Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Dark Void

  • PC 75
Další z poměrně dlouhého zástupu her, tvářící se po celou dobu hraní více či méně striktně konzolově, což ale nemusí znamenat automaticky předpokládanou jednoduchost a plytkost. Ano, hra oplývá neduhy typickými pro konzolové tituly (stisknutí dané klávesy v daný okamžik, vše říkající žlutá šipečka, někdy až moc zmatená kamera), to je ale spíše generální problém žánru viděného z pohledu třetí osoby. Jinak se přikláním k názoru, že v tomto případě jde o slušně podanou akční střílečku se zajímavým příběhem...

Hlavní hrdina v podání Willa je zde hozen do dění poměrně zvláštním způsobem - samotné antré je ještě logicky uchopitelné, postupem se ale hlavní postava staví do pozice zachráncem světa bez jakéhokoliv námitek a v takřka samozřejmém módu (prostě jdu a všechno "killnu", němala problema, amigo). Naopak vyloženě líbivým prvkem jsou deníky se zajímavým čtením (nalézané a rozeseté po úrovních) a také samotná postava Nikoly Tesly, u níž po prvním kontaktu nebylo zcela zřejmé, proč vlastně ve hře vůbec je (po několika kapitolách je vše uvedeno na správnou míru). Další kompadres na mě spíše působili jako nucený doplněk, aby jste se jako hráč necítili osamoceni, když už se máte prosekávat stády emzáckých bestií. Příběh potom beru za podařený, s béčkovým nádechem v dobrém slova smyslu.

Samotný gameplay a technická stránka nejsou špičkou v oboru, na takový lepší průměr ale hravě dosáhnou. Herní složka dělí se zde na mise "zu Fuss" a "on the air" v poměru cca 40/60 %. Samozřejmě tu jde hlavně o dosážení určitých pozic za pravidelného vykropení pevně daného počtu nabíhajících (a ne špatně uvažujících) potvor - k eliminaci slouží celkem šest zbraní s postupným vylepšovaním (za zanechané kuličky po mrtvých), dále pak dvě statické zbraně a jetpack. Jetpack jako takový je výborně vymyšlená a zpracovaná věcička, která, na arkádu, dává svému nositeli téměř až skutečný pocit z letu (ze začátku bylo pro mne malinko frustrující naučit se s tím pohybovat). Letecké souboje jsou, spolu s hudebním doprovodem a některými lokacemi, opravdu tím nejlepším ve hře.

Za další klady se dá počítat i obtížnost a délka, naopak za zápor určitě závěrečný souboj (potažmo poslední mise) a občasné vypadávání zvuku.

Pro: Jetpack, hudba, deníky a částečně i příběh

Proti: bugy se zvukem, některé postavy, závěrečný souboj

+12

Gothic II: Night of the Raven

  • PC 70
Datadisk ke druhému Gothicu zaplňuje prázdná místa a přináší spoustu nových postav, příšer, ale hlavně také předmětů, které mi pomohly poprat se s vyšší obtížností, která je zde nastavena opravdu vysoko. Nejdříve jsem jí tolik nevnímal, ale když jsem se dostal do kolonie ke drakům, musel jsem si vzít na pomoc Biffa, jinak bych asi zabil jen toho bažinného, protože mi s ním pomohl Cipher s Rodem.

Největší změnou oproti původní hře je ale samozřejmě nová oblast Jharkendar, která přináší do Gothicu mix džungle a pouště. Džungle mi zde chyběla, a tak jsem rád, že se objevila a jak poušť nemusím (třeba v Diablu II), tady krásně zapadla do celého světa. Přesto si myslím, že ideální velikost, kterou měl původní Gothic 2 byla přidáním Jharkendaru překročena a ke konci se začínal dostavovat stereotyp.

Jelikož je také přidána spousta úkolů, které se mísí s těmi původními, je v nich, zvlášť ze začátku, vcelku velký zmatek. Sečteno a podtrženo Gothic 2: NotR je jistě hodně kvalitní datadisk, který ještě vylepšuje už tak skvělou hru, ale pro mě nepřináší tolik pozitivů, abych si ho zahrál znovu, takže jsem asi jeden z mála lidí, jenž si při novém rozehrání Gothicu 2 vystačí bez datadisku.

Pro: Jharkendar, zaplněna prázdná místa, nové postavy, příšery a předměty

Proti: ideální velikost je již překročena, zmatek ve velkém množství úkolů

+12 +13 −1

Dune II: Battle for Arrakis

  • PC 70
Pro ty, kteří dávají 95% - 100 %: Naprosto bezduchý zakladatel bezduchého žánru. Zvuky rvou uši, posílání jednotek po jedné jest tragikomické. Až na pár detailů je výběr strany otázkou vaší ("nej") oblíbenější barvy (výběr ze třech!). Nepřátelé nejsou schopni jediného skutečně koordinovaného útoku, jen posílají jednotky vždy tak, aby je vaše řady dokázaly postupně pozabíjet. Parodie na strategii.

