Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Po dlhom čase čo som strávil s Eziom, som sa z Európy presunul do Ameriky, kde práve prebiehala revolúcia.

Na to že AC III nemá také pozitívne ohlasy, mne osobne sa veľmi páčil. Hranie za Haythama na začiatku hry bolo originálne, kedže je templár. Po nejakom čase sa chopíte role mladého indiána Retonhnhakého:tona (to je ale meno), ktorý sa postupom času stane assassinom. Za neho hráte od jeho detstva, kedy ho takmer zabil Charles Lee. Príbeh je vlastne o tom, ako sa chce Retonhnhaké:ton pomstiť templárom a k tomu sa zapletie do Americkej revolúcie. Keď už je o niečo starší, musí ísť za hranice osady a to konkrétne do Devenportovej usadlosti, kde mu má v ceste za pomstou pomôcť skúsený assassin Achiles, ktorý ho bude trénovať a učiť schopnosti pravého assassina. Achiles mu neskôr dá nové meno - Connor. A kto dával pri konci hry pozor, mohol si všimnúť prečo dal Achiles Connorovi práve také meno. Záver hry sa mi zdal zbytočne predĺžený, ale mne to neprekážalo. Príbeh má správnu dĺžku a výborne ho dopĺňajú vedľajšie misie. Najviac sa mi páčili misie "usadlosti", v ktorých ste najskôr pomohli rôznym ľuďom (napr. drevorubcom, horníkovi, krajčírke, ....), ktorý potom bývali v usadlosti a plnili ste pre nich misie, ktoré mali vlastný príbeh. Zaujímavé boli aj "námornícke misie", v ktorých musel Connor so svojou loďou čistiť vody Atlantiku, ale hlavne sa mi páčili misie o Kapitánovi Kiddovi. Potom tam boli aj iné vedľajšie misie, ktoré boli kratšie a jednoduchšie. Zberateľské predmety ako boli almanachy, truhly a pierka som pozbieral všetky a strávil som pri ich zbieraní aj 2 hodiny. Nové boli pevnosti do ktorých sa stačilo infiltrovať, zabiť generála, podpáliť sklad s výbušninami a následne zvesiť vlajku. Taktiež nová vec bola výroba predmetov a vylepšení, ale ja som zistil že tulec, iné vaky a vylepšenia až po dokončení epilogu a vtedy som si pripadal ako najväčší noob. Lovenie zvierat bolo zaujímavou novinkou, aj keď som zver lovil len kvôli výzvam, misiám, alebo keď na mňa zaútočili dravci.

Celý príbeh sa odohrával v štyroch oblastiach a to už v spomínanej Devenportovej usadlosti, na Hraniciach, v Bostone a New Yorku. Hranice boli obrovsky rozsiahle a preto bola pridaná novinka, že kade Connor prejde, to sa mu označí na mape. Preto bolo aj menej viewpointov, ktoré sa nachádzali na dôležitých miestach. Asi jediné sklamanie pre mňa boli obchody, lebo sa v nich nedali kupovať lepšie brnenia, ale Connor mal zase miesto toho auto-heal. A ani zbrane som si nemusel kupovať lepšie, kedže už v polovičke hry som mal tie najlepšie. Konečne bol vylepšený stealth postup a tým myslým skrývanie sa v kríkoch alebo pískanie na nepriateľov z poza rohu. Tentokrát ste za rýchle cestovanie nemuseli platiť alebo renovovať body rýchleho cestovania, ale museli ste prechádzať podzemné katakomby a tak si otvárali možnosti rýchleho cestovania.

Grafika prostredia bola pekná, hlavne príroda na Hraniciach. A dobrá bola aj zmena počasia a ročných období. Soundtrack bol parádny a vedel by som ho počúvať donekonečna.

V prítomnosti bolo hranie za Desmonda vynikajúce. Konečne tam boli aj akčné sekvencie. Desmondov príbeh sa zujímavo uzatvára tým že konečne zabije toho profesora (zabudol som jeho meno) a dokonca nás zachránil pred koncom sveta.

Na záver len dodám že cez všetky pochybnosti čo som si myslel a videl v iných komentároch, mne osobne sa AC III veľmi páčil a preto ho zaraďujem hneď vedľa Black Flag a Brotherhood ako top Assassin's Creed hru, čo som hral.

Pro: Connor, Haytham, Achiles, vedľajšie postavy, príbeh, vedľajšie misie, grafika, soundtrack, katakomby, prítomnosť, stealth, .....

Proti: Obchody, menšie bugy.

+27
  • PC 80
Nejlepší, nejzábavnější, nejkreativnější, nejhezčí(grafika), nejhezčí(prostředí), nejzajímavější, nejpříběhovější, nejdialogovější, nejfilmovější, nejpokaženější Assasín a přec úplně jiná hra!

Assasín měl jedno vynikající zasazení, to byl hned první díl, který byl bohužel nejnudnější a byl to jen takový pokusný králík. Postupem dalších dílů se série zlepšovala a IIIjka vypilovala co mohla, ikdyž některé nechtěné věcy zůstaly. IIjka měla mít příběh, který zklamal a nakonec to bylo jako u jedničky, dohrání z povinnosti, hra netáhne. Brotherhood byl celkově zábavnější(zvlášť Leonardovi mise), ikdyž Řím byl horší jako města IIjky. Revelations byl fajn novými prvky a hlavně jinou kulturou a prostředím, ale byl jaksi prázdným. Zkrátka všechny díly byly tak někde mezi a rozhodně se nevyhouply na skvělé hry. Tuhle pouť jsem začal před půl rokem, 1 a 2 jsem hrál snad 4 měsíce, nějak mě to prostě nenutilo, Brotherhood za 3 týdny, Rev za týden a IIIjku za 2 týdny, takže všechny díly mám v dost živé paměti. Jednoznačně musím říct, že IIIjka překvapila, je rozhodně nejlepší a o level výš. Mohla to být opravdu skvělá hra, ale ke konci asi autorům vypl mozek.

Ta hra je sice stejná, ale úplně jiná a to ji možná zachránilo od průměrnosti svých předchůdců. Ta hra již není vertikální....o neustálém lození a přeskakování ze střechy na střechu. Hra je mnohem logičtější a chápavější. Co mne asi štvalo nejvíc, že série se jeví jako stealth, ale jednak to tak hrát nejde a taky je hra proti vám. IIIjka tak konečně hrát jde! Díky přítomnosti keříků a vysoké trávy se jde efektně schovat a obejít hezky stráže.
Jupí!

Prvně bych zmínil prostředí, které je nejzajímavější, ač jsem si myslel, že to bude opačně. Není to žádná oslava Ameriky, občas spíše naopak a pár patriotů jim tam krásně sestřelí, každý má myslím toho amerického nacionalismu až po krk. Zasazením se změnil zásadně způsob hraní, města a jeho střechy nejsou tak podstatné. Jde tu hlavně o cesty, chodníky, lodě, moře a hlavně divočinu. Doba mne vážně předtím nenadchla a i obecně ji nemám rád. Jenže ve hře si ji myslím zamiluje každý. Je to opravdu zajímavá část historie a jsem rád, že jsme se posunuli z té zaprděné Itálie a jakéhosi teploušství a přesunuli se do doby civilizované a hlavně doby gentlemanů. Rozhodně to tedy o honění trikolóry není a hra spíš sleduje Conorův příběh a osud, který se čirou náhodou zaplete do úplně všech důležitých událostí.

Conor sice není bůhvíjak výborně vyprofilovaná postava, ale Altair i Ezio byli taky neskutečně ploší, takže nic co by vybočovalo. Ovšem ostatní postavy, to je jiná. Nachází se tu dost zajímavých postav a konečně sem tu nemele jen prázdná sláma. Dialogy jsou fajn a pojetí taky. Může za to i filmovost celé hry, která se tak lépe "konzumuje". Není to jen hloupé jdi a zabij. Spojenci i záporáci nejsou černobílí a mají nějakou hloubku, ne jak nezajímavý Borža a Čézare...

Zastavil bych se u postavy Haythama Kenwaye. Jednoznačně nejlepší postava, jakou kdy tato série měla. Jedna z nejzajímavějších kterou jsem ve hrách poznal. Na začátku hry ho krásně použili, ale bohužel ke konci zabili jeho neskutečný potenciál, úplně nejkardinálnější chyba! Jo, Lee je fajn postava, ale tuhle hru táhne jednoznačně Haytham, nikdo jiný! Upřednostnit Leeho a pak ten konec tak s prominutím dosrat, to se často nevidí(a ano AC si hry podělat ke konci umí, ale tohle bylo to absolutně nejhorší, co mohli udělat a konec Brotherhoodu je oproti tomu nic!). Haytham si nezasloužil zemřít, takhle zemřít, . Měli tady takový potenciál, který by byl naprostým masterpiecem, ale ne oni si musí uzavřít všechny cestičky. Nejlépe se měli s Conorem spojit, hnát Leeho za jeho činy, každý ze svého důvodu. Lee měl utéct do Paříže, kde by vedl Francouzskou revoluci. Conor a Haytham se měli společně vrátit na starý kontinent a čelit Leemu. Až pak mohl být nějaký epický rodiný souboj. 6e upřednostnili Leeho a pak ho tak nečestně zabijou? Propíchnou v zaplivané hospodě, jen tak? Bez ničeho? Bez hráčova přičinění? Konec a ten finální běh byl směšný. Tohle opravdu tak nemělo skončit, ta hra si to nezasloužila. Příjde mi, jako by už ke konci nestíhali, měli několik cest, ale protože neměli čas, hned to usekli, tak aby neměli na co navázat. Prostě mělo to být tak, jak jsem napsal a krásně by se s dalším dílem přesunuli do Francouzské revoluce.

Ta by mne původně taky nebavila, ale tahle doba gentlemanů a paruk má neskutečné kouzlo! Ať ste v Londýně, Paříži, či Americe. Zbraně jsou naprostým a skvělým zážitkem. Kdo viděl tu super scénu z Patriota, kde měl Gibson rozestavěné muškety po lese a i věcy z Posledního Mohykána, bude chrochtat blahem.

