Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Reprobates

  • PC 70
V mnoha věcech se asi budu opakovat s komentáři níže, celkově to je jedno z mých nejrozporuplnějších hodnocení: na jednu stranu velice zajímavý příběh, který udržel mojí pozornost a nutil mě hru dohrát až do samého konce, i v dnešní době pěkná grafika, přiměřená obtížnost bez nelogických zákysů, tudíž lze dohrát bez návodu a slušná herní doba.
Na druhou stranu jsou tu zásadní nepříjemnosti, které hodnocení sráží: ubývání energie lze naštěstí řešit patchem (doporučuji!), ale co nelze odstranit, je pomalost hlavního hrdiny, především když překonává překážky (cesta po kráteru), dále dle mého názoru není v adventurách úplně šťastné časové omezení řešení úkolů a poměrně časté umírání, ke konci když jsem vlezl do hangáru a byl zastřelen robotem se mi několikrát stal bug, kdy mi hlavní hrdina "zmizel" a nezbylo než vyskočit do Windows a znovu spustit hru. Celkově mi přijde, že početná skupina betatesterů svojí práci odflákla a všichni by měli vrátit honoráře :-)
Nakonec však musím vzít v úvahu i fakt, že jsem hru koupil tuším v levných knihách za 99,- Kč a za tuto cenu jsem dostal velmi slušnou porci zábavy. Takže suma sumárum bych to viděl na 70% - škoda, mohlo to být více...

Pro: Zajímavý příběh, slušná grafika, žádné nelogické zákysy

Proti: Animace postav, chvílemi zdlouhavé (především na ostrově)

+18

Max Payne

  • PC 85
Hru jsem hrála asi tak 8 krát, z toho asi 4 krát jsem ji dohrála, nyní ji mám opět rozehranou, ale konec celkem v nedohlednu, nějak už není čas. Příběh celkem dobrej, ale chvilkama jsem měla pocit, že se mstí úplně za něco jiného než za své dítě a ženu.
Ze začátku jsem měla v ději celkem chaos, přece jenom jsem to hrála ve 13ti letech :D
Ale dobrá ovladatelnost, myslím, že i celkem chytlavá hra...

Pro: Grafika,příběh, dobrý hlášky :D

Proti: ke konci docela těžký (pro mě) :)

+18 +20 −2

Need for Speed: Underground 2

  • PC 90
U2 je pro mě nejlepší z NFS , hrála jsem NFS už někdy v roce 1999 , ale popravdě už si vůbec nepamatuji které to byli.
Pak jsem hrála Most Wanted, Carbon a Prostreet, upřímně, honění s fízlama mě absolutně nebralo. Kolikrát sem se s nimi honila klidně i 30 minut, než sem je setřásla. Mezi tím plnění těch různých úkolu co musíte udělat když vás honí. Prostě nuda.

U U2 mě asi nejvíc bavil drift ve městě z toho bláznivého kopce dolu a mockrát sem do něčeho praštila když se proti mě vyřítilo auto. Hvězdičky a Street X bylo taky prima. Co mě absolutně nebavilo byly okruhy. Ve většině kolech jsem se ani pořádně nesnažila a většinou jsem to dala hnedka napoprvé. U Dragu jsem byla dost vzteklá, kort když jsem se na něco dost soustředila a praskly mi enginy.

Stejně jako Piva mě závěrečný frajer dost zklamal.

Pro: Grafika, město, tuning

Proti: okruhy (lehké) občas ty barvy mě klamaly a někam sem to naprala

+18

Far Cry 2

  • PC 60
Obrovský potenciál a naprosto zmršená hra. Přitom stačilo tak málo: delší respawnovací doby zajímavější mise a lépe podaný příběh. Takhle se po několika hodinách dostaví stereotyp. Strašná škoda
+18 +20 −2

Command & Conquer: Tiberian Sun

  • PC 80
Pokračování legendární série, používající pro své tradiční filmečky dokonce renomované herecké tváře (Michael Biehn jako McNeil nebo James Earl Jones v roli generála GDI),přišlo ve své době s inovací jednotek a snížení rozdílů mezi bojujícími stranami GDI a NOD. Hratelnost zůstala na vysoké úrovni, na střední obtížnost je AI protivník dokonce výrazně hloupý, což určitě ocenil nejeden začínající RTS nerd nebo každý, kdo si chtěl někdy ukrátit dlouhé hodiny nudy (během pracovní doby v kanclu?) aniž by měl nervový tik z neporazitelnosti soupeře. Klasická izometrická grafika dostala velmi slušný facelift, v tomto směru spokojenost, v systému hry bych snad ocenil jen rychlejší vývoj v možnostech výběru jednotek, protože dostat tu nejlepší až v poslední misi potom není žádná zábava :-)

Pro: grafika, hratelnost, nové jednotky, krásně přehrávané filmečky, legendární značka