Pro ty, kteří dávají 60% - 90%: Asi není důvod, abychom se k téhle hře dnes ještě vraceli. Nicméně když to zkusíme, tak plusy určitě najdeme. Předně grafika překvapivě není tragická a má svůj celkem slušný styl. Druhak mentatové se určitě povedli, podobně jako animačky, které v tomto případě snad ani nemohou zestárnout (anžto byly dělány ručně). Strany se, pravda, příliš neliší. Nicméně přesto je celková "atmosféra" při hraní za Atreides, Ordos či Harkonnen odlišná a k sakru... Vždyť je to Herbert. Osobně mám od něj rád jen první knihu, nicméně i v téhle hře cítím vánek vířící duny nasycený kořením. A mé oči náhle chytají slabě modrý nádech.

Pro ty, kteří dávají 0% - 55%: Bohužel ani pod oněch 70% nikdo nešel. Ať žije klasika a absence vlastního názoru! Nasázejme všem hrát starším 15 let stovky! Pozér je bůh! Je nám okolo dvaceti, ale všichni jsme si již jisti, že naše mládí bylo to nejlepší a s mladou generací (tzn. stejní cucáci jako my, jen o pár let dříve narození) to nutně musí jít z kopce. Předstírejme, že hry našeho mládí nejsou z dnešního hlediska mozkovou mrtvicí.

P.S. Měl jsem dlouhý den v práci. :)

Pro: Originální komentáře

Proti: Komentář jako stále se opakující mantra. Aneb tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou

+12 +24 −12

Grand Theft Auto: Episodes from Liberty City

  • PC 85
Checkpointy v GTA4, huzzah.

Lost and Damned se mi líbilo, i když originalitou nepřekypuje. Podstatě je to hodně kompaktní verze typické GTA story (což mi ovšem k roztahanosti plnohodnotných GTAček vyhovuje). Motorkářské ladění je fajn, postavy jsou vesměs sympatické, motorky jsou větší sranda než auta, e.. než cokoliv. Války gangů za moc nestály, závody jsem si na druhou stranu užil. Celkově vzato to hezky odsýpalo a bavil jsem se víc, než v GTA4. Proplétání příběhu Lost and Damned s tím v GTA4 a potažmo i s příběhem Teplého Tonyho je moc pěkně zrobené a v takhle zkrácené verzi celá ta honička kolem diamantů mnohem lépe vyniká.

Balada Teplého Tonyho mě na druhou stranu ze začátku spíš zklamala - po žůžovní honičce v golfových vozících jsem zjistil, že většina postav kolem hlavního hrdiny je prostě na zabití - ať už jde o Luisovy kamarády z dětství, jeho matku, Tonyho ex-přítele a vůbec jeho bandu rozmazlených kamarádů, Brucieho bratra, nebo Yusufa, na kterého jsem si, pravda, časem zvyknul. Situace se naštěstí eventuelně změní a kretény s buznama nahradí mafiáni a problémy.

V čem mě Balada štvala, byl velký podíl misí odehrávajících se na vodě, což je prostě vždycky vopruz jak prase. Za tím následuje ještě větší podíl misí s vrtulníkem, které jsou celkem fajn, dokud člověk nemusí po něčem střílet (naštěstí se tohle děje taky jen ze začátku). Padák je fajn praktická věcička na pády z výšky, ale z dobrovolných seskoků na mapě mi bohatě stačilo zkusit jeden. Triatlonové závody jsou.. zajímavé. Jen mi přijde, že soupeři se v poslední části moc nepřetrhnou a není problém tam všechno dohnat.

Louis se postupně dostane ke spoustě brutálně silných zbraní a tak i když nepřátel je občas opravdu hodně, působí jejich kropení brokovnicí s výbušnou municí občas až trapně jednoduše. Sticky bombs jsou sice jednodušší na používání než pipe bomby z L&D, ale zase to znamenalo celkem jednoduchou honičku s motorkářema/policajtama. Ekvivalentní honičku s policajtama v L&D jsem si užil mnohem víc.

Nakonec jsem si ale rád zahrál oboje, jen Balada Teplého Tonyho má prostě lodě, střelbu z vrtulníku, seskoky padákem a pytel protivných postav. Nejdůležitější ale pro mě nakonec je, že jsou tu checkpointy, takže není třeba se nervovat nekonečným ježděním z A do B, když se někde nedaří :)

Pro: checkpointy, nové zbraně

Proti: mise na vodě, sřelba z vrtulníku

+12

Memento Mori

  • PC 65
Na Memento Mori jsem se celkem těšil, očekával jsem dle zvěstí napínavý příběh s nádechem hororové atmosféry. Po dohrání jsem sice nebyl vyloženě zklamaný, ale.. ale!

Grafika byla pěkná. Ale samo zpracování hry do 3D mi dlouhou dobu dělalo starosti, než jsem si přivykl. Skutečně, přechody v některých lokacích byly místy obtížnější, než sama hra.

Tím se dostávám k aspektu obtížnosti. Hra je velmi snadna a myslím, že hráče který má za sebou pár her daného žánru nemá čím překvapit. Povětšinou jde o jednoduché úkony, nad kterými není třeba ani přemýšlet. To ještě podtrhuje možnost zvýraznit významné předměty, které je třeba užít. Zasekl jsem se jen jednou, na krátkou dobu a bylo to spíš mou ukvapeností, než obtížností hry.. no, co k tomu dodat?

