímo k druhé. Irský akt má úžasnou atmosféru: jako mnich se snažím navázat kontakt s dávno zapomenutými božstvy – v místě, kde ta stará šla spát, aby přenechala svět novým – a cítím se, jako bych byl účasten nějakého mýtu (stále znova se mi vybavoval film Excalibur a např. Merlinovo loučení s Artušem). Už zde se objevují určité podivnosti, ale první part je držen pohromadě kouzelným prostředím. U zbylých tří už se více projevuje struktura od-hádanky-k-hádance, přičemž jim chybí dostatečně nosná opora v příběhu či příslušném kulturním kontextu, s nímž ne vždy zcela korespondují.

Mnoho nápadů je skvostných: vkreslování předmětů do obrazu, aby se ty následně objevily v z-obrazovaném světě, do nehož se přenesu; cesta s želvou, u které jako bych stále viděl orientační body, jež jsem si podle pokynů pouze představoval, nebo třeba vžití-se do malého modýlku krajiny s létajícím drakem. Tyhle hádanky jsou skvělé samy o sobě a je o to větší škoda, že se jim nedostalo zasazení do kongeniálního děje. Konečné rozčarování nastalo ve chvíli, kdy jsem po vyřešení krásného rébusu s duhou nadšeně přeplul na druhý břeh a... ocitl se v džungli. „Džungle“ se krajině pochopitelně neříká proto, že by byla přehledná a cestování v ní rychlé. Žel když musím tou DŽUNGLÍ lítat od čerta k ďáblu a ještě hledat po zemi rozházené malé hvězdičky, je to z hlediska hratelnosti a zábavnosti PRŮSER. Po každém kroku si navíc vychutnám několikavteřinové načítání další obrazovky, resp. trhaný přesun mezi nimi, který nemohu odklepnout, protože ne vždy jde o přesun přímočarý a zabloudil bych tak ještě důkladněji.

Pár hádanek je vyloženě opruz, jiné jsou poněkud zcestné a chvílemi (především ke konci) jsem z toho byl tak otrávený, že jsem se ani nesnažil přemýšlet a rovnou se chápal návodu. Těch dobrých je většina, ale zejména indiánský a závěrečný akt mi v tomto spolu s celkově nekompaktní strukturou výrazně poškodily dojem, jaký jsem měl po opuštění Irska.
-------------------------------

Pozn.: Český překlad i dabing jsou katastrofální, vřele doporučuji české lokalizaci se vyhnout.
+11 +12 −1