Proti: stupidita AI

+18

Star Wars: Knights of the Old Republic II: The Sith Lords

  • PC 90
Kotor 2 je nedodělaný polotovar, ale přesto mu dávám stejné hodnocení jako známější jedničce. Hlavní důvod je jediný příběh. Je pravda, že konec je nedodělaný a otevřený až hanba, ale i tak je příběh jeden z nejlepších, který jsem kdy ve hře viděl s naprosto perfektním záporňákem. Žádné klasické star wars klišé. Kotor byl epický s jasným výběrem dobro/zlo, Kotor 2 je depresivní a filozofický(spousta otázek je opravdu položena perfektně:Republika, Revan propadnutí/sebeobětování) a vypovězený má opravdu důvod proč být zlí(jestli za něj hrajete).
NPCčka v partě jsou naprosto perfektní, konečně mi nepřipadají kakoby vypadli odněkud z komixu. Kreia babizna, která si hraje naprosto s každým včetně vás. Atton vypadající jako obyčejný zlodějíček, ale co je opravdu pod povrchem? Go-to ten mi připadá jakoby z něj v Mass Effect 2 udělali Ilusive man.
Smutnou stránkou hry je pak nedodělanost. Která se s blížením ke konci zvětšuje a úplný konec je už opravdu hoooodně nedodělán. Možná jsem měl štěstí ale za 3 dohrání mi hra spadla asi 2X.
Grafika zůstala nezměněna, ale i dnes má pro mne své kouzlo. Perfektní hudební doprovod, stejně depresivní jako hra.
Nebýt nedodělanosti dal bych téhle hře 100%. Škoda že to LucasArt zazdil brzkým vydáním.

Pro: Příběh, atmosféra, postavy

Proti: nedodělanost

+18 +19 −1

Fallout 3

  • PC 50
Dlouho sem se rozhodoval, jestli k týhle hře budu psát komentář nebo se na to radši vykašlu. Ale tak nakonec něco sesmolim teda...

Falout 3...asi nejočekávanější věc v celý historii PC her a určitě nejočekávanější hra, co se týče mojí maličkosti. Už rok a půl před vydánim sem čekoval VŠB skoro každej den, zvědavej, co novýho se o F3 objeví. Dokonce to byl jeden z důvodů, proč sem si pořizoval novýho compa...

Čas do vydání se krátil a na netu se začaly více či méně množit skeptický názory lidí, že F3 bude spíš FPS než RPG, že to bude Oblivion s puškama a že to vlastně Bethesda celý posere atd. "Nebudu dělat závěry, dokaď si to nezahraju" říkal sem si..

Problém byl v tom, že sem si to zahrál :) Ze začátku to nevypadalo zle...pěkný prostředí, rozjezdový questíky celkem zajímavý, hezká grafika atd. Bohužel počáteční "nadšení" opadlo asi tak 10x rychleji než podobný poblouznění, který mě postihlo právě u Oblivionu. Stalo se přesně to, co sem si přál nejmíň...že se to skeptický předsmrtný volání o pomoc, který sem velkoryse přehlížel, ukázalo víc než opodstatněný :(

Nebudu tady vypisovat veškerý píčoviny, který si na nás vývojářskej tým připravil...ale největší problém je v tom, že člověk má při hraní pocit, jako by ta hra byla dělaná pro malýho smrada, kterej sedí poprvý u počítače. Těch kurevskejch zjednodušení na každym kroku je prostě tolik, že by to dohrála i cvičená opice(což je samozřejmě pravej opak F2). U těch stále stejnejch rozhovorů, kde bylo nadslunce jasnější, co mam říct, abych dosáhl kýženýho výsledku mi bylo ke konci už fakt na blití. Těžce naivní pokus o černej humor byl v 99% spíš k pláči než k smíchu. Hlavní příběh byl slaboučkej a kraťoučkej...

No Bethesda si prostě vzala sousto, na který už tak posledních 10 let nemá zdaleka potenciál. A o tom, kam poslala značku FALLOUT svejma DLC výtvorama, radši ani nebudu mluvit :(((( Poslední věc Bethesdy, za kterou se hráč RPG nemusel stydět byl Morrowind...

Jo abych nezapomněl...první věc, kterou sem musel udělat, abych aspoň trošku přivodil atmosféru starejch dobrejch Falloutů spočívala v nahrání klasickýho soundtracku místo těch sraček, co tam byly původně..jo musí se nechat, že nápad s oldies rádiem byl opravdu dobrej..teď mě vlastně žádnej jinej, kterej by Bethesda vyplodila nenapadá...

Pro: Rádio s 60kama

Proti: Hlavní příběh, rozhovory s NPC, kurevská jednoduchost, naivní víra vývojářů v sebe sama, chabý RPG prvky...no vlastně 90% celý hry :(

+18 +21 −3

Metro 2033

  • PC 80
Když jsem se poprvé ponořil do útrob moskevského metra, věděl jsem, že tahle hra bude zatraceně jiná. Jelikož ta atmosféra postapokalyptického života na Vás prostě sálá z každé vteřinky hraní. Metro 2033 si mě okamžitě získalo! Hru jsem se tak snažil, co nejvíce vychutnávat a hrával jsem ji výhradně večer, kdy přestřelky s nepřáteli získávají na atmosféře a boje s mutatnskými potvorami na intenzitě. Jednoduše když uslyšíte nedaleký vřískot, víte, že se máte připravit na nejhorší.