Dabing byl na celkem slušné úrovni a během chvíle jsem si na něj zvykl - zvlášť potěšil Miroslav Táborský. Soundtrack byl celkem pěkný, líbil se mi.

Samotný příběh? Z počátku jsem čekal něco skvělého, ale nakonec jsem byl trochu zklamaný. Nějákou dobu příběh pozvolna graduje, otazníky příbývají, než naopak.. ale konec nijak velkolepý není, škoda - snad kdyby se na něm o něco víc zapracovalo.

Pro: Dabing a soundtrack, spád hry

Proti: Nízká obtížnost, grafické zpracování

+12 +13 −1

Conflict: Denied Ops

  • PC 80
Poslední díl mnou velice oblíbené série Conflict jsem si šetřil velmi dlouho a jelikož je nyní docela pořádné herní sucho, neodolal jsem, a hru si nainstaloval. Mile mě překvapilo, že PC verze konečně obsahuje bezproblémový kooperační mulťák a proto jsem si ho hnedka střihnul s bratránkem.

Tento díl je v mnoha věcech odlišný. Tentokrát se hraje jen s dvěma vojáky a z pohledu první osoby. Hra je o mnoho méně taktická a postup je spíše rychlejší, byť rambo stylem to taky moc nejde. Jde o jakousi střední cestu mezi starým dobrým Conflictem a Call of Duty.

Cílem hry je dopadnout generála Ramireze, přičemž se svým parťákem procestujete pořádný kus světa. Misí je pouhých 10, ale vydržely nám na dost dlouho. Odhadoval bych to alespoň na 10 hodin hry. Hráli jsme na obtížnost normal a musím podotknout, že to žádná sranda nebyla. Ony mise totiž neobsahují žádné checkpointy a ani tu není možnost uložení hry, takže je nutno každou lokaci proběhnout na jeden zátah, což někdy znamená i více jak hodinu hry. Obtížnost je opravdu dost tuhá a stačí několik zásahů a jste pod drnem. Naštěstí stále zůstává léčba postřeleného parťáka a tentokrát už nejste omezeni lékárničkami. Jakmile ale lehnou oba dva hráči, game over a jedete odznova. Pro někoho to může být frustrující, ale nás to tedy neskutečně bavilo a málokde jsme si užili takového napětí, hromady nadávek a konečně i dokonalé sehranosti.

Oba dva hráči mají specializaci, jeden je sniper a druhý je negr s pořádně nepřesným, ale za to účinným kulometem. Je tedy nutnost se doplňovat a domlouvat (Skype ftw). Líbila se mi možnost se před každou misí prohodit, takže jednou jsem hrál za snajpra já a jednou zase Jack. Není tedy nutné se přehazovat v hostování hry, jako u mnoha jiných her.

Jednotlivé lokace jsou docela rozmanité, ale jejich design značně pokulhává. Přestřelky jsou zábavné, ale oproti starším dílům jsou o poznání slabší. Ona vlastně hra jako celek působí trochu budgetově a i tak vypadá. V singlu bych se asi nudil, ale díky coopu jsme si tuto hru skvěle užili a je nám docela líto, že nebyla delší. V této sérii řekl bych kvalitativně krok zpátky, ale nesmírně napínavá a zábavná kooperace to bohatě vynahradila. Nadhodnocených 80%.

Pivotal Games RIP :(

Pro: kooperativní kampaň, tuhá obtížnost, nutnost spolupráce, hlavní postavy

Proti: slabší technická stránka, nijaký příběh, v singlu nevýrazný herní zážitek

+12

Mafia: The City of Lost Heaven

  • PC 100
V době vzniku jsem hře nevěnoval velikou pozornost. Ovšem s pořízením nového počítače se naskytli i nové možnosti :-). A největším překvapením byla pro mě Mafia. Je to český herní klenot, který už teď patří mezi hry světového charakteru. Je pravda, že RPG, RTS, Adventure a další žánry mohou mít kvalitní a propracovaný příběh, nicméně Mafia je určitě na vrcholu, co se tohoto týče. Filmový příběh a oblíbený styl GTA byl jistě jednou z největších premis této hry. Ovšem nesmíme opomenout spoustu dalších superlativů, které z této hry dělají jedinečný zážitek. Nemá smysl tu vše vyjmenovávat. Zkrátka moje krevní skupina.

Pro: příběh, hudba, dabing, hratelnost, rozmanitost misí, atraktivní scénář

Proti: snad jen bugy, které se daly prominout

+12 +16 −4

Shutter Island

  • PC 15
Musím přiznat, že jsem byl zvědavý, jestli může hra nabídnout něco, co mi nenabídl film. Odpověď je ne. Ve hře je těžce osekaná příběhová linka filmu, takže pro toho, kdo film neviděl bude příběh nesrozumitelný a pro toho kdo film viděl, bude hra pouze něčím, co příběh filmu nepěkně pokrucuje a dohraje hru možná tak z principu.

