Pochválit musím zbraně a umělou inteligenci. Lidské zbraně nabízejí celkem dobrý pocit ze střelby a mimozemské jsou zase zajímavé. Téměř každá zbraň má své využití a opravdu má smysl je střídat. Nepřátelé jsou často dostatečně šikovní, takže hlavní část hry - boje - funguje dobře. Mimo života má hráč k dispozici i dobíjející se štít. Dnes už nejde o nic převratného, ale tehdy šlo o moc dobrý nápad. Je to skvělý způsob práce se zdravým a mnohem lepší řešení než samo-uzdravování v krytu. Často bývá vyzdvihována možnost řídit vozidla. To ale není nic nového a zpracování zrovna neoslní. Ani jízdní model, ani ovládání se moc nepovedlo. Potěší tak jen možnost nasednout do vozidla s parťákem - jeden řídí a druhý střílí. Příběh je průměrný, ale svět je vykreslen dobře. Vše je navíc dále rozpracováno v novějších dílech i mimo hry. Lore tedy u Halo beru jako velké plus, poznávat zajímavé světy mě baví.
Remaster přinesl především zcela novou grafiku. Ta je sama o sobě dost povedená a engine navíc umožňuje přepínat do původního vzhledu. To je super funkce a často jsem si některé scény prohlížel v obou perspektivách. Nově jsou do úrovní vhodně zakomponovány Terminály, které hezky rozšiřují informační pozadí. Rozporuplné je hlavní menu. Sice nabízí hodně možností a mimo základní kampaně lze hrát i jiné sekvence misí. Vyladění obtížnosti je také hezky podrobné a herní pravidla jde slušně upravovat. Při prvním zapnutí ale působí dost zmateně a nepřehledně. Celkem mi trvalo zjistit, jak hrát běžnou kampaň. Jinak hra šlape jako po másle a technické zpracování musím pochválit.
Nakonec jsem si hru užil. Výhrad mám dost, ale hratelnost je zábavná a svět prostě stojí za prozkoumání. Žádný slabší úsek není tak dlouhý aby vyloženě otrávil a hra tak dobře plyne. Hrál jsem na obtížnost Heroic a bylo to tak akorát. Za zahrání Halo určitě stojí, ale z multiplatformního hlediska nejde o přelomový titul. Já budu časem pokračovat hraním Halo: Reach.
Pro: klasická point-and-click adventura
Proti: krátké, jednoduché