Právě při bojích jsem nejčastěji proklínal zbraně, které jsou opravdu zajímavou položkou a některé cenné náboje do nich slouží jako platidlo. Zbraní není tolik a lehce si tak získáte náklonnostk jakékoliv, chvilku používané, zbrani. Svou oblíbenou brokovnici jsem nedal skoro z ruky, i když její dlouhé nabíjení mě mnohdy neuvěřitelně flustrovalo ve výsledku to vytváří skvělý požitek. A právě tohle je další důvod, který dělá Metro Metrem. Atmosféra je vážně nevídaná, už dlouho se nestalo, že bych se těšil na každý moment a sžít se tak jednoduše s hlavním hrdinou, se nepodaří každé hře. Cesta do Polis není jednoduchá, nevede jen podzemím, ale výstup na zamořený povrch má svůj cenný, životu nebezpečný, obsah. Nutnost nasadit plynovou masku, kontrolovat stav filtru a přitom bojovat s démony, když Vás hra žene stále dál a dál, panečku. To je Metro 2033!

Představit si, že se něco podobného může lehce stát mě nutilo se zamyslet, opravdu by to bylo takové? Pevně věřím, že ve spoustě případů ano. A právě proto je Metro 2033 vynikajícím survival akčním kouskem, který má skvělou atmosféru a dokáže Vás rychle vtáhnout, i přes přehnaně obtížné boje s mutanty a vyšší celkovou obtížnost. Pokud máte v oblibě taktizování, tichý postup a všechny ty Stalkery, Feary a CoDčka, skočte do podzemní bez rozmýšlení!

Pro: atmosféra, příběh, grafické zpracování, zbraně,

Proti: boje s mutanty, o drobek slabší pasáže venku, než-li "tam dole",

+18

Divinity II: Ego Draconis

  • PC 85
Hm, přijde mi obrovská škoda, že o téhle hře se skoro nikde vůbec neví.

Hra má výbornou atmosféru, podkreslenou zajímavou a dost často na poměry RPG velmi nezvyklou hudbou, líbivou, i když docela průměrnou grafikou, příjemnými questy (těším se na den, kdy se takhle originální úkoly dostanou i do těch vysokorozpočtových RPG) a velmi zajímavým, přestože dost amatérsky prezentovaným příběhem.

Právě na zakončení příběhu se nadává - nicméně ničeho se nebojte, není to zdaleka tak špatné (a když píšu zdaleka, tak myslím tak zdaleka jako to má daleko Jiří Paroubek k sympatickému a čestnému člověku). Zakončení je prostě originální ;-)

Zmíněná hudba se od klasiky odlišuje tím, že nehraje pouze pro podkreslení dění, ale jako jeho nedílná součást. Tam kde např. Risen spustí lehce melancholickou melodii, která pěkně doplní působivou přírodu kolem vás, se Divinity vydává trošku jinou cestou. Místo melodie se z reproduktorů (či sluchátek) line dosti dynamická hudba, která v podstatě udává tempo hraní:-) Nicméně hudba nehraje pořád, takže i přes svoji nápadnost jen tak neomrzí.

Ze začátku působí dost uboze soubojový systém. V podstatě pouze hack und uber slash. Nicméně po této stránce se hra dokáže vzmužit a nabídne spoustu skillů, které přinesou i lehký nádech strategie a přemýšlení.

Hraní za svoje alter ego draconis je... velmi specifické. Nebál bych se to přirovnat k jízdě na koni v Oblivionu. Tam se kůň chová a pohybuje všelijak, jenom ne přirozeně jako kůň skutečný. A tady je situace v podstatě stejná. Pohyb draka je docela jalový, ale souboje ve vzduchu se změní na určitou dobu ve slušnou zábavu (poté bohužel díky stereotypu začnou nudit).

Celkově vzato je Divinity II výborným RPG - má zajímavé předměty, questy, svět, postavy... prostě vše co by RPG mělo mít. Nicméně pro někoho bude asi trošku moc akční, někomu může vadit částečná linearita (což já naopak velmi oceňuji a se slzou v oku vzpomínám na Gothic 2), někomu nemusí vadit skoro nic.

Ale pokud někoho baví RPG a nevadí mu akčnější ladění (a narozdíl od Dragon Age je tady akce i zábavná), ať určitě po Divinity II sáhne, litovat nebude.

Na úplný závěr pouze dodám, že hra je vyzbrojena místy téměř fenomenálním smyslem pro humor, který hru celkově osvěží. Věřím že každý se smál tak jako já, když v rozhovoru s jedním nejmenovaným dračím rytířem opakoval pouze jméno "Maxos":-) A to nemluvím o strážcích vesmíru...

Pro: level design, hudba, lineární, souboje jsou místy výzva, originální prvky, vytříbený humor:-)

Proti: nevýrazná grafika, občas frustrace, nutnost odkliknout jednotlivé věty dialogů

+18

Call of Duty 4: Modern Warfare

  • PC 75
Naposledy jsem hrál první Call of Duty v dobách jeho vydání. Na MW jsem se proto těšil, hlavně kvůli všem těm pochvalám, které jsem na něj slyšel. Ovšem prakticky celou hru jsem se nestačil divit tomu, že od prvního dílu se toho moc nezměnilo.