S herní mechanikou která je užita zde, jsem měl zatím čest jen jednou a tehdy to byla celkem příjemná forma oddechovky (na název titulu si už naneštěstí nevzpomenu), ale stejně jako zde, jsem mechaniku klidně snášel jen chvíli. Hra po chvíli omrzí a osobně už jsem několikrát zběsile odklikával jen abych měl tenhle kousek brzy za sebou. Nejenom že hra selhala v příběhové lince, ale řešení problémů zde.. uvedu příklad - je potřeba najít klíče, než to ovšem hráč učiní, musí najít osm naprosto nesouvisejích předmětů, bez jakéhokoli náznaku logiky (pokud se nepletu, do této osmičky patřily například sluneční bríle, svíčka, tužka a podobné vypečenosti). A co mě ještě víc vadilo je to, že předměty jsou na naprosto nesmyslných místech. Vypadá to tak, že byla navržena lokace a do té následně tvůrci náhodně naházeli 50 předmětů a tím to haslo, šlo se na další lokaci. A takhle je to stále dokola, jdi tam a tam, najdi 20 nepotřebných předmětů, poté jdi tam a tam, udělej to samé a my ti odhalíme kousek tohoto pseudopříběhu.

Hudební podbarvení spadá pod průměr, takže to hodnocení této hry rozhodně nevyzdvihne.. osobně mě tahle hra ničím nepřekvapila, nezaujala a nejspíš bych ji nikomu nedoporučil - vlastně si myslím, že už si sám od sebe na tenhle kousek ani nevzpomenu.

Pro: Nic skutečně pozitivního mě nenapadá

Proti: Pseudopříběh, mechanika hry a její využití

+12

LIMBO

  • PC 95
když jsem se poprvý dozvěděl o Limbovi, velmi mě to zaujalo, protože mám hodně rád plošinovky, ale nálada se zkazila, když jsem se dozvěděl, že je pouze na PS3. No, tak jsem se alespoň koukl na celej walkthrough na youtube. O to mi to přislo ještě zajímavější. V posledním re-playi jsem se dozvěděl, že playdead portovali hru i na PC. Neváhal jsem a okamžitě jsem si hru pořídil. A jsem naprosto nadšen. Ta černobílá grafika dělá hře opravdu temnou atmosféru. Jak já se vždycky lekl když jsem umřel, tím že jsem měl repro na plný kule, to byla skoro moje smrt :) hádanky mě občas potrápily, ale za nějakou chvíli jsem je šťastně vyřešil. Hudba a zvukové efekty dodaly hře potřebné grády a občas jsem myslel, že ty zvuky se ozývají někde kolem mě. Na to, že první koncept vznikl v roce 2004 je hra naprosto parádní, ale trochu krátká. Když to hrajete už podruhé, tak za hoďku se to dá zvládnout. Nemohu jinak než doporučit.

Pro: černobílá grafika, atmosféra, konečně nějaká plošinovka, hudba a zvukové efekty

Proti: kratké, ale co by kdo čekal od hry, která má jen 100 MB

+12 +13 −1

RollerCoaster Tycoon 2

  • PC 80
Z ohromných výběrů nejrůznějších tycoonů je právě Roller Coaster tím, který si mě získal nejvíce. Byla to láska na první pohled. Jako dítě jsem miloval poutě, později jsem byl pak přímo u vytržení ze skutečných zahraničních zábavných parků. Jelikož je to do dnes pro mě atraktivní téma, je pro mě zároveň Roller Coaster Tycoon 2 velmi oblíbenou hrou, která si vesele trůní na mých železech napříč časem už pěknou řadu let.

Krom obsáhlého výběru atrakcí, stánků s občerstvením a suvenýry, možností navrhování vlastních drah a kompletní úpravou povrchu celá věc ještě nekončí. Zdánlivé detaily, jako různé typy vstupů a výstupů z atrakcí, barevné provedení, výběr hudebního doprovodu, najímaní zaměstnanců a další desítky povedených vychytávek dávají hráči do rukou nepřeberné množství způsobů, jak si park přizpůsobit k obrazu svému.

Much na kráse má RCT2 málo, přesto se jim bohužel nejde nevyhnout. Úprava krajiny a stavba horských drah je občas záležitostí na dlouhé lokte, zvláště pokud děláte obě editace souběžně. Editor zde nepatří zrovna k nejintuitivnějším ani nejšikovnějším. Nelíbilo se mi také, že jakmile přestanete třeba jen na několik minut rozšiřovat a zvelebovat svůj výtvor, návštěvnost a tudíž zisky jdou dolů velmi rychle. Ne, že by to snad byl nelogický herní prvek, ale přece jen člověku časem dochází fantazie a chuť stále chrlit jednu novinku za druhou. Přesto je RCT2 velmi kvalitní, poctivá a příjemně hra.
+12

Deus Ex: Human Revolution

  • PC 90
Prvni DeusEx me minul a s odstupem casu uz jsem neprekousnul grafiku a animace. Nikdy jsem taky moc nevyznaval stealth prvky ve hre a na druhou stranu vyslovene nesnasim rubacky jako call of duty, kde jde hrac koridorem a strili naskriptovane objevujici se panaky.