Gameplay je opravdu vylepšen a je konečně zábavný. Ze začátku jsem nadával na nové ovládání, ale po čase se na to dá zvyknout a je to lepší a hlavně jednodušší. Jde vidět, že hra je hodně inspirována Uncharted 3 - rozpohybování postavy, zasekávání se o stromy/stěny, interakce(sahání) na ně během pohybu, soubojový systém a aktivní prostředí kolem (lahve, stoly, sudy), side mise pokladu cpt.Kidda a těch paralel je vskutku hodně.

Hra je hodně inovativní co se hlavních úkolů týče, už to není jen zabí toho, okraď. Konečně se našlo několik zajímavých nápadů k oživení gameplaye, který byl už p těch 3 stejných hrách děsně nudný a předvýdatelný. A ikdyž je tu hodně zábavných misí, žádná není opravdi "WOW" "kulervoucí" atd. Něco mohli svázat, zkoridornit a ZCODOVAT. Vedlejší mise už jsou na tom hůř, ve dvojce bylo asi víc možností, co vybrat. Ovšem nejpomlouvanější věcí - lodní bitvy se ukázala jako jedna z nejlepších věcí na hře. Nejenže to vypadá nádherně, ono se to vynikajícně hraje a je to skvělá zábava. Nejenže bojujete s loďmi, ale také s počasím, větry :), útesy a vlnami. Aquila je ale dosti malá, i tak chyběly souboje s opravdu velkými loděmi. Ta rozdělaná v přístavu mi připadala fakt větgší, tak 4patrová dělová sviňa! :D

Proto bych se nejraděj do Ameriky vrátitl o 100 let později k občanské válce v dalším díle. Opět nádherné a nervydrásající lodní bitvy, muškety, drsné podmínky boje, zajímavé prostředí a příroda.

ACIII je nádherný, příroda a zvířata tomu dodaly neskutečné kouzlo, zpracování na jedničku. Jen je hra dost bílá, takže ty bílé titulky jdou dost často špatně číst. Konečně je ve hře mlha! Krásně se vypařující, prší, hodně hustě, sněží, zima, sníh, fakt nádhera.

Jinak dost se nadává na začátek hry, že je to jeden velký tutoriál. Mě náhodou ten začátek přišel nejsilnější a nejlepší. Líbilo se mi, že ve hře není zpracována jen revoluce, ale taky dost zásadně 7miletá válka - tudíž Francouzsko-indiánská válka, o které jsem chtěl dost vědět po Posledním Mohykánovi. Čímž narážím natto, že jsem si absolutně vše četl, všechyn maily, události, postavy, lokace a fakt se bavil. Občas tam byly i dobré vtípky. Hra by měla být taky nejvíc zabugovaná v sérii. No já nevím, ale na první bug jsem narazil snad po 16ti hodinách. Viděl jsem hodně sandboxů a tohle bylo naprosto v normě. Jen se často propadal framerate a šlo to znát. Jízda na koni je taky o nervy. Kůň má potřebu se o vše zasekávat, takže v lese je to peklo. Nové růžice pro kontrakty a taky zbraně jsou zdlouhavé, nepřehledné a tak nějak to spíš zesložitěly než naopak. Navíc se to neustále načítá...

Největší problém bych tady viděl s ekonomikou. Nemáte vůbec prachy. Vylepšování lodi je nesmírně drahé v řádech 8-19 000 liber. Já neměl do 3/4 hry ani 10 000L, takže se nedalo nic kupovat, máte x milion možností vyrábět suroviny a předměty. Jenže já měl jen jednoho tesaře, jen jeden návod na sudy, jednoho assasína na osvobozování okolních regiónů a států. Je v tom neuvěřitelný chaos a bordel jak dělat to či ono, jak osvobozovat území Bostonu a NY, a proč tam není to nejdůležitější město? Filadelfie? Prostě věcy okolo jsou děsně zamtečné, nevysvětlené, vše mizí dřív, než se to stačí přečíst. Ono to sice působí mohutně, kolik máte možností, ale spíš to jen otravuje, zdržujel, tak jsem se na to vykvák a jel si svoje...

Klasicky se hra totálně vykašlala na Desmonda, což považuji za největší potenciál série, který v každém díle zabili, stejně jako tady. Tolik možností co dělat v přítomnosti a přitom to zase omezli na tupé přecházení z místa na místo a nic se ani nedozvíte. Ach jo, kdyby si jednou vytáhl Ubisoft hlavu z pr**le. O tom, že konec byl debilní v historické části jsem mluvil, ale to bylo zklamání...konec desmondovi části jen vyvrcholení debility a výsměchu :/. Prostě poslední hodina hry tam neměla být a byla by to skvělá hra. Jsem zvědav, kde naváží příště, když si to tak zasekali. Za 22:30h dohráno a když nekoukám na konec a trochu nelogické směřování příběhu v půli musím říct, že ACIII splnil co měl. Je dostatečně jiný, zasazený do výborného a zajímavého prostředí, má dobrý příběh a neskutečnou hudbu. Výborné podání se skvělými postavami a graficky a designově hodně oku lahodící. Krásně se to hraje a máte zkrátka pocit, že se tu opravdu udělal krok správným směrem. Pokud hru zasadí do podobného prostředí, budu se na nový díl těšit. Tohle se na pár much zkrátka povedlo a neváhal bych s koupí. Jak pro odpůrce, tak pro fanoušky.
+25 +31 −6
  • PC 85
Od třetího dílu jsem čekal hodně, hlavně proto, že byl ve vývoji tak dlouho. Něco mě trochu zklamalo a naopak to u čeho jsem nečekal moc mě příjemně překvapilo.

Hlavním tahounem celé hry je příběh, ten má opět své silné i slabší chvilky. Překvapila mě hlavně Desmondova linie, ta mě tentokráte konečně po tolika dílech opravdu bavila, proto je škoda, že toho tam z přítomnosti tentokráte nepřidali více. Naopak zase začátek hry za Haythama mě moc nechytl, ten naštěstí není tak dlouhý a brzo se můžete naplno pustit do hry s Connorem, ale ani ten to u mě neměl jednoduché, hold mi moc po třech dílech přirostl k srdci Ezio, naštěstí jsem si ale na něj rychle zvyknul.

Z novinek mě ovšem nejvíce zaujaly námořní mise. Vůbec jsem nečekal, že budou až tak zábavné. A přitom jsou celkem jednoduše ovladatelné (rychlost a směr lodě + 2 druhy děl). Měl jsem opravdu pocit, že jsem kapitán lodě a můžu si dělat co chci. Lov zvěře, jako další novinka, u mě moc nezabodoval. Nepřišla mi nějak moc užitečná ani zábavná. Vybavení jsem stejně nové nepotřeboval a vlastně ani ty peníze jsem za celou hru skoro nepoužil.

Vizuální zpracování je opět výtečné, navíc jsem si hru mohl užít na nové sestavě, takže o to byl zážitek ještě větší. Výborné jsou změny období z letního na zimní. Konečně jsem měl, snad poprvé ve hře pocit, že chodím ve sněhu. Jsou vidět stopy, místy se musíte sněhem doslova brodit. Tak by to mělo vypadat ve všech hrách.

Hratelnost se od předchozích dílů trochu liší, hlavně v soubojích. Ty jsou o něco jednodušší, ale chvílemi jsem s nimi měl problémy. Mačkám tlačítko protiútoku o občas Connor prostě nezareagoval, nevím jestli jsem za to mohl já, svou pomalejší reakcí, nebo to mají nedoladěné, ale prostě to nebylo ono.

Stealth způsob hry na mě taky moc nezapůsobil, sice se jde konečně schovávat za objekty a skvěle funguje i skrývání v trávě nebo keřích, ale stále to není ono. Jakmile vylezete z úkrytu, není žádný způsob jak se alespoň trochu skrýt na volných prostranstvích, uvítal bych alespoň nějakou klávesu pro přikrčení.

Sám zatím nevím, co přesně čekat od dalšího dílu, Ubisoftu bych hlavně doporučil aby se více zaměřili na přítomnost, pořádně doladili to co tam funguje a zbytečné a nepotřebné věci ze hry odstranili, pak to akorát zbytečně působí nedodělaným dojmem.

Pro: Příběh, námořní mise, vizuální zpracování (hlavně v zimním období)

Proti: Slabší začátek hry, občas jsem měl problémy v soubojích, ten stealth by chtěl ještě doladit

+24
  • PC 85
Safra tak nakonec to bylo vcelku skvělé. Vytknul bych hlavně tři záležitosti:

- přehnaně checklist/fetchquestový game design: těch cut and paste úkolů, hledání všelijakých blbin a donášení něčeho někam tam bylo opravdu moc. Mapa je plná, ale většina toho jsou nepodstatný hovadinky

- příliš uspěchaný závěr: ten v přítomnosti - příběh završený po pětici her bych čekal trochu delší, rozmáchlejší. Pointa konce jako taková OK, ale měli si dát víc práce se zpracováním. Connorův příběh tímto netrpěl a byl zakončen výživně, jak to má být.

- craftování, alias nejzbytečnější herní prvek roku 2012, který jsem nevyužil ani jednou

Naopak co se mi líbilo, je to celé dost dobře napsané, Frontier je nádherný a to v zimě i létě, stejně tak města. Příběhové i ty hlavní vedlejší mise měly solidní variabilitu, hodně se mi líbilo to hledání pokladu. Námořní mise jsem dělal jen ty hlavní + dopadení Biddla, ale ty byly místy opravdu famózní, hlavně za bouře.
Vrcholem hry pro mne byly mise po boku Haythama, tu jeho interakci s Connorem byla prostě zábava sledovat a ovládat.
Mise v přítomnosti mě bavily taky hodně. Je to příjemné oživení, po běhání v přírodě si vylézt na mrakodrap či přelézt MMA arénu.