Prolog mě potěšil. Mám prology rád, tenhle byl navíc ve stylu "čum a uč se". Bohužel jsem před tím musel absolvovat "v každé střílečce je to stejné" trénink, ale co se dá dělat. Samotná náplň mě nijak nedostala, ale začátek to byl svižný.

Střed hry se mi zdál docela o ničem. Nevím, ale u většiny momentů jsem se nudil. Po technické stránce je hra na stejném bodě jako v jedničce - rozbít nejde prakticky nic, do mrtvol se střílet nedá, zeď neproboříte ani výstřelem z bazuky - , náplň je taky úplně stejná - díky bohu zmizela svého času tolik oblíbená tanková mise.

Nesmrtelnost v podobě autohealu nebo jak se ta pitomost "schovej se a jsi zdráv" jmenuje a ikonky granátů, které vám nepřátelé házejí pod nohy, mě pokaždé pobavily. To ani nemluvím o obřích nápisech "zmáčkni shift a zadržíš dech", "zmáčkni space a přeskočíš zeď" a podobně. No děs. I opice přece ví, že mezerníkem se skáče. Ale abych byl fér, za ikonky granátu jsem byl v drsnějších fázích rád a autoheal je holt hudba budoucnosti, bohužel asi i hudba Mafie 2.

Retrospektivní snajperská mise v troskách města Pripyat nemá absolutně chybu, až na těžký závěr, který mi dojem troku zkazil. Následující mise mě donutila snížit obtížnost ze třetí na druhou. Obtížnost hry je proto dost diskutabilní - na nejlehčí obtížnost ten autoheal snad ani není potřeba :)

MW mě ničím nepřekvapilo, ale ani nezklamalo. Potěšilo mě pár momentů, poprava v přímém přenosu, výbuch atomovky, epilog byl skutečně působivý a spíše položil otázku, proč takových momentů nebylo ve hře víc? "bonusovou" misi po creditech, nebo co to bylo, jsem nepochopil, ale potěšila mě :)

Utracených peněz skutečně nelituji, ovšem asi dlouho potrvá, než se pustím do dalšího CoD dílu.

Pro: některé momenty; hezky to odsejpá

Proti: je to pořád stejné = komické množství komicky hloupých nepřátel; autoheal; tipy psané příliš velkým písmem

+18

Mirror's Edge

  • PC 100
Zatímco mi v uších ještě doznívá titulní píseň Still Alive by Lisa Miskovski, vychutnávám si pocit z maximálního herního zážitku této výjimečné hry. Naposledy jsem podobný pocit zažíval před 12 lety po dohrání Half-Life. Ano, tak dlouhá doba musela uplynout, než se mi v mechanice usadil disk s hrou, které s klidným svědomím mohu udělit hodnocení nejvyšší.

Předně Mirror's Egde je cool hra od samého začátku. Už jenom menu hry na mě působilo jako magnet. Nastavení grafiky na maximum se 4xAA, rozlišením 1920x1080 a zapnutými PhysX efekty dělá z hraní ME maximálně sexy zážitek. Miluji městská prostředí a čistou, bezchybnou až sterilní grafiku, která navíc v případě ME není jen tak na oko, ale perfektně se hodí k příběhu, který se točí kolem zdánlivě dokonalého světa a lá Big Brother is watching you! Kouzlo ME navíc tkví v perfektních světelných efektech, na kterých pracovalo specializované externí studio (Illuminate Labs). Hlavní náplní hry je parkourové pobíhání po městě (většinou na střechách), které je občas doplněno o akčnější pasáž, kdy si to musíte s nepřáteli vyřídit pěkně na férovku. Přesně tento styl mi vyhovoval. Kdyby bylo ve hře jen o trochu akce více, pak by mě souboje docela frustrovaly, ale takhle to je naprosto perfektní mišunk.

PhysX efekty jsou kapitolou sama pro sebe. Takové malé detaily jako realistické jiskry, tříštění skla, které zůstává na zemi, trhání látky/plastů, kouřové efekty, odlétávající kousky zdí po kulkách atd. Jsou to detaily, ale dělají strašně moc. U hry jako ME obzvlášť, protože akční scény jsou zde třešničkou na dortu.

ME na mě působí velice podobně pozitivním dojmem jako třeba Portal, protože v sobě kombinuje akci a puzzly. Nemusí se to zdát, ale v ME jsou puzzly dle mého názoru řešeny špičkově. Většinou se čas od času dostanete do situace, kdy se na první pohled nedá nikam dál jít, nebo nevíte, jak na to. Pak si ale všimnu támhle té trubky napříč zdmi, rozeběhnu se, běžím chvíli po zdi, otočím se, odrazím, vyskočím a chytám se trubky, ze které se následně přehoupnu dále na římsu. Elegantní řešení na první pohled bezvýchodné situace. Pohyby a vnímání vlastního těla dělá z ME dle mého názoru skutečně REVOLUČNÍ hru, ze které se další generace her budou inspirovat. (viz. Brink). Detaily jako třeba "vrávorání" Faith, když se přiblížíte k okraji budovy nebo opření rukou, když jste těsně u zdi, efektní "probíhání" dveří atd. dělají ze hraní neuvěřitelně přirozený, plynulý a příjemný zážitek. Vyprávění příběhu pomocí kreslených animací mi do hry sedělo a třebaže bych raději uvítal vyprávění přímo z očí Faith (jako v cutscénách), nevadilo mi to.