Na tuto hru jsem se ale moc tesil a uz mam dohrano a bavilo... moc. Casto jsem se plizil a z kazdeho povedeno ticheho omraceni nepritele mel radost. Nekdy ale bylo o nervy spravne okoukat pohyby nepratel a vychytat koho prvniho omracit abych to dal cele potichu. Takze nekdy jsem se uchylil k Rambo stylu a tam uz se nepekne odhalila nedostatecna AI. Ale to vem cert. Nebylo to zas tak spatne.

Zapory:
- tupost nepratel v alarm modu. Nevlezou za vami do vetraci sachty. Jen tupe pobihaji a pak to po chvili vzdaji.
- zebrik dva metry nad zemi a nelze na nej vyskocit a vylezt.
- hacknete se do mistnosti/kancelare kde sedi majitel a vubec zadna reakce.
- takhle si nepredstavuju dva ruzne konce. To uz je fakt vysmech. Obvzlaste chybejici animace zatopeni komplexu nepotesila

Klady
- paradni mechanismy hry. Hackovani, prenaseni predmetu, stealth, RPG (praxis). Super. U tretiho bosse jsem mel upravu z Limb a tak jsem byl tlacitkem vypnut ;-) a souboj se pro me stal takrka neresitelny (hral jsem na max obtiznost). Asi 20x jsem opakoval a pak me napadlo vyjet nejdrive vytahem zpet a donest si kulometnou vez, ktera byla v levelu a par set metru zpet a kterou jsem hacknul aby utocila na nepritele. Svezl jsem ji vytahem a soupnul ji tak pet metru pred nej. Pak jsem pri souboji jen vychytal, aby si souper sundal maskovani pred vezi a uz jsem si jen pres stredove sklo vychutnal, jak mu to vez pekne vytmavila. To byl pocit jako vino.
- pribeh. Nuti to k zamysleni. I kdyz zase takova extra trida to nebyla.
+12 +15 −3

Big Rigs: Over the Road Racing

  • PC 5
Myslel jsem, že American Life je nejhorší hra, jakou jsem kdy hrál. Ale zmýlil jsem se. Zde na databázi jsem objevil tenhle paskvil, který se nazývá hrou a tvůrci chtějí ještě za ní peníze (!). Taková opovážlivost! Mysleli to s touhle hrou vážně? Kdo ví...
Jediným pozitivem těhle auťáků je alespoň to, že jsem se na jejich účet skvěle pobavil, vážně. (Proto těch 5%). Doufám, že mi to alespoň prodloužilo život, když už mě tahle hra ničím jiným neobohatila. :D

Pro: hra dokáže skutečně rozesmát

Proti: vážně úplně všechno na co si jen člověk vzpomene

+12

Lara Croft and the Guardian of Light

  • PC 60
Klára Kroft a Strážce světla je hra pro hloupé. Hloupé lidi.
Bohužel jsme s touto informací nebyli předem seznámeni a tak jsme se s uživatelkou Suzana dychtivě pustili do hraní. Uživatelka Suzana je shodou okolností velkou fanynkou staré bujné Klárky a tak její očekávání byla značná. Já ji mám ještě větší shodou okolností také rád. Shody, zvlášť okolností, jsou zrádné.

Ihned po spuštění hry, doprovázeném nevzhlednými animacemi, mi uživatelka Suzana ukořistila Kláru a má maličkost se tak musela spokojit s jakýmsi apačem Totemem s velkým klackem.
Naše první krůčky byly rozvážné a pečlivé. Jako gentleman jsem nemohl na uživatelku Suzana naléhat, poněvadž ve svých jemných ručkách držela můj majestátní ovladač Dualshock 3 poprvé. Prvotní zděšení nad úhlem kamery se na prvním dojmu uživatelky Suzana také nepodepsalo nejlépe. Mne, jako zkušeného matadora, nic nepřekvapilo.
Avšak něco přece jen. O tom dále.

Hra je primárně koncipována na spolupráci dvou hráčů. (Tedy mne a uživatelky Suzana. pozn. autora) Avšak nestaví se k tomuto úkolu zrovna nejlépe a díky často nespolupracující kameře tak někdy vznikaly velmi zvláštní situace. Velmi mrzuté situace.
Ty by jsme jistě odpustili, kdyby hra ovšem nebyla tak nešťastně hloupá. Bohužel jako fanoušci starší Kláry jsme nemohli překousnout ukrutně směšnou, až řekl bych trapnou, obtížnost hádanek. Stejně tak jako miniaturní generické lokace a naprosto příšerný důraz na střelbu. Autoři se zřejmě rozhodli zamaskovat trapné hádanky tupou bezzubou střelbou. Co minutu, co pět kroků, vždy na vás někdo odněkud vyskočí. Vždy je to stejné. Vždy je to předvidatelné. Nemluvě o dalších nudných a repetitivních činnostech jako kutálení kulatých koulí a soubojů s bossy.
Díky tomu nám hra zhruba ve třetině přišla, i přes relativní krátkost, prakticky nekonečná. Její dohrání jsme po vzájemné konzultaci s uživatelkou Suzana uskutečnili jen z povinnosti a oddanosti k věci.