Save mi ukazuje 25 hodin hraní, synchro 69%. Slušný macek.
+24 +25 −1
  • PC 70
Třetí díl v sérii Assassin's Creed jsem poprvé hrála před několika lety dva nebo tři roky po jeho vydání na starém notebooku. Hra mě v tom období velmi bavila, a to nejen z toho důvodu, že jsem měla zrovna období, kdy jsem odehrála první čtyři díly za sebou a byla ze série nadšená, ale také z toho důvodu, že hratelnost byla poměrně chytlavá. Bojové animace mi přišly skvělé a oku lahodící a také zasazení bylo něco nového a nevšedního. Navíc jsem potkala pár známých osobností a byla svědkem několika historických událostí, o kterých jsem se učila kdysi ve škole. Minulý rok jsem po tomhle dílu sáhla znovu, protože vyšla jeho vylepšená verze a protože jsem se znovu těšila na tu hratelnost a prostředí.

Už po pár chvílích strávených ve hře jsem pocítila znatelný rozdíl mezi novými díly ze série, které mám v čerstvé paměti, a tímto starým dílem. Největší změnou, na kterou jsem úplně zapomněla, že ve starých dílech byla, byla nemožnost volného pohybu po městě. Vstup na střechu se velmi rychle rovnal červenému alarmu, který nakonec vyústil v genocidu poloviny města. Alarm se sice dal snížit - podplácením prodavačů novin nebo strháváním plakátů s podobiznou hlavního hrdiny, jenže i při tomto hrozila genocida, pokud si mě někdo všiml, a to mě tolik nebavilo. Nakonec jsem se po městě pohybovala jen minimálně a neměla jsem vůbec náladu se věnovat úkolům odehrávajícím se ve městě. Chápu, že je tohle více realistické, ale vůbec to nebylo zábavné.

Co naopak stále oceňuji, tak je pohyb v přírodě a v malých vesnicích. Stále mě bavilo lézt po stromě a hledat cestu na další stromy a díky tomu i na vyvýšená místa. Lovení divoké zvěře jsem se mimo povinnou část vůbec nevěnovala a stejně tak jsem neměla potřebu nijak vylepšovat panství v pozdějších částech hry. Hlavní příběh mě vcelku bavil, některé mise měly jinou náplň než obvykle. Kdy jsem například pomocí děl ničila nepřátele nebo zadávala příkazy k palbě. Jen se opět projevilo to, že jsem už zvyklejší na častější autosave, a tak mě naskriptovaná honička na konci hry docela potrápila, kdy jsem neustále musela opakovat celou sekvenci dokola, protože jsem o vteřinu, dvě nestihla být na daném místě, jak vyžadovala hra. Trochu jsem se obávala námořních bitev, které mě tady nikdy moc nebavily, to až v pozdějších dílech, ale naštěstí povinné mise byly vcelku krátké, tak se to dalo. 

Boj mě bavil, i když byl dost zjednodušený, kdy si člověk vystačil prakticky se dvěma tlačítky, ale pořád se mi dobře dívalo na animace. Hlavní hrdina mě moc nezaujal, což se od minula moc nezměnilo a i jiné postavy mi přišly nezajímavé a naprosto nezapamatovatelné. Tedy krom úplně první postavy, které se hráč ujme. Část v současnosti, na kterou jsem se těšila, protože jsem si ji moc nepamatovala, mě nakonec strašně nudila a vlastně jsem těm závěrečným monologům nějaké té bytosti nerozuměla. Nevím, jestli mi nechyběly vědomosti z minulých dílů, možná bych tak pochytila, o čem je řeč. Nebo mě prostě ty filosofické hovory vůbec nezajímaly a bylo mi to všechno jedno, a tak jsem ani neměla snahu to nějak pochopit. 

Musím říct, že když jsem třetí díl hrála poprvé, tak mě bavil o dost více než nyní. Sice se říká, že se tahle série nikam neposouvá a že je to stále to stejné dokola, ale co se týče hratelnosti a mechanik, to je velký rozdíl mezi starými a novými díly. A ty novější díly mě baví více. Je ovšem fajn se čas od času vrátit k těm starším dílům a připomenout si, jak to všechno začínalo, s jakými nápady vývojáři přišli a co naopak ze série postupně zmizelo.
+23
  • PC 40
Komentář pojednává o remasterované edici. Obsahuje menší spoilery z příběhu.

Ačkoliv kritizovat je dozajista jednodušší než chválit, nerad píši záporné recenze, neboť obvykle lze na hře rozpoznat velké množství práce, které do ní studio vložilo, a i když onu hru často potápí špatný příběh nebo nedotažený gameplay, přesto se mi příčí ji prohlásit za vyloženě špatnou. U her od Ubisoftu, které jsou obvykle jak přes kopírák, tento pocit ale poslední dobou vyprchává. Po relativně povedené Eziově trilogii jsem však k novému asasínovi přistupoval s nemalými očekáváními, která byla smetena obří vlnou generických side-questů a retardovaných příběhových situací, u kterých jsem se kolikrát popadal za hlavu či dostával nesmírnou chuť na rage-quit. Assassin’s Creed 3 je opravdu špatná hra, postavená na špatném enginu, s tupým protagonistou, nezáživným příběhem, podprůměrnou hratelností (AC 2 měla přeci jen horší) a naprosto nelogickými zvraty. Ještě nikdy jsem se nemusel tak přemáhat k dohrání hry, jako při hraní AC 3.

Kapitola 1: Mýlka, že budu hrát za borce
Přitom začátek mě vlastně docela příjemně překvapil. Na scénu totiž nastoupil pan Haytham Kenway, velmistr templářského řádu a s přehledem největší machr ve hře – není divu, uvážím-li, že jde o Edwardova syna. První sekvence, ač měla své mouchy, dokázala poměrně zdatně uvést jedinou opravdu charismatickou a nečernobílou postavu, za kterou by se mi snad ani neprotivilo hrát. Haythamovi poskoci byli sice (s malou výjimkou Charlese Leeho) ploší a zaměnitelní jako deska stolu, ale to už je u Ubisoftu zvykem, takže no harsh feelings.

Kapitola 2: Plán – unudit hráče k smrti hned ze začátku
Všechno málo dobrého se ale rozpadá, když do hry nastupuje pan Raketo-něco. Část mezi indiány považuji za s přehledem nejhorší pasáž hry. Obsahuje totiž až neskutečné množství natahovačů herního času, u kterých jsem málem umřel nudou. Nejdříve hrajete s dětmi na schovku, kde musíte málem prošmejdit celý les bez jakýchkoliv stop či vodítek, přičemž celá hra ani nemá žádnou pointu. Poté vám Ubík uloží velmi záživný quest – najdi a ulov 10 zvířat, protože tvoje vesnice má hlad a tebe to jistě strašně žere. K tomu vám asistuje neuvěřitelně otravný „kamarád“, jehož jméno jsem si ani nepokoušel zapamatovat. V podstatě vám akorát běhá za zadkem a kňourá, jak sám nic nedokáže. Všechny dialogy si mezi sebou vyměňujete tradiční indiánskou hatmatilkou, z které už mě po chvíli brněly uši. Dabéři indiánů přistupují ke ztvárnění svých postav s takovým nezájmem, že z jejich bezbarvého hlasu prakticky nejde poznat, zda na někoho řvou nebo jen sdělují, že se jim chce na záchod. Zlatá dothračtina. Celou pasáž hry jsem protrpěl jako zvíře a z kryospánku mě probralo, až když Connor konečně vyjádřil své nutkání odejít z vesnice a připojit se k asasínům.

Kapitola 3: Jeden velký mišmaš
Prostřední a asi nejdelší část hry mi v podstatě splynula do jednoho velkého guláše větších i menších misí, které se vám z hlavy vykouří do pár minut od jejich splnění. Scenáristé Ubisoftu zcela postrádají schopnost předat postavám sebemenší emoce, které by nepůsobily stoprocentně falešně. Drive je prakticky nulový, v podstatě jsem jen rutinně plnil questy v pořadí bez jakéhokoliv zájmu o další dění. Setkání s Achillem ve mně opět probudilo malou dušičku, jelikož se ukázal nebýt tak bezcharakterní jako ostatní postavy, ale ani on bohužel nedokázal vytáhnout hru z žánrového dna. Navíc s přehledem nejhorší na této pasáži je, že se v ní naplno probouzí Connorův vlastenecký duch. Ten hoch je v podstatě naivní blb, co půlku hry sází jeden hrdinský žvást o svobodě za druhým, ale sám masakruje ty, kdo se ve světě snaží zavést řád a stabilitu. A čím hra postupovala dále, přistihl jsem se, že tím více vlastně fandím Templářům, aby toho uřvaného chudáka konečně umlčeli. Jedinou skutečně dobře napsanou pasáží ve hře je ta, kde Desmond pomocí Jablka ráje odrovná Vidica a půl tuctu jeho goril.

Kapitola 4: Haytham se vrací – záblesk naděje?
Když v jisté zchátralé stodole na mnou ovládaného Connora, jenž byl zrovna na jedné z bezpočtu svých neskutečně vlasteneckých a svobodu-zajišťujících vyvražďovaček, vyskočil pan Kenway, málem jsem si radostí ucvrkl do kalhot. Pošramocený vztah otce a syna byl ve hře po celou dobu jediný tažný prvek, proto musím přiznat, že jsem si tuto pasáž jako jednu z mála skutečně užil. Slovní přestřelky mezi Connorem a Haythamem měly náboj a na chvíli mi znovu daly jiskru naděje pro lepší zítřky. Bohužel jen na chvíli.