Atmosféru perfektně doplňuje soundtrack, kterému vévodí hlavní melodie Still Alive a ambientní melodie. Délka hry v mém případě dosáhla slušných 7 hodin (jen příběhová část). Uznávám, že rád se jen tak kochám grafikou, hodně pozoruji okolí, detaily level designu a také každou chvíli típám screenshoty, ale přesto, délka hry je na úrovni tzv. tak akorát. Z ME jsem nadšený, okouzlený a nemůžu se dočkat druhého dílu. Snad nebude příliš akční a snad si zachová stejnou atmosféru.

P.S. Přiložené soundtrack zdarma je parádní.

P.S.2: Systém svobodného pohybu v ME jako možnost vyskočit na místa, která jsou v ostatních hrách běžně nedostupná, bych zavedl u každé střílečky.

Pro: Revoluční vnímání vlastního těla a zpracování pohybu, grafika, atmosféra, světelné efekty, PhysX, hlavní postava Faith je sexy, slušné podání příběhu.

+18 +23 −5

Killing Floor

  • PC 95
Princip spočívá v přežití kooperující 6ti členné jednotky (dle nastavení serveru 1-32 členné, ale většina map je balancována pro 6 hráčů) 4-10ti náběhů sílících nepřátelských vln.

Deset kol hry trvá asi hodinu. Za zabíjení příšer a přežití vlny dostanete peníze, jež je možné v obchůdku směnit po každém kole za účinnější zbraně. Když v průběhu kola zemřete, lze jen napjatě sledovat, zda kolo zbytek týmu zvládne, popřípadě kibicovat pomocí ingame hlasové či písemné komunikace. Smrtí ovšem přijdete o zbraně, které nutně potřebujete k likvidaci stále silnějších druhů nepřátel. Životy druhů nepřátel se přitom odvíjí podle počtu hráčů. Když se tedy nestaráte o své spoluhráče a necháte je ve štychu, nemá váš tým šanci uspět, protože tým nesílí dostatečně.

***Záchrana postav spoluhráčů (v kraním případě i za cenu života vlatní postavy) v neustále se měnící situaci na bojišti je alespoň pro mě hlavní hratelnostní prvek.***
U Killing Floor se extrémně často objevuje moment HRY NA HRANĚ - to je čas, kdy musíte vynaložit veškeré úsilí, abyste se ve hře dostali dál a i tak to zvládnete úplně tesně.. a ostatní to zvládnou díky vám. Tyhle chvíle mi jako hráči přináší velké uspokojení. Spoluhráčům můžete pomáhat léčením, zbraněmi, penězmi, zavařením dveří a samozřejmě a zejména podpůrnou palbou.

Hra navíc obsahuje RPG prvky, každé povolání sbírá zkušenosti a jeho statistiky se zlepšují až do šesté úrovně. Zkušenost přibývá každému povolání za odlišnou činnost (Sharpshooter za headshoty, Medic za léčení etc.).
Hra obsahuje Bullet Time - zpomalení času, zde pojmenovaný jako Zed-Time.

Po technická stránce je hra dobře zvládnutá, problémem by mohla být dnes již zastaralá grafika, která ale dobře navozuje prostředí C-čkových hororů, a podle mě i zřídkavost úderné metalové hudby.

Příběh není podstatný, klasické klišé uniklého experimentu. U loadingů jednotlivých map si může hráč přečíst krátké povídání o tom, kterak se kompanie na místo dostala.

Většina serverů má vypnutý friendly fire. Hra je vývojovým týmem průběžně updatována. Komunita vyváří stále nové mapy. Hratelnost podporuje sada několika desítek achievementů. Po půl roce hraní zvyšuji hodnocení na 90%. To, že hra dokáže zabavit půl roku je rozhodně klad.

Každá vlna obsahuje tužší druhy nepřátel, než vlna předchozí. Neprátelé se rekrutují z řad:
- pomalých Clot - slabá davová stvoření, která ale dokážou zadržet postavu na místě
- mrštných Cravler - pavoukovité žáby, nepříjemné ve větším množství
- rychlých Gorefast - středně silní protivníci
- neviditelných Stalker - slaboučké potvůrky, které budete proklínat, až je objevíte v zamýšlené únikové cestě
- nepříjemných Bloat - když vás ze své výšky pozvrací, bude to bolet a navíc budete špatně vidět
- Husk - jediná řadová jednotka se běžným střeleckým útokem, odolní ohni
- podpůrných Siren - svým křikem ve výseči před sebou rozostří vidění postav a způsobí výbuch třaskavé munice
- agilních Scrake - silní protivníci odolní výbušninám
- hrozivých Fleshpound - tank, na jehož sundání je třeba soustředit síly

Po poslední vlně přichází vždy střetnutí s původcem všeho zla - s Patriarchou. Patriarcha je silnější, má raketomet ("Everything seems so simple, ... when you have rocket launcher for an arm"), jehož zásah se rovná instantní smrti, kulomet, zdrcující útok na blízko a tři ozdravující injekce, pokud jej necháte zraněného prchnout. No a kdyby se to zdálo málo, umí se zneviditelnit.