I přes výše zmíněné si myslím, že Klára Kroft a Strážce světla není přímo špatná hra. Je jen hloupá. Abych citoval uživatelku Suzana - "Je to sračka.".
+12 +17 −5

Hydrophobia

  • PC 60
Hra jež sazí (jak je ostatně patrné z názvu) na jeden z přírodních živlů - vodu a přidružené fóbie - by nemusela být špatná, říkal jsem si. První zmínky a videa naznačovaly, že by mohlo jít tak trochu o survival, se špetkou napětí až hororu, skutečnost je ale jiná. Jde o čistokrevnou akci s tuctovou zápletkou, slabou umělou inteligencí a částečně neohrabaným ovládáním. Prostředí - loď, ve kterém se hra odehrává, už bylo také několikrát zpracováno v jiných hrách a v ničem nevybočuje ze standartu jiných pojednání o místech z blízké budoucnosti, o megalomanských vizích a jejich úskalích, kde se vždy něco pokazí...

Proč si hru tedy nakonec zahrát? Hlavní hrdinka hry, servisačka Kate, je sympatickou postavou. Zbraňový arzenál, tedy spíše jedna zbraň/pistole s několika druhy nábojů, je zase fajn myšlenkou, leč moc jsem toho nevyužil, protože průběh hry mne k tomu ani moc nenutil - umělá inteligence dostala do vínku dva strategické pohyby, buď se skrýt za překážkou a v tom případě je jí putna, že ji můžu obejít, nebo napochodovat přímo přede mě k rychle eliminaci. Dalším plusem je hezky a uvěřitelně zpracovaný vodní živel s téměř až skutečným pocitem z chladu a schopností ho ovládnout – tady nechápu proč si tuto řekl bych zásadní a podařenou vlastnost nechali vývojáři až úplně na konec, kdy si ji hráč nemůže ani pořádně užít.

Krátkou herní dobu se snaží hra prodloužit hackováním a občasným adventurním prvkem otevírání dveří za pomocí Mavi. Ta je také schopná skenovat neviditelné nápisy rozeseté po zdech lodi. Ve hře je ještě přítomen ´challenge´ mód, odemyká se po dohrání základní hry a jde o jakési arény na čas, což se upřímně přiznám mě moc nebavilo.

Závěrem jen poznamenám, že pokud budou autoři uvažovat o pokračování (čemuž nasvědčuje závěr), měli by přijít z nějakým inovativním nebo překvapivým prvkem, rozhodně zapracovat na AI a promyslet si pořádně práci s atmosférou a příběhem vůbec.

Pro: voda a schopnost ji ovládnout, Kate, několik druhů nábojů

Proti: Ai, závěr, občas ovládání, příběh

+12

Tom Clancy's Ghost Recon: Advanced Warfighter

  • PC 90
Jedním slovem úžasné! Ghost Recon Advanced Warfighter je neprávem přehlížená hra a po dohrání musím říct, že je to jedna z nejlepších válečných akcí, co jsem kdy měl možnost pokořit. Hra působí neuvěřitelně autentickým dojmem, ale jde na to úplně jinak než takové Call of Duty. Předem se omlouvám za tentokrát trochu delší komentář, protože těch dojmů je jednoduše hrozně moc.

AW je simulátor. Simulátor vojáka, který se dostane do války. Nejedná se o žádnou arkádovou střílečku s autohealem a tunami lékárniček. Na začátku mise dostanete 4 vojáky, přičemž 3-4 kulky znamenají jistou smrt. Po celou misi není možnost se vyléčit a tak stačí chvilka nepozornosti a… bum. Singleplayerová kampaň oplývá checkpointy a tak přesně nevím, jak jde oproti kooperaci jiná nebo lehčí. Každopádně kooperační mise se hrají absolutně bez ukládání. Každá mise trvá od 35 minut do 90 minut. Zpočátku jsme měli při hraní neskutečné problémy a hra na nás působila jako velice hardcore záležitost. Já s tím málem seknul, ale Jack mě u hraní udržel a jsem rád, že se tak stalo. Po zdolání první, velmi ostré mise, jsme se do hry zažrali úplně nehorázně. Na první pohled se může zdát, že 11 misí není moc. Opak je pravdou, protože díky velmi vysoké obtížnosti jsme (až na jednu) nedali na jeden pokus. Některé mise jsme hráli až 6x-7x, než se nám je podařilo zdolat (takže jsme jednu misi kolikrát hráli i týden). Taktika tkvěla v zapamatování si pozic nepřátel, zejména smrtících kulometů či minometů. Pozice vojáku se vždy lehce mění a žádná mise není stejná. Naštěstí nepřátelská AI není nijak výrazně inteligentní a tak není problém nepřítele sejmout. Stejně ale dokáže překvapit a přepadnout ve chvíli, kdy to nejméně čekáte. Možná to z popisu zní jako opruz, ale opak je pravdou. Není nic úžasnějšího a sebeuspokojivějšího, než za svistu kulek po hodině a půl hraní úspěšně doběhnout k evakuačnímu vrtulníku.