Kapitola 5: Vše znegovat a postavit na hlavu
No a pak nadchází závěr. Jakmile se Haytham vytratil z popředí obrazovek, mé natěšení opět výrazně pohaslo, nicméně na to, co následovalo, jsem přesto připraven nebyl. Takový mix neskutečně hloupých situací a nepochopitelných rozhodnutí hrdinů jsem už dlouho nezažil. Ale popořadě – vše to začíná, když se Connor po smrti svého otce vydá zabít Charlese Lee a navždy tak zadusit templářské plémě. Vlivem brilantních vypravěčských schopností scenáristů si to nakráčí přímo doprostřed všech stráží, místo aby svůj cíl zabil šípem odněkud ze zálohy (nepracují asasíni ze stínů?). Že se poté hrozně diví svému zajetí, snad ani nemusím zmiňovat. Charles Lee ho poté veřejně obviní z vraždy, ale z určitých důvodů ho prostě NEMŮŽE zabít na místě. Místo toho předá nejnebezpečnějšího válečného zločince a masového vraha čtyřem obtloustlým strážím, aby si na něm nacvičovaly boxerské údery. To ani nezmiňuju, že mu ani nesebere jakékoliv zbraně či ho nenapadne svého vězně spoutat. A když už si myslím, že to ani hloupější být nemůže, opět mi Ubisoft ukáže vlastní omyl – v podobě TOHO honu. Kdo hrál, ten snad ví, o čem mluvím. Nahánění Leeho, které jsem kvůli naprosté retardovanosti scénáře dělal asi 40krát. Ve vraku hořící lodi vaše postava neustále samovolně umírá kvůli žáru a toxickým výparům, zatímco panu Leeovi tyto strasti očividně vůbec nekomplikují život a vesele si proskakuje hořícími rámy nebo přímo plameny. Nemluvě o tom, že i když svůj cíl vlivem osobních hráčských dovedností dostihnete ještě předtím, vaše postava bude vesele klusat vedle svého soka, jen abyste se prostě MUSELI dostat k oné podělané cutscéně. Otevřeně přiznávám, že dosud největší rage z her jsem zažil u CS:GO, ale žádný se zatím nerovná tomu, jak moc jsem chtěl rozmlátit klávesnici při hraní této konkrétní mise.

Pokud jste dočetli až sem, je vám zřejmě jasné, že příběh AC III není opravdu žádná sláva. Ostatní aspekty na tom nejsou vyloženě špatně, ale rozhodně bych je neoznačil za povedené. Z vizuálního hlediska je remaster celkem vydařený, ale přesto mi v hlavě utkvěly dva naprosto nepochopitelné kiksy: (1) Hnusné plastové obličeje – nevím, čím je to způsobeno, ale modely některých tváří opravdu vypadají jak z jiné dimenze, (2) Titulky – člověku, co navrhoval rozložení titulků, bych dal nejradši po pysku. I po nastavení na NEJMENŠÍ velikost jsou písmena doslova obří, což znamená, že do řádku uprostřed se vejdou maximálně čtyři průměrně dlouhá slova. Jakoukoliv složenou větu tudíž hra velmi efektivně krájí na 3-6 částí, což ji činí zcela nezapamatovatelnou. Takhle hloupý interface jsem ještě nezažil.

Koupě této hry lituji zatím nejvíc z dosavadních výdajů, a přiložený datadisk „Liberation“ směle vynechám. Vidět totiž ještě jednou rádoby tajemnou Juno či Minervu, vizuálně ořezané projekce dávné civilizace, tak to tlačítko "skip" nepřežije. Ubisoft si tak zahrával s mystičnem, až se do něj sám zamotal a pochybuju, že sami scenáristé ví, o čem se tam celou dobu tlachá. Jestli se někdy dokopu do dalšího AC, bude to zřejmě zázrak.

PS: Taky někomu přišlo, že dabérka Rebeccy zní, jako by se jí neustále chtělo brečet?

Pro: Haytham, Desmond, soubojový systém, střelba z luku

Proti: vše ostatní

+22 +23 −1
  • PC 75
Trochu zklamání. Graficky je AC3 docela pěkný, i příběh je zajímavý, alespoň když se okolo motá Haytham Kenway. Ale mechanismy jsou proti dvojce/dvojkám okleštěné o řadu podstatných fičur, interface navrhovalo nějaké retardované hovado a samotné mise, i když s nima není nic zásadního špatně, tak řada z nich je.. no.. obvykle jsou prostě nudné. Hlavně proto, že obvykle jde o to dostat se z bodu A do bodu B, tam něco primitivního udělat, vrátit se zpátky. A rychlost, kterou se Connor po světe pohybuje, není zrovna závratná a na asasína a herního hrdinu bych řekl, že je až trapná a míst pro rychlé cestování není moc / člověk je musí hledat. Zlatej quick travel ve Far Cry 3. A tam ani tůry pěšmo nebyly bůhvíjaký vopruz a člověk taky věděl, že na jejich konci bude čekat něco zajímavého a i samotnou cestu snadno mohlo něco zpestřit.

Změny v soubojovém systému mi nevadily, naopak mi ovládání boje přišlo relativně přehledné a oproti takovému Bratrstvu, kde nebyl problém skládat nepřátele na hromady po tuctech, tady při větší přesile reálně hrozí smrt. Na druhou stranu nesdílím nadšení z námořních misí, i když musím přiznat, že ta poslední příběhová měla něco do sebe a možná, že kdybych jich zkusil víc, přišel bych jim na chuť. Zajímavé byly mise ze současnosti. Nezlobil bych se, kdyby se příští díl nesl celý v podobném duchu.

K příběhu bych měl menší výhradu - totiž ačkoliv jsem hrál snad všechny podstatné díly série, není mi docela jasné, jak se věci pohly tam, kde na začátku trojky jsou. Tipuju, že odpověď leží v nějakém pitomém animáku, nebo tak něčem.

Celkově ačkoliv AC3 je relativně solidní hra, tenhle názor jsem si eventuelně musel pojistit ignorováním vedlejšáků a collectibles, což jsem nemusel ani v jinak nejhorším "velkém" dílu série - AC3: Liberation. Jakýkoliv díl s Eziem považuju za lepší. AC3 mi kvalitou přijde cca na úrovni prvního dílu, chyby obou nicméně leží někde jinde.

Když nad tím tak přemýšlím, ten největší problém AC3 opravdu spočívá v pomalosti a nudnosti cestování po mapě, vypuštěné starší prvky samy o sobě nejsou tak zásadní problém.

Pro: konečně nějaké zakončení příběhu, mise za Desmonda, mise kolem Haythama, docela hezky to vypadá

Proti: rychlost cestování, chyběl mi pocit vývoje - zlepšování hrdiny, výjimečně debilní interface

+20 +21 −1
  • PC 40
Čím jsem starší, tím si více vážím času, který na hraní mám - a také si to hraní chci náležitě užít. I přesto jsem dal podruhé druhou šanci sérii Assassin's Creed, která mě svým prvním dílem naprosto zklamala. Dvojku jsem zkusil rozehrát dvakrát a zařekl jsem se, že už nikdy více. Jenomže jsem se nakonec dostal ke třetímu dílu a řekl si, že tentokrát se prostě už zabavím.

Naštěstí nás hra dlouho netrápí příběhem v současnosti a hned skočíme do úvodu, kde šplháme po zdech v narvané londýnské (asi) opeře (přičemž nás nikdo nevidí) a někoho tam zabijeme, abychom později byli odlifrování do Nového světa. Cesta lodí je docela fajn a cool, takže jsem si říkal, že tentokrát to bude príma.

Přistaneme a jsme v Bostonu. Město je hezké, jako vždy nemám architektuře co vytknout. Grafika je fajn... sice můj plášť prochází koněm, ale čert to vem. Co si pamatuju, jsou tam nějaké úvodní mise, ve kterých vynikne umělá demence nepřátel a hra nás seznámí se soubojovým systémem, který je snad ještě lehčí než ve dvojce. Chválím však dlouhé nabíjení bambitky.

Hra nám pak otevře pár ulic, kde se můžeme pohybovat, ale to hejbání mě moc neba. Buď mohu jít pomalu, nebo malinko rychleji, nebo utíkat jak šílenec. Přičemž při tom utíkání můj avatar automaticky skáče na/přes překážky. Takže místo abych popoběhnul, skopnu stánek se zeleninou nebo vyskáču po bednách na střechu domku, přičemž se hned stanu podezřelým.

Samotná náplň úvodních misí mě naprosto odradila od dalšího postupu, takže jsem skončil s anglickým hrdinou (o Connora jsem tedy ani nezavadil) a ani se nedostal k onomu slavnému mořeplavectví či sněhu. Úspěšnost téhle série pro mě i nadále zůstává záhadou.

Pro: grafika; efektní souboje...

Proti: ...které jsou jinak naprosto o ničem; gameplay; náplň misí; je to prostě ukrutná nuda

+20 +26 −6
  • PC 60
Proč ubi? Proč? Předešlé díly byli tak dobré a teď tahle nudná natahovaná pakárna která se přetvařuje jako drsná hra se vším všudy.
Ze začátku jsem se celkem těšil, hrál jsem to především kvůli zakončení toho příběhu z předešlých dílů kde byl skvělí. Začátek na mě působil velice kladně, živé prostředí a nová hezká grafika. Plutí do nového světa jsem si dokonce dal dvakrát. Dokonce hra za toho Slušňáka nebyla špatná, ale pak přišel ten zlom kdy hra šla do háje a vůbec mě nebavila. Nové mechaniky mi nic neříkali, lov byl zcela k ničemu, vylepšování panství taktéž. Hlavní hrdina se neustále musel chovat jako kokot který je neustále uražený a byl mi tudíž naprosto nesympatický. A proč mě hra tak nudila? Protože byla přesycená a natahnutá zbytečnostmi, charaktery mi nic neříkali a taky proto si je nepamatuji, tedy až na Washingtona a templářského záporáka, vedlejší aktivity jsou nudné a k ničemu.
Fatální bugy (jednohubky): V cutscéně zmizel na pozadí kůň ale stařeček si jel vesele s povozem dál, při vyslýchání kapitána se jednou Connor klepal jak při dvojitém epileptickém záchvatu, Connor jak debil skáče na předměty i když to nechci a působí to retardovaně a při procházce městem se do cesty zjevují lidi.

Na druhou stranu ale hra nebyla až tak špatná, Grafika byla pěkná a propracovaná, města opravdu žila, námořní a současné mise mě opravdu bavila a byli epické. Hru jsem dohrál především kvůli příběhu který mě ke konci zklamal a byl odfláknutý a jako trest za dohrání mi tvůrci dali extrémně dlouhé titulky které nešly přeskočit a vyjmenovali v nich snad i všechny uklizečky...

Pro: grafika, klasický AC OST, trailer, intro, první části hry, námořní a současné mise, minihry (dáma, a další)

Proti: nepřehlednost, nesympatiký hrdina, bugy, nedotaženost všeho, zahozený potenciál, zbytečná přecpanost a zdlouhavost, zakončení příběhu, voják do každé rodiny, optimilizace.