Hráči pak mohou po každém kole přepínat své perky na ten, který jim zrovna vyhovuje a tak dále měnit zážitek celého týmu
- Berserk - zbraně na blízko a rychle běhá, slabšími nepříteli prochází jako nůž máslem, slabý vůči Crawler
- Firebug - plamenomet, vhodný na likvidaci tlačícího hejna slabých nepřátel a udělování DoT všem potvorám v dosahu, slabý vůči Husk
- Commando - automatické pušky, vidí neviditelné, krátké zásobníky
- Sharpshooter - Headshots, dokáže i na velkou dálku zlikvidovat jakýkoliv problém, problém má když je obklopen nepřáteli nebo Siréna rozostří pohled
- Support - rychle zavařuje dveře, devastující avšak pomalá palba z brokovnic
- Demoman - Granátomety a miny, v současnosti asi nejsilnější perk, problém s nepřáteli na blízko
- Medic - rychle léči a běhá, slabý účinek zbraní
Každé povolání má svoji slabinu.

Nejčastejší chyby nových hráčů
- Nesprávné zvolení obtížnosti (easy 0-1, medium lvl 1-3, hard lvl 4-5, suicidal lvl 5-6)
- Na počátku lvl 0-1 běháte pomalu, sřílíte pomalu, zbraň se vám klepe a to vede k dojmu, že hra má špatné ovládání. Chce to ty první tři hry zvládnout.
- Nehažte si vlastní granáty a výbušniny jako miny pod nohy (vyjma fosforových granátů Firebug od lvl3)
- Lečte raději spoluhráče než sebe, účinnost je vyšší
- Sebrané zbraně můžete prodat, ovšem pozor, někdy se jedná o zbraně, které si koupil a odložil k pozdějšímu použití jiný hráč!
- A na závěr to nejdůležitější - pohybujte se, komunikujte a chovejte se jako tým, v boji i u obchodníka (peníze hodíte pomocí klávesy B, zbraň pomocí zpětného lomítka).

Dnes 2011-03-08 01:43, po 373 herních hodinách jsem získal sedmý a poslední perk level 6. Byla to spousta času a spousta srandy a doufám, že už se ke hře nevrátím :)

Pro: balance, akčnost, kooperace, variabilita, prostoduchá zábava

Proti: někteří netýmoví a nevděční případně sprostí spoluhráči, grafika, prostoduchá zábava

+18

Metro 2033

  • PC 90
(omlouvám se za trochu jiný typ komentu)

Jako obvykle, začátek: Metro jsem sledoval delší dobu, nijak mě neohromovalo, ale když vyšlo a já viděl video z recenze od Erta + dojmy lidí, co to hned hráli, tak jsem druhý den kupoval.
Buhužel tenhle zajíc byl v divném pytli. Metro bavilo, bavilo hodně. Engine se mi líbil, prostředí taky, lineárnost nevadila, hraní druhých houslí taky ne, jen ten pocit mrazení se po cestě někam vytratil a zůstal jen na obrazovce...
Nejsem HC hráč a snažím se hrát na střední obtížnost. Bohužel mi přišla spíše jako lehká a já tak po celou dobu nezažil nutnost šetřit náboje a ani "náboje", o stealth procházení nemluvě. Nebylo třeba.
Takže ikdyž jsem se bavil a to opravdu královsky, konec byl prostě koncem a po delší době mě nic nevede k tomu, abych si to střihnul na hard. Škoda tomu.
+18

Companions of Xanth

  • PC 75
Vysledne hodnoceni, ktere Companions of Xanth davam, muze byt trochu zkreslujici, i kdyz je rozhodne naprumerne. Xanth je totiz stejne jako ostatni adventury od Legend Entertainment skvela hra a rukopis tvurcu je na ni jasne patrny. Opet je zde velmi zajimavy pribeh podle zname knizni predlohy, inteligentni humor, ktery me narozdil od jinych adventur opravdu rozesmeje a v neposledni rade i tak trochu hardcore pristup a vysoka, ale ferova obtiznost. Jeste v polovine hry jsem nemel zadne pochybnosti o tom, ze by se Xanth nemel dostat na psychologickou hranici 80%, znacici opravdovou herni udalost. Tak v cem je problem?

Tim je samotny zaver, ktery je absolutne neuspokojujici, neni v nem zadne vysvetleni prechozich udalosti, ani motivaci postav (zejmena Nada Naga) a po dohrani hry jsem mel podobny pocit jako u Dreamfallu, abych jej priblizil mladsim hracum adventur. Tyto hry navic spojuje i fakt planovaneho a nezrealizovaneho pokracovani, autori tedy v obou pripadech zustali u tajemneho a nicnerikajiciho outra, aby si nevystrileli munici do budoucna, ktere ale zadne nebylo a nebude. Po dohrani jsem se marne shanel po nejakych dovysvetlujicich informacich, zaver je pry znacne odlisny i od knihy "Deamons don`t dream" (v cestine nikdy nevysla), kterou bych si jednou rad precetl, protoze story a svet Xanth je hodne originalni a zajimavy.