AI spolubojovníku je naprosto pitomá. Střílet jakože dovede, pokud se dostane pod palbu, tak se rovněž nenechá lehce zabít. Ale ty kluky asi nikdo neučil chodit, protože se velmi často zaseknou o trosky, což někdy představuje problém. Zejména když jsem chlapy zapomněl někde vzadu, jeden z nich se zasekl a já neměl možnost se vrátit a „vystrkat“ ho pryč, protože na mě hra řvala s hláškou „Opouštíte oblast mise“. Tím se mise stala nedohratelnou a věřte mi, pořádně to nasere.

Jednotlivé mise jsou úžasné. Mapy jsou velmi detailní a dostatečně rozlehlé. K cíli většinou vede více cest a hra nikterak neomezuje. Někdy je to i trochu na škodu, protože nepřítel je schopen obejít čtvrť a napadnout hráče zezadu. Ale tohle je holt VÁLKA! Naštěstí AI většinou tak chytrá není.

Zbraní je docela dost, s Jackem jsme ale používali povětšinou jen jednu. Byla to velmi přesná puška SCAR s digitálním mířidlem. Občas jsme to řízli sniperkou, která je sice užitečná, ale je do ní málo munice.

Obtížnost je, jak už jsem říkal, hodně tuhá. Ke konci mi hra přišla o trošku lehčí. Nevím ale, jestli to nebylo jen tím, že jsme se zdokonalili.

Po audiovizuální stránce není absolutně co vytknout. Hra vypadá skvěle, na mé sestavě šlape při 60 fps naprosto všude a vždy. Výbuchy jsou vyloženě nádherné. Škoda jen, že jich moc není. Zvuky jsou též výborné. Vytkl bych ale jeden bug spojený s vypadáváním textur, který mě potrápil u jedné mapy. Nepříjemné bylo, že jsem se do oné oblasti vrátil i v poslední misi a tak závěrečná čistka byla pěkně o hubu. Nepřišel jsem ale, co to způsobovalo.

Verdikt: Špičková válečná taktická akce. Až na pár nepříjemných technických bugů není co vytknout. 92%

Pro: výborná válečná atmosféra, hratelnost, vysoká obtížnost, taktické manévry, audiovizální stránka, zbraně a přestřelky s nimi, skvělý kooperativní režim

Proti: technické bugy, zasekávání spolubojovníků o bordel na bojišti, slabý český dabing (překlad je v pohodě), někomu může vadit absence sejvů v coop režimu

+12

Stunts

  • PC 95
Jak uz zde padlo, kam se hrabou vsechny NFS a podobne zavodni hry, Stunts je proste kral a vlastne ostatni hry jsou jeho kopii (zadna narazka na Dunu a Warcraft :D

Kolik jsme se tehle hry s kamarady nahrali, posilali si na disketach mapy a pak nejlepsi casy. Ach, krasa, dodnes vzpominam na okamzik, kdy jsem poprve bez nabourani projel jeden z tech vrazednych tunelu, krasna vzpominka.

Se svym autem, doprovazen silnym zvukem PCspeakeru jsem se kochal vyhlidkou na mlyny lemujici zavodni trasu. Ted kdyz tak nad tim uvazuju, nenapada uz me moc her ktere jsem hral a ktere meli takovou moznost pohybu. Dle meho nazoru je tohle velice podareny kousek zavodnich simulatoru, ktere by jiste mel patrit nejaka TOP pozice v sini slavy zavodnich her.

PS: Jen takovy malicky dodatek - jeste kdyz byl GAMESTAR a jejich hitparada her, povedlo se nam s kamaradem pravidelnym hlasovanim (nekdy i ze vsech kompu ze skoly) dostat stunty myslim ze, na treti pozici. Hihi

Pro: Krasne panorama, hratelnost, zvuky :)

Proti: par bugu (vylet ke slunci byl obcas flustrujici)

+12

Half-Life 2: Episode Two

  • PC 80
Oslovilo mě to víc, než původní Half-Life 2. Asi tím, že jsem se dokázal už plně vcítit do příběhu celého universa a tahle episoda mě donutila vyzjistit si o Half-Life světě mnohem víc. Hodnocení ale dávám stejné, jako původní hře. A měl bych dát správně menší, protože až na drobné zlepšení grafiky (které vnímám hlavně díky návratu do přírody (respektive velkých exteriérů), kterou ve hrách, zvlášť, když je to pěkně uděláno, miluji), je to vlastně stejná hra, jako tři roky předtím. Jen je příběh trochu dál.

Až v Episode Two mě naplno dostal G-Man. V Half-Life 1 i datadiscích byl (téměř) jen jakousi figurkou, co se občas mihla okolo, v Half-Life 2 jsem ho poprvé poznal (a hlavně zařadil) trochu více, v Epizode One si ho moc neužijete, ale když se objevil zde, měl jsem naděláno v kalhotách.