+20 +25 −5
  • PC 75
Už si nepamatuju, kdy jsem naposledy hrál nějakého Assassina, ale na tenhle návrat jsem se moc těšil, jelikož 3 jsem nehrál a v remastered verzi to byla skvělá příležitost se vrátit do Animu.

Příběh jako takový neurazí, ale ani ničím nepřekvapí, ale co se týče rozhovorů, scénáře, tak je to hodně bídné, až hrozné bych řekl v některých částech.

Ze začátku hry jsem myslel, že se ani k žádnému hraní nedostanu, jelikož to byl video za videem a pořádné hraní nikde v dohlednu. Ale s příjezdem do Bostonu začalo hraní, na které si pamatuju s předešlých dílů.

Grafika v remastered verzi se povedla, sem tam nějaký bug, ale nic hrozného. Hratelnost taky super. Co se týče bojů, přehazování zbraní, tak tam by to kapánek chtělo vylepšit, ale člověk si zvykne a už pak ví, jak reagovat.

Nečekal jsem od hry nic zásadního, jen jsem se chtěl zpátky vypravit k Assassinům a celkově to byla příjemně strávená doba.
+19
  • PC 75
Arkádovost dvojky částečně zůstala. Hra vypadá rozhodně lépe, a je daleko lépe nasvícená.

Největší strach jsem ale měl z pohybu ve volné přírodě. Naštěstí to dopadlo velmi dobře, a i pohyb ve stromech je celkem přirozený. Na druhou stranu je daleko méně zábavný pohyb ve městech. Skoro mi připadalo, že hra mě od pohybu po střechách odrazovala, a dělala jej co nejnepříjemnějším. Je to první AC hra ve které jsem se byl schopný naučit soubojový systém. Ano, je jednodušší, ale to, co bylo v předchozích dílech, je šílenost. Jízda na koni je furt na píču.

Úvod se mi docela líbil, a popravdě jsem nebyl úplně nadšen, když došlo ke změně hlavní postavy. Ale nakonec jsem si na Connora zvyknul. Příběh je sice zajímavý, ale v podstatě se skoro nic nestane. Většina hlavních událostí se děje na pozadí. Je na hře hrozně poznat jak moc autoři počítali s tím, že hráč stráví spoustu času plněním vedlejších úkolů. Takže když jsem celkem striktně jel jen hlavní dějovou linku, tak příběh značně ztrácel na epičnosti, byl prostě takový prázdný. A i přesto mi někdy připadala uměle natahovaná. Mě prostě neuvěřitelně vysírají pasáže typu "jdi krokem za zajatcem, který patnáctkrát zastaví a ty do něj musíš patnáctkrát strčit aby zase šel". Lodní bitvy nakonec docela ušly, ale vůbec bych je ke štěstí nepotřeboval. Mám dost velký strach z toho jak na mě zapůsobí Black Flag. Ale když si vzpomenu, proč jsem původně AC hrát nechtěl, tak asi můžu být klidný.

Ve hře se pravděpodobně objevuje spousta historických postav, ale já z nich poznal jen asi 2-3. Líbilo se mi, že hra nejela v tom obvyklém stylu "free-dumb is the bestest", ale nebála se poukázat na stinnou stránku revoluce.

Příběh s Desmondem byl velké zklamání. Dvojku jsem v podstatě dohrál jen díky jeho příběhu a skvělé, tajemně odkrývané "dávné pravdě". Tady jako kdyby vývojáři komplexní a křehký příběh upustili na zem s úsměvem a sarkastickým "Oops".

V celku ale dobrý, byl to takový herní velkofilm, i přes ty nedostatky. Uvidím co bude dál.

Pro: grafika, příroda, filmovost, zamyšlení nad historií

Proti: míň parkour, mnoho ničeho, moderní dějová linka, koňo

+18
  • PC 75
Dobra dohrání: 14h

Zápory:
• upgrady - prakticky jsem měl to nejlepší už v 1/3 hry, postava jako taková se nerozvijí
• komba - prakticky žádná
• souboje - stovky nepřátel proti vám? žádný problém
- někoho seknete 10x a nic, bubeníka - který se nebrání - musíte seknout 5x
• UI nepřátel - v Animu to je jen hrůza ale v současnosti naprostá fraška (nuž vs. zbraň)
• Sbírání objektů (zbraní) v boji je dost těžko pádné
• Velice špatně, či téměř vůbec nelze shodit někoho např. ze střechy
• Někdy je velice obtížné (zvlášť skrz mlhu/déšť) najít nějaké seno/větve ke skočení
• Není zde možnost interakce s občany např. srážet obyčejné lidi
• Zasekávání se o objekty (zvláště s koněm)
• Na některé překážky nelze vylézt nebo jen s obtíží (především špice kostelů apod.)
• Poslední mise - Chasing Lee
• Závěrečné titulky nešly přeskočit (cca 8 minut), i když po nich ještě bylo video
• Závěr - udělali snad ten nejhorší ze všech možných

Klady:
• lodě a souboje lodí - ty se jim opravdu povedly
• hudba
• zkratky skrz domy
• luk
• změny počasí, času a ročních období
• vrážení nepřátel do zdí, přes ploty, studny apod.
• zvěř
• grafika
• a Haytham Kenway, opravdu působivá postava

Neutra:
• obchod - působí dost těžkopádně, chvíli si s tím člověk hraje ale pak zjistí, že to stejně nemá moc smysl a spíše to jen protahuje hru bez většího výsledku
• peníze - osobně cca 30-40 tisíc liber po dohrání, truhel jsem objevil tak 5-10 a nerozumím moc myšlence, proč máte v základu v podstatě to nejlepší a ty horší zbraně stojí třeba i 10x víc než ty, které jsou alespoň k užitku
• lov - "takové práce a přitom taková blbost, co?"
• krmení zvěře - když už do hry dali krmení prasat, bojím se, co budou dávat do her příště ...

V jistých aspektech je to určitě zlepšení oproti předchozím sériím, ale působí to velice těžkopádně a až přehnaně nerealisticky ...
+17
  • PC 85
Solidní zakončení příběhu předchozích her. Po velmi vydařeném druhém díle jsem se trojky trochu obával. Naštěstí jsem dostal zas něco nového, lepšího, zábavného. Něčeho co má dost slušný příběh a postavy které působí opravdu uvěřitelně.

Pohyb mimo města tentokrát nabízí mnoho výzev a předmětů pro sbírání, naštěstí nic z toho není povinné absolvovat do úplného zblbnutí. Povedlo se i přenesení typické hratelnosti spočívající v lezení po fasádách domů a jejich střech do volné přírody. Proč tomu tak je možno je dobře odůvodněno příběhem. Dobrý tah.

Nečekal jsem ani že mě nakonec budou bavit pirátské souboje na lodi a ostřelování cizích škunerů lodními děly. Nezvyklá práce pro assassíny, ale vše opět dobře zapadá do celkového příběhu a dává smysl.

Děj je rozložen na několik desetiletí takže můžete být přítomni Bostonskému pití čaje i podepsání Deklarace nezávislosti. Vše samozřejmě jen na motivy skutečných událostí, ale udělané s citem a tak že by lecjaký příznivec konspiračních teorií mohl příběh pokládat za reálný. Co když opravdu na pozadí událostí vedoucích k vyhlášení nezávislosti byl někdo kdo skrytě pomáhal? Hmm?

Příběh je celkově povedený, postavy se nechovají hloupě a dá se říct že každý kdo se na jinak první pohled snaží pomáhat vyššímu dobru, nakonec možná jen ve skutečnosti sleduje vlastní zájmy. Záleží na tom jak budete vnímat příběh, není vše vyjádřeno otevřeně.

Za mě výborné ukončení "trilogie hlavních her s číslovkou". Nebo jak to chcete nazvat. Pokud jste zvládli první díl a druhý vás nadchnul, nevynechejte v žádném případě trojku. Nebudete litovat.

Pro: příběh, souboje na lodích

Proti: občas zbrklé ovládání

+17
  • PC 80
Třetí díl je prazvláštní odklon od předchozích Assassínů. Nápad bych ani tak neodsoudila, jako zpracování příběhu s podivně užvatlaným a vlažnějším hrdinou. Connor není sice moc ukecaný, za to muž činu a jeho surová a neuhlazená comba jsou fakt cool. Města jsou skoro všechna jak přes kopírák...šedavá...nepřitažlivá, za to na přírodě se tvůrci vyřádili. A co si budeme povídat, pobíhat po americkým Řáholci se sekáčkem u pasu a lukem za zády je prostě slast. Uchvátaný konec byl dost přes čáru a multiplayer mě bavil spíše v Revelations, zde bylo hůře zpracované hlavní menu a graficky nic extra. Trojka mě chytila až napodruhé a i když mě něco přiotrávilo, rozhodně mě baví víc a víc. Zaslouží si proto pozornost i takto zpětně, už kvůli inovacím, kterými požehnaně oplývá.

Pro: soundtrack, střídání ročního období, možnost hrát i za Connorovo otce, hraní za Connora od jeho dětství až po dospělost, zbraně (zejména tomahawk a šipka s lanem), nová comba, lodní bitvy, lov, vylepšování panství, obchodování, volnost v přírodě

Proti: necharismatický hrdina, slabší engine, nedotažený příběh, ne tak úplně zajímavá města a postavy, málo prostoru pro Desmonda, otevřený konec, ohraný sběr peříček, žádné zlepšováky a to ani díky vynálezům, horší multiplayer, bugy

+16 +17 −1
  • PC 85
Assassin's Creed 3, to je hodně těžký ořešík na hodnocení. Z různých stran člověk poslouchá, jak je hra špatná, dokonce nejhorší z celé série. Z druhé strany zase zní, že i přes nějaké ty zápory je to velmi povedený kousek. Já pořád přemýšlím, z jakého úhlu to chytit.
Asi takto. Dlouho dopředu jsem věděl, že tuhle hru si předobjednám, hned co mi přišla a dostala se na můj HDD, tak jsem s ní strávil x hodin velké zábavy. Vše jsem hltal, vše se mi líbilo, užíval jsem si herní zážitek. Nic méně od dohrání celé hry a tím pádem i udělení většího počtu procent mě odvedlo něco jiného a sice Far Cry 3. A to mě přivedlo na myšlenku, že asi něco bude špatně. U hry jsem se sice bavil, ale jen co vyšel nový titul, na který jsem se těšil, tak jsem po AC3 ani nevzdechl. A zde je podle mě ten problém...