Krome zakonceni CoX uz v podstate nema velke slabiny. Hra je jako ostatni projekty od Legendu hodne originalni a styl zpracovani je zcela odlisny od konkurence. Ovladani je konecne pouze mysi a ja osobne jsem si ho spolecne s vyhledem z prvni osoby hodne oblibil. Hre jednoznecne prospela CD verze, ktera obsahuje prekvapive kvalitni voice acting (na ten si hodne potrpim) a caste a vcelku slusne animace. Rozsah hry je tak akorat, rozhodne se nejedna o gigantickou zalezitost typu The Longest Journey. Obtiznost neni nijak extremne vysoka (i kdyz je tu par hodne zakysovych mist), CoX stoji nekde mezi jednoduchym Mission Critical a brutalnim Callahan`s Crosstime Saloonem. Nektera reseni situaci souvisi s ruznymi slovnimi hrickami a stejne jako dalsi adventury od Legendu CoX nema smysl hrat pro toho, kdo neumi opravdu dobre anglicky. Pokud ma nekdo pocit, ze jsou 2d radobyhumorne point`t click adventury nuda (tak jako ja), ma rad fantasy, umi anglicky a neboji se trochu jineho pristupu k zanru, mohl by ho CoX bavit.

Pro: legendacky styl, originalita, pribeh, dabing

Proti: zaver, par zakysu jsou opravdove nechytacky

+18

Still Life

  • PC --
jak jsem se ke hře dostal? O hře Still life jsem nikdy předtím neslyšel, ale zato jsem si strašně dlouho chtěl zahrát hru Obscure. Tak jsem si Obscure koupil v nějaké edici kde bylo spolu se Still life. Hru jsem nechal chvíli uležet, protože i když mám rád thrillery, tak mě prostě moc nelákala, měl jsem v tý době děsně moc nedohraných her. Ale tak po asi měsíci jsem si jí nainstaloval. A.....Naprosto mě uchvátila.

Hra si na nic nehraje jen na velmi temný thriller, s okouzlujícím příběhem a neméně okouzlující hlavní hrdinkou. Tohle se Microidsu velmi povedlo, už dlouho se mi nestalo že bych s hlavním hrdinou tak sympatizoval.

Bohužel Post mortem jsem hrál někdy v roce 2002 a to navíc jen demo, k plné hře jsem se nedostal(což doufám se změní), a proto jsem měl v některých postavách trochu zmatek(viz. McPhersonový otec).

Každopádně hra stavý na promyšlených dialozích, ty jsou opravdu dobře provedené a navíc nás k tomu nutí se bát protože hra má celou dobu strašidelnou atmosféru. Jediný kde jsem měl asi největší problém byly některé puzzly, hlavně poslední puzzel s tím robotickým pavoukem. Hra je poměrně na adventuru poměrně přímočará, ale i tak nenabízí šanci ani minutku nudit.

Grafika hry je výborná všechno je potemnělé a nenajdeme moc okamžiků kde uvidíme světlé barvy, a tak grafika nádherně podkresluje atmosféru, animace postav je též výborná a scénárista hry napsal skvělý příběh plný emocí.

Samotný scénář není nikterak objevný ale dokáže zaujmout, chytit a nepustit. Je pravda že mě ke konci naštvalovůbec jsme se nedozvěděly kdo je vrah. Sice to údajně spravilo pokračování, ale bylo mi prostě líto že jsem se to nedozvěděl.

Abych to ukončil Still life byť ne moc známou hru doporučuji a myslím že bych jí dokonce obsadil do mojí top 3 Adventure.

Pro: grafika, atmosféra, postavy

Proti: poslední hádanka, trochu konec

+18 +20 −2

Marc Eckō's Getting Up: Contents Under Pressure

  • PC 75
Sprejování, hip hop a všechno to okolo zrovinka nemusím. K této hře bych se tedy nedostal nebýt jedné internetové aukce, kde jsem vydražil za necelý litr asi 40 originálek a Marc Ecko byla jednou z nich. Tuto gamesu jsem hrál naposled před + - rokem...

Zpočátku mě překvapilo, že jsem o této hře nikdy neslyšel. Hra pravděpodobně měla nulovou reklamu. Na internetu je i docela málo recenzí, což mě překvapilo, protože hra je to velmi originální. Marc Ecko je mix mezi skákačkou, stealth akcí a mlátičkou. Bohužel ani jedna z věcí není pořádně dotažená do konce. U skákání hapruje kamera, stealth je spíše otravný a na mlátičku je zde málo komb. Samotné sprejování je zábava, hlavně na méně dostupných místech je to dost adrenalinové. Příběh je průměrný a dabing vcelku povedený. Grafika je typicky konzolová a že je to port je vidět na každém kroku. Alespoň s menu si mohli autoři trochu pohrát. Znalce potěší mnoho různých bonusů k této tématice a velmi pečlivě vybraný soundtrack.

