Nejlépe hodnocené komentáře

Není remake jako remake, nedávno dohraná Mafia I Definitive Edition je přesným opakem remaku milované klasiky Resident Evil 3: Nemesis, která se po vzoru výtečně přepracované dvojky dočkala vlastního remaku.

Vezměme to hezky popořadě, RE3 si vypůjčuje spoustu prvků z RE2 a ten zase z RE7, což není vůbec na škodu, jak se může hráč přesvědčit hned v prvních minutách hraní. Grafika je naprosto špičková a vidět Raccoon City a přilehlé lokace v tomto grafickém provedení je prostě pastvou pro oči, na kterou jsem čekal setsakramenstky dlouho. Přepracované lokace jsou ale bohužel hlavním neduhem tohoto remaku, který by mu, společně s několika dalšími neduhy, mohl přízvisko "remake" sebrat. Proč? Inu, protože zde nepoznáte takřka žádnou lokaci, ty jsou tak zásadně přepracované, že vám je připomene maximálně nějaký ten detail (třeba požár v uličce, kresba na chodníku atd.). To samozřejmě nemusí být nutně na škodu, pokud však nedojde k odstranění oblíbených lokací, vizme např. zoo nebo uličku, v níž došlo k setkání s Wormíkem. A to už moc pěkné od autorů není, zvláště když to podpoří tím, že mnoho lokací vskutku nepřibylo. Plusem pak je možnost prozkoumávat i lokace spjaté s druhým dílem, byť jen v hodně omezené míře, neboť je většina dveří uzamčena.

Zvukově je na tom hra na špičkové úrovni, dabing, ozvučení, Nemesis a jeho S.T.A.R.S., hudební doprovod - to vše je naprosto parádní a navozující úžasnou atmosféru.

Příběhově hra rozhodně nepokulhává, stejně jako lokace se i příběh dočkal výrazných změn, který ho zásadně odlišil od původního díla, a je tak dalším důvodem, proč hru nepovažovat za remake, ale spíše za jakési parafrázování původního díla. Ale přiznávám, že příběhové změny jsou vítané, dialogy a cutscény činí postavy uvěřitelnějšími, atmosféru tísnivější a hru celkově realističtější.
Pryč je Jill, která sem tam něco prohodila a pak si dál běhala v sukni, tílku a mikině okolo pasu, zde je Jill ostřílená, nebojící se odrazit dotírajícího Carlose, který také prošel příjemnou změnou visáže a chování. A Nikolai a ostatní? Sakra, skoro jsem se do nich zakoukal, když jsem viděl jejich přepracované verze.
Výtku mám nicméně k monstrům - Nemesis už není tak úplně Nemesis, podoby, jaké zde získává, se výrazně odlišují od předlohy, někdy až moc (viz hodinová věž). A ty podoby nejsou až tak děsivé. Bohužel tomu nepřidává ani fakt, že je narozdíl od Mr. X naskriptovaný, stejně jako takřka celá hra. Popravdě se mi ani nelíbil vzhled Gamm, které jsou takové podivné, naopak chválím zombíky, i když jejich propojení s Las Plagas kulturou mi přijde jako zvláštní rozhodnutí, ale to uvidíme, jak se s tím tvůrci popasují ve čtyřce, ale takové Alphy a Lickeři jsou fešáci k rozdrápání.
Společně s lokacemi a úseky příběhů bohužel zmizelo i spousta nepřátel a nejvíc mě asi mrzí absence červíka, na jehož zpracování jsem se obzvlášť těšil, a jediný bossfight je zde de facto s Nemesis.
Herní doba je chabá, chabší než v původní hře, hru jsem měl dohránu během 6 hodin na nižší obtížnost.

Technické zpracování je špičkové, hra běžela naprosto stabilně, bez jakýchkoliv problémů, s plynulým načítáním a navazováním, nepadala, neobjevovaly se žádné grafické chyby nebo glitche. Za tu si zaslouží autoři obzvlášt pochvalu.

Podtrženo, sečteno není radno ke hře přistupovat jako k remaku, protože remake v pravém slova smyslu nedostanete. Dostanete hodně zábavnou a parádní hru, která má s předlohou pramálo společného a utrpěla ve prospěch podivného rozhodnutí vložit do hry namísto dalšího obsahu Project Resistance. Jaká to škoda, na tento remake jsem se těšil daleko více než na dvojku, ale což, na druhé straně originál zůstane vždycky jen jeden.