Co se týče hry jako takové, tak zajeté assassíny nic extra nepřekvapí, ani nezklame. Herní mechanismy jsou v jádru stejné. Stejně zábavné. Souboje se dočkaly úprav, které dle mého jsou rozhodně přínosem, vše se tak nějak lépe a intuitivněji ovládá i když některé zabijácké techniky jsou tabu, protože oproti přechozím dílům je jejich ovládání tak trošku zmršeno. Ale základy ohánění se sekerkou jsou řešeny dobře. I viziální stránka je hezká, i když pořád dost stejná, opakují se pořád stejné problémy, jako je prolínání textur atd... Na druhou stranu zpracování detailů, jak stopy ve sněhu jsou opravdu moc hezké.
K samotnému hrdinovi celého dílu bylo už také hodně řečeno. V celku je to sympaťák :), ale ta povaha... Když někdo na povel bez mrknutí oka zabije 50 rudokabátníků, tak se pak přece nemůže tvářit a vést dialogy jako hrozný svatoušek a moralista.
A teď to nejdůležitější, čím jsme byli po celou dobu kampaně hry krmeni - PŘÍBĚH. Ten je totiž opravdu velmi dobře vymyšlen. Ale! Vše je takové předvídatelné, neuvěřitelné, až trochu dětinské. Ale přesto celkem zábavné. No řekněte, ve které hře se setkáte s tolika historickými osobami. Nicméně myšlenka, že by indiánský kluk kvůli záchraně své vesnice putoval tak daleko a dostal se až do boje po boku George Washingtona je přehnaný, ale na druhou stranu. I o tom hry jsou :).
Abych to tedy shrnul. Hra to rozhodně není špatná, nedělá celé sérii ostudu a je dobře, že se vývojáři konečně odvážili po tolika dílech k nějaké větší dějové inovaci. Ale něco tomu prostě chybí. Takový ten správný tahák, který Vás na začátku hry chytne a pustí u závěrečných titulků.
+15
  • PC 60
Hru jsem ještě nedohrál (jsem někde ke konci Sequence 8), ale musím se podělit o zatím získané dojmy.

Začnu tím, co mě na hře neskutečně vytočilo. A to byla nulová podpora od českého distributora, společnosti Playman. Hra má zcela nelogicky vynucený český překlad uživatelského rozhraní, což při hraní v angličtině hru značně kazilo. Podpora od Playmana mi v podstatě řekla, že mám smůlu, a že to bylo napsané na obalu (btw, nebylo, byly pouze řečeny CZ titulky, a navíc mám Freedom edici, která klasický obal jaksi "nemá"). Naštěstí angličtina ve hře pořád je, a tak se dala vynutit změnou v registrech. Ovšem Playman mě ujistil, že si od nich další hru už radši nemám kupovat a vyhýbat se jim jako moru.

Teď k samotnému komentáři a názorům. začnu těmi dobrými věcmi.
Plot twist, který přinese konec třetí sekvence, mi doopravdy vyrazil dech, a pokud si hru někdo nevyspoileroval, tak ho ani nemohl čekat.
Nové možnosti hry, jako lezení po stromech nebo lovení zvěře jsou zajímavé a kvalitně zpracované.
Dobře udělaná je taky loď, se kterou se jde vyblbnout neskutečně. Relativně hezky poslouchá, a střílení z bočních děl a otočných děl je sranda.
Klasické elementy AC série, jako lezení po budovách, hledání pokladů nebo stránek almanachu Bena Frnaklina (náhrada za jiné podobné sbírací věci) zůstaly zachovány, čili tam je hodnocení jednodzačně pozitivní
Dobrá část mi taky přijde zatím část v "současnosti", kde se Desmond dozvídá jaké věci First Civ zkoušela pro ochranu před katastrofou, a že některé plány templářů možná nejsou až tak špatné. A taky, že to First Civ nemusí myslet s lidmi tak úplně dobře.

A teď ty špatné věci, kterých je bohužel spousta
První je zcela jistě to, že hra má na PC ještě více chaotické ovládání, než předtím. Spousta věcí z předchozích dílů ve hře sice nějak je, ale jsou buďto nepoužitelné, nebo hrozně komplikované. Jde například o pokročilé bojové techniky, jako counter-kill nebo disarm. zatímco v AC2/B/R byly jasné a logicky udělané, zde je to zřejmě jenom o správném zmáčknutí tlačítka ve správnou chvíli. Navíc byl ze hry odstraněn trenažér, čili si to ani moc nejde zkoušet. Také moc nefunguje moje oblíbená "Double Assassination", která z misí, kde musíte zůstat neviděni dělá hotové peklo, protože jak zabít dvě stráže, co u sebe stojí jako dva členové 4% populace, aby vás jeden neviděl.
Portnutím na PC také utrpěly některé minihry, jako například roztrhnutí dvou bijících se dělníků od sebe, kde jsem si musel potupně najít návod, co tam vlastně mačkat. Podobně je na tom páčení zámků, které je neskutečně citlivé na myš a bez jakéhokoliv vysvětlení často vypadne. Kdyby to bylo udělané jako v Oblivionu, bylo by to mnohem lepší.
Dalším mínusem je paradoxně až moc velká otevřenost a nelinearita hry, kdy jde skákat z roku do roku, ani člověk netuší jak a kdy. Stejně tak možnost zabrat pevnost pro revolucionáře, v době, kdy ani ještě o revoluci nic moc netušíte.
Problém taky dělá nedostatek peněz, primárně na upgrady vašeho korábu, které stojí neskutečné peníze, které se konvoji vydělávají blbě.
Další mínus je taky nefunkční multiplayer, což je problém, který se ovšem zřejmě děje většině PC hráčů.

Pro: příběh, skákání po stromech, loď, klasické elementy AC série

Proti: podpora v ČR, nefunkční multiplayer, zmatené ovládání, až moc otevřený svět, až moc velká nelienarita

+12 +15 −3
  • PC 70
Jsem fanoušek. A to velký. Assassin's Creed 3 ovšem považuju trochu za zklamání.

Začnu s hratelností. Hra se hrála jak po másle, ale pořád mi to přijde dost podobné jako ostatní AC díly. Sem tam méně záživnější mise, sem tam více. Konečně došlo ke změně více herních stránek, než to bylo mezi např. ACB a ACR.
Hra měla, ale obrovský potenciál, který naplnila bohužel jen z části. Město i krajina na vás dýchají obrovskou, velkolepou atmosférou. Rovněž na mě dýchla excelentní atmosféra hned v první misi v minulosti. Celá ta mise mi přišla netradiční a hned to přineslo svěžest do celé série. Pak už mi prostředí neučarovalo po zbytek hry tak hodně jako právě ona mise. Vedlejší mise, kterých není málo už jsou o dost stereotypnější (překvapivě), ale co, prostě tam jsou a to se aspoň trochu cení. Novinkou jsou úkoly na moři, kde jsou ty bitvy vydařené a člověk je z toho všeho nadšený (obzvlášť při "klasické" palbě z bočních děl), ale žádné nadšení netrvá věčně a i toto časem omrzí. Ale to rozbouřené, vlnité moře je luxus.
A co se týče těch nepovinných úkolů v hlavních misích - některé jsou tak otravné a těžké, až z toho nejeden chytne nerva, proto si tu hru při prvním hraní hráč podle mě více užije, když se na tohle vyprdne.
Boje mi přišli více efektní. Connorův styl boje je agresivnější a to jak dokáže vyřídit dva nebo tři vojáky v jednom kombu je naprostá paráda. O dost lepší než boje v Revelations, ve kterém ty komba sice mohli být efektní, ale pomalé. Snižovalo to tak nějak tempo těch bitek. I když je na pohodu vyřídit jakékoliv množství těch obyčejných vojáků, jakmile na řadu přišli ti zmetci s větší výdrží a protiútoky, člověka už začne srát ta těžší obtížnost. Celé to chce sice trochu (nebo více) cviku, ale i tak se v tom ztrácí ta zábava.
Lezení je supr, ale nevím co si myslet o ovládání, na jednu stranu je možná běhání po střechách a po stromech bezpečnější, protože se Connor neodrazí pokud to má mít za následek pád dolů a ztracené životy. Na druhou stranu není ve hře rozdělený běh na klasický a akrobatický, ale je tam jen akrobatický. Takže chci běžet, třeba v nějaké uličce mezi domy a Connor mi začne skákat kam nechci.
Ostatní věci jako: nákup a prodej surovin, výroba předmětů a vysílání asasínů na různé mise, potěší, ale nic zajímavého.

Co je u mě nejrozpoluplnější, tak je příběh. Tradičně nejde o nějakou pohádku s obrovským happyendem (což je samozřejmě jenom dobře). Postavy (aspoň ty důležitější) nejsou černobílé a některé dialogy s nimi jsou dosti povedené, hlavně Haytham, ale taky Washington. Ovšem je tu jedna postava, která mi trochu i leze na nervy a není mi skoro vůbec sympatická, tím je Connor. Asi nejhorší asasín z celé asasínské herní ságy. Ten je strašný dobrák a hrdina, ale chová se drsně, přitom mi připadá jak suchar, furt se hrne do dalšího boje, nemá nikdy s ničím ani s nikým problém a v problémech nebo v emocionálních scénách jedná tak nějak s klídečkem.
Přitom tam je tolik scén, které se emocionálně daly vytáhnout hodně vysoko, hra si ovšem sama hodila klacek pod nohy a šlo to do háje.
Přesto se najde pár povedených scén, které jsou emocionální, dobře napsané a nadabované. V některých i ten Connor trochu projevuje city jak bych si i představoval. Jako příklad scéna ,když Connor řekne Hathamovi o smrti své matky, nebo když se Connor od Hathama dozví o Washingtonovi o jeho rozkazech na vypálení jeho vesnice a odloučí se jak od Haythama, tak od Washingtona. Příběhově mi nejvíce zajímavé připadaly mise kdy Connor spolupracuje s Haythamem - jejich vztah otce a syna je dobře zpracován a pobaví.
V čem se příběh nejvíce posral, byl závěr hry - Desmond zemřel hodně blbě, a to jak ostatní z jeho skupiny jen tak odešli, též na hovno, celé to bylo ukončeno strašně rychle, a na to, že se k té záchraně před koncem světa schylovalo už snad od prvního dílu, byl to odbyté až hanba, nejspíš tam tvůrci neměli dávat vůbec žádný konec světa, nebo měli tuhle myšlenku nějak pozměnit, nevím, přišlo divné že, máš na výběr buď budeš žít, ale skoro celé lidstvo bude vyhlazeno a začne se od znovu, anebo zemřeš a svět bude pokračovat tak jak je.

Tento díl je možná nejrozšířenější možnostma, je tu dost druhů zvířat a skvěle zpracované úrovně počasí, u soubojů jsem mile rád uvítal změnu, která se povedla na výbornou, lodní bitvy jsou taky cool, lezení taky. Postavy (až na Connora) jsou dobré. Dabing, atmosféra, dialogy rovněž. Jen kdyby si ty některé skvěle rozehrané cestičky v příběhu sama hra na nezničila a ten konec, achjo ten konec.

Pro: Hratelnost, atmosféra, příběh, mise na lodi, souboje, postavy, dialogy, dabing.

Proti: Trochu ty mise mohli být lepší, některé stránky v příběhu, Connor, ZÁVĚR.

+12 +13 −1
  • PC 90
Napříč herním světem jsem se setkal s pár herními sérii, které budí různé dojmy a jejich hodnocení a obecné vnímání se opravdu liší. A u této série tomu není jinak, zvláště pokud budeme konkrétní, tak u této hry. Člověk je schopen si na jednom komentáři přečíst všelijaká superlativa a hned pod tímto komentářem se naučí i nějaká nová sprostá slova. A i tohle způsobuje hraní tohohle dílu.

A jelikož mne z nějakých podivných důvodů hrozně tahle série láká, abych se ji podíval na zoubek, tak jsem i když nevím proč začal tímhle dílem. Hrál jsem ho asi tak před sto lety ( ono je to míň, ale mne to přijde už tak sto let), kdy jsem ještě byl vlastníkem PS3, ale doba uplynula, paměť se zhoršila a já si nemohl na spoustu důležitých věcí vzpomenout, tak jsem se do tohohle světa vydal znovu. A byl jsem překvapen.

Tak jak i po prvním hraní, tak i po tomhle hraní se nemohu ubránit dojmu, že hra je velice podceňovaná. A opravdu je to dáno hlavně hlavní postavou. Ono jsou totiž dvě postavy, kdy nejdříve hrajete za jednu a pak za druhou. A ta druhá prostě je úplný protiklad té první. Ale je to vyloženě špatně? Pro mne ne. Mne ta postava tolik nevadila, ano je nevýrazná, ale prostě zajímalo mne jak ten jeho příběh bude postupovat dál a jak skončí. Ale každý jsme jiný, takže mne to nepohoršilo a já si díky tomu hraní náramně užil.

Hrál jsem remastered verzi a verze vypadá opravdu hezky. Na to, že původní hra je z roku 2012 tak vyleštěna byla dobře a moc hezky se na to koukalo. Co bylo horší, tak bylo ovládání. Tenhle díl se nehraje úplně jak jedna báseň. Ovládání postavy je dost krkolomý a i na ovladači jsem měl občas problém, aby mne postava poslechla a skočila tam kam chci, ale u parkouru by se to ještě dalo, ale u soubojů to už bylo trochu náročný. Ale s trpělivostí dál dojdeš, zvláště u hraní her a proto jsem nenechal vzejít svý Hulkovo já a ovladač zůstal celý a já se naučil i v soubojích dělat zajímavé likvidační komba a celkem jsem si to užíval. Ale hra zas tolik komb neobsahuje aby to bylo bůhví co, po určité době se začnou opakovat, ale taky nemůžeme chtít vše.

Ale co beru jako největší doménou hry, jsou cutscény, herecké výkony a dialogy. Prostě to mne tak uhranulo, že jsem měl pocit jako kdybych se díval fakt na film. A proto jsem zvědavý, zda je tohle i v jiných dílech protože tohle bylo fakt perfektní. A já celkově zasazení a téma mám rád a potěšilo mne i odkazy na různé filmy, např. Poslední Mohykán.

Co je ještě zapotřebí zmínit, tak délka hry je opravdu dobrá, ale pokud zabřehnete do vedlejších misí, tak se vám herní doba opravdu natáhne protože v týhle hře je opravdu co dělat. A vedlejší mise jsou fajn, je jich dost a liší se od sebe, ale u některých děláte to samé dokola, ale to mne nijak nepohoršilo a některé mne opravdu bavily. A ještě když připočtete, že se ve hře vyskytuje opravdu rozsáhlá databáze, která opravdu nahrazuje učebnici dějepisu a popíše vám opravdu spoustu zajímavých informací, budov a všeho, co se ve hře děje, tak se konečně i díky hraní můžete i něčemu přiučit.

Proto celkově já hru vnímám pozitivně a byl jsem z hraní nadšený. Chápu, že spousta lidí to vidí jinak, ale já tenhle díl, pokud vám zasazení a téma nevadí, opravdu doporučuju zvláště pokud jste fandové např. zmiňovaného filmu. Takže stačí už jen nanést warpaint a pustit se do dalších dílů a bojů s templáři.

Pro: Haytham Kenway, audiovizuál, cutscény, herecké výkony, téma občanské války, indiáni, vedlejší mise, databáze se spoustou zajímavých informací, vedlejší postavy, námořní mise

Proti: rozšíření mapy musíte získat díky vylezení na různá vyvýšená místa, Connor, občas hapruje ovládání, některé menší bugy, navštěvování obchodů

+12
  • PC 85
Upozorňuji, že i tento můj komentář na AC je dlouhý, předlouhý, ale já zkrátka nedovedu shrnout tak velkou hru pár řádky. Čili, kdo má s dlouhými texty potíže (např. neumí moc dobře číst atp.) může rovnou zanechat velké červené mínus a jít o kus dál :)

Do pr…, bylo první, co jsem si po spuštění AC III řekl. Nečetl jsem žádné recenze ani nesledoval videa, takže jsem se úspěšně vyhnul prakticky všem spoilerům. Po skončení animovaného filmečku Embers bych si býval šel vsadit na to, že dalším hrdinou bude žena. Tu bych vítal všema deseti, protože ať se to lidem líbí nebo ne, ženská hrdinka má potenciál na to udělat příběh mnohem emotivnější a drsnější neboť kombinace brutalita a křehkost dokonale táhnou k sobě. Kdo si vzpomene na Tomb Raider (2012) ví, že to opravdu může fungovat. No a pak bych si šel vsadit znovu a to na to, že novou destinací bude Japonsko! Hurá, samurajové ala Asasíni, svist katany, gore efekty, bojová umění, exotika jaká tu ještě nebyla a jedinečná architektura měst. Něco takového jsem díky anketám, ve kterých dominovalo Japonsko, očekával. Jenomže tvůrci jsou tupci, nebo prostě nemají koule na to, vytasit něco zbrusu nového anebo si myslí, že by se to neprodávalo, což mi s přihlédnutím na ty ankety přijde jako blbá myšlenka. Takže místo toho, aby se AC série pořádně vyprsila, vytáhla dobu sice známou, ale pro mě k uzoufání nudnou. Nějaká válka za nezávislost v Americe - indiáni proti zlodějům půdy a zloději půdy proti svým chlebodárcům. Uff, kolikrát už to tu bylo? Kolik filmů, kolik knih, kolik her? A tak jsem alespoň doufal, že to bude poprvé, co uvidím slavnou éru Ameriky v šedých barvách. No… nebylo to nejhorší, tím spíše, že i Washington z toho vyšel jako falešná svině.

Po vzoru Odhalení příběh představuje hned trojici hlavních hrdinů. Spojit Ezia se vzpomínkami na Altaira bylo fajn, ale teprve nyní tvůrci využívají potenciál dvou hrdinů v jedné době a na jednom místě. Heytham Kenvay je jedním slovem borec. Osobitý, chladný, jízlivý, ale zajímavý a lidský. Mně se za něj hrálo podstatně lépe, než za hlavního hrdinu Connora. Indiánský pitomec, co se žene za pochybnou pomstou a potácí se mezi různými frakcemi, protože sám neví, co vlastně chce? A ten obrat Kenvayovy party o 180° v momentě vyřknutí slova templář bylo křečovité, až to bolelo. Škoda, že to dopadlo, jak to dopadlo, protože Connor mi k srdci prostě nepřirostl. Stále mi připadal jako zaslepený naivní trouba, který se jen veze na provázkách svých loutkářů (Achilles, Haytham a Washington).

A co se Desmonda týče, to byla také katastrofa. Ani nevím čím to, snad obličejem ála Ben Stiler, snad nezáživnou jeskyní, nebo možná vinou WTF závěru, mne Desmond jedině štval a přitom jeho příběh konečně dostal pestrý průběh s řadou (staro)nových postav. Takže podtrženo sečteno – Desmond a Connor nic moc, příběh politiky je až na pár momentů černobílá bída, zvraty jsou kolikrát křečovité a nelogické, no a závěr Connorova příběhů působí vyloženě trapně (Lee nejdřív prožvaní, co se dá, pak se nechá idiotsky postřelit a nakonec jde chlastat do hospody, kde se v klidu nechá zapíchnout?!). Příběh (a tedy i mise) jsou na špici od chvíle, kdy Connor spolupracuje se svým otcem až do jeho smrti, zbytek žádná sláva, ale pořád to není na poměry AC nijak tragické.

Co mě zaujalo…

Nejprve to dobré…
Příroda, to bez debat. Zpracování lesů, polí, luk… a taky sněhu. Sníh a mlha dodává každé lokaci úplně jiný nádech atmosféry. A protože jsou lokace opravdu velké, člověk má pocit, že se pohybuje po opravdu velké ploše. Kupodivu ani velká velikost Hranic mi nevadila, spíše naopak. Škoda je, že zimy si člověk moc neužije. Odhaduji, že není ani v 1/5 misí. Přesto je změna ročního období perfektní zpestření, stejně jako efekty počasí (mlha, déšť bouře,…)

Lodě jsou fajn, vlastně hodně fajn. Ani jsem nečekal, že budu moci loď ovládat, ale ač je každá námořní bitva silným atmosférickým zážitkem, ta arkádovost tomu trochu škodí. Chtělo by to trochu komplexnější systém s větší volností a nejen úkoly typu – znič tuhle loď, propluj úzkým kanálem, ukryj se před vlnou atd. Těch opravdu kvalitních misí jsou jen čtyři kusy a to vážně není mnoho. Ale navzdory tomu jsem rychle „zhltnul“ všechny námořní mise a ještě plně vytunil Aquilu.

Indiánský jazyk mě vážně dostal. Vlastně nemám tušení, jak věrně se to drží skutečným indiánským jazykům, ale poslouchá se to skvěle a dodává to na věrohodnosti, čili palec nahoru.

Sídlo je bezpochyby nejlepší ze všech dosavadních AC. Krajina plná zajímavých a roztomilých lidiček, jejich osobních misí i vila s řadou upomínkových předmětů… kam se hrabe Monteriggioni z AC II. Bavilo mě plnit osobní úkoly lidí i poslouchat jejich rozhovory. Kolikrát jsem si jen vytipoval zajímavého člověka a během celého herního dne jsem pozoroval, co všechno bude dělat a že těch aktivit je spousta.

Pak tu jsou ještě zdánlivě nedůležité ale přesto příjemné detaily. Je prima se po řadě bitek zastavit v hospodě, kde hraje muzika a vrhnout se na Mlýn či Dámu. Je prima se projít po vile a prohlédnout si artefakty získané za nejrůznější splněné aktivity. Je prima i databáze, která dosáhla oproti předchozím dílům obřích rozměrů. A stejně tak je prima vydávat se do neprozkoumaných končin světa a ‚dokreslovat‘ mapu, která se konečně neodhaluje jen za pomocí rozhleden.

Teď to špatné
Brutální zjednodušení pohybových aktivit. Kde kdo si stěžoval na složité ovládání, já si naopak stěžuji na to jednoduché. Jestliže na akrobatický běh stačí dvě tlačítka, pak opravdu nemám pocit, že vyšplhat na gigantický dub, je pro Connora něco náročného. V žádném z předchozích AC jsem během klasického pohybu nedělal takové množství nežádoucích úkonů jako tady. Přeběhnout Bostonské tržiště bez přelézání stánků a zboží? Nemožné.

Lov je katastrofa sama o sobě. Přestal mě bavit už během výukové mise a poté při pobíhání Hranicemi, kdy jsem na každém kroku zavadil o zvíře, mne vyloženě štval. Pěkné byly snad jen mise lovení, ale že by mě lákal lov běžných zvířat, kterých je všude jak nas… to se říct nedá. Korunu tomu nasazují QTE s šelmami. QTE obecně mi zase tak nevadí, ale musí se udržet správná míra. V momentě, kdy potkáte smečku 6 vlků je míra v háji. Kdybych měl vyjmenovat nejhorší misi, kterou jsem v AC III plnil, budou to výzvy spolku lovců.

Craftění… Jaký má smysl vyrábět si XX věciček od sudů přes klobouky až po lodní stěžně, když 90% těch srandiček nemá žádný význam a ani se nikde ve světě nezobrazují? Přijde mi, že výroba většiny předmětů stojí víc, než výdělek z obchodu a užitek? Žádný! Něco jiného to bylo, když jsem hrál Skyrim, kde vytvořené věci měly své místo v domě, který díky tomu vypadal přinejmenším útulněji, ale tady se všechno zboží ukládá do imaginárních skladů, které slouží jen na převoz zboží a tedy na vydělávání peněz. Jenomže pokud si chci opravdu vydělat, pak nebudu nic vyrábět, pouze nakoupím medvědí a bobří kůže, které obratem pošlu lodí a už jen inkasuji tisíce liber. Navíc ovládání, kdy musím padesátkrát kliknout, abych naložil jeden pitomý konvoj, je vážně na zabití. Jestliže jsem vyslal asi deset takových konvojů a už byl mezi 10% nejlepších hráčů v rámci obchodování, pak to o něčem vypovídá.

Podzemí aneb spojení stanic rychlého cestování je další katastrofa. Vzpomínám, že první návštěvu podzemí jsem zkusil ještě za Kenvyae, objevil jsem asi tři východy a s úlevou jsem vypadl. Pak jsem podzemí navštívil znovu až ke konci hry, kdy jsem dočišťoval mapy a dokončoval všechny aktivity – ano, tak moc mě průzkum podzemí bavil.

Takže jak AC III shrnout? Opět půjdu do zelených čísel navzdory tomu, že jsem vypsal tolik negativ. Celková myšlenka AC – čili volný svět plný možností v (pseudo)historických kulisách je pro mě stěžejní bod k dobru. A i když jsem to nečekal, Amerika mě svým zpracováním, řadou zábavných úkolů i dosud nevídanými možnostmi připravila pěkných 40 hodin zábavy. Potenciál pro další díly je stále obrovský a AC univerzum může jít dál napříč časem i prostředím, aniž by výsledek působil nevhodně. Která jiná herní série to svede? Bál jsem se to říci, ale myslím, že u třetího (anebo u pátého?) dílu to konečně říci mohu – AC se stává mou nejoblíbenější sérií akčních her.

PS: Zatímco u Odhalení jsem hopsací DLC s klidným svědomím vynechal, už teď se těším na Washingtonovu tyranii :)

Pro: Prostředí, 'historické' kulisy, volnost pohybu (prostě AC), Haytham, zpracování měst a venkova, námořní bitvy, usedlost + úkoly obyvatel,... ještě by se něco našlo

Proti: Slabší příběh (hlavně závěr), nesympatický hrdina, výroba + obchodování, lov, obtížný pohyb

+11
  • PC 75
AC III má mnoho chyb, ale tou úplně největší je jeho hlavní hrdina - Connor Kenway. Král nudy bez jakékoliv osobnosti, ještě ke všemu s nevýrazným hlasovým projevem. Střídavě s ním a střídavě proti němu pak stojí jeho pravý opak - Haytham Kenway. Ani nemůžete uvěřit, že by někdo takhle charismatický, zajímavý a zábavný (a ještě ke všemu s tak okouzlujícím britským přednesem), zplodil něco tak nudného, jako je Connor. Stejně jako nemůžete uvěřit tomu, proč se hlavní postavou nestal právě Haytham. Pravda jeden zádrhel mě napadá, ale vlastně je to jenom taková maličkost... :D Příběh AC III je víceméně prostinký, nejprostší doposud - Charles Lee vypálí polovičnímu Indiánovi Connorovi jeho vesnici a ten se mu rozhodne pomstít. Připlete se mezitím do války mezi Patrioty a Loajalisty, setká se se svým otcem, ale zjistí, že jejich povahy a názory se příliš různí. Hádejte jak to celé dopadne?

Hra mě zklamala hned v několika úrovních: 1) hrdina - viz. výše. Nedostanete se mu pod kůži, je nudný, nic neříkající, nemáte důvod mu fandit, za celou dobu hraní se o něm dozvíte jen dvě vlastnosti - je klidný a vytrvalý. Trochu málo, ne? 2) doba - Válka za nezávislost pro mě jako pro Evropanku není dostatečně zábavná a tvůrci se ani moc nesnažili ji zábavnou udělat. 3) místa - strašný skok oproti úžasné architektuře renesanční Itálie! Strohé, jednoduché domy, stejné, nudné dřevěné kostely. Každá ulice vypadá v podstatě stejně, lhostejno, jste-li v New Yorku nebo v Bostonu. 4) příliš striktní zaměření na historická fakta a jména - skutečně mám ráda dějiny, a domnívám se, že každý, kdo AC hraje, ale tohle je prostě moc a je to příliš suché! Chtělo by to okořenit trochou lidskosti. 5) Příběh - tuctová cesta za pomstou okořeněná miliony historických dat, bitev a osob, hlavní záporák Charles Lee je stejně nudný, jako hlavní hrdina.

Na druhou stranu pár kladných věcí by se tu taky našlo: 1) Haytham Kenway - Ubisoft zřejmě neúmyslně stvořil nejzajímavější, nejkomplexnější a nejnejednoznačnější postavu vůbec. Templáře, který hravě zastíní všechny Assassíny, jakkoli se nám snažili zalíbit se svými bohulibými řečmi o svobodě... :) Kdyby byl on hlavním hrdinou, zlepšilo by to hru nejméně o 50%. 2) možnost projet se po lese - příroda a počasí jsou udělány velmi pěkně. Každou chvíli fouká nebo prší, lesy a krajina vůbec je velmi různorodá a rozsáhlá, v lesích je spousta zvířat, která můžete lovit. Je to sice, podle mého názoru, kruté vraždit zvířata kvůli kožešině, na druhou stranu v rámci hry a historické věrnosti si na to zvyknete. S kožešinami i jinými výrobky můžete obchodovat a vydělávat tak peníze. 3) budování usedlosti - tahle činnost mě bavila víc, než samotný nosný příběh hry. Kolem Achilleova domu můžete zbudovat novou vesnici a sehnat do ní všechny obyvatele, kteří budou potřební v rámci společného soužití - truhláře, kováře, lovkyni, švadlenku, hospodské, doktora atd. - každý má svůj vlastní příběh a každému z nich budete muset do své vesnice dopomoci. 4) osvobozování Bostonu a New Yorku - můžete pomáhat v různorodých úkolech obyvatelům, aby se jejich život ve městě zlepšil - opět zábavnější, než hlavní linie příběhu.

Sečteno a podtrženo - 75%.

Pro: Haytham Kenway, nový, méně černobílý pohled na Templáře, grafika, příroda, hodně vedlejších misí

Proti: Nudný hlavní hrdina, nudné reálie měst, ne příliš zajímavý nosný příběh, nadbytek suchých historických faktů

+10