Já si hru vcelku užil, i když míra znovuhratelnosti moc vysoká není... 75%

Pro: originalita, mix tří žánrů, soundtrack, bonusy

Proti: konzolový port se vším všudy - od grafiky až po ovládání, v menu se pořádně nedá nastavit kvalita grafiky

+18

Gothic 3

  • PC 80
Předem bych chtěl říci, že je to jedna z nejdelších her co jsem kdy dohrál. Bohužel trojka ztroskotává na mnoha věcech. Počínaje questy, konče příběhem. Ono qeustů jsou opravdu stovky. Bylo by to super, kdyby to mělo nějaký celistvý příběh. Cílem hráče je najít 5 artefaktů, ty následně zničit nebo si vybrat mezi dvěma bohy a na závěr zabít 2 velitele a odejít do záhadné neznámé země portálem. WTF? Takhle si teda Gothica nepředstavuju. Autoři prostě vsadili na (zbytečně!) velkou mapu. Áno, grafika je nádherná a je pořád co objevovat. Scenérie jsou fakt pěkné, ať už zelená Myrtana, ledový Nordmar a nebo vyprahlá poušť Varant. Bohužel jsem opět ke konci vymlátil v poušti, co jsem neměl a díky tomu na mě zase útočilo úplně všechno, tak jsem neprošel asi 3 města. Trapný ale je, že to je vlastně fuk. Kdybych měl dělat pouze hlavní úkoly, dohrání by mi trvalo pouze několik hodin. Hromada nepodstatných questů hru dost natahuje. Naštěstí jsou ale dost zábavné a pro velké dobrodruhy je brouzdání po světě a pomáhání lidem fakt zábava. Po několika desítkách hodin hraní mi ale nastoupila otázka "A k čemu mi to kurňa vlastně je?". K ničemu. Ke konci je už hra opravdu nudná a nemá prakticky co nabídnout, jelikož souboje na těžší obtížnost akorát zdržují a většinu předmětu v inventáři jsem stejně nevyužil (viz mých 789 kořalek :)) Jako plus považuju nádherný soundtrack, který považuju snad za vůbec jeden z nejlepších, co jsem měl tu čest slyšet.

Verdikt: Pěkný svět, zajímavé dialogy a hromada questů - to je ok. Zbytek je na tom už o dost hůře. Přesto mě to bavilo, ale už to nebylo ono. Do dokonalosti Gothica tomu něco chybělo. Jedna z her, na kterou jsem hrdej, že jsem ji dopařil. Není to zrovna krátká záležitost. Hra je to obří a díky nevyvážené obtížnosti ji ne každý dohraje do konce, protože v závěru je již výzva nulová. 80%

Pro: nádherná grafika, hromada questů, je to Gothic, opravdu úžasná hudba, Myrtana

Proti: tak trochu Nordmar a Varant (Gothic nám Oblivionatí), ke konci otravně moc bojů, hw náročnost, trapnej konec

+18 +19 −1

Heroes of Newerth

  • PC 90
HoN je jednoduše řečeno DoTa vypilovaná k dokonalosti. Všechny věci které mi na ní vadí (leaveři, cheateři, žádný reconnect, žádné info o hráčích, nevybalancované týmy, grafika, krkolomné ovládání, omezení W3 enginem) jsou v této hře odstraněny a zůstává čistá zábava. Až na nové hrdiny a pár nehraných map samotné hře moc věcí přidaných není, což je celkem škoda, ale doufám že to vývojáři nebo komunita brzo opraví (mám na mysli více map, více různých módů).

Problémem HoNu, jako všech her tohoto stylu (kdy se hráč musí spoléhat na tým neznámých hráčů) je nepřátelská atmosféra pro nováčky, kteří v prvních hrách, kdy se učí základy, dostávají od zbytku týmu vynadáno, protože jsou pro něj spíše přítěží.

Pro: dokonalá dota, statistiky hráčů, časté updaty, kvalitní servery, ochrana proti cheatování, jednorázová platba

Proti: nepříjemná komunita pro začátečníky, málo nových featur, nejde hrát po lanu

+18

The Lost Vikings

  • PC 85
Na The Lost Vikings mám jen ty nejlepší vzpomínky. Úžasná logická arkáda ve skvěle kreslené grafice. Nejraději jsem měl toho skákacího vikinga, uměl i útoči při rozběhu. Hra nebyla nejjednodušší a prokousat se levely dalo někdy pořádně zabrat a taky jich nebylo málo.

Pro: nostalgie, kouzelná kreslená grafika, logika

Proti: obtížnost, nemožnost průběžného ukládání, bez jednoho člena týmu se nemohlo jít do dalšího levelu

+18

Midtown Madness 2

  • PC 90
Závody aut, které jsem si oblíbil hlavně díky akčnějšímu pojetí. Závodit v San Franciscu bylo lepší, město na mě působilo pozitivnějším dojmem. Na druhou stranu pořádně se projet Londýnským metrem a otestovat maximálku svého bouráku taky nebylo na škodu.

Když jsem neměl chutě závodit, často jsem i volil volné jízdy po městech, trpěl jsem tehda úchylkou, jen tak jsem si prostě jezdil městem a prozkoumával různá zákoutí.

Další silná stránka hry byl multiplayer, často jsme hrávali s bratrem po síti, dělali jsme nepořádek v ulicích :)
+18