COD: WaW - na dlouhou dobu poslední díl z druhé světové války, přicházející po výborném a do moderní doby zasazeném COD 4 to měl o něco těžší. COD4 se uchytila neuvěřitelně rychle a stala se populární jako ve své době COD 2, nastavila tak pátému COD laťku hodně vysoko, ale s tím si vývojáři z Treyarchu velice dobře poradili.
COD WaW nabízí zcela nové konflikty a to rovnou na dvou frontách - jak na frontě za americké vojáky proti Japoncům, tak na frontě ruských vojáků proti Němcům. Vůbec poprvé se zde objevuje pro pozdější Black Ops tolik typický Reznov.
Co se týče misí za Američany, nejsou vůbec špatné, jsou znázorněny poměrně dobře a ukazují, že boj proti Japoncům na jejich vlastním území musel být až sebevražedný. Vypovídá o tom i upozaděný příběh, který vám předvede postavy, jež mohou zemřít, a řeknete si, že jejich smrt působí až bizarně v porovnání s tím, co přežili. Ale není to tak, hře to dodává hutnější atmosféru a ukazuje tak, že ne každý voják padl proti přesile 100 nepřátelských vojáků, když je střílel kulometama v obou rukách a dobyl tak 3/4 všech území.
Bohužel, na straně druhé, u ruského vojska, je to hodně chabé, na počátku jste na ruském území, které dobývají Němci, dostáváte na frak, ukazuje se zde brutalita německých vojáků, jejich nelítostnost, celé to působí uvěřitelně, ale pak se najednou objeví Reznov, který řekne, že nemůže střílet kvůli zraněné ruce, aby po 2 minutách vesele střílel ze samopalu. Oznámí vám, že se jednou boj přesune na území německé a ejhle, další mise už je na německém území, kde postupujete tak rychle, že vám přijde, jako by snad válka byla vyhrána během jednoho měsíce. A je to hrozná škoda, dovedl bych si představit COD, které by se věnovalo pouze této lince, ale věnovalo by se jí důkladně, den po dni, měsíc po měsíci, od začátku až do konce. Ne tenhle hup z Ruska rovnou někam hluboko na německé území. Tenhle potenciál tedy zůstal nevyužitý.
Grafické zpracování je docela obstojné, nově přibyla možnost odstřelovat končetiny, a to, že s kulometem v ruce roztrháte desítky japonských vojáků "na kousky", působí dobře a zas to dodává na uvěřitelnosti tomuto surovému konfliktu.
Ozvučení je také docela dobré, nicméně co se týče hudební stránky, není nic, co by mi vysloveně v hlavě utkvělo. Dabing se docela povedl.
S postavami je to různé, na straně Američanů si k nim dokážete vytvořit nějaký postoj, ale Reznov je příšernej, kor, když na vás furt řve "nepřítel tady, nepřítel támhle", a přitom nepřítel už dávno na zemi. A pak ty jeho chytrý kecy, že vy jste ten nejlepší a ostatní by si vás měli brát za příklad, a že deníky, které píše Chernov, si nikdo číst nebude, aby pak udělal něco, čím si úplně protiřečí. Reznov se prostě moc nepovedl a působí hrozně uměle. A stejně tak chybí víc zvratů v této části.
Zbraní je dostatek a jsou zpracovány pěkně, stejně tak různé podpůrné útoky.
UI je na tom tak nějak už klasicky, někdy se kryje, někdy ne, u nepřátel spíš čekáte, až vystrčí hlavu, aby dostali headshot, a u společníků zas musíte kontrolovat, jestli náhodou nepřešli několik nepřátelských vojáků, kteří by vás pak zezadu zastřelili nebo zapíchli.
Kampaň by mohla být delší, přec jen je možné ji dohrát za nějakých 5-6 hodin.

SHRNUTÍ: COD: WaW je perfektní díl, který se zase navrátil do WW2, ale doplácí na slabší UI, zbytečně zrychlenou kampaň za Rusy a s tím i související slabší příběh, ale na druhé straně je zde docela dobře zpracovaný konflikt za Američany proti Japoncům, slibný začátek a perfektní konec za Rudé, pěkná grafika, nově s možností ustřelovat končetiny, a tedy i větší brutalitou (ta je pro takový konflikt dle mého názoru nezbytná), zpracování zbraní (klasické COD) a misí, možnost kampaně v coopu a hlavně to byla na hodně dlouho poslední hra z COD univerza s jen tak nevyčerpatelnou tematikou druhé světové války, která se nebála znázornit konflikty, které ještě jinde znázorněny nebyly.