A to se mi v téhle hře stalo vícekrát. Nejvíce v situaci, kdy se začala třást a zbarvovat v určitých intervalech obrazovka a člověk netušil, co a kdy má přijít.. V té chvíli jsem měl nutkání dát si od hry trochu pauzu. A to se mi z důvodu strachu opravdu dlouho nestalo, jestli vůbec někdy. Jednou jsem dokonce díky nečekanému zombíkovi zaječel :-)

Tyhle světlé stránky mi dost zkazil fakt tří sktriptových bugů, které mě během hraní potkaly. Jsou to prostě chyby, při kterých se jaksi zapomene spustit skript, který vás pošle dál do hry. Výsledkem bylo, že jsem půl hodiny až hodinu marně a zoufale pátral na malém prostoru, jak dál, následně se koukl do návodu a zjistil, že chyba není na mé straně.

O to více frustrující to bylo v jedné situaci, kdy by se skriptová chyba dala vyřešit tím, že jsem si poskládal bedny na sebe a byl schopen přeskákat na střechu domu a dostat se na místo, kam jsem mohl až po zapomenutém skriptu. Jenže na to program nemyslel a umístil na střechu neviditelnou zeď. To mě dosti zklamalo. Doufal jsem, že engine Source umožňuje pohyb víceméně kdekoliv, když se tam hráč je schopen dostat.

Jinak si Episode Two drží všechny klady i zápory, které mají Half 2 i Ep1, a sice nemluvnost hlavního hrdiny (která mě osobně zase tolik nevadí, ale je to, pravda, trochu divné), poměrně hodně velká linearita, velmi nezajímavá a zřídkavá hudba, dokonalá fyzika, zábavné zbraně, a již poněkud okoukaní nepřátelé. A samozřejmě skvělá atmosféra a poutavý příběh.
+12 +14 −2

Detektiv

  • PC 15
Abych byl upřímný, tak mně se hra v rámci možností i docela líbila a velkou měrou k tomu pomohla právě hudba, která ale není nijak originální. Namátkou mě třeba napadá upravený song od Emninema, pokud se nepletu. Jinak toho hra moc nenabízí. Příběh, jak už je psáno níže, je předvidatelný, je zde i malý pixelhunting (kvůli tomu jsem musel nahlédnout i do návodu, který je však naštěstí s hrou v jednom souboru) a hra je velmi, velmi krátká. Takže pokud máte několik minut a nevíte co s nimi, zkuste tuhle adventurku. Neurazí, ale ani příliš nezabaví.

Pro: hudba, možná trochu příběh (čekal jsem totiž něco mnohem dementnějšího)

Proti: po většinou zbytek, hlavně pixelhunting, kvůli němuž jsem musel použít návod

+12

Diablo II: Lord of Destruction

  • PC 100
Jedinečné,nejlepší a naprosto průlomové RPG. Ani si netroufám odhadnout,kolik hodin,za těch 10 let hraní jsem uněj strávil. Tahle klikačka nikdy neomrzí. Za dobu svého hráčského života jsem zahrál hromady her a hromady RPG,ale stále se vracím pouze k jedné. Diablo II. Doporučuji vyzkoušet verzi Anchestral recall. Nové zbraně,sety,runy,spousta unikátních zbraní,zvýšené XPení,ale hlavně spousty,SPOUSTY nepřátel,vkusně předělané modely bestií (Rakanishu budí opravdu respect). To přináší další proklikané noci,nové myši a hromadu zábavy. Také jsem našel na CZT ke stažení LOD verzi v HD rozlišení (1900x1600). :)

Pro: Atmosféra,zábava,přelomová grafika a nekonečná hratelnost

Proti: Snad jen placené oficiální servy... Ale co... Za těch pár kaček to stačí

+12 +13 −1

Fallout: New Vegas - Old World Blues

  • PC 70
Třetí DLC pro Fallout: New Vegas, považuju za nejslabší a to přesto, že je s přehledem největší a nejobsáhlejší. Příběh je jednoduše až moc ujetý, vědátoři z The Sink příliš nesmyslní, mluvící vybavení ve vašem příbytku spíš otravné, než naopak, a z drtivé většiny hlavně naprosto zbytečné.

Docela rozsáhlá mapa je poseta řadou lokací, ale většina z nich je jen minidungeonem s pár nepřáteli nějakého typu, a jednou pojmenovanou variantou v roli minibosse. Pro řadu nepřátel navíc platí, že i s místním overpowered arzenálem vydrží absurdně hodně zásahů a je prostě otrava se s nima takhle pomalu pižlat.

Co se mi na OWB líbilo, je komplet část kolem testování stealth suit, kde musíte za různých podmínek nepozorovaně projít testovací oblast. Mluvící toaster, Dr. Mobius jsou docela zajímavé postavy.

Ale i u nich, stejně jako u skoro všeho ostatního, hrají vývojáři na cool, wow, crazy efekt a pozlátko. Na přirozenost, logiku, zasazení do světa Falloutu, se tu celkem sere. Prostřílet se skrz, cestou posbírat cool hračky a perky. Hlubší význam bych tu nehledal.
+12 